Domů
Jaderné elektrárny
Nejvýkonnější rychlý reaktor na světě zahájil komerční provoz
Jaderná elektrárna Belojarsk 4; Zdroj: Rosatom
Zdroj: Rosatom

Nejvýkonnější rychlý reaktor na světě zahájil komerční provoz

Ruská státní společnost Rosatom v úterý 1. 11. 2016 oznámila, že čtvrtý blok Bělojarské jaderné elektrárny zahájil svůj komerční provoz. Rychlý reaktor BN-800 dosáhl poprvé svého nominálního výkonu 17. srpna tohoto roku.

Rosatom nazval tento milník „největším úspěchem ruské jaderné energetiky tohoto roku“.

Andrej Petrov, generální ředitel dceřiné společnosti Rosenergoatom, která se stará o provoz energetických jaderných reaktorů v Rusku, podepsal minulé pondělí povolení pro komerční provoz čtvrtého bloku. Před udělením povolení provedl státní dozor Rostechnadzor veškeré kontroly zařízení bloku a udělil bloku „osvědčení o shodě s projektovou dokumentací, technickými a regulačními předpisy, včetně požadavků na energetickou účinnost“, uvedl Rosatom.

Reaktor BN-800; Zdroj: Rosatom
Reaktor BN-800; Zdroj: Rosatom

Reaktor BN-800 byl poprvé uveden na minimální kontrolovaný výkon (MKV) v červnu 2014. Ještě v té době bylo plánováno zahájení komerčního provozu na konec téhož roku. Nicméně v prosinci 2014 prohlásila společnost Rosaenergoatom, že je potřeba nadále pracovat na jaderném palivu. Další vyvedení bloku na MKV proběhlo v srpnu 2015 a poté znovu v listopadu 2015. Připojení bloku k síti se uskutečnilo 10. prosince 2015.

Jaderný reaktor na rychlé neutrony BN-800 má nominální elektrický výkon 789 MW a využívá směsné palivo z oxidů uranu a plutonia (MOX). Jeho rozmístění umožňuje tvorbu nového palivového materiálu pro provoz reaktoru. Svým výkonem převyšuje dosud druhý nejvýkonnější rychlý reaktor na světě Bělojarsk 3 (BN-600), který má elektrický výkon 560 MW.

Rosatom oznámil, že se jedná v současnosti o 35. provozovaný reaktor v Rusku a zvýšil tak celkový jaderný instalovaný výkon země na 27,127 GWe. Mezi těchto 35 provozovaných reaktorů není započítán blok Novovoroněž 6, který je momentálně ve zkušebním provozu.

GEH a Southern nuclear budou spolupracovat na projektu Prism

GE Hitachi nuclear energy (GEH) a Southern nuclear oznámili vytvoření společného týmu pro vývoj a licencování rychlých jaderných reaktorů zahrnujících i sodíkem chlazený reaktor Prism z dílny GEH.

Memorandum o spolupráci podepsala společnost GEH a Southern nuclear operating company, která je dceřinou společností Southern nuclear development. V něm se obě společnosti zavazují spolupracovat při budoucím vývoji a licencování pokročilých jaderných reaktorů.

Prism je návrh sodíkem chlazeného rychlého reaktoru, který má v současnosti za sebou více než 30 let vývoje a těží z provozních zkušeností prototypu integrálního rychlého reaktoru EBR-II, který byl v národních laboratořích v Idahu provozován mezi roky 1963 a 1994. Podle GEH je testování, design a provozní zkušeností tím, co dělá z Prismu perspektivní návrh pro licenční proces.

Vývoj sodíkem chlazených reaktorů až po Prism; Zdroj GE Hitachi
Vývoj sodíkem chlazených reaktorů až po Prism; Zdroj GE Hitachi

Reaktor Prism má projektovaný tepelný výkon 840 MW a elektrický výkon 311 MW. Díky jeho modulárnosti je možné spojit dva bloky do jednoho s elektrickým výkonem 622 MW. Prism využívá systémy pasivní bezpečnosti, digitální měření a regulaci. Výroba je plánována modulárně, čímž lze zkrátit dobu výstavby elektrárny a její konečnou cenu. Palivo pro tento typ je na rozdíl od rychlých reaktorů BN v kovové formě a jde o slitinu zirkonia, uranu a plutonia. I zde je cílem uzavřený palivový cyklus s recyklací již použitého jaderného paliva pro další elektrickou produkci.

Prezident GEH Jay Wileman tvrdí, že provozní zkušenosti Southern nuclear, technologické znalosti a inovativní přístup pomohou komercializaci této technologie.

„S designem, který dokáže využívat použité palivo pro výrobu elektrické energie, bude náš pokročilý reaktor Prism hráčem měnícím stávající pravidla hry,“ tvrdí Wileman.

Rozdíly mezi palivovým proutkem běžných lehkovodních reaktorů a palivovým proutkem rychlého reaktoru PRISM; Zdroj: GE Hitachi
Rozdíly mezi palivovým proutkem běžných lehkovodních reaktorů a palivovým proutkem rychlého reaktoru PRISM; Zdroj: GE Hitachi

Podle GEH, komercionalizace technologie Prism může eventuálně vést ke zpracování všech druhů použitého jaderného paliva. Za předpokladu, že bude uvažováno všech 178 000 tun jaderného odpadu uloženého v dočasných úložištích a roční spotřeby jedné domácnosti 3 400 kWh, společnost uvádí, že dokáže pokrýt spotřebu všech domácností na 200 let využitím pouze použitého jaderného paliva.

GEH již dříve navrhla reaktory Prism jako možnost pro zpracování britského plutonia.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
Jan Veselý
8. listopad 2016, 21:05

No, já nevím. Mít v jednom výměníku při teplotě několika stovek stupňů sodík a vodu, to mi připadá jako návod na katastrofu.

Milan Vaněček
8. listopad 2016, 21:18

Snad je ten Bělojarsk někde daleko od nás na Sibiři.

Jan Veselý
8. listopad 2016, 21:40

Je to už za Uralem, nedaleko Jekatěrinburgu. Hned vedle je město postavené u díry v zemi se sympatickým názvem Azbest. (mapa zde).

Jan Veselý
8. listopad 2016, 21:47

Dost krutá analýza množivých reaktorů vyšla na webu EnergyPost.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se