cropnnb-725x409

Jak je to s budoucností jaderné energetiky? – 2. část

Vladimír Wagner
Autor je absolventem MFF UK. Pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR, kde se zabývá studiem velmi horké a husté jaderné hmoty a možnostmi transmutace vyhořelého jaderného paliva. Přednáší na FJFI ČVUT. Věnuje se popularizaci vědy a fyziky. Zajímá se také o energetiku a byl členem druhé nezávislé energetické komise.

V nedávné době na tomto serveru vyšlo několik článků (například zde, zde a zde), které rozebírají situaci s vývojem v nízkoemisní energetice v posledních letech a budoucí trendy. I zde se hlavně v diskuzích objevuje, jak nezadržitelně se intenzivně rozvíjí obnovitelné zdroje a jak je ta jaderná energetika v úpadku. Proto bych se podíval právě na tuto oblast a ukázal, že tomu zdaleka tak není.

Toto je pokračování 1. části článku

Nové reaktory musí nahrazovat ty, které se odstavují. Celkově se počet reaktorů zvýšil sice jen o dva, ale výkon o 5 GW. Jen malé zvýšení počtu reaktorů bylo dáno hlavně tím, že z databáze bylo odepsáno pět menších japonských reaktorů starších než 40 let, jejichž oprava a přizpůsobení novým bezpečnostním podmínkám by se již ekonomicky nevyplatily. V letošním roce k těmto pěti blokům přibyl ještě šestý.

V polovině roku 2015 byl provoz ukončen také u elektrárny Grafenheinfeld, prvního velkého bloku s výkonem 1345 MWe v Bavorsku. Odstavení bavorského bloku je důsledkem Energiewende a je začátkem likvidace zdrojů, které doposud produkovaly 50 % bavorské elektřiny. Reaktor měl povolení fungovat až do konce roku. Ovšem při dojednávání podmínek pro prodloužení provozu jaderných bloků v roce 2010 byla stanovena speciální daň, která se také určovala podle množství zaváženého čerstvého paliva. Po zrušení prodloužení provozu německých bloků po Fukušimě tato daň zůstala. Na půl roku tak byl provoz, který by vedl k nutnosti zaplacení řady poplatků a čerstvé palivo by za půl roku vyhořelo jen velmi málo, ekonomicky nevýhodný.

Odstavení švédského bloku Oskarsamn 2 bylo způsobeno hlavně zvyšujícím se zdaněním výroby v jaderných elektrárnách a nepříznivými podmínkami na deformovaném evropském trhu. V tomto případě jde o varný blok s výkonem 638 MWe, který je starší než 40 let. Od roku 2013 byl odstaven a připravovala se jeho rekonstrukce pro další prodloužení provozování. Ta se za daných podmínek ekonomicky nevyplatí. Potěšující je, že tento případ vedl ve Švédsku k přehodnocení speciálních dodatečných daní, které byly na jádro uvaleny.

Posledním odstaveným reaktorem v roce 2015 byl blok Wylfa 1, který byl posledním starým plynem chlazeným reaktorem typu Magnox ve Velké Británii. Podle plánu skončil provoz 30. prosince 2015 po 45 letech provozu. V tomto případě jde o zařízení, které vyčerpalo svou životnost a dosloužilo.

Ve Vermontu bude jádro nahrazeno plynem

Další charakteristický příklad odstavení je z konce roku 2014. V USA se 29 prosince 2014 po 42 letech provozu odstavila elektrárna Vermont Yankee s jedním varným blokem o výkonu 602 MWe. Provozovat jediný menší blok v podmínkách nízkých cen břidlicového plynu se ekonomicky přestalo vyplácet. Elektrárna produkovala 72 % elektřiny ve Vermontu, 22 % bylo produkováno vodními zdroji. Produkce elektřiny tak byla s velmi nízkými emisemi CO2.

To se nyní změní. Jádro bude nahrazeno plynem. Ve Spojených státech je hlavně v oblastech, kde je dostup k levnému břidlicovému plynu, ohroženo několik jaderných bloků. Na rozdíl od dotovaných obnovitelných zdrojů nemají zaručenu cenu a odběr. Výsledkem je, že tyto zdroje jsou z větší části nahrazovány zdroji plynovými. Plyn získaný frakováním tak nahrazuje kromě uhlí, kdy emise oxidu uhličitého snižuje, také jádro, což naopak přispívá ke zvyšování těchto emisí.

Vývoj produkce elektřiny v Číně pomocí jaderných, větrných a slunečních zdrojů (zdroj M. Schneider a A. Froggatt: The world nuclear industry, status report 2016)

Vývoj produkce elektřiny v Číně pomocí jaderných, větrných a slunečních zdrojů (zdroj M. Schneider a A. Froggatt: The world nuclear industry, status report 2016)

V nejbližší době se také nejspíše budou vypínat dva reaktory v Indii. Jde o bloky Tarapur 1 a 2. Ty patří k jedněm z nejstarších využívaných reaktorů. Do provozu byly uvedeny v roce 1969 a nyní tak už mají 47 let. Jsou také velmi malé, s výkonem pouhých 150 MWe každý. Jejich stáří se projevuje i v efektivitě jejich provozování a koeficientu využití a tím i v ekonomice. Situace a úvahy okolo těchto indických reaktorů ukazují na další otevřenou otázku. Reaktory stárnou. Řada komponent se dá vyměnit a dokonce vylepšit. To je i důvod, že výkon řady reaktorů se po jejich rekonstrukci zvětšil. Jeho celková doba provozování je tak závislá na životnosti klíčových částí, které vyměnit nelze, hlavně reaktorové nádoby.

Závisí na typu reaktorů, ale u většiny z nich je provozování až šedesát let možné. V USA se už dokonce připravují k posuzování prvních žádosti o licenci na provozování déle než šedesát let. Na druhé straně však pochopitelně starší modely reaktorů nemusí mít takové ekonomické parametry a požadované zvyšování jejich bezpečnostních parametrů může být ekonomicky také náročné. Navíc se pochopitelně mohou měnit nejen průmyslová struktura a potřeby regionu, ve kterém se nacházejí. Konečné rozhodnutí o prodlužování provozu tak může být v konkrétních případech hodně otevřené. Týká se to hlavně Evropy a Spojených států amerických.

Výroba elektřiny z jádra se začala v posledních letech opět zvyšovat

Jak bylo zmíněno, po propadu po událostech ve Fukušimě I, se výroba elektřiny z jádra začala v posledních letech opět zvyšovat a její podíl se stabilizoval. Další vývoj bude záviset nejen na situaci ve zmiňované Číně, Indii a Jižní Koreji, ale také na tom, kolik bloků se uvede znovu do provozu v Japonsku. Tam je po odepsání zmiňované šestice bloků stále 42 reaktorů a dva ve výstavbě. V provozu jsou však pouze dva reaktory v elektrárně Sendai. Spuštěny byly ještě dva reaktory v elektrárně Takahama (bloky 3 a 4), ale zde soud na podnět skupiny aktivistů předběžným opatřením jejich provozování zastavil. Čeká se tak velice dlouhé soudní jednání s velmi nejistým výsledkem.

Ke spuštění se také připravuje blok Ikata 3. Dalších 20 bloků je posuzováno úřadem pro jadernou bezpečnost NRA, zda splňují podmínky pro obnovení provozu. Vzhledem k tomu, že jen těžko lze předpovídat průběh politických a soudních rozhodnutí, je otázka, kolik reaktorů bude v Japonsku fungovat a kdy, úplně otevřená. Podrobněji o současné situaci ve Fukušimě a Japonsku je zde a zde. 

Vývoj produkce elektřiny v Indii pomocí jaderných, větrných a slunečních zdrojů (zdroj M. Schneider a A. Froggatt: The world nuclear industry, status report 2016)

Vývoj produkce elektřiny v Indii pomocí jaderných, větrných a slunečních zdrojů (zdroj M. Schneider a A. Froggatt: The world nuclear industry, status report 2016)

 I bez reaktorů v Japonsku se tak roční produkce elektřiny z jaderných zdrojů zvyšuje a blíží k hodnotě před rokem 2011 a k zatím dosaženým maximům. Z hlediska snížení emisí je to velice důležité. Připomeňme, že nízkoemisní zdroje v loňském roce celkově vyrobily 33,9 % elektřiny, zbývající část vyprodukovaly zdroje fosilní. Je vidět, že pro jejich alespoň částečné nahrazení bude potřeba udělat velice hodně. A je při tom obrovský prostor pro různé zdroje vhodné pro různé podmínky a režimy provozu. Z nízkoemisních zdrojů pak vodní vyrobily 16,5 %, Jaderné 10,7 % a všechny ostatní obnovitelné kromě vody pak 6,7 %. Je vidět, že jaderné zdroje, i přes popsaný pokles a intenzivní nárůst obnovitelných zdrojů zůstávají na druhém místě.

V každém regionu je efektivní jen určitý podíl jaderných zdrojů

Je pravdou, že obnovitelné zdroje v posledních letech velmi rychle rostou, a je to dobře. Ovšem podobně rychle rostly zdroje jaderné v sedmdesátých a osmdesátých letech. Pak ovšem narazily na několik faktorů. Jedním bylo, že v každém regionu je efektivní jen určitý podíl jaderných zdrojů. A v okamžiku, kdy Francie vysoce přesáhla poloviční podíl jádra na výrobě elektřiny a Švýcarsko či Švédsko těchto 50 % zhruba dosáhly, už další zvyšování produkce elektřiny z jádra v těchto zemích nebylo efektivní.

Řada zemí, které jádro provozovaly, také narazily na skutečnost, že ne všude lze jadernou elektrárnu postavit. Zásadní zlom však způsobila velmi intenzivní a efektivní kampaň zelených aktivistů v čele s Greenpeace, která docílila velmi silného odporu proti jaderným elektrárnám v řadě zemí.

Na podobné limity narážejí obnovitelné zdroje

A na podobné limity narážejí i obnovitelné zdroje, jak ukazuje právě i vývoj v posledních letech. Na územích jako Německo, Dánsko, některé oblasti Spojených států, Austrálie nebo Číny, kde postavily celkové výkony větrných nebo solárních zdrojů srovnatelné se spotřebou v dané oblasti, pak každé další zvýšení vede k tomu, že využití těchto zdrojů je stále méně efektivní. Při ideálním počasí překračují i značně potřebu a v době, kdy nefouká či nesvítí slunce, elektřinu stejně neprodukují. Co to dělá v Jižní Austrálii, je popsáno zde.

Problémem pak je také nedostatek potřebných síťových propojení, které by spojily oblasti s vhodnými podmínkami s těmi, kde je elektřina potřeba. Německo je tak nuceno omezovat výstavbu těchto zdrojů (viz zde). Je to i důvod, proč Čína využívá své větrné zdroje mnohem méně efektivně než Spojené státy. Při dvojnásobném instalovaném výkonu má stejnou roční výrobu elektřiny z těchto zdrojů (viz zde). Zároveň se začíná v některých oblastech objevovat silný odpor proti stavbě větrných turbín v blízkosti obydlených území (viz zde).

Zajímavý je pohled na vývoj v Číně a Indii

Zajímavé je z tohoto hlediska pohled na vývoj v Číně a Indii. Obě země jsou špičkami v instalacích všech nízkoemisních zdrojů a politicky žádný z nich nepreferují. Je vidět, že v případě Číny je produkce elektřiny z větru a z jádra zhruba stejná. Produkce solárních zdrojů je násobně menší. Před třemi lety výroba z větru předběhla tu z jádra, ale nyní už zase jaderná produkce tu větrnou dohání. Počet instalací větrných turbín bude v následujících letech z popsaných důvodů nižší, ale zase se budou budovat sítě, které umožní efektivnější využití stávajících kapacit. Dá se tak předpokládat, že rozvoj větrné energetiky bude tomu jadernému stačit a Čína bude při své cestě za snížením emisí spoléhat hlavně na vodu, jádro a vítr.

Pokud se podíváme na Indii, je zde vývoj velice podobný. Je třeba zmínit, že v zobrazeném období se projevily dva největší bloky postavené v elektrárně Kudankulam zatím minimálně. Zmíněné dvě země patří k těm, u kterých lze stále čekat velmi rychlý nárůst spotřeby elektřiny. Pro celosvětové omezení růstu emisí jsou tak tyto země i díky své velikosti klíčové. Je tak pozitivní, že se jim daří nízkoemisní energetiku rozvíjet a i ve velikosti jejich instalovaných kapacit jsou na čele světového pelotonu. A právě u nich je vidět, že bez jaderné energetiky by omezování emisí bylo daleko menší a pomalejší.

Zároveň je každý nízkoemisní zdroj vhodný do různých podmínek a v různých režimech. Opravdu radikální omezení emisí tak umožňuje pouze efektivní a podle lokálních podmínek nastavený energetický mix. I to ukazuje pohled na pro nízkoemisní zdroje velice úspěšný rok 2015. Ontario mohlo hlavně díky kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů v roce 2014 úplně zrušit výrobu elektřiny z uhlí. A ukazuje tak, že efektivní i poměrně rychlá cesta k omezení fosilních zdrojů a emisí existuje. Jinou otázkou je, jestli bude při různých existujících ideologických kampaních, které potlačují schopnost racionálního posuzování, realizovatelná.

Grafy v článku jsou převzaty z práce M. Schneidera a A. Froggatta: The world nuclear industry, status report 2016. Tuto práci určitě doporučuji k nahlédnutí. Z protijaderným postojem Mycla Schneidera i z řadou jeho interpretací nesouhlasím a vedl jsem s nim i několik polemik. Ale vždy jsme se shodli, že se snažíme předkládat fakta a diskutovat o nich. Takže čísla a fakta v jeho studii jsou předkládána s co největší seriózností a lze se o ně opřít při vlastním pohledu a úvahách.

Jednu z mála zásadních kritických připomínek, kterou k jeho práci v tomto roce mám, je to, že přebral odhady o počtu úmrtí vlivem radiace z Černobylu ze studie Iana Fairlieho, které jsou postaveny na absolutně nevědecké metodice. Zdůvodnění tohoto mého tvrzení je zde.

Štítky:

27 odpovědí na Jak je to s budoucností jaderné energetiky? – 2. část

  1. Milan Vaněček napsal:

    Díky za odkaz na Report. Ten je velmi zajímavý. Cituji z Executive summary:
    Globally, wind power output grew by 17%, solar by 33%, nuclear by 1.3%.
    • Brazil, China, India, Japan and the Netherlands now all generate more electricity from wind turbines alone than from nuclear power plants.
    Takže trendy jsou jasné.
    Co se týče Japonska, opět cituji:
    • Five years after the Fukushima disaster began on the east coast of Japan, over 100,000 people remain dislocated.
    To je důvod odporu konzervativních Japonců vůči JE.

    • Vladimír Wagner napsal:

      Pane Vaněčku, vývoj v Číně a Indii vidíte na grafech a je dost pravděpodobné, že po letošním spuštění řady bloků v Číně a spuštění bloků Kudankulam 1 a 2 se v těchto zemích pořadí u jádra a větru obrátí. V Japonsku moc větru nemají, jen tam měly téměř všechny jaderné bloky vypnuté. V každém případě se právě na té Číně a Indii ukazuje, že jádro a vítr jsou s vodou těmi dominujícími zdroji v potenciálu nahrazování fosilních zdrojů (pochopitelně to závisí na geografických podmínkách).
      Jinak operování výkonem bez uvážení koeficientu využití může být docela zavádějící 🙂

  2. Vladimír Wagner napsal:

    Jen malá poznámka. Od napsání článku uběhla jistá doba, takže bych jen doplnil, že blok Ikata 3 už v Japonsku běží. Psalo se o tom i na tomto serveru.

    • Milan Vaněček napsal:

      Cituji dále z Reportu:
      The French state-controlled integrated nuclear company AREVA is technically bankrupt after a cumulative five-year loss of €10 billion (US$10.9 billion).
      To je opravdu velká ztráta pro firmu v „perspektivním oboru“.
      Jinak co do všeho motáte koeficient využití-autoři zprávy srovnávají vyprodukovanou elektřinu v TWh.
      Zkrátka doporučuji všem přečíst si alespoň Summary z reportu, kolega Wagner nezvládl objektivní přetlumočení Reportu.

        • Milan Vaněček napsal:

          Kdyby jste si přečetl primární články z amerických serverů, a ne převzaté „výcucy“ na OEnergetice (díky za ně, ale často se zkreslí primární informace) tak by jste dostal jinou (správnou) informaci, o tom co se děje v Sunpower (velká americká firma, dělá špičkové monokrystalické Si panely, stěhuje pobočku z Malajsie blíž k USA (Mexiko) a bude se zaměřovat více na residenční aplikace, kde je omezení plochou střechy, čili vysoká účinnost je žádoucí).
          Obdobně v Japonsku je konečně už konec velmi vysokých dotací do FV, což jen odstraní z trhu zlatokopy a pomůže solidním firmám z technické špičky.

      • Lukáš Brandejs napsal:

        Zase zbytečně urážíte? Prostě v následujících 5-7 letech lze očekávat opět masivní nárůst produkce elektřiny z jádra, s tím nic neuděláte. Říkám to s plným vědomím toho, že dojde k odstavení reaktorů v Německu. Matematika je jasná – i kdyby se Japoncům podařilo spustit (vzhledem k protestům) jen polovinu z plánovaných 24 reaktorů + nové reaktory v Číně + Korea + Rusko + Mochovce 3,4 + Olkioluoto – tady se s Vámi klidně vsadím, že v uvedeném horizontu se dvě posledně jmenované už konečně spustí. A snad i Flammanville, ale tam se raději nevsadím 🙂
        Každopádně i vzhledem k relativně vysokému instalovanému výkonu nově stavěných reaktorů (vyšším, než reaktory odstavované), produkce elektřiny z jádra půjde nahoru. Tím nijak nepopírám dynamický nárůst produkce z OZE, který bude rovněž pokračovat, jen konstatuji, že role jádra bude mít opět stoupající tendenci, byť se Vám to evidentně nelíbí…

      • Vladimír Wagner napsal:

        Pane Vaněčku, stejně jako M. Schneider dělám takový roční přehled jaderné energetiky. Oba vycházíme ze stejných dat. Takže jsem pro zajímavost uvedl i odkaz na jeho práci, a použil jsem některé jeho grafy, které do značné míry popírají jeho interpretace. Takže tento můj příspěvek opravdu není přetlumočení tohoto reportu. Pokud doporučuji jeho přečtení, tak spíše než summary, tak text jednotlivých částí reportu, kde jsou právě data. Summary jsou spíše jen ty interpretace M. Schneidra, které jsou podle mě špatné.

        • Milan Vaněček napsal:

          Pane kolego, vědec má použít všechna dostupná data a ne si vybrat jen ty, které se mu hodí…. To přece víte, tak se tím prosím řiďte.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, je rozdíl mezi daty a interpretací. Já a i M. Schneider používáme stejná data. Jen se lišíme v interpretaci.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ne, Vy selektivně ignorujete některá data, například z obr. 13-17 z Reportu Schneider et al. Berete zahájené projekty stavby JE ale nestaráte se o to že do roku zhruba 2030 bude třeba nahradit cca 40% současných JE vyřazených proto že dosloužily…(když budete chtít udržet vyrobené TWh; podíl jaderné energetiky bude stejně pokračovat v sestupu…)
            Čína je specifická, že jako jaderná velmoc se věnovala především vývoji jaderné energie pro vojenské účely a stavbu JE zahájila mnohem později než západ či Rusko. Vývoj USA a EU je úplně jiný (tak ho selektivně neuvádíte).

  3. Milan Vaněček napsal:

    Pane Brandejs, přečtěte si tu zprávu celou nebo aspoň Summary a grafy. Vypadá seriozně, je to založeno na datech, která nejsou selektivně vybírána aby se to někomu (ne)hodilo. Děkuji panu Wagnerovi za kvalitní odkaz.
    Cesta Arevy-stále větší reaktory třetí generace-asi vede do záhuby, čtvrtá generace je zatím moc vzdálena (přes 10 let) pro hromadnou výrobu…
    Ale nejsem expert na JE, rád se poučím, rozumím jen fotovoltaice (což je v dlouhodobém výhledu predátor jaderné energetiky, možná s výjimkou oblastí u polárního kruhu).

    • Lukáš Brandejs napsal:

      Nijak nezpochybňuji problémy Arevy, stejně jako jsem se nevyjadřoval k Sunpoweru, neboť se snažím nevyjadřovat k tomu, o čem moc nevím. Pouze suše konstatuji, že vzhledem k počtu reaktorů gen. III. a III+ ve světě, které jsou ve vysokém stupni rozestavěnosti a vzhledem k zahájenému procesu znovuspouštění v Japonsku), tak v horizontu 5-7 let světová produkce elektřiny z jádra vzroste, a to výrazně. Toto tvrdím i přes konec JE v Německu a případné další odstavení starých reaktorů (tipuji zejména USA, něco v Indii a možná i Francie). Mimochodem do svých úvah jsem ani nezahrnul případné navyšování výkonu starších reaktorů v rámci údržby, které se sice děje pravidelně, leč je obtížně predikovatelné. Stejně tak nijak nezpochybňuji nástup OZE, nejsem blázen. To je holý fakt a pokud by se tak dělo s rozumem, nemám nejmenších námitek. Prostě nemám rád černobílé pohledy na věc – nejen OZE, ale i jádro prochází výrazným technologickým vývojem. Ať už jde o spotřebu paliva, pokles finální produkce odpadů či bezpečnost. A jde o posuny markantní. Jen je chtít vidět.
      P.S. IV. generaci jsem záměrně vynechal. Technologicky je zvládnutá, nějaké reaktory již fungují, ale máte pravdu. Masové rozšíření v mnou zmíněném časovém horizontu nelze očekávat.

      • Milan Vaněček napsal:

        Vpodstatě souhlasím. Myslím že TWh z JE vzrostou v těch 5-7 letech o cca 5-10%, ale FV se za tu dobu zdvonásobí (i když absolutně dodá stále méně TWh) a do roku 203O nechá za sebou jadernou energetiku dost vzadu v TWh vyrobené energie i v ceně vyráběné el. energie..

        • Vladimír Wagner napsal:

          Pane Vaněčku, v současné době dodávají jaderné elektrárny zhruba 20 krát více elektřiny než fotovoltaika. To znamená, že pokud produkce jaderných bloků vzroste za 5-7 let o 5-10 % a produkce fotovoltaiky bude v té době dvakrát větší, tak v té době bude pořád produkce jaderných bloků o řád (desetkrát) větší. Představa, že fotovoltaika v dalších sedmi letech jádro byť jen dožene není moc realistická. Že Vaše představy nemají moc společného s realitou ukazuje i vývoj v Číně a Indii. Podle řady Vašich příspěvků je růst fotovoltaiky zvláště v Číně na světové špičce. Přesto v Číně roste produkce z jaderných zdrojů (stejně jako větrných) v absolutních hodnotách rychleji než fotovoltaika (viz grafy v tomto článku). Problém ve Vašich představách je, že růst výkonu může být velký, ale je nutné započítat i koeficient využití. A také je třeba si uvědomovat, že velký procentuální nárůst při malém základu může znamenat menší absolutní nárůst produkce, než daleko menší procentuální nárůst z mnohonásobně většího základu. Obávám se, že Váš velmi jednostranný pohled ovlivňuje racionalitu Vašeho uvažování.
          Určitě si myslím, že fotovoltaika poroste a doufám, že velmi intenzivně hlavně v decentralizované podobě, ale Vaše představa je značně mimo realitu.

          • Milan Vaněček napsal:

            Vážený pane kolego, Vaše druhá věta říká to samé co říkám já, fotovoltaika v TWh nemůže za 5-7 let předstihnout celosvětově jádro (to může jen v některých zemích, jako je Německo, ale ne celosvětově). Ale, jak říkám já (a to jen cituji co znám např. z ekonomických, např. Bloomberg nebo vědeckých analýz, např. ze světových PV konferencí) při extrapolaci vývoje zohledňujícího data z posledních 15 let fotovoltaika (celosvětově, v TWh) předstihne TWh vyrobené v JE někdy před rokem 2030.
            Máte MFF UK jako já tak víte co je to mocninný růst u fotovoltaiky na rozdíl od růstu-poklesu-stagnace-slabého lineárního růstu u jaderné energetiky.
            Jedno je jisté-moje ani Vaše představy nerozhodnou. Ale seriozní výzkumné reporty (jeden o jaderné energetice jste nám presentoval zde na OEnergetice a já to okomentoval) hovoří jasně, před rokem 2030 už bude rozhodnuto celosvětově ve prospěch OZE (i když v některých státech mohou lobystické skupiny tento celosvětový vývoj na desítky let zvrátit). Myslím že to také víte….

          • Milan Vaněček napsal:

            Ještě poznámka k Vaší prvé větě: to máte nějaká hodně stará data, kdy to ovšem platilo (možná před Fukušimou), dnes už je situace jiná, je to méně než desetinásobek a mění se to ve prospěch FV každý rok.

          • Jakub Liman napsal:

            Pane Wagnere, prosim neplytvejte Vasim casem v takoveto diskuzi, nema to vyznam. Vzpomente si na Forresta: Pro hlupaka, kazdy hloupy.. jak rika jeho mama. Stojite proti agitce, ktera nema rozumne argumenty, ma agresi a urazky, parkrat jsem se snazil vzdorovat a ptat se..ale nejde to, v nejlepsim dostanete odpoved ve stylu „Proc by soustava nemohla stat na intermitentech? Ja videl rozbihat tezky tepelny cerpadlo fotovoltaikou.“
            Vas cas je na tohle drahy.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Lipman, času mám dost, jsem už v pensi, tento týden nehlídám vnoučata tak jen upravuji zahradu a koupu se v bazénu. Myslím, že je nutno informovat lidi (a hlavně ty co nemají přístup k vědeckým serverům) co se děje na západ od nás ve vědě, technice i energetice. Nechci přesvědčovat, chci jen informovat.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, jen proto, abychom připomenuli konkrétní data. Podivejme se na roční produkci jaderných a fotovolatických elektráren po událostech ve Fukušimě. Takže v letech 2011, 2012, 2013 a 2014 byla produkce v TWh v jaderných elektrárnách (už po výpadku v Japonsku po Fukušimě) 2518, 2346, 2359 a 2411 a z PV to bylo 62,8, 97,0, 135,0 a 188,0. Takže jádro vyrobilo v daných rocích 40krát, 24krát, 18krát a 13krát více. Já jsem ve svém příspěvku použil data z roku 2013. Uznávám, že to nejsou poslední data z roku 2015, ale nejsou to zastaralá data z doby před Fukušimou (tam by šlo o poměr dvou řádů). Máte pravdu, že poměr se rychle mění díky tomu, že PV startuje z velmi malých čísel, ovšem změna poměru se také rychle zpomaluje. A vypovídající je také to, že mezi rokem 2014 a 2015 stoupla produkce v jaderných elektrárnách o 42 TWh a v PV o 53 TWh. Přičemž i já doufám, že produkce ve PV se bude zvyšovat v budoucnu rychleji, ovšem u jádra teď také přicházejí hojnější léta, protože se nejen v Číně spouští řada bloků a Japonsko se k jádru vrací. Naopak například Německo i některé další státy, které mají velký výkon FV už narážejí na limity. Naopak je velký potenciál v rozvojovém světě, kde se hodí decentralizovaná síť. Ale opravdu nemá cenu se přít. Prostě uvidíme.
            Jen ještě jednu poznámku. Jsem teď na Krétě, což je nejjižnější část Evropy. Zde opravdu nemá smysl stavět jaderku a alespoň podle mě by bylo ideální co nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (větru a slunce). Přesto jsou tu hlavním zdrojem tři velké tepelné elektrárny na mazut a Kréťané nadávají, jak je dotace do fotovoltaiky a větru vysávají. V celém Řecku dodávají solární elektrárny něco přes 2 TWh, zatímco fosilní 38 TWh. Není zde těžba a žádná jaderná a fosilní loby, přesto zde, kde alespoň podle mého názoru jsou lepší podmínky pro využití slunce než v Německu, je to s tou fotovoltaikou dost slabé. Není to spíše tím, že bohatí Němci si mohou dovolit takový luxus a chudí Řekové ne?

  4. Milan Vaněček napsal:

    Vážený pane kolego,
    tak jsem rád že jsme nalezli souhlas okolo čísel. Pro rok 2015 (já vždy informuji o nejnovějších datech a trendech) jsem měl pravdu, samozřejmě v roce 2011 byl poměr jádro/fotovoltaika obrovský.
    Co se týče Německa a Řecka, souhlasím s Vámi. Je to velká hanba Německa, že se snaží v Řecku vše skoupit a vysávat ho místo aby mu zaplatili reparace za škody a zločiny z 2. světové války-například i částečně formou investic do fotovoltaiky. V Řecku jsem vždy viděl všude ohřev vody ze slunce ale FV málo.
    Pěknou dovolenou přeji, já jsem zde v Praze na zahradě u bazénu, vodu mám 28 C teplou, takže pohoda též.

    • Jakub Liman napsal:

      Mily pane Vanecku, v tom pripade vyuziju rad vaseho casu a energie, zda byste mi pomohl ze zapadu trochu pomoci.. Nikde jsem nenasel tady na vychode konkretni cisla s jakou teplotou vlastne jako EU a cele lidstvo bojujeme. Vzdycky ctu „abysme zabranili otepleni planety o 2 stupne celsia do pulky stoleti..“ (nebo 1,96). Vysvetlete mi proto prosim: 1. Jaka teplota byla ona referencni? 2. Jaka konkretni teplota je, ktere se tak desime? 3. Kde se tyto udaje vzaly (tedy jak se meri a pocitaji)? 4. A samozrejme jak se v pulce stoleti zjisti, jestli to snazeni k necemu bylo? 5. Co bude potom, co se zjisti vysledek? ..a kruci, proc zrovna o necele dva stupne? Proc ne o sest?

      Diky a zdravim! ..a jen se zeptam, ty clanky jsou celkem drahe, muze je soukroma osoba bez sluzeb knihoven nekde rozumne sehnat?

      • Milan Vaněček napsal:

        Jakube, moje motivace pro výzkum nových materiálů a fotovoltaiku nesouvisí s globálním oteplováním. Ani si nejsem jist zda je to tak vážné (ale vidím že počasí je více extrémní než bývalo). Moje motivace pro čisté zdroje energie je zdravotní-když porovnám moji generaci (70+) s mými dětmi a hlavně s vnoučaty vidím mnohem častější alergie, astma, …. určitě to souvisí s řádově vyšší dopravou v Praze a okolí a stím souvisejícími emisemi z aut. Obdobně když někdo v okolí chalupy topí uhlím a spaluje plasty tak to taky nelibně nesu. Nejsem „zelený“ ale jsem konzervativní ekolog, mám rád bezodpadové hospodářství jako měl můj strejda na statku.
        Na jaderné energetice se mi nelíbí její rizika a jaderný odpad. Co se týče modelování změn podnebí, o tom skoro nic nevím, obraťte se na odborníky meteorology, ale je mi jasné že měření i modelování musí být i v době superpočítačů extrémně těžké a že všechny modely musí zjednodušovat.

        • Jakub Liman napsal:

          Modelovani je v tomto pripade uplne nemozne, staci se podivat na rozdily predpovedi na yr.no, chmu a třeba medardovi..a to je na par dni dopředu. Ja ty otazky ale myslel vazne, nedavno jsem tu také napsal par clanku mj. i takovy, kde kladu prave takovehle otázky, prave proto, ze ja jsem generace 30+-, a po praci na me ceka program deti, pak program zena a když se postesti, tak program dizertace a na clanky zapadni, severni, vychodni mi fakt nezbyva cas.. takze jestli mi date tip, kde brat a nekrást, budu jedine rad.. bezna cena clanku je par desitek EUR 🙁 ..ano, alergik a astmatik jsem taky byval, nastesti odeznelo, ale to nemusi souviset jen s emisemi.. chemie, leky apod. jsou uz dneska snad ve vsem.
          Z energetiky jsem presvedcen, ze na vyrobenou jednotku je nejcistsi energie jaderna, co se negativnich externalit tyce. A nemůžete prece koukat na vyhorele palivo tak negativne, celkem slusne se s nim da zatocit v rychlych reaktorech, nekterych typech Gen IV a i kdyby se nepodarilo, tak na problém nemusim nutne koukat z horizontu lidskeho života. To je totiž jeden extrem, rikame, ze za 10 polocasu rozpadu vychcipa „všechno“. Klasicky se říká 240 000 let na palivo s vysokym obsahem 239Pu, ale co je to oproti geologicke ere? To je druhy extremni pohled. Potom existuji metody ADTT (ADTS) – Accelerator Driven Transmutation Systems/Technologies. Není vyrazne efektivnejsi desitkami miliard rocne (jsme bridilove oproti zapadu) vyvoj takových technologii, nez slepe uvadet na trh neefektivni technologie, které obtezuji elektrizacni soustavu? Potom by jadro bylo skutecne bezodpadove. A bezpečnost? Ja klukum, kteří to delaji, například verim, ale i tak je jadro pro tektonicky jasave Japonsko podle me fakt blbost.

      • Vladimír Wagner napsal:

        Vážený pane Limane, protože některé Vaše otázky souvisí s tím, co se měří i u nás v ústavu (růst a původ oxidu uhličitého v atmosféře) a trochu jsem se i o to zajímal, posílám alespoň odkaz na svůj článek, kde jsem vysvětloval postupy při zjišťování globální teploty a co tento pojem znamená a jak se tato veličina v posledních desetiletích a staletích vyvíjí a také, jaká se bere ta referenční teplota: http://www.osel.cz/5945-nova-analyza-tepelnych-rad-potvrdila-rust-globalni-teploty.html . O tom, jak se určuje hladina CO2 a její vývoj v minulosti i budoucnosti, je zde: http://www.osel.cz/5870-rekonstrukce-mnozstvi-oxidu-uhliciteho-v-atmosfere.html a odkazech v něm. To jsou experimentální data, která jsou s danými experimentálními nejistotami jasná. Jinou věcí je budoucí vývoj závislý na klimatologických modelech. Tam jsou nejistoty značně větší nejen dané experimentálními, ale i modelovými nejistotami a souvislost mezi množstvím CO2 a velikosti nárůstu globální teploty je v poměrně širokých koridorech nejistot. Ale to už je spíše otázka pro kolegy, kteří se klimatologií zabývají. A už hodně otevřenou otázkou je, zda je lepší hledat možnosti, jak se změnám klimatu přizpůsobit nebo proti nim bojovat a za jakou cenu. Podle mě je toto hodně otevřené. Ale asi nejlépe na dané modely a jejich výsledky je podívat se na některé z klimatologických serverů.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Ještě možná poznámka, pan Vaněček je opravdu expert hlavně na křemíkové články, ale obecně celkově na fotovoltaické systémy a danou oblast intenzivně sleduje. Proto nepovažuji diskuzi s ním (teď jsem navíc na dovolené) za ztracený čas. I když jeho jednostranné názory mi, jak lze asi poznat, moc pod fousy nelezou 🙂 Ale ono i v takové diskuzi se řada věcí i pro ostatní čtenáře může objasnit. Navíc pracoval ve fyzikálu a znám se s několika kolegy, kteří pracují ve stejné oblasti a váží si jej, i když mají střízlivější názory na problémy energetiky. Navíc se mi tento nový server líbí a myslím, že je důležitý pro osvětu v této oblasti, i když i autoři a diskutující mají i velmi rozdílné názory.
          Jen bych od pana Vaněčka čekal nějaké článečky o zajímavých novinkách právě v oblasti fotovoltaiky, což je opravdu oblast, kde se toho mnoho zajímavého děje. Psal jsem takový ne tak fundovaný článek zde: http://www.osel.cz/8910-sonda-juno-napajena-solarnimi-panely-dorazila-k-jupiteru.html Jinak zdravím a díky za příspěvky do diskuze.

        • Milan Vaněček napsal:

          Bohužel z otázek 1)otepluje se významně Země v posledních letech?
          2)roste CO2 v atmosféře? 3)je to jen korelace nebo je zde příčinná souvislost?
          4) je-li nárust CO2 příčinou, je nárust CO2 jedinou dominantní příčinou?
          které vyžadují stále zpřesňované vědecké zkoumání stala politika, která se navíc v současnosti vyznačuje „boji v zastoupení“ (proxy wars).
          Využívají ji politická hnutí resp lobystické skupiny obhajující právě ten svůj politický vliv či „nejlepší zdroj energie“.
          Přitom skutečný bezprostřední „driver“ pro udržitelný život na Zemi by měla být kvalita života. Tedy ne „boj s globálním oteplováním“ ale odstranění znečištování, způsobujícího zdravotní problémy, odstranění válek pro zdroje (ropa, nerosty, potraviny, voda, …), zajištění dostatku energie pro všechny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *