Udělat si základní představu o trhu s ropou umí každý. Černé zlato se těší pozornosti médií, o hlavních odběratelích a producentech vycházejí přehledy a studie. Pro hlavní světové regiony existují cenové indexy. Udělat si přehled o trhu s biomasou, konkrétně s dřevní štěpkou a peletami, je o poznání horší. Pokud ovšem nežijete v Litvě.

Řešení se jmenuje BALTPOOL

Kdo chce dnes v Litvě koupit biomasu, ať už v podobě dřevní štěpky nebo dřevěných pelet a nejnověji i namleté rašeliny, může se poměrně jednoduše zaregistrovat u burzy BALTPOOL a vystavit zde svojí poptávku, ve které specifikuje, kolik tun ropného ekvivalentu (ano, obchoduje se v energetických jednotkách) které suroviny potřebuje a jakou maximální cenu je ochoten akceptovat, případně minimální množství, které chce odebrat. Poptávající má jistotu, že potenciální prodejci jsou technicky a finančně schopni biomasu dodat. To prověřuje burza.

Burzovní pravidla také určují kvalitu biomasy, způsob jejího měření a co se stane, pokud vyvstane nějaký problém. To ale není příliš časté a podle údajů samotné burzy 94 % dodané suroviny přesně odpovídá požadovaným parametrům (zbylých 6 % je ovšem stále použitelných, většinou má biomasa jen o něco vyšší obsah popele). I to je jedním z důvodů, proč obchodů, které by jedna ze stran později zpochybnila, je velmi málo, přibližně tři z tisíce.

Průběh obchodování I. – Pokročilejší stádium obchodního dne (cca 10:45 EEST)

Pohled na objednávkovou knihu na burze BALTPOOL, vlevo jsou poptávky, vpravo se k nim přiřazují nabídky

a) Okres Alytus (horní řádek) je sice dole na jihu země, ale že by 145 EUR nebylo dost lukrativních? V jiných okresech stačí pro úspěšnou poptávku (vyznačeno zeleně) i jen 120 EUR nebo dokonce 112 EUR.

Protože o dopravu a vykládku se stará prodejce, může se zájemce o biomasu po zaregistrování své poptávky už jen posadit před počítač a čekat, jestli se objeví vyhovující dodavatel. Rozhodující je dění na burze v úterý dopoledne, kdy se v několika kolech určuje, kdo a za jakou cenu poptávku nakonec uspokojí.

Nejprve svou poptávku může měnit i nakupující, jako ostatně po celý předchozí týden. Pak už do obchodování zasahují jen dodavatelé biomasy a napětí stoupá. Upravují své nabídky, aby vyhověli nyní již definitivním poptávkám, anebo snižují svou cenu, aby se dostali před konkurenci. Kdo totiž nabídne nejnižší cenu, vyhrává. Pokud se ale do ceny a požadovaného množství vejde více nabídek, dostanou všichni nejvyšší nabízenou cenu.

Když hodiny na litevských kostelech odbíjejí 11:00, aktivita se přesouvá do několika málo nejlukrativnějších kontraktů. Každé snížení ceny totiž prodlouží obchodní seanci o tři minuty. Pak už je konec, všechny kontrakty jsou „za mřížemi“ a burza vše vyhodnocuje. Okolo poledne přistanou úspěšným protistranám v e-mailových schránkách odpovídající faktury.

Průběh obchodování II. – Drama do poslední minuty (do cca 11:15 EEST)

b) Zájemce dodat do okresu Alytus se nakonec našel a odběratel to má dokonce o jedno euro levnější, protože evidentně došlo k vytlačení konkurenta s nabídkou 145 EUR (ten je nyní šedivý – vyhovuje poptávané ceně, ale není nejlevnější).

c) Vystrčený obchodník si to ale nenechává líbit a jde s cenou ještě na 141 EUR.

d) Nakonec ale vítězí obchodník, který nabídl dodat biomasu za pouhých 125 EUR. Jeho identitu neznáme, třeba to byl obchodník, který jako první nabídl 145 EUR. To kupující strana neřeší – hlavně že za biomasu zaplatí o 20 EUR/toe méně. Celkově tak ušetřila 360 EUR.

Donuceni k efektivitě

BALTPOOL nabízí efektivní a přitom jednoduchý nástroj jak zjistit cenu biomasy na trhu, případně si člověk může jednoduše rovnou nějakou v požadované kvalitě koupit. Ovšem ne všichni nakupující obchodují přes burzu zcela dobrovolně. Jelikož burzovní obchodování nabízí menší prostor pro různé nekalé praktiky, jsou od roku 2016 všichni regulovaní dodavatelé tepla povinni nakupovat na BALTPOOLu veškerou biomasu (v roce 2014 to byla jen desetina, loni polovina). Jedině že by nakupovali za ceny nižší, než jsou průměrné ceny na burze.

Sama burza přiznává, že jí nová regulace nemálo pomohla, protože 88 % biomasy pro regulované subjekty jde přes ní. Nicméně ve svém přehledu za rok 2016 upozorňuje, že ze 74 tehdy registrovaných kupujících jich celá třetina nebyla regulovanými subjekty.

Burza má samozřejmě i výhody pro prodávající. Vedle tradiční burzovní anonymity a dalších výhod popsaných výše, jako je prověřování protistran, které se samozřejmě týká i kupců, nabízí burza prodávajícím algoritmus na propočtení ceny za dopravu. Jelikož ta jde na vrub dodavatelům, je pro ně nutné přesně a rychle vyhodnotit, kolik je bude stát doprava k tomu kterému zájemci o biomasu. Teoreticky se pak mohou ucházet o dodávky ke všem potenciálním odběratelům. A že jich není málo, ukazuje tato mapa níže. Není ani problém prodávat z více míst najednou, například mít v každém okrese jedno prodejní místo.

Mapa registrovaných odběratelů, pramen: BALTPOOL (21. června 2017)

BALTPOOL mění celý trh

Burza BALTPOOL byla založena v roce 2010 a ze dvou třetin patří společnosti EPSO-G, která kontroluje operátory litevské elektrické resp. plynárenské soustavy a je zcela ve vlastnictví litevského ministerstva energetiky. Zbývající třetinu pak vlastní Klaipėdos Nafta, provozovatel ropného a plynového terminálu v Klajpedě. Mimoto na burzu dohlíží litevská komise pro kontrolu energetického sektoru. Původně se BALTPOOL soustředil na obchodování s elektřinou a zemní plynem, ale to v roce 2012 převzal celoskandinávský Nordpool, resp. GET Baltic působící v celém Pobaltí. Know-how získané provozem burzy s elektřinou a plynem ale pomohlo při startu burzy s biomasou v srpnu 2013.

Vloni byla překročena magická hranice 100 mil. EUR zobchodovaných kontraktů od začátku fungování burzy, když se mimo jiné prodalo 76 tisíc nákladních aut (1,8 mil. tun) dřevní štěpky za 56 mil. EUR. BALTPOOL má nyní 294 registrovaných členů a je jasnou zastávkou číslo jedna pro všechny obchodníky s biomasou v zemi, protože v roce 2016 se zde zobchodovalo 86 % veškeré prodané biomasy.

Nárůst burzovního obchodování se samozřejmě projevil i na trhu s biomasou obecně. Během topné sezóny 2012-2013 obchodníci s podílem na celkových dodávkách přes pět procent ovládali 72 % trhu a dominoval mu jeden velký hráč s podílem přes dvě pětiny. V roce 2016 měl největší dodavatel jen sedminu a velcí obchodníci s podílem vyšším než pět procent měli dohromady 39 % trhu. Ostatně BALTPOOL umožňuje obchodovat i těm, kteří chtějí jen několik desítek tun štěpky nebo pelet.

Jak velký propad cen burza přinesla, není jednoduché říci. Její CEO Andrius Smaliukas upozorňuje ale na dvě statistiky. Jednak ceny na burze byly povětšinou nižší, často výrazně, než za kolik se obchodovalo mimo burzu (viz graf). To bylo patrné zejména v roce 2014 a v první polovině roku 2015. V poslední době se cenový rozdíl smazal, protože BALTPOOL se stal více méně celým trhem s biomasou. Ve výsledku se mimo burzu obchodují jen nepatrná množství biomasy, se kterou se na BALTPOOLu vůbec neobchoduje, například piliny nebo kůra.

Nárůst burzovního obchodování také patrně držel ceny dřevní biomasy v posledních měsících na stabilní úrovni, ačkoli cena základní suroviny rostla (viz graf). To by mohlo být důkazem vyšší efektivity burzovního obchodování. Čeho ale burza dosáhla nepochybně, je narovnání cen v rámci Litvy. Ještě v topné sezóně 2012-2013 se ceny ve dvou sousedních okresech mohly lišit až o třetinu. To je nyní vyloučené.

 

Ceny biomasy v Litvě (EUR/toe), * Průměrná cena palivového dříví II. a III. kategorie v lesních závodech (forest directorates), pramen: BALTPOOL

Lesy – útočiště před invazí

Hlavním důvodem pro úspěch burzy je nepochybně Litva samotná, kde se biomasa pomalu stává jedním z nejdůležitějších energetických zdrojů. V roce 2015 podíl biomasy (bez bioplynu) činil na energetické spotřebě celých 17 % a od té doby nepochybně opět o něco povyrostl (viz graf).

Nárůst využití biomasy je především patrný v centrálním vytápění, kde na ní v roce 2015 připadalo 61 %. To je desetkrát větší podíl než v roce 2004. Podle litevských plánů by podíl měl do roku 2020 vzrůst až na 80 % (viz graf). Z biomasy by se mělo vyrábět i více tepla pro průmyslové využití (nárůst z 6 % v roce 2015 na 20 % v roce 2020) a elektřiny (nárůst z 33 % na 55 %).

Oblíbenost biomasy v Litvě má několik důvodů. Předně je to její relativní dostupnost. Lesy pokrývají třetinu litevského území (stejně jako v ČR) a poloha Litvy ve Východoevropské rovině těžbu dřeva usnadňuje. Pro biomasu pak vedle ekologických důvodů hovoří i ekonomické. Zatímco štěpka o výhřevnosti jedné tuny ropného ekvivalentu stojí nyní 115 EUR, za zemní plyn je třeba zaplatit 198 EUR. Nakládat štěpku a pálit jí je samozřejmě náročnější než zemní plyn (i proto v tomto ohledu přívětivější pelety, které je možné prodávat i domácnostem, stojí 280 EUR/toe), ale nezapomeňme, že zemní plyn je nyní extrémně levný. V roce 2013 za plyn platili Litevci po přepočtu na tunu ropného ekvivalentu téměř 600 EUR.

 

 

Spotřeba biomasy v Litvě, pramen: prezentace, Andrius Smaliukas (BALTPOOL), Kyjev, 20. září 2016
Podíl biomasy na centrálním vytápění (v %), pramen: prezentace, Andrius Smaliukas (BALTPOOL), Kyjev, 20. září 2016

Je ale značně sporné, jestli ceny, které byli Litevci nuceni za plyn platit před lety, lze nazvat tržními. Jediným dodavatelem strategické suroviny byl tehdy totiž ruský Gazprom. Tím se dostáváme k poslednímu, v žádném případě ale méně důležitému důvodu, proč Litevci štěpku podporují. Lesní biomasa totiž představuje vedle zbytků ze zemědělské produkce jediný větší domácí energetických zdroj.

V roce 2015 lesní biomasa a pevný zemědělský odpad představovaly dvě třetiny domácích energeticích zdrojů (na druhém místě s přibližně jednou pětinou byly ostatní druhy obnovitelných zdrojů, včetně vody, na třetím pak s 8 % bioplyn). Celé Pobaltí a Litvu nevyjímaje je častým terčem ruských výpadů. Především po ruské invazi na Ukrajině je domácí biomasa nepochybně důležitým prvkem v mozaice snahy udržet si vůči Rusku co nejširší manévrovací prostor.

První vlaštovka nebo rarita?

Zůstane BALTPOOL v Evropě ojedinělým jevem anebo se podobné burzovní systémy objeví i v jiných zemích? Odpověď na tuto otázku nezná asi nikdo. Již bylo řečeno, že biomasa má v Litvě velmi dobré postavení. Podobné podmínky ale panují i v dalších pobaltských republikách Estonsku a Lotyšsku (pokrytí lesem na úrovni přes 50 %), severovýchodním Polsku a Bělorusku.

Zejména Lotyšsko má co nabídnout, když je v těžbě dřeva evropskou šestkou (přibližné dvojnásobný objem oproti Litvě) a v roce 2015 vyprodukovalo 1,5 mil. tun dřevěných pelet, což mu vyneslo třetí místo v Evropě (po Německu s 2 mil. a Švédsku s 1,7 mil., čtvrtí byli Estonci s 1,3 mil. tun). Velkým impulzem by samozřejmě bylo, kdyby podobně jako na Litvě k burzovním kontraktům byli přinuceni regulovaní dodavatelé tepla.

Sám BALTPOOL už dokonce má 17 registrovaných dodavatelů z Lotyšska a u severních sousedů najdeme už i tři odběratele. Nedávno se zapojil i jeden dodavatel z Běloruska a jeden z Estonska. Teoreticky je připravena i možnost zapojit do burzy přímořské zájemce o nákup nebo prodej biomasy. Burza má připravené podmínky pro dopravu z a do baltských přístavů. Lze si tak představit, že se BALTPOOL přes mořské přístavy rozšíří i do dalších zemí okolo Baltského moře.

Zejména ve Skandinávii je poptávka a nabídka dřevěné štěpky a pelet velká. Tamní obchodníci ale zatím výhody burzy nepožívají. Malou útěchou jim může být existence indexu, na který mohou své obchody navázat (PIX Pellet Nordic Index z dílny společnosti FOEX). Model burzy se také nemusí držet jen zemí s velkou zásobou dřeva, protože i z bylinné biomasy (seno, sláma, energetické plodiny) lze dobře vyrobit teplo a elektřinu. V podobě pelet se i tento typ biomasy dá přepravovat na větší vzdálenosti. Sám BALTPOOL je připraven vyjít případné poptávce vstříc i v tomto ohledu – stačí jen stanovit standardy pro dodávky a způsob měření relevantních parametrů.

„Věříme, že podobné elektronické obchodní platformy jsou opravdu důležité, zejména pokud vezmeme v potaz počet projektů v Evropě, které chtějí využít biomasu jako palivo,“ potvrzuje CEO burzy Andrius Smaliukas plány na expanzi.

Burzovní obchodování s biomasou by mohlo této ekologické energetické surovině opravdu rozšířit okruh odběratelů. Velké elektrárenské firmy, které pálí miliony tun biomasy ročně, jako například britský Drax, si mohou dovolit platit celé nákupní oddělení. Malým odběratelům, které si biomasou, většinou ve formě pelet, topí sami přímo doma, stačí nabídka klasických retailových obchodníků. Co ale středně velké podniky nebo teplárny na menších městech?

Článek vyšel 12. září 2017 v anglické verzi na Energy Post jako Trading biomass like oil: Lithuania shows how it can be done

Úvodní fotografie: Biomasa, zdroj: Oregon Department of Forestry, Flickr

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *