První parogenerátor pro čínský demonstrační reaktor HTR-PM prošel tlakovými testy
První parogenerátor pro čínský demonstrační vysokoteplotní plynem chlazený reaktor (HTR-PM) dokončil vzduchové tlakové testy, které potvrdily jeho integritu, oznámila China National Nuclear Corporation (CNNC).
Test byl proveden 29. září, měsíc před plánovaným termínem, uvedla CNNC. Úspěšné dokončení testu podle společnosti „dokazuje, že Čína plně ovládla návrh a výrobu“ parogenerátorů pro vysokoteplotní plynem chlazené reaktory.
Práce na demonstračním HTR-PM bloku, který zahrnuje dva malé reaktory a turbínu v areálu čínské společnosti Huaneng Shidaowan, začaly v prosinci 2012. Huaneng Shidaowan je vedoucí organizací v konsorciu pro výstavbu demonstračních jednotek spolu s dodavateli společnosti CNNC, China Nuclear Engineering Corporation (CNEC), jaderného institutu při univerzitě Čching-chua a New Energy Technology, která vede výzkumné a vývojové práce. Chinergy, dceřiná společnost Čching-chua a CNEC, je hlavním dodavatelem jaderného ostrova.
Demonstrační elektrárna dvou HTR-PM reaktorů bude pohánět jednu turbínu s výstupním elektrickým výkonem 210 MW. Jako primární chladivo reaktoru slouží hélium. V parogenerátoru, kde dochází k předání tepelné energie, cirkuluje v primárním okruhu hélium a v sekundární části voda/pára. Projektovaná teplota primární smyčky HTR-PM má dosahovat až 750 °C. „Celková struktura zařízení je velmi komplexní a požadavky na samotné materiály a výrobní procesy jsou extrémně vysoké“, tvrdí CNNC.
Tlaková nádoba prvního reaktoru byla umístěna do budovy kontejnmentu v březnu 2016. Nádoba měří na výšku 25 metrů, váží okolo 700 tun a byla vyrobena společností Shanghai Electric Nuclear Power Equipment. Druhá tlaková nádoba reaktoru byla instalována později téhož roku.
První z grafitových koulí, které zde slouží jako moderátor, byla zavezena do aktivní zóny prvního reaktoru v dubnu minulého roku. Letos v červenci byly ověřeny teplotně hydraulické vlastnosti parogenerátoru. Připojení k elektrizační soustavě a zahájení výroby elektrické energie v tomto demonstračním bloku HTR-PM je plánováno v tomto roce.
Společnost Shidaowan chystá výstavbu další 18 bloků tohoto typu. Kromě HTR-PM hodlá Čína zvětšenou verzi HTR-PM600, která má disponovat jedním turbogenerátorem s výkonem 650 MWe poháněným celkem 6 reaktory HTR-PM. Studie proveditelnosti na umístění HTR-PM600 jsou nyní zpracovávány pro oblasti Sanmen (provincie Če-ťiang), Ruijin (provincie Žuej-ťin), Xiapu (provincie Fu-ťien) a Bai’an (provincie Kuang-tung).
Zdroj úvodní fotografie: China Huaneng
Mohlo by vás zajímat:
To je dobrá zpráva z Číny. První reaktor čtvrté generace má měsíční předstih ve výstavbě /nikoli zpoždění !!/ a je těsně před připojením k síti. Čtvrtá generace tak nastupuje, jak jinak, je to v Číně.
http://atominfo.cz/2018/01/v-je-s-tao-wan-byla-namontovano-prvni-viko-reaktoru-htr-pm/
Prosím zdejší „experty" aby Číňanům vysvětlili jejich velký omyl v podobě investic do jádra. Já to udělat nemohu, protože masivní orientaci na větrníky a soláry spojenou s ignorováním jádra, bych doporučoval jen nejméně rozvinutým zemím světa s minimálními ambicemi.
Čína má samozřejmě velmocenské ambice, potřebuje tedy v jaderných zbraních i počtu jaderných reaktorů dohnat hlavního rivala-USA. To je snad zřejmé každému???
Bude jí to ještě hodně dlouho trvat. Ale nad těch 100 reaktorů nepůjde, vidí příklad USA.
A Evropa je nemá resp. nemá mít? Jinak Čína není USA, takže příklad si může brát jen v několika málo případech.
Myslím si, že se Čína na amerických 100 reaktorech nezastaví. Dnes má 43 v provozu a 15 staví. Roku 2021 tedy bude mít 58 reaktorů v provozu . Čína má více jak 4 násobek obyvatel USA , těžko tedy něco předpovídat. Kdysi byla Čína ve všem za USA, dnes vyrábí 15 krát více cementu, 8 krát více oceli, těží 4 krát více uhlí, má 2 krát více superpočítačů, roku 2020 bude vyrábět 2 krát více elektřiny a 3 krát více aut. Z USA se ve srovnání s Čínou postupně stává ubohý outsider. Jestliže Čína zcela rozdrtila USA ve výkonu vodních, uhelných, solárních, větrných elektráren, nevidím důvod, proč by tomu tak nemohlo být i u atomu.
V počtu reaktorů Čína dohoní USA do roku 2030, a neexistuje vůbec žádný důvod, aby u tohoto čísla nějak zpomalovala a nešla minimálně na 3 násobek.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se