Domů
Jaderné elektrárny
Provozovatel belgických jaderných elektráren byl nařčen ze zanedbání údržby
Jaderná elektrárna Doel. Zdroj: Electrabel

Provozovatel belgických jaderných elektráren byl nařčen ze zanedbání údržby

Společnost Electrabel, belgická dceřiná společnost francouzské energetické společnosti Engie, byla v pátek nařčena bývalým zaměstnancem, že záměrně odložila údržbu jaderných elektráren, v jejichž budovách byl zaznamenán problém s betonovou konstrukcí. Společnost tento výrok vehementně odmítla. Problémy s betonovými konstrukcemi jsou jedním z důvodů prodloužených odstávek belgických jaderných reaktorů a tudíž rizika, že země pro zajištění výkonové rovnováhy v obdobích vysokého zatížení bude nucena odpojovat průmyslové podniky.

Anonymní zdroj v pátek ráno pro belgické rádio RTBF uvedl, že Electrabel upřednostnil zisk před řešením problémům se stavem elektráren. Zanedbaná údržba podle zdroje byla důvodem pádu betonu ze stropu budovy se zvýšenou odolností, která je součástí 3. bloku elektrárny Doel a ve které jsou umístěny záložní bezpečnostní systémy. Podobné problémy se objevily i u dalších bloků. Na nedostatečnou údržbu betonové konstrukce budovy upozornil i francouzský orgán dohlížející na jadernou bezpečnost -FANC.

„Betonové konstrukce v těchto elektrárnách jsou pravidelně monitorovány. …  Navzdory stále více alarmujícím zprávám, jsme se od poloviny 90. let rozhodli s tím nic nedělat, to odpovídá době, kdy byla společnosti převzata společností Suez. Zisk se skutečně stal prioritou číslo jedna a rozhodli jsme se co nejvíce odložit investice do údržby“ uvádí neznámý zdroj k situaci.

Na dotaz rádia společnost Electrabel vyjádřila „obrovské překvapení“ ke svědectví anonymního zdroje.

„Říkat, že společnost Engie neinvestuje do našich elektráren, je naprosto nepřijatelné, investujeme od prvního dne jejich provozu rozpočet ve výši přibližně 230 milionů eur ročně. Naší prioritou je bezpečnost našich zařízení. V případě potřeby jsme v minulosti provedli opravy, pravidelně udržujeme naše jednotky,“ uvedla společnost v reakci na svědectví anonymního zdroje.

Problémy byly zaznamenány v dalších belgických reaktorech, Belgie bude mít problém zajistit dodávky elektřiny

Problémy s betonovou konstrukcí budov byly zaznamenány rovněž v dalších belgických reaktorech, 4. bloku jaderné elektrárny Doel a na 2. a 3. bloku jaderné elektrárny Tihange. To skutečně již dokládá systémový problém s betonovými konstrukcemi. Náhlou degradaci je v případě podobných betonových konstrukcí možné vyloučit, jak dokládá jeden ze spolupracovníků Engie-Electrabel.

„To je vtip. Nemůžete po mě chtít, abych uvěřil, že beton může zdegradovat za několik dní. Betonu trvá roky než zdegraduje, … , nejdříve musí vzniknout praskliny, pára se musí dostat k ocelovým tyčím a ty musí následně zkorodovat,“ uvádí jeden ze spolupracovníků Engie-Electrabel, v reakci na to, že beton budov jaderných elektráren Tihange 2 a Doel 4 údajně „najednou“ zdegradoval.

V Belgii tak nyní panují obavy o schopnost zajistit dodávky elektřiny v průběhu letošní zimy. Kritická má být situace zejména v listopadu, kdy bude v provozu pouze jeden ze sedmi belgických reaktorů a chybět by tak mělo až 4,9 z necelých 6 GW instalovaného výkonu belgických jaderných elektráren. Dva z reaktorů, Doel 1 a Doel 2, jsou v odstávce kvůli netěsnostem potrubí a nebudou spuštěny dříve než v prosinci.

Závady na betonové konstrukci budovy 3. bloku elektrárny Doel byly mezitím odstraněny a schváleny FANC, který zároveň letos v červenci povolil opětovné spuštění reaktoru. Dle analýz byla degradace betonu na 3. bloku elektrárny Doel způsobena trvalým vystavením materiálu horku a vlhku.

K podobným závěrům se došlo při zkoumání problému 3. bloku elektrárny Tihange, kde byla zvýšená vlhkost a teplota vyvolána bezpečnostními zkouškami ventilů. Zde se však na opravě konstrukce stále pracuje. Rovněž kvůli degradaci betonových konstrukcí ohlásil 19. září Electrabel odstávku reaktorů Doel 4 a Tihange 2.

Momentálně je v provozu z belgických jaderných reaktorů pouze Doel 3 a Tihange 1. Elektrárna Tihange však měla plánovánu odstávku od 20. října do 28. listopadu. V listopadu tak dle belgickégo provozovatele přenosové soustavy mělo chybět až 1,6 GW výkonu.

Dodatečný výkon by nakonec měl být částečně zajištěn přesunutím a zkrácením odstávky 1. bloku elektrárny Tihange, která by měla nově trvat do 17. listopadu, a zprovozněním dalších elektráren. Nutnost omezení dodávek však stále reálně hrozí. Belgické průmyslové podniky přitom volají po prodloužení provozu jaderných elektráren i za rok 2025, kdy má dojít k jejich odstavení.

Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Doel

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(23)
energetik
1. říjen 2018, 08:52

Jaderné rabování je všude stejné, peníze až na tom prvním místě a bezpečnost je jen iluze.

energetik
1. říjen 2018, 08:53

A do toho ještě to trapné lhaní že se to stalo najednou, jak za SSSR.

Vláďa
1. říjen 2018, 09:05

Co to je za systém který používá beton který se stýká s parou?

Petr
1. říjen 2018, 09:16

Školní kuchyně :)

Vláďa
1. říjen 2018, 10:52

Tak že je skutečný problém poněkud zamlžený.

Vinkler
1. říjen 2018, 08:59

Beton degraduje pomalu? Ale padá rychle, jako lávka v Troji.....

Martin Pácalt
1. říjen 2018, 12:47

Např. karbonatace nebo sulfatace je několikaletý proces (u silničních staveb), dekády let to trvá u pozemních staveb. Jakým tempem degraduje železobeton v okolí aktivní zóny ale netuším . Jakmile ale degradativní proces dojde k výztuži a oslabí ji, pak může dojít k rychlé destrukci.

Jan Veselý
1. říjen 2018, 10:17

Takže, abych shrnul zprávy o belgických JE z tohoto týdne. Belgie má problém s dostatečnou zimní kapacitou, protože majitelé JE je dovedly do stavu, že je problém je bezpečně provozovat a státní regulační orgán s touto variantou nepočítal.

A to se tady najdou takoví nadšenci, kteří jako řešení navrhují prodlužování životnosti oněch reaktorů, případně jejich provoz bez dodržení bezpečnostních standardů.

Doufám, že si z toho Belgičani vezmou ponaučení a pro příště nebudou svůj osud svěřovat do "rukou" několika monstrelektráren. Z krátkodobého hlediska potřebují rychle postavit několik zdrojů (3x 600MW nebo tak něco) pro pološpičkový provoz, pravděpodobně paroplynové elektrárny. Z dlouhodobého hlediska asi pořádně kopnou do vrtule s větrnou energetikou, aby toho plynu nepropálili zas tolik.

Milan Vaněček
1. říjen 2018, 12:02

Dejte si do vyhledavače Tihange reactor problem a uvidíte články o ještě závažnějších problémech než je padající beton. Jsou to praskliny (cracks) v reaktorové nádobě. Proto Němci v nedalekých Cáchách stále protestují ...

Jan Veselý
1. říjen 2018, 12:11

O tom problému vím. Žádná radost. Belgičani by teď měli pořádně zabrat s výstavbou, aby si ušetřili spoustu problémů v roce 2025. Belgie patří mezi 20-30 nejbohatších zemí světa, to zvládnou. Pokud budou chtít na tom opravdu máknout.

Kolemjdouci
1. říjen 2018, 14:27

Pane Veselý, víte jak obtizné je v Belgii postavit novou elektrarnu?

Krom toho cena ze stare JE a cena z nove plynove elektrarny bude nasobne nekde jinde, zvlaste s rostouci cenou plynu, pokud ho vubec v takovem mnozstvi na trvalo sezenete...

Jan Veselý
1. říjen 2018, 18:56

Nevím, poučte mě. Já jen vím, že státy dokážou, když je zle, jednat velmi rychle.

A mimochodem, celý problém vychází z toho, že ty staré jaderné elektrárny jaksi nevyrábějí, takže cena elektřiny z nich jsou náklady na opravy a zaměstnance, apod. děleno 0 kWh, tedy nekonečná, cokoliv, co vyrábí, je lepší. A oni očekávají, že budou potřebovat pružnou výrobu až přijde kosa a sousední země nebudou mít na prodej.

loudil
1. říjen 2018, 11:48

To se nedá nijak omluvit. Jestliže v listopadu bude ze sedmi raektorů v prvozu jenom jeden !! a v tak malé zemi bude chybět 5 GW výkonu , to je ukázka neschopnosti v přímém přenosu. Vidím, že "zisk" je "až na prvním místě" i u tak nebezpečných zařízení jako jsou jaderné elektrárny a to mne přímo děsí ! Všichni víme, že reklamy v televizi dnes bohapustě lžou a že tam vůbec nejde o to prodat lidem nějaké kvalitní zboží, nýbrž -"nahrabat co největší zisk právě podvedením hloupých lidí ,kteří ještě zatím nestihli vypnout televizi". Reklamují se totiž věci :"nepotřebné, předražené, nadbytečné, jedovaté, zhovadilé,.... " , reklamu naopak nepotřebují věci : potřebné ,užitečné, kvalitní . Viděl třeba někdo z vás v televizi reklamu na chleba či boty ?

P.S. No, když už jde "hamounění zisku" za každou cenu, za cenu bezpečnosti i do jaderek, tak s tím mám opravdu problém. To je "nová kvalita" honby za bezskurpulozním ziskem !

Jan Veselý
1. říjen 2018, 12:19

Proto jsem zastánce ekonomiky služeb. Snažím se nekupovat věci, ale služby těch věcí. Pokud se totiž věci nevyrábějí pro konečného spotřebitele, ale jako "výrobní prostředek", je kvalita a životnost obvykle úplně někde jinde. Však si srovnejte třeba životnost osobních aut a vlaků, metra, letadel, tramvají. Nebo profi vrtačku/pneumatické kladivo se "žďorbem" z hobbymarketu.

Důvodem je to, že se dost mění počty pro provozovatele. Nevydělá na množství, ale na úspornosti, spolehlivosti a životnosti zařízení.

Martin Pácalt
1. říjen 2018, 12:56

To co píšete má svoji logiku a nic proti tomu. Má to svoji množinu situací, kdy je bezesporu lepší využít "službu" namísto "věci". Výjimku z pravidla (neb spíš úplně jinou množinou, kdy je "služba" k ničemu) ale poskytují zkušenosti se sdílením elektroaut v Paříži (nedávno, myslím, i na tomto webu). Původní "free" myšlenka se zvrhla v excesy typu že např. auto využil bezdomovec k noclehu a druhý den nebylo v použitelném stavu. Podobně je na tom móda operativních leasingů u firemních flotil, ježdění je fajn dokud vůz nevracíte a nenaúčtují vám doplatek 50tis. (u vozu za cca 600tis.) za pár škrábanců na interiérových plastech.

loudil
1. říjen 2018, 15:29

Máte pravdu ,například ona sdílená ekonomika nefunguje - viz. odkaz. Je to pokus zavést komunismus do 21 století. Je také pravdou, že jsou dnes záměrně do zboží zabudovávány takové prvky, které zajistí, aby se vám zboží rozpadlo právě po uplynutí 2 let záruky a vy si tak musel jít koupit nové. Je také zajímavé , že s "pokrokem" techniky se vám motor v autě rozpadne nyní mnohem dříve, než u aut vyráběných třeba 1980,1990. Můj táta kdysi jezdil v Žiguli - 1200 v letech 1973-2004 = 31 let ,než zemřel. Máma ho pak prodala a on jezdil ještě 10 let. To samé i u ostataní techniky. Není zájem vyrábět poctivé zboží, které by něco vydrželo. Je zájem vyrábět "kšunty" které se budou točit . Letos jsem jel s manželkou k moři a tak jsem si pořídil nový kufr na kolečkách. Ucho se mu utrhlo po 5 dnech používání.

https://www.tyden.cz/rubriky/byznys/sdilena-ekonomika-je-mytus-komunismus-totiz-nefunguje_497214.html

Martin Hájek
1. říjen 2018, 18:36

Všem, kteří jsou u tohoto příspěvku chytřejší než rádio bych doporučil, aby si nastudovali, jaký neskutečný bordel se kolem jaderných elektráren v Belgii už téměř 20 let odehrává. Já osobně se vůbec divím, že je ještě nějaké jádro v Belgii vůbec v provozu. Pro připomenutí velmi stručná rekapitulace: Rozhodnutí o odchodu od jaderné energetiky přijala Verhofstadtova vláda v roce 1999, provoz jaderných elektráren měl být ukončen po 40 letech provozu. Tedy v případě nejstarších bloků z roku 1975 v roce 2015. V roce 2009 se vláda rozhodla prodloužit provoz tří nejstarších bloků do roku 2025. Výměnou měli vlastníci elektráren platit značné sumy ročně. Vláda však skončila v roce 2010 dříve než stačila změnit zákon. Následovalo období politické nestability a neštěstí ve Fukušimě. Nová vláda rozhodla v červenci 2012 že do roku 2025 bude prodloužena pouze životnost bloku Tihange 1, bloky Doel 1 a 2 měly být uzavřeny v roce 2015. Zbývající bloky měly být uzavřeny mezi lety 2022 až 2025. Lhůty dalšího postupu však nebyly dodržovány. V březnu 2018 vláda rozhodla o uzavření jaderných elektráren v roce 2025 a začala připravovat příslušnou legislativu. Takže asi tak. Kdo z výše podepsaných chytrolínů by za těchto podmínek cpal prachy do údržby, kdyby ta jaderka byla jeho?

Milan Vaněček
1. říjen 2018, 20:47

Asi jedině Němci, ti to mají obdobné jen termíny změnily jen jednou. Ale měl by to dělat každý kdo chce aby jádro v EU pokračovalo, havarie= konec.

loudil
1. říjen 2018, 21:51

Ano, jakákoli další havárie jen : "středního rozsahu" kdekoli na světě by patrně atom definitivně zazdila. Už nyní je na tom atom nejhůře za mnoho let. V USA poklesl počet provozovaných reaktorů ze 104 na 98, úplně odejít od atomu chtějí Němci, Belgičani, Švédové, Švýcaři , postupný útlum a redukci bude dělat Francie , o atomu se vážně diskutuje v Jižní Koreji. I Čína za poslední skoro 2 roky zahájila stavbu jen jednoho nového reaktoru. Co za tím je nevíme. Pokud vynecháme některé rozvojové státy, tak aktivní na poli atomu zůstávají už jen : Rusko, Čína, Indie, Anglie, Finsko, Maďarsko. A to je dost málo.

Petr
2. říjen 2018, 13:43

A proto finančním spekulantům podřízený Západ proti dlouhodobě plánující Číně tak rychle oslabuje.

Vinkler
2. říjen 2018, 06:07

Všichni co zde publikují ví, že zanedbání údržby je spolehlivá cesta k havárii.

Vláďa
2. říjen 2018, 07:15

Máte pravdu zanedbaná údržba je spolehlivá cesta k havárii. Bohužel je článek bez identifikace zařízení jehož údržba byla zanedbána. Pokud je popsaný pouze betonový element může to být betonový dvorek, betonová ohrada atd. Na elektrárnách se betonová konstrukce nedostává do styku s parou. To je možné pouze u chladících věží kde ale pára pro své nízké parametry má stejné destruktivní parametry jako vnější prostředí. To tam mají beton horší kvality než je u nás použitý beton na výrobu panelů - paneláky stojí déle než 50 let bez větší údržby.

Vinkler
2. říjen 2018, 06:08

Matematicky: Což bylo dosáhnouti?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se