IAEA: Mnoho uranových dolů nevydělává. Lze očekávat nárůst poptávky i ceny uranu, nejistoty jsou však vysoké

Ceny uranu byly v posledních letech vysoce volatilní. Současná cena uranu vede k tomu, že těžba v některých velkých světových dolech není ekonomická. Budoucnost těžby uranu je přitom úzce provázaná s budoucností jaderných elektráren. Přestože se v dlouhodobém horizontu růst poptávky po uranu a také růst cen uranu očekává, tak je těžké budoucí vývoj přesněji odhadovat. A to zejména v kontextu neochoty některých států do jaderné energetiky investovat.

V uplynulé dekádě byly ceny uranu vysoce volatilní. V roce 2007 dosáhly vrcholu při ceně 300 USD/kg (6 736 Kč/kg) a v roce 2016 klesly až na cenu 41 USD/kg (921 Kč/kg).

„Během posledních let vznikl nadbytek zásob uranové rudy, což vedlo k nižším cenám. Toto je výsledkem kombinace zvýšené těžby a snížené poptávky. Provoz mnoha dolů je za současných cen uranu ekonomickou výzvou.“

Brett Moldovan, specialista na těžbu uranu v IAEA  

Historický vývoj ceny uranu. Zdroj: IAEA

Dnes se ceny pohybují kolem 49 USD/kg (1100 Kč/kg) a mnoho největších světových dolů je v režimu „údržby“. Podle Moldovana bude znovuzahájení těžby v těchto dolech ekonomické až ve chvíli, kdy bude spotová cena uranu vyšší než náklady jejich produkce. Zároveň je podle něj důležité, aby předpovědi ceny indikovaly, že cena na této, či vyšší úrovni zůstane v dlouhodobějším horizontu.

Budoucnost jaderných elektráren

Poptávka po uranu je ovlivňována především situací v jaderné energetice. Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpovídá, že spotřeba energie do roku 2050 vzroste o 39 %, nicméně není jisté, jakou roli budou v budoucnu hrát jaderné elektrárny.

Konzervativní odhad IAEA je, že globálně bude výroba elektřiny z jaderných elektráren postupně klesat až do roku 2040, aby se následně do roku 2050 zvyšovala až na nynější úroveň. Naopak velmi optimistické odhady hovoří o tom, že by se výroba elektřiny z jaderné energie zvýšila o 42 % do roku 2030 a o 123 % do 2050. Hlavními předpoklady tohoto scénáře jsou ekonomický růst v současném tempu a rostoucí zájem o jadernou energetiku, zejména ve východní Asii. Přestože cena uranu tvoří pouze 5-10 % ceny elektřiny vyrobené v jaderné elektrárně, je stále klíčová pro dlouhodobou udržitelnost odvětví.

Podle nedávné studie IAEA a Jaderné energetické agentury (NEA) jsou primární globální dodávky uranu zajištěny minimálně do roku 2035. Známé identifikované zdroje by potom při současné poptávce vystačily na zhruba 118 let.

Potenciál těžby uranu. Modře: existující a již zavázané doly. Červeně: plánované a potenciální doly. Zdroj: IAEA

Uranové doly

Otevření uranového dolu vyžaduje vysoké kapitálové investice a zároveň se jedná o velmi dlouhý proces. Může trvat 10 až 15 let, než bude v dole zahájen provoz. Rovněž náklady na potřebné vybavení se pohybují v řádech stovek milionů USD. Soukromé společnosti i státy tedy musí pečlivě zvažovat dlouhodobou ekonomickou výhodnost otevření uranového dolu.

Mnohé kontrakty v tomto sektoru jsou dlouhodobé a obsahují cenová minima a maxima k ochraně zákazníků i dolů. V závislosti na konkrétní tržní ceně a úrovni jaderného programu země se někdy může vyplatit nákup uranu oproti vlastní těžbě. Kupříkladu Čína a Indie provozují uranové doly především kvůli bezpečnosti dodávek. Ekonomická výhodnost je pro ně až sekundárním faktorem, byť stále důležitým. Většina uranu na světě je dnes ovšem stále těžena komerčně.

Předpokládá se, že poptávka po uranu se v dlouhodobém horizontu zvýší. Stejně tak by se měly zvýšit ceny uranu. Otázkou ale zůstává kdy a jak moc se zvýší – toto je těžké předpovídat. Zejména v souvislosti s pochybnostmi mnoha zemí investovat do jaderné energetiky.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *