jaderná energetika

Jak mě renomovaný ekonomický deník donutil k zamyšlení

Jakub Líman

Dne 16. února 2016 vyšla v nejmenovaném ekonomickém deníku, říkejme mu třeba F16, zpráva nadepsaná „Maďarská jaderná elektrárna Paks zvýší české ceny elektřiny, tvrdí studie“. Odkaz na článek je http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/madarska-jaderna-elektrarna-paks-zvysi-ceske-ceny-elektriny-tvrdi-studie-1271710, doporučuji přečíst, protože to je posilující čtení podle úsloví „co tě nezabije..“.

Co mě posílilo nejvíc, byla tato myšlenková konstrukce: Klesne průměrná cena elektřiny na EEX v Lipsku, s tím klesne i v Praze. Tím se zvýší rozdíl mezi cenou elektřiny na burze a garantovanou cenou pro OZE, což zaplatí domácnosti na fakturách.

Proč zrovna domácnosti? V ekonomickém deníku strašit domácnosti je mimo mísu.

Proč by měl někdo doplácet za sníženou cenu silovky na fakturách? Mám za to, že do křišťálově čistého systému podpory OZE přitékají peníze ze dvou stran. Jednak ze všech faktur za elektřinu, kde je každá spotřebovaná MWh zatížena poplatkem na dotaci výroby z OZE. Tato měrná hodnota je zastropována zákonem č. 165/2012 o podporovaných zdrojích energie. Tato část dělá v součtu něco přes 20 mld. Kč/rok, to ovšem nestačí na výplatu dotací všem výrobcům, proto existuje ještě druhý zdroj. Ten je tvořen krásnou křížovou dotací ze státního rozpočtu. Velmi levicově (a proto spravedlivě) přispívají všichni, kdo platí daně. I ti, kteří nespotřebovali jediný Coulomb. Tato část je zhruba stejně velká jako ta „fakturová“.

Další posilování přichází v odstavci, kde autor píše, že „Klesající ceny poškodí i ty provozovatele elektráren, kteří nedosáhnou na státní podporu …“, a v další větě „méně vydělají i provozovatelé konvenčních elektráren“.

A to je špatně? Všichni přeci volali po tržním prostředí, kde uspěje ten dodavatel s nejnižší cenou! Kéž by autor vysvětlil, jak na trhu může ten nejošklivější a nejdražší zdroj ze všech, bez jakýchkoli dotací a se spoustou klacků pod nohama, ekonomicky ohrozit ty skvělé rentabilní spolehlivé a ještě navíc dotované OZE výrobny i ostatní konvenční elektrárny?

Nebylo by lepší analyzovat, proč Maďaři o tu jaderku tolik stojí? (kdyby byl zájem tak to v komentářích můžeme zkusit rozebrat)

Ještě lépe pak, proč jim jí EU tak nechce dovolit? Pokud vím, tak ZATÍM neexistuje žádná doktrína zakazující mírové využívání energie jádra v EU. Nevěřím, že je pro Maďary nějaká radost stavět si jaderku, ale je to pro ně nejlepší ze špatných řešení.

A levná půjčka z Ruska? To měli Maďaři jednou kliku, zdá se, že budou mít nejlepší hypotéku, což se v evropském kolektivu neodpouští. Máme trh? Máme. Ten, kdo není sektorový dodavatel, si půjčí, kde chce, klidně od Kima, ale sektorový ne? Konečně alespoň malá nespravedlnost v rovném systému.

Ale abych nebyl jenom kritický, velmi mě autor zaujal filigránem propagandy, za který by se nestyděli, ani staří mistři, konkrétně úderný text doplněný dvěma mezititulky „Ostatní elektrárny utrpí“ a „Transakci prošetřuje Brusel“. Pohodová atmosféra, kterou tyto dva navozují je mistrně gradována nenucenou jejich zvukomalebností, jen si to přečtěte nahlas a trochu naštvaně .. slyšíte to, cítíte to? Ten kluk má talent, kam se hrabe Erben s jeho „na topole podle skal zelený mužík zatleskal“. Štěstí, že se Brusel nejmenuje třeba Avion.jádro

Propaganda je ošklivé a silné slovo, ale také je silné zkreslovat a dávkovat nepravdu. Jen na okraj bych se zeptal, na kterém místě se ona studie, ze které autor vychází, zmiňuje o zvýšení českých cen elektřiny, jak je uvedeno v titulku?

Na závěr se pokusím vytvořit myšlenkovou konstrukci já. Podle mě bude autor zřejmě jaderný fanda nebo dokonce jaderný lobbík, neboť mezi řádky předpokládá provoz elektrárny PAKS 1-4 i v roce 2030, což je předpoklad smělý, ale může nás jen těšit, protože dokud Maďaři Paks mají, zapínají plynovky pořád jako špičku, kdyby bez náhrady zmizela, jedou Maďaři komplet na plyn, nedovezou skoro nic a Maďarská ekonomika půjde do háje. Taková je motivace spřažení se s Rusem, ale silný a energeticky nezávislý stát se mému oblíbenému nositeli Nobelovy ceny míru nehodí.

PS: Odkaz na tento článek zašlu do redakce F16, protože podle mého názoru selhalo zařazování článků do rubrik. Tento byl uveřejněn pod záložkou Zprávy/byznys. Přitom evidentně patří do rubriky „Názory“, „Inzerce“ nebo „Propaganda“. Podle vydavatelství „ef šestnáctky“ patří zpravodajský deník F16 již od roku 2007 mezi nejrespektovanější názorová média v České republice. Společně s jeho webem je komplexním zdrojem zpráv z domácí a světové ekonomiky, politiky, byznysu a financí.

Nevím, jestli si takhle sebevědomý názorový deník může nepodloženě křičet do světa „Bude dražší benzín, cena ropy klesne!“. Leda by se to dělo nezištně, ale to už je hodně odvážná myšlenka..

Autor:

Štítky:

12 odpovědí na Jak mě renomovaný ekonomický deník donutil k zamyšlení

  1. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Ta analýza je blábol, to uznávám. Ale mohu přispět se svou troškou ohledně toho, co vadí EU na výstavbě jaderných reaktorů v Maďarsku. Myslím, že háček vůbec není v technologii, háček je v postupu, který je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže v EU.
    Jinými slovy, je v pořádku vypsat obecné schéma podpory (každý, kdo postaví … dostane … za každou kWh elektřiny, notifikováno v Bruselu), je v pořádku provést aukci na cenu dodávky, je v pořádku provést výběrové řízení (viz. dostavba Temelína, která neproběhla), ale není v pořádku se jen tak se domluvit napřímo vláda Maďarska s Rosatomem. Ze stejného důvodu čeká na Brity okamžitá žaloba ze strany Rakouska, pokud začnou stavět Hinkley Point C.

    • Jakub Líman napsal:

      Diky za koment, trosku ten HPC i Paks sleduju – hlavne jako lakmusovy papirky toho, co si staty pod EU muzou dovolit a nemuzou. Snad nepoprete pravo navazat na mezivladni dohodu Madarsko-Rusko nekdy ze 70. let 🙂 Je to odvazne, drze a romanticke reseni, kterym se Madari rozhodli resit svou energetickou koncepci a „krizi“.

      Problem je ten, ze ona pravidla hospodarske souteze jsou nastavena obecne na ruku mensim projektum, kde jsou kratsi doby pripravy a vystavby, jako i celkove male riziko. Kdyz uz i CR ma v koncepci rozvoj jadra.. jak toho chce dosahnout bez ekonomicke stabilizace projektu? Nikdo neni sebevrah, aby daval miliardy EUR do neceho, co se zacne vyplacet za 40 let v pripade jaderek, za 25-30 uhli, 20 plyn, prosim nechytat za cislicka 🙂 Trh odrazi skutecnost lidskeho produktivniho zivota..kdybysme zili 500 let, muzeme si dovolit navratnost delsi, no jo, ale zijeme jen 80 let proto investori chteji kratsi (at uz sami pro sebe, nebo manazerske odmeny) – k cemu mi budou penize, kdyz je nemuzu uzit?

      Proste je to zas otazka strategicky zajem vs. trh.. oboji ma uskali, ale pro me je prijatelnejsi jit cestou bezpecnosti dodavek za 3Kc za kWh nez 1Kc + 2 Kc regulovane s nejistou budoucnosti..

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Jsem přesvědčený, že pokud by třeba ČR vyhlásilo tendr na výstavbu 2 GW jaderných reaktorů, třeba formou reverzní aukce, soutěž by férově proběhla a po vyřízení papírů by se začalo stavět, tak by nikdo nemohl říct ani slovo. Protijaderní aktivisti by mohli maximálně protestovat a prudit, ale to je tak všechno. Problém Hinkley Point C i Pakse je v tom, že se fakticky jedná o obří veřejné zakázky, které proběhly bez výběrového řízení formou skoro až zákulisní dohody.
        Hospodářská soutěž nahrává projektům té správné velikosti. Před lety to třeba v případě elektráren analyzoval Amory Lovins ve Small is profitable. U tepelných elektráren (včetně jaderných) mu vycházela optimální velikost mezi 100-200 MWe. Tyhle už mají všechny výhody plynoucí z velikosti (účinnost, úspory materiálu při výstavbě), ale ještě je moc neovlivňují negativní aspekty způsobené velikostí zdroje (problém jej umístit, každý kus je unikát, dlouhá doba výstavby, nároky na chladící vodu, nároky na dodávku paliva, apod.). Tyhle zdroje jde ještě celkem snadno umístit blízko spotřebitelů, blízko případných odběratelů tepla. Pro 4 GW tepelného výkonu z Temelína není žádné rozumné využití.

        • Mikeš napsal:

          Pro to abychom umístili elektrárnu kamkoliv nemáme v případě jádra lokality a v případě uhlí zas nedává smysl vozit zbytečně uhlí po celé republice, ale je faktem že mnohdy může být více menších zařízení lepší než jedno velké, záleží na ekonomicko-technické rozvaze. zas více zařízení potřebuje více personálu, sice je vše standardizované ale je to tam mnohokrát.

          • Jakub Líman napsal:

            Prominte? Lokality, nejsou? Nebo o nich premyslite „placate“? ..tim myslim v prostoru. Musite premyslet v prostoru a case.. v Temeline je vody dost jeste nejmin na 2×1200 MWe soubezne se ETE12 a v Dukovanech je dulezita casova navaznost. Novy blok nebude stat (ne v provozu) driv nez 2033, a ty stare snad se toho dozijou.

            Proc se na energetiku koukate jenom prachama? Ve vic zamestnancich vidim vyhodu – mensi nezamestnanost, vetsi zdroje zase drzi prumysl a hou-nou. A vezte, ze z bramborarskeho kraje ani 100 bioplynek, vetraku, splavu a slunicek prosperujici kraj neudela – ti inkasujici investori tam obvykle neziji 🙂

          • Mikeš napsal:

            No já to myslel tak že ty lokality máme právě dvě – takže jiné nejsou, proto se do nich vyplatí postavit velké zdroje, jaderku vzhledem k regulacím nelze postavit kdekoliv, a vzhledem k náladě ve společnosti si myslím, že dnes krom JETE a JEDU nikde v ČR. NIMBY je silný fenomén. Osobně doufám (až věřím), že JETE dostaví a JEDU „obnoví“. Ale stejně si myslím že JETE by byl jednoduší s např 2x1000MW než 8x250MW :-).

            Můj kraj je bramborářský 😀 sranda 🙂 Větrníky se mi nelíbí – roční využití skoro nic.. černý pole mě taky neuchvátili, bioplynka, pokud je jako doplněk živočišný výroby může mít smysl 🙂

          • Jakub Líman napsal:

            Lokality sou tri, jeste Blahutovice, a s tim NIMBY je zajimavy, ze to funguje vsude, dokud tam nic nestoji, kdyz se kouknete na podporu jadra na Vysocine, je hrozne vysoka. Podobne tak Temelin.. V nekterych statech, hlavne Nemecko, Rakousko) investori setkavaji taky s fenomenem BANANA (Build Absolutely Nothing Anywhere Near Anybody).

            Bramboraskej kraj se rikalo za komančů, když se delalo PR Dukovanum..ale je to pravda a je to trefny 🙂 Ja sem zase z kraje severoceskejch panvi, a muzu rict, ze bych tu jaderku klido bral.. a mozna i brambory 🙂

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Nemáte odkaz na nějaké plány týkající se Blahutovic? Já jen, že při pohledu na mapu mi vůbec není jasné, kde by tak elektrárna mohla stát, kde by se pro ni v té lokalitě sehnala chladící voda a taky mě zajímá, kolik a jakých vesnic by se muselo zbourat.

          • Jakub Líman napsal:

            http://www.mmr.cz/getmedia/6dce67cf-7bfd-49bf-a0f5-537bb8e99702/V_Srovnavaci_text.pdf?ext=.pdf

            Tady je odkaz na aktualizaci Politiky uzemniho rozvoje.. tam nic konkretniho neni, ale je zrejme, ze plocha pro Blahutovice je „k dispozici“, a ze budou v zasadach uzemniho rozvoje kraje.. ty si prosim najdete, kraje je mivaji na strankach.

            A jeste jsem zapomnel na lokalitu Tetov.. ta je myslim nekde u Kolina, jako ctvrta vzadu 🙂

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Nějaké plány jsem našel. Už si živě v barvách představuju to pozdvižení na vsi, až se bude jednat o přehrazení Bečvy v té soutěsce nad Hranicemi. To totiž bude znamenat, že se budou muset zbourat celé lázně v Teplicích nad Bečvou a nejspíše i Černotín a Ústí. Město Hranice se pak odstne přímo pod přehradou a ve městě bude muset skončit největší zaměstnavatel – cementárna, protože těží surovinu v těch kopcích, o které se bude opírat přehrada.

        • Jakub Líman napsal:

          k tomu rozsahu, porad bude 100-200 aspon 5krat „slabsi“ nez 1200 nebo 1500 – a pred lety toho bylo na trhu profitabilniho s takovou cenou 🙂
          Vite co je hlavni for tech zakulisnich dohod, proc se delaji? Snazi se obejit smernici a zakony o verejných zákazkách..

          Proc? Dost omezuje narodni energetiky jako zadavatele..

          Co s tim? Pozvat si zahranicniho zadavatele.

          Stejne jako nikoho nezajima jak se financuje vystavba TPCA u Kolina nebo logistických center, narodni energetiky predpokladaji, ze kdyz budou na projektu jen jako podilnik, nebudou se na projekt vztahovat vsemozna nesmyslna svazujici pravidla. Kdyz Madar chce jaderku a Rus mu da nejepsi podminky..hleda cestu.. prosim, Rus bude investor, tim neni sektorovej zadavatel a muze si sam u sebe objednat jaderku bez vyberovejch rizeni.

          Kdyz budu nabizet jeden blok za 150 mld. Kc a druhy dodavatel nabidne velmi podobny za 200 mld. Kc, musim podle zakona vybrat levnejsiho, i kdyz vim, ze nakonec to bude dvojnasobek.. Blby, protoze zakon mi nedava moznost vybrat druhyho i kdyby se ten druhy zavazal, ze to je finalni cena, kterou bude chtit zaplatit po uvedeni elektrarny do provozu.

          Britanie podobny pripad 🙂 drzim jim palce.. ze je jaderka silnejsi nez vlada se vi davno a HPC muze ukazat, zda je energetika silnejsi nez clenstvi v EU.

        • nikdo napsal:

          Souhlasim, po doziti uhelne technologie teplarny Melnik by zde mohly byt instalovany 2 – 3 male jaderne reaktory zasobujici teplem Prahu, Melnik a okolni obce. Postupne by se takto mohly nahradit uhelne kotle u vsech vetsich mestskych teplaren v republice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *