Nissan Leaf

Jak koupit elektromobil? Jedině ve slevě

Jan Veselý
Jsem dělník vědy, ekoterorista, malorolník zahrádkový, rozumbrada hospodský, sexuolog samouk, šofér, závozník, pán na hlídání, všeználek, nenažranec nenažraný, domácí kutil, kuchtík i uklízečka. Většinu z toho dělám dokonce i rád. Posledních několik let jsem propadl kouzlu energetiky a následky jsou mimo jiné obsahem tohoto článku.

Elektromobily v jejich rozletu dost omezuje jejich cena. Ale nedalo by se s tím něco udělat? Dalo, jen to chce jednoduchý nápad.

Obyvatelé města Fort Collins v Coloradu a celého státu Minnesota mohou do konce března získat velkou slevu na nový elektromobil Nissan Leaf. Oba programy jsou postaveny na jednoduché principu – nákup ve velkém. Díky práci neziskovek Drive Electric Northern Colorado (DENC) a Drive Electric Minnesota (DEM) a koalici partnerů, které daly dohromady, se podařilo odstranit cenový rozdíl mezi elektromobily na vozy se spalovacím motorem a ještě víc. Tyto programy navazují na velmi úspěšný pilotní program, který proběhl za spolupráce samospráv tří okresů státu Colorado, firmy Nissan North America a autodealerů. Výsledkem tohoto programu bylo zněkolikanásobení prodeje elektromobilů, za tři měsíce se na relativně malém území prodalo 248 Nissanů LEAF.

Nissan Leaf

Nissan Leaf 2016 – interiér, zdroj: NissanUSA.com

Rozvoj elektromobily výrazně stimuloval kalifornský program zero emission vehicle mandate (ZEV), který určuje povinnost výrobců automobilů nabízet k prodeji bezemisní vozidla a zároveň na ně finančně přispívá kupujícím. Není proto divem, že 40% všech prodaných elektromobilů v USA se prodalo v Kalifornii. Nový model prodeje, který organizují neziskovsky a místní samosprávy, dělají provoz elektromobilů ekonomicky mnohem zajímavějším i bez potřeby nových regulací a nutnosti financování dotací, což samozřejmě značně urychluje jejich šíření.

Slevový program v severním Coloradu …

V prosinci 2015 spustil DENC společně s Koalicí pro elektrifikaci, městy Fort Collins a Loveland a Coloradskou státní univerzitou slevový program pro Nissan Leaf a BMW i3. Byly velice podobné pilotnímu projektu v coloradských okresech Adams, Boulder a Denver z konce roku 2015.

BMW i3, zdroj: bmw.cz

BMW i3, zdroj: bmw.cz

Zajištění dobré ceny elektromobilů pro zákazníky je důležitou strategií pro prosazení elektromobility. Úspěch a zkušenosti z pilotního programu v okrese Boulder nám velice pomohly s tvorbou a prosazením obdobného programu z severním Coloradu.

– Annie Freyschlag, DENC

DENC vytvořil seznam požadavků pro výrobce automobilů a dealery, jejichž splnění jim umožnilo mít profit z prodeje ve velkém. Hlavními body podmínek byly kromě výhodné ceny i požadavky na znalosti prodejců o elektromobilech, vlastní marketingová kampaň a zajištění dostatečného množství vozů k okamžitému odběru. S touto nabídkou byli osloveni všichni místní prodejci automobilů a dohoda byal rychle uzavřena s dealery Tynan’s Nissan a BMW Center of Loveland. Po započtení slevy od výrobce a prodejce, daňových úlev a státní dotace se podařilo dosáhnout prodejní ceny nového elektromobilu Nissan Leaf za 10 623 dolarů (257 800 Kč). Je pochopitelné, že objem prodejů vysoce překonal veškerá očekávání. V prvních 5 dnech prodejů vyprodal Tynan’s Nissan veškeré skladové zásoby Nissanu Leaf model 2015 a proto operativně ve spolupráci s DENC vytvořil speciální výhodnější leasingový program pro dražší (a s větším dojezdem) Nissan Leaf model 2016. Podle A.Freyschlag to dokumentuje nutnost zajištění dostatku vozů k odběru. Navzdory této lapálii se Tynan’s Nissanu podařilo za 39 dní mezi spuštěním programu a koncem roku 2015 prodat celkem 51 kusů Nissanu Leaf, 6x více než bylo obvyklé před slevovým programem.

Poptávka byla tak vysoká, že DENC tento měsíc spustil druhé kolo slevového programu. Novinkou tohoto programu je další navýšení slevy při nákupu dvou nebo více kusů, například pro firemní flotily, cena je potom 8 800 dolarů (213 550 Kč) za kus. DENC plánuje dále pokračovat ve slevových programech a dále rozšiřovat nabídku značek a modelů elektromobilů tak, aby se co nejvíce stimulovala cenová konkurence a možnosti výběru pro zákazníky.

… a v Minnesotě, státu bez mandátů a dotací

Jednoduchý a účinný model prodeje elektromobilů pomocí slevových programů. Drive Electric Minnesota aktuálně vyjednal podobnou dohodu o množstevní slevě s dealerem Kline Nissan v minnesotském Maplewoodu.

Přemýšleli jsme, jaká by byla nejlepší strategie podpory rozvoje elektromobility bez státní regulace a dotací. Strategie využívající množstevní slevy vypadá velmi nadějně. Podařilo se nám dosáhnout takové množstevní slevy, že elektromobily se nyní prodávají za prakticky stejnou cenu jako benzínová auta stejné kategorie. Díky podstatně nižším nákladům na palivo a údržbu je to nabídka velmi lákavá.“

– Brendan Jordan, DEM

Drive Electric Minnesota obeslal výrobce automobilů a dealery. Nakonec se podařilo uzavřít dohodu s firmou Nissan a dealerem Kline Nissan. Hodnota slevy na nový Nissan LEAF SV je až 13 500 dolarů, 12 000 dolarů při nákupu na leasing a dokonce platí zpětně pro zákazníky, kteří si Nissan Leaf SV pořídili na leasing před slevovou akcí, těm jsou odpuštěny dvě měsíční splátky. Jelikož Minnesota nenabízí na rozdíl od Colorada ždáné daňové úlevy nebo dotace, je cena nového Nissanu Leaf SV u Kline Nissan přibližně 21 000 dolarů (509 600 Kč), což je plně srovnatelné se konvenčními vozy stejné (nižší střední) třídy ve stejné výbavě. Podle Jordana už bylo registrováno 300 stažení slevového voucheru. Zatím je příliš brzo na předpověď celkového prodeje, ale Kline Nissan již teď hlásí více než 3x vyšší prodej než v předešlém měsíci.

Kam dále vede cesta?

Slevové programy založené na množstevních slevách mají několik obrovských výhod. Nejsou závislé na existenci jakýchkoliv legislativních opatření nebo dotačních titulech, jsou administrativně mimořádně jednoduchá a levná (stojí jen práci několika lidí na pár měsíců) a politicky nekonfliktní. Podle výzkumu provedeného v rámci the Southwest Energy Efficiency Project, je úspěch takových akcí dán nejen velkými slevami, ale také jsou zákazníky vnímány jako implicitní potvrzení důvěryhodnosti obchodní smlouvy nezávislou třetí stranou a podle A.Freyschlag jsou podobné nákupy pro zákazníky mnohem komfortnější.

Podobné akce jsou výhodné pro místní aktivisty, prodejce aut (vyšší zisk díky vysokému obratu) i zákazníky. S podobnými projekty již existuje rozsáhlá zkušenost i v ČR. Takhle jde získat levnější pojištění, levnější elektrickou energii a zemní plyn, levnější mobilní tarify i levnější spotřební zboží. Pokud si myslíte, stejně jako já, že elektromobilita má do budoucna smysl, tak tento článek a informaci v něm obsaženou šiřte dál a hledejte dostatečně šikovné lidi, kteří tento obchodní model budou schopni zrealizovat a zpropagovat. Já to rozhodně dělat budu, stejně jako už hromadím penízky na auto s výfukem v Dukovanech.

Závěrem článku bych chtěl poděkovat Rocky Mountain Institutu za skvělý nápad, za vzorně provedený pilotní program a za to, že mě svým blogem inspirovali k tomuto článku.

Parametry vozu Nissan Leaf 2016 SV jsou k nahlédnutí zde. Náhledový obrázek je schéma pohonu Nissanu Leaf 2016, zdroj NissanUSA.com

 

Autor:

37 odpovědí na Jak koupit elektromobil? Jedině ve slevě

  1. Petr Novák napsal:

    Dobrý den. Omlouvám se, že nepíšu dotaz přímo k článku. Nemám technické znalosti – jaký výkon by musela mít jedna veliká větrná elektrárna v ČR, kdyby chtěla zajistit 1/3 současné spotřeby elektřiny ČR a jakou by musela mít rozlohu, kdyby platilo 1 větrník na plochu 0,2 km2. Děkuji za odpověď

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Je to sice mimo téma, ale odpovím hrubým výpočtem. Česká spotřeba je ~60TWh/rok neboli 60 000 000 MWh/rok, třetina je 20 000 000 MWh/rok. Dále budu předpokládat větrné turbíny, které se staví, tj. 3 MW instalovaný výkon a 30% koeficient využití. Jedna elektrárna pak vyrobí 3*8760*0,3=7884 MWh/rok. Prostým dělením pak dostanete 2537 „větrníků“ neboli ~7,6 GW instalovaného výkonu.
      S tou plochou je pak problém, taková obří větrná farma by pak sice mohla zabrat 2537*0,2=507 km2 (přibližně plocha Ostravy), ale to, že máte někde vrtuli ještě neznamená, že kolem ní je taková obří „no-go“ zóna. Na zemi potřebujete jen trochu místa na základy a účelovou příjezdovou komunikaci, což vychází na cca 500 m2/větrník, to pak znamená ~1,27 km2 zabrané plochy na zemi, všude jinde můžete mít dále les, pole, louky, … Vhodné lokality jsou třeba na Vysočině, v Nízkém Jeseníku a Oderských vrších, Českém středohoří nebo Krušných horách. Tam je místa dost a dole v údolí jsou některá centra české spotřeby.
      Tenhle výpočet můžete adaptovat podle potřeb, můžete předpokládat větší VtE, už se dělají pro pozemní instalace i s výkonem 3,2 MW nebo 3,6 MW. V příští generaci technologie se uvažuje o 5 MW – což znamená uměrně méně vrtulí, můžete měnit koeficient využití, …

      • Jakub Líman napsal:

        Dobry den, tech 30% doby vyuziti maxima je na ceske VTE dost, ne? Ja bych bral tak 1700h/rok – kouknete se do vykazu ERU tam se to da snadno spocitat. Na Baltu je to zas o dost vic, i pres 4000 h/rok, ti maji ale zas problem, ze to zatim nemaji kam vyvest, kdyz jim foukne do plna 🙂
        Blby je, ze pro intermitenty je treba striktne oddelovat rocni celkovou teoretickou vyrobu a pak tu realnou, tzn.. podle vypoctu 7,6GW muze byt i nad nasi spotrebu, takze treba marit, vyvazet..
        A no-go zony kolem VTE fakt nejsou 🙂 hadam ale, ze se nesmi stavet v blizkosti lidskych obydli… hluk, odletavajici kusy ledu z namrazy, ktere muzou doletet fakt daleko.. zkuste si spocitat.. 🙂

  2. ekolog napsal:

    Pár otázek… Jaká je uhlíková stopa elektromobilu v USA? Kde a jakým způsobem se těží kovy do baterií elektromobilů? O kolik by stoupla spotřeba elektřiny v ČR, kdyby měl každý druhý člověk elektromobil a docházelo k nabíjení ve špičce odběru?

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      ad kovy) Rudy se těží hlubinně i povrchově v dolech. Fakticky všechny potřebné kovy pro baterie elektromobilů zatím tvoří vcelku malé procento podílu celkové spotřeby. Třeba lithium se používá jako tavidlo, léčivo, přísada do keramiky, do skla, …
      ad uhlíková stopa) To je dost složitý problém, četl jsem na toto téma několik prací, ale je to tak složitá problematika, s tolika vstupními údaji, které musíte vzít v potaz a které se mohou dost divoce měnit, že nějaký objektivní a všeobecně platný údaj je dost těžké zjistit. V podstatě dost záleží na tom, co autor výpočtu chce, aby mu vyšlo. V čem panuje shoda je to, že elektromobily mají vyšší uhlíkovou stopu při konstrukci, ale nižší při provozu, i v případě výroby elektřiny 100% z uhlí. Je jen otázkou, co převáží při dlouhodobém provozu. Důležitou věcí pro budoucnost je pro mě to, že uhlíková stopa výroby elektřiny půjde v příštích letech jen dolů, stejně tak tlak na cenu a efektivitu produkce klíčových komponent elektromobilu povede ke snižování uhlíkové stopy produkce. Prostě budou ubývat ty dodavatelské řetězce, kde polotovary třikrát obkrouží Zemi než se dostane konečná součástka do vozu. U aut s pohonem na ropu nic takového neočekávám, spíše naopak, těžba ropy je čím dál více problematická neboli energeticky míň efektivní.
      ad USA) USA je široký pojem, je zde spousta místních gridů s různým energetickým mixem. Od skoro 100% vodní energie na SZ USA až po uhelné oblasti ve Wyomingu, Utahu, Kentucky nebo Západní Virgínii. Každopádně o perspektivě toho nejhoršího, tj. uhlí jsem psal zde. 40% pokles spotřeby uhlí v USA za 5 let mluví sám za sebe, podle posledních zpráv už je to spíše volný pád.

      • ekolog napsal:

        Mohu Vás prosím poprosit o nějaký materiál který tvrdí, že kdyby auto jezdilo jen na uhlí, tak vytvoří méně emisí než klasika? Já nedávno četl, že co se týče těžby břidlicového plynu, tak si vede hůře ve skleníkových plynech vzhledem k únikům metanu při těžbě. Takže odklon od uhlí nemusí být žádné terno. Navíc podíl OZE je v některých končinách pro přírodu děsivý. Například v Brazílii kvůli přehradě kácí deštný prales a stěhují původní obyvatele. Jestliže vyřadíme během pár desetiletí centrální zásobování teplem, nepostavíme žádnou novou jadernou elektrárnu a budeme přecházet na elektromobily, tak i přes úspory nám chybí mnoho zdrojů na výrobu elektřiny ..jak si představujete vy náš mix v roce 2050?

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          ad) břidlice – jedná se tam o úniky methanu během těžby. Přesné údaje o % unikajícího methanu nemá nikdo. EPA se teď snaží prosadit povinné měření a vykazování. Výpočty ukazují, že při 3% únicích jsou emise skleníkových plynů stejné jako u uhlí. Odhady úniků existují, je to něco jako 1-4%.
          ad) Výstavba velké vodní přehrady je fakt velký zásah do krajiny, jen si sám musíte odpovědět jestli je to horší než povrchový lom, rozfrakovaná krajina, vršící se kopa neřešitelného problému zvaná jaderný odpad, vizuálně urážlivé vrtule na kopci, …
          ad budoucnost) Obchodní model CZT není stavěný na současný pokles poptávky, očekávám rozpady CZT z čistě ekonomických příčin a jejich nahrazení méně centralizovanými řešeními. Pokud ČEZ začne v ČR stavět jadernou elektrárnu, tak doporučuju prodat akcie, je slušná šance, že zkrachuje. Výhled do roku 2050 zásadně nedělám, ale stavět se bude to, co bude ekonomicky výhodné a politicky/správně průchozí. Libovolný zdroj může legislativa protlačit a ušikanovat k smrti. Já osobně hodlám doma přejít na alespoň částečnou samovýrobu, kolik % to bude záleží na tom, jak se ke mně budou hezky chovat majitelé „drátů“ a státní regulátoři.

          • ekolog napsal:

            Nemyslím si, že je možné srovnávat zdroje se stabilní výrobou s větrníky. Větrníky můžou část stabilních zdrojů ušetřit, nikoliv nahradit. Obrovským problémem ČR se jeví všeobecná snaha dotačně vysávat státní rozpočet od nejrůznějších podnikatelů – naposledy to byly dotace na bioplyn. Teď se proti nim vymezuje i strana Zelených, když senátorka Seitlová říká jak moc to smrdí. Ovšem to už je zase pozdě – zase je to unik možná 100 miliard na 20 let a ty peníze opět budou chybět státnímu rozpočtu. Prosím Vás o podklad který říká, že emise v dopravě jen uhlí jsou emisně výhodnější než ropa.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Máte to blbě. Prostě to vypadá na to, že starý systém kdy baseload, tj. konstantně běžící zdroje, které je často problém vypnout, doplněný zdroji s pružnou výrobou „na přání“ bude nahrazen zdroji vyrábějícími fakticky za nulové provozní náklady (větrníky, panely) doplněnými opět zdroji s pružnou výrobou, což nutně nemusí být jen něco fosilního. A pak je tu možný žolík v uskladňování elektřiny, uvidíme jak rychle půjdou výrobci akumulátorů s cenou dolů a produkcí nahoru.
            ad CO2) zde, strana 22. Jsou to čísla z Británie, kde mají emise CO2 na kWh přibližně stejné jako v ČR. Čistě uhelná energetika by nedělala britských 500g/kWh, ale 800 (černé uhlí)-1000(hnědé uhlí)g/kWh, Němci umí i superkritické uhelné elektrárny (viz. Moorburg) s měrnými emisemi mezi 600-700 g/kWh. Tak si to můžete přepočítat na uhlí.

          • ekolog napsal:

            Proboha prosím Vás konkrétně prosím. Napište něco o těch stabilních zdrojích co můžou nahradit fosil a trošku to rozepište – například budeme potřebovat 20TWh v biomase, 10TWh v bioplynu, 5 TWh v přečerpávání, 10TWh v solárech….pak to prosím zkuste tak nějak se na to podívat skrz státní rozpočet – kolik to bude chtít načerpat a konečně – kolik % území zabere cíleně pěstovaná biomasa a další vymoženosti.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Nenapíšu, protože budoucí energetický mix bych neměl určovat ani já ani stát. Stát by měl nastavit mantinely a férové podmínky.
            Jo, a dle mého jsou ty vaše „stabilní zdroje“ nejsou nic víc než jedno z možných technických řešení, nikoli podmínka fungování systému.

        • Milan Vaněček napsal:

          Jak si představuji náš energetický mix – výroba el. energie v roce 2050?
          15% jádro (ještě poběží Temelín 1,2), 25% vítr (přes 2000 větrníků), 50% fotovoltaika s akumulací (zhruba polovina na budovách a druhá na plochách k rekultivaci). Zbytek voda, plyn a biomasa. Propojení s energetikou ve Višegrádu (Poláci mají hodně větru, my a Madaři slunce, Slováci slušný potenciál vody)a doplňování se s Německem a Rakouskem.
          Reaktory na bázi jaderné fůze či bezpečnější a účinnější jaderné reaktory IV a V generace by to mohly změnit (ale zatím neexistují-na rozdíl od výše zmíněných technologií).

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      ad spotřeba v ČR) Hrubé odhady existují, pokud by se všechna osobní auta vyměnila za elektro, tak by spotřeba elektřiny v ČR stoupla nejvýše o nějakých 12-14 TWh/rok, krásně jednoduchý výpočet je třeba zde.
      ad špička) Záleží na tom, k jakému chování budete zákazníky motivovat cenami a regulací. Auta v ČR jsou někde zaparkovaná více než 95% času, průměrný denní nájezd se dá nabít i za hodinu, proč by nutně musely e-mobily zhoršovat špičku? S trochou šikovnosti naopak mohou řešit problém kam s přebytky výroby, když ve 3 ráno není odbyt.

      • nikdo napsal:

        „S trochou šikovnosti naopak mohou řešit problém kam s přebytky výroby, když ve 3 ráno není odbyt“
        To by ale znamenalo ze kazde auto by muselo myt svou nabijecku v pripade aut zaparkovanych na ulici by muselo byt na kazdem parkovacim miste v obytne zastavbe, v tomto pripade by to take znamenalo ze pocitate s vyrobou v jadernych elektrarnach?

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          Myslíte, že je velký technický problém mít zásuvku v garáži? Myslíte, že je technický problém mít u parkovacích míst nabíjecí sloupky? Norové už je tam mají desítky let, kvůli temperování spalováků v mrazech. V Berlíně dělají třeba zásuvky na sloupech veřejného osvětlení. A navíc jsem přesvědčen, že pravdu budou mít Tony Seba a Amory Lovins. Parkovací místa nebudou potřeba.
          Současné jaderné elektrárny to s námi ještě min. 20 let zůstanou.

          • nikdo napsal:

            U tech parkovacich mist spis financni a psychologicky, ja budu posledni komu bude vadit ze je v ulicich mene aut sam automobil nemam a nepotrebuji, jen se obavam ze se vlastnicvi vozu se vetsina lidi nebude chtit v dohledne dobe vzdat.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Pokud ti dva mají pravdu, tak věřím, že osobní vlastnictví vozů se stane něčím, jako je dnes vlastnictví koně neboli kategorie hobby, volný čas, deklarace společenského statutu (horních 10 000), jako dopravní a přepravní prostředek pro masy to ztratí smysl.

  3. Jakub Líman napsal:

    Pane Vesely, ktere z baseload zdroju jde blbe vypnout? ..a ktere zdroje maji podle vas prakticky nulove provozni naklady?
    Podle me jsou dve moznosti:
    A. Pokud mate na mysli neco, co otravuje soustavu, dotacemi nici trh a vysava me i vas na fakture i danich, myslite nejspis OZE.
    B. Jestli myslite neco, co se na rovnem trhu prodava nejlevneji a nejpredikovatelneji, co umi poskytovat i nektere zasadni podpurky, co leje do rozpoctu statniho i obecnich baliky penez, myslite nejspis jaderky.

    Nejspis myslite A, ale jako v pohadkach a reklamach.. Beee je spravne 🙂

    • Jakub Líman napsal:

      pardon, neslo navazat vlakno – byla to reakce na prispevek Jana Veseleho z 31.3. 8:58

    • Milan Vaněček napsal:

      Pane Líman, souhlasím, v ČEZsku platí A, ale v Německu, USA a jiných technicky vyspělých a kapitalisticky a demokraticky fungujících zemích to neplatí. Když padala cena FV panelů, v Německu byli 2x schopni se v parlamentu sejít a v průběhu roku snižovat úměrně výkupní cenu. U nás to nešlo – proč asi??? Ale zato jsme postavili v roce 2010 nejvíce výkonu FV elektráren (počítáno na počet obyvatel) a za nejvyšší ceny na světě. Kabrňáci. V USA nemají FIT, mají (skoro na vše co chce stát podporovat) daňové úlevy.
      Co se týče B, to platí, když je jaderná elektrárna stará (a v u nás Dukovany postavil bolševik a ČEZ to dostal zadarmo). Ale zase je větší šance havarie (Fukušimu už měli odstavit, nechtěli tam už moc víc investovat) a už brzy je před Vámi velmi dlouhá a nákladná likvidace, kdy nic nevyrábíte a jen utrácíte desítky miliard (které jste si nenašetřil-teda aspoň v ČR)plus „trvalé úložiště“-to ještě nemá nikdo na světě.
      A co se týče baseloadu, pro mě a pro většinu podniků v ČR bude velmi brzy „baseload“ jen to co si vyrobíme sami (na střeše nebo v podnikové kogenerační +sluneční elektrárně).
      A co se týče Německa, za rok 2015 vyvezli el. energie (když vítr a sluníčko jely naplno) za 2 miliardy EUR (55 miliard Kč). To se Dukovanům a Temelínu nepodařilo.

      • Jakub Líman napsal:

        A co mel CEZ delat, kdyz mel jako jedinej na tu elektrarnu lidi – ja bych ji bral taky 🙂 Na likvidaci by mely byt povinne rezervni fondy, asi jako na solary, samozrejme. Na uloziste a likvidaci odpadu jdou prachy z jaderneho uctu. Nemci vyvazi a dovazi, jak jim fouka a sviti, bohuzel to nemuzou cpat ze severu na jih, tak vyvazeji do Polska, k nam a vsude kam to jde 🙂

        S baseloadem.. co takovy drahy, skodovka, ocelarny? Nevim, nevim..

        • Milan Vaněček napsal:

          Vy nevíte, proto Vám doporučuji: Podívejte se na webu na informace z firmy Škoda auto, kde berou energii. Je to Německý podnik, tak se snaží být „green“. Elektřinu si vyrábí sami pomocí kogenerace (spalování plynu a biomasy), současně i vytápí celé město. V roce 2015 jejich třetina elektřiny je z OZE. Samozřejmě využívají veškeré zbytkové teplo z některých provozů, …
          To samé je ve Kvasinách. To je „nový baseload“ pro podniky, jak jsem o tom psal. Není to nic nového. Pro majitele nemovitostí to pak bude jejich FV na střeše (s akumulací).

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Třeba vypínání a zapínání jaderné elektrárny je fakt věda, kde obojí trvá minimálně několik dní. Třeba nouzové rychlé vypnutí a zaplavení záložních agregátů, které měly zajišťovat chlazení, vedlo k tomu průseru ve Fukušimě Daiči.
      Podle mého zdroje mají nejnižší provozní náklady fotovoltaické (5-13 USD/MWh) a větrné (7-15 USD/MWh) elektrárny. Jaderné elektrárny je mají okolo 25 USD/MWh.
      A nakonec C – je správně. Nejsem ani pro dotovanou výstavbu OZE ani pro dotovanou výstavbu JE. Jsem zastáncem toho, aby každá služba, kterou nějaký zdroj poskytuje byla placena, aby nebyly ze soutěže nějaké zdroje a-priori vylučovány (což ERÚ dělá), aby měl kdokoli přístup do sítě se svou elektřinou a mohl jí prodávat a aby každá externalita byla tvrdě zpoplatněna.

      • ekolog napsal:

        není určitě bez zajímavosti, že v Tušimicích jsou nižší emise NOx než v Jihlavě. Stát naprosto divoce externality nevybírá, jen si hledá oběti pro příjem státního rozpočtu. Žijeme ve státě, kde velké spalovny platí ekologické daně a emisní povolenky, zatímco domácnosti jsou od této daně osvobozeny. Auta zamořují ovzduší naprosto bez daňového zatížení. To je tzv decentralizace, která s příjmy státního rozpočtu velmi brzy zamává. Myslím si, že v České republice vybudovat jakýkoliv nový zdroj bude obrovský problém – zde se vždy najde skupina, která si nebude přát zdroj ve svém okolí……vždy musí stát nějaký zdroj upřednostnit, jelikož by mu dal v síti přednost při přebytku. Právě tento přebytek cenu výkupu elektřiny pokřivil a 20 let tu zdroje bez dotací nemůžou mít rovné podmínky jako dotované……

        • Milan Vaněček napsal:

          Je tu řešení: na svoji střechu si dát fotovoltaiku bez dotací a dotované velké FV elektrárny postavené v letech 2009-2010 (investice se už vrátila, návratnost cca 6 let) stát může zdanit 80% daní. A je vymalováno.
          A hned máte rovné podmínky, žádnou retroaktivitu, a stát může vybrané peníze z daně přelít do kolonky podpora OZE.
          Ale to se u nás nestane, kapři si rybník nevypustí.

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          1) Neznáte rozdíl mezi slovy emise a imise.
          2) Vyjmenovat jste část „deformací“, které si zaslouží odstranit.
          3) To, že je problém stavět zdroje je v pořádku. Doba, kdy se likvidovaly kvůli „míru a pokroku“ celá rozsáhlá území je doufám pryč. Holt se musí pěstovat umění domluvit se.
          4) Na upřednostňování výroby při přebytku existuje mechanismus, tzv. merit order. Pořadí vypínání je dáno provozními náklady produkce. Proto se panely a vrtule nevypínají, chcete-li, aby se vypínaly, musíte se s nimi domluvit.
          5) Máte pravdu, kde jsou rovné podmínky, když kvůli jaderné energetice dávali ministři hlavu na špalek a premiéři byli ochotni uzavírat extra mezinárodní dohody? Kde jsou rovné podmínky, když ministerstva 35 let dopředu vybírají, co se má stavět? Kde jsou rovné podmínky, když stát kvůli zdrojům energie zlikvidoval celé vesnice a města?

          • ekolog napsal:

            1) omlouvám se – udělal jsem chybu – jedná se o imise
            2) máte pravdu
            3) o rozsáhlých územích psát je děsivá neznalost reálii energetiky. Kdyby jste chtěl uhlí z lomu ČSA nahradit rychlerostoucími topoly, tak jejich pěstování Vám zabere větší území, než je rozloha Ústeckého kraje
            4) s metodikou merit order velmi rychle padne tzv. klasická energetika – bez vykrývačů rozmarů počasí se země ve středu Evropy nemůže obejít. Samozřejmě akumulační možnosti jsou tím tzv. žolíkem, který se nemusí v dohledné době podařit
            5) Víte stát má určitou zodpovědnost za světlo a teplo ve vašem domě. Navíc disponuje omezeným rozpočtem

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            ad 3) Protože nehodlám pěstovat topoly, je to irelevantní. Hodlám během několika let učinit existenci lomu ČSA pro mou domácnost bezpředmětnou. Hodlám na to použít svou střechu a kus své garáže.
            ad 4) Padnou konstantně vyrábějící tepelné elektrárny. Pološpičkové a špičkové zdroje tu s námi ještě dlouho budou, aby vykrývaly reziduální produkci, podobně jako to dělaly vždycky.
            ad 5) To jsou kecy. Stát se má starat aby:
            – každá služba, kterou nějaký zdroj poskytuje byla placena
            – nebyly ze soutěže nějaké zdroje a-priori vylučovány (což ERÚ dělá)
            – měl kdokoli přístup do sítě se svou elektřinou a mohl jí prodávat
            – každá externalita byla tvrdě zpoplatněna.
            Ty věci nestojí stát nic víc než práci státních zaměstnanců. O světlo a teplo se postarám sám, mám na to smluvní partnery, kteří tvrdě soupeří o mou přízeň. Už jsem se střepal dvou monopolistů (plynáren a CZT), jestli ČEZ distribuci dávám 5 let, jestli mě nakrknou, tak je zruším taky. V době, kdy si elektrárnu na doma normálně koupíte v e-shopu v tom nevidím problém.

      • Jakub Líman napsal:

        Videl jsem o vypinani a zapinani jadernejch elektraren dokument a zas takova veda to neni, jsou na to normalni navody. 🙂 Jak souvisi spousteni a odstavovani jaderky s palivem v bazenu vyhorelyho paliva – Fukushima.

        Samozrejme sluzba by mela byt placena, ale kdo skodi – dela odchylku, by mel prece platit, to by bylo tak nak fer, ne?

        • ekolog napsal:

          Jinými slovy jste využil díry v zákoně a využil toho, že odpojením od CZT se vyhnete placení emisních povolenek a ekologických daní. Své okolí jste zatížil výpary z vašeho komínku. Dále jste zdražil teplo svým spoluobčanům, kteří v systému CZT zůstanou připojení. Tím je výhledově donutíte se odpojit také a zvýšíte naši dovozní závislost na Moskvě. Dále využijete rozvojových zemí světa, kde vydrancujete zem pro trošku stříbra do Vaší solární elektrárny. Já tedy doufám, že mne nikdo nebude nutit kupovat elektřinu, která Vám někdy bude přebývat – nerad jsem za hlupáka, kterého někteří vykukové používají pro své obohacení. Ovšem to už je český evergreen – pod roušku ekologie se zkusit obohatit na úkor ostatních.

  4. Jan Bedrníček napsal:

    Jsem jen prostý pobíječ much a některým věcem nerozumím. Spalovací motor má podobnou účinnost jako uhelná elektrárna. Výroba elektromobilu je energeticky náročnější a životnost nižší. Uhlí (zejména hnědé) je vedeno jako to nejhorší co nás může potkat. Tak jak někdo může tvrdit, že kdyby se elektřina vyráběla jen z uhlí, tak je pořád elektromobil emisně výhodnější?

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Jak jsem psal – není uhlí jako uhlí. A dále, třeba v Tušimicích jde uhlí do elektrárny přímo po dopravníkovém pásu přes mlýn rovnou do pece, následně jsou okolo 10% ztráty v síti. Mazlavou ropu nejdříve do ČR musíte přepumpovat tisíce kilometrů, někde ze Sibiře nebo od Kaspického moře, pak ji musíte v rafinérii podrobit energeticky náročné destilaci a krakování a pak benzín či naftu cisternami rozvézt na pumpy. Jen na tohle se spotřebuje okolo 40% energie vytěžené ve formě ropy. No, a ten spalovací motor může mít slušnou účinnost, ovšem jen za ideálních provozních podmínek, což se na silnicích a ve městech zvláště neděje. Typický je třeba příklad BMW i3. Jeho range extender je spalovací motor, který (za ideálních provozních podmínek) funguje jako generátor nabíjející baterie. Na pohon tunového auta stačí 650ccm motor s motorky.
      A jako bonus máte to, že výroba elektřiny není fixovaná na uhlí. Kdykoliv se zavře stará uhelná elektrárna nebo se postaví nová superkritická uhelná, jaderná, větrná, solární, vodní, plynová, bioplynová, geotermální,… má vaše vozítko o kus čistší provoz.

      • Jan Bedrníček napsal:

        Rozumím – voláte tedy po vzoru potravin po lokálních zdrojích, které nenesou bonusovou uhlíkovou stopu za dopravu a zpracování.

  5. Luboš napsal:

    Shánim stejné zájemce o koupi elektromobilu, na získání množstenví slevy u prodejce.
    Koupě ještě letos, jaké chcete auto ?

    Zájemci pište na
    LK.elektro@tiscali.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *