Jádro je konkurenceschopnější než fosilní zdroje, tvrdí studie
Podle nové studie z pera společnosti Lloyd’s Register je jádro vnímáno odborníky jako konkurenceschopnější alternativa než fosilní zdroje. Studie do svého dotazníkového šetření zahrnula přes 600 odborníků, kteří měli zhodnotit hlavní oblasti rozvoje jádra a případné překážky.
Lloyd’s Register již třetím rokem vydává svojí zprávu Technology Radar. Letošní ročník se zaměřuje na oblast nízkoemisních zdrojů, což vedlo k vytvoření dvou samostatných zpráv Technology Radar – Low Carbon a Technology Radar – A Nuclear Perspective. V rámci zpracování tak byli vždy dotazováni lídři ve zkoumaném odvětví a dále pak 600 profesionálů z oblastí výroby, přenosu, distribuce a výroby zařízení. Dotazovaní byli vyzvání k hodnocení řady technologií z pohledu potenciálního budoucího vlivu, doby kdy tyto technologie budou tržně dostupné a s jakou pravděpodobností budou zavedeny do praxe.
Podle odpovědí byla jaderná energetika hodnocena jako nákladově konkurenceschopná s fosilními zdroji. Při započtení všech nákladů za životnost projektu, byla jaderná energie vyhodnocena jednou z nejvýhodnějších metod produkce elektřiny. K podobným výpočtům podle studie dochází i hodnocení v rámci OECD. Zde se ovšem výsledky regionálně liší, především podle nákladů na kapitál. V zemích Evropy, nebo severní Ameriky tak mohou být náklady problémem, kdežto například v Asii již ne.
Jádro stojí před řadou výzev
Podle odborníků oblast inovací v jaderném sektoru nabírá rychlost a očekává se, že jádro bude do budoucna součástí řešení problému klimatických změn. Podle Richarda Clegga, CEO Lloyd’s Register, je od COP21 znát snaha o dekarbonizaci a energetickou bezpečnost, která vede stále více zemí k úvahám nad jádrem.
Zajímavým zjištěním byl přístup k malým modulárním reaktorům (SMR). Přesto, že řada expertů SMR hodnotí jako potenciálně zajímavé, podle zprávy Lloyd’s Register je spíše pravděpodobné, že SMR budou mít v době jejich příchodu jen mírný vliv. Pozitivně je ovšem vnímána modularizace, která bude mít podle respondentů významný vliv na celý sektor. Významný vliv pak odhadují experti i v oblasti materiálů. Uplatnit se mohou především nové materiály pro výrobu reaktorových nádob, jádra reaktoru a samotného paliva. Cílem je zvýšit odolnost a prodloužit životnost.
Možnost zlepšování pak dotazovaní vnímají například v oblasti zpracování vyhořelého paliva. Řada zemí, které využívají jaderné technologie již celé dekády, totiž mají své strategie nakládání s jaderným odpadem již desítky let staré. Nové reaktory 4. generace přitom mohou snížit množství i aktivitu vyhořelého paliva.
Jako překážky pro další rozvoj jádra pak respondenti zmiňovali především otázky veřejného mínění, schopnosti zaplatit nové projekty a budoucnost vyhořelého paliva. Novou výstavbu jaderných zdrojů vnímá jako problém 7 % respondentů z Asie, kdežto v Evropě jde již o 18 % a v severní Americe dokonce 21 % dotazovaných. Veřejné mínění je pak podle dotazovaných problémem opět v zemích Evropy a severní Ameriky (17 % a 16 %). V asijských zemích je naopak jako největší riziko vnímána otázka zpracování vyhořelého paliva.
Mohlo by vás zajímat:
Pro vyvážení informací z tohoto píárového článku si přečtěte dnešní realitu na Lidovky.cz. "Neuvěřitelně vysoká radiace ve Fukušimě. Robota zničí za méně než dvě hodiny". Tady to má pan Wagner potvrzené, co jsem mu tvrdil: reaktorová nádoba druhého reaktoru se protavila a palivo uniklo do kontejmentu.
Pane Vaněčku, já vím, že Vy máte raději novinářskou nadsázku a trollování, ale pro ty, kteří chtějí znát podrobnější a serioznější informace, tak mohou nahlédnout do tohoto článku: http://www.osel.cz/9221-cesta-do-kontejnmentu-druh-ho-bloku-je-pro-robota-p-ipravena.html a aktualizace v diskuzi pod ním. Podrobný článek o prvním proniknutí robota do kontejnmentu ve čtvrtek pak bude na Oslovi a Technetu dnes večer.
Když Lidovky citují bývalého hlavního vědeckého pracovníka japonského Výzkumného institutu jaderné energie Fumiya Tanabe, tak to podle Vás trollují. To se Vám povedlo.
A když se panu Wagnerovi zdá, že Lidovky trollují, ať si přečte původní článek na The Washington Post (Japanese nuclear plant just recorded an astronomical radiation level. Should we be worried), anglicky umí. Z toho článku je to převzato, to je pro mě spolehlivější zdroj než osel.
Pane Vaněčku, já jsem četl i ty originální články nejen z Japonska, ze kterých ti novináři z Washington Post vycházeli. U těch novinářů nejde o trollování, u nich jde o novinářskou nadsázku a typické využívání senzačních titulků a dalších prvků, které mají zvýšit čtenost. Tomu trollování v diskuzích se věnujete vy. Ty hodnoty dávkového příkonu nejsou nijak astronomické, jde o zlomek dávkových příkonů v aktivní zóně. A pochopitelně se takové hodnoty dají v kontejnmentu v blízkosti zbytků aktivní zóny očekávat (pokud není odstíněna třeba vodou). Je důležité vědět, jaké hodnoty dávkového příkonu jsou v kterém místě kontejnmentu, protože nám to může ukázat, zda se tavenina dostala skrze dno reaktorové nádoby a případně, kde v kontejnmentu se nachází. Poměrně vysoká hodnota dávkového příkonu nedaleko rampy vedoucí do míst pod reaktorovou nádobou by mohla na takovou situaci ukazovat. Skutečnou situaci by měl zjistit robot, který se na průnik do kontejnmentu připravuje.
Pane kolego, nemusíte mlžit. Je to už 5 let a já Vám pořád argumentuji, že muselo ve Fukušimě dojít k protavení reaktorové nádoby, u všech 3 reaktorů a úniku paliva (do kontejnmentu-železobetonové vany (studně-well) pod reaktory). Vy jste stále to popíral, že nejsou žádné důkazy a i teď stále mlžíte,
cituji Vás: protože nám to může ukázat, zda se tavenina dostala skrze dno reaktorové nádoby ...
Já myslím, že teď už je to jasné, že nám to již ukázalo, Vy i po více než 5 letech mlžíte.
Přece jako fyzik si musíte uvědomit jaké obrovské množství tepla se dlouhodobě uvolňovalo v reaktoru po "odpojení" nuceného odvodu tepla z reaktoru. To je základní bezpečnostní vada jaderných reaktorů, postavených dříve (a i nyní???).
Pane Wagnere,
dovolím se připojit v otázce "propálení" reaktoru k panu Vaněčkovi. Víme, že došlo k vývinu velkého množství vodíku, který explodoval. Tepelný rozklad vody probíhá při asi 2000-3000°C. Ocel taje při asi 1500°C. Neexistuje tu minimálně možnost že došlo k protavení? Nebo některý z materiálů v reaktoru provádí katalýzu a voda se pak rozkládá za nižší teploty, třeba 1000°C? Takový objev by byl myslím na jednu stranu problém pro jadernou techniku, na druhou by to byla výborná věc z pohledu ostatních oborů, kdy by možná sluneční pece mohly přímo generovat vodík, nebo i jaderné výroby vodíku.
Našel jsem že Platina a Iridium toto snižují na teplotu asi 1400°C, Cer by měl také něco takového dělat, mohou být tyto (a příbuzné) materiály v reaktoru?
Ani bych nepodceňoval fakt že BWR jsou možná stavěné na menší tlaky, tedy s tenčími stěnami oproti VVER.
Palivové proutky mají pokrytí ze zirkonu, které zabraňuje úniku radionuklidů (štěpných produktů) z paliva. Při překročení teploty zhruba 800 stupňů Celsia začíná tato vrstva oxidovat, při teplotách na 1200 stupňů Celsia začíná být oxidace intenzivní a při teplotě 1850 stupňů Celsia se toto pokrytí začíná tavit. Samotné palivo se začíná tavit při teplotě zhruba mezi 2400 až 2800 stupňů Celsia. Ta oxidace spolu s rozkladem horké páry je zdrojem vodíku, který v kontejnmentu vznikla a vedl k problémům v okamžiku, kdy se z něho dostal. Je to postupně popsáno již třeba v prvních článcích toho mého cyklu o Fukušimě a podrobně v té moji knížce. Ale pochopitelně v řadě zdrojů o reaktorech a událostech ve Fukušimě.
O postupně získavaných znalostech o stupni roztavení aktivní zóny jsem psal průběžně v řadě článků, které popisovaly průzkum endoskopy, roboty a také pomocí kosmických mionů. Viz třeba zde: http://www.osel.cz/8199-roboty-zkoumaji-nitro-kontejnmentu-zniceneho-bloku-fukusimy-i.html a http://www.osel.cz/8135-prvni-pohled-mionovych-oci-do-nitra-fukusimskeho-reaktoru.html .
Takže jestli to dobře chápu, tak vodík byl vytvořen díky spotřebování zirkonu ze slitiny pokrývající palivové proutky, tedy nemusela být dosažena rozkladná teplota vody.
Pan Vaněček má taky pravdu, ale karbonizace atmosféry a její dopad na životní prostředí působí rychleji než rakovina. A bezpečnost stavby jaderné elektrárny se dá zvyšovat i tím kde se postaví ( Japonsko leží jak víme v silné seizmické oblasti - to se taky nedá podceňovat a to již mělo trpkou zkušenost s americkou bombou). O tom, že čistá energie z jádra je není pochyb.
Pokud by chtěli mluvit o cenové konkurenci, pak uvidíme u nových projektů, posledních několik desetiletí to nebylo moc slavné. Pokud o věcem kolem, povolování atd., pak bude mít myslí jádro dost velké problémy.
Myslím že na rozdílných datech mezi Evropou a Asii, možná i mezi západní a východní Evropou, je vidět spíš jak probíhalo něco jako blahobytná křivka, což by se dalo charakterizovat jako důraz na vybudování pocitu osobního blahobytu, takže se staví všechny zdroje, pak v určitý moment se začínají projevovat dopady spotřeby, tak se to začíná řešit, v tomto období začíná pak být zpochybňována i jaderná energetika.
Ta by teď asi opravdu potřebovala, pokud se má dál rozvíjet, restart.
Podrobnější popis toho, v jakém stavu je průzkum druhého bloku Fukušima I pomocí robotů je pro zájemce zde: http://www.osel.cz/9246-robot-se-kone-n-dostal-do-nitra-druh-ho-bloku-fuku-imy-a-hned-se-musel-vr-tit.html a zde: http://technet.idnes.cz/fukusima-c63-/tec_technika.aspx?c=A170210_151305_tec_technika_mla
Vážený pane Wagnere,
už delší dobu jsem Vám chtěl poděkovat za vaši neutuchající snahu o popularizaci těchto odborných témat a jejich zpřístupnění i neodborné veřejnosti, nekonečnou trpělivost v diskusích a ohromnou vůli uvádět věci na pravou míru a podněcovat čtenáře ke kritickému, nikoli subjektivnímu, pohledu na věc.
Moc děkuji, pochvala potěší. Snažím se hlavně referovat o věcech, o kterých něco vím. A předkládat hlavně fakta, aby si čtenář sám mohl udělat názor. Není důležité, abychom všichni měli stejný názor, ale abychom o věcech přemýšleli a vzájemně se ve smysluplné diskuzi obohacovali informacemi.
Pravděpodobně nikdo nemůže JE upřít to, že samotná výroba elektřiny je v nich levná a konkurenceschopná. Jenže má ten ošklivý problém s výstavbou. Ten je, dle mého, dán chybami v uvažování ve stylu "bigger is better" z před 30-40 let a tím, že (skoro) celý jaderný průmysl stále na tom trvá, jej zavedl do evoluční slepé uličky. Jaderné reaktory jsou příliš velké, příliš komplikované, příliš pomalu se staví a jejich technický vývoj je příliš pomalý.
Jako dlouhodobě jedinou šanci pro jaderný průmysl vidím jako návrat k velikosti reaktorů před 50 lety, na úroveň 100-200 MWe, nebo ještě menší.
Těší mě, že experti to vidí podobně, jen to vyjádřili míň radikálně.
Technicky máte pravdu (ale zapomněl jste na celosvětové problémy s jadernými úložišti, extrémně silný NIMBY efekt). Ale žijeme v reálném světě, plném teroristů a z tohoto hlediska je desetinásobný růst počtu reaktorů (10 malých místo 1 velkého) více než desetinásobným růstem rizika. Pro teroristy jsou JE vítaným cílem. Díky bohu že už začali prověřovat operátory JE.
Jaderná energie v reálném světě je a bude vždy silným rizikem, ať již v mírovém či bojovém využití. Je extrémně koncentrovaná. To co kdysi významný fyzik P.L. Kapica považoval za její hlavní výhodu proti energii ze slunce se ukázalo být její hlavní nevýhodou.
Ať si to klidně je areál àla Temelín. Bude v něm stát 10 reaktorů po 200 MW, budou se stavět postupně, takže už o nějakého 3. už to budou dokonale umět. Fakticky by trvale měli 1 reaktor v odstavce, takže by mohli mít trvalou partu na rekonstrukce a kontroly, ...
To máte pravdu, ale četl jsem analýzy od jaderníků, že by to bylo mnohem dražší. Ale bylo by to bezpečnější,reaktor do 50-100 MW to můžete uchladit dlouhodobě pasivně, i když selže nucený odvod tepla, jako tomu bylo ve Fukušimě.
Jinak souhlas. K čemu je koncentrovaný zdroj, když se potom pro zákazníky musí technicky komplikovaně ředit? A to, že po x letech výzkumu a vývoje ještě třeba neodstranili ten bug, že skončí životnost palivových tyčí aniž by se spotřebovalo palivo v nich, je ostuda.
No to by šlo řešit třeba homogenním reaktorem, nebo obecně reaktorem který:
a)má jen palivo, které v krátké době spotřebuje
b)spalování paliva a jeho produkce je v rovnováze
Problém je v mnoha věcech v tomto světě, které brání efektivnímu a šetrnému využívání zdrojů. Například nejsme schopni pořádně propojit elektrické sítě, pokud někde využíváme energii vody, tak často místo menších hrází, v podstatě pro plavbu a výrobu proudu, postavíme monstrpřehrady, které zablokují tok a vytvoří nepřekonatelnou překážku a další problémy. A u jádra jsme se moc nevzdálili od prvopočátečních pokusů.
Myslím že do začátku by bylo nejlepší maximum staveb vybavit FVE s akumulací elektřiny a energie (tedy FVE + Baterie + Bojler) a zařízeními pro kogeneračí výrobu tepla. Toto by snad odstranilo problémy kolísání výroby.
Ve světě je pak hloupost sahat po koncentrované energii, pokud je na daném místě dostupná v podstatě neomezeně energie ze slunce, bez výrazných výkyvů a v koncentracích umožňujících její akumulaci v podobě tepla a následnou výrobu elektřiny. Zálohu na těch pár dní kdy to není možné, by snad mohl být obyčejný plynový kotel.
Pane Veselý to je taky dobrý blábol, na FV je tyk bug, v malé účinnosti, který se ani po letech výzkumu a vyroby nedaří vyřešit. Myslím, že to je větší ostuda.
Připadá Vám řádově vyšší účinnost u běžně vyráběných panelů než u fotosyntézy fakt tak špatná? Nevadí, v laboratořích se už umí 2x vyšší.
Připadá vám účinnost recyklace, která umožňuje využití paliva řádově zvýšit fakt tak špatná? Nevadí v laboratoři máme spousty množivých reaktorů, které umí 2x tolik.
U panelů hraje roli cena, buď může cena být stále zhruba stejně vysoká, ale proste účinnost, nebo bude účinnost stejně vysoká, třeba i trochu poroste o procenta, ale bude klesat cena.
Co myslíte že má větší šanci prorazit na trhu?
Nehledě na to u solárních článků se před nedávnou dobou počítalo asi 15%, dneska se dá počítat 20%.
O účinnosti fotovoltaiky 20% v průmyslově vyrobených panelech a 47% v laboratorních vzorcích se jaderníkům může jen zdát, využití jaderného paliva je tak na 2%. Fotosyntéza je sice pod 1 procento, ale příroda to zase kompenzuje tím, jak je krásná a užitečná.
No vidíte pane Veselý, 2% účinnosti (vysvětlovat Vám že je to hloupost nemá cenu) a cena 0,60Kč/kWh... Vašich 47% účinnost, nebo dobře 20% účinnost a cena 12,90Kč/kWh...
Nebo, chcete-li jinak... Vašich 2000MWinst v solárech 2% výroby v ČR; 2000MWinst (doplňte si Dukovany nebo Temelín to máte cca stejně), 20% výroby.
A to bych mohl psát o zálohování, náklady na sítě, atd. atd., ale stejně zase vytáhnete Jáchymov nebo nějakou inteligentní poznámku, tak se tím obtěžovat dnes nebudu.
Pane Závodský,
myslím že jste nedopatřením jste vynadal panu Veselému, místo pana Vaněčka, který navíc psal o využití paliva.
Byť i tam jsou 2% špatně, protože má cenu dívat se jen na použitelné izotopy, tak nějaké podobné číslo by mělo odpovídat podílu produktů štěpení v celé hmotě palivových tabletek (nebo jak se to nazývá přesně)
Jo to máte pravdu. Omlouvám se panu Veselému :-).
Samozřejmě palivo není 100% štěpitelný materiál, palivo v komerčních reaktorech bývá obohaceno do 5%, ale co to vypovídá o účinnosti? Ta je u generace 3+ cca 35%, ale samozřejmě palivo pak lze přepracovat a znovu použít.
Já bych viděl výhodu menších reaktorů a la Dukovany (teď je tam myslím 510MWe/blok) v tom, že pokud potřebujete provést "servis" na jednom, tři další mohou běžet a tak postupně obsloužit všechny čtyři. Pokud se v Dukovanech postaví např. ruský VVER 1200 (1 až 2 kusy) , pak nuceným vypnutím jednoho či obou sháníte po okolí mnohem větší výkonové rezervy. opačným extrémem je mít reaktor "v každém okresním městě", protože by to do budoucna byl problém uhlídat, o větším množství kontaminovaných míst nemluvě.
Více energetických zdrojů na několika geografických polohách jsou optimálnější samozřejmě i pro rozvodnou síť. Takže abych z toho vybruslil, v Česku by se podle mně měly začít stavět i Blahutovice a Tetov :-), protože v obou místech je poblíž spotřeba (ostravská aglomerace, Kvasiny, Ml. Boleslav + větší lidská sídla), dráty i chladící vodní zdroje. Stavět v tektonické oblasti severních Čech by asi nebyl dobrý nápad.
Zmíněné délky výstavby, tam bych viděl úspory, resp. souhlasil s paní Drábovu, v tom, že se dá čas ušetřit ve zkrácení zákonných lhůt a délce povolovacích řízení obecně, zvláště tam, kde už jaderné zdroje stojí.
Dovolím si připomenout, že dostatečné chladící zdroje v potenciálních lokalitách Blahutovice a Tetov existují jen teoreticky. Musely by se vybudovat přehrady na Bečvě či horní Odře, resp. na Labi nebo Cidlině. A v případě Tetov by to taky znamenalo odkoupit od Dienstla (Chvaletice) a Křetínského (Opatovice) jejich elektrárny. To bude těžké.
Přehrada na Bečvě je v přípravě.
Jo, a všem v okolí se snaží nakecat, že jde o protipovodňové opatření (mám ve Skaličce známé).
Je to jen můj tip, ale myslím, že v případě výstavby JE zdroje by se nejdříve odstavovaly uhelky ve vlastnictví ČEZ a teprve potom nechaly komerčně dojet elektrárny ve vlastnictví EPH, Tykače a spol. Je fakt, že Vámi vyjmenované elektrárny jsou v místě.
Ohledně chlazení jsem loni zaznamenal i možnost nestavět ŽB chladící věže do výšky, ale udělat je horizontálně, s oběhovými čerpadly - v principu tepelné čerpadlo naruby. Myslím, že tam jsou i menší nároky na vodní zdroje( naštěstí se u nás průtočné chlazení nezavádělo). Každopádně Dalešice je také stavěly kvůli Dukovanům a neslouží čistě jen Dukovanům. Minimálně přehrada na Bečvě je v plánu s Blahutovicemi, v případě Nízkého Jeseníku s jeho řídkým osídlením problém nemusí být nepřekonatelný.
Jde o to, že ty elektrárny jsou v místě, takže by se buď po východních Čechách musela značně posílit přenosová síť nebo aspoň Chvaletice dát pryč.
Samozřejmě, všechno je řešitelné, ale dnes už není tak lehké vykopnout lidi z jejich domovů a zaplavit údolí. Případného investora čeká děsný správně-obchodně-mediální vopruz, který se s nejistým výsledkem bude táhnout roky, mnoho let.
Ty úvahy jsou samozřejmě úplně mimo mísu, protože dnes je fakticky nemožné postavit v ČR jadernou elektrárnu v nové lokalitě a není to ani potřeba, protože máme ty stávající, ale elektrárna Chvaletice by v časovém horizontu, o kterém je řeč, zřejmě nebyla vážnou překážkou.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se