Domů
Rychlé zprávy
V Indii využívají použité jaderné palivo jako zdravotnický nástroj
Indická jaderná elektrárna Kakrapar

V Indii využívají použité jaderné palivo jako zdravotnický nástroj

Indičtí vědci používají materiál získaný z použitého jaderného paliva ke snížení nepříznivých vlastností krevní transfúze pro kojence a další rizikové skupiny pacientů. Pro tyto účely běžně používaný kobalt-60 je díky výzkumu jaderného výzkumného centra v indickém městě Trombay nahrazován cesiem-137 z použitého paliva.

Při krevní transfuzi kojenců, nebo jedinců s velmi oslabeným imunitním systémem může ve velmi výjimečných případech dojít k závažným komplikacím – graft-versus-host disease (GVHD). Aby k těmto komplikacím nedocházelo, je preventivně darovaná krev ozařována rentgenovým zářením, nebo zářením gama ze zářiče kobalt-60.

Nevýhodou používání kobaltu-60 je jeho relativně krátký poločas rozpadu, který je 5,3 roku. Z tohoto důvodu musí být lékařské zářiče často měněny. Použití dobrého zářiče cesia-137 s poločasem rozpadu 30,2 roku se proto jeví jako vhodná alternativa. Používaná směs cesium chloridu je však běžně dostupná pouze jako prášek. To pochopitelně přináší vyšší nároky na správné zacházení s tímto radioaktivním materiálem.

Získávání cesia-137 v pevné formě

Vědcům v Bhabha jaderném výzkumném centru v Indii se podařilo získat z použitého jaderného paliva cesium-137 v pevné formě. To je z použitého jaderného paliva z indických elektráren získáváno technologií založené na výměně iontů a extrakci roztoku cesia z přepracovaného paliva. Tato operace také snižuje radioaktivitu a zahřívání použitého jaderného paliva. To ulehčuje jeho další uskladnění.

Cesium-137 je následně vitrifikováno – smícháno s tekutým sklem a vlito do kovových pouzder. Takto vzniklé zářiče budou mít dlouhou životnost bez nebezpečí rozptylu částic.

Na základě série testů bylo v jaderném výzkumném centru zřízeno výrobní zařízení. V červnu 2015 zde bylo vyrobeno prvních 10 zářičů.

Do budoucna se očekává, že vyvinutá technologie nahradí kobalt-60 i v jiných aplikacích, jako je například potravinářství, nebo sterilizace lékařských nástrojů.

Zdroj úvodní fotografie: samacharjagat.com

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(3)
C
24. únor 2017, 12:04

Technologie je to zajímavá, ale spotřeba bude asi v poměru k vypálenému palivu poměrně malá. Nebylo by možná naškodu z tepelně aktivních izotopů tvořit náplň to TEG místo nákladného izotopu plutonia, ale to by asi vyžadovalo nakládání s ještě relativně horkým palivem.

P.S. Myslím že se autor spletl, možná to udělal autocorrect, ale myslím že se má cesium vitrifikovat, nikoliv verifikovat.

Michael Němý
24. únor 2017, 19:36

Dobrý den, samozřejmě je v procesu výroby zářičů cesium vitrifikováno. Mockrát Vám děkuji za odhalení tiskařského šotka. Nyní by již vše mělo být v pořádku.

C
24. únor 2017, 20:05

Není zač. :)

Myslím že tento indický počin je krok správným směrem, který nahradí drahé procesy o něco levnějšími.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se