Uranova ruda v sudech

Mořská voda nabízí zásoby jaderného paliva na tisíce let

Extrakce uranu z mořské vody by v budoucnu mohla nabídnout dostatek zásob pro země, které nedisponují konvenčními ložisky a musí se tak spoléhat na dovoz ze zahraničí. Přestože tento způsob těžby uranu není prozatím konkurenceschopný, nové objevy vědců ze Stanfordu by mohly pomoci situaci změnit.

Přestože je koncentrace uranu v mořské vodě velmi nízká, jeho celkové zásoby nejsou nijak zanedbatelné. Podle serveru engadget by vystačily současným jaderným elektrárnám na šest tisíciletí. Extrakce uranu z mořské vody však zatím není díky svým vysokým nákladům konkurovat konvenčním metodám těžby.

„Koncentrace jsou velmi nízké, na úrovni jednoho zrnka soli rozpuštěného v litru vody. Oceány jsou ale velmi rozlehlé, a pokud bychom mohli tato stopová množství získávat efektivně, zásoby by byly nekonečné,“ říká Yi Cui, spoluautor studie.

Uran v mořské vodě reaguje s kyslíkem, čímž dochází ke vzniku kladně nabitých iontů. Ty mohou být z vody získávány za pomocí umělohmotných vláken obsahujících sloučeniny amidoximu, na které se ionty „nabalí“. Po nasycení vláken se následně sloučeniny uranu chemicky separují a mohou být nadále přepracovány na jaderné palivo.

Nové poznatky výzkumných pracovníků ze Stanfordské univerzity vycházejí z dlouhodobého výzkumu vědců z Číny a Japonska, ale také vědců amerického ministerstva energetiky.

Hybridní vlákna nabízí řádově vyšší účinnost

Nová hybridní vlákna obsahují kromě amidoximu rovněž příměs uhlíku, čímž se vlákna stávají vodivá. Vysíláním elektrických pulzů je tak možné měnit jejich vlastnosti, díky čemuž je možné navýšit objem získávaných iontů uranu.

„Po velkou část tohoto století bude určitá část elektřiny muset pocházet ze zdrojů, které umíme zapnout a vypnout. Věřím, že elektřina z jaderných zdrojů by měla být součástí tohoto mixu a zajištění přístupu k uranu je součástí přechodu k bezuhlíkové energii.“

Steven Chu, fyzik a profesor na Stanfordské univerzitě

Stanfordským vědcům se nyní díky využití hybridních vláken podařilo navýšit tři paramenty klíčové pro extrakci uranu z mořské vody – kolik uranu se na vlákna při těžbě nabalí, rychlost, jakou mohou být ionty získávány a kolikrát mohou být vlákna při těžbě opětovně použita.



12 odpovědí na Mořská voda nabízí zásoby jaderného paliva na tisíce let

  1. energetik napsal:

    Je to absurdní. Ve vodě (i v půdě) je tolik Uranu že se uvažuje o jeho těžbě a přitom atomteroristi v ČEZku stále děsí a oblbují ovčany stejným uranem z uhelných elektráren (který je navíc z 99% spolu s popílkem zachycen v elektrostatickém odlučovači) jen proto, aby skryly a odvedli pozornost od svých úniků dlouhodobě toxických a uměle vyrobených odpadů které se koncentrují v živcích organizmech a působí na celý organizmus dlouhodobě zhoubně. A protože jsou uměle vyrobené tak si s nimi neumí organizmus na rozdíl od těch přerozených přirozeně poradit.

    • Ondra napsal:

      Asi narážíte na http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/uhli-prispiva-k-verejnemu-ozareni-vice-nez-jadro-tvrdi-unscear/ ale tady jde o zprávu věděckýho výboru OSN (nebo si jako fakt myslíte, že v tom má prsty ČEZ?)
      A k těm přírodním látkám nevím, nevím. Takovej radon (přírodní produkt) dokáže bejt celkem prevít – http://sdeleni.idnes.cz/radon-je-nebezpecny-spolubydlici-dqo-/eko-sdeleni.aspx?c=A131120_202511_eko-sdeleni_ahr Moc to nevypadá, že by si s ním organizmus dokázal nějak rozumně poradit.

      • energetik napsal:

        Jojo radon není dobré dýchat, ale horší na dýchání ale bude jód 131 . A radon ani jód 131 nevzniká v uhelných elektrárnách. A víte proč správně musí mít studny ze kterých se odebírá voda do domu na víku ventilační komínek? Souvisí to s tím radonem.

        • Ondra napsal:

          To, že radon ani jod 131 v uhelkách nevznikaj, je mi jasný. To jsem ale netvrdil. První část mýho komentáře se týkala vašich typických řeší o „ČEZku“, protože tu studii prováděl tým OSN, ne ČEZ.
          Jinak je moc pěkný, že studny musí mít ventilační komínek, ale to může být celkem jedno. V některejch lokalitách ČR je koncentrace radonu prostě vysoká a nepomůže Vám ani blbej komínek. V tomhle bych si trochu rýpnul i do některejch místních „specialistů“, kteří tvrděj, že všechno vyřeší zateplování. To možná jo, ale pak někomu ve starým baráku v lokalitě s vysokou koncentrací radonu řekněte, že až se mu ta investice do zateplování a zejména výměny oken zaplatí, tak jako bonus dostane rakovinku z radonu. Hlavně mi šlo ale o ten kec, že si tělo s přirozenejma radionuklidama dokáže poradit …

    • tanečník napsal:

      Cítím jistou averzi vůči jádru a zcestná tvrzení o jádru způsobená strachem z ionizujícího záření. Vaše teorie bych doplnil o pár čísel. Přírodní radiační pozadí občana ČR je 2500 až 3000 µSv/rok. V různých lokalitách, dle podloží, je to samozřejmě jinak, někde i stonásobně víc. JE způsobuje v okruhu 50ti km záření 0,1 µSv/rok. I za 50 let střádání to číslo bude zanedbatelné. Jediné, o čem se dá diskutovat jsou havárie s únikem záření do okolí, ale Česko má krapet jiné geografické podmínky než takové Japonsko, takže ČEZ nemá co hájit žádný svůj únik dlouhodobě toxických a uměle vyrobených odpadů, protože tu žádný únik do životního prostředí ani není.
      Jo, jsem zastáncem jádra a to z toho důvodu, že v dnešní době není v ČR možné ani v představách za pomoci OZE snížit produkci uhlíku při výrobě energie na minimum. Musí se tomu prozatím aspoň nějak dopomoct jinou cestou… A to ani nemluvím o ploše, jakou zabírá JE a naše slavná fotovoltaika.

      • energetik napsal:

        Jen takový občan z ČR s „přirozeným pozadím“ nesmí sníst Šumavského divočáka, to se potom nemusí dostat do práce:
        tyden.cz/rubriky/domaci/kanci-pecinka-spustila-poplach-v-temeline_359146
        A občas se tam jen něco méně naředí a spadnou nám odpadky z komína takzvané „bezemisní“ elektrárny na střechu strojovny v trošku větší koncentraci:
        tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/z-temelina-unikla-radiace-a-nic-nam-nerekli-sopti-ministr_34881

        Ty vaše µSv/rok vůbec nic nevyjadřují o jedovatosti jednotlivých umělých radionuklidů ani i jejich míře koncentrace v živých organizmech.
        Statistika je nevyvratitelná, případů rakoviny a genetických poruch a deformací vzrůstá a to nejen u lidí ale i u zvířat takže to nelze svést na životní styl.

        • Ondra napsal:

          Už zase ti divočáci? Ještě se Vám neomrzeli? Všichni věděj, že ty prasata trošku „svítí“ z toho, že žerou houby, co do sebe nasály radionuklidy z havárie Černobylu, takže to nemá s Temelínem, Dukovany ani s žádnou další fungující jaderkou nic společnýho.
          S rakovinou je to taky těžký – jednou za 90 % rakovin může kouření, pak je to azbest, pak zas jaderky … kdyby se ty procenta posčítaly, tak nám to tu stovku dá několikrát. A spíš než nějaký vymyšlený úniky radiace z elektráren maj větší vliv na zdraví zvířat a lidi všechny ty chemický humusy, co se dneska používaj – hnojiva, pesticidy, herbicidy, fungicidy …

          • Vladimír Wagner napsal:

            Nemohu vyloučit, že energetik věří na homeopatii či šamanismus, ale spíše bych typoval, že dobře ví, že biologické účinky radionuklidu nezávisí na tom, zda je umělý či přírodní. Biologické účinky jsou dány pouze tím, jaké jsou chemické vlastnosti daného prvku a energií vyzařovaného záření. A dané aktivitě. Takže třeba přírodní draslík 40 je díky tomu, že je draslík biogenní prvek a energie jeho gama záření je 1460 keV, jedním z nejvýznamnějších zdrojů dávky s radiace produkované přímo v lidském těle. A pochopitelně má mnohem větší biologické dopady, než pozření masa, z oblíbeného Energetikova divočáka.
            Myslím, že to energetik dobře ví, a prostě jenom trolluje, což je jeho oblíbená činnost.

          • energetik napsal:

            Vladimír Wagner
            tak například Plutonium na Wikipedii
            silně radioaktivní, velmi toxický kovový prvek, připravovaný uměle bombardováním uranu v jaderných reaktorech.
            Plutonium je jako těžký kov extrémně toxický, v praxi lze však u něho těžko rozlišit škodlivé účinky způsobené radiací od škodlivých účinků chemických; je často pokládáno za jednu z nejtoxičtějších anorganických látek. Podle některých údajů můžou být už mikrogramová množství tohoto prvku smrtelně jedovatá pro člověka, pokud se dostanou do krevního oběhu. Jiné zdroje však považují údaje o extrémní toxicitě plutonia za nadhodnocené. J. Marhold cituje z prací, kde je uvedena dávka LD50 u psa i. v. 0,3 mg/kg. Toxikologie zná i mnohem prudší jedy. Za hlavní nebezpečí se považuje depozice v kostech.

            Radiačně nebezpečný je především izotop 241Pu, který jako β-zářič má daleko negativnější dopad na lidské zdraví než zbylé izotopy plutonia, zářiče α.

            Znovu opakuji je mě úplně jedno kolik mají toxické umělé radionuklidy v přirozeném pozadí µSv/rok, protože to vůbec nevyjadřuje jejich toxicitu a schopnost dlouhodobé koncentrace v organizmu.

          • energetik napsal:

            Alexandr Litviněnko nezemřel na otavu Plutoniem díky vašich µSv/rok, ale díky chemické toxicitě Plutonia.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Energetiku, prosím Vás, nepište nesmysly. Litviněnko nezemřel na otravu plutoniem ale poloniem 210. A tento radionuklid je přírodní. Dá se pochopitelně vyrobit i uměle (jako všechny radionuklidy), ale je součástí přírodního prostředí. Vyskytuje se v uranových rudách jako produkt rozpadové řady uranu 238. Kdyby tomu tak nebylo, tak by tento radionuklid nemohla objevit paní Curie a nedala by mu jméno. V té době totiž ještě fyzikové připravovat umělé radionuklidy nedokázali. Paní Curie objevila i rádium, které si s radiochemickou toxicitou příliš s plutoniem nezadá, o čemž se paní Curie bohužel přesvědčila sama.
            Víte, ono těch otrav, kdy se použily radioaktivní látky (ať už přírodními nebo umělými) je oproti těm, kdy se k otravě využily stabilní izotopy, je téměř zanedbatelně málo (můžeme začít počítat, kteří jsou to, kromě Litviněnka :-).

    • Lukáš Brandejs napsal:

      Ano, 99% je ho zachyceno, proto již dnes existují funkční zařízení na separaci U z uhelného popela…
      Který je tak mnohem perspektivnějším zdrojem uranu, než mořská voda. Vy jste opravdu komik.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *