IAEA: Nové reaktory nemusí pokrýt odstavovaný výkon těch starých

Mezinárodní agentura pro atomovou energii vydala zprávu zabývající se vývojem jaderné energetiky do roku 2050. Scénáře do roku 2030 predikují vývoj globálního instalovaného výkonu jaderných elektráren v rozmezí 10% poklesu až 30% nárůstu v závislosti na vstupních předpokladech. Do poloviny století pak zpráva odhaduje pokles podílu jaderných zdrojů na celkovém instalovaném výkonu na méně než polovinu v porovnání se současným stavem.

Nová zpráva vydaná Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) představuje detailní globální trendy v jaderné energetice a odhady jejího vývoje do roku 2050. V nízkém scénáři zpráva odhaduje více než 10% pokles instalovaného výkonu na 350 GW do roku 2030. Vysoký scénář naopak odhaduje až 30% nárůst jaderné kapacity na 511 GW, což je ovšem oproti predikcím z minulého roku o 45 GW méně.

Velký rozptyl v predikovaných hodnotách IAEA připisuje zejména nejistotě v odstavování jaderných elektráren v Severní Americe a Evropě okolo roku 2030 a jejich nahrazením.

„Klesající trend instalovaného výkonu v našem nízkém scénáři až do roku 2050 naznačuje, že bez výrazného pokroku v plném využití potenciálu jaderné energie bude pro svět těžké zajistit dostatek energie potřebné pro dosažení udržitelného rozvoje a zmírnění změny klimatu,“ řekl Yukiya Amano, generální ředitel IAEA.

Jaderné elektrárny v roce 2017 vyrobily 10 % světové elektřiny, což představuje zhruba třetinu nízkoemisní elektřiny. V provozu je celkem 455 jaderných reaktorů s celkovým instalovaným výkonem 399,8 GW. Současný podíl jaderných elektráren na instalovaném výkonu je 5,7 %, predikce do roku 2050 pak počítá s podílem méně než polovičním, ve výši 2,8 %.

IAEA mimo jiné upozorňuje na riziko nesplnění klimatických cílů v případě, že jaderná energetika jako jeden z nízkoemisních zdrojů nebude dostatečně rozvíjen.

Nové instalace potáhne zejména Asie

Kromě celkového výhledu hodnotí zpráva regionální trendy pro jadernou energetiku. Největším tahounem nových jaderných bloků bude zejména Asie, a to jak ve vysokém, tak i v nízkém scénáři. Afrika spolu s Latinskou Amerikou vykazují sice rostoucí potenciál, nicméně podíl jaderné energetiky v těchto regionech je a zůstane nízký.

Oblastí, která by si měla v budoucích letech udržet svůj podíl, je východní Evropa s možností růstu v případě vysokého scénáře. Naopak zbytek Evropy a Severní Amerika od jádra ustupuje a pouze ve vysokém scénáři svůj současný podíl udrží na současných hodnotách.

Zdroj úvodní fotografie: IAEA



13 odpovědí na IAEA: Nové reaktory nemusí pokrýt odstavovaný výkon těch starých

  1. Milan Vaněček napsal:

    Poslední věta přesně popisuje realitu.

  2. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Dovolím si citovat: „The low case represents expectations about the future
    assuming that current market, technology and resource trends
    continue and there are few additional changes in laws, policies
    and regulations directly affecting nuclear power. This case was
    explicitly designed to produce a ‘conservative’ set of projections.
    Additionally, the low case does not assume that targets for nuclear
    power in a particular country will necessarily be achieved. These
    assumptions are relaxed in the high case. “
    Takže sama IEAE považuje ten nízký scénář za konzervativní, realistický odhad.
    Teď bych od nich hlavně očekával návrh co udělat s jadernou energetikou, aby se ze současného zoufalého stavu dostala. Za primární považuju ten problém, že současné nové JE stojí přibližně 2x více než by potřebovaly pro konkurenceschopnost a jak zajistit dodržování termínů výstavby a rozpočtů.

    • Milan Vaněček napsal:

      Proč by se měla jaderná energetika z toho zoufalého stavu v západní Evropě a USA dostat? Jen bych ji nechal v klidu dožít, nic víc a nic míň.
      Bohužel jaderné zbraně tu budou pořád a zemí s jadernými zbraněmi bude stále přibývat.

  3. energetik napsal:

    Správně, nemusí.

  4. Petr napsal:

    Jaderné reaktory i dnešní generace problémy s cenou nemají, jen se musí začít konečně používat většina jimi produkovaného tepla a ne často sotva čtvrtina.

  5. Josef Královec napsal:

    Německo a jeho napodobovatelé odstoupením od jádra přihráli byznys uhlobaronům a způsobili velké škody na životním prostředí – viz např.: v samotném Německu rozšiřování povrchového dolu Garzweiler (RWE) u Kolína n.R. (v podstatě likvidace lesa Hambacher Forst), povrchový důl Lužice (EPH D. Křetínského); v Polsku rozšiřování dolu Turów (ovlivňuje i přírodu a vodní zdroje v ČR); u nás severočeské doly aj. – to vše s příslušnými enormními zásahy do přírody a obřími emisemi skleníkových plynů.
    Je to velký krok zpátky proti udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí.

    • Michal napsal:

      Povrchový důl Garzweiler nelikviduje Hambašský les-týká se to dolu Hambach a poláci rozšiřují důl Turów kvůli novému bloku a jaderné bloky v poslední době jen plánují a pak zase od nich tiše ustupují..

      • Josef Královec napsal:

        Máte pravdu, ten les ustupuje dolu Tagebau Hambach – to ale na věci nic nemění; v Německu je podobných dolů více než 10, uhelné elektrárny tam dodávají přes 40% elektřiny. Polský důl a doly v ČR jsem uvedl jako doplnění další eskalace uhelných výroby elektřiny z uhlí a následného znečišťování ŽP.
        K tomu Polsku – tam uvažují a plánují jaderné elektrárny již od minulého století, v osmdesátých letech dokonce rozestavěli JE Žarnowiec se čtyřmi bloky, z plzeňské Škodovky jsme tam dodali celou řadu reaktorových komponent; stavbu nakonec zastavili. Plány na nové bloky se znovu objevují. Jakpak se to asi vyvine u nás?

  6. Janeček František napsal:

    Zatím to vypadá tak že němci brzy litovat budou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *