Provozovatel nového japonského reaktoru si vyžádal závěrečnou kontrolu před spuštěním

Japonská společnost Chugoku Electric Power Company zahájila proces spouštění 3. bloku jaderné elektrárny Shimane. Provozovatel požádál japonského regulátora o přezkoumání shody s revidovanými bezpečnostními normami. Výstavba jaderného bloku, která začala v roce 2005, se tak dostala do závěrečné fáze.

Výstavba 3. bloku jaderné elektrárny Shimane byla zahájena v prosinci 2005 v japonské prefektuře Šimane. V únoru 2011, měsíc před havárií ve Fukušimě, bylo oznámeno zpoždění v uvedení do provozu. Komerční provoz měl tedy být zahájen v březnu 2012. Po havárii ve Fukušimě bylo spuštění reaktoru odloženo na neurčito. Stavěný jaderný blok je typu ABWR s instalovaným elektrickým výkonem 1373 MWe.

V únoru bylo provedeno ověření konstrukce 2. bloku, které bylo zaměřeno na vliv zemětřesení na jaderný reaktor. Ověření provedl japonský úřad pro jadernou bezpečnost Nuclear Regulation Authority (NRA). V květnu tohoto roku požádala společnost Chucogu místní samosprávu o povolení k spuštění 3. bloku.

Podle japonských revidovaných jaderných předpisů se od provozovatelů jaderných elektráren požaduje, aby požádali Nuclear Regulation Authority o povolení ke změnám v konstrukci jaderného reaktoru, schválení plánů posilování bezpečnosti jaderných reaktorů a závěrečné bezpečnostní kontroly, které zajistí, že úpravy splňují nové bezpečnostní požadavky.

Schválené plány, které provozovatel NRA předloží, musí být do konstrukce jaderného bloku zapracovány do pěti let od jejich schválení.

Třetí blok jaderné elektrárny Shimane je teprve druhým jaderným blokem po havárii ve Fukušimě, na který se vztahují nové zprísněné bezpečnostní předpisy pro spuštění reaktoru. První byla Japan Electric Power Development Corp (J-Power), která nové předpisy aplikovala na 1. blok jaderné elektrárny Oma v roce 2014. Jaderný blok má jaderný reaktor typu ABWR a má instalovaný elektrický výkon 1383 MWe. Jeho spuštění je plánováno na rok 2021.

Zdroj úvodní fotografie: Senkai.com

Autor:



17 odpovědí na Provozovatel nového japonského reaktoru si vyžádal závěrečnou kontrolu před spuštěním

  1. loudil napsal:

    U Japonska mne udivuje ona nerozhodnost při povolování restartů dříve pracujících reaktorů. Japonsko má nyní 42 provozuschopných reaktorů o výkonu 40 000 MW, těchto 42 reaktorů ovšem loni vyrobilo pouhých 29 mld .KWh elektřiny , tedy z 1.000 MW výkonu je získáváno asi 0,7 mld. KWH. Temelín dodává z 2000 MW asi 15 mld. KWh. Od Fukušimy uběhlo už přes 7 let , ztráty ze stojících reaktorů musí nabírat obrovitý rozměr. Asi 35 000 MW jaderného výkonu je nevyužito , což je výkon , který by zhruba mohl zajistit elektrickou energií třeba celou Itálii.

    http://www.world-nuclear.org/information-library/facts-and-figures/world-nuclear-power-reactors-and-uranium-requireme.aspx

    • Vladimír Wagner napsal:

      Průběh znovuspouštění bloků v Japonsku je ovlivněn těmito základními faktory:
      1) Nejdříve se musí navrhnout opatření a rekonstrukce tak, aby blok splnil nové bezpečnostní podmínky reflektující zkušenosti z Fukušimy, tato opatření musí být v souladu z pravidly nového úřadu pro jadernou bezpečnost NRA
      2) Tato opatření a rekonstrukce se musí fyzicky realizovat. To zabere v některých případech i dost času (i několik let), protože jde často o stavební úpravy
      3) Stav elektrárny, bloku, musí být posouzen a zkontrolován zmíněným úřadem NRA. Ten má omezený počet pracovníků a tedy i omezenou možnost počtu bloků, které v dané době posuzuje.
      4) Spuštění každého bloku !! musí !! schválit místní komunity, tedy samosprávné orgány zastupující občany v místech, kde sídlí elektrárna. U některých je postoj obyvatel a tím i samosprávy negativní . Provozovatel tak musí vést co nejširší veřejnou vysvětlující diskuzi a může trvat hodně dlouho, než se postoj veřejnosti změní. Úřad NRA proto také například prioritně posuzuje bloky, u kterých se ví, že jejich spuštění má podporu místních komunit. I v těchto případech jsou však veřejná slyšení a komunikace s veřejností dlouhodobějším procesem.
      Japonsko mělo před havárií 54 bloků v provozu a dva bloky ve výstavbě. V současné době je kromě šesti bloků ve Fukušimě I rozhodnuto o likvidaci dalších devíti bloků. Jedná se většinou o menší reaktory starší 40 let, které se ekonomicky nevyplatí rekonstruovat. Takže zbývá 39 bloků a dva ve výstavbě. Minulý rok běželo jen pět bloků, letos už devět. Dalších 16 je nyní v posuzování NRA a hledání podpory u místních komunit. Ve stejném stavu jsou i dva rozestavěné bloky, tedy Óma a Šimane 3. Blok Šimane 1 patří k těm, u kterých se rozhodlo o likvidaci a Šimane 2 je posuzován NRA. Kolik z těch 14 bloků, jejichž provozovatelé ještě nepodali návrh k NRA bude o znovuspuštění žádat, je otevřená otázka. Některé z nich jsou v oblastech, kde budou dost těžko hledat dostatečnou podporu u místních komunit.

      • Vladimír Wagner napsal:

        Ještě možná jeden odkaz. Pokud máte zájem o situaci ve Fukušimě I a japonské jaderné energetice, tak už od března 2011 píši cyklus článků, které vývoj popisují. Poslední článek cyklu je z července 2017: http://www.osel.cz/10023-fukusima-v-lete-2018.html . Tam je i odkaz na předchozí. Někdy je zajímavé se podívat na starší a vidět, jak probíhal vývoj situace i znalostí okolo jaderné havárie ve Fukušimě I.

        • Jan Veselý napsal:

          V případě Fukušimi to vypadá na další případ ála A1 v Jaslovských Bohunicích, kde už se 40 let likvidují následky havárie. Budete mít až do smrti o čem každoročně referovat.

      • loudil napsal:

        Zvláště bod č.4 , kdy místní komunity musí se znovuspuštěním souhlasit bude asi velký problém. Je zajímavé, že u řady jiných – „nepříjemných projektů“ /spalovny odpadu, dálnice, …../ se místní komunita záporně vyjádřit nesmí. U nás jsme například sepisovali petice i demonstrovali proti výstavbě spalovny zdravotnického odpadu přímo uprostřed bytové zástavby /guma ,PVC, injekční stříkačky, pneumatiky…atd. atd/ ale neuspěli jsme. Spalovna produkuje mimo jiné i Dioxiny. Bylo nám řečeno asi tak toto : „Odborníci prohlásili, že je to bezpečné , takže vaše protesty nemají žádný smysl. Nebude na ně brán žádný ohled“ ! Proč tedy v Japonsku nemůžou – „odborníci“ – prohlásit : “ Je to bezpečné, nemůžete protestovat“.

        • Vinkler napsal:

          Ano, spalovna může produkovat dioxiny, je-li špatně navržená a bez odstraňování. Spalovna biomasy je produkuje také, ( v biomase je hodně chloru) ale nikdo je neodstraňuje a nesleduje. Je to přece biomasa.

          • Martin Pácalt napsal:

            máte na přítomnost chlóru v biomase nějaký podklad? Hlava mě nebere, kde se tam bere.

          • Jan Veselý napsal:

            ad Martin Pácalt: Jo, chlór tam je (odkaz). Ale při samotném spalování dioxiny nevznikají (pokud není špatně seřízené spalování), vznikají až rekombinací chlóru s organikou ve spalinách. Chlór ze spalin lze ovšem celkem lehce dostat pryč, běžné postupy na odsiřování chytají i chlór. Spalovny pak mají ještě na závěr uhlíkové filtry.
            Problém je spíše v tom, že chlór je silná žíravina a dělá problémy v kotlích, musí se s tím při konstrukci počítat.

          • Jan Veselý napsal:

            ad Martin Pácalt) loudil se v případě té spalovny asi choval jako klasická hysterka, kdy mu na protestování stačilo, že tam nějaké dioxiny jsou. To, že na jejich koncentrace jsou velmi přísné limity a spalovny jsou obvykle hluboko pod nimi asi bylo nad jeho obzory.

          • Martin Hájek napsal:

            To je fakt pro Vás překvapení? Ještě abych to upřesnil, vysoký obsah chlóru je v rostlinné biomase, kolem 0,8 %, to je už pořádná porce. Je to 2 až 3x více než má běžné černé uhlí. Hnědé uhlí má chlóru ještě podstatně méně. Naopak v dřevní biomase je chlóru poměrně málo: https://biom.cz/cz/odborne-clanky/obsah-chloru-v-biomase

          • Martin Hájek napsal:

            No a pokud byste se chtěl dozvědět, kolik dioxinů produkuje bukové dřevo pálené v kamnech, tak se můžete poučit třeba tady: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&ved=2ahUKEwjjifD1sfHcAhXBGewKHYwPCSsQFjADegQIBxAC&url=http%3A%2F%2Fpaliva.vscht.cz%2Fdownload.php%3Fid%3D47&usg=AOvVaw1O0bVdbHWfZ4P7t72_FKTF Kupodivu to pana Loudila a jeho aktivisty stejně jako Arniku nechává úplně v klidu. A to je pochopitelně ještě dobrý případ, pálení pryskyřice z jehličnatých dřev je z pohledu chemie ještě mnohem zábavnější.

          • Martin Pácalt napsal:

            Ad Jan Veselý: Díky za odkaz, v zásadě jsem se nejdřív udivil a pak uklidnil. Relativně vysoké koncentrace chlóru tedy vznikají při spalování něčeho, co je lépe v nevysušeném stavu zaorat a nebo fermentovat v bioplynové stanici(podíl sušiny hluboko pod 50%) , tedy traviny, slámu, šťovíky…
            Pro mě další argument, proč zemědělské plochy využívat méně k energetickým účelům a vrátit jim původní význam a nebo hodit do spánkového režimu tím, že ornou půdu zatravním.
            Ad Martin Hájek: Díky za odkaz. Několik z nás se tu ale již v minulosti několikrát shodlo, že dobře spálené uhlí v teplárně/elektrárně je na tom mnohem lépe než lokální amatérské
            kotelny. Když se ale vrátíte na samou podstatu, emisní porovnání nepotřebujete. Kvůli dřevu ještě nikdo vesnici či město nezboural a nepamatuju si ani, že by při tom vznikal kyselý déšť. Překvapení se koná u buku ve zplyňovacím kotli (který je jinak po všech stránkách good), ale to byli překvapení i odborníci z Akademie věd, takže můžu být i já. Hloupé je, že buk býval nejvýznamnější listnatou dřevinou u nás a proto jeho obnova v původním rozsahu podílu v druhové skladbě lesa není tak jednoznačně dobře.

          • Martin Hájek napsal:

            Dobře ošetřovaná sláma určitě nemá vlhkost 50 % a určitě se nehodí k využití v bioplynové stanici. Má příliš vysokou dřevnatost (odborně obsah ligninu), který bakterie moc neumí zpracovat. Nějakou zkaženou slámu případně do BPS přidat jde, ale velmi obezřetně. BPS sice nemají problém s chlórem, zato mají problém se sírou, ale nechci Vám zkazit všechny iluze naráz :-).

          • Martin Pácalt napsal:

            Síra je mnohem četnější prvek v oběhu ekosystému, překvapení se nekoná.
            Dobře ošetřovaná sláma vlhkost 50% nemá, sláma ponechaná na poli ji má po prvním lepším dešti. Takto můžeme slovíčkařit do večera. Jasně, zrovna u slámy se nabízí rovnou ji zaorat a nezplyňovat. Naopak trávy, jsou-li např. produktem údržby městské zeleně obvykle zaorávat přímo na místě nelze :-D. atd. atd.
            Rýpnu si ale do uhlí. Zkuste někdy nasypat popel ze spáleného uhlí do zeleninového záhonku, ze kterého jíte produkty. U biomasy chemické složení popelového zbytku řešit nemusíte, u uhlí nic než skládka a zahrnout zeminou nepřipadá v úvahu.

  2. loudil napsal:

    Nám šlo v případě oné spalovny o jedinou věc. Její denní kapacita spalování je 8 tun odpadu, tedy jedno nákladní auto. Proč nešlo tuto spalovnu postavit za městem, třeba 15 km, někde mezi lesy či loukami ?? ale uprostřed městské bytové zástavby, kde jsou do 1000 metrů od spalovny celkem čtyři mateřské školky, tři základní školy a cca. nějakých 1000 bytů ??? Jediný náklaďák mohl denně vyjet z města , vysypat náklad a zase se vrátit. Nic by se nestalo.

    • Jan Veselý napsal:

      Beru to jako přiznání, loudil je NIMBY.

    • Martin Hájek napsal:

      Při hustotě osídlení ČR všude někdo bydlí. Jen by se „problém“ přesunul jinam. On to ovšem ve skutečnosti žádný problém není. Pár lidí, co pálí odpad v kamnech, totiž udělá nesrovnatelně větší nebezpečné emise. Kupodivu jim nikdo na dveře neklepe a všichni to v klídku dýchají. Pak je ovšem zvláštní, že spalovna vadí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *