Čtvrt století zbytečných klimatických konferencí

Vítězslav Kremlík
Mgr. Vítězslav Kremlík (1976) vystudoval anglistiku a historii. Je autorem webu Klimaskeptik.cz a pravidelně píše na Neviditelnypes.cz a Osel.cz. Na téma změn klimatu vystupoval v rozhlase i televizi (Jílková: Máte slovo, Drtinová: DVTV, Šíp: Všechnopárty). Byl oceněn v souteži "bloger roku". V roce 2009 se zůčastnil jako pozorovatel klimatické konference v Kodani. K zájmu o klima ho přivedlo studium historie, totiž souvislost mezi ochlazením klimatu a stěhováním národů.

Greenpeace tvrdí, že pařížská klimatická konference z prosince 2015 přinesla „konec doby uhelné“. Ve skutečnosti, ale Paříž nepřinesla nic nového. Jen zopakovala dávný závazek z Rio de Janeiro (1992), že bychom měli „nějak“ bojovat proti oxidu uhličitému. Ale na rozdíl od Kjótského protokolu (1997) nebyly přijaty žádné konkrétní závazky. Což není  žádná škoda. Vždyť i to vychvalované Kjóto bylo jen divadlo pro kamery. Státy se tam zavázaly, že budou jakoby předstírat snižování skleníkových emisí. Nic víc.

Podpis ČR pod Kjótským protokolem byl také jen švindl. Zavázali jsme se, že budeme emise mít o 8% nižší než v roce 1990. Jenže to jsme v té době už dávno měli splněno! Že Česká republika od roku 1989 snížila své emise skleníkových plynů, na tom environmentalisté nemají žádnou zásluhu. Příčinou totiž byl propad výroby způsobený rozpadem RVHP. V roce 1985 ČR měla roční emise 168 milionů tun CO2. V roce 1990 to bylo 155 milionů tun CO2. A v roce 1995 jen 123 milionů tun CO2. To jsou údaje Mezinárodní agentury pro energii (IEA) ve zprávě „CO2 Emission From Fuel Combustion“ (2009).[i] Pozor, v novějších vydáních se uvádí jen údaje za rok 1990 a současnost (třeba 2013), takže vzniká iluze, že za snížení emisí má zásluhu i Kjóto. Paradoxně nejvíce se tohoto proti skleníkovým plynům udělalo za vlád Václava Klause. A stejná situace je v Německu, protože v NDR došlo po pádu Berlínské zdi k velkému poklesu výroby a tím se mimoděk snížily emise.[ii] Brilantně tuto iluzi analyzoval John Rosenthal ze Stanfordovy University v článku „The EU Connection in Climate Research“.

Kromě zdecimování výroby a ztráty exportu je ještě jedna cesta, jak snížit emise skleníkových plynů. Přesunout produkci do jiných zemí. To se daří, protože firmy prchají z Evropy před klimatickými daněmi a zdražením energií. Spolu s výrobou se z Evropy stěhují emise CO2 i pracovní místa a daňové výnosy. Říká se tomu „únik uhlíku“ (carbon leakage). Británie se svého času chlubila, že své emise snížila o 18% vůči úrovni z roku 1990. Když si ale britské ministerstvo životního prostředí (Defra) objednalo analýzu u Stockholm Environment Institute (SEI), ukázalo se, že je to jen statistická iluze.[iii] Británie zdánlivě snížila své emise tím, že výrobu přesunula do rozvojových zemí. Ve skutečnosti emise britských firem stouply o 20%. Mimo jiné i díky tomu v rozvojových zemích jako je Čína či Indie průmyslová výroba roste. S tím rostou i globální emise skleníkových plynů. Evropa už dávno není hlavní tahoun světové ekonomiky. Ročně v EU vzniká jen cca 13% světových emisí skleníkových plynů. I když my své emise drasticky snížíme, v globálním průměru to bude jako plivnutí do moře. Takže navzdory všemu schůzování a papírování skleníkové plyny stále rostou.

Zatím totiž nemáme dost alternativních zdrojů energie, abychom mohli fosilní paliva opustit. A energii potřebujeme, na ní totiž stojí hospodářský růst. Ne, to není jen otázka nějakého honu za mamonem. Jde o otázku humanitní. Jen díky růstu ekonomiky se totiž daří boj proti podvýživě a chudobě. Míra světové chudoby (včetně rozvojových zemí) v období 1820 až 1990 klesla z cca 85% na cca 25%. Podíváme-li se jen na vyspělé průmyslové země, jde v tomto období o pokles (v případě Skandinávie či Střední Evropy) z cca 70% na méně než 5%.[iv] Za to vděčíme průmyslové revoluci, kterou pohánělo právě spalování fosilních paliv.

Mgr Vítězslav Kremlík

www.klimaskeptik.cz

 

Použité zdroje:

 

[i] CO2 emissions from fuel combustion – Highlights. 2009 Edition. International Energy Agency. (tabulky na str. 23 a 44).

[ii] ROSENTHAL, John. The EU Connection in Climate Research. Stanford University – Hoover Institute – Policy Review No. 162, August 2010. [cit 22.2.2015]. Dostupné na: http://www.hoover.org/research/eu-connection-climate-research

[iii] WATT, Robert. Carbon dioxide emissions associated with UK consumption increase. Stockholm Environment Institute, 2.červenec 2008 [cit 22.2.2014]. Dostupné na: http://www.sei-international.org/asia/about-sei-asia/1276

[iv] RAVAILLON, Martin. Poverty in the Rich World When It Was Not Nearly So Rich. Center for Global Development. 28.5.2014. Dostupné online na: http://www.cgdev.org/blog/poverty-rich-world-when-it-was-not-nearly-so-rich



19 odpovědí na Čtvrt století zbytečných klimatických konferencí

  1. Tomas Jirka napsal:

    Ad potřeba hospodářského růstu pro „záchranu planety“ od chudoby a tak: tady na Chalmers university of technology v Goteborgu se třeba mluví o tom (Thomas Sterner, Wolfgang Habla, Anna Nystrom Claeson), že pokud zohledníme externality (velmi hezky priklad alibismu) a jejich vliv na životní prostředí (ve Švédsku je všechno green hatefree ecofriendly a sustainable až mi to leze trochu na mozek) – náklady na odstranění škod, HDP neporoste, což je pro mne poměrně zajímavá myšlenka.

    Takže s Vámi souhlasím, že Paříž i Kjoto byly k ničemu v podstatě, ale podle mne jsou dvě možnosti: buď nebudeme vše přepočítávat jen na peníze, nebo (a to je dle mne lepší) započteme opravdu úplně všechno, vždyť i krajina je součástí našeho národní bohatství, proč by jinak Nový Zéland a Švýcarsko byly jedněmi z nejlepších míst pro žívot? 🙂

  2. Jan Veselý napsal:

    Á, pán papouškuje Lomborga, včetně chyb a nesmyslů. Takže to opravím. Globální emise CO2 už dva roky nerostou. Čína, Indie, Brazílie a JAR už jsou dnes stejnými, ne-li většími, tahouny v utlačování fosilních paliv než „obvyklí podezřelí“ EU a Japonsko. Dokonce i USA už se taky přidaly. To, že poštu založily koňské dostavníky neznamená, že nejde přejít na emaily.

    A jak jsem napsal v reakci do blogu Petra Nejedlého: „A jak byste si jinak představoval vůdcovství? Nemohlo by to třeba být to, že se tady v EU (a taky v USA – vítr, Japonsko – FV) fakticky rozběhl trh a výroba dvou technologií (větrné elektrárny, fotovoltaika), které se ovšem teď šíří do světa jako plně konkurenceschopné zdroje elektřiny? Na tohle už se pořádně chytla Čína (největší objem instalací), chytlo se USA (80% nově instalovaných zdrojů elektřiny), chytila se Indie (100GW ve FV a 50 GW ve větru do 2020). Má to navíc tu výhodu, že je můžete s klidným srdcem prodávat i svým (geo)politickým nepřátelům, dokonce i šíleným diktátorům.

    P.S.: OZE je k dispozici o několik řádů více než bude kdy vůbec potřeba: http://www.renewablegreenenergypower.com/solar-energy-facts-solar-energy-alone-can-power-the-world/

    • Tomas Jirka napsal:

      Omlouvam se, ale nejak to nechapu?

      • Jan Veselý napsal:

        Zkusím to v bodech:
        1) Už druhým rokem emise CO2 fakticky nerostou.
        2) Země EU v posledních 20 letech fakticky zaplatily (s mírným přispěním Japonska a USA) rozvoj větrné a solární energetiky na takovou úroveň, že už jsou to dnes plně konkurenceschopné technologie – rozvoj energetiky založené na OZE je dnes stejně drahý jako energetika fosilní nebo jaderná a cena dále klesá. Dneska už se nikdo nevymlouvá, že musí dát přednost ekonomickému rozvoji před ochranou klimatu, nemá to ekonomické opodstatnění.
        3) Na pokrytí (velmi rozežraných) energetických potřeb USA by stačilo pokrýt FV panely území cca 200×200 mil na poušti v Utahu. To s tím nedostatkem zdrojů OZE je nesmysl, na zemi dopadá trvale 23 000 TW sluneční energie.

        • Jan Veselý napsal:

          4) Doba uhelná opravdu končí. Ani dnes, při rekordně nízkých cenách uhlí, není se žádná normální země nežene do stavby uhelných elektráren. U tří největších světových spotřebitelů – Čína, EU, USA (celkem 75% spotřeby) je už několik let setrvalý trend poklesu spotřeby uhlí, překvapivě rychlý.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Takže Německo, které spouští a dokončuje nové uhelné bloky není normální země? 🙂 Stavbu uhelných bloků realizuje a připravuje z našich sousedů i Polsko.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            ad Německo) To nebylo Německo, to byly soukromé firmy, které okolo roku 2005 ekonomicky „vsadily“ na neúspěch vládní politiky (Energiewende). Teď jim nezbyde než odepsat pěkných pár miliard EUR nepovedených investic. Názornou ukázkou jsou nové 2×800 MW bloky uhelné elektrárny Hamm, 23% podíl v nich mají německé municipality, když je chtěly prodat, dostaly nabídku ….. 23 Euro. Výstavba stála 2,5 miliardy Eur. http://www.iwr.de/news.php?id=29221
            ad Polsko) Že něco bude uvěřím, až se kopne do země. Zatím jsou to stejní holubi na střeše, stejně jako vysněných 6 GW jaderných elektráren. Zatím to působí dojmem, že vláda dala peníze na plánování, aby problém se zavíráním dolů a propouštěním horníků elegantně přehrála na tu příští. Tedy něco, jako je český „Národní akční plán pro jadernou energetiku“.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Veselý, v Polsku se momentálně staví pět uhelných bloků. Tedy už se dávno koplo. Stejně jako v Německu. Víte, jaderná energetika je velice závislá na politické a ekonomické stabilitě. Kvůli intenzivní kampani protijaderných aktivistů, jako jste vy, se vytváří prostředí, které i v Polsku vede k blokaci jakékoliv stavby jaderných bloků. I já jsem k výstavbě nových jaderných bloků v Evropě při současném stavu ideologizace diskuze o energetice skeptický. Právě takoví lidé, jako vy, nakonec způsobí, že Polsko zůstane u uhlí a nakonec přivodí i u nás situaci, která povede k tomu, že se bude muset zůstat do značné míry u uhlí a budou se nakonec muset prolomit limity úplně.

        • Tomas Jirka napsal:

          Ted na to koukam nahodou na PC a vy jste nereagoval na mne, proto jsem z toho byl natolik paf 🙂 Prekoukl jsem se.

          Ad samotna solarni energetika jako zdroj cele planety: jedinym a stalym problemem je, ze vyrabi v dobe, kdy to neni az tak potreba, a v castech sveta, kde to take neni az tak potreba. Navic pokud se rozjedou vice elektromobily a bude treba je nabijet v noci, tak mit FVE s baterkou a z te baterky si pak nabijet baterku v aute je takove zvlastni, alespon pro mne…

          Je pomerne zajimave, jak USA „bojuji“ ale snizovat svou vysokou spotrebu energie s ejim moc nechce…

  3. Vitezslav Kremlik Vitezslav Kremlik napsal:

    Pane Vesely, obavam se, ze se mylite. Globalni hladiny sklenikovych plynu stale rostou. Podivejte se na Keelingovu krivku. https://scripps.ucsd.edu/programs/keelingcurve/wp-content/plugins/sio-bluemoon/graphs/mlo_full_record.png nebo https://scripps.ucsd.edu/programs/keelingcurve/ … Po roce 1992 kdy byla podepsana Mezinarodni umluva o ochrane klimatu (UNFCCC)skleníkové plyny rostou stejne rychle jako pred tim.

    • Ondrej Sumavsky napsal:

      Keelingova krivka je podle merici stanice na Mauna Loa. Když Čína spálí méně uhlí, neznamená to, že se hned pohne křivka na Hawajském ostrově. Pravdou je, že právě díky Číně se minulý rok emise CO2 opravdu nezvyšovaly a to i s celosvětovým ekonomickým růstem.
      http://www.theguardian.com/environment/2015/dec/07/global-emissions-to-fall-for-first-time-during-a-period-of-economic-growth

    • Jan Veselý napsal:

      To je s Vámi těžké, když neumíte rozeznat rozdíl mezi „voda už neteče do vany čím dál rychleji“ (emise CO2) a „ve vaně je čím dál tím více vody“ (koncentrace CO2 v ovzduší). Jste holt o derivaci mimo.

      • Vítězslav Kremlík Vítězslav Kremlík napsal:

        Pane Veselý, vy jste asi nepochopil, že hovoříme o globálním vývoji a to za uplynulých 30 let konferencí. A ne o nějaké jedné zemi nebo za jeden rok, který vy si osobně vyberete. Meziroční světový přírůstek CO2 v atmosféře se rozhodně nezmenšuje, naopak v roce 2015 byl nejvyšší za dobu měření. http://www.esrl.noaa.gov/gmd/ccgg/trends/gr.html
        V roce 2011 přibylo v atmoosféře 1.86 ppm oxidu uhličitého. Roku 2012 přibylo 2.61 ppm. Roku 2013 přibylo 2.06 ppm. Roku 2014 přibylo 2.17 ppm. Roku 2015 přibylo 3.17 ppm.

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          Vám je to přece jedno, vy jste popírač.
          Ale jinak, je třeba úplně změnit samotné jádro fungování společnosti – energie. Staví se proti tomu průmysl s ročním obratem 10 bilionů USD/rok, který si už 100 let politiky i celé státy prostě kupuje. A navíc je to obor, kde jsou dlouhé investiční horizonty a každá změna je jako otočení Titanicu, prostě to trvá.

          • Vitezslav Kremlik Vitezslav Kremlik napsal:

            Pane Veselý, misto nadavek do popiracu byste se mohl prosim drzet faktu. Tvrdil jste, ze rust globalnich emisi CO2 se zastavil. Ukazali jsme si, ze tomu tak neni. Proto v clanku tvrdim, ze 30 let klima-konferenci nemelo na klima zadny vliv. Souhlasite nyni s timto mym zaverem? Opakuji data: Zde http://www.esrl.noaa.gov/gmd/ccgg/trends/gr.html a zde https://scripps.ucsd.edu/programs/keelingcurve/wp-content/plugins/sio-bluemoon/graphs/mlo_full_record.png

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Pane Kremlík, to, že nechápete rozdíl mezi emisemi CO2 (to, co teče do atmosféry) a koncentracemi CO2 (kolik je celkem CO2 v atmosféře) je vážný nedostatek. Stejně jako dokumentování globální hodnoty jedním bodovým měřením.
            A k těm konferencím, mezi jejich úspěchy patří zákaz používání freonů, takž ozónová díra už se zaceluje. Mezi jejich úspěchy patří průběžné snížování globálních emisí SO2 a následné acidifikace ekosystémů.
            Vyřešit dva ze tří problémů je slušné.
            Problém emisí CO2 je problém přetlačení politického vlivu uhelné a ropné lobby a to je dost těžké, hlavně když donedávna fakticky neexistovala ekonomicky lákavá alternativa. Jenže i díky těm klimatickým konferencím se našlo pár aktivních zemí, kde začaly na nich intenzivně pracovat. Důsledkem je současný boom větrné a solární energetiky, LED technologií a velmi slibný potenciál akumulace elektřiny ve stacionárních i mobilních aplikacích. Proto taky v prosinci v Paříži došlo fakticky k unisono dohodě, a „bezbolestně“.

          • Pane Vesely. Globalni koncentrace CO2 zkratka stale rostou. Mereni CO2 dle Keelingovy krivky z Mauna Loa pouziva cely svet, alarmiste i klimaskeptici. Protoze vime – narozdil od vas – ze dobre odrazeji globalni situaci. Nez budete neco zpochybnovat jako „pouhe bodove mereni“, tak si o tom nejprve neco prectete… A rozdil mezi cinskymi emisemi a globalnimi koncentracemi nechapete spise vy. Protoze i kdybyste neci emise srazil uspesne dolu, stejne koncentrace CO2 v atmosfere nemuseji klesat, protoze to zavisi hodne na teplote ocenu. Prave proto jsou ty vase klimaticke regulacni konference tak smesne. Napriklad po vybuchu sopky Pintubo se ochladilo a globalni koncentrace CO2 ten rok nevzrostla. Navzdory nasim ohromnym emisím. Uz je vam to trochu jasne?

  4. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Heleďte se pane Kremlík, já psal od začátku o emisích CO2, každému, kdo umí trochu přemýšlet je jasné, že dokud budou antropogenní+přírodní zdroje CO2 vyšší než antropogenní+přírodní pohlcování CO2, tak průměrné koncentrace CO2 v atmosféře porostou. To je triviální bilanční úvaha.

    • Vítězslav Kremlík Vítězslav Kremlík napsal:

      Já myslím, že se nakonec shodneme. Objem lidských emisí CO2 se v posledních letech dál zvyšoval, ale pomaleji než jiné roky. To máte pravdu s tím zpomalením. Nejde ale o unikát – podobné přechodné zpomalení proběhlo i kolem roku 1997. Zdroj: http://www.carbonbrief.org/10-charts-showing-why-carbon-emissions-stalled-last-year Jak jsme si ale ukázali, na globální koncentrace skleníkových plynů to zatím vliv nemá ani co by se za nehet vešlo. Tudíž to zatím ani na klima nemá žádný vliv.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *