Protijaderný protest v Rakousku

Stop evropskému jádru! Mají Rakušané šanci?

Když se Rakušané na konci minulého století pustili do protestů proti dostavbě prvních bloků jaderné elektrárny Temelín, podle všeho dosáhli toho, že Čechy utvrdili v jejich většinové podpoře jaderné energetiky. Před necelými třemi lety Vídeň „pohnala“ Evropskou komisi před Evropský soudní dvůr v Lucemburku kvůli jejímu pozitivnímu stanovisku vůči stavbě elektrárny Hinkley Point C ve Velké Británii. A v Praze si to mnozí vyložili jako další faktický útok vůči Česku – kdyby soud zpochybnil projekt Hinkley Point, zkomplikoval by také stavbu nových reaktorů v Dukovanech nebo Temelíně.

Pravda je taková, že Rakušané odhodlaně bojují proti jaderné energetice kdekoliv v Evropě. Sami dali atomu „sbohem“ a z tohoto pohledu je vcelku logické, že jim vadí nukleární bloky kdekoliv jinde. Čím blíže jsou k rakouským hranicím, tím silnější je pochopitelně vídeňský odpor.

To se potvrdilo nyní, když se Rakousko rozhodlo zažalovat u evropského soudu Evropskou komisi kvůli jejímu dalšímu přikývnutí – tentokrát jde o kauzu stavby dalších bloků maďarské jaderné elektrárny Paks. Tedy o projekt, který má realizovat ruská státní korporace Rosatom.

Úder proti Euratomu

Ještě během jednání o nové koalici mezi rakouskými lidovci a svobodnými navíc zaznělo, že by se Vídeň mohla pokusit o jakési (přinejmenším) oslabení smlouvy o Euratomu z roku 1957. Využít by k tomu mohla současnou situaci, kdy brexit – tedy chystaný odchod Spojeného království z EU – údajně otevírá prostor i pro další dříve nemyslitelné kroky.

Útok na Euratom má jasnou logiku. Právě tato smlouva je pilířem zmiňovaných rozhodnutí Evropské komise. Všichni členové EU (a zároveň členové Euratomu) se totiž přijetím této smlouvy fakticky zavázali, že budou rozvoj jaderné energetiky podporovat. A to je také hlavní důvod, proč Brusel připustil státní pomoc jak v Hinkley Point, tak v Paksi. Není přitom žádným tajemstvím, že bez nějaké formy státní podpory není možné projekt stavby jaderných bloků úspěšně realizovat prakticky nikde na světě.

To nicméně ještě neznamená, že by se jejich stavba přinejmenším některým zemím nevyplatila – když vezmou v potaz poměr ceny a toho, co za tuto cenu získají. Státy, které rakouský postoj nesdílejí, budou dál vycházet z předpokladu, že jim jaderná energetika jako jediná nabízí následující „trojkombinaci“ – za prvé jde o stabilní zdroj pro základní zatížení (baseload), za druhé omezuje závislost na dovozu fosilních paliv a za třetí neohrožuje atmosféru skleníkovými plyny.

Čeho může Vídeň dosáhnout

Mají nyní Rakušané šanci uspět? Mohou se nějak významněji podílet na zastavení dalšího rozvoje jaderné energetiky? Vídeň může spoléhat na to, že jí „hrají do noty“ potíže stavitelů evropských jaderných elektráren – tedy prodražování nových staveb a neschopnost dotáhnout je do konce v rozumných termínech. (To se týká zvláště francouzských bloků EPR ve Flamanville a finském Olkiluotu.) Vídni nahrává také sílící odpor vůči jádru v některých dalších zemích EU – po fukušimské havárii zvláště Německa.

Jenže na druhé straně Rakušané zůstávají ve svém radikálním stanovisku pořád do značné míry osamoceni. Berlín dosud nevystupoval proti stavbám jaderných elektráren v zahraničí tak radikálně, současná kancléřka Angela Merkelová ostatně ještě těsně před Fukušimou chtěla zpomalit odchod samotného Německa od jádra. Situaci v Berlíně by asi mohl změnit nástup Zelených do německé vládní koalice, ale z toho loni prozatím sešlo.

Budování nové horní části zničeného třetího bloku v elektrárně Fukušima I, po instalaci jeřábů bude možné vyvézt bazén pro vyhořelé palivo (zdroj TEPCO).

Budování nové horní části zničeného třetího bloku v elektrárně Fukušima I, po instalaci jeřábů bude možné vyvézt bazén pro vyhořelé palivo. Zdroj: TEPCO

Německá opatrnost

Němci samozřejmě budou jaderné energetice v EU „házet klacky pod nohy“, v tom se Rakušanům podobají. Vůči zpochybňování Euratomu ale nejspíš budou opatrní – podobné kroky by mohly zpochybnit i další dřívější evropské závazky a nabourat tak evropskou integraci. Ať už s tímto tvrzením souhlasíme nebo ne, berlínskou opatrnost určitě v tomto ohledu očekávat lze.

Němci, kteří už čelili výtkám, že svým náhlým rozhodnutím o jaderném exitu postavili evropské spojence před hotovou věc, navíc zřejmě nepůjdou do tvrdého střetu s Francií, která – navzdory některým očekáváním – jadernou energetiku ještě zdaleka neopustila.

Přesto není možné tvrdit, že by Rakušané byli ve všech svých aktivitách bez šance. Lucemburské verdikty ohledně elektráren Hinkley Point a Paks budou z hlediska dalších staveb jaderných bloků v Evropě určitě hodně významné. Slova o oslabování Euratomu je ale možné vnímat spíše jako vypouštění testovacích balonků z Vídně, které zatím nejspíš nemá větší reálný význam.

Bitva o Hinkley nekončí

Každopádně platí, že než se Evropský soudní dvůr vyjádří ke zpochybňování maďarské státní pomoci (navíc asi prostřednictvím peněz půjčených z Ruska) pro jadernou elektrárnu Paks, měl by padnout verdikt v kauze britské Hinkley Point. Je otázkou, jak relevantní bude toto soudní rozhodnutí pro samotnou Velkou Británii, která Evropskou unii tak či onak stejně brzy opustí.

Závisí ovšem také na dohodě mezi Londýnem a Bruselem – zda půjde o takzvaný „tvrdý“ nebo „měkký“ brexit. „Měkký“ brexit by znamenal, že Británie zůstane propojena s EU úzkými vztahy. Londýn by se v takovém případě mohl zavázat, že bude respektovat verdikty Evropského soudního dvora v případech, které začal Lucemburk projednávat ještě před odchodem Británie z unie.

Na druhé straně je těžké si představit, že by jakýkoliv verdikt z Lucemburku mohl dlouhodobě zastavit rozvoj jádra v Británii jako nečlenské zemi EU. To ostatně z rakouského pohledu určitě není to hlavní. V internetové diskusi k příspěvku německého zeleného politika Hans-Josefa Fella (týkal se Euratomu) to v době podání rakouské žaloby vyjádřil Heinz Stockinger ze Salcburské platformy proti jaderným rizikům.

Hinkley Point výstavba

Výstavba Hinkley Point C Zdroj: EDF

Protivníkem je Brusel

Stockinger upozornil, že účastníkem sporu je Evropská komise, nikoliv Spojené království. A výsledek podle něj bude velmi důležitý bez ohledu na to, jako dopadne brexit a stavba Hinkley Point. Verdikt Evropského soudního dvora ukáže, zda budou moci ostatní vlády zemí EU pokračovat ve stavbách nových jaderných reaktorů se státní pomocí.

Na druhé straně je možné připomenout, že ani Britové, ani Maďaři to vůbec neměli jednoduché ani s původním schvalováním svých projektů v Bruselu – tedy v Evropské komisi. V obou případech z evropské metropole zpočátku (a poměrně dlouho) vůči  oběma projektům zaznívaly silné pochybnosti. A je možné předpokládat, že „strážci férové soutěže“ v Bruselu hodně dbali na to, aby nakonec svůj kladný verdikt důkladně vyargumentovali. Museli počítat s možností, že ho budou muset ještě obhajovat v Lucemburku.

Pilířem je Euratom

A Evropská komise samozřejmě argumentovala právě Euratomem. Brusel uvedl, že má podle této smlouvy povinnost „usnadňovat investice“ v jaderné energetice a napomáhat rozvoji zdrojů, které jsou „nezbytné pro rozvoj jaderné energie“.

Rakouští a němečtí zelení ve svých materiálech také upozorňují, že Euratom skutečně je – z jejich pohledu – tou hlavní překážkou pro „konzistentní odchod od jádra v Evropě“. Mnozí protijaderní aktivisté si to podle nich v minulosti neuvědomovali.

Už dříve psal o možnosti využít brexit pro oslabení Euratomu ve zmiňovaném článku Hans-Josef Fell. Je mu podle všeho jasné, že Euratom fakticky není možné přímo zrušit nebo revidovat – k tomu by byl nutný jednomyslný souhlas všech členů. Fellova argumentace, která je shodná s argumentací řady rakouských odpůrců jádra, se ale chytá jiného „stébla“ – pokud může z EU vystoupit Velká Británie, proč by Německo, Rakousko či další země nemohly vystoupit z Euratomu, a tak ho fakticky „znemožnit“? Smlouva o Euratomu (na rozdíl od Lisabonské smlouvy EU) sice nemá klauzuli o vystoupení členského státu, ale to by nemusela být nepřekonatelná překážka…

Politická realita

Nepřekonatelnou překážkou ovšem může být zmiňované evropské zakotvení, které se snaží Berlín maximálně respektovat. Smlouva o Euratomu je koneckonců jednou ze zakládajících smluv Evropských společenství, která se později transformovala do Evropské unie. Stejně jako jsou Rakušané ve svých postojích příliš radikální na evropské poměry, je Hans-Josef Fell příliš radikální i na německé poměry.

Aby měli Rakušané se svým bojem proti jádru větší šanci, museli by se hodně změnit politické postoje v celé EU, a zvláště v klíčových státech. Evropská unie jako celek dnes vzhledem k postoji Německa a dalších zemí není jádru zrovna příznivě nakloněna, ale není nakloněna ani zásadnějšímu otočení kormidlem proti jádru, jak by si přáli Rakušané.

Faktem je, že odchod Británie z EU projaderný tábor v Unii silně oslabí. Do jisté míry ho již delší dobu oslabuje také postoj Francie, která chce omezit podíl jádra na výrobě elektřiny a výrazně posílit podíl obnovitelných zdrojů. Jenže právě z Francie dnes také zaznívá, že jaderná energetika a obnovitelné zdroje se mohou doplňovat mnohem lépe, než zatím mnozí předpokládali. A je to francouzská společnost EDF, která má velké plány ohledně stavby dalších jaderných bloků – byť spíše v Británii a dalších zemích (koneckonců včetně Česka), než v samotné Francii.

Autor článku je konzultantem a specialistou pro energetické projekty agentury HATcom.

Úvodní fotografie: Protijaderný protest v Rakousku. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/alfaltendorf/

Autor:



48 odpovědí na Stop evropskému jádru! Mají Rakušané šanci?

  1. Josef napsal:

    Pokud by jaderná enegetika měla být díky doktríně z EU zakázaná , odsoudilo by nás to k masivnímu dovozu zemního plynu z Ruska, drahým energiím a ekonomické stagnaci – to by patrně způsobilo náš odchod z EU . Doufám tedy že se to Rakousku podaří a my se konečně staneme nezávislým státem jako jsem byly do roku 2004.

    • C napsal:

      A za 14 dní tu bude jak v křtu Svatého Vladimíra zástup vyslanců, v lepším případě, v horším někdo s tanky. Ekonomicky bychom měli dost problémy, protože si na našich exportech/importech okolní země dost smlsnou na clech, Labe je totiž v podstatě nesplavné, prý jsou na tom líp kolesové parníky, ale ty už nikdo nestaví.

      Kolik a jak drahého plynu by bylo třeba a odkud dovážet je ve hvězdách, můžou to být kvanta, může to být také stejný objem jako dosud, to záleží na tom jak rychle se bude dařit stavět akumulační kapacity a OZE. Eventuálně jak se posunou ceny. Pokud platí pro syngas že je 4,25x dražší než elektřina ze které se dělá, tak při obecném poklesu ceny z libovolných intermitentních OZE na 20€/MWh se budeme bavit o ceně EE patrně nepřekračující 190€/MWh, dneska ještě 255€/MWh. To je sice velmi mnoho, ale je otázka jaký je efekt něčeho co se přelévá vevnitř chalupy a něčeho co se kupuje zvenčí. Je třeba to prověřit. Při těch 20€/MWhe je cena asi 85€/MWht v plynu, kolik stojí různé daně na tom z hlavy nevím, ale s emisenkami budeme asi jen na 1.x násobku ceny plynu ze zahraničí. A zase je tu ona otázka co je lepší, jestli místní plyn ale drahý, nebo levný plyn z daleka. Toto dilema ale nevyřešili doposud ani slovutní páni ekonomové ohledně nákupu police na spisy svých oblíbenců, takže jsou doposud ve sklepě a žerou je myši.

  2. Michal napsal:

    Rozumím proč tyto kroky rakouská vláda podniká; jednoduše plní předvolební sliby svým voličům, přičemž nic neriskují, neúspěch půjde na vrub reputace Evropské komise.

    Na maďarskou jaderku půjdou maďarské peníze, nikoliv dotace z EÚ. Nešlo by zase z jejich strany zažalovat Rakousko za zasahování do suverenity jiné členské země EÚ? Ať taky přemýšlejí nad něčím jiným naž nad dalšími výpady?

    • C napsal:

      Obávám se že ne, že jsou na to nějaké předpisy které se obě strany zavázaly dodržovat. Vpád do suverenity by mohlo být obstavení účtů či majetku, nebo vojenská agrese.

    • Petr Závodský napsal:

      Britové (před Brexitem … ) otevřeně říkali, že díky postoji Rakouska k JE Hinkley Point C budou blokovat každý návrh a žádost Rakouska …. Vláda Británie je odpovědná svým občanům za energetiku a Rakousko s tím nic nenadělá (navíc mají schválení EK, kde je Rakousko samozřejmě přítomno…)…. jedině bude pokračovat rozpad EU…

      • C napsal:

        No nevím jestli je rozpad EU vhodný scénář, bohužel nemáme žádnou zálohu, žádnou schůdnou zálohu toho plánu. A jak oba víme, tak když si začnou jít po krku navzájem lidi v Evropě tak je to malér jak kráva. To se mi tedy rozhodně nechce riskovat. Ne že bychom se snad my porvali s Rakouskem, to by byla (tragi)komedie, ale zase by se mohlo rafnout Německo s někým, nebo Francie, to by dobré nebylo.

  3. Petr Závodský napsal:

    K postoji Rakouska k jaderné energetice je potřeba se podívat trochu do historie…. A projít paradoxy a politikaření…

    V roce 1978 se rakouská vláda rozhodla vyhlásit referendum o zprovoznění dokončené elektrárny Zwentendorf (varný reaktor 700MWe), přičemž kancléř Bruno Kreisky (Kreisky byl rodák z Moravy a stoupenec elektřiny z jádra….) spojil výsledek referenda se svým setrváním ve funkci. Toho využila část obyvatel k protestnímu hlasu proti sociálnědemokratické vládě a v referendu poměrem hlasů 50,47 : 49,53 % (rozdíl necelých 20 000 hlasů) zvítězili odpůrci zprovoznění ale HLAVNĚ ODPŮRCI VLÁDY. Elektrárna nebyla zprovozněna a paradoxně Kreisky však nakonec přesto vládl až do roku 1983.

    Vytvoření nové politické síly proti tehdejšímu socialistickému kancléři Bruno Kreiskému – paradoxně se tato politická síla označila jako strana zelených, ačkoli se dožadovali neekologických a nesociálních řešení. Jako trucovitou reakci lze označit tehdejší iniciativu socialistické strany, která měla v parlamentu většinu, na odsouhlasení zákona „Atomsperrgesetz“, který zakazuje průmyslové využívání jaderných reaktorů v Rakousku. Podle vlastních slov Kreiského to socialisté odsouhlasili proto, aby opozice, totiž lidovci a zelení, nemohli po uchopení moci jadernou elektrárnu Zwentendorf uvést do provozu.

    Od té doby si Rakousko musí vnitrostátně dokazovat správnost svého rozhodnutí…. A vnucovat jej všem v Evropě (až na Německo, na ně si netroufají…).

    Dalším důsledkem referenda byla v roce 1987 výstavba uhelného zdroje Dürnrohr (cca 750MWe), o jehož uvedení do provozu se pro jistotu již nehlasovalo…. Má dva bloky (352 a 405 MW), které spalují české a POLSKÉ uhlí (plus odpady). Elektrárna má 210 vysoký komín, který je nejvyšším komínem v Rakousku a 3. nejvyšší stavbou v Rakousku.

    Tepelná elektrárna DÜRNROHR, která byla postavena namísto jaderné elektrárny ZWENTENDORF, zatížila životní prostředí za 20 let své existence 100 tunami radioaktivního uranu a jedovatého radonu.

    Je známo, že uhlí obsahuje uran. Na 100.000 až 200.000 tun uhlí připadá cca 1 tuna uranu. Existují doly, např. Nejdek, kde koncentrace uranu obnáší 1 %, tj. na 100 tun uhlí připadá 1 tuna uranu. Dürnrohr spálí za rok více jak 1.000.000 tun uhlí. Průměrná kapacitu kotle je 220 tun uhlí za hodinu. Za 20 let se tak spálilo okolo 25.000.000 tun uhlí. Filtry v komínech pracují údajně s 97 % účinností. Počítáme-li s tím, že se uran po 50ti % rozdělí do škváry a kouře, lze z toho odvodit uvedenou hodnotu 100 tun radioaktivního uranu, který zatěžuje přírodní prostředí.

    Naproti tomu jaderné elektrárny nezatěžují prostředí žádným štěpným materiálem, protože se uran nachází pouze v palivu.

    Nespuštěný Zwentendorf, který je dnes nahrazován hnědouhelnými tepelnými elektrárnami, znamená ročně 19 600 tun NOx; 4 620 000 tun CO2, 39 900 tun SO2, 290 500 tun pevných odpadů a 10 tun radioaktivních emisí.

    • Milan Vaněček napsal:

      To tedy ty naše hnědouhelné elektrárny s cca desetinásobným výkonem zatěžují naše životní prostředí DESETINÁSOBNĚ a elektřinu z Temelína vyvážíme (místo abychom nahradili část uhelek) abychom si zhoršovali naše životní prostředí a zlepšili rakouské a německé. To jste nám to pane Závodský pěkně vysvětlil.

      • Petr Závodský napsal:

        Demagogie jako vždy.
        Uváděl jsem náhradu jaderky uhelkou …
        Vysvětluji přístup Rakouska …

      • Mikeš napsal:

        Pane Vaněčku,

        Mýtus: ČEZ nesplnil slib, že uvedením Jaderné elektrárny Temelín do provozu odstaví uhelné elektrárny v severních Čechách
        K odstavení odpovídajícího výkonu v uhelných elektrárnách skutečně došlo, v 90. letech byly odstaveny uhelné bloky o souhrnném výkonu 1965 MW.

        I se zdrojem, https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/realita-a-myty-o-jaderne-energii.html

        • Milan Vaněček napsal:

          Dobře pane Mikeš, klidně tomu můžete říkat mýtus, to je subjektivní, ale ta čísla od pana Závodského o znečištění životního prostředí v Rakousku (a DESETINÁSOBNĚ více u nás, na to stačí znát násobilku) jsou opravdu alarmující. Proč tedy u nás máme nejvíce nejdražší fotovoltaiky na světě kdyz bychom mohli mít 5-10 GW pětinásobně levnější fotovoltaiky na střechách a brownfieldech? Bez emisí! Proč ČEZ kupuje větrné elektrárny v zahraničí místo aby je stavěl v ČR?

          • Mikeš napsal:

            Takže to, že Temelín nahradil ekvivalent v uhlí (a zřejmě i mnohem víc, vzhledem ke koef. využití) je fakt a nikoliv mýtus.

            Znečištění ŽP je alarmující.

            Opravu nevím pane Vaněčku, PROČ se na to ptáte mě, asi jste měl volit zelené, jo počkat kvůli těm je ten tunel.. Já jsem zákon na podporu FV nenavrhnul a neschválil, stejně tak ani ČEZ a není to tak dávno o tom co jste básnil o tom jak Německo celému světu zlevnilo přechod na OZE a když si ČR přidá svou trošku do mlýna tak se Vám to nelíbí. Navíc furt hlásáte o stabilním prostředí kde by banky dávali nízký úrok, jako v Německu, protože to dělají ve stabilním prostředí, a pak navrhujete zpětně danit zisky, snižovat podpory na FV tunel a podobně, tomu říkám stabilní prostředí…

            5-10GW FV by bylo fajn akorát nevím kam byste těch 5GW v létě poslal, možná na ohřev vody v koupalištích?

            Asi proto že se vyplatí kupovat větrníky v cizině, holt kde fouká a nikomu nevadí měli by stát větrníky, kde fouká méně a někomu vadí tam by asi stát neměli.

          • Milan Vaněček napsal:

            Já nenavrhuji zpětně zdanit zisky, já říkám jako EU: odejmout nepřiměřenou podporu, stát nemůže určitou skupinu lidí NEPŘIMĚŘENĚ podporovat. Proto po cca 9 letech od začátku čerpání, jak to odhadl nejvyšší kontrolní úřad, tuto podporu musí omezit. Jak to technicky udělá to nevím , třeba zdaněním přebytečné podpory nebo jejím snížením.
            Myslíte že na naší straně Krušných hor fouká méně než na té německé?
            Jinak snad víte, už jsem to říkal mnohokrát, ten nominální výkon FVE musíte násobit u nás 0,8. A polední špičku lze rozprostřít i bez akumulace, všimněte si obrázků nových velkých elektráren a orientace panelů.

        • Jan Veselý napsal:

          Zrada je ovšem v tom, že od dostavení JE Temelín se z ČR vyváží navíc ekvivalent jeho výroby. Pořád 2 GW výkonu uhelných elektráren přebývají, přebývají už 15 let.
          To, že bylo v 90. letech odstaveno tolik výkonu ještě neznamená, že to bylo kvůli JETE. Spíše bych si myslel, že to byly odstaveny staré šroty, kde se již nevyplatily opravy a instalace zařízení na snižování emisí.

    • energetik napsal:

      Pane Závodský nedělejte ze sebe zbytečně ještě většího blbce, protože tady každý ví, že není uran jako uran, tak jako spousta dalších prvků a jejich radionuklidů. A každý také ví, jaký je rozdíl mezi alfa, beta a gama zářením.
      Uran s alfa zářením který se přirozeně vyskytuje v životním prostředí a tedy v uhlí i v pitné vodě atd… je z hlediska vlivu na život úplně něco jiného než uran který je společně s dalšími toxickými radionuklidy v jaderném reaktoru a jaderných odpadech. Přírodní uran jsem již několikrát držel v holé ruce, ale s uranem který je v jaderných odpadcích bych to nikomu nedoporučoval, byl by jste „rád“ že by jste to bez ruky přežil. Ani moc „rád“ vlastně ne, pár let nebo měsíců by jste se ještě potrápil s rakovinou nebo leukémií než by se vám nadobro ulevilo.
      Obhajujete jadernou energetiku a její škody něčím co není absolutně srovnatelné. Takové argumenty by vám již měl vyvrátit jakýkoliv občan s úspěšně dokončenou základní školou.

      Záchyt prachu z kouře v uhelné elektrárně na filtru je 90 – 99 %, takže z komína leze méně relativně neškodného uranu než když ryjete zahrádku nebo pijete vodu z některých vodovodů v ČR. A jaký asi bude záchyt jedovatých radionuklidů na komíně jaderné elektrárny (a jaderných komplexech kde zpracovávají jaderné palivo a odpadky) když se tam používají v principu stejné filtry? O trochu „větší“ účinnosti tam dosahují pouze tím, že to co se nepodaří vyfiltrovat jak z vody nebo z plynu, tak se jednoduše naředí na podlimitní hodnoty a volně vypustí a že se to ale zase v živých organizmech zkoncentruje, to už nikdo nezajímá.

      • Vladimír Wagner napsal:

        Pane energetiku, když o jaderné fyzice nic nevíte, tak alespoň nic nepište a nehlásejte bludy. Uran v jaderných elektrárnách je úplně stejný jako uran v elektrárně. To co máte na mysli, jsou transurany a štěpné produkty, které jsou ve vyhořelém palivu. Ovšem nic z vyhořelého paliva se žádným komínem z elektrárny nedostává. Na rozdíl od uhelné elektrárny, kde se při spalování dostává uran, který je obsažen v uhlí do vzduchu dostává. Každé záření má různé vlastnosti, ať už fyzikální, tak radiobiologické. Záření alfa má krátký dolet (intenzivní ionizaci), takže kus uranové rudy v ruce má opravdu malý vliv. Jiná situace může být zářič alfa, který se dostane do plic. Ten podstatný rozdíl, o kterém mluvil pan Závodský, je už zmíněná situace, kdy jaderná elektrárna žádný uran, ani transurany a ani štěpné produkty neemituje, jsou uzavřeny v jaderném palivu o hmotnosti pár desítek tun v palivovém souboru a kontejneru. Klasická uhelná elektrárna spaluje miliony tun uhlí a emituje tak do atmosféry i velké množství uranu.
        Pochopitelně, problém v jaderné energetice nastane v případě, jako byl Černobyl a Fukušima. Ale takové události jsou velmi výjimečné. Je to na podrobnější diskuzi a o těchto událostech a i situaci s kontaminací radionuklidy píši podrobně v cyklu článků o Fukušimě (poslední zde: http://www.osel.cz/9708-fukusima-na-zacatku-roku-2018.html ) a přehled současné situace v Černobylu i Fukušimě pak v části článku zde: http://www.osel.cz/9742-jaderna-energetika-v-roce-2017.html .
        Při přepracování jaderného odpadu je také složitější než při provozu normální elektrárny.
        Víte, každá technologie má svá rizika, negativa a pozitiva. Je třeba je racionálně posuzovat a diskutovat. Je ovšem třeba mít alespoň trochu úcty k faktům. Mám ovšem dojem, že u některých lidí jsou příspěvky zde spíše blíže ke trollování, než snaze o diskuzi, která by směřovala k rozšíření znalostí nás všech. Proto se zde už snažím nereagovat a snažím se spíše psát články, které čtenářům umožňují se s něčím zajímavým seznámit a udělat si na věci vlastní názor.

        • C napsal:

          Právě, pokud se nic nestane, jenže ono se stát umí a bývá z toho dost velké pozdvižení, na rozdíl od toho když třeba bouchne parní kotel, i když výbuch moderního velkokotle by asi k zákazu uhelek v těsné blízkosti měst vedl.

          Teď je otázka kde, jak daleko, bude většina společnosti ochotná přijmout riziko spojené s JE, ať reálné či myšlené, pociťované. Jak daleko musí být kolem elektrárny pustina aby to lidem nevadilo? Víme že havárie vedou na vyklizenou zónu asi 40 km od elektrárny, tedy 50 kilometrů bez výrazného osídlení? Jediného sídla jiného než nějaký statek/samota/dočasné osídlení? O Rakousku víme že mu vadí JE i asi 200km od hranic, takže kde ve světě, kde na západě roste protijaderné hnutí (a ono bude růst pomalu všude, nemyslete si, je to až moc dobrý kšeft), bude přijatelné JE budovat? Někde na Obu? Jeniseji? Někde za polárním kruhem? Nebo někde na západním pobřeží Afriky? Jak v Americe? 40km od Yellow Knife? Pokud se situace dostane až tam, tak nebude rozdíl mezi tím jestli potáhneme přes půl kontinentu proud z OZE, nebo JE.

          Nemusíme ani na taková extrémní místa, kdyby Rakousko tolerovalo JE na polském pobřeží a Německo provedlo outsourcing výroby elektřiny do polských JE, tak budou mít stejný problém jako nyní s vedením.

          Články budou od určitého procenta nepodpory na nic, nezmění je a vyvolat strach, obavy a omítání je mnohem jednodušší. U nás spíš je štěstí, na druhou stranu smůla, že se ekoorganizace berou jako veřejní nepřátelé, cizí agenti a podobně, v jiných zemích jsou mnohem více součástí občanské společnosti (to tu bohužel nemáme ještě a když se někde nějaká skupina projeví, jsou z nich vyvrhelové, to celý národ raději zalije louku s vzácnou rostlinou asfaltem než aby stavěli 20km silnice jinudy navíc), tedy mají větší vliv a mohou snáze zbrzdit rozvoj jádra. Vaše články, krom toho že jsou na můj vkus na internet příliš dlouhé, by možná měly větší užitek, kdybyste zajistil někde jejich německý překlad (popravdě by mne zajímala celkem reakce německého internetu na takové články), tam to možná něco změní.

          • Jan Žižka napsal:

            Dobrý den, jen poznámka k délce článků na internetu. Stejně jako v tištěných médiích (různého druhu) najdete kratší zprávy i delší analýzy, je prostor pro podobnou různorodost také na internetu. Dokonce si myslím, že delší články na seriozních webech někdy osloví více čtenářů než v tištěných médiích. (Jistě, některé bulvární články v tištěných médiích i na internetu budou mít vždy větší čtenost.) Články pana Wagnera podle mne mají určitě smysl i v českém prostředí.

          • C napsal:

            Ano, najdou se kratší i delší analýzy, ovšem články pana Wagnera jsou mnohdy na/za hranou toho co se dá pohodlně číst na počítači, zvláště pokud v nich jsou v nich části, které by vydaly na samostatný článek, nebo se dlouhodobě vyskytují buď samostatně či jako opakující se sekce v jiných článcích.

            Články pana Wagnera jsou bezesporu zajímavé (byť délkově poněkud únavné), nicméně pokud má jít o popularizaci jaderné technologie, pak možná není úplně na místě ji propagovat v zemi kde má vysokou podporu, ale naopak tam kde ji má nízkou.

        • Milan Vaněček napsal:

          V něčem musím souhlasit, vdechnout atom plutonia není žádná legrace, spíše pozvolná smrt. Aspoň to mi říkali v USA když jsem jezdil z Boulderu do NREL na okraji Denveru, okolo továrny na zpracování plutonia. Ale prý filtry mají téměř dokonalé.

        • Jan Svoboda napsal:

          Pane Wagnere, děkuji moc za Vaši práci a pevně věřím, že reagovat má smysl. Právě díky vašim článkům a i diskuzním pod nimi jsem se začal víc zajímat o energetiku jako celek a vybral jsem si jaderku jako místo, kde se učí budoucnost. I seminář, který proběhl minulou středu jsem navštívil hlavně kvůli Vám, stejně jako spoustu dalších pořádaných AV třeba Veletrh vědy. Věřím, že vytrvalost při vyvracení ne úplně přesných představ má smysl. Pokud komukoli ukáže jiný pohled třeba pozmění svůj názor, nebo minimálně se bude o celé věci přemýšlet. A proto prosím dělejte co děláte doteď, pokud bude víc popularizátorů jako jste vy, možná i postavíme ten nový blok v Dukovanech.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Díky moc. Právě diskuze pod články považuji za velmi důležité, protože umožňují řadu věcí osvětlit, upozornit na nepřesnosti a vzájemně si rozšířit znalosti. Bohužel na tomto serveru se velice rozšířily typy příspěvků , které nenesou žádnou informaci, jen chtějí provokovat (trollovat). Typickým příkladem je příspěvek pana Vaněčka k plutoniu v diskuzi pod tímto článkem. Na takové opravdu nemá cenu reagovat.
            Nedělám PR, ale popularizaci. Tedy, nejde mi o něčeho převálcování, ale o rozšíření znalostí u lidí, kteří mají zájem poznávat svět a to poznávání je těší. Právě proto píši třeba i o fotovoltaice ve vesmíru i na Zemi, a troufám si říci, že populárních článků mám v této oblasti více než pan Vaněček 🙂 Dělám to právě kvůli lidem, jako jste Vy. A protože jsem z Česka, tak právě lidem v Česku. Mě nejde o to, aby všichni Češi fandili jádru, ale aby se jejich názory opíraly o znalosti. Já nepotřebuji Němce lámat na stranu jádra, ale chci pomáhat šířit chuť po poznání a kritickém racionálním myšlení u českých studentů a veřejnosti.
            Ano, spíše se věnuji delším analytičtějším a přehledovějším článkům, než krátkým aktualitám. Uznávám, že jsou na čtení náročnější a a ne úplně pro každého, to ani není jejich cílem. Protože mám kontakty se středoškolskými učiteli, dělám totiž i přednášky pro středoškolskou mládež, vím, že jim tyto články dost pomáhají. Teď mluvím dominantně o jiných, než jsou ty o energetice. A právě jejich reakce, či reakce studentů či veřejnosti mě pomáhají si obnovovat chuť k této činnosti. Takže ještě jednou díky.

          • Milan Vaněček napsal:

            Jen dvě technické odpovědi na invektivy pana Wagnera:
            1) pan Wagner píše, cituji… takže kus uranové rudy v ruce má opravdu malý vliv. Jiná situace může být zářič alfa, který se dostane do plic.
            Já přesně k tomu dávám příklad co jsem slyšel v USA od experta, cituji: V něčem musím souhlasit, vdechnout atom plutonia není žádná legrace, spíše pozvolná smrt.
            Prosím čtenáře aby zvážil kdo trolluje a zda se jedná o trolla ( a kterého?)
            2)pan Wagner píše: Právě proto píši třeba i o fotovoltaice ve vesmíru i na Zemi, a troufám si říci, že populárních článků mám v této oblasti více než pan Vaněček. K tomu mám dvě poznámky, jednak jsem psal že toho napsal o všem možném cca 10 víc než já (možná 50 krát). Jednak musím ale konstatovat, že problematice fotovoltaiky kolega Wagner nerozumí (i když toho o ní hodně napsal a cítí se být v tom expertem). Akorát si o ní hodně přečetl, ale protože v tomto oboru nikdy nepracoval, nemá publikace, neplatili ho zahraniční firmy z oboru za expertizy, jako mě, tak neumí kriticky posoudit skutečné problémy a perspektivy, je zkrátka ve fotovoltaice jen sečtělý amatér (a bohužel si hraje na profesionála), To já se za to že v jaderné fyzice jsem amatér, nestydím.
            Tož tak.
            A teď můžeme diskutovat.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, jeden atom plutonia, i když jej vdechnete, Vám nic neudělá. Stejně, jako jeden atom kterékoliv, jakkoliv škodlivé látky. Váš výrok byl nesmysl a pokud jste jej od někoho slyšel, tak to nebyl expert. Jeden atom plutonia Vám nic udělá dokonce, i když se rozpadne. A navíc pravděpodobnost, že se jeden atom plutonia ve vašem těle za vašeho života rozpadne je zanedbatelná, když jeho poločas rozpadu je 24 110 let. Váš výrok byl prostě totální kravina a nazývat ho trollování bylo až příliš korektní vyjádření tohoto.

          • C napsal:

            Pane Wagnere,
            víte kolik se toho ztrácí poměrně dost sdělení převodem do psané formy, takže intonace, všechno kolem toho mohly znamenat že ten atom je patrně dost značná nadsázka, spíš možná i přeneseně myšlený pro velmi jemnou částici. Napadá mne hned několik vět a způsobů jak je říct aby to znělo různě, teď to máte v překladu a čeština a angličtina mají jiná pravidla, slova a způsoby jak to říct. Ten Američan asi navíc na 99% použil plurál – atoms.

            Takže řešíme spíš větu pana Vaněčka, o které ovšem nevíme jak mu zněla v hlavě, ta věta totiž vůbec nemusela být myšlena suchá konferenční, ale mohla znít jako třeba Šimek s Grossmannem, Voskovec s Werichem, nebo třeba jinak, nevím, jak Donutil, ale v nadneseném smyslu a do toho sedí atom s dovolením líp, než atomy.

            Můžeme si udělat třeba soutěž kdo to přeformuluje líp, možná kdybych to psal já a chtěl aby to znělo humorněji, tak napíšu „Tož ono vdechnút takový atom plutónia néni zrovna dvakrát sranda, to je spíš taková pomalá smrt“. Nevím zní Vám to více jako nadsázka? Ale na poprvé bez přemýšlení bych tam rozhodně generické moravské nářečí také nedal.

          • Milan Vaněček napsal:

            Další „trollí zdroj“ ze Scientific American, zkopíroval jsem to zde:
            Plutonium has a half-life of about 24,000 years. And scientists have known for decades that even in small doses, it is highly toxic, leading to radiation illness, cancer and often to death. After the March nuclear disaster at the Fukushima Daiichi nuclear power plant in Japan, people the world over worried that plutonium poisoning might affect those near the compromised plant—and beyond.
            Inhaled plutonium can land in the lungs, where it can lead to cancer, but it—and any that is ingested—can also find its way into the blood stream where it is slowly absorbed into the body.
            New details about this toxic process are now emerging. „Plutonium is a toxic synthetic element with no natural biological functions,“ Mark Jensen, of the Argonne National Laboratory, and his colleagues wrote in a new paper, published online June 26 in Nature Chemical Biology (Scientific American is part of Nature Publishing Group). Not only is it useless to the body, „it is strongly retained by humans when ingested,“ primarily lodging in bone and liver cells, where it can release harmful alpha radiation.
            Pro pana Wagnera: já jsem v jaderné fyzice amatér, stejně jako Vy ve fotovoltaice. Ale Argonne Lab v Chicagu je pro mě největší autoritou. Já se jako amatér mohu vyjádřit nepřesně, zde to máte černé na bílém.
            A i ostatní si mohou vytvořit svůj úsudek resp. přečíst celý článek i s odkazy. Vygooglujte si to.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, já jsem se vyjádřil k Vašemu výroku a ten byl totální kravinou. To, co jste zde citoval z Scientific Amercian je úplně něco jiného. Víte pane C, podle Vás má být diskuze zde soutěž, kdo vytvoří nejlepší nadsázku nebo bonmot, ať už je to jakýkoliv nesmysl. A nejen pan Vaněček většinu svých diskuzních příspěvků zde pojímá v tomto duchu (čestnou výjimkou je třeba jeho příspěvek u druhé části článku o solárních oknech). A přesně to já považuji za trollování a nechci se toho účastnit. Prostě, jestli si vezmu příměr z nedávné politické scény, tak mě je blízký spíše způsob diskuze pana Drahoše a realizovaný na ČT1, a opravdu se nemíním účastnit diskuze na Primě vedené ve stylu pana Zemana.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Wagner to co Vy považujete subjektivně za trollování, já nejraději uvádím na pravou míru citací z vědeckých článků. Jinak prof. Drahoš ukázal v politických diskusích, že i dobrý vědec může být v politice úplný amatér.
            A když máte neustále snahu mě učit co má být diskuse, tak Vám dám taky jednu radu: když píšete o něčem (o fotovoltaice) jako velmi sečtělý amatér, nestyďte se za to že jste v tom oboru nepracoval a nevíte jaká bije, netvařte se jako jaderný lobysta co všechno ví. Já si rád přečtu Vaše pojednání o Fukušimě a výhledech jádra a nestydím se že jsem v tom amatér. Mimochodem jsem rád že ve svém posledním článku na Oslu jste už přiznal protavení reaktorové nádoby a únik radioaktivních materiálů z reaktorové nádoby, což jste v dřívějších diskusích se mnou nepřiznával (to Vaše … možná, … uvidí se…).
            Tož tak, už nemám více co říci, téma nám nějak ubíhá odmeritu článku.

          • C napsal:

            Pane Wagnere, nezlobte se, ale zase jste si to trochu špatně vymyslel. Neříkám že to má být soutěž anekdot, bonmotů, ale že jistá nepřesnost, odlehčení, není zase takový problém aby se tu řešilo jestli atom->atomy je správně. Tady nejsme na akademii, takže jistá míra není závadou.

            Na druhou stranu říkám že pokud chcete zajistit podporu jádra u veřejnosti, tak musíte být schopný s veřejností komunikovat tak abyste ji přesvědčil o výhodnosti JE. Vaše přednášky jsou super, ale kdo na ně chodí, nadšenci, je sice chválihodné že je děláte, že chodíte po školách, ale tím se podpora nezíská, a u nás to nepoznáte, nemáte srovnání protože dost pře polovinu lidí, asi 60 % je pro JE (u žáků to je ještě horší na zjištění, tam by hned po přednášce asi byla podpora 100 %, ale to může mít jiné důvody s tématem naprosto nesouvisející), ale v momentě kdyby byla situace opačná, řekněme 30 % pro 70 % proti, tak vaše přednáška nepřesvědčí nikoho. Ale to není špatně, je to Váš styl, ale nepřesvědčí moc lidi že by se mělo používat jádro jako zdroj energie.

            Diskusi na Primě jsem pro jistotu ani nezapínal, že to bude ostuda jsem čekal. Nicméně při diskusi s veřejností nemůžete zůstat jenom u vědecké teorie a přednášek pokud proti Vám někdo postaví schopného řečníka. Tady se to ještě nestalo, ale představte si že třeba Greenpeace udělá turné přednášek po republice proč jsou OZE pro ČR lepší než JE a pozvou na to daleko schopnější řečníky/odborníky ze zahraničí, pak obyčejné přednášky nebudou stačit a asi tu nebude z jaderného oboru nikdo schopný proti nim něco dělat. Dneska to už nestojí na strašení lidí, ale na desítkách dalších věcí, drobností, které mohou podporu JE poslat do kopru.

        • Milan Vaněček napsal:

          S posledním odstavcem kolegy Wagnera musím souhlasit, já se snažím dělat totéž ve prospěch fotovoltaiky (i když v 10x menším měřítku, co se týče napsaného textu). Ale nakonec rozhodne ekonomika výstavby a provozu těch kterých elektráren. A samozřejmě vědci a technici tomu mohou přispět velmi významně stálým vylepšováním jaderné energetiky nebo fotovoltaiky. A v obou směrech (ekonomika i věda) vidím přednosti fotovoltaiky a OZE vůči jádru. To pro studenty kteří jako já v roce 1962 budou volit zda MFF UK či FJFI ČVUT.

        • energetik napsal:

          Pane Wagnere, nemusíte tady podrobně vysvětlovat rozdíl mezi izotopy prvků a druhy záření, jak jsem napsal je to učivo základní školy. Ale děkuji vám za doplnění pro pana Závodského. Já mám úspěšně ukončené dva technické vysokoškolské obory i s praktickou zkouškou z jaderně energetických zařízení na Vrabcovi. Takže se kvůli mne se nemusíte namáhat. Zároveň se od vás také nenechám „tahat za nos“ lžemi a manipulacemi.
          Když vynecháme radioaktivní a toxické emise při zpracování jaderného paliva a odpadů, tak každá jaderná elektrárna má výpusti kapalných i plných radioaktivních látek. Tyto výpusti jsou monitorovány, filtrovány/ředěny na podlimitní hodnoty. Do komína v jaderné elektrárně jsou zaústěny odvzdušovací systémy i primárního okruhu tak jako ventilace kontejnmentu atd…. Potom se může stát že jim při bezvětří tento radioaktivní spad toxických izotopů nevezme vítr a spadne do kontrolovaného prostoru na střechu elektrárny, jak se například stalo v Temelíně 25.6 – 3.7.2015.

          Trvalé vystavení rizika a případných škod těchto takzvaných „výjimečných“ událostí je pro mne nepřijatelné.

          Mimochodem většinu toho uranu z „uhlí“ má skoro každý doma v podobě cementu, sádrokartonu, a různých stavebních materiálů které se vyrábí z popílku a vápenné vody kterou se spaliny tyto filtrují. A někteří ten uran dokonce vdechují když se sprchují pitnou vodou.
          A proč je ten uran vlastně v tom uhlí a nejen v uhlí? Protože se koncentruje v živých organizmech, například nejlépe asi v rostlinách tabáku. Takže je možné že kuřáci uvolňují ještě více uranu než všechny uhelné elektrárny dohromady.

    • C napsal:

      Jo to měli takové divadlo, možná z toho mohli udělat pár epizod nějakého britcomu na styl Jistě pane ministře.

      Jinak Dürnrohr je už z polovičky dávno odstavený a do roku 2022 by měl být odstavený úplně.

  4. energetik napsal:

    Snad se to Rakousku podaří a zlepší tím život a společnost občanů v Evropě. Mají mou maximální podporu.

    • Jan Svoboda napsal:

      A jakým konkrétním způsobem se prosím zlepší život nás všech pokud dojde k zákazu jadrné energetiky? Tedy snad krom možného zvýšení cen elektřiny?

      • C napsal:

        Jen tak mne napadá že nikdo jiný z tepelných zdrojů nechce v EU ani ve světě, nebo mi to není známo, podporu na nové i stávající elektrárny, eventuálně že se nemusí dojít k utopení veřejných peněz v projektu, který může šeredně nedopadnout, což poněkud u nových JE hrozí.

        Nehledě na to že bez otevření výstavby JE vícero subjektům či bez posílení, výrazného, zahraničního propojení, tu může opět vzniknout monopol, což nebude dobré pro zákazníky. Rozhodně bychom se měli v případě přípravy zákonů pro energetiku, ale i dalších, inspirovat v zemích které jsou mnohem více nakloněny uživatelům, tedy maximálně podpořit právním rámcem samovýrobu proudu v místě spotřeby, ať už kogenerací, FVE, nebo jiným vhodným místním zdrojem energie.

        • Petr Závodský napsal:

          „Jen tak mne napadá že nikdo jiný z tepelných zdrojů nechce v EU ani ve světě, nebo mi to není známo, podporu na nové i stávající elektrárny, “
          A co kapacitní platby za plynovky a uhelky? Není to provozní podpora?

          • Jan Svoboda napsal:

            No možná víte, že z hlediska ceny výroby proudu jsou jaderné elektrárny ty nejziskovější. I přes nepopiratelně vysokou vstupní investici je opravdu kilowatt z Dukovan ten nejlevnější, který máme. A prosím, jak bylo zmíněno, žádná státní podpora v současnosti neexistuje. Což se u ostatních zdrojů říci nedá. Byl jsem překvapen, že i uhlí je dotováno, pokud má pan Závodský pravdu, jelikož pálit uhlí je jak se doufám shodneme svinstvo ve všech směrech. To za prvé. pokud nemá právo na dotace jaderná energie, jak ho může solární nebo větrná? A o spotřebiteli se tady nebavíme ani náhodou, protože účinnost panelů je v zimě nula, nula nic a kamarádi, co solárko na střeše mají (nutná podmínka mít tu střechu), si s ním v létě tak akorát vyhřívají bazén. Takže o fotovoltaice, jako masivním zdroji energie nemůže být řeč. A jaký jiný místní a prosím bezemisní zdroj máte na mysli?

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Svoboda, na jaké škole a jakých přednáškách Vás učí takové , s prominutím, pitomosti?

          • Vláďa napsal:

            Pane Vaněček že nenapíšete co se vám konkrétně nelíbí.

          • Milan Vaněček napsal:

            Vláďo, vím že energetice rozumíte ale zde ze sebe děláte neinformovaného člověka (dá se to říci i méně zdvořile). Tak tedy:
            ad prvé 2 věty – jak to může autor říci, když ČEZ Dukovany zdědil od bolševika, nic ho to nestálo (já jsem taky zdědil dům, nic mě to nestálo, jen ho udržuji). Vyúčtování o ziskovosti/ztrátovosti JE je možno udělat až po dokončení celého životního cyklu (=stavba, provoz, rozebrání a uložení odpadu). Během provozu nevíte jak dopadnete, jaká bude životnost, zda neskončíte jako v Japonsku (tady nemyslím Fukušimu ale ostatní elektrárny co se musely zavřít). U nás by jste takhle mohl zúčtovat jen A1. Požádejte někoho, ať to udělá.
            ad 6. věta – jaderná energetika byla v Československu dotována od šedesátých let a je dotována stále (stát platí úřady, školy i výzkum jádrem se zabývající, ochranu JE, …), o dotacích větrné energetiky nevím (bezvýznamná suma), o dotacích FVE jsem už zde psal jako o největším (zatím) tunelu v ČR.
            ad 7. věta – Vy nevíte co je to účinnost panelů (ta je při nízké teplotě panelu v zimě nejvyšší) a co je to nižší doba a intensita osvětlení v zimě. Mimochodem na vyhřívání bazénu v létě využívám skleníkový efekt, na solární sprchu využívám absorpci černého tělesa, to vše je levnější než fotovoltaika.
            ad 8. věta Až budete mít v ČR naistalováno 10 GW nominálního výkonu FVE tak budete moci okolo poledne odstavit v ČR všechny ostatní elektrárny (to už jsme mohli mít za ty peníze, co nás stojí 2GW FVE na polích nainstalováno).
            ad 9. věta Jsou to větrné a vodní elektrárny, lokální a bezemisní a bez nebezpečného jaderného odpadu.
            Tak jsem Vám odpověděl, ale musím přiznat že mě unavuje stále opakovat stejné argumenty. Ale dělám to, protože vím, že opakování je matka moudrosti.

          • C napsal:

            Pane Závodský,
            kapacitní platby vypadají na něco jiného než to co se děje buď v USA, kde se má platit za vyrobenou MWh, nebo v Evropě kde se plánuje u některých nových JE cenová garance a pokud se pamatuji, tak v Německu snad mají být (dočasným) řešením neexistence severojižního vedení.

            Pane Svobodo,
            panu Závodskému to vysvětlovat nemusíte, sedí jak se říká u zdroje.

            U nás zatím neexistuje, ale v Británii je to připraveno, asi to bude připraveno i v Maďarsku, u nás uvidíme. O tom co bude dotováno a co ne rozhodují politici a ty volí voličstvo, eventuálně o tom rozhodnou mezinárodní dohody/úmluvy.

            Uhelné dotace před pár lety někdo přehledně zpracoval na TZB info.

            Zřejmě nevíte jakým směrem se momentálně začínají systémy založené na OZE ubírat, ve světě se začínají rozjíždět domácí akumulátory, takže tou fotovoltaiku rozhodně jenom bazén neohříváte. Dále účinnost je stále +- stejná, záleží na objemu dopadajícího záření.

            Systémy s OZE se dají koncipovat buď s velkou akumulací nebo s pružnou výrobou například s PPE, oboje je možné a realizovatelné. Pane Svobodo, nechci se vás nějak dotknout, ale přijdete mi jako byste teď vylezl z časového portálu a na druhé straně byl tak rok 2008. Samozřejmě že připojování OZE znamená v pozdějších fázích nutné úpravy sítí, legislativy a zdrojů, ale pořád poroste jejich podíl. Tam je už jenom potom otázka co dovolí konkrétní zvolená technická řešení. Cenu proudu po zdrojích si najděte třeba od společnosti Lazard, bohužel pro EU nic takového nikdo nesestavuje, možná by měl. S rostoucí akumulací a pružnými zdroji budete schopen pokrýt více a více oděru.

            Například pokud u nás nainstalujete 12-13GW FVE, což je dost na to aby se dala pokrýt celodenní spotřeba s akumulací asi 40GWh, tak v zimě z toho dostanete 8-10% odpolední špičky, jakýsi výkon se vám propíše do celého roku. Ano, třeba 3 měsíce budete muset pálit uhlí, nebo plyn, ale velkou část roku pokryjete z OZE. To se tedy bavíme o horizontu 2050/60, ovšem pokud se najede na jaderný program tak nějaká zásadnější změna možná bude možná tak v roce 2100/2120, dle životnosti reaktorů. Či později.

          • Vláďa napsal:

            Pane Vaněček a jaká je perspektiva naší energetiky? OZE nejsou určitě páteří výroby el. energie bez definování jejich zálohy.

  5. C napsal:

    Vláďo, jak definujete ony zálohy? Ať si tu případně všichni rozumíme.

    • Milan Vaněček napsal:

      Vláďo, naše energetika je teď na rozcestí. A kterým ze dvou směrů se vydáme, to určí energetiku, která tu bude za 50 let. Silná partička všehoschopných prosazuje jadernou cestu (stavbu nových JE, jádro po roce 2050 by mělo tvořit 50 či více % výroby elektřiny). Tomu by mohlo zabránit pouze to že si to ČEZ nechce postavit za své (přemýšlel jste proč to všichni nestátní akcionáři nechtějí??).
      Bohužel není v ČR nikdo, kdo by mohl prosadit podobnou cestu jakou plánují v našem okolí Němci, Rakušané a Švýcaři. To je cesta opačná, buď bez JE (Rakousko), nebo s rychlým koncem JE (Německo) či s pomalým odstavením JE po skončení jejich životnosti (Švýcarsko, někdy po 2040).
      Já bych doporučil Švýcarskou cestu, to je cesta realistická, u nás by to znamenalo že až Dukovany doslouží, tak se někde poblíž začne budovat úložiště jaderného odpadu, Temelín přežije rok 2050. A stavět především větrné a sluneční elektrárny, od roku 2020 již bez dotací. Ty by nejprve pomalu částečně nahrazovaly ty uhelné a později (po roce 2035) i půlku jaderných.
      A v roce 2030 bude už situace v Evropě zcela jasná, co se týče energetiky (a myslím že i politicky). Pak se nechá udělat skutečná energetická koncepce, která bude efektivní a kde ČR nezůstane v Evropě jako kůl v plotě.
      Co se týče zálohování, všechny elektrárny potřebují zálohování a všichni, i my, máme více než dvojnásobnou kapacitu výroby elektřiny k disposici. A je třeba řešit nejen elektřinu ale v zimě především topení, celoročně průmysl a dopravu.

    • Vláďa napsal:

      Když nesvítí je nutný zdroj který nahradí potřebný výkon. Když nefouká a stane se to v noci jaký zdroj el. energie má zaskočit. Představa že to jsou plynové spalovací turbíny je poněkud zcestná, tolik plynu neumíme převzít ani zaplatit a navíc je životnost těchto zdrojů velmi omezená. To se má vše vypnout? Asi to úplně nejde. Je opravdu úsměvné tvrzení že Rakousko je bezjaderné, když se bez dodávek z našich jaderek neobejde. Německo dáváte za vzor a přitom kritizujete naše elektrárny které produkují při výrobě el. energie CO2. Co brání aby se vynulovaly přeshraniční přetoky. Ať si Němci vyrábí z větru kolik chtějí ale zároveň si mají přetoky ralizovat na svém území. Správná funkce OZE vyžaduje dostatečnou kapacitu akumulace včetně střídačů a tady je zatím země nikoho.

      • Milan Vaněček napsal:

        Vláďo, já nekritizuji vypouštění čistého CO2 z elektráren a aut, já ale nechci vypouštění škodlivin pro lidské zdraví (oxidy dusíku, karcinogenní látky, mikročástice, …).

      • C napsal:

        Jo takto myšlená záloha, to jsme u toho totiž jak těm zdrojům říkat, záloha je podle mne něco co je připravené pro nepředpokládaný výpadek.

        Sám píšete že je třeba akumulace, to je v současnosti náš největší problém, spíš největší problém kteréhokoliv státu, který by se pustil do přestaveb ES. Nejlepší akumulátor, který zatím máme jsou PVE, U nás by se daly přestavět některé přehrady na PVE, relativně snadno, mluvilo se o PVE Orlík-Kamýk, snad by se dalo levně přečerpávat mezi Vraným a Slapy s mezikrokem přes Štěchovice. To je máme 90MW Orlík-Kamýk a asi 60MW Vrané – Slapy. To jsou ty jednoduché. Složitější by bylo navrhnout přečerpávání mezí Slapy a Kamýkem a potažmo Orlíkem, to už by bylo na PVE o výkonu asi 400MW. A nějakou PVE lze udělat skoro ve všem existujícím přehradám, akorát to řezání kopců může být trochu problém.

        Pak bude třeba k tomu aby nebylo nutné namáhat PPE v létě asi 40GWh a asi 5GW výkonu. Z toho už máme dneska asi 1/5 hotovou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *