Mikroby požírající radionuklidy mohou přispět k vyšší bezpečnosti úložišť odpadu

K bezpečnějšímu ukládání jaderného odpadu by v budoucnu mohly přispět i bakterie. Některé druhy mikroorganismů totiž dokáží strukturu jaderného odpadu částečně přeměnit, což je výhodné z hlediska omezení možných úniků radioaktivních látek do okolí úložiště.

Experimenty ukázaly, že některé druhy mikroorganismů dokáží využívat radionuklidy jako uran či neptunium namísto kyslíku a tyto radionuklidy přeměnit z rozpustné formy do nerozpustné, což by výrazně omezilo riziko jejich úniku například při zaplavení radioaktivního odpadu vodou.

Vědci dříve věřili, že podmínky prostředí betonových staveb by byly pro růst mikroorganismů vzhledem k zásaditému charakteru nepříznivé. Tým výzkumníků z britské Univerzity v Manchesteru nicméně provedl studii v podmínkách podobných těm, které se dají předpokládat i v trvalém úložišti jaderného odpadu a došel k překvapivým závěrům.

„Pozorovali jsme, jestli tam budou probíhat biologické procesy a byly tam. Dokázali jsme najít veškeré možné druhy organismů, o které jsme se zajímali a zjistili jsme, že dokáží růst při hodnotách pH, které byste pravděpodobně nalezli v betonových formacích úložiště odpadu,“ řekl Jonathan Lloyd, geomikrobiolog působící na univerzitě v Manchesteru.

Radiace bakterie nezahubí, ba naopak

Úroveň radiace, která se vyskytuje v zařízeních pro skladování jaderného odpadu, by neměla pro bakterie představovat žádný problém. Naopak jim může v růstu dokonce pomoct.

„Když jsme studovali mikrobiální systémy pod podobnými dávkami, které se vyskytují okolo této formy odpadu, tak je to nezabilo. Když už cokoliv, tak je záření vlastně stimulovalo,“ uvedl Lloyd k působení radiace na mikroorganismy.

Mikroby mohou rovněž snížit riziko úniku radioaktivních plynů, kdy využívají vodík vznikající při korozivních reakcích v úložišti. Uvolňující se vodík by totiž mohl vést k nárůstu tlaku a následnému průniku radioaktivních plynů skrz horninu obklopující úložiště.

„V současné době jsou modely bezpečnosti vystavěny na chemickém a fyzickém zamezení šíření. Pokud začnete počítat i s biologickou cestou, tak jsou tyto modely vlastně až příliš konzervativní, což je dobře,“ dodává Jonathan Lloyd.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *