V roce 2019 by měla mít Čína dokončen mobilní plovoucí reaktor pro své oceánské těžební platformy k urychlení těžby ropy, zemního plynu a „hořlavého ledu“. Pentagon ve své zprávě uvádí, že Čína bude využívat plovoucí jaderné reaktory jako energetické zdroje pro ostrovy a pobřežní oblasti v Jihočínském moři.

Náklady na výrobu 1 kWh elektřiny z dieselgenerátoru na moři jsou v současnosti 2 Juany, zatímco při výrobě z plovoucího jaderného reaktoru lze tuto cenu srazit až na 0,9 Juanu. Navíc není nutné zajišťovat citlivý zásobovací palivový řetězec, jako v případě nafty.

Provozované malé jaderné reaktory; Zdroj: WNA
  • PWR – Pressurized Water Reactor (Tlakovodní reaktor)
  • PHWR – Pressurized Heavy-Water Reactor (Tlakovodní reaktor využívající jako chladivo a moderátor „těžkou vodu“ – D2O)
  • LWGR – Light Water Graphite Reactor (Tlakovodní reaktor chlazený vodou a moderovaný grafitem)

Čína může vybudovat až 20 plovoucích jaderných elektráren pro vojenské základny a těžbu ropy a plynu k využití v Jihočínském moři.

Rusko vypustilo na moře svůj první plovoucí jaderný reaktor v dubnu 2018. Tento typ energetického zdroje hodlají Rusové využívat na Dálném východě a v Arktické oblasti poblíž Čukotky. Předpokládané datum uvedení do plného provozu se očekává v roce 2019. Elektrárna bude zajišťovat zdroj elektrické energie pro přístavní města, ropné plošiny a odsolovací zařízení. Dva plovoucí reaktory by svým výkonem měly poskytnout dostatek elektřiny až pro 200 000 lidí.

Budované malé jaderné reaktory; Zdroj: WNA
  • HTR – High Temperature Reactor (Vysokoteplotní reaktor)

Společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) se v roce 2015 spojila s Lloyd’s Register pro zajištění podpory ze strany jaderného regulátora při vývoji své mořské 100MW verze reaktoru ACP-100. Společnost se při vývoji svého projektu v hodnotě 150 miliónů dolarů rovněž spojila s Čínskými loděnicemi a elektrickými stroji.

Plovoucí elektrárna Sturgis v roce 1967; Zdroj: Wikipedie

Životnost 60 let, palivo nízkoobohacený uran

ACPR-100 a ACPR-50S jsou dva pasivně chlazené jaderné reaktory určené k produkci tepelné energie s životností 60 let. Oba reaktory využívají standardizované typy palivových souborů s obohacením pod 5 % (U235) a délkou palivové kampaně 30 měsíců. ACPR-100 je integrální tlakovodní reaktor (PWR) s tepelným výkonem 450 MWt a nominálním elektrickým výkonem 150 MWe. Aktivní zóna reaktoru obsahuje celkem 69 palivových souborů. Tlaková nádoba reaktoru měří na výšku 17 metrů a v průměru má 4,4 m. Provozní teplota chladiva na výstupu z reaktoru dosahuje 310 °C. Reaktor má fungovat na modulárním principu a spojením několika jednotek by mělo být možné dosáhnout požadovaného výkon.

Malé jaderné reaktory v pokročilé fázi vývoje; Zdroj: WNA
  • FNR – Fast Neutron Reactor (Rychlý reaktor)
  • MSR – Molten Salt Reactor (Reaktor založený na roztavených solích)

Pobřežní reaktor ACPR50S má konstruovaný tepelný výkon 200 MWe, elektrický výkon 60 MWe a palivová vsázka obsahuje 37 souborů. Primární chladivo o teplotě 310 °C cirkuluje přes 4 chladicí smyčky s parogenerátory. Tlaková nádoba reaktoru má rozměry 7,4 x 2,5 m a je navržena pro umístění na nákladní loď jako plovoucí jaderná elektrárna. Po schválení v rámci 13. pětiletého národního plánu pro inovativní technologie, CGN oznámila výstavbu první plovoucí jaderné elektrárny v loděnicích Bohai v listopadu 2016 se zahájením zkušebního provozu od roku 2019 za účelem zásobování energií a odsolování mořské vody.

Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *