Domů
Jaderné elektrárny
Vattenfall schválil investice do jaderné elektrárny Forsmark
Zdroj: Vattenfall
Zdroj: Vattenfall

Vattenfall schválil investice do jaderné elektrárny Forsmark

Švédská společnost Vattenfall se rozhodla investovat do zvýšení bezpečnostních opatření a umožnit tak stávajícím třem blokům elektrárny Forsmark provoz i po roce 2020. Rozhodnutí následuje po tom, co vláda minulý týden oznámila zrušení daně na jadernou energetiku.

Švédská variabilní daň z výroby elektrické energie představená v roce 1984 byla v roce 2000 nahrazena daní z instalovaného výkonu. Od svého uvedení v činnost daň výrazně vzrostla až na současných 7 öre (asi 20 haléřů) za kWh. Švédští provozovatelé jaderných elektráren tvrdili, že spolu s nízkou cenou silové elektřiny na burze činí tato daň provoz reaktorů nerentabilním a ohrazovali se žalobami u soudů. Přesto Evropský soudní dvůr loni v říjnu rozhodl, že Švédsko může dále danit jadernou energetiku, neboť rozhodování o uvalení daně je národní záležitostí a nespadá do kompetencí Evropské komise.

Rámcová dohoda koaliční vlády byla oznámena 10. června a do dvou let bude postupně daň zrušena. Dle některých názorů by tento krok mohl vést k výstavbě až 10 nových reaktorů, které by nahradily pomalu dosluhující jaderné elektrárny.

Pohled na 3 bloky JE Forsmark; Zdroj: Vattenfall
Pohled na 3 bloky JE Forsmark

Reaktory patřící Vattenfallu v oblastech Forsmark a Ringhals již prošly komplexní modernizací, která by měla zajistit jejich bezpečný provoz až do poloviny 40. let tohoto století. Nicméně v říjnu 2014 zveřejnil Švédský úřad pro radiační bezpečnost nové podmínky pro udělení souhlasu pro provoz reaktorů po roce 2020. Všechny švédské jaderné elektrárny tak nově musí disponovat novým, odolnějším systémem s nezávislým elektrickým napájením a autonomním vodním dochlazováním, které má navíc externí vodní zdroje, jež jsou nezávislé na stávajících nouzových chladicích systémech.  Celý projekt je technicky velice náročný a kromě nutného zásahu do reaktorové budovy si nejspíš vyžádá i úpravy na okruhu primárního chlazení reaktoru.

Dne 15. června oznámila společnost Vattenfall, že její představenstvo rozhodlo o instalaci nezávislého chlazení aktivní zóny u třech varných reaktorů ve Forsmarku, ve kterých drží 66% podíl.

Přesto se zatím nejedná o konečné rozhodnutí. Souhlas k rozšíření bezpečnostních systémů musí být schválen ještě představenstvem Forsmark Kraftgrupp AB, ve které mají kromě Vattenfallu podíl i menšinoví vlastníci E.ON (8,5 %) a Mellansvensk Kraftgrupp (25,5 %)

Jaderná elektrárna Ringhals
Jaderná elektrárna Ringhals

Torbjörn Wahlborg, ředitel výrobní divize Vattenfallu a předseda představenstva Forsmark Kraftgrupp AB, uvedl: „Veškerá bezpečností vylepšení budou implementována paralelně s programem zvýšení účinnosti bloků s cílem efektivně čelit konkurenceschopnosti v tržním prostředí. Takto modernizované reaktory budou vyrábět elektrickou energii až do čtyřicátých let tohoto století.“

Vattenfall počítá s  implementací nezávislého chlazení aktivní zóny na všech třech jaderných blocích ve Forsmarku. Realizace projektu údajně nebude mít vliv na plán výroby elektrárny.

Výkonný ředitel společnosti Vattenfall Magnus Hall v samostatném prohlášení řekl: „Jedním z předpokladů pro schválení veškerých investic do jaderných bloků, které zahrnují dostavbu autonomního chlazení aktivní zóny, zvyšování účinnosti výroby a prodlužování provozuschopnosti elektráren je právě zrušení daně uvalené na výrobu ve švédských jaderných elektrárnách.“

Společnost také tvrdí, že rozhodnutí o instalaci systému nezávislého chlazení na 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Ringhalts, ve které Vattenfall vlastní 70,4% podíl, bude přijato počátkem roku 2017.

Zdroj fotografií: Vattenfall

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(1)
Milan Vaněček
28. červen 2016, 12:17

Z článku vyplývá jedna důležitá věc pro naši jadernou energetiku a jedna pro naše OZE. 1) JE Dukovany po vyřešení současných problémů potřebuje zainvestovat (jako Švédi) do zvýšení bezpečnosti, aby ji bylo možno provozovat až do roku 2035 (další autonomní dochlazování)

2) podle citovaného judikátu Evropského soudního dvoru může ČR uvalit zdanění na některé příliš dotované OZE (hlavně FV, kde byla stanovena výkupní cena v rozporu se zákonem-ten po dodatcích ani neumožňoval stanovit zákonnou cenu, tudíž jediné právní neretroaktivní řešení je silné zdanění). Tím se z přibližně jednoho tisíce miliard Kč rozprostřených do 20 let na všechny OZE může stát "jen 500 miliard".

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se