Jaderná elektrárna Temelín

IEA: ČR potřebuje co nejdříve rozhodnout o financování nových JE

Mezinárodní energetická agentura (IEA) v tomto týdnu uvedla, že Česká republika potřebuje co nejdříve rozhodnout o mechanismu financování výstavby a provozu nových jaderných elektráren. Podle klíčových úkolů vyplývajících z Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v České republice měla vláda rozhodnout o investičním a obchodním modelu výstavby nových jaderných zdrojů již v červnu letošního roku.

IEA vydala v tomto týdnu hodnocení energetické politiky České republiky, ve kterém se mimo jiné zaměřila na jeden z pilířů Státní energetické koncepce ČR (SEK) – výstavbu nových jaderných zdrojů.

„Hodnocení zdůrazňuje potřebu rozhodnout o mechanismu financování výstavby a provozu těchto nových jaderných elektráren,“ stojí v tiskové zprávě IEA.

Agentura dále v souvislosti s výstavbou nového jaderného zdroje vládě ČR doporučuje výběr technologie do roku 2020, aby byla do roku 2025 vydána všechna povolení a výstavba tak mohla být dokončena do roku 2035.

Dle NAP JE mělo být rozhodnuto již letos v červnu

Podle Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR (NAP JE), který byl vládou ČR schválen 3. června 2015, měla vláda rozhodnout o investičním a obchodním modelu výstavby nových jaderných zdrojů do června letošního roku. Rozhodnuto však zatím nebylo.

NAP JE uvažuje tři možné investiční modely výstavby nových jaderných zdrojů:

  • investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren společností ČEZ, a. s., popř. její 100% vlastněnou dceřinou společností,
  • sdružení investorů (privátní investorské konsorcium),
  • přímá výstavba ze strany státu prostřednictvím nově založeného státního podniku.

rp_Letecky-pohled-na-JE-Dukovany.-Zdroj-CEZ-725x452.jpg

Preferovanou variantou z pohledu státu je podle NAP JE první varianta, která vychází z předpokladu, že společnost ČEZ v návaznosti na schválenou SEK vymezující zamýšlenou strukturu výroby elektrické energie v ČR, včetně cílů pro výstavbu nových jaderných zdrojů ve vymezeném časovém horizontu, vypracuje relevantní investiční záměr.

Druhá varianta je na základě zkušeností z jiných evropských projektů výstavby JE spojena s předpokladem očekávání určité formy garance ze strany státu. Třetí varianta je podle NAP JE nejméně pravděpodobná z důvodu velkého počtu negativ a z důvodu velkého dopadu na státní rozpočet.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka by vláda měla o způsobu financování projektu rozhodnout do poloviny příštího roku, přičemž první varianta je vzhledem k zájmům menšinových akcionářů společnosti ČEZ nepravděpodobná.

Dle NAP JE je z pohledu státu žádoucí, aby byla neodkladně zahájena příprava jednoho nového bloku v lokalitě Temelín a jednoho v lokalitě Dukovany a zároveň aby byla zajištěna povolení pro možnost výstavby dvou bloků na obou lokalitách. Z důvodu udržení pokračování výroby v JE Dukovany je přitom podle NAP JE klíčová výstavba bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037.

Autor:



23 odpovědí na IEA: ČR potřebuje co nejdříve rozhodnout o financování nových JE

  1. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Ono se těžko rozhoduje, když ani jedna možnost nevypadá moc průchozí.

  2. Martin Pokorný napsal:

    Je jasné , že v době, kdy díky všemožnými regulacím ze strany EU trh z elektřinou v podstatě neexistuje, bude jakýkoliv investor ( vyjma státu) požadovat záruky vrácení své investice. Proto je potřeba nalézt prioritně tento mechanismus. Jeho volba pak určí jaký bude dopad na koncového zákazníka jak to můžeme vidět na rozdílu CFD pro Hincley Point v Británii nebo naopak model Pakš v Maďarsku. Každopádně odchod od jádra by znamenal výrazně vyšší finanční dopad na koncového zákazníka ( viz Německo).

    • Milan Vaněček napsal:

      Pane pokorný, Vaše úvaha, cituji: (Každopádně odchod od jádra by znamenal výrazně vyšší finanční dopad na koncového zákazníka ( viz Německo).) vychází z toho, že my bychom okolo let 2030 platili za sluneční a větrné elektrárny stejnou cenu jako platili Němci (a my) v letech okolo roku 2010. To snad uzná každý, že tato úvaha je nesprávná, cena bude cca 10 krát nižší ( u fotovoltaiky, u větru cca 5 krát nižší).
      Takže Vaše argumentace je chybná a stála by nás spoustu peněz a technické zaostávání za světem.
      Snad si to vláda, která o tom bude rozhodovat, uvědomí.

      • mykanec napsal:

        Pane Vaněčku, píšete: „… cena bude cca 10 krát nižší ( u fotovoltaiky, u větru cca 5 krát nižší)“
        Můžete prozradit zdroj vašich zasvěcených informací?

        • Milan Vaněček napsal:

          Ano, pane Mykanec, mohu Vám zdroj prozradit. Je to Dr. Milan Vaněček, vedoucí vědecký pracovník Fyzikálního ústavu AV (zde na blogu jsem jen jako soukromá osoba a pensista a nevyjadřuji stanovisko FZÚ). Pár bližších údajů z životopisu: PUBLIKAČNÍ ČINNOST:
          Více než 200 vědeckých publikací z toho164 dle WoS, nejnovější práce na http://www.fzu.cz/~vanecek/
          4188 citací (bez autocitací), H-index (dle WoS) = 34
          Autor 4 Československých patentů, jednoho US patentu a jednoho EU patentu.
          MEZINÁRODNÍ PROJEKTY:
          zodpovědný řešitel 9 projektů EU v rámci 4.- 7. rámcových programů Evropské unie – posledních 5:
          Accelerated development and prototyping of nano-technology-based high-efficiency thin-film silicon solar modules (2012-15)
          Flexible production technologies and equipment based on atmospheric pressure plasma processing for 3D nano structured surfaces (2008-12)
          Advanced Thin-Film Technologies for Cost Effective Photovoltaics (2006-9)
          Roll-to roll manufacturing for high efficient multijunction thin film silicon flexible photovoltaic modules(2006-9)
          Diamond Research on Interfaces for Versatile Electronics(2004-8)
          Dále Rámcová smlouva o odborné pomoci (2009-2015) s firmou OERLIKON Solar, Švýcarsko, společný US patent
          EXPERTNÍ ČINNOST:
          1998-2003 člen podoborové komise 202 Grantové agentury ČR
          Od 2012 člen mezinárodních evaluačních týmů 3 operačních programů “Research and Development for Innovation”, podporovaných EU:
          CENTEM, Plzeň 2012, CVVOSE, Brno 2013 a ALISI, Brno 2015.

          A nyní k tomu koeficientu cca 10 pro pokles ceny z roku 2010 do roku 2030 ve fotovoltaice – na to mi stačí selský rozum: rok 2010 výkupní cena za 1kWh v ČR cca 12,50 Kč (nejvyšší na světě, v Německu trochu nižší), teď jsme v roce 2016 a už je v Německu (Dánsku) nasmlouváno z fotovoltaiky cena 1,20 Kč. Samozřejmě to je první vlaštovka, ale už po 7 letech (postaví to v roce 2017). A z „learning curve“ víte, že v roce 2030 bude cena panelů poloviční než nyní. A learning curve tenkovrstvých technologií je ještě 5 krát níže než standardní learning curve pro klasické křemíkové články. Takže ten můj odhad 10 krát je velmi konservativní, spíše to bude 20 krát níže.

        • Lukáš Brandejs napsal:

          Pan Vaněček mne opět odbude svým „To máte marný“, ale extrémně nízká cena za silovou elektřinu by znamenala/již znamená(!), že projekty si za dobu své životnosti nevydělají ani na investici spojenou s jejich postavením a event. údržbou (údržba tedy spíše vítr, ale i FV panely musíte třeba čistit, aby dávaly stále vysoký výkon). Ale přesto se mohutně staví. Proč? Inu proto, že jsou dotovány. Bez dotací Vám je žádný investor už nepostaví, alespoň ne v Evropě. A čím více se budou stavět, tím větší bude potřeba dotací, protože větší převis výkonu v situacích, kdy hodně fouká/svítí povede k většímu přebytku = ještě nižší cena, či cena záporná, nebo nutnost odpojování. Něco se dá pravda uhrát skladováním, ale opravdu to nestačí.
          Takže se opět budu opakovat, u vědomí toho, že u p. Vaněčka to budu mít marný. Minimální cenu silové el. spotřebitel zaplatí zase jinak, tj. dotacemi na tyto zdroje, stejně jako platí (a teprve bude platit) zvýšené náklady na skladování el. a ochranu přenosových sítí. Zaplatit se to musí a tyto náklady je podle mne nezbytné připočíst k oné fantastické 1,20 Kč/Kwh, kterou uvádí p. Vaněček.

          • C napsal:

            Ta nízká cena z nových instalací je důležitá pro rozvoj akumulace, nebo nasazování elektřiny i eventuálně místo plynu a podobně. Pokud se dosáhne cena kolem 1Kč/kWh v případě dobrých lokalit ČR, pak by bylo možné, asi i relativně ekonomicky výhodně, nahradit část energie v průmyslu a teplárenství, nyní vytvářené plynem a jinými palivy, elektřinou, to by z hlediska závislosti na importu paliv bylo velmi pozitivní.

          • Martin Hájek napsal:

            Milé C, asi jste nepostřehl, že se topí jaksi hlavně v zimě, kdy fotovoltaika příliš nevyrábí. V zimně žádný zásadní přebytek nevznikne, i kdyby měla ČR dalších 5 GW výkonu ve fotovoltaice. Problém je, že v létě nebude tu elektřinu kam dát, i kdybychom elektrifikovali veškeré teplo a ještě si každý pořídil povinně dva elektromobily. Tak přestaňte fantazírovat a začněte trošičku myslet hlavou.

          • C napsal:

            Pane Hájku,
            Asi jste nikdy ještě neslyšel o tom že teplárny dodávají teplou vodu, že X provozů nezajímá jestli je léto, nebo zima a páru, nebo horkou vodu potřebují. To také není zanedbatelná spotřeba. Typicky jsou to pivovary, papírny a pod. Takže tam je, pokud to v určitý moment vyjde levněji, myslím dost slušný prostor pro případné využití.

          • Roman Kubišta napsal:

            Dobrý večer pane Hájku,
            pokusil jsem se elektrifikovat jen teplo pro TV v CZT v ČR dnes.
            Srovnání 1 den : maximální denní výroba z FVE a průměrná potřeba tepla na ohřev TV v CZT v ČR
            Instalovaný výkon FVE v ČR : cca 2.100 MWp
            Špičková denní výroba z FVE v ČR : 14.700 MWh
            Počet domácností v ČR zásobovaných teplem z CZT : 1.480.000
            Podíl obyvatel ČR zásobovaných teplem : 38 %
            Celkový počet obyvatel ČR : 10.550.000
            Počet obyvatel v ČR zásobovaných teplem z CZT : cca 4 mil
            Průměrná denní spotřeba TV na osobu : cca 40 litrů
            Denní průměrná spotřeba TV z CZT v ČR : 160.000.000 litrů = 160.000 m3
            Průměrná spotřeba tepla na ohřev TV v CZT : 0,4 GJ/m3
            Průměrná denní potřeba tepla v ČR v systému CZT pro ohřev TV : 64.000 GJ = 17.778 MWh

            Srovnání 1 měsíc : výroba v letním měsíci z FVE a průměrná spotřeba tepla na ohřev TV v CZT v ČR
            Instalovaný výkon FVE v ČR : cca 2.100 MWp
            Špičková měsíční výroba z FVE v ČR : 315.000 MWh
            Potřeba v CZT : 31 dnů x 40 l/osobu x 4 mil osob = 4.960.000 m3 TV x 0,4 GJ/m3 = 1.984.000 GJ = 551.111 MWh.
            S přihlédnutím k dnešnímu zanedbatelnému množství TV ohřívané elektricky v CZT a
            nemluvě o dalším teple a dvou elektromobilech na hlavu tam prostor asi je, že?

            Dobrý večer pane C,
            souhlas, škoda že elektrifikace teplárenství nepokračuje rychleji. Pozitivních efektů je více. Už cena lehce pod 2 Kč/kWh je pro teplárny nepříjemná.

      • Martin Prokš napsal:

        Nemám sice žádný doktorát ani vědeckou kariéru se kterou bych mohl machrovat, zdravý rozum mi říká, že dokud jako civilizace nebudeme schopni za rozumné peníze skladovat elektřinu opravdu ve velkém, tak do té doby je celá světelná a větrná výroba elektřiny zdrojem řádově větších problémů, než benefitů.

        Vemte si schválně již dnes vyúčtování za elektrickou energii co doma dostáváte. Silová složka energie dělá cca 1/3, zbytek jsou ostatní služby okolo. Čili distribuce a regulace. Proto ta schýza, kdy se na jednu stranu mluví o tom jak ceny energií drtí průmysl, ale současně cena za elektriku (silovou) je nejnižší za desítky let což tlumí až znemožňuje investice do infrastruktury a výroby.

        Čistě ekonomicky výstavba nedotovaných zdrojů elektrické energie se dnes nevyplatí, protože čistě silová cena je na úrovni provozních nákladů nejlevnějších zdrojů. To není zdravá situace pro budoucnost. Vstoupili jsme do deseti-dvaceti-leté fáze, kdy se žije z toho co bylo v minulosti vybudováno a do budoucnosti radši nekoukat.

        • Lukáš Brandejs napsal:

          Zlatá slova, do kamene tesat..

          • Milan Vaněček napsal:

            Pánové, Vy žijete stále v představách RVHP. Svět se změnil a především energetika se mění. Energiewende, Energy transition nastoupily, jsou tu nové technologie, snažte se to pochopit. ČR si může dělat co chce ale tenhle fakt nezmění.

          • Ondra napsal:

            Pane Vaněčku, svojí ohranou píšničkou o RVHP stále dokola jenom dokazujete, že jakýkoliv diskuze s Váma nemaj absolutně žádnej smysl. Jak Vám tu někdo předloží jakejkoliv rozumnej argument, okamžitě si jedete to svoje.
            A mimochodem, v jistým „RVHP“ žijem pořád, jenom se to jmenuje EU a s rostoucím počtem regulací a nařízení se tomu původnímu RVHP můžem pěkně rychle přiblížit.

          • Martin Hájek napsal:

            To sedlo 🙂

        • Robert Šíp napsal:

          Možnosti skladování energie z obnovitelných zdrojů se pomalu ale jistě vylepšují. Domácí solární elektrárny se již standardně dodávají s akumulátorem 5-10 kWh v ceně desítek tisíc korun. To umožňuje zvýšit využití solární elektrárny deset- dvacet procent. Také je možnost uložit přebytky elektřiny do tepla , zejména do teplé vody a také to zvýší využití cca o 10%. Vynikající ukládání přebytečné energie přináší elektromobily. Zásadní průlom v ukládání energie ale vidím v přeměně elektřiny na vodík a dále na metan. Účinnost by mohla být kolem 70 % a metan se může přimíchávat běžně k zemnímu plynu. Zásobníky na zemní plyn jsou již hotovy, zbývá vykročit z laboratoře do průmyslové výroby. Všechno výše uvedené není zadarmo, ale nebudeme muset řešit, kolik radionuklidů jsme snědli při houbové míchanici. To za to stojí.

          • Martin Prokš napsal:

            Ano, domovní solární elektrárna s bateriemi rozhodně funguje. Jen je to trošičku (ale fakt jen trošičku) nákladná a netriviální záležitost. A stejně se bez zálohy, kterou dokážete nahodit když fakt v zimě několik dní nezasvítí a nezafouká, neobejdete. Třeba zde je popsán skutečně fungující ostrovní dům:
            http://www.ostrovnidum.cz/index.php?s=texty&o=fve_ostrovni_system

            Ad elektro-chemicko-tepelná akumulace energie. No jde to, jen s těma finálníma účinnostma je to o cca půl až jeden řád jinde. A stále se tam zapomíná na ekologii výroby a následné likvidace celého toho tak zvaně ekologického systému po přepočtu na výslednou kWh.

            RVHP jsem zažil jen jako dítě, ale přijde mi, že stávající diktát zelené ideologie a dotační deformace trhu je sice jiná, ale v důsledku obdobná věc. Blbé je, že přírodní zákony na ideologii a růžové brýle kašlou. Někdo tu zmínil záporné ceny elektrické energie. Stačí se zeptat pana googla a on vám odpoví včetně mnoha článků a diskusí s analýzama proč k tomu dochází. Jen krátké suché ohlášení z doby, kdy to ještě byla neobvyklá věc https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/podpora-oze/aktuality/21.html

          • Lukáš Brandejs napsal:

            Nikdy a nijak jsem nezpochybňoval domácí instalace FVE na střechách + baterie pro případ, že by nesvítilo. Jako takový doplněk jsou OZE naprosto super a smyslupné a jsem jednoznačně pro. Domácnosti, malé provozy, dejme tomu.
            Jenže tady jde o průmysl. Zkuste si představit systém baterií, který by utáhl mladoboleslavskou Škodovku. Tedy jistěže by to také šlo, ale za jakou cenu?

        • C napsal:

          A myslíte že ten zbytek je jen kvůli OZE?

          To že stále klesá cena energie z OZE je dobré zejména pro rozvoj akumulace. Pokud se daří soutěžit ceny pro VtE někde kolem 1400Kč/MWh a pro FVE by se dostala v podmínkách Dánska na 1200Kč/MWh, pak se akumulace stává čím dál tím výhodnější. Jak z pohledu nákladnější technologií s vysokou účinností tak z pohledu levnějších s malou účinností.

          Proto je třeba buď změnit model s výkupními cenami na model s aukcemi, nebo výkupní ceny upravovat. Bohužel ještě nějakou dobu budou dobíhat staré vysoké ceny, ale to nesmí být důvod k tomu aby se do OZE přestalo, se stálým poukazováním na toto, investovat.

          Když si vezmeme cenu 1.2Kč/kWh, pak pro zákazníka je tato za 3.6Kč/kWh, to není cena příliš hrozivá, možná menší než v některých tarifech V porovnání s tím by cena při přechodu na jádro byla někde kolem 7.5Kč/kWh.

          Čistě z ekonomického hlediska u větrných elektráren se u nás garantovala cena 2Kč/kWh pro jaderku má být 2.7Kč/kWh. Plynové se udávají kolem 60-80€/MWh. Toto bez politických iniciativ JE vyřazuje ze hry. Ostatně závislost EU na ruském plynu a ropě je dílem neskutečně nešťastných rozhodnutí. Pokud chce být kdokoliv mocností, nebo velmocí pak musí být v pozici že si může vybrat odkud energii doveze, trubky tak měly jít dávno na Střední východ, do Afriky, Ruska, Severního moře a přístavy měly být dávno uzpůsobené příjmu plynu nebo ropných derivátů…

          Pokud bude cena akumulačních technologií zhruba kopírovat vývoj kolem třeba solárních panelů, pak nebude problém, nyní by to ale chtělo aby se pohnulo s vývojem tzv. flow batteries, tak aby bylo možné skladovat poměrně levně elektřinu a dokonce ji v jisté formě i přepravovat, jaké by ale byly ekologické dopady elektrolytů je otázka.

          cena energie je spíš ten menší z problémů průmyslu, větší jsou všemožné zbytečné regulace a pod.

      • Pavel napsal:

        Máte tam chybu vaněčku. Správně je, že fotovoltaika je a bude cca 10x dražší a vítr cca 5 dražší. Mimochodem zapomněl jste zmínit ten bilion korun, který skončil v prdeIi díky dotacím do oze parodií na elektrárny.

        • C napsal:

          Ano? Tak mi tedy řekněte, co na ní bude stát 10x více než na jaderných elektrárnách? I pořídit si 100% zálohu, tedy dalších 10GW v plynu by stálo nejvýše 140-150mld korun, to je zhruba možná cena jednoho bloku JE. Přičemž provoz Temelína II o výkonu 2x1000MW by nás během 20 let, na které byly požadovány garance 100€/MWh, by stál asi 750mld Kč. Proti tomu VtE měly jen 74€/MWh a plyn s uhlím jsou někde mezi 60-80€/MWh.

          Tu vysokou cenu si jděte prosím vyřídit s těmi co pro ni tehdy hlasovali, dnes se ví že to není dobrý mechanismus a že lepší jsou dražby. Ty by se měly rozjet i u nás a zároveň by se mohlo přestat tvrdit že se nám do sítě víc než 5% nevejde. Ano v létě je to mnohem více klidně kolem 33%, ale i tak jsou stále rezervy.

          V Dánsku se podařilo vysoutěžit cenu kWh z FVE za nějakých 0.05€, to je asi 1.35Kč/kWh, to je cena plně srovnatelná s větrnými elektrárnami na Baltu (u nás měly garantovanou cenu 2Kč/kWh). Když vezmu že v Dánsku dopadá povětšinou kolem 900W/m2 a u nás je to povětšinou více než 1000W/m2 a v nejlepších lokalitách mezi 1100-1200W/m2, cena by mohla být i o malinko menší. Nicméně to již není to co když se s tím začínalo. Takže není důvod se obnově výstavby FVE, byť větších bránit.

          Ono bude zajímavé nechat udělat výzkum jak moc se podepíše to že se nechá půda pod FVE třeba 20 let ladem, na stavu půdních organismů.

    • C napsal:

      To je otázka, bylo by nutné to spočítat ne z historických dat, ale z toho za jakou cenu se dá dnes stavět buď VtE nebo FVE. Ono pak investovat dalších 14mld/GW do PPE je v podstatě nic, za cenu asi 1GW jaderné elektrárny by bylo možné postavit zálohu, plynovou, pro celý výkon elektrické sítě.

      Ale k tomu se musíme rozhodnout na kolik věříme sousedům, na kolik věříme EU, na kolik věříme ve vývoj dobrým směrem…, extrémem by bylo nemít zálohu a vše dovézt, druhým je tu mít zásoby technologie a paliv jako by se čekala jaderná zima trvající tisíc let.

      Bohužel EU je v chaotické situaci a bylo by třeba vše od základu reformovat, pak by se spravila i energetika.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *