Staveniště bloku VVER1200 Hanhikvi 1 ve Finsku (zdroj Fennovoima)

Jak dál? Evropská i naše energetika na rozcestí

Vladimír Wagner
Autor je absolventem MFF UK. Pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR, kde se zabývá studiem velmi horké a husté jaderné hmoty a možnostmi transmutace vyhořelého jaderného paliva. Přednáší na FJFI ČVUT. Věnuje se popularizaci vědy a fyziky. Zajímá se také o energetiku a byl členem druhé nezávislé energetické komise.

V poslední době se postupně začínají vyjasňovat jednotlivé trendy v evropské energetické politice a jejich současné i budoucí dopady. To se pochopitelně týká i energetiky české. V první řadě lze po osmnácti letech trvání německé Energiewende jasně říci, že hlavně v oblasti snižování emisí selhala a ani její budoucí možnosti nevypadají moc dobře. Německu se sice intenzivní výstavbou větrných farem na severu podařilo zvýšit podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů až na hodnotu přes 30 %, avšak většina jejich potenciálu se vyčerpala při náhradě odstavovaných jaderných bloků. A to ještě pořád vyrábí jaderné zdroje okolo 13 % německé elektřiny. Zatímco česká energetika se při snižování emisí oxidu uhličitého oproti roku 1990 dostala k 40 %, Německo svůj cíl snížit emise o 40 % do roku 2020 nesplní i přesto, že k výrazné části snížení emisí pomohl ekonomický propad a restrukturalizace připojené východní části v devadesátých letech.

Ukazuje se, že Německo musí nahradit odstavované jaderné bloky z velké části fosilními. Nedaří se mu včas vybudovat propojení mezi severem Německa s velkým počtem větrných farem a průmyslovým jihem, kde se jaderné bloky odstavují. Jedinou šancí, jak alespoň částečně splnit své proklamace o snižování emisí, má v přechodu od uhlí k plynu. Velkou otázkou však je, jak tento přechod realizovat. Jednu z možností postavené na vysoké ceně emisních povolenek rozebírá známý investor a minoritní akcionář firmy ČEZ Michal Šnobr ve svém Německém rozbřesku. Zde však naráží na řadu problémů, které jsou způsobeny hlavně tím, že plyn produkuje emise oxidu uhličitého také, i když polovinu vzhledem k  uhlí. S růstem ceny emisních povolenek tak roste i cena elektřiny z plynu. Pokud tedy opravdu chce Německo podle ideje Michala Šnobra tržním způsobem odstavit uhelné elektrárny pomocí růstu ceny emisních povolenek na takovou hodnotu, aby cena elektřiny z uhlí překonala tu z plynu, musela by hlavně v případě hnědého uhlí být cena povolenek opravdu hodně vysoko. Podrobnější rozbor problémů okolo představ Michala Šnobra jsem napsal v následujícím článku.

Odstavování jaderných bloků v Německu je jediná část Energiewende, která probíhá podle plánu. Isar 2 bude jedním z posledních bloků, které se v roce 2022 odstaví (zdroj Wikipedie)

Odstavování jaderných bloků v Německu je jediná část Energiewende, která probíhá podle plánu. Isar 2 bude jedním z posledních bloků, které se v roce 2022 odstaví (zdroj Wikipedie)

Cena elektřiny z domácího hnědého uhlí zatím přispívala výrazně ke zpomalování růstu cen elektřiny v Německu během Energiewende. I tak je tam nyní cena elektřiny pro spotřebitele nejvyšší v Evropě. Je otázka, jak budou Němci reagovat na její další dramatické zvýšení, když se jim zpočátku tvrdilo, že ceny sice vlivem implementace obnovitelných zdrojů vzrostou, ale jen mírně a na přechodnou dobu. Pak levné obnovitelné zdroje zajistí dostatek laciné elektřiny. A navíc bude Německo v čele snižování emisí a ekologickým lídrem v Evropě. Ani jeden z těchto slibů se nesplnil a Německo největší část nákladů na Energiewende navíc ještě čeká v následujících letech.

Vysoké ceny dováženého černého uhlí a plynu i nárůst ceny povolenek přispěl k značnému růstu cen silové elektřiny na trhu, která se teď v různých fázích denního diagramu pohybuje mezi 50 až 80 EUR/MWh. V okamžiku, kdy však začne ideálně foukat, klesne cena k nule nebo dokonce do záporných hodnot. (Zdroj Agora)

Vysoké ceny dováženého černého uhlí a plynu i nárůst ceny povolenek přispěl k značnému růstu cen silové elektřiny na trhu, která se teď v různých fázích denního diagramu pohybuje mezi 50 až 80 EUR/MWh. V okamžiku, kdy však začne ideálně foukat, klesne cena k nule nebo dokonce do záporných hodnot. (Zdroj Agora)

Řada proponentů německé Energiewende předpokládala, že s poklesem cen obnovitelných zdrojů a růstem emisních povolenek a fosilních paliv bude možné zrušit jejich dotování. Tak by tomu bylo v případě, kdy je instalovaný výkon v rozumné výši a nedosahuje hodnoty potřeb daného regionu. Tedy například, když výkon solárních bloků pokrývá potřeby denní špičky. Ovšem v případě Německa už instalace větrných i fotovoltaických zdrojů jednotlivě dokáže pokrýt celou potřebu. V době, kdy v regionu ideálně fouká a/nebo svítí slunce, blíží se tržní cena elektřiny nule nebo dokonce dosahuje záporných hodnot. Nové zdroje tohoto typu tak i v budoucnu budou potřebovat dotace. Zároveň se dramaticky zvyšuje náročnost integrace nových kapacit těchto zdrojů do sítě a stoupají náklady na redispečink.

V Německu při snižování emisí oxidu uhličitého dominantně spoléhají na větrnou elektřinu ze severního mořského pobřeží a plynové zdroje, které by nahradily elektrárny uhelné. Tato cesta je velmi drahá a navíc naše podmínky srovnatelné využití větrných zdrojů neumožňují. Cestu k nízkoemisní energetice by se tak u nás dala uskutečnit hlavně pomocí jaderných bloků.

Ceny jaderných zdrojů

nedávném článku je rozebrána cena, za kterou se v současné době staví jaderné bloky III. generace a v dalším pak je srovnání cen výstavby pro další nízkoemisní zdroje. Je vidět, že při uvážení různé doby životnosti a odpovídajících koeficientů ročního využití, jsou ceny jaderných zdrojů srovnatelné a pokud vezmeme v úvahu naše geografické a další podmínky, tak u nás patří k těm nejnižším. Ceny u obnovitelných zdrojů se jistě budou snižovat. Ovšem na straně jaderných bloků III. generace by ke snížení cen mělo dojít také. V současnosti dokončované bloky jsou první prototypové. S postupným růstem počtu dokončených a budovaných bloků se projeví růst zkušenosti a vyladění dodavatelských řetězců. V tomto ohledu mají velkou výhodu ruský Rosatom s modelem VVER1200 a čínské firmy s modelem Hualong One, které staví jaderné bloky dlouhodobě kontinuálně.

Rosatom má již dvouletou zkušenost s provozováním prvního bloku III+ generace v Novovoroněžské elektrárně, další nedávno spustil a několik dokončuje. V příštím roce se mají spouštět dva bloky v běloruské elektrárně Ostrovec, bude tak mít referenční zahraniční bloky. Rozestavěno pak má řadu reaktorů jak v Rusku, tak v několika dalších zemích. První reaktory Hualong One se ke spuštění chystá jako blok Fu-čching 5 a 6, první z nich by se měl rozběhnout už v příštím roce. Pokud se to povede, bude to čtyři roky od zahájení jejich budování. Tyto reaktory se už staví i v zahraničí. Čína chce v budoucnu dosáhnout rychlosti až deseti zahajovaných staveb reaktorů tohoto typu ročně. V obou případech tak začíná být dostatečný počet bloků, aby se projevilo snižování nákladů a celkových cen.

Nevýhodou u obou těchto dodavatelů však z pohledu Česka je, že nemají referenční blok v Evropě. Rosatom má k tomu poměrně blízko. Připravuje se zahájení výstavby dvou bloků tohoto typu v maďarské elektrárně Paks 2 a jednom ve finské elektrárně Hanhikivi. Zde nedávno maďarský ministr zahraničí prohlásil, že licence by mohla být vydána ještě v tomto roce a budování reaktorů v Paks 2 by začalo ihned poté. Ve Finsku to naopak vypadá na zdržení vydání licence až na rok 2020. Pro nás bude zajímavé sledovat vývoj těchto staveb už z toho důvodu, že se do nich zapojují i české firmy. Pro Čínu bude důležitým milníkem vývoj výstavby elektrárny Bradwell B ve Velké Británii, kde se počítá právě s reaktory Hualong One. Zde se pracuje na získání evropské licence pro tento typ.

Reaktor Hualong One se buduje také v pákistánské elektrárně Karáčí (zdroj CNNC)

Reaktor Hualong One se buduje také v pákistánské elektrárně Karáčí (zdroj CNNC)

Co však hlavně velice silně ovlivňuje cenu investice do jaderného zdroje je použitý finanční model. V případě jaderného reaktoru jde o velkou jednorázovou investici, která se staví delší dobu a její doba provozování je dlouhodobá. Zároveň je ohrožena možností politických rozhodnutí, které mohou ohrozit podmínky provozování nebo dokonce využívání jádra zakázat v době výstavby nebo před koncem využití celkové doby životnosti. Je tak velmi citlivá na výši úvěrů, celkovou cenu peněz a pokrytí investičních rizik. Je velký rozdíl, jestli výstavbu jaderného bloku garantuje a zaštiťuje stát nebo si ji jen objedná u investora, který nese všechna rizika s tím spojená. Pokud je investorem stát nebo státní firma, nebo stát stavbu plně zaštiťuje, lze získat nejlevnější úvěry a i rizika během stavby i budoucího provozování se významně snižují. Takový finanční model je pak výrazně levnější. Pokud si pouze stát objednává službu u investora a veškeré financování a případná rizika ponechává na něm, vychází použití tohoto modelu mnohem dražší. Zároveň si stát může dovolit u zařízení s dlouhou životností s návratností příliš nespěchat, u soukromého investora je nezbytná rychlá návratnost.

Dopady finančních modelů na celkovou cenu investice a elektřiny z ní jsou vidět například i na rozdílu mezi předpokládanou cenou elektřiny z připravovaných nových bloků elektrárny Paks II a ceny u „Contract for diference“ u projektu Hinkley Point C. V případě maďarského projektu jde vlastně o mezistátní dohodu, v případě projektu britského jde o projekt, kde finanční krytí i veškerá rizika přecházejí na soukromého investora. Tím je dána i vysoká garantovaná cena, kterou investor požadoval. Je však třeba připomenout, že se to netýkalo jen jaderných zdrojů. Právě kvůli použitému finančnímu modelu jsou garantované ceny „Contract for diference“ u nedávno spuštěného mořského větrného parku Walney Extension s výkonem 659 MW ve Velké Británii 150 liber/MWh, což je o dost více než u Hinkley Point C, která je 100 liber/MWh. Připomeňme, že předpokládané ceny elektřiny z projektu Paks II jsou mezi 50 až 60 EUR/MWh.

Pochopitelně existují ještě další modely opírající se o soukromé investory, které dokáží snížit cenu peněz a pojištění rizik. Jde například o model regulovaných aktiv – RAB, o kterém uvažuje třeba Velká Británie. Zatím se však v případě stavby jaderných bloků nepoužily. Jejich zajímavý rozbor Jana Žižky vyšel v jeho nedávném článku na serveru oenergetice.

Co ovlivňuje schopnost efektivně provozovat a stavět jaderné bloky?

Nejen u jaderné energetiky je velice dobře vidět, jak negativní dopady má na vývoj energetiky, zajištění její dlouhodobé bezpečnosti a efektivní cestě k nízkým emisím ideologické prosazování od reality odtržených strategií. V Belgii boj zelených za odstavení stárnoucích jaderných bloků bez reálné možnosti jejich náhrady nízkoemisními zdroji vede u jejich provozovatele k zásadní nejistotě o době, do kdy je může využívat. Neví, jestli má přistoupit k modernizaci a počítat s provozem dalších deset až dvacet let, nebo se budou vypínat co nejdříve. Už v roce 1999 přijala vláda Guye Verhofstadta rozhodnutí, že provoz jaderných bloků by měl být ukončen po 40 letech provozu. U nejstaršího bloku Doel 1, který začal dodávat elektřinu v roce 1974, to tak mělo být v roce 2014. Příslušný zákon o zákazu výstavby nových bloků a omezení využívání současných na 40 let byl senátem přijat 31. ledna 2003. Postupně se však ukázalo, že jádro by musely nahradit fosilní zdroje, a v roce 2009 rozhodla vláda prodloužit životnost nejstarších bloků do roku 2025, tedy na 50 let. Výměnou měli vlastníci platit značné sumy využitelné na dotace do obnovitelných zdrojů. Podobné ujednání udělala Angela Merkelová s německými provozovateli jaderných bloků v roce 2010. To pak po havárii ve Fukušimě odvolala.

V Belgii vláda skončila v roce 2010 dříve, než mohla přijmout potřebné změny zákonů. Následovalo období politické nestability a již zmíněná havárie ve Fukušimě I. Nová vláda rozhodla v červenci 2012, že do roku 2025 bude prodloužena životnost pouze bloku Tihange 1, bloky Doel 1 a 2 měly být uzavřeny v letech 2014 a 2015. Zbývající bloky měly být uzavřeny mezi léty 2022 a 2025. Lhůty dalšího postupu nebyly dodržovány a v roce 2018 rozhodla vláda o uzavření jaderných elektráren v roce 2025 a začala připravovat potřebnou legislativu. Není tak divu, že provozovatel nechvátal s investicemi do modernizace bloků a jejich údržby. A to se projevuje nyní při problémech s betonovými konstrukcemi a prodlouženými odstávkami, které vedou k riziku nezajištění výkonové rovnováhy během letošní zimy a značnými nárůsty cen elektřiny na nastávající zimní období. Kvůli nutným neplánovaným opravám totiž bude provoz jaderných bloků letošní zimu v Belgii omezen a v listopadu bude v provozu pouze jeden z nich (viz zde). V praxi se tak ukazuje, kam by odstavení jaderných zdrojů v Belgii vedlo.

Připomeňme, že podobné odhlasování zákona o odstavení jaderných bloků, který byl odvolán po zjištění, že jejich náhrada je možná jedině fosilními zdroji, proběhlo i ve Švédsku. A i poté zde bylo několik vln popírání potřeby jaderných zdrojů a opětného přiznání reálné situace. I zde to mělo značné dopady na přístup provozovatele k modernizaci a údržbě provozovaných bloků.

Jako příklad úplného rozvratu vlivem ideologického boje zelených aktivistů a využívání energetických témat k politickém boji jednotlivými politickými stranami je stavba jaderné elektrárny Belene v Bulharsku. V roce 1989 byly bloky VVER1000 v daleko vyšším stupni rozestavěnosti, než tomu bylo u Temelína. Přesto se tam po řadě zvratů právě vlivem využívání energetických témat k politickému boji, dodnes bloky dokončit nepodařilo. V současné době se opět rozjíždí další kolo snahy o jejich dokončení. Je pravda, že ekonomika Bulharska prožila daleko horší propad než česká a i nyní extrémně nutně nové zdroje nepotřebuje. Na druhé straně jih Evropy na rozdíl od našeho regionu trpěl a trpí nedostatkem instalovaného výkonu.

Změna postoje našich zelených organizací k jádru

V tomto ohledu je pro českou energetiku velice důležitý poslední vývoj pohledu na jádro u našich ekologických aktivistů. V současné době totiž dochází k dost dramatické změně postoje zelených organizací k jaderné energetice. Projevilo se to například ve vystoupení vedoucího klimatické a energetické kampaně Greenpeace Jana Rovenského v rozhovoru s Martinem Veselovským na DVTV. Jan Rovenský se v rozhovoru, uskutečněném krátce po shromáždění akcionářů ČEZ (minoritním akcionářem je i Greenpeace), velmi razantně staví za co nejdelší provozování existujících jaderných bloků. I pro Dukovany by chtěl udržení provozu celkově 60 let. Přiznání nutnosti využívání jaderných zdrojů u nás a co nejdelší zhodnocení jejich životnosti je opravdu radikální změnou v energetické koncepci těchto dříve radikálně protijaderných organizací. Připomeňme jejich intenzivní boj proti výstavbě jaderné elektrárny Temelín a za rychlé odstavení Dukovan v devadesátých letech. Podle jejich tehdejší energetické koncepce mělo být Česko nyní již úplně bez jádra. Ještě podle stále platné Energetické [R]evuluce Greenpeace vypracované podle německého vzoru by Dukovany už měly být odstaveny nyní a Temelín by zůstat v provozu celkově pouze 30 let.

Je jasné, že tato změna základních východisek proběhla právě na základě selhání německé Energiewende popsaného v předchozích částech. Zatímco v Česku už řadu desetiletí nedošlo k likvidaci částí sídel či významných ekologických prvků, v Německu k ní dochází stále. Takže čeští aktivisté jezdí protestovat do Hambašského lesa. A i jim začíná být jasné, že rozdíl mezi situací v Česku a Německu je dominantně dán rozdílem v přístupu k jaderné energetice v těchto zemích. Tak jako na začátku čeští zelení aktivisté obdivovali německou Energiewende a dávali ji za vzor i pro Česko, dnes vidí, že Německo se z lídra boje za snižování emisí a ekologii stalo jednou ze zemí s nejvyššími emisemi a podílem uhelné elektřiny a také významným obhájcem prodlužování intenzivního využívání fosilních zdrojů.

Budou se realizovat scénáře založené na výrobě elektřiny z plynu … (zdroj ČEZ)

Budou se realizovat scénáře založené na výrobě elektřiny z plynu … (zdroj ČEZ)

Prosazované scénáře

Podívejme se nyní na scénáře, které jsou různými skupinami doporučované pro českou energetiku. První by se dal nazvat jako scénář spekulativního investora. A nejlépe jej popisuje už zmíněný Michal Šnobr, který je našim nejznámějším a nejlepším investorem zaměřený na spekulativní rychlé zisky. Je třeba říci, že v této oblasti je velice úspěšný a právě krátkodobými spekulacemi s akciemi se dopracoval k rozsáhlému majetku. Je minoritním akcionářem ČEZ, který vede skupinu spekulativních investorů sdružených v kyperských firmách. Ti jsou zaměřeni na rychlý zisk a rychlé zhodnocení nakrátko nakoupených akcií. Nemají tak zájem na dlouhodobých investicích, které přinášejí užitek až v dlouhodobějším horizontu. Jsou tedy i proti výstavbě nových jaderných bloků. Naopak mají zájem na maximálním vytěžení stávajících zařízení ČEZ nebo vidinu tohoto, která povede k růstu cen jeho akcií. To je důvod, proč Michal Šnobr propaguje maximální dobu využití jaderných bloků, tedy i u Dukovan dosáhnout životnost 60 let. Stejně tak má zájem na maximální prodloužení využívání i dalších stávajících zdrojů, tedy i těch uhelných. Z nových projektů pak doporučuje rychle realizovatelné decentralizované investice do dotovaných obnovitelných zdrojů a plynu. S tím souvisí i jeho propagace co největší přimknutí k Německu a jeho energetice. Jak velice fundovaně Michal Šnobr popisuje ve svém pokračování popisu německém rozbřesku, půjde o velmi intenzivní přechod na ruský plyn. Rychlé změny a kolísání cen povolenek, plynu i elektřiny při takovém energetickém scénáři v regionu slibují obrovský potenciál pro spekulace právě na ceny povolenek, plynu, elektřiny a energetických firem. A tedy potenciálně i velké zisky spekulativních investorů sdružených v kyperských firmách pod jeho vedením. Je však třeba také připomenout, že tyto zisky spekulantů zaplatí spotřebitelé elektřiny. Při uskutečnění tohoto scénáře je opravdu vysoká naděje, že se jeho předpovědi a očekávání splní.

Druhý je scénář ekologistických aktivistů. Ten, jak bylo popsáno, doznal největších změn. Nyní, alespoň v podání Jana Rovenského, také doufá v co nejdelší provozování existujících jaderných bloků. Zároveň zelené organizace prosazují co nejrychlejší odklon od uhlí a zaměření na decentralizované obnovitelné zdroje. Nahrazení uhlí a jádra by pak podobně jako v Německu měl podle nich zajistit plyn. V principu je tak jejich scénář velice podobný scénáři spekulativního investora. Jen odchod od uhlí požadují daleko rychlejší. Ovšem splnění jejich hlavního cíle, kterým je podle nich dramatické a rychlé snížení emisí oxidu uhličitého, však tento scénář neumožňuje. Záměna uhlí plynem sice snižuje produkci oxidu uhličitého na polovinu, ale záměna jádra plynem naopak vede k navýšení jeho produkce. Ke snížení produkce oxidu uhličitého tak sice dojde, ale nebude tak dramatické.

První i druhá navrhovaná cesta směřují v principu ke scénáři „Druhé Bavorsko“, tedy energetice postavené na dominanci plynu a importu větrné elektřiny ze severu Německa, jak je popsán například zde.

Třetí je scénář aktualizované státní energetické koncepce. Ten také doporučuje co nejdelší provozování stávajících jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Spoléhá na maximálně efektivní využití obnovitelných zdrojů v decentralizované podobě a zvýšení využití decentralizovaných plynových zdrojů. Důraz klade i na posílení sítě a schopnosti integrace obnovitelných zdrojů. Postupně chce uhelné zdroje nahradit jadernými a předpokládá tak výstavbu nových reaktorů jak v Dukovanech, tak v Temelíně. Během následujících pár desetiletí by se uskutečnil přechod k nízkoemisní kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů. Tento scénář je podrobně popsán v aktualizaci státní energetické koncepce přijaté v polovině roku 2015. Podrobně je popsán scénář a jeho kontext i v nedávno vyšlé knize Česká energetika na křižovatce, která byla připravena na základě studie připravené kolektivem autorů pro Hospodářskou komoru České republiky. Nedávno se k němu ve svých závěrech přihlásili i účastníci konference Energetika 2018.

… nebo se realizuje scénář s budováním nových jaderných bloků? (Zdroj ČEZ).

… nebo se realizuje scénář s budováním nových jaderných bloků? (Zdroj ČEZ).

Závěr

Je velmi zajímavé a pozitivní, že ve dvou aspektech se všechny tři popsané scénáře shodují. První je důraz i u Dukovan na provozování 60 let. Jde o velmi slibnou shodu, která by mohla umožnit společnou aktivitu dominantní části české společnosti v tomto směru. Je to velmi důležité, protože se dá očekávat velmi silný politický tlak ze strany Německa a Rakouska hlavně na uzavření Dukovan. Zde by mohla pomoci hlavně zelená aktivistická hnutí, která by svým partnerským organizacím ve zmíněných zemích vysvětlila, že dlouhodobé provozování Dukovan je i v jejich zájmů. Dalo by se tak vyhnout takovým situacím, kdy například německé zelené aktivistické organizace intenzivně bojují proti provozování belgických jaderných bloků i pomocí fake zpráv o smyšlených haváriích (podrobněji viz zde). Společná deklarace všech politických i aktivistických složek společnosti by byla pro provozovatele silnou zárukou, že může provozovat při zajištění bezpečnosti bloky zmíněných 60 let. Zároveň by to vytvářelo tlak na intenzivní péči provozovatele v oblasti údržby a modernizace jaderných bloků, což by zajistilo bezpečný a efektivní provoz po celou zmíněnou dobu.

Druhá shoda je na podpoře rozvoje decentralizovaného využívání obnovitelných zdrojů hlavně pro vlastní spotřebu. Zde jde hlavně o vytvoření prostředí s minimální byrokracií, snadného zajištění připojení v případech, kdy není ohrožena stabilita sítě a snadné vytváření samostatných ostrovů, kde se kombinují různé obnovitelné zdroje, baterie a další regulační prvky. I tato oblast a její význam při řešení problémů s regulací sítě jsou popsány ve zmíněné knize Česká energetika na křižovatce.

V těchto oblastech by už nyní mohlo dojít k silné shodě v celé společnosti a alespoň v tomto směru by se tak věci mohly pohnout kupředu. A hlavně u zajištění dlouhodobého provozování Dukovan by podpora zelených aktivistických organizací mohla výrazně pomoci. Původně jsem byl k možnosti jejich provozu přes 50 let velmi skeptický hlavně vzhledem k postoji Rakouska a Německa. Ale v případě změny postoje našich zelených aktivistů bych to viděl mnohem optimističtěji.

Pokud by se Česko rozhodlo realizovat scénář aktualizované státní energetické koncepce a stavět nové jaderné bloky, je potřeba se rozhodnout pro model financování a vybrat dodavatele. Nejdůležitější však je zajištění široké a dlouhodobé podpory přijatého výběru. Jak bylo popsáno, právě cena jaderného zdroje je velmi silně závislá na zvoleném investičním modelu, který generuje cenu peněz a financování pojištění investičních rizik. Pokud je garantem výstavby stát, lze dosáhnout nejnižší ceny potřebných úvěrů a také se snižují investiční rizika a tím i náklady na jejich pojištění. Zajištění stabilní podpory jaderné energetiky i konkrétních staveb nových reaktorů u co nejširšího politického i společenského spektra snižuje riziko pro výstavbu a provoz dokončeného zdroje při politických změnách v zemi. V našem státě je podpora výstavby nových jaderných bloků mezi politickými stranami i ve společnosti velmi široká. Mezi politickými stranami je jen Strana zelených proti. Ovšem výběr konkrétního modelu financování a konkrétního typu reaktorů už je otázka jiná. Každý z nich má svá pozitiva i negativa, a žádný tak není ideální. Je tak nutné, aby po dobu výstavby byla zajištěna podpora přijatého modelu a projektu i u subjektů, které preferovaly jiné varianty. Mělo by se dosáhnout toho, že jaderná energetika a realizace konkrétní varianty výstavba nebudou využívány v politickém boji. Právě i shoda a společný tlak všech subjektů politické i společenské sféry je dalším faktorem, který umožňuje směrovat dodavatele k rychlé, kvalitní a efektivní výstavbě. A hlavně zabrání podobným událostem, které probíhají při budování elektrárny Belene v Bulharsku.

Jak scénáře založené na využití plynu, tak ten s využitím jádra jsou realizovatelné. Každý z nich má své výhody a nevýhody. Zvrat by mohl nastat v případě, kdyby se potvrdila dominance vlivu antropogenní produkce oxidu uhličitého na klima a nutnost opravdu rychlého snížení jeho emisí (viz například nedávné vyjádření OSN). V tom případě bude potřeba i rychlé snížení využívání plynu pro produkci elektřiny nejen proto, že ceny emisních povolenek by pak nejspíše šly nahoru opravdu dramatický. Energetika postavená na plynových scénářích by pak byla slepou uličkou.

Na závěr je důležité rozebrat ještě jeden aspekt týkající se popsaných scénářů. V případě těch plynových půjde o dominantní závislost na ruském plynu, i když se bude dovážet plynovodem Nord Stream přes Německo. Předpokládejme, že by se Česko rozhodlo pro výstavbu ruských bloků VVER 1200. Jak by to bylo s naší závislostí na Rusku v tomto případě? Všechny jaderné bloky u nás jsou ruské provenience, ale provoz, údržba i všechny modernizace jsou prováděny nezávisle na Rusku. Palivo lze nakoupit a uskladnit na řadu let dopředu a dodávají je i firmy, které nejsou z Ruska. Velkou část komponent a technologií by při výstavbě případných nových bloků dodávaly české firmy, které mají s těmito reaktory velké zkušenosti. Dostavba dvou ruských reaktorů VVER440 ve slovenské jaderné elektrárně Mochovce je prováděna nezávisle na Rusku. Odříznutí a osamostatnění ukrajinské jaderné energetiky od Ruska probíhá mnohem rychleji než je tomu u závislosti na ruském plynu. Zajímavé z tohoto hlediska bude, zda se zrealizuje dostavba rozestavěných bloků VVER1000 v Chmelnické jaderné elektrárně na Ukrajině pomocí českých firem, jak se o tom uvažuje.

Vytvoření úspěšné energetické koncepce a hlavně její prosazení je velmi silně závislé na schopnostech politické reprezentace daného státu. Na druhé straně, co jiného, než zajištění dlouhodobé bezpečnosti a udržitelné prosperity své země, by mělo být úkolem politiků. A zajištění dlouhodobě bezpečných a udržitelných dodávek ekologicky produkované a ekonomicky dostupné energie je jedním ze základních nezbytných prvků.

Psáno pro servery oEnergetice a Osel.

Úvodní obrázek: Staveniště bloku VVER1200 Hanhikvi 1 ve Finsku (zdroj Fennovoima)

Štítky: ,


102 odpovědí na Jak dál? Evropská i naše energetika na rozcestí

  1. Luboš napsal:

    Největší problém je kácení pralesů , letadla , největší bordel ,rakety,chem.závody.Uhelné eletrárny maj účiné filtry,kde do ovzduší jde nula prd.Tady jde jen a jen o hamoun.Peníze peníze.

    • Petr Poruban napsal:

      Podle vás mají uhelné elektrárny filtry na CO2?
      Nikde jsem nečetl, že mezi největší emitenty CO2 patří rakety…
      Kolik se jich asi tak celkově vypustí?

  2. Milan Vaněček napsal:

    V první řadě lze říci, že po jedné třetině trvání německé Energiewende (2000-2050) tato zcela jasně splnila svůj prvý úkol: ukázala že i v zemi s malými možnostmi využití energie vodní, může vítr, slunce a biomasa vyrobit vice než jednu třetinu elektrické energie. Před 18 lety si to mysleli pouze snílci, nyní je to realita a hlavní průmyslové státy se též připojily k energetickému přechodu.
    Druhý úkol Energiewende – odstavení jaderných elektráren bude zřejmě úspěšně dokončen podle plánu v roce 2022. V řadě zemí EU je tento druhý úkol posunut až za úkol třetí – omezení emisí CO2.
    A pak zbývá třetí úkol, spočívající ve výrazném omezování emisí CO2 při výrobě elektřiny. V prosinci 2018 by měla německá vláda, po konzultacích se všemi zainteresovanými v Německu, stanovit cestovní mapu a konečný termín. Do roku 2050 to bude určitě splněno, tipuji že již v letech 2035-40. V té době budou také OZE v Německu vyrábět přes dvě třetiny elektrického proudu.
    Tolik o realitě Energiewende, nyní ke 3 scénářům diskutovaných autorem pro Českou republiku.

    Prvý scénář je kapitalisticky tržní, je to scénář EU. Zde bych se nebál spekulací typických pro každé tržní hospodářství, neboť energetika ve všech zemích EU podléhá regulaci, ať ze strany jednotlivých států, tak i ze strany EU. Je to scénář nejpravděpodobnější, ale naštěstí s jinými výsledky pro EU a ČR než věští z “křišťálové koule” pan Wagner.

    Druhý scénář ekologických aktivistů se snaží přechod k obnovitelným zdrojům zrychlit, trochu ve směru “poručíme větru a dešti”. V tak průmyslově vyspělé, disciplinované a konsensuální zemi jako je Německo skutečně částečně urychluje scénář č. 1, v skeptické ČR působí spíše kontraproduktivně.

    Třetí scénář (ASEK) je v ČR scénářem jaderných aktivistů. Tváří se jako optimální mix jádra a OZE ale ve skutečnosti silně podhodnocuje možnosti OZE a předpokládá dominanci netržních sil, dominanci dotací a investic ze strany státu a ne od soukromých investorů. De facto navazuje na naši energetickou koncepci z období normalizace (sedmdesátá a osmdesátá léta minulého století).

    Co z toho plyne na závěr: bez skutečné odborné diskuse, bez zvažování všech technicky a ekonomicky dostupných a výhodných možností, bez sledování vývoje ve světě bude skutečně nejlepším řešením vyčkávat. Podle mého názoru směřování evropské energetiky k dominanci obnovitelných zdrojů bude zcela jasné i pro největší skeptiky již během příštích 10 let.

    • Martin Hájek napsal:

      Kapitalisticky tržní scénář EU mě opravdu pobavil :-). Nicméně pro ČR je to skutečně scénář nejpravděpodobnější, který ovšem znamená, že se nebude stavět NIC. Protože v tržním kapitalismu nepřipadají dotace OZE, zemního plynu ani ničeho jiného v úvahu a bez dotací se v energetice dnes ani zítra nepostaví vůbec nic. V tržním kapitalismu se totiž začne stavět teprve tehdy, až ceny elektřiny vyletí pořádně vysoko a investice bude přinášet odpovídající zhodnocení kapitálu. Tak dlouho ovšem politici v žádné zemi nevydrží čekat a nebudou chtít přihlížet ziskům energetických firem, které tento scénář generuje.

    • loudil napsal:

      Souhlasím, že ČR může nyní použít metodu „vyčkávání“. Loni jsme vyrobili 87 mld. KWh, spotřebovali 74. Rozdíl – 13 mld KWh. To je skoro roční výroba Temelína. Nelze čekat, že u nás stoupne spotřeba elektřiny zavedením elektromobilů. Stačí nastavit šikovně tarify laciného nočního proudu k dobíjení, aby je lidé přednostně využívali. A v noci nám dnes „přebývá“ několik tisíc MW výkonu , který se musí tlumit či využít v přečerpávacích elektrárnách. Bude naše ekonomika stále silně závislá na průmyslu ?? , či dojde ke změně ? Až někdy konečně zbohatneme ,to budeme pořád montovat na tři směny nějaké podřadné autodíly pro Němce ? Nepohodíme tohle svinstvo raději Bulharům, Rumunům, Albáncům, Makedoncům a Ukrajincům ?? V USA za posledních 10 let výroba elektřiny poklesla, ovšem ekonomika USA tím nijak netrpí a dále se rozvíjí. Co takhle příklad pro nás ?? = šetření, úspory, odbourání neefektivních průmyslových výrob ? = více nás přetáhnout do služeb ? Loni jsme na občana vyrobili 8000 KWh ,vyspělá Velká Británie – 5000 KWh. My vyrábíme o 60 % elektřiny na občana více jak Britové. Je tedy o čem přemýšlet. Temelín nechat běžet do 2060 , Dukovany do 2040. Dukovany pak nahradit dvěma novými bloky ,Temelín už ničím nenahrazovat. Bude nahrazen OZE. Uhlí zcela vyřadit , možné bude užívání plynu. USA nyní staví plynové elektrárny jako divé, tedy zřejmě je budou také dlouho užívat. Náš přebytek výroby 13 mld. KWh je velká výhoda, pokud bychom tento přebytek zcela zrušili, tak můžeme odpojit nějakých 2500 MW v uhelných elektrárnách. A můžeme se bušit v prsa, jak likvidujeme produkci CO2. Nemít tento přebytek, tak bychom museli k odstavení 2500 MW v uhlí postavit asi 5500 MW ve větrnících , což je bratru na nás celkem porce ! Nemáme Severní moře, kam bychom to proboha naflákali ?

      https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_electricity_production

    • Emil napsal:

      Pokud informace v článku jsou věštěním z křišťálové koule, pak Vaše následující věty jsou prosím Vás co?
      Cituji:
      „A pak zbývá třetí úkol, spočívající ve výrazném omezování emisí CO2 při výrobě elektřiny. V prosinci 2018 by měla německá vláda, po konzultacích se všemi zainteresovanými v Německu, stanovit cestovní mapu a konečný termín. Do roku 2050 to bude určitě splněno, tipuji že již v letech 2035-40. V té době budou také OZE v Německu vyrábět přes dvě třetiny elektrického proudu. Tolik o realitě Energiewende“

      • Milan Vaněček napsal:

        Tomu se říká scénář BAU (business as usual). To znamená žádné katastrofy, žádné „disruptive“ objevy. Ty můžete vidět 😀jen v „křišťálové kouli“.

        • Emil napsal:

          Mně tedy připadá, že pokud pan Wagner skutečně věští z křišťálové koule, pak má evidentně lepší model než Vy, Viz jeho a Vaše názory (tedy spíše proměna názorů patrná v předešlé diskuzi na téma elektromobility) ohledně energetické situace v ČR v roce 2022.

          • Milan Vaněček napsal:

            Mohl jste stručně specifikovat názory pana Wagnera (doufám že znáte i ty starší) a názory moje na rok 2022? A zase zvlášť oddělit jeho názor na Německo a na ČR. Takhle se bavíme o Vašich dojmech a ne o pojmech.

          • Emil napsal:

            Pane Vaněčku, předem mého příspěvku chci zdůraznit, že budu mluvit výhradně, a to slovo podtrhuji, o situaci v ČR. Nikoliv o situaci v Německu, berte to prosím na vědomí.
            Názory pana Wagnera ohledně roku 2022 jsou myslím dostatečně dobře popsány např. zde http://oenergetice.cz/energetika-v-cr/mozne-scenare-rizika-vyvoje-elektroenergetiky-cesku/
            Pokud jste Vy, jako jeho horlivý oponent, nějakou zásadní změnu v jeho názorech zaznamenal, máte teď jedinečnou šanci mu ji tzv. „omlátit o hlavu“.
            Já jsem si všiml jen poměrně zásadní proměny názorů Vašich, na což jsem narážel i v předešlém přípěvku. Hned mohu uvést konkrétní příklad z diskuze k tomuto článku, když o to tak žádáte: http://oenergetice.cz/cista-mobilita/lide-nejsou-ochotni-si-za-elektormobily-pripltatit-vyrobci-museji-prodavat-se-ztratou/#comment-21602

            Dovoluji si vypíchnout následující příspěvky:
            Emil napsal: 10. října 2018 (09:00)
            Co vyvezeme dnes není až tak podstatné, protože dnes tu téměř žádné elektromobily nejsou. Podstatné bude, kolik budeme vyvážet za 5, 10 let. Ten výhled není nijak optimistický. Rozebráno je to např. zde: http://oenergetice.cz/energetika-v-cr/mozne-scenare-rizika-vyvoje-elektroenergetiky-cesku/
            Doporučuji přečíst zejména odstavec „První zlom okolo roku 2022“, protože rok 2022 z pohledu energetiky opravdu „klepe na dveře“.

            Milan Vaněček napsal: 10. října 2018 (09:46)
            To je jen obvyklé strašení pana Wagnera a celé jaderné loby. Už se třese na to aby stát za ČEZ postavil nové Dukovany a tak musí popisovat hypotetické katastrofy.

            Emil napsal: 10. října 2018 (17:15)
            Čím chcete nahradit výpadek výrobní kapacity po odstavení uhelných elektráren do roku 2022 v řádu desítek procent. Kdy a kde budou u nás stát ony větrné a fotovoltaické elektrárny, bateriová úložiště a chytré sítě, o kterých neustále básníte, ale pokud vím, zatím nikde nerostou. Na to vše je ještě čas, nebo jak tomu mám rozumět?

            Milan Vaněček napsal: 10. října 2018 (19:52)
            V ČR náhrada našich (zastaralých, na rozdíl od většiny německých) uhelných elektráren nebude. OZE nerostou, nové jádro se nepostaví dříve než 2035. Tedy klesne ČEZu export elektřiny. Export z ČR by se mohl udržet jen pomocí pozvolného budování fotovoltaiky, především na střechách.

            Pokusil jsem se z diskuze vzít opravdu jen to nejpodstatnější. Pokud máte Vy, nebo kdokoliv jiný, pocit, že jsou Vaše slova vytržena z kontextu, kontext, tedy odkaz do celé diskuze, je v příspěvku uveden.

            Na závěr bych chtěl podotknout, že pana Wagnera znám jen prostřednictvím jeho článků zde a na Oslu (za které bych mu tímto rád poděkoval), nesnažte se mi tedy podsouvat jakoukoliv další spojitost s ním.

        • Emil napsal:

          Ještě mi dovolte poznámku ke scénáři „Business as usual“, který jste zmínil. Závidím vám odvahu, se kterou dokážete tvrdit, že bude něco podle tohoto scénáře do roku 2050 určitě splněno v tak z pohledu energetiky turbulentní době, jako je tato, viz např. popsaná situace v Belgii, ale i jinde. Uvědomujete si, že v dnešní době stačí k naprostému obratu jedny volby, nějaká přelomová studie (ať už se později ukáže jako sebevíce nesmyslná), případně samozřejmě i havárie, ať už jaderná nebo jiná?

          Zkuste se schválně zajet do jedné z belgických jaderných elektráren zeptat, co si o scénáři „Business as usual“ myslí.

  3. Michal Šnobr napsal:

    Pane Wágnere, kvůli vám bych mohl psát Německé rozbřesky do nekonečna. Mám stále pocit, že jste nepochopil skoro nic. Německý rozbřesk je jen vypozorovaný trend, ke kterému se schyluje. Ne proto že bych chtěl já, ale proto, že Německu při dodržení blížícího se termínu definitivního nuclear phase out, už nic jiného nezbývá … tedy znovu opakuji – německý scénář !!! Scénář země, která v rámci EU dominuje ekonomicky i vlivově a výhradně směrem k uplatnění svých vlastních národních zájmů. Často se mi zdá, že jste si našeho vstupu do EU (a jasné ztráty části suverenity včetně té v energetice) nevšiml …

    To co vy nazýváte spekulací, je jen mnou očekávaný vývoj, vyvozený z toho co se poslední roky děje v Německu … zároveň si možná více než vy dobře uvědomuji, že být s Německem v EU znamená být v Německé unii a pro energetiku to platí dvojnásob a nejdříve ze všech oblastí/sektorů společenského a podnikatelského prostředí …

    Tedy znovu. Já nereprezentuji ani neprosazuji žádný scénář a tak nazývat nějaký vámi vydedukovaný scénář „spekulativním“ jenom kvůli mé osobě je blud. Blud i z toho důvodu, že mne označujete za nejlepšího a nejznámějšího spekulanta, který realizuje rychlé zisky, čímž sebekriticky přiznám, že tím rozhodně nejsem a nikdy jsem nebyl. Chtěl bych vás upozornit, že jsem akcionářem ČEZ od roku 2001 a to nepřetržitě. V dobách dobrých i zlých. V tomto směru vystupuji dlouhé roky zcela konzistentně. Pokud jste měl zmínkou „o spekulování“ na mysli nedávnou realizaci na akciích Unipetrolu, tak i v tomto případě bych vás znovu rád upozornil (a je to veřejné), že i v případě Unipetrolu byla skupina J&T akcionářem přes 10 let …

    Je velký rozdíl mezi tím, když „investujete“ dlouhodobě a krátkodobě spekulujete. Že se vám hodí mne označovat „spekulantem“ pro obhajobu vašeho jaderné příběhu, chápu. Je to ale úplně mimo mísu. Ano, snažím se (co nejchytřeji) investovat část svého majetku ale i skupiny J&T na kapitálových trzích nicméně výhradně dlouhodobě. Těžko byste hledal konzervativnějšího a dlouhodobějšího investora. Významnou část svých investic ale mám i mimo kapitálové trhy. Vlastním a ovládám, řídím společnosti, které dnes zaměstnávají už více než třistapasedát lidí a věřte, že se velmi snažím o jejich dlouhodobou prosperitu …

    Psát ve svém textu ve spojitosti s mým jménem o tom, že úspěšně spekuluji a že nakonec to zaplatí spotřebitelé je pak trochu i docela hulvátství. Dovolte mi to tedy (určitě nespravedlivě) obrátit:

    … já jen doufám, že daňoví poplatníci či spotřebitelé elektřiny v Česku (resp. dnešní děti) nikdy nebudou muset platit nic podobného jako Hinkley tj. když to půjde relativně dobře 140-150 EUR/MWh až začne elektrárna vyrábět elektřinu (tj. garance cca 105-110 EUR + inflace od 2012) a pak ještě cenu 35 let každý rok navýšenou o inflaci. Příběhy o tom, jak do Česka dodává reaktor Rus nebo Číňan prostě neberu a speciálně pokud těm nejnamotivovanějším tj. dvojici hradních strážců ve skutečnosti o žádnou stavbu JE nejde a klidně se smíří i s penalizací (v řádech desítek miliard), které bude muset ČEZ či ČR zaplatit, až se za 10 let s případným stavebním povolením v ruce nějaký premiér rozhodne, že se stavět nebude (pokud se k tomu kdy dostaneme). Téci to má začít co nejrychleji …

    A vámi tolik citovaný a slavný Paks s mezivládní HUN-RUS dohodou? Doposud pokrok téměř žádný … jak jinak …

    • Vladimír Wagner napsal:

      Vážený pane Šnobre , jak je snad z mého textu jasné, tak v případě tří scénářů mluvím o scénářích pro Česko a ne pro Německo. V tom, že německý scénář Česko a nikdo z Česka neovlivní se shodneme a není mezi námi žádného sporu. A i v hodnocení německé Energiewende a současné situace se téměř ve všech ohledech shodujeme. Lišíme se v jediném bodě, stejně jako nejspíše i pan Hájek si myslíme, že Němci se nesnaží a nebudou snažit vyhnat ceny emisních povolenek tak vysoko, aby tržním způsobem zatraktivnili plyn natolik, že by investoři začali plynové zdroje stavět. Myslím si, že i teď se budou snažit ceny emisních povolenek i silové elektřiny spíše brzdit, protože i pro jejich bohaté spotřebitele by to začalo být neakceptovatelné.
      Tedy scénáře, které popisují, jsou české a liší se tím, jak Česko reaguje na situaci v regionu, kterou vytváří nejen jeho geografické podmínky, ale i energetická politika Německa.
      V článku nepíši o žádných Vašich dalších aktivitách, kde zaměstnáváte lidi, a spekulace na burze snad nejsou nějakou nemorální činností. Rozdíl mezi spekulativním a jiným investováním není dán jen délkou držby příslušných akcií nebo komodity.
      A ještě poslední poznámka. Jak je doufám z mého článku jasné, tak nepreferuji finanční model použitý pro Hinkley Point C. Nikde také nepíši, že je jasné, kdy začne a jak dopadne stavba bloků VVER v Maďarsku a Finsku. Jen jsem zmínil poslední !!! prohlášení !!! okolo nich, protože by mohla být zajímavá. Stejně, jako jste Vy zmínil v diskuzi pod svým prvním článkem informaci, že u Vogtke to vypadá, že se může zavřít.

      • Michal Šnobr napsal:

        Vážený pane, znovu, znovu, znovu a po lopatě: Nikde jsem nenapsal, že Němci se snaží či budou snažit vyhnat cenu povolenky. Nikde jsem nenapsal, že budou s vysokou cenou povolenky šťastni. Napsal jsem toto: 1) Německo dlouhé roky společně s Polskem a dalšími zeměmi blokovalo reformu nefunkčního trhu EU ETS, aktivně se podílelo na jeho zhroucení a vyhovovala mu cena povolenky hluboko pod 5 EUR. 2) V roce 2017 Němci otočili, přešli na druhou stranu a především díky jejich změně postoje došlo ke schválení reformy EU ETS. Proces byl ukončen na jaře 2018 a od té doby povolenka EUA vzrostla nad 20 EUR. 3) povolenkový trh má díky reformě v sobě zapracovaný jasný a zřetelný algoritmus. Trh má za sebou už nějakou historii měřených emisí jednotl. subjektů a zemí a je celkem jasné je už nejde fixlovat jako v začátcích. 4) to že může jít povolenka poměrně vysoko tak nevychází ani z mého přání ani z přání Německa, je to o predikci vývoje na trhu, který má poprvé v historii docela jasná pravidla. Zda půjde či ne bude záležet hodně i na Německu. To sice rozvíjí dál OZE, ale ty ani zdaleka nestačí pokrývat očekávaný pokles v jádře a uhlí. Pokud Němci v roce 2022 uzavřou poslední JE bude to holá matematika. Uhlí zůstane ve hře, emise budou reálně klesat pomaleji než je nastaveno v algoritmu a postupná obroda plynu začne (už začala i díky decentralizaci) zcela přirozeně. 5) povolenka při zachování uhelného výkonu v Německu a Polsku poroste … přirozenou, flexibilní a investičně rychle realizovatelnou (při minimálních rizicích) alternativou pro trh bude plyn 6) zároveň jsem popsal, že Německo má dost nástrojů na to, aby při rostoucí silovce (povolence EUA), aby účinně vzdorovalo dalšímu nárůstu spotřebitelských cen elektřiny.

        Mimochodem všiml jste si , že pro příští rok může v Německu klesnout příspěvek na OZE proti roku 2018 až o 5%?

        O spekulování s vámi diskutovat nebudu. Napsal jsem vám k tomu své a za tím si stojím.

        • Petr napsal:

          Příští rok příspěvek na OZE neklesně ani náhodou, naopak minimálně další 2 roky se v Německu budou slibovat historicky největší společné dotace (s trváním dalších 20 let) pro nestabilní OZE v těchto objemech už nezvladatelné, takže pak neodvratně budou dlouhodobě následovat další drahé dotace na rozšiřování a stabilizaci sítě.

          Roku 2022 se definitivně v EU žádné jaderné elektrárny nezavřou.
          Jde pouze o konečné datum, ke kterému můžou globální spekulanti ještě často velmi levně skupovat evropské energetiky s větším podílem jádra.

          • Michal Šnobr napsal:

            Clean Energy Wire‏ @cleanenergywire · 11. 10.

             Víc

            #Germany’s #renewables levy likely to decrease in 2019 – forecast by #renewable #energy federation @bEEmerkenswert; from current 6.792 ct/kWh down to 6.51 ct/kWh, mostly due to rise of wholesale #electricity price https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-erneuerbare-energien-branche-prognostiziert-sinkende-eeg-umlage-fuer-2019/23168860.html … More later on CLEW

          • Vladimír Wagner napsal:

            V odkazovaném článku je úplně přesně stejný popis důvodů, jako jsem ho dal tady v diskuzi. Navíc jde o velmi drobný pokles při velmi dramatickém růstu ceny silové elektřiny (zase z důvodů, které jsem popsal). Pro zákazníka (spotřebitele i průmysl) to znamená vysoký nárůst ceny, kterou za elektřinu platí. Navíc se v článku píše, že sice může být teď stabilizace (určitě ne nějaký větší pokles), ale klidně může dojit i k růstu. Předpokládají jen, že vrchol plateb EEG bude před rokem 2027. Což zase odpovídá tomu, co jsem psal. V té době začnou převažovat náklady na Energiewende v jiné oblasti (regulační služby a náklady na síť a integraci obnovitelných zdrojů). Zároveň s přechodem od jádra a uhlí k plynu porostou náklady za silovou elektřinu. Tedy pro německého zákazníka žádná úleva ani po překonání vrcholu v EEG.

          • Petr napsal:

            Jak jsem psal tak do příspěvků na OZE počítám i jimi vynucené zvedání příspěvků na síť.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Jsem rád, že i v posledním bodě se ukazuje, že se v pohledu na Energiewende se nelišíme a souhlasíte s tím, že Němci se nebudou snažit zvýšit cenu povolenek na hodnoty, aby plyn tržně převálcoval jádro tržním způsobem. A snahou Německa zůstává udržení jejich ceny na co možná nejnižší hodnotě. Cena elektřiny z plynu tak bude pořád v horní části cen této komodity.
          Příští rok opravdu může dojít k jistému poklesu EEG poplatku. Tím, že vzrostla cena elektřiny na burze, může pokrytí ceny hlavně z fotovoltaiky (která ještě většinou nedokáže pokrýt celý požadovaný výkon a nestahuje tak cenu na nulu) být z trhu větší. Tedy trh pokryje větší část dotované ceny – spotřebitelé tuto cenu zaplatí v ceně za silovou elektřinu. Poplatek za obnovitelné zdroje sice trochu klesne, ale ceny pro spotřebitele ne, ty naopak celkově významně porostou. Zároveň stoupnou poplatky za regulaci a další.
          Ještě bych připomenul, že sice ceny silové elektřiny, kterou získává fotovoltaika, sice vzrostou, ale pořád to nestačí na to, aby nepotřebovaly i nejnovější instalace dotace. Tak, jak je popisováno v článku. A s rostoucím instalovaným výkonem se situace bude zhoršovat.

    • Petr napsal:

      Babiš má už dost peněz (a podprůměrně zadlužené firmy v oboru i regionu) až do konce života, a Zeman zase už do brzkého konce života žádné peníze potřebovat nebude.

      Zato o tom u koho se zadlužil investiční kůň Šnobr (možná dokonce mentálně až do dlužního otroctví) nevíme nic a veřejnost se ani nikdy nemá šanci dozvědět.

      • Jan Veselý napsal:

        Chtivost po penězích/moci nikdy strop neměla.
        Někoho očerňovat bez důkazů je přinejlepším sprosťáctví.

        • Petr napsal:

          Souhlasím, že očerňovat bez důkazů demokraticky zvolené české politiky, je při nejlepším sposťáctví a při nejhorším vlastizrada ve prospěch globálních spekulantů a loupežníků stojících na koloniálních, otrokářských a často dokonce i přímo genocidních základech.

        • Petr napsal:

          A zvláště v dnešní době, kdy je globální elitou největší genocidní tlak na větší skupiny směřován proti nejrychleji vymírajícím původním bílým germánům a slovanům, je to opravdu „nepěkné“.
          Že by si to „snad možná i žádalo“ nějaký praktický zákon postihující aktuálně prováděnou nejmasovější genocidu a ne jen odsuzující ty minulé primitivnější.

          • Petr napsal:

            Domlouvat se s takovými zločinci na čemkoliv samozřejmě nemá vůbec žádnou cenu.

            Zvláště když Německu a i Česku už stačí jen nasměřovat veškeré své aktuální úspory do robotizace, a za deset let si můžeme konečně sami oddechnout.
            Od roku 2030 pak z těch vnitřních investic bude po generace dost zdrojů každé místní osvobozené rodině na náklady 2-4 dětí podle počtu manželů.

      • Vladimír Wagner napsal:

        Pane Petře, prosím Vás, abyste si odpustil osobní invektivy, které jsou čistým trollováním. Kvůli tomu, že se zdejší diskuzní fórum proměnilo ve velké míře v čisté trollování, jsem do diskuze přestal spíše více než méně úplně přispívat. Prosím, alespoň pod mými články si takový typ příspěvku odpusťte.
        Pan Šnobr zde měl velice zajímavé příspěvky, a to neříkám jen proto, že se, jak se nyní ukazuje, téměř dokonale shodujeme v pohledu na německou Energiewende. Navíc v diskuzi vždy velmi seriozně odpovídá a i tím vyjadřuje úctu ke svým oponentům a jiným názorům.

        • Petr napsal:

          „Příběhy o tom, jak do Česka dodává reaktor Rus nebo Číňan prostě neberu a speciálně pokud těm nejnamotivovanějším tj. dvojici hradních strážců ve skutečnosti o žádnou stavbu JE nejde a klidně se smíří i s penalizací (v řádech desítek miliard)…“

          S pomlouváním, dokonce přímo demokraticky zvolených představitelů českého lidu a mé osoby tady pod vaším článkem začal Šnobr.

  4. Emil napsal:

    Mně by tedy úplně stačilo omezit článek na následující tři údaje: Větrný park Walney Extension 150 liber/MWh, JE Hinkley Point C 100 liber/MWh, JE Paks II 50 – 60 EUR/MWh.
    Prosím nějakého odborníka na OZE, případně alespoň zastánce OZE, o které tu určitě nebude nouze, aby tato čísla mně, jako naprostému laikovi, vysvětlil. Chápu, že ta čísla jsou jen předpokládaná, ale pokud podle Vás nesouhlasí, máte nějaká lepší, pokud možno ověřitelná?
    Dále bych prosil např. pana Vaněčka, aby mi vysvětlil, jak mu tato čísla zapadají do těch jím poměrně často zmiňovaných learning curves. Já ty křivky viděl, a podle mě ta čísla jen těžko vymyslíte vzdálenější.
    (začátek sarkasmu) Mně se spojení „learning curves“, tedy pravda spíše druhá část tohoto výrazu, vybaví při představě, jaké to celé bude mít dopady do našich peněženek.(konec sarkasmu)

    • Milan Vaněček napsal:

      Pane Emil srovnávejte souměřitelné objekty. Hinkley point 3 se už staví, smlouvy jsou uzavřeny, jsou už více než desetileté zkušenosti s realizací stejného bloku (Francie, Finsko). PAKS 2 jsou jen sliby a příprava dokumentace.
      Co se týče pionýrských projektů větrných elektráren na volném moři, to můžete srovnávat s projekty jaderných reaktorů na ponorkách či velkých křižnících. Přiznám se že nevím jak to cenově vyjde.
      Standardní ruské jaderné reaktory na pevnině můžete porovnávat se standardními větrnými parky na souši s typickou vysoutěženou cenou 40-60 Eur/MWh. Ale pro nás je důležité srovnávat skutečné ceny UVNITŘ Evropské unie, jejímiž jsme členy. To je zcela zásadní pro jakékoliv ekonomické porovnávání cen. Pro stavbu v EU platí přísnější předpisy než pro referenční stavbu na Sibiři.
      Tož tak.

      • Petr napsal:

        To se pak můžete rovnou i napsat, že 3+ přelomově nový většinově český jaderný blok v Dukovanech si dobrosersky zaslouží 150 liber/MWh, aby se pak mohlo stavět v Česku už daleko levněji i dál, plus nadějně exportovalo do Polska a dalšího širokého zahraničí, které bude mít zakázáno odebírat přímo od Ruska a bude to jak dnes, kdy některé státy kupují ruský plyn a uhlí od prostředníků často z USA.

      • Emil napsal:

        Pane Vaněčku, nejprve pár faktů, které Vám, jako „insiderovi“, jsou určitě dobře známé:
        1) První offshore větrná farma 11 větrných elektráren zahájila provoz roku 1991!
        2) Koncem roku 2015 bylo na evropských mořských lokalitách instalováno již 3 230 větrných elektráren v 80 offshore mořských parcích. (určitě mi budete dokonce schopen najít novější číslo, které rozhodně nebude nižší)

        A teď mi vysvětlete, o jakých pionýrských projektech tu hovoříte. Uvědomujete si, že tato pionýrská doba běží již 27 let, přitom jste v jiném příspěvku uváděl, že po roce 2030 tj. za cca 12 let již nikdo nebude stavět JE z důvodu nerentability vůči OZE? Kdy už to tedy nabere ten Vámi předpovídaný „švuňk“, není už pomalu na čase?
        Není to naopak tak, že ta nejlépe dostupná vhodná místa jsou již větrníky obsazena, a budují se tedy na stále nepřístupnějších místech (tím pochopitelně dráž a dráž)?

        Skutečně připadá „insiderovi“, jak se nazýváte, vhodnější srovnání ceny za MWh v jaderné ponorce, s čímkoliv, co bylo v článku zmíněno? Proč jste tak přízemní, proč rovnou nesrovnáváte s cenou za MWh v JE na Marsu? Z některých Vašich reakcí mám totiž pocit, neuražte se, že jste právě z něj spadl.

        Možná že Vám jen z věty: „Co se týče pionýrských projektů větrných elektráren na volném moři“ vypadlo jedno naprosto klíčové sousloví „bez dotací“, pak by mi to totiž celé začalo dávat perfektní smysl.

        A ukážete mi tu „learning curve“, do které zapadají čísla uvedená v článku? Stačí tato dvě, pokud se Vám třetí nelíbí (tak jsem velkorysý): Větrný park Walney Extension 150 liber/MWh, JE Hinkley Point C 100 liber/MWh. Zároveň v té křivce očekávám protnutí JE a OZE před rokem 2030, jak jste avizoval. Dále očekávám, že data v křivce budou zcela očištěna o dotace, protože správným nastavením dotací (ať už kladným nebo záporným směrem), dosáhnete pochopitelně křivky zcela libovolné.

        • Milan Vaněček napsal:

          Pane Emile, teď jste se pěkně odkopal, zdálo se mi dřív že s Vámi půjde seriozně diskutovat, vidím, že je to asi ? zbytečné. Jen osobní dotaz: nepatříte náhodou do toho kolektivu okolo ČVUT resp CIIRC, co dělá modelování pro ASEK (dle cinklých vstupních parametrů, jak jste mi právě demonstroval)? neznáte pana Berana?
          Pak Vám dám data k různým „learning curve“ (ale Vy je určitě znáte, můžete si je vygůglovat, podstatné je ale je umět kriticky zhodnotit).

          • Emil napsal:

            Pane Vaněčku, s ČVUT ani CIRC (nemám představu, co ta zkratka znamená) nemám naprosto nic společného a o panu Beranovi jsem v životě neslyšel.
            Pokud jsem se Vás dotkl tou poznámkou o Marsu, omlouvám se, ale už mi to opravdu nedalo. Používat cenu energie v jaderné ponorce jako argument, to snad uznáte, že je naprosto mimo.
            Dokážete mi odpovědět na položené otázky?

      • Vladimír Wagner napsal:

        Pane Vaněčku, už jsem prosil pana Petra a pokusím se poprosit opět i Vás. Prosím, odpusťte si trollování a invektivy vůči jiným diskutérům alespoň pod mými příspěvky. Jak už jste sám zaznamenal, přestal jsem téměř úplně do diskuzí přispívat (s výjimkou svých příspěvků). Myslím, že splněním této laskavosti se Vám oběma i dalším prostor pro trollování moc nezmenší.
        Vy dobře víte, že Petrohrad, Novovorněž, Kursk či Bělorusko nejsou na Sibiři a standardy pro bloky III+ generace jsou dány mezinárodně a kontrola bezpečnosti jaderných bloků je pod mezinárodní kontrolou a jak už bylo připomenuto, první mořské větrné farmy byly do provozu uveden o dost dříve než první reaktory III+ generace. A hlavně, stejně jako pana Petra, bych Vás poprosil, abyste si odpustil osobní invektivy, které jste zde předvedl třeba v případě pana Emila.

        • Emil napsal:

          Pane Wagnere omlouvám se i Vám, stejně jako předtím panu Vaněčkovi, nechal jsem unést z mého pohledu naprosto absurdním argumentem. Na jeho reakci mám tedy i já svůj podíl viny. Chápu, že se pak diskuze zbytečně vyhrocuje a pokusím se příště lépe ovládnout.

    • Jan Veselý napsal:

      Větrný park Borselle v NL – bez dotací, stačí jim claim a přípojka.

      • Petr napsal:

        Asi jim stačí jen ty dotace ve formě zdarma zabraného národního prostoru, drahého speciálního elektrického připojení a nuceného přednostního nákupu odběrateli.
        Taky je Nizozemsko super výjimečné, protože jako jediné v Evropě má starý základ energetiky plynový.

        Podobně se to sice dá ještě zopakovat i ve vodním Norsku, Rakousku, Finsku a Švédsku, ale ty si už většinově velmi draze zabralo Německo. A zbytek ekonomicky dostupných vyrovnývacích kapacit dorazí v příštím desetiletí levněji dostavované poslední EU masové větrníky ve Skandinávii a možná Polsku.
        Na jihu EU bude od letoška už zaručeně pokaždé levnější než větrníky solární elektřina z nekonečných pouští Afriky s lokálním plynem.

        • Carlos napsal:

          Elektřinu z Afriky hlavně spotřebuje sama Afrika, pokud tam z diktatur a nesmyslného náboženského šílenství živeného ropou a fakticky neexistujícím průmyslem (Lybie měla obří nezaměstnanost), vznikne něco na způsob sice autoritářského ale jinak velmi tržního prostředí což povede na růst spotřeby proudu. Ovšem nasazení solárních elektráren na Jihu, eventuálně i solárně-temrických, což zaintegruje i ten plyn, je dost možné a i výhodné. Vlastně bych dokonce hádal že spíš než v Africe se do tohoto pustí Írán a středoasijské republiky bývalého SSSR, které mají přece jen asi lepší podmínky pro toto. Pouště by těm měly být méně agresivní.

          • Petr napsal:

            Všechny severoafrické státy kromě Egypta budou mít nakonec energie dost a dost na bezproblémový export pro jih EU, plus navíc přenos elektřiny podmořským kabelem bude nejrychlejší a nejsnadnější možností budoucích DC velkokapacitních propojení.

  5. Petr napsal:

    Jinak ze všech scénářů stejně plyne, že minimálně jeden nový reaktor v Dukovanech se uplatní v každém případě.
    V podstatě se hraje jen o to, jestli se má postavit teď nebo ještě 10-15 let vyčkávat, jenže to by znamenalo nezvratný generační úpadek českého jaderného know-how, a v té pozdější době by to už museli stavět většinově cizinci.
    Čas na poslední možnost drtivě české národní jaderné elektrárny a dlouhodobé zakotvení EU excelence v tomto vyspělém oboru u nás nastal právě teď.

    • Milan Vaněček napsal:

      Siemens na tu Vaši možnost „zakotvení EU excelence v tomto vyspělém oboru u nás“ odpověděl: ne, děkuji. Budeme dělat raději něco perspektivního a ziskového.
      Rozhodnutí firmy jako je Siemens nadřazuji nad to Vaše.

      • Martin Hájek napsal:

        Fotovoltaiku se Siemens ovšem nikdy ani vyrábět nepokoušel, asi není perspektivní a s výrobu plynových turbín výrazně omezuje, asi nejsou perspektivní… 🙂

        • Milan Vaněček napsal:

          Píše a nic o tom nevíte. U Siemensů v Mnichově jsem byl před rokem 2000, měli zájem o tenkovrstvou fotovoltaiku druhé generace, uměli amorfní křemík i CIS, byli špička v TCO (transparentní vodivé oxidy, jako ZnO). Pak je napadli ale američané kvůli svým patentům a oni vycouvali.

          • Emil napsal:

            Výborně, tedy potvrzujete, že FVE u Siemensu nedělají. Pak se nabízí jen dvě možnosti
            a) není to perspektivní, ať už z důvodu patentů, nebo jakýchkoliv jiných, třeba proto, že to je celé blbost
            b) je to perspektivní, pak bych se Vás rád zeptal: Proč to nedělají, když je to perspektivní?

            Povšimněte si, že jsme se obloukem vrátili zpět k původní otázce. Správně je tedy a), b), nebo máte připravenou nějakou odpověď c) ve stylu chytré horákyně?

            K dalším reakcím se dostanu později, bude to obsáhlejší a jsem poněkud zaneprázdněn.

          • Jan Veselý napsal:

            c) Dělá to někdo jiný. V Německu jsou desítky firem, které vyrábějí polysilikon, vyrábějí výrobní linky na FV panely, elektroniky pro FVE, staví FVE, financují FVE, …

          • Emil napsal:

            Že to dělá někdo jiný je možné, ale tak otázka nezněla. Ptáme se, proč to nedělá Siemens? Celé vlákno je o něm, tak prosím neutíkejte k nikomu jinému.

          • energetik napsal:

            Siemens dělá střídače používané u fotovoltaik i větrníků.

        • Jan Veselý napsal:

          Však oni jsou strojírenská firma. Asi proto jsou světová špička ve větrných elektrárnách.

          • Ivan Novák napsal:

            Koupili etablovanou Gamesu, když začala pokašlávat přecenivši síly, a využili synergie. Technici jsou dobří, o tom žádná, ale plošina (s elektrovýzbrojí Siemens) pro konvertor poslední německé VTE farmy v Severním moři se dělala v UAE, plula pak Suezem a kolem Evropy. Peníze rozhodují.

      • Petr napsal:

        Protože Němci většinu co měli v oboru ziskově prodali podvedené Francii, a pak teprve to odpískali.

        Siemens navíc není žádný věrozvěst, ale pouze konglomerát s lepšími odbornými dělníky a techniky než upadající Francie a USA, takže plynové elektrárny stavěl takovou zbrklou rychlostí, že teď musí továrnu na plynové turbíny v Německu definitivně zavřít, a jím postavené elektrárny dokonce často ještě směšněji rozebírat a draze převážet do ciziny.

  6. Carlos napsal:

    Pane Wagnere,
    nenapadlo Vás že prodloužení provozu JE Dukovany, respektive to že na to kývnou zelení organizace je jen a pouze úlitba národu českému a jeho politické reprezentaci, která s dovolením mentálně žije v časech RVHP? Ví že „jaderná klika“ tu má silnou podporu a na ekologické organizace se tu, zcela neprávem, hledí mezi prsty jako na největší škůdce. S dovolením pokud by se v nejednom případě na ně dalo, tak si ušetříme dost problémů (Vzpomínáte si na D8, ne?) Takže co udělají pokud mají něco co má z jejich pohledu vyšší prioritu na vyřešení? Někde ustoupí aby mohli jinde přitvrdit. A aby u nás došlo k přechodu a zbytečně se tu energie neplýtvala, tak raději budou tolerovat staré JE třeba i 60. či 80. let než uhlí. S tím tedy že nejspíše doufají že se odstartuje s časem už samovolně rozvoj OZE, nebo že to pořeší trh za ně.

    • Emil napsal:

      1) Na ekologické organizace se tu, zcela neprávem, hledí mezi prsty jako na největší škůdce.
      2) Pokud by se v nejednom případě na ně dalo, tak si ušetříme dost problémů.

      Promiňte, ale kam na ty frky chodíte?

      • Jan Veselý napsal:

        Za posledních 10 let se v mé rodné obci staly celkem 3 události, které vybudili občanstvo na tolik, že bylo ochotno veřejně a ve velkém počtu protestovat. Všechny 3 případy souvisely s životním prostředím.
        Pokud by se dalo na ekologické organizace, tak by se třeba netrasovala nesmyslně D8 přes České Středohoří po nestabilních suťových svazích.

        • Emil napsal:

          S Vaším výrokem do puntíku souhlasím, jen bych si ho dovolil zobecnit:
          Pokud by se dalo na ekologické organizace, tak by se netrasovala žádná dálnice, ať už by bylo podloží jakékoliv, a a body A a B kdekoliv.

          • Jan Veselý napsal:

            To je samozřejmě nesmysl a občas i účelová lež, kterou používají politici, úředníci a stavbaři, aby zakryli svou korupci a neschopnost udělat řádně podle zákona územní plán, terénní průzkum, EIA, trasování stavby, výkup pozemků, …

          • Petr napsal:

            Podplacení ekologičtí aktivisté u nás prohlašují za vzácná zvířata už dokonce i křečky a podobnou havěť nalézající se na některé části úplně všech možných tras pro budoucí dálnice.

            Uvidíte, že nejpozději roku 2022 až se vrátí v každém případě většina peněz spravovaných evropskou části globalistů do EU (protože je přestala potřebovat Čína má vlastní, a v drtivém zbytku světa už pro ně končí bezpečno ohledně zisku a jistého splácení) najednou přestanou jako zázrakem s povolováním nových evropských staveb problémy.

      • Carlos napsal:

        Eh, pozorování a dopady?

        1) D8, roky chtěly ekoorganizace tunely, stát si vydupal, protlačil a postavil povrchovou variantu, co se stalo? Před otevřením se svezl svah a musí se tam dělat opatření, udělat tunel kopcem je klid, dokonce si z toho udělali srandu na netu. (pbs. twimg. com/media/Cz3n5f0WEAAIPQ-.jpg:large)

        2) Modernizace uhelných elektráren, pokud se nepletu tak Hnutí Duha od začátku požadovalo nasazení účinnějších technologií, vláda dala na elektrárníky spokojila se s menšími limity a ještě jim zajistila odklad o tři roky proti zbytku EU, tak to tedy udělali a bum, EU zpřísnila limity a elektrárnicí pláčou že na to nemají prachy a musí vyhodit nové zařízení protože ty limity nedají. Kdyby se poslechli ekologové je po problému.

        3) Dálnice do Rakouska, vést ji kolem Mikulova byla pitomost, Kolem Dunajovic jako měla vést za Hitlera by to smysl mělo, takto ji narvou na samou hranici CHKO, navíc tam musí být drahý dlouhý vysoký most přes Nové Mlýny, nahoře by stačil most světlosti asi 100m. Pak že by se to vedlo kolem Břeclavi, tam by to mimo jiné stáhlo celou budoucí D55. Hádejte co se stane pokud se nebudou dálnice potkávat, všechno to bude zatěžovat formanskou cestu na Mikulov. To že se proti tomu argumentovalo tím že D2 nemá kapacitu je pitomost, jako jedna z mála dálnic má rezervu a dobré trasování i pro 3+3 a dokonce snad je navržená na 150km/h. (z nějaké staré mapy)

        • Emil napsal:

          Ad 1) Kde berete jistotu, že varianta tunel by žádné problémy nepřinesla? I tunel se dá postavit špatně. Nejsem samozřejmě geolog, takže nedokážu situaci odborně posoudit, obzvlášť když se v tomto případě názory geologů evidentně různily. Každopádně pokud vždy budete zastávat opačný názor než stavebník, pak stačí počkat na první problém, a vítězoslavně vystoupit ze stínu se slovy „Vidíte, já jsem to říkal!“ Zároveň také platí, že kdo nic nedělá, nic nezkazí.
          Ad 2) Ekologové při prosazování svých řešení zásadně na náklady nekoukají. Jejich peníze to nejsou. Do jaké míry se tehdy dalo očekávat zpřísnění limitů ze strany EU, to nedokážu posoudit.
          Ad 3) Dálnice do Rakouska dosud nestojí. Vy patříte k jedné názorové skupině, protistrana má jistě celou řadu argumentů pro Vámi zavrhovanou variantu. Jednoznačně prohlásit, že řešení ekologických organizací je lepší, podle mého názoru nelze.

          Pokud si ekologické organizace dnes stěžují, že je k jejich názoru málo přihlíženo, mohou si za to do značné míry samy svým postojem, kdy paralyzovaly, nebo se o to aspoň snažily, celou řadu staveb zásadního významu včetně např. JE Temelín, a to i v situaci, kdy bylo nad slunce jasné, že dokončení těchto staveb je naprosto neodvratné.
          O metodách těchto organizací se pak asi nemusím dlouze rozepisovat, jako příklad stačí informace z tohoto článku o fake news ohledně havárie v belgické JE.

          • Carlos napsal:

            ad1) Ano i tunel se dá udělat blbě, jenom by to nevyžadovalo odřez což je nejspíš jedna z několika příčin. Dvojice tunelů by nejspíš nenarušila tak velký kus svahu a hlavně by ta dálnice vedla mírně jinudy.

            ad2) O zpřísnění se minimálně šuškalo, nicméně fakt že byla nějaká doba, tu jim naše vláda protáhla o 3 roky a vyšlo nové nařízení, je trochu podivná. Nehledě na to že mezi původním a novým bylo, kdyby se s tím nečarovalo 10 let. Je tam schválení, doba na to se připravit, platnost, v sumě asi deset let (Ono jaksi neznamená že když má limit platit od 1.1. 20xx, nemůžete jej mít rok po schválení). Loni, nebo předloni se schválilo to nové nařízení, s platností od asi 2020, původní tedy 3 roky předem, ve zbytku EU platilo už tři roky před tím než u nás a schváleno bylo ještě o tři roky dříve, odhadem tedy 9 let kdy se v jiných zemích EU mohla technologie firmám splácet než bude třeba ji nahradit novější, nebo možná šli do ještě lepší, vtip je v tom že cenový rozdíl tam nebyl tak závratný, ovšem pokud máte měnit zařízení tři roky po tom co je namontujete je to problém a dost nákladný.

            ad3) Tak ta dálnice je na rakouské straně v tak pokročilém stavu že je na staveniště od hranice vidět, nestojí jenom kus přes Mikulov. O tom že by se to mělo vést jinudy se ale mluvilo minimálně 20 let. Asi tak jediný argument pro stavbu přes Mikulov, který se pořád dokola omílal je ten že tam v 90. postavili kus dálnice z Brna. Jednoduchá odbočka z D2 by byla na dálku asi poloviční. Něco se s tím dalo dělat ještě před deseti lety kdy dálnice stála u Grosskurtu. Ale podívejte se do mapy, jestli se kopne na D55, bude to akorát tak svádět celý tranzit co jede dnes na Brno do naprosto nevyhovujícího bodu. A to ještě spíše když se dodělá D1.

            Postojem k tmu kdy si státní správa dělala co chtěla a nedodržovala své předpisy? Ostatně to se děje neustále.

        • Petr napsal:

          2) Modernizace uhelných elektráren, pokud se nepletu tak Hnutí Duha od začátku požadovalo nasazení účinnějších technologií…

          A ty nejvyspělejší od zahraničních globalistů platících zelená hnutí se u nás naštěstí nasadily pouze v Ledvicích, pročež je to nyní nejporuchovější elektrárna ze všech, neschopná dlouhodobě dosáhnout projektovaného výkonu.

          3) Dálnice do Rakouska se zdržuje schválně, protože při otevření před rokem 2030, by jí denně pendlovalo příliš mnoho Čechů i s vlastním domem pracovat a platit většinu daní v Rakousku.

  7. petrik napsal:

    Zase se zdrazila elektrina a plyn,aby se mene vyuzivaly?, lide si pomohou jinak,potom se kyzenych 2 % CO2 nedopidime, co na to reknou v Parizi?Proc es EON CEZ ….. na nas pakuje, kdyz uz musi mit nahrabano dost 100 000 platy vedoucich funkcionaru , on to nekdo zaplati ,jako solarni tunely, novy ERU PASKVIL nastesti neprosel.Je potreba zacit od +++A ,nekompromisne pro kazdeho,zadne aususy B C D ZAKAZAT PRODAVAT S OKAMZITOU PLATNOSTI !! Co se promrha elektriny v obchodnich domech ………atd podivejme se kolem nas. Nase 4 clena rodina spotrebuje 1. 4MWh za rok samozrejme mame vse +++ a je to videt. AUta se v noci vyrabet nemusi, za chvili nebude stejne kde jezdit,pokud budou levne baterie se solarnimi panely,misto predrazenych staveb JE, neni co resit. V noci se SPI..EL auta s
    s touto cenou jsou neprodejna pro normalni lidi,zatim mala benzinova auta 48 KW, mala spotreba malo splodin. solarni parky mely byt na domech v miste spotreby, malo ztrat ve vedeni ….

  8. Milan Vaněček napsal:

    Moje závěrečná poznámka k dnešní diskusi zde: K úvodnímu názoru pana Wagnera jsem napsal svůj krátký protinázor, hodnotící odlišně německou Energiewende a dále jsem komentoval 3 energetické scénáře pro Českou republiku presentované pane Wagnerem.
    Jeho 3. scénář jsem nazval takto, cituji: “Třetí scénář (ASEK) je v ČR scénářem jaderných aktivistů. Tváří se jako optimální mix jádra a OZE ale ve skutečnosti silně podhodnocuje možnosti OZE a předpokládá dominanci netržních sil, dominanci dotací a investic ze strany státu a ne od soukromých investorů. De facto navazuje na naši energetickou koncepci z období normalizace (sedmdesátá a osmdesátá léta minulého století)”.
    Pan Šnobr se též vymezil proti panu Wagnerovi, cituji: “Pane Wágnere, kvůli vám bych mohl psát Německé rozbřesky do nekonečna. Mám stále pocit, že jste nepochopil skoro nic.”
    Jako mnohokrát zde, potom nastoupila řada jaderných aktivistů aby odvedla diskusi jinam, mimo merit původní otázky v titulku: Jak dál?
    Nejprve Emil, cituji prvou větu: “Mně by tedy úplně stačilo omezit článek na následující tři údaje: Větrný park Walney Extension 150 liber/MWh, …” Může mi někdo říci jakou má relevanci jedna cena z větrného parku někde v Irském moři na větrné parky v ČR? To máme moře nebo chceme větrníky instalovat v Lipenské přehradě?
    Pak se mnohokrát zapojil Petr, (no comment)….
    Já si nestěžuji, jen konstatuji že vidím stále se opakující “diskusní triky”, pan Wagner to nazývá trollování, jak zabít konstruktivní diskusi na téma “Jak dál s energetikou v ČR” (ve stínu německé Energiewende).
    Tož tak.

    • Ivan Novák napsal:

      Zkusím odporovat: dotace, mj. prostřednictvím zákonné neodpovědnosti za odchylku, nebetyčně dominují u rozvoje OZE. Větrné podmínky v Irském moři jsou pronikavě až nesrovnatelně vhodnější pro VTE, než jak fouká v ČR. M. Šnobr důsledně a inteligentně hájí své legitimní zájmy, které ovšem nejsou totožné s legitimními zájmy velkého množství jiných občanů. A nechat se opravdu zastínit německou Energiewende, které už podnikaví oportunisti, co přišli po naivních prvohybatelích a vůbec jim nejde o objektivní energo-ekologicko-ekonomické optimum, nýbrž o vlastní kapsy, říkají „Europäische“, by byl příspěvek ke konci zdravého rozumu i české suverenity, to je celé.

      • Carlos napsal:

        Tak mi řekněte jaké tedy podle vás jsou legitimní zájmy „většiny“ obyvatel České republiky? Rozhodně si namyslím že by to mělo být stavění chronicky předražených JE a hraní si s politickým ohněm autoritářských a totalitních mocností kdesi na východě.

        Zájmem je získat surovinu – zde elektřinu – co nejlevněji a překvapivě to JE jaksi nejsou, podívejte se za kolik dodávají a budou dodávat nové JE v Evropě. Spočítejte si kolik přeplatíte když to vezmete na úrok, nebo si přečtěte kousek zpráv tajných služeb ohledně činnosti Ruských a Čínských agentů a to se tu ani nezačalo ještě stavět. Buď nás to bude stát hrůzu v penězích, nebo politicky. OZE, třeba nová fotovoltaika se velmi konstantně, v Německu, pohybuje v rozmezí 40 až 50 € za MWh, dle Fraunhofferova institutu (ise. fraunhofer. de/content/dam/ise/en/documents/publications/studies/recent-facts-about-photovoltaics-in-germany. pdf str. 6), pro velké instalace, pro malé je to někde kolem 120€, ovšem to jsou povětšinou domácí zařízení, tedy cena kolem 3200Kč/MWh je snesitelná. V Saúdské Arábii je to 15-25€/MWh.

        Čarujte si s čím chcete, vztekejte se na „nevyrovnanou odchylku“, což jaksi v síti stejně lítá a hádám je to zase, stejně jak „základní zatížení“ výmysl z minulosti kdy dominovaly parní elektrárny s těžkopádnou regulací, ale existují dneska zcela jiné mechanismy jak se s tím vypořádat. Podle toho co máte v síti za zdroje a akumulaci, ale není problém i u nás v řádu mikrosekund změnit produkci/odběr o pár desítek MW a to u nás bateriové stanice jsou v plenkách. Navíc u rozprostřeného FVE systému a systém na 78k km^2 je rozprostřený se odchylky jednotlivých zdrojů prostě zprůměrují, to není jako když v Dukovanech kabátem zavadíte o vypínač.

        A mimochodem to jak se tu elektrárenské společnosti chovají k velkoodběratelům je zhovadilost, zejména pokud se jedná o čtvrthodinová maxima nebo vlastní zdroje, lepmplismus co do posílení vedení atd. Jestli najdete v republice větší konzervy než na SŽDC platím Vám pivo, ale i ti už jsou naštvaní a uvažují o střídavých měnírnách protože si elektrárny vymýšlí, nedělají co mají a prodražují jim tím elektrifikaci dráhy.

        Než si tu hrát s něčím co může být finanční katastrofa a představovat politické a bezpečnostní riziko, ne snad havárii, ale tím kdo by tu pak měl zájmy, raději vezměme něco co vykazuje již relativně stabilní a nízkou cenu, i v našich podmínkách, dodejme tomu pár potřebných dalších náležitostí a budeme mít dobře nakročen do budoucna. V současnosti máme asi 2GW FVE, které ve špičce dodávají asi 1.8GW výkonu, JE nám v síti straší se 4GW, letní špička je 7GW, PVE mohou odebrat asi 1100MW, to máme dohromady asi 4.1GW, pohodlně by se dal výkon FVE se současným stavem zvednout na 4.5GW instalovaného výkonu. Stačí vybudovat jednu z plánovaných PVE, tedy tu největší v Beskydech, což jsou dvě rybníčky o asi 30ha, a jsme na nějakých 5.7GW, když by se JE uráčily jít přes den s výkonem dolů o 400MW, tak je to už 4.5- 6.2GW, které se dají integrovat bez velkých zásahů. A bůh ví kolik se dá přidat díky možnostem akumulace na straně domácností.

        • Emil napsal:

          I kdyby Vaše čísla ohledně FVE byla pravdivá, a tato čísla nezahrnovala dotace nejrůznějšího druhu, je zde jeden drobný problém. Jak je Vám jistě známo, nejvyšší spotřeba je v našich zeměpisných šířkách v zimních měsících (prosinec – únor), kdy FVE, jako na potvoru, dodávají naprostý zlomek instalovaného výkonu.
          Cena FVE v Saúdské Arábii je opravdu úchvatná, ale nám je platná asi jako mrtvému playstation.

          • Carlos napsal:

            Jaká čísla? Těch 40-50€/MWh v Německu? To nejsou má čísla ale čísla od Fraunhofferova institutu.

            Samozřejmě to nejde stylem hop na krávu a je tele, ale je třeba začít, takže pokud můžeme v současné situaci velmi jednoduše nasadit další 2-3GW, nebo kolik to bude přesně, tak by se to mělo udělat. Samozřejmě z dlouhodobého hlediska je pak třeba podnikat velké změny v elektrizační soustavě které povedou k zaintegrování dalších a dalších FVE a tím prvně umožní provoz po dobu celých dní a následně i týdnů na OZE. Při výkonech v řádu desítek GW, mimochodem pro denní provoz v létě by bylo třeba něco kolem 18-21GWp + akumulace, se budou FVE výrazněji projevovat i v zimním období.

          • Emil napsal:

            Dobře tedy, je-li to pro Vás podstatné, opravuji: „Vámi dodaná čísla“, spokojen?

            Stále neřešíte ten hlavní problém: špička produkce v létě, špička spotřeby v zimě. Jinak řečeno propad produkce (zcela zásadní) v zimě, propad spotřeby (zdaleka ne tak zásadní) v létě. To skutečně nevyřešíte „zaintegrováním dalších a dalších FVE“, jak píšete, ať už další a další vyjadřuje (10%, 1 000%, nebo 1 000 000%). Dosáhnete tím jen toho, že v létě nebudete vědět, kam s ní, zatímco v zimě bude nárůst naprosto mizivý. Konkrétní čísla pro Německo, které je v tomto nejdál, dodal již pan Wagner v jiném příspěvku.

            Pokud bude někdy v budoucnu možné energii „napytlovat“ na zimu, pak samozřejmě vzhůru do toho!

        • Petr napsal:

          Čínští agenti u nás prosazují soláry, ruští plyn, američtí zbraně, němečtí větrníky a náš tradiční průmysl v Česku z 80% českou jadernou elektrárnu.
          A je to právě teď už skutečně poslední šance, než se překlopí generace a většina našeho jaderného kow-how se z pracovního trhu nenávratně vytratí.

    • Emil napsal:

      Pane Vaněčku, na Vaši otázku „jakou má relevanci jedna cena z větrného parku někde v Irském moři na větrné parky v ČR“ Vám mohu odpovědět (alespoň za sebe) pro Vás jistě uspokojujícím způsobem: naprosto žádnou. Takovou relevanci ovšem, jak doufám, nikdo soudný nehledá. Mnohem zajímavější, alespoň pro mě, je srovnání s ostatními současně budovanými zdroji, a tady podle mého názoru dostává větrná energie totálně na frak. Nejen cenou, ale pochopitelně i spolehlivostí tohoto zdroje.
      Moc mě mrzí, že jste mi neodpověděl na mé otázky, ale chápu, že je mnohem jednodušší vyhnout se odpovědím zmínkou o jaderných aktivistech. Za jaderného aktivistu se nepovažuji, ale jiné ekonomicky přijatelné řešení, na rozdíl od Vás, v současné době prostě nevidím, a čím víc čtu Vaše příspěvky, tím víc mě v tom utvrzujete.

    • Vladimír Wagner napsal:

      Pane Vaněčku, při diskuzi o ceně jaderné elektrárny a obnovitelných zdrojů se vždy oháníte cenami kontraktu for diference u Hinkley Point C. Srovnání ceny větrné elektřiny ve stejně nastaveném ekonomickém modelu a stejné zemi prostě jen ukazují, jak silně použitý ekonomický model ovlivňuje tuto cenu. A pro mořské větrné farmy to vychází při srovnání ve stejném modelu a přístupu mnohem vyšší cenu elektřiny z něj než u jaderného bloku. Takže, jak bylo zmíněno dalšími, byla postavena řada jiných větrných farem a u některých s jiným finančním modelem vychází cena níže. Stejně tak je tomu i u jaderných bloků. Takže v Česku, které nemá ani takové podmínky pro větrné turbíny, jako ve Velké Británii či na severu Německa, vychází reálně cena elektřiny z jaderného bloku nižší než pro větrníky.

      • Carlos napsal:

        Ale velmi snadno mnohem vyšší než pro větší FVE, které, mimochodem, budou k půdě šetrnější než modla jézédáckého zemědělství, které vede nevyhnutelně k degradací půdy.

      • Milan Vaněček napsal:

        ČR nemůže postavit mořskou větrnou farmu podle žádného modelu. Srovnávejte Vaši zatím nepostavenou JE v cenami větrných elektráren postavených v Německu (třeba v Krušných horách) nebo s cenami fotovoltaiky v Bavorsku a sledujte jejich cenový vývoj. Za nejbližší jádro v EU si můžete vzít Flamanville, tak dostanete referenci pro rok cca 2019-20, tj rok kdy bude snad Flamanville uvedeno do komerčního provozu.
        Tomu bych říkal poctivý přístup za předpokladu, že u nás postaví a zafinancuje elektrárnu „polostátní“ ČEZ stejně jako ve Francii „polostátní“ EDF.
        O ten ale „jaderným aktivistům“, jak je nazývám, nejde.
        Dále, cena komodity (silová elektřina) je dána v našem regionu cenou na lipské burze. Cena pro občany tohoto státu nebo Německa nebo Rakouska je pak dána především různými poplatky a daněmi, odlišnými v každém státě EU.
        Pro mě osobně je více směrodatný názor ekonoma a podnikatele pana Šobra než názor profesionálních fyziků (Vy a já) ale ekonomických amatérů.

        • Emil napsal:

          Pak nám tedy prozraďte: to jsou Irové skutečně tak hloupí, že staví mořskou větrnou farmu s cenou v přepočtu 170Eur/MWh, když je podle Vás možné, zřejmě jak na běžícím páse, stavět v Německu parky za cenu 40-60 Eur/MWh?

          • Milan Vaněček napsal:

            Operovat cenou CfD 150 EUR/MWh či podobně (podotýkám to je kontrakt jen na 15 let) je stejný FAKE jako když pan Závodský zde operuje cenou 12,50 Kč za kWh ze solárních elektráren v ČR.
            TO JE HISTORIE, u těch solárů to je u nás rok 2009-10, potom Vám už nikdo takovou (nejvyšší na světě) cenu nemohl zaručit. Obdobně CfD pro již realizovaný Walney extension, realizovaná Walney stage 1-již 2011 , CfD vyhlášen v Britanii roku 2014.
            SOUČASNOST pro CfD wind offshore, realizace opět Dong energy je 57,50 GBP/MWh pro ještě větší Hornsea project two.
            Než bude postavena JE Hinkley point 3 cena větrných elektráren bude opět nižší (a vidíme že v Nizozemí už budou realizovat větrný park bez dotací (ZERO SUBSIDY). Prostudujte si vše na offshorewind.biz -TO JE NEJBLIŽŠÍ, již kontrahovaná budoucnost.
            Takže pane Emile, chytněte se za nos a nedělejte ze sebe užitečného idiota ve prospěch jaderné loby. Ať už uděláte srovnání v Britanii nebo ve střední Evropě (Německo, ČR, Polsko, Rakousko, Maďarsko) tak jádro je na tom špatně, neboť je 1) Nejdražší, 2)Rychle neralizovatelné, 3)Extrémně investičně riskantní v situaci současného rychlého zlevňování některých OZE technologií. A to zcela opomíjím nejdůležitější strategickou otázku bezpečnosti.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Nastavení CFD u zmíněné mořské farmy Walney a pro Hinkley Point C. Tedy se srovnává stejný finanční model a stejné podmínky. Připomeňme, že u obou zařízení je podpora nastavena na zhruba polovinu doby jejich životnosti. Současně diskutované podpory dalších jaderných bloků, tedy i třeba další dva bloky v Sizewell C, jsou výrazně nižší než Hinkley Point C. Podobně jako u nově dohadovaných podpor pro mořské farmy. Opravdu je třeba srovnávat srovnatelné.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Wagner, Walney už stojí a vyrábí do sítě. Hinkley point BUDE postaven za 10 let? či 15 let?? do sítě nedodává, jen stojí peníze. Až začne Hinkley point za 10-15 let vyrábět za silně dotovanou cenu po dalších 35 let to už bude Walney BEZ DOTACÍ.
            To je obrovský rozdíl v čase !!!
            A další obří větrný park je od stejného dodavatele je nasmlouvaný za třetinu ceny!!!
            Tož tak.

          • Emil napsal:

            Pane Vaněčku, když už jste začal s těmi idioty (míru užitečnosti teď ponechme stranou), mohl byste mi prosím skutečně jako tomu idiotovi vysvětlit, proč tedy Britové staví elektrárnu s cenou v přepočtu 170€ za MWh, když je podle Vás možné, zřejmě jak na běžícím páse, stavět v Německu parky za cenu 40-60 Eur/MWh? Respektive, abych byl přesný, proč je staví chápu, staví je proto, že jim je někdo ochoten těch 170€ za MWh zaplatit, dokonce na 15 let garantovat. Spíš mířím k tomu, že podle Vašich čísel budou „jen“ (skutečně jen?) 15 let vysávat peněženky Britů tempem cca 120€ (cca 4400Kč) za vyrobenou MWh, případně 4,4Kč za kWh (vše podle Vašich čísel). Jak by řekl svého času Ota Černý: co na to občan? Upozorňuji, že to není cena energie, ale rozdíl cen energií. A to srovnávám „stejně kvalitní“ energii, tedy žádné srovnání jádro vs OZE. Že byl použit jiný model financování, že jde o on-shore a off-shore, to asi Brity příliš neutěší, nemyslíte? Nepřipomíná Vám to něco z naší nedávné minulosti a vlastně i současnosti a budoucnosti?

            Walney extension byla spuštěna 6.9.2018, tak o jaké historii to prosím Vás mluvíte?!

            Skutečně je jádro nejdražší? Máte v rukávu nějakou JE s vyšší cenou než 170€ za MWh? Rychle sem s ní!

            V Nizozemí budou stavět bez dotací, nebo bez přímých dotací? To je totiž poměrně značný rozdíl. Již to tu psal pan Petr (tím nechci říct, že by se mi zamlouval styl jeho příspěvků): „Asi jim stačí jen ty dotace ve formě zdarma zabraného národního prostoru, drahého speciálního elektrického připojení a nuceného přednostního nákupu odběrateli.“ Doplním, že ještě o zálohu těmi uhelnými elektrárnami, které, jak se těšíte, poběží jen pár dní v roce. To také nebude úplně zdarma, že?

            Podívejte se, pane Vaněčku, já bych proti těmto alternativním zdrojům v zásadě nic neměl, ať se klidně točí, kdyby z nich za stejné peníze bylo aspoň přibližně stejně muziky. Nezdá se Vám ale ve světle dostupných čísel, že hrají minimálně některé trochu falešně?

        • Vladimír Wagner napsal:

          Pane Vaněčku, tak udělejme Vámi navrhované srovnání. Příkladem nově postavené moderní větrné farmy v našich podmínkách je farma Václavovice s 13 turbínami a výkonem 26 MW dokončená v roce 2017. Podle firmy, která ji postavila vyrobí ročně 54 GWh elektřiny a stála 1,1 miliardy Kč. Stoprocentní roční využití výkonu by poskytlo 228 GWh, předpokládá se roční využití výkonu 23,7 %, což je plně v souladu i s dalšími farmami za podmínek v Česku i Bavorsku. Připomeňme, že v Bavorsku a v Česku se opravdu nestaví a nebudou stavět 6 a 8 MW stroje, u kterých pozorujeme snižování ceny elektřiny. V oblasti 2 – 3 MW strojů, které jsou reálné pro naše podmínky zde žádný dramatický posun neprobíhá.
          Jaderný blok ve Flamanville dodá výkon 1,66 GW a standardní roční využití výkonu má mít 90 %. To znamená roční produkci 13 087 GWh (při stoprocentním využití výkonu by to bylo 14 541 GWh). Aby ročně větrné elektrárny nahradily výrobu Flamanville, muselo by se postavit 242 farem jako Václavovice, tedy výkon ve větru 6,3 GW. To opravdu není představitelné a připomínám, že Bavorsko, které tak dáváte za vzor ve využívání větru má jen velice omezený počet instalací a vítr mu produkuje je něco kolem 4 % elektřiny.
          A teď k ceně. Pokud postavíme tolik větrných farem typu Václavovice, aby nahradily Flamanville v roční výrobě, bude nás to stát 266,6 miliard Kč. Flamanville má v současné době po všech peripetiích, prodloužení a zdražení uváděnou cenu 10 miliard EUR, což je 258 miliard Kč. Má však dvojnásobnou životnost, než větrná farma.
          Ještě upozorňuji, že provozní náklady na ekvivalentní výkon pro výrobu stejného ročního množství energie jsou v obou případech srovnatelné a ani náklady na likvidaci situaci nijak nemění, viz můj publikovaný rozbor nákladů na využití různých zdrojů.
          Navíc je třeba zdůraznit, že je obrovský rozdíl v zátěži sítě, který způsobují vysoké výkony fluktuujících zdrojů a zdrojů se stabilní zátěží.
          Pane Vaněčku, podobné rozbory jsem tu dělal už několikrát a vždy se ukazuje, že pokud jde o srovnání za srovnatelných podmínek a s využitím srovnatelného finančního modelu, dostanete stejný výsledek.

          • Milan Vaněček napsal:

            Opět pokřivujete realitu tak jak se Vám to hodí. To přece nemá smysl, chápu Vás jako lobystu, který musí si argumenty upravit pro svůj lobying. Mě, jako důchodce, zajímá jen objektivní posouzení reality a vývojových trendů, myslím na svá vnoučata.
            Jen pár poznámek, aniž bych zkoumal přesnost Vašich kvantitativních údajů:
            1) Václavice jsou pracující VtE, nic špičkového (v průměru 2 MW větrníky, špička v Německu na souši je již o 50 či více procent výše a než bude Flamanville konečně dokončeno (a nezapomeňte že nejpozději do roku 2024 musí udělat velkou opravu-nové víko reaktorové nádoby) bude špička ještě výše.
            2) Řekněte mi kdy JE v ČR dosáhla 90% využití v realitě. Nikdy, většinou nedosáhly ani 80%, operujete zase fikcí, ne realitou.
            3) Bagatelizujete provozní náklady JE i když report britského kontrolního úřadu o Hinkley point 3 říká že budou vyšší než náklady investiční.
            4)Jak jsem již popsal výše panu Emilovi, zcela ignorujete cenové trendy, které jsou samozřejmě pro každého investora to nejdůležitější, když chce vydělat.
            5) Tyto cenové trendy (pokles ceny) jsou ještě mnohem výraznější u fotovoltaiky. Každému investorovi i nezaujatým politikům v ČR je zřejmé že dříve než můžete postavit nové Dukovany bude elektřina z fotovoltaické elektrárny v ČR mnohem levnější než cokoliv jiného po 6-8 měsíců v roce a ekonomicky vyřadí nepružné zdroje (přesněji: zdroje financované za předpokladu že poběží neustále na 100% výkonu po 90% dní v roce).
            6) …. (zase jindy)
            Tož tak

          • Moučka napsal:

            Pane Vaněčku, přiznáváte, že jste údaje uváděné panem Wagnerem nezkoumal, ale nebrání vím to, abyste je prohlásil za neplatné. Tím u mne váš komentář ztratil hodnotu. Napište, prosím, obdobný článek o cenách jako nedávno p. Wagner, s vašimi dohledatelnými údaji a vašimi výsledky na základě těchto dat. Samozřejmě se současnými cenami, ne s tím „co bude“. To pak bude slovo do pranice (k diskusi). Děkuji.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, prosím, dodejte mi cenu nějaké nejnovější, podle Vás špičkové větrné farmy z Bavorska (je třeba srovnávat větrné stavby ve stejných geografických podmínkách), ať je můžeme srovnat. Flamanville také není špičková současná jaderná stavba, a jak sám zdůrazňujete byla zde řada problémů, které stavbu prodražila. Ale srovnání s ní jste žádal Vy. Proto jsem také použil standardní předpokládaný koeficient ročního využití pro tento typ reaktoru (podobně jako jsem použil tutéž hodnotu pro Václavovice). Ale klidně to přepočítejte na 80 %, nic se diametrálně nezmění. Nepřesnosti našich odhadů přesahují tento rozdíl. Výsledek to nezmění.
            Provozní náklady za celou dobu životnosti větrné farmy jsou také srovnatelné i vyšší než cena jejich vybudování (na základě zdrojů expertů na obnovitelné – větrné zdroje).
            Myslím, že každý si námi předložená fakta a názory může porovnat a utvořit si vlastní názor.

          • Carlos napsal:

            Ano, pane Wagnere, vzal jste větrný park protože se kdesi na začátku srovnával HPC a větrné parky v dané oblasti. Jenže jak pro Bavorsko, tak Čechy a zejména Moravu a Dolní Rakousy, jih Slovenska nebudou větrníky z logiky dominantní, ale spíše doplněk ve vhodných místech, nicméně u nás může prim v OZE hrát fotovoltaika, která se pohybuje kolem 40-50€ za MWh pro větší instalace, dle Fraunhofferova institutu (ise. fraunhofer. de/content/dam/ise/en/documents/publications/studies/recent-facts-about-photovoltaics-in-germany. pdf) Takže snad je lepší porovnávat s tímto.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Fajn pane Carlosi, uznal jste, že větrné zdroje u nás budou (podle Vás z logiky věci) pouze doplňkovým zdrojem. Nemohou tak nahradit jádro a uhlí. To že jsou větrné zdroje fajn jako doplněk v příhodných lokalitách, ale těžko mohou tvořit nějakou větší část, tvrdím celou dobu já. Ale pan Veselý a pan Vaněček se proti tomu bouří. Takže nyní i Vy zdůrazňujete, že se mýlí a opakujete mé tvrzení.
            A teď k Vaší tézi, že dominovat bude u nás v OZE fotovoltaika. Připomeňme, že v našich zeměpisných šířkách to po řadu zimních měsíců je s využitím fotovoltaiky velmi slabé a navíc přes noc (která je v zimě dost dlouhá) slunce nesvítí vůbec. I to je důvod, proč v Německu, které dalo do fotovoltaiky extrémní sumu peněz a má instalovaný výkon, který se v příznivé době poledne v letních měsících s nižší spotřebou dostává na velikost celkové potřeby výkonu, se produkuje pouze okolo 7 % celoroční potřeby elektřiny (viz Vámi odkazovaná práce). Plánují do toho narvat ještě více peněz a instalovaný výkon zvýšit. Věřím, že se dostanou k 10 %, ale to pořád není nic, co by nějak významně pomohlo při nahrazování uhlí a jádra.
            A ještě k ceně. Pan Vaněček celou dobu hlásá, že fotovoltaika má jít na střechy. Ve Vámi odkazovaném přehledu Fraunhofera je současná střední cena střešní instalace zhruba 1100 EUR/kWp a od roku 2012 se moc nemění. Je to dáno tím, že od té doby tvoří cena modulu (ta se nejen díky přesunu do Číny dále snižovala, i když pomaleji, než dříve) už jen zhruba 50 % nákladů. Koeficient ročního využití fotovoltaiky v našich podmínkách je pouze 11 %. Pokud tak chceme nahradit Flamanville, které jsme rozebírali dříve, potřebujeme instalovat 13,6 GWp fotovoltaiky. To znamená, že na to podle Fraunhofera potřebujeme 14,9 miliard EUR a to je 385 miliard Kč. Tedy téměř o 50 % více, než na větrníky nebo Flamanville. A opět připomínám, že Flamanville má dvojnásobnou životnost oproti větrníků i fotovoltaice. Myslím, že čísla a fakta, na které jste odkázal, jasně ukazují všem, jaké jsou možnosti.
            Podle Vás bude výroba z větrníků doplňková, ve fotovoltaice asi těžko překonáme bohaté Německo. Takže dohromady neudělají ani 20 % elektřiny. Z čeho bude podle Vás zbytek?

          • Milan Vaněček napsal:

            Carlosi, demagoga (pana W.) nepřesvědčíte, má v popisu práce hlásat že jedině jádro nás zachrání, že nejlepší byla naše energetická cesta z doby normalizace. Nechce vidět že se situace změnila. Nevidí, že se vítr, voda, slunce a biomasa navzájem doplňují v průběhu roku, nevidí že u nás domácnosti protopí v zimě více energie (plyn, uhlí, dřevo) než spotřebují elektrické energie takže zde je obrovská rezerva v úsporách topení a zvýšení zimního podílu plynu na výrobě elektřiny. Nevidí, že hodně zemí v EU se obejde bez jaderných elektráren a že těchto zemí bude neustále přibývat, jak budou Španělsko, Belgie, Švédsko a přidružené Švýcarsko opouštět jadernou energetiku.
            A to co napsal o fotovoltaice na střechách, to jsou staré báchorky, již jsem mu v několika příspěvcích ukázal historický vývoj v Německu, měli jsme začít s fotovoltaikou na střechách jako Němci, s postupem času však všude ve světě začala dominovat levnější velká fotovoltaika především na půdě nevhodné pro zemědělství, ..
            Jinak opět k jeho pseudovýpočtům, už jsem je rozebral u větru:
            1) nahradit Dukovany velkou fotovoltaikou znamená při letošních cenách velkých elektráren investici poloviční než uvádí a nahrazované Dukovany mají koeficient využití mezi 0,65 a0,8 a ne 0,9
            2) nebere v úvahu cenu peněz – můj bod 6) v dřívější diskusi, pan Šnobr by mu měl dát kurz základů ekonomiky. Čtenář co má hypotéku na dům cenu peněz zná a ví že zaplatí cca dvojnásobek …..
            3) ten hlavní bod je že GW fotovoltaickou elektrárnu postavíte do roka a Dukovany nejdříve v roce 2035, takže když si počkáte, až fotovoltaika klesne na 1/2 tak už jste bezkonkurenční (bude to okolo 2025, rozhodně mnohem dříve než začnou stavět Dukovany), až klesne ještě dál (účinnost fotovoltaických panelů neustále roste, hromadná výroba dále snižuje cenu, teoretická hranice daná Carnotovým cyklem je ještě hodně daleko) tak lidé jako pan Wagner se snad začnou věnovat něčemu jinému.
            4) Ten časový argument jsem již popsal v diskusi dříve pro větrné elektrárny, ale pro pana Wagnera ho uvedu znovu:
            Operovat cenou CfD 150 EUR/MWh či podobně (podotýkám to je kontrakt jen na 15 let) je stejný FAKE jako když pan Závodský zde operuje cenou 12,50 Kč za kWh ze solárních elektráren v ČR.
            TO JE HISTORIE, u těch solárů to je u nás rok 2009-10, potom Vám už nikdo takovou (nejvyšší na světě) cenu nemohl zaručit. Obdobně CfD pro již realizovaný Walney extension, realizovaná Walney stage 1-již 2011 , CfD vyhlášen v Britanii roku 2014.
            SOUČASNOST pro CfD wind offshore, realizace opět Dong energy je 57,50 GBP/MWh pro ještě větší Hornsea project two.
            Než bude postavena JE Hinkley point 3 cena větrných elektráren bude opět nižší (a vidíme že v Nizozemí už budou realizovat větrný park bez dotací (ZERO SUBSIDY). Prostudujte si vše na offshorewind.biz -TO JE NEJBLIŽŠÍ, již kontrahovaná budoucnost“
            Tož tak.

  9. Milan Vaněček napsal:

    6) pro investora je ale nejhorší věc následující: na větrnou nebo solární elektrárnu si půjčí, ale už za rok mu začne vracet peníze zpět a generovat zisk. Ve Flamanville čeká rok, čeká 5 let, čeká 10 let, čeká 15 let a stále nic. To je ten největší problém jaderných elektráren. A pak přijde jaderný dozor a řekne: do roku 2024 musíte vyřešit ten problém s nekvalitním víkem reaktorové nádoby. Průšvih.
    Pan Wagner by si měl vzít ekonomický kurz u pana Šnobra…..
    7) … (zase jindy)

  10. Carlos napsal:

    Pane Wagnere,
    nevím kdo kdy tvrdil že by u nás měla být větrná energie dominantní, nejlepší odhady mluvily vždy o 6GW maxima, já hádám že reálně se může podařit tak polovina, at best. Čeho jsem si ale všiml je to že tu srovnávání ujelo od Británie a pobřežních zemí k parku kdesi ve středu Evropy. Čím to?

    Využitelnost fotovoltaiky dost záleží od toho co je zapojeno vy zbytku sítě, vím že tu je dlouhá diskuse, ale někde jsem tu už psal číslo které by bylo třeba, ano je tu třeba akumulace, ale dovoluji si Vás upozornit že již ve starých materiálech ČEZu, které jsou stále on-line, je výčet možných PVE se souhrnným výkonem 12GW, pokud budeme mít na každé pouhé 4 GWh, pak jsme na 48GWh, s tím co máme na nějakých 50-52GWh, to je dost aby to s nějakými závodními elektrárnami, teplárnami, nebo něčím podobným bylo možné síť provozovat několik měsíců v zásadě jen s OZE. Přesná čísla je třeba ale zjistit ze simulací. Na druhou stranu tam není ani zmínka a Projektu Lipno – Dunaj, neuvažují se tam zatopené velkolomy v Podkrušnohoří a další a další možnosti. Respektive jinak, potřebujeme 6GW/50GWh, zhruba. Je jedno jak se ty lavóry a kde udělají.

    Když budu uvažovat takovéto rekultivační jezero (en. mapy. cz/s/38dlx) s plochou 17,5km2, tak při +-20cm mám možný odběr 190m3/s po dobu 10h, v kombinaci s touto 20m hlubokou nádrží (mapy. cz/s/38dnE) máte výkon 1160MW a kapacitu kolem 11GWh Obdobně zatopením dolu Bílina vznikne jezero s 14km2, při 10h a stejném kolísání je to 150m3/s, S touto nádrží (en. mapy. cz/s/38drm) je to asi 850MW, tedy 8,5GWh.

    Odhaduji že pokud se s tím začne v období 2020-22, do 2035 by mohlo být hotovo. U rekultivačních PVE spíše tedy v momentě kdy se uhlí doteží. Problém je že aby se v podobném horizontu dal realizovat jaderný scénář, který ale snížen emisí nepřinese protože dožijí Dukovany, snížení v něm udělá jen doplnění zbytku plynem po konci uhlí, muselo by se začít do roku 2020, to asi už fakt nehrozí. Máme Říjen 2018, i kdyby se 31.12 vláda dohodla na financování, tak než se rozjede celá mašinerie, nezapomínejte na to že se mají opravovat kvůli tomu desítky mostů a stovky kilometrů silnic, tak bude hodně pozdě a JE se staví spíš 15 než 10 let. Naráz byste musel rozjet stavbu ne dvou, ale čtyřech reaktorů.

    Myslíte si že vláda s tím jak je to teď všechno našponované, (mimochodem, cítíte to že se tu začíná ve společnosti cosi šponovat? Je dusno poslední týdny.) bude mít náladu a prostředky na to se bavit o JE? Houby, jestli o financování rozhodne do vánoc 2019 bude to zázrak.

    • Vladimír Wagner napsal:

      Pane Carlosi, Vy si opravdu myslíte, že je realističtější najít financování, připravit, schválit (EIA, stavební povolení …), a realizovat Vámi popsané projekty přečerpávacích elektráren, než i několik jaderných bloků v místech, kde je pro ně do značné míry počítáno a řada věcí ze jmenovaného už připraveno? A navíc, zatímco jaderné bloky už elektřinu vyrábějí , tak Vámi navrhovaná velká stavební díla budou jen doplňkem elektráren, které samotné budou dražší (viz má porovnání i zde v diskuzi) na jednotku vyrobené energie, než ty jaderky. A tedy energii z nich ještě prodraží.
      Připomenul bych navíc, že Němci své plány nových přečerpávacích elektráren zrušili, protože při jejich diagramu produkce, který vytváří u nich obnovitelné zdroje prostě nejsou efektivní a tedy ani ekonomické.

      • Carlos napsal:

        Rozhodně je to finančně i politicky méně problematický projekt než stavba JE. Místní se naposledy při návrhu na PVE vztekali jen kvůli spodní nádrží, kterou v případě rekultivačních jezer není třeba řešit, ta už bude podstaty rekultivačních jezer.

        Porovnání, pokud se pamatuji, jste dělal na jakýsi větrný park, ne na situaci která je pravděpodobná u nás, tedy dominanci FVE. Navíc, jak jsem psal osobně 6GW také nečekám. Cenově se není reálně pro Evropu o co opřít a to co vychází pro nové JE v USA je dost vysoká cena i po úpravách přes kurz na eura, zato nic za slibovaných 55€ v Evropě nevyrábí a bůh ví jestli někde, jaké jsou v tom fígle a pod., navíc ta cena je podezřele nízká.

        Němci plány na nové PVE zrušily a současné neobnovují jen díky tomu že mají hloupě napsaný zákon a zatěžují je stejným poplatkem na OZE jako je to v případě spotřebitelů, což mimochodem nedává pro celý odebraný objem smysl, mělo by to možná smysl pro těch 25% co se zmaří, ale ne pro celu sumu. Tento poplatek pak likviduje veškerý zisk těchto PVE, tím pádem se to nevyplatí. Pokud se podíváte na to co se píše o PVE u nás, tak je to skoro každý rok rekord ve výrobě a dost slušné zisky.

        A na závěr. Jaderný scénář může najíždět z podstaty jen po skocích a ještě si to žádá při stavbě zřetězené zpracování, takže když máte problém s jedním jistě je i s druhým, třetím, N-tým. Při použití OZE postupu najíždíte pomalu, v roce 2020-2022 by u nás mohlo snadno mohly být další 2-4GW FVE, eventuálně nějaké VtE, to se dá udělat i s tím co tu je dnes. Pokud se pak bude pokračovat, ať už zpružněním výroby uhelných elektráren, větším podílem PPE ať už na zemní či generátorový plyn, tak se dá integrovat dále, mezitím se dá rozjet právě budování potřebných akumulačních kapacit. Co víme, třeba se mezi tím chytnou více e-fuels, nebo se bude míchat vodík do zemního plynu… Již jen výše popsané řešení umožňuje dosáhnout ~30% jen z FVE, dnes ostatní OZE tvoří asi 8%, jsme na 38% podílu OZE, vysoko nad nějakými max. 20 %, která se tu často objevují ze strany klasických energetiků.

        Kam a jak se pak dá jít dál? Přes e-fuels dle účinnosti kde to visí hlavně na vodíku a účinnost se pohybuje mezi 60% a 90%, do zvyšování účinnosti, které bude u panelů růst, mimochodem jak pan Vaněček zmínil Carnotův cyklus, tak pro FVE je jeho limit někde na 85-95%. Ale to je tak na druhou fázi po roce 2035/2040, v té první se dá velmi elegantně jít, se zavedenou technologií, na 38 %, kolik toho přidá vynucené pálení odpadu je otázka, jestli to bude 1%, nebo 10%, to tu bude muset skrze nařízení EU zůstat. Odhadem jsme na 39-48% relativně čisté energie v roce 2040, jaderný scénář umožní spíše udržet podíl.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Pane Carlosi, že jsou projekty přečerpávacích elektráren v současné méně politicky a finančně problematické, si sice můžete myslet, ale s realitou to nemá nic společného. U jádra obyvatelstvo jak v okolí Temelína, tak ještě více v okolí Dukovan, nové projekty podporuje. A i většina obyvatel je spíše pro jádro než proti němu. U vodních nádrží, a zvláště pak u přečerpávacích elektráren, je situace hodně rozdílná. I nádrže, které by pomáhaly zadržet vodu a využívaly pro zásobování vodou a zlepšovaly podmínky pro zemědělství i ekologii, se velice těžko konkrétní projekty prosazují . U přečerpávacích elektráren je navíc hlavně horní nádrž velmi těžko využitelná pro jiné účely. A ohledně financování to bude stejně složité jako s jádrem. Možná se zkuste zeptat pana Šnobra, jak by se postavil k situaci, kdy by měl čes financovat a postavit několik velkých přečerpávacích elektráren.
          Ekonomické problémy mají i přečerpávací elektrárny v Rakousku a Švýcarsku a ty nejsou zatíženy německými EEG poplatky.

          • Carlos napsal:

            Pane Wagnere,
            PVE bude stát možná 15 mld korun, nebude představovat nějaký závazek někomu, nebude generovat zásadní politické zájmy, čí by byly? Možná tak Německa.

            U JE to dost hrozí, zejména pokud to koupíte od některé z velmocí. Jo zvažovat CANDU, nebo Jihokorejský, či Japonský reaktor, to by snad tak nehrozilo, ale hrát si tu s Ruskem, Čínou USA, to je hraní si s ohněm. Mimochodem nepamatujete se na to co posledních X let říká BIS? Zvýšená aktivita Ruských a Čínských tajných služeb. Je veřejně známo že Rusko to má více „diplomatů“ než v Británii. A připomenu Vám ještě jednu záležitost, kazu Lithium kde stopy vedou na proruské dezinformační weby, není důvod se nedomnívat že jaderné projekty u nás by představovaly daleko větší bezpečnostní hrozbu.

            Obyvatelstvo se většinou staví proti ÚDOLNÍM nádržím, což u dvou zmíněných projektů není, protože dolní jsou v podobě rekultivačních jezer. Dále se u navrhovaných nádrží počítá se zatopením objektů, silnic a vůbec velkým změnám, to jaksi u rekultivačního jezera nehrozí. Mimochodem na rozdíl od Medarda a Milady mohou tato být taktéž víceúčelová. U navržených PVE navíc nemá dojít ani k uřezání hory, takže během nějakých 5-10 let o existenci horní nádrže ani nebude vědět. Schválně, jak moc je vidět nádrž na Homoli, vím že je malá, ale jak moc? V Podstatě krom pár staveb není vidět, na rozdíl od horní na Dlouhých Stráních.

            Pokud bych za panem Šnobrem s tímto projektem šel, tak ne jako za akcionářem ČEZ, ale za potenciálním investorem. Mimochodem nikde není psané že to má stavět ČEZ. Klidně to může být pokračování Mostecké Uhelné, eventuálně se to dá vyhlásit a najít vhodné investory takto. Ostatně stejně jako to říkám o stavbě JE, jestli se to myslí opravdu vážně a nemá to být hračka pro ČEZ, kterou mu mají všichni zaplatit, tak ať se to vyhlásí normálně: „Hledáme investory pro výstavbu JE, po 40 let je nebudeme politicky zavírat. Kdo chcete, pojďte investovat.“ Ať se přihlásí zájemci, s penězi, projektem a pak se to po bezpečnostním prověření může rozjet. Jasně bude v projektu účast ČEZ, ostatně se to má stavět v jeho areálech, ale kolik to bude procent? No to je celkem jedno. Ale lze to udělat.

            Ale to co se dělá dnes, s omezením na jeden typ reaktorů, s tím že tu bylo nějaké neopatrné prohlášení ministerského poradce že nejlepší je aby to dostavěli Rusové, s trváním na tom aby to bylo ČEZu, to spíš vypadá na dobrý podvod s možným mezinárodním rizikem. Nehledě na to že tak jak je to postaveno nyní to hrozí že budeme Rusům platit jak JE, tak plyn, protože jestliže končí uhlí někdy 2040, Temelín někdy 2050, tak do roku 2065 při současném tempu jaderného scénáře nebude růst kapacity o více než nějakých 400MW. Což asi hravě zchramstnou změny ve zbytku hospodářství.

            V OZE scénáři naopak může snadno kontinuálně růst podíl OZE a může docházet i k omezování podílu plynu podle pokroků na straně integrace vodíkové technologie do našeho plynárenství, eventuálně se na tom budou podílet e-fuels a změny v dopravě. Navíc benefity toho rozhodnutí uvidíte už za rok či dva. Jak jsem psal, máme teoreticky možnost napojit až nějaké dalších 4GW FVE, odhlasujte jim třeba CfD na 50€ na 25 let a do roka se začíná stavět. Nebo změňte podporu biopaliv na podporu e-fuels, z hektaru přes ně vyrobíte více než přes řepku. Každopádně bude probíhat „continuous integration“, JE scénář je spíše vodopád.

    • Vladimír Wagner napsal:

      Ještě poznámka, pokud bude i těch 6 GW ve větru (jak sám píšete maximální, já to považuji za příliš optimistické), tak to je roční výroba něco kolem 15 % potřeby Česka. Budete tak pro slunce a vítr dohromady pořád ne moc výše než mnou zmiňovaných 20 %. Trvá tak má otázka, jak získáte zbývajících 70 – 80 %?

      • Milan Vaněček napsal:

        Pan Wagner stále šíří velkou lež (už jsem ji slyšel nekolikrát i od minulých i současmých členů vlády, ne však těch ekonomických) o 20% maximálně pro OZE. To mohl říkat v roce 2000, to může říkat pro nezasvěcené i nyní, za pár let už bude vypadat směšně, to už i laici uvidí že je to jen velká lež jaderné loby.
        Proto je jaderná loby nervozní a pospíchá i když máme jeden z největších na světě exportů elektřiny na obyvatele (to uhlí jsme mohli dávno omezit již po roce 2002, neníliž pravda???)
        Proto pořád (marně) apeluji pro poctivé modelování ASEKu, pro zasvěcené je zřejmé že OZE můžou dát české energetice mnohem více elektřiny než jádro. Něnci už to dokazují, v roce 2022 to bude zcela exaktně experimentálně dokázáno v Německu (které je finančně silně přebytkové a může si dovolit platit více za Energiewende). My to můžene dělat až s nízkými cenami po roce 2020.
        Když i úplný laik porovná ceny větru (třeba offshore jak zde proběhla diskuse) nebo fotovoltaiky (jak jsem též zde ukazoval) před deseti lety a nyní tak mu musí být zřejmé že za dalších 10 let (já vím že už za 5 let) bude vítr a slunce nejlevnéjší zdroj energie v naší střední Evropě a ty lži o 20% to bude jen zapomenutá HISTORIE.
        Tož tak, proti opakovaně lži se musí bojovat, ale je to hrozně únavné.

        • Emil napsal:

          1) „Máme jeden z největších exportů na světě“:
          Dovolím si Vám opět zopakovat Vaše slova ani ne týden stará. Omlouvám se všem ostatním, pro které to již, stejně jako pro mě, musí být únavné, ale jinak to nejde. Teď Vaše slova:
          Milan Vaněček napsal: 10. října 2018 (19:52)
          V ČR náhrada našich (zastaralých, na rozdíl od většiny německých) uhelných elektráren nebude. OZE nerostou, nové jádro se nepostaví dříve než 2035. Tedy klesne ČEZu export elektřiny. Export z ČR by se mohl udržet jen pomocí pozvolného budování fotovoltaiky, především na střechách.

          2) Cituji: Když i úplný laik porovná ceny větru (třeba offshore jak zde proběhla diskuse) nebo fotovoltaiky (jak jsem též zde ukazoval) před deseti lety a nyní tak mu musí být zřejmé že za dalších 10 let (já vím že už za 5 let) bude vítr a slunce nejlevnéjší zdroj energie v naší střední Evropě.

          K tomu doplním zde mnou neustále omílané: Walney extension byla spuštěna 6.9.2018, garantovaná cena na 15 let v přepočtu 170€ za MWh!!!

          Utěším Vás alespoň tím, že máte naprostou pravdu v tom, že to je skutečně hrozně únavné.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pro trollujícího Emila: ano tenjeden z nejvyšších exportů elektřiny na obyvatele máme (již od roku 2002, potvrdí Vám to třeba pí. Drábová nebo pan Wagner nebo Google).
            A selský rozum Vám řekne, že až to v příští dekádě omezíme tak export klesne
            2) část Walney byla spuštěna 2011, další část později, od 2014 CfD, poslední část 2018- vše už běží. Dotaz: byla v té době spuštěna v EU néjaká JE??? Ale staví se, staví se, ….
            A jaké jsou kontrahované ceny CfD u nových větrných parků na moři (ano teprve se staví) to jsem Vám už napsal. Čtete, čtěte ….
            Pozn. O té lži jaderné loby mluvila (a prosazovala ji) v pátek i naše ministryně MPO- o těch maximálních 20% elektřiny z větru a slunce pro ČR. A smutné je že ji šíří i někteří technicky vzdělaní lidé kterým musí být jasno že je to lež.

          • Emil napsal:

            No tak teď jste mi konečně otevřel oči. Britové budou tu naprosto bezprecedentní cenu za elektřinu platit pouhých 15 let, kdežto nám klesne export až v příští dekádě, která začíná za dlouhých 15 měsíců. (do roku 2022 přičtěte dalších 24 měsíců).
            Končím s trollováním, je to marné, je to marné, je to marné…

  11. Ivan Novák napsal:

    Pane Carlosi, odpovědnost za odchylku znamená, že dodáte, popř. odeberete, elektřinu ve smluvně poměrně přesně stanoveném množství a čase, jinak platíte jednak náklady na vyrovnání okamžité bilance, jednak výchovnou pokutu, abyste to podruhé nedělal. Domácnosti tuto povinnost nemají, takže se v rámci možností Vašeho jističe můžete chovat, jak Vás napadne. OZE mají taky výjimku, což ale u těch těžko předvídatelných nevadí jen když jich je zanedbatelně málo. K velikosti potřebné akumulace pro hypotetický případ výrazné převahy OZE na straně roční výroby v ČR jsem už psal, mně nevyšlo několik desítek GWh, ale 30TWh, které by bylo nutné mít připravené v půlce října jako medvěd podkožní tuk. Jde o to, že energie z VTE už u nás příliš nepřidáte, a od října do února slunce svítí méně hodin denně a vylézá níže nad horizont, než jindy. Tolik a tak velkých PVE v ČR postavit nelze. Jediný typ krajiny, kterou PVE nepoškodí, je skalnatá poušť, a na našich horách přece přinejmenším roste les (viz třeba Nant de Drance. Skotové před pár lety postavili Glendoe, spád 600m, a není to PVE!). Představa odpovídajících houfů FVE na střechách stejně ale reálná není, málokdo ji má orientovanou přesně na jih se správným sklonem, na zemi se tahle podmínka dá plnit snáze ale příslušně velkou plochu brownfieldů nemáme, a ani ti Číňani nebudou držet předimenzované výrobní kapacity věčně. Otázka tedy zní, co dělat, jestliže jsme vyšší mocí nuceni dekarbonizovat, a jako odpověď mi vychází JE.

    • Carlos napsal:

      Pane Nováku,
      nechcete se podívat co jsem k těm PVE psal? Na jaký typ akumulace a k čemu přesně mají sloužit, že jejich účel je zejména k zajištění přímé dodávky během části roku? Možná i v rozmezí Květen-Říjen? (přesně by mi to vyplivl počítač), což je pět měsíců. Navíc je to první fáze pro horizont 2035-2040. Ale zbytek jsem již jednou asi před půl hodinou napsal panu Wagnerovi.

    • Milan Vaněček napsal:

      Pane Nováku, Vy nevíte že v zimě se u nás převážně topí, na to jde v zimě domácnostem více primární energie než na elektřinu. A když ten plyn na topení ušetříte zateplováním, tak z něj vyrobíte elektřinu a kogenerace-to je ještě lepší.
      Když se tak dívám na naše letošní léto (trvá už půl roku, soudím tak podle toho že se již 6. měsíc koupu ve venkovním bazénu, mám ho zapuštěný, v polystyrenovém bednění, krytý polyakrylátem-skleníkový efekt) tak mohu říci že i laik vidí silné možnosti sluníčka a fotovoltaiky po nejméně polovinu roku (odborník to vidí na 8 měsíců). Přemýšlejte prosím způsobem, jak něco udělat a ne způsobem-to nééjde. A zapomeňte na nutnost orientace fotovoltaiky přesně na jih – to je jen důsledek velkých dotací a snahy o maximální zisk. Moderní elektrárny se orientují i na západ-východ (půl tak, druhá onak). Už jsem zde dával příklad z největší evropské elektrárny, je to na You tube.

      • Ivan Novák napsal:

        Páni,
        právě že jsem se podíval, a pokládal pak za vhodné vyjasnit, v čem spočívá velký objektivní problém.

      • Petr napsal:

        A jenom zaslepení laici nevidí, že když se budou soláry vyplácet stavět bez dotací, a začíná to v dost zemích už teď, tak veškeré panely z výroby ekonomičtěji koupí státy, kde je víc slunce než v Česku, a tam žije 90% světové populace.

        • Milan Vaněček napsal:

          Číňané, Korejci a Malajci v budoucnu i Indové vždy vyrobí tolik solárních panelů jaká bude poptávka. Stále se staví nové továrny vždy podle předpokládané či nasmlouvané poptávky, materálu na ně je dost pro celý svět

  12. petrik napsal:

    A co budete delat s vyhorelym jadernym palivem,ktere nikdo nechce !!! Muzete ho davat nasim sousedum,jako BONUS do odstavenych JE.Vsichi platime za komunalni odpad ci likvidaci PHE!!!Tak prodavejte elektrinu i s odpadem…..Muzeme elekrtinu take nakupovat,kdyz kupujeme maso atd…Za bolsevika jsme byli vice sobestacni…..

    • Petr napsal:

      Na jaderný účet se peníze na likvidaci u nás dávno odvádí.
      To by jste se divil, že nikdo nechce, před pár lety nám USA v rámci „nezištné pomoci“ odebrali pěkná kvanta plutónia.
      Právě pro to, aby jsme byli co nejvíc soběstační, je nejlepší teď vyhořelé palivo skladovat podle plánu dlouhá desetiletí u elektráre, do té doby ve velmi vysoká pravděpodobnost, že cena přepracování dále násobně poklesne, a pak budeme mít doma zásoby materiálu na palivo pro druhou polovinu století.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *