O jednom zimním týdnu a obnovitelných zdrojích v Německu

Petr Nejedlý
Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou.

Elektroenergetika musí zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i za nejnepříznivějších podmínek, které v případě obnovitelných zdrojů určují přírodní vlivy.

Na internetových fórech se poměrně často setkávám s názorem zástupců environmentálních hnutí, že česká (elektro)energetická koncepce je v zásadě technologicky zastaralá, přespříliš závislá na jaderných a fosilních dinosaurech a velmi málo reflektuje gigantický potenciál obnovitelných zdrojů energie (OZE). Na rozdíl od koncepce německé, která je naopak velmi progresivní, hluboce promyšlená a směřuje k dlouhodobému strategickému cíli úplného přechodu na OZE. Obvykle ještě následuje buď přímo vyřčená popř. pouze naznačená argumentace ve smyslu budoucí nepotřebnosti a neodvratném ekonomickém zániku konvenčních zdrojů pro výrobu elektřiny. Nikomu neberu právo na jeho názor, nicméně argumentace, zvláště o technické problematice, by měla vycházet z reálných faktů a nikoliv ideologicky motivovaných přání prezentovaných jako „neodvratný technický vývoj“. Navíc v současné době již máme k dispozici dostatek reálných provozních zkušeností, protože u našich západních sousedů jsou OZE již léta opravdu velmi významnou součástí energetického mixu. A zvláště letošní zima přinesla další informace o reálných možnostech OZE v rámci elektroenergetického systému vyspělé průmyslové země.

Je bez diskuze, že Německo je jedním z vůdčích průmyslových států, které se dlouhodobě snaží zvyšovat podíl OZE v energetice. V současné době v nich vyrábí každoročně zhruba třetinu veškeré elektřiny a souhrnný instalovaný výkon dosahuje vskutku gigantických 103 GW (včetně biomasy a vody). To je dostatečný rozsah, abychom byli schopni posoudit reálný přínos OZE k zajišťování primárního každodenního úkolu elektroenergetiky, tj. spolehlivého zásobování spotřebitelů elektřinou.

Abychom se oprostili od rozplizlé obecné diskuze nevedoucí k žádným závěrům, prezentuji svůj pohled na problematiku na praktickém příkladu.

Výroba elektřiny v Německu v 3. týdnu r. 2017

Německo, 3. týden roku 2017 (16.1-20.1), výkon dodávaný jednotlivými zdroji energie, odpolední špička, 18:00 hodin:

Struktura výroby elektřiny v Německu 16.01.2017 v 18:00 hod. podle typů zdrojů Zdroj: Fraunhofer Institut

Struktura výroby elektřiny v Německu 16.01.2017 v 18:00 hod. podle typů zdrojů
Zdroj: Fraunhofer Institut

Graficky jsou prezentovány údaje z pondělí 16.01, zbývající pracovní dny týdne až do pátku 20.01 byly skoro „přes kopírák“ a jsou prezentovány v následující tabulce:

Struktura výroby elektřiny v Německu 16.01.2017-20.01.2017 v 18:00 hod. Zdroj: Fraunhofer Institut

Struktura výroby elektřiny v Německu 16.01.2017-20.01.2017 v 18:00 hod. Zdroj: Fraunhofer Institut

Při podrobnějším pohledu na prezentovanou tabulku je patrné, že národní spotřeba Německa v lednových odpoledních špičkách přesahovala hodnotu 70 GW, což je poměrně vysoká hodnota, nicméně v souhrnu byla energetika exportní. Pro výrobu z OZE se nejednalo o příliš příznivý týden. V šest hodin večer byla výroba ze slunce nulová a výroba z větru velmi slabá, přibližně v rozsahu 7-13% instalovaného výkonu, takže příspěvek nejvíce preferovaných a mediálně oslavovaných zdrojů „nové energetiky“ byl minimální. Výroba z vody byla rovněž limitována, takže jediným významnějším OZE zdrojem byla biomasa, která pracovala na 90% instalovaného výkonu. Naopak zastaralí „dinosauři“, tj. uhlí, plyn a jádro zajišťovaly více než 80% požadovaného výkonu.

V lednu by bylo samozřejmě možné nalézt jiné týdny s příznivějšími klimatickými podmínkami pro výrobu z OZE. A samozřejmě v průběhu roku můžeme nalézt dny, které naopak poskytují velmi příznivé až excelentní podmínky. Ostatně tyto případy jsou obvykle široce prezentovány ve sdělovacích prostředcích a doprovázeny oslavnou diskuzí na zelených serverech, právě ve smyslu výše zmiňovaného neodvratného zániku ostatních zdrojů v propadlišti dějin. Vracím se však znovu k úvodu článku. Síťoví operátoři musí zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i za nejnepříznivějších podmínek, v případě OZE především klimatických. Zvláště pokud zmiňované podmínky mohou nastávat opakovaně, v průběhu několika po sobě následujících dní.

Otázkou k diskuzi je, co nám odkazovaný příklad může sdělit o reálných možnostech jednotlivých zdrojů a možném budoucím vývoji. Pokusím se závěry strukturovat podle vlastní typologie příznivců OZE.

Dílčí závěr pro „fotovoltaické vizionáře“

Fotovoltaičtí vizionáři milují údaj o příkonu slunečního záření dopadajícího na zemský povrch. Z tohoto údaje vypočítávají plochu potřebnou pro zajištění výroby dostatečného množství elektřiny pro svůj dům, vesnici, město, aglomeraci, stát, kontinent, celý svět, přičemž zajištění potřebného výkonu a kontinuálních dodávek elektřiny pro rozsáhlé energetické systémy obvykle považují za podružný technický problém. Předpokládám ovšem, že i ti nejskalnější jsou smíření se skutečností, že v lednu od šesti hodin večer až do dopoledne druhého dne fotovoltaika v Německu prostě nic nevyrobí, a to i kdyby byl instalován místo stávajících 41GW třeba dvojnásobný výkon. Technologický vývoj fotovoltaických článků tento problém zřejmě nevyřeší. Jedinou možností širšího uplatnění fotovoltaiky „nad klimatické limity“ je masivní nasazení technologií pro akumulaci elektřiny. Ovšem v případě národní soustavy průmyslového státu hovoříme o výkonech v řádu desítek GW a množstvích elektřiny v řádu TWh.

Dílčí závěr pro „antifosilní bojovníky“

Bojovníci proti emisím skleníkových plynů by si snad z reálného příkladu mohli odvodit, že v průběhu zimního období a nepříznivých klimatických podmínkách je náhrada fosilní energetiky obnovitelnými zdroji technicky a ekonomicky nereálná. Ti nejradikálnější z nich, kteří se z principu nechtějí smířit ani s plynovou energetikou a ošívají se dokonce i při spalování biomasy, musí vyřešit „mission impossible“ a rád si vyslechnu jejich technické návrhy řešení. Budou se prostě muset smířit s tím, že provozovatelé německých sítí požadují pro „OZE energetiku“ fosilní zálohy zejména v plynu ale i rovněž i uhlí v řádu více desítek GW, přičemž v zimě budou pálit vše, co jim přijde pod ruku. Bojovníci pouze proti uhlí mohou nalézt řešení v masivním rozvoji plynové energetiky, pokud se smíří s množstvím emisí CO2 při spalování plynu, výstavbou nových zdrojů a ekonomickou náročností plynu, zvláště pokud by v průběhu zimního období zdroje dlouhodobě pracovaly v pološpičkové či dokonce základní části denního diagramu zatížení. Budou se muset rovněž smířit se zvýšenou závislostí Německa na dovozu ruského zemního plynu.

Dílčí závěr pro „protijaderné bojovníky“

Bojovníci proti jaderné energetice mají relativně nejjednodušší pozici. Ostatně ukončení provozu jaderných elektráren v Německu bylo již v minulosti uzákoněno s termínem ke konci roku 2022. Ovšem i tak se jedná o velmi opravdu velmi ambiciózní úkol, protože jaderná energetika má sice instalovaný výkon „pouze“ 11 GW, ovšem v loni vyrobila o jedno procento více elektřiny než aktuálně instalovaných 50 GW z větru. Pokud si však po roce 2022 nechají zelení politici poradit a vyberou-li si k agitaci vhodné období roku, budou moci veřejnosti tvrdit, že výroba z jádra byla nahrazena OZE a nikoliv uhlím nebo plynem.

Závěr autora

Německo vyrobilo v roce 2016 zhruba třetinu elektřiny v obnovitelných zdrojích, což je opravdu úctyhodné množství. Pokud budeme vycházet z politického cíle maximalizovat podíl výroby elektřiny z OZE, tak prozatím prošlo nejjednodušší první třetinu své cesty. Navýšení podílu z 33% řekněme na 66% bude nepoměrně technicky komplikovanější a ekonomicky náročnější. Ovšem už nyní jsou národní možnosti mnohdy vyčerpány., zejména v oblasti větrné a solární energetiky. Jak bylo prezentováno, v průběhu zimy slunce a vítr mnohdy nevyrobí dostatek elektřiny pro národní potřebu, a bylo by potřebné instalovaný výkon zdrojů dále navyšovat. Ovšem v příznivých klimatických podmínkách, zejména v průběhu jara v případě fotovoltaiky resp. podzimu v případě větru, generují přebytek výkonu, který výrazně komplikuje život operátorům přenosových sítí sousedních států. A to dokonce natolik, že se rozhodli vůči Německu podniknout finančně náročná technická protiopatření. Takže, pokud parafrázuji, zelená je teorie a šedivá je praxe.

Petr Nejedlý

Se svolením autora převzato z blogu iDnes.

Štítky:


51 odpovědí na O jednom zimním týdnu a obnovitelných zdrojích v Německu

  1. Milan Vaněček napsal:

    Pane Nejedlý, prosím o Vaše podobné komentáře častěji. Vždy když Vy nebo pan Wagner napíšete, že FVE a VtE nedávají skoro nic, tak ten samý den či den následující tu máte rekordní výrobu elektřiny ze slunce a větru. Najel jsem si na Agorametr, dnes ve 13 hodin. Vítr dával 23, 8 GW (on shore), co navíc dával off shore tam ještě nemají, a slunce dávalo 21,7 GW (do léta je ještě daleko). A pokrývaly většinu Německé spotřeby ve špičce pracovního dne.
    Vidím, že jste kouzelník, já beru počasí takové jaké je, přírodě neporučíš, občas dají OZE hodně, občas málo, v ročním průměru v Německu třetinu ale když Vy nebo pan Wagner zakouzlíte, napíšete, tak to je super.

    • Petr Šebesta napsal:

      Milý pane Vaněček, vidím že máte problém s psaným textem proto se Vám to pokusím vysvětlit jinak.
      Představte si že v DE zvýší instalovaný výkon z OZE 2x. Pořád ale budou časové úseky kdy výroba z větra a slunce bude nula.
      Ale naopak čím dál častěji budou časové ůseky kdy jen výroba z OZE bude 2x větší než aktuální spotřeba i ve špičce.
      Pořád tedy potřebujete 100% zálohu za OZE a naopak čím dál častěji budete mít obrovský nadbytek elektřiny kterou nebudete mít kam dát ?
      Oni ale vlastně mají dotace na OZE, takže je jim jedno, že prodají na burze za 0 EUR. Ať se stará regulátor a daňový poplatník co s tím ? A že není kapacita v sítích na tyto obrovské toky energií, koho to vlastně zajímá. Majitelé OZE si svoje dotace nenechají vzít i když jejich elektřinu často nikdo nechce.

    • Martin Hájek napsal:

      No offshore asi těžko mohl dávat více než 5GW. Takže když to sečteme, tak se chlubíte, že vítr jel zhruba na 50 % ? A fotovoltaika také pod 50 %? A to je úspěch? A jistě, v tom konkrétním dni to možná pokrylo většinu špičky, a co z toho vyplývá? Zítra to bude zase jinak a pofičí uhlí. Roční průmět je úplný nesmysl, spotřebu elektřiny je potřeba přesně pokrýt každý den, dokonce každou minutu, ne v ročním průměru, ten je dobrý leda tak pro hrátky s excelovou tabulkou a internetovou demagogii.

    • Lukáš Brandejs napsal:

      Víte pane Vaněčku, to je pořád dokola – pokud jsem vlastníkem průmyslového podniku, tak je mi úplně jedno, že hned v následujícím dni či týdnu dosáhla dodávka rekordních hodnot. Já potřebuji stabilní dodávky každý den, resp. každý den, kdy vyrábím. A o tom to je…

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Brandejs, vezměte příklad ze skutečného úspěšného businessu v ČR. Vemte si náš nejziskovější a asi největší podnik Škoda Auto. Kde berete energii?
        Od Ško Energo (od ČEZu z jádra nic neberou). A jak ji vyrábí: všechnu vyrábí kogenerací (z uhlí a plynu), potřebují i spoustu tepla. A neustále nahrazují co největší část elektřiny pomocí OZE (máte Německé vedení podniku).
        To je odpověď i pro pana Hájka, pana Josefa a pana Nejedlého.
        Co je na tom složítého, co na tom nejde, co nechápete??? To je REALITA. A bude i za 10 let (jen ještě s VĚTŠÍM PODÍLEM energie z OZE).
        Vyvraťte mi to nějakými Vašimi argumenty.

        • Lukáš Brandejs napsal:

          Pane Vaněčku děkuji – totiž zrovna Ško Energo jede následujícím způsobem = 5 kotlů na uhlí s (výrazně) menšinovým podílem biomasy + pouze ve špičkách jeden kotel plynový. Das ist alles.
          Asi již stárnu a slábnu na duchu, ale nevím, proč zrovna Ško Energo by měla býti tou vlajkovou lodí OZE.
          P.S. To, že je příkladem ukázkové kogenerace el. + teplo nijak nezpochybňuji

          • Milan Vaněček napsal:

            Ško-Energo jede jako Německo. To taky má hodně z uhlí, zvyšuje plyn a přidává OZE. Žádné jádro (Německo ještě zbytek JE bude mít 6 let). Nic nového pod sluncem. Žádné radikální změny.
            Jen kogenerace a postupně přidávat OZE.
            Vlajková loď OZE neexistuje (asi jen Norsko, ale to zase těží pro svět hodně ropy. A aspoň podle přijatých zákonů Kalifornie), Již několikrát jsem zde psal, že se Němci primárně chtějí zbavit JE.
            A samozřejmě, chtějí být lídry a exportéry v nových energetických technologiích (vítr, slunce, voda ta zůstává, akumulace), které pomohly uvést do průmyslového světa (když se stavění JE definitivně zbavili). Tu zásluhu už jim nikdo nevezme.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, to že hodně uhlí dokáže zajistit dostatek výroby elektřiny nikdo nepopírá. To že s danými finančními a geopolitickými riziky lze alespoň částečně přejít na plyn také asi nikdo nebude rozporovat. Přechod z uhlí na výrobu elektřiny ze spalování biomasy lze také uskutečnit, jak předvedlo nejen Dánsko, ale já bych se takové cesty z ekologických důvodů velice obával, jak jsem na tomto serveru psal.
            Ano fosilní energetika s jistým příspěvkem OZE dokáže zajistit výrobu elektřiny. A ukazuje to i Ško Energo, kde dominují kotle na uhlí a jistý příspěvek pak dává plyn a spalování biomasy. Avšak i ta Ško Energo se svými lokálními fosilními zdroji, jak už tady poznamenalo více lidí, je ve velice intenzivním propojení se sítí a spoléhá na ní. Dále bych si troufl tvrdit, že čištění emisí bude většinou účinnější pro velký zdroj než pro velký počet lokálních uhelných zdrojů.
            Ano pane Vaněčku, Energiewende vede k využívání hodně uhlí s částečnou omezenou možností přechodu na plyn a OZE. Toto nikdo nerozporuje a pokud je toto cílem, tak opravdu nemá cenu se přít. Jen jsem měl dojem, že většina proponentů Energiewende (kromě Vás) hlásala cíle trochu jiné.

        • Ondra napsal:

          Možná byste si první měl projít webovky Ško Energa a podívat se, co tam sami píšou. „Pro vysokou důležitost zásobování firmy Škoda Auto byly vybudovány 4 nezávislé přívody ze soustavy ČEZ a 2 nezávislé přívody ze soustavy ČEZ – oblast sever.“ – tím neříkám, že kupujou elektřinu od ČEZu, ale jako rozumná a zodpovědná firma jsou připojení k síti, protože věděj, že si nemůžou dovolit být bez elektřiny, kdyby se jimi v teplárně něco porouchalo. Další citace – “ Díky spolupráci s ČEZ jsou zajištěny kontinuální dodávky elektřiny do firmy Škoda Auto.“ – takže asi tak, jim ten ČEZ tak špatnej nepříjde. A ještě poslední – „V případě zvýšené potřeby elektřiny nad kapacitní možnosti teplárny je tato dodávka zajištěna z veřejné sítě.“ A abych to celý shrnul – svejma komentářema a opěvováním Ško Energa jen potvrzujete, co tady píšou ostatní – na OZE se nedá spoléhat. Ano, můžete v nich vyrábět kolik elektřiny chcete, ale vždycky na ně musíte mít 100 % zálohu. Ještě bych měl na vás jeden dotaz: když píšete „A neustále nahrazují co největší část elektřiny pomocí OZE“, kolik asi teď z OZE mají a z jakých konkrétně (pokud teda nemaj jen tu trošku biomasy, co přimíchávaj do uhlí)? Nemyslím to ironicky, jen se vás ptám, protože to sám nevím.

  2. Josef napsal:

    Pane Vaněčku jste pro mě ostrašujícím příkladem toho jak malé poznání světa může člověk dosáhnout a ve Vašem pokročilém věku je to ostuda. Kdyby Vám bylo 20 a byl jste ze školy indoktrinovaný stupidní zelený s trojkou s fyziky, pak bych viděl ještě možný potenciál , ale pokud při Vašich životních zkušenostech nechápete ten základní fakt , že pro moderní společnost musíte mít zdroj nezávislý na počasí pak je to skutečně na pováženou. Průmysl , armáda , zdravotnictví , ale vytápění prostě musí jet na 100% I když je třeba mlha a -15°C. Umí tohle u nás ještě masově nevyužívané OZE ? neumí , konec vyřízeno o čem se chcete bavit o nějaké náhradě části fosilních paliv v létě pomocí OZE je to k ničemu , protože v zimě to stejně musíte pokrýt jádrem a vyšší podíl OZE vede pouze k většímu nasazení fosilních paliv – Němci mají vyšší emise CO2/ obyv než my a dále jim rostou. Pokud to nechápete nemá smysl dále diskutovat.

  3. Milan Vaněček napsal:

    Když už jsem takhle pana Nejedlého z Temelína vychválil, měl bych se zaměřit na jeho „Dílčí závěr pro fotovoltaické vizionáře“. Elona Muska tím asi nemyslel, spíše se asi vymezoval vůči mému Názoru „Střecha bez fotovoltaiky je jako pole, které necháváme ležet ladem“, presentovaném zde ve stejnojmenné rubrice před měsícem.
    Takže moje odpověď: když elektřinu v lednu nevyrobí slunce, tak ji může vyrobit vítr či jiné OZE. A protože topit musíme a topení v zimě představuje větší spotřebu primární energie než výroba elektřiny, tak elektřinu může vyrobit kogenerace. Plynofikace Německa či ČR je na vysoké úrovni.
    Toto vše se týká stavu tady a teď a nejbližší budoucnosti (10 let).
    Pan Nejedlý by si měl ale vzít za referenční bod rok 2035. Dříve totiž nové Dukovany nepostaví (i když je kouzelník). A když si třeba přečtete jak vysoký podíl budou Číňané (obrovský trh) požadovat pro podíl elektromobilů již v roce 2025 tak si můžete být jisti, že VW a další Německé automobilky (i Škoda) vyrobí místo cca 20 milionů konvenčních aut ročně (jen VW 10 000 000 ročně) do roku 2035 celkem cca 100 milionů hybridů a elektromobilů (z celkových 400 milionů aut) krát 50 kWh = 5 TWh jen pitomá elektroauta.
    Víme že Norsko má v hydroelektrárnách regulační kapacitu desítek TWh.
    Atd, atd, zkrátka nestrašte nás pane Nejedlý s TWhodinami že to je něco nemožného. Akumulace elektrické energie v TWh není science fiction.
    Spíše by jste si měl udělat „Dílčí závěr pro jaderné bojovníky“. Těším se na něj, komentář k němu napíši až příště.

    • Martin Hájek napsal:

      Pane Vaněčku, právě automobilky jsou geniální příklad. To je dnes výroba, která si opravdu nemůže dovolit čekat, jestli zrovna fouká nebo svítí slunce, protože každá minuta prostoje jsou obrovské ztráty a výpadek elektřiny neskutečný průšvih, protože rozdělaná auta jsou v tu chvíli na vyhození a linku restartujete v řádu hodin. Právě země závislá na automobilovém průmyslu si ani náhodou nemůže dovolit experimentovat z bezpečnostní dodávek elektřiny. A pokud tu vyprávíte o elektromobilech, tak se zamyslete, že z té linky odjíždí jedno auto za 60 vteřin. Takže při nabíjení těch baterek opravdu nebude možné čekat, až zafouká a výroba jaksi jede na 3 směny, takže jaksi ani nebude svítit. A už to nabíjení bude vyžadovat obrovský výkon na místě. Zkuste si pronásobit ta čísla a spočítat, jak tlusté dráty by musely vést do Škodovky, abyste jimi při napětí 110 kV ročně procpal těch 5 TWh. Automotilky a zejména elektromobilky opravdu nejsou dobrý příklad pro výrobu, kterou může kdykoliv v příštích 30 letech pokrýt slunce a vítr.

      • C napsal:

        Pane Hájku, myslím že jste se teď nepěkně spletl, v MB udělají asi 440 tisíc aut ročně, něco přes 1200 denně, to ani náhodou není 5TW, ale je to asi 22GWh (kapacita baterie 50kWh), to je nabíjecí výkon asi 2.5MW, na to nepotřebujete ani 110kV, stačí obyčejných 22kV, jedná se zhruba o 38A/Fáze.

        Asi se budeme rozcházet v názoru na podnikovou energetiku, ale závody typu Škoda by měly mít vlastní elektrárny, bývalo to v minulosti dobrým zvykem a v mnoha částech světa dodnes je, nabízí se využití odpadního tepla v závodu či v okolí. Snížilo by to nároky na dálková vedení atd. Na druhou stranu to musí být zase ekonomicky smysluplné, nebo zhruba 0 v porovnání s elektřinou ze sítě. Jenže to chce pak toto zase popularizovat přinejmenším na zimu atd. Kogenerační jednotky jsou myslím dobrý trend co se rozvíjí, jen by se měla řešit možnost běhu v ostrovním režimu či bez tepelné zátěže. Velké motory některých firem dosahují tepelné účinnosti přes 40%. Elektrická se u těch soustrojí drží podobně vysoko. Jenže to zase zavání závislostí na plynu.

        Podniky, kde je přerušení dodávky proudu problém většinou záložní zdroje mají, v minulosti byly možná ještě hojnější. Co jsem slyšel, tak u nás v cukrovaru bývala parní turbína, po havárii se místo ní nainstaloval dieselagregát…

        • Martin Hájek napsal:

          Omlouvám se, převzal jsem číslo pana Vaněčka a neověřil jsem si, k čemu se přesně vztahuje. Samozřejmě máte pravdu. Nicméně ten nabíjecí výkon bude o podstatně vyšší, myslím, že nejedou na 3 směny o víkendu a navíc bude potřeby ty baterie nabít v nějakém reálném čase.

          Škoda v MB samozřejmě závodní energetiku včetně dodávek tepla do MB dávno má.

          • C napsal:

            No pokud budete sledovat můj výpočet a čísla, která jsem našel, tak se na ty 2.5MWh dostaneme, 🙂 Dle údajů škodovky závod v MB udělá denně 1200 aut. to je 50 vozů za hodinu, pokud má každé z nich kapacitu baterie 50kWh a nabíjí se hodinu pak jsme na 2500kW příkonu (dejme třeba 500kW)

            A tak, jak je to u škodovky, by to myslím mělo být i u řady dalších společností, jenže tomu bohužel tak není a výroba tepla není kombinovaná ve větší míře s výrobou elektřiny. Chápu zdrženlivost u tepla odpadního, kde by se musely parametry páry či jiného média upravovat příhřevem, ale není to myslím zcela mimo realitu, zejména u podniků provozujících procesy se silně exotermickými reakcemi.

    • Nejedlý Nejedlý napsal:

      Pane Vaněčku,
      dovolím si pár faktických poznámek, vezmu to popořadě:
      Elon Musk je zcela reálným dokladem skutečnosti, že fotovoltaika pro smysluplnou integraci do elektroenergetického systému vyžaduje systémy pro akumulaci energie. Takže jeho obchodní aktivity považuji za jednoznačné potvrzení svých technických názorů. Samozřejmě pro dlouhodobou akumulaci se zřejmě nebude jednat o standardní bateriové systémy, ale třeba o systémy Power To Gas. Je možné, že i tímto směrem se aktivity Muska budou v budoucnu ubírat.
      S tvrzením „Střecha bez fotovoltaiky je jako pole, které necháváme ležet ladem“ nemám principiálně problém. Ten nastane, pokud na základě jednoduchého násobení milionů potenciálních FVE instalací a instalovaného výkonu popř. výroby začne někdo vyvozovat závěry o zániku jaderných, uhelných či dokonce i plynových elektráren resp. spolehlivém zásobování průmyslových aglomerací elektřinou.
      Zato s tvrzením „když elektřinu v lednu nevyrobí slunce, tak ji může vyrobit vítr či jiné OZE“ mám poměrně problém, ale o tom byl odkazovaný článek. Nicméně vy sám hned v další větě hovoříte o plynových kogeneračních jednotkách, nikoliv o řešení s OZE. V tomto smyslu byste tedy mohl směřovat svoje osvětové aktivity k „antifosilním bojovníkům“.
      Čína: je až úsměvné, jak selektivně se pracuje s informacemi o čínské energetice. Když je to vhodné, je to komunistický mastodont (až donedávna zmiňováno v souvislosti s emisemi CO2), jindy jsou soudruzi příkladem technického pokroku. Prostě Čína vzhledem ke své gigantické velikosti a ekonomickému rozvoji zaujímá čelní příčky téměř ve všech energetických segmentech, včetně instalací OZE, podílu elektromobilů apod. Mě osobně velmi inspirují tyto údaje: 36 jaderných bloků v provozu, 21 ve výstavbě, 40 plánováno, 139 předpokládáno v delším časovém horizontu.
      Norsko: to je dobrý příklad pro OZE, zejména klasické vodní a přečerpávací elektrárny. Považte, v Norsku se vyrábí cca 96% elektřiny z vody! Na základě tohoto faktu byste mohl navrhnout pro ČR (a samozřejmě i Německo) ostatní elektrárny zrušit, dobudovat průtočné a přečerpávací elektrárny a orientovat se tímto progresivním směrem. Ostatně PVE v kombinaci s FVE a VtE by byl tak krásný zelený energetický mix a vůbec by nebylo nutné nic vymýšlet, dlouhodobě ověřené technologie v průmyslovém měřítku jsou k dispozici…
      Rozhodně nikoho nestraším akumulací v řádech TWh. Jenom jsem chtěl upozornit na potíže, především ekonomického charakteru. Z technického pohledu bych snad jenom skromně dodal, že třeba české Dlouhé stráně umějí v turbínovém provozu cca 2×325 MW po dobu cca 6 hodin a systémy P2G se zatím nevymanily z fáze výzkumných projektů a na širší průmyslové nasazení zatím čekáme, snad ten Elon na tom rychle zapracuje…
      Dále se omlouvám, jsem pracovně vytížen investiční přípravou reálných energetických projektů. Pokračování případně až o víkendu.

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Nejedlý, co je těch 57 jaderných bloků realizovaných či ve výstavbě v Číně pro 1,3 miliardový národ. To je jako kdyby my v ČR (10 milionů) jsme měli a stavěli 57/130 reaktorů, čili méně než 1. Vzhledem k tomu, že Čína má jaderné zbraně, tak se zaseknou někde okolo stovky reaktorů, jako mají USA a plutonia budou mít dost.

        • Nejedlý Nejedlý napsal:

          Aha. Jestli to tedy správně chápu a aplikuji-li stejný přístup např. na instalovaný výkon FVE, tak pokud se s námi Číňané chtějí alespoň srovnat, tak by se měli dostat na 260 GW. Pokud je dosud nemají, tak by měli uznale pokývat hlavou a mohli by se k nám jezdit učit, jak správně budovat OZE…
          Musím říci, že diskuze s Vámi přináší dosti zajímavé a neotřelé náhledy na problémy energetiky.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ano s tou akcí všehoschopných 2009-2010 jsme byli první na světě v instalacích FVE na obyvatele (není divu když jsme dávali nejvyšší dotace na světě). Čína byla a ještě tak 2-5 let bude daleko za námi (přepočteno na obyvatele, pak už nás předežene).

        • Ondra napsal:

          Hm, takže s touhle logikou vůbec nemá smysl začínat s ničím novým. To si jako myslíte, že OZE v Německu najely na 30 % roční výroby elektřiny přes noc? Jaderná energetika byla v Číně donedávna ještě v plenkách, ale rozvíjí se raketovým tempem. Kdyby všichni uvažovali touhle logikou, tak ještě sedíme v jeskyni u ohně. Na jednu stranu lidi jako vy hlásaj, jak ostatní nerespektujou jejich názory, ale jak se Čína rozhodne stavět jaderný elektrárny, tak je to hned špatně. Možná byste jim to tam měl zajet vysvětlit.

          • Milan Vaněček napsal:

            Instalace 2 GW fotovoltaiky za nejvyšší ceny na světě byl zločin, fotovoltaiku to velmi poškodilo u obyvatel ČR, ČR je dávána na FV konferencích za odstrašující příklad jak to nedělat.
            Kdybychom začali jako Němci fotovoltaikou na střechách, kterou propaguji, tak by se FV rozvíjela, peníze by zůstaly u obyčejných občanů ČR a velké FVE mohly přijít později, již za čtvrtinové i nižší ceny….
            S novým věcmi se má začínat, co nejdříve, ale s rozumem.
            To že Čína staví JE souvisí především s jejich jadernými zbraněmi, Čína je jaderná velmoc, z hlediska energetiky více než miliardového národa je to málo významné..

          • Ondra napsal:

            Jak už to mám napsat když ne česky, čínsky snad? Ano, teď maj reaktorů málo, ale časem jich bude víc a podíl jádra na jejich energetickým mixu taky poroste. Jednoduše s jádrem začali mnohem později než všichni ostatní. Jestli chtěj mít jaderný elektrárny, tak ať je mají. Vaše prohlášení o bezvýznamnosti jsou bezvýznamný ještě víc. A jen tak mimochodem – jaderný elektrárny v Číně vloni vyrobily přes 200 TWh elektřiny, takže cca 3x víc jak fotovoltaika.

  4. Mikeš napsal:

    „když elektřinu v lednu nevyrobí slunce, tak ji může vyrobit vítr či jiné OZE.“
    Více na: http://oenergetice.cz/nazory/jednom-zimnim-tydnu-obnovitelnych-zdrojich-nemecku/#comments

    No a když nemůže jiné oze tak musí fosil nebo jádro.

  5. Rasťo napsal:

    1) Jozef, nie je prejavom múdreho a inteligentného človeka, ak niekoho uráža len preto, že nesúhlasí s niečím názorom.
    2) A k téme – domnievam sa, že v súčasnej dobe nie je prioritným cieľom náhrada fosílnych nosičov energie za nefosílne z dôvodu potreby zámeny ako takej. Skôr zrejme ide o snahu znižovania hodnôt tvorených emisií pri ich využívaní. V tomto duchu potom nie je teda najdôležitejšie sledovať krátke časové úseky – napríklad keď OZE nestíhajú, ale ich prínos za referenčný časový úsek – povedzme rok. Teda koľko emisií sme nemuseli v danom roku vypustiť z dôvodu nasadenia OZE.

    • Petr napsal:

      Elektřina je nyní v Německu 2-3x dražší než v mnoha částech i vyspělého světa, pokud by se přidal i váš návrh a musely se zavést dotace pro tepelné eletrárny, aby 3/4 roku stály a 1/4 roky byly kdykoliv schopné začít dost rychle zase vyrábět, nebo se veškeré uhlí nahradí dováženým plynem, tak se jim cena elektřiny nejspíš dále zdvojnásobí.

      Ovšem právě teď začíná globální zápas o to kdo bude na svém území vlastnit hlavní robotická výrobní centra, a u těch je hlavním předpokladem vzdělaná populace a levná průmyslová elektřina.
      Takže ve vašem „zeleném snu“ by robotická centra vznikla nejspíš jen v USA a Číně, ale EU by se nakonec ocitla v zelené noční můře směřující spíš k tomu opakovanému ideálu nejzelenějšího života v jeskyních.

      • Rasťo napsal:

        Petr, súhlasím s Vami, že na problematiku OZE sa dá pozerať z viacerých uhlov pohľadu. Napríklad cez peniaze, alebo cez vplyv na životné prostredie, atd. Aktuálne sa javí, že minimálne tieto dva pohľady s obtiažou nachádzajú nejaké prieniky.
        Ale nedá mi reagovať na jeden Váš argument :
        ….“aby 3/4 roku stály a 1/4 roky byly kdykoliv schopné začít dost rychle zase vyrábět, nebo se veškeré uhlí nahradí dováženým plynem, tak se jim cena elektřiny nejspíš dále zdvojnásobí…“
        Ak si kúpite nové auto (myslím súkromné – do rodiny)a prepočítate, koľko hodím v ňom precestujete, zistíte, že jedna hodina jazdy vychádza enormne veľa. Aj napriek tomu si ho kúpite 🙂

        • Mikeš napsal:

          Ale auto nemá celý ten čas nastartovaný motor, běžící na volnoběh, aby mohlo kdykoliv podat plný výkon. – A třeba já si zatím auto nekoupil, právě z toho důvodu že by stále někde stálo a jen bych platil údržbu a poplatky, protože nejvíce využívám MHD a jízda vlakem je až překvapivě pohodlná. 🙂

          Jinak podobně bysme mohli argumentovat třeba s vodovodním potrubím, taky v něm většinu času voda jen stojí, a my ho vlastně nepotřebujeme.

          • Rasťo napsal:

            áno, vystihol ste ďalší z mnohých príkladov. Takže záver by som sformuloval takto – auto, vodovodné potrubie…….. si zadovažujeme pre službu ktorú nám poskytuje. Cenu služby sme ochotní akceptovať, aj keď jednotková cena je vysoká.
            Tak nejak očakávam, že sa vyvinie aj energetický sektor. Časť inštalovaného výkonu bude jednoducho čakať na svoj pár dňový/hodinový chod v roku, a trh to bude akceptovať. Samozrejme, to nie sú jediné zmeny v tomto odvetví , ktoré nás čakajú.
            A týmto smerom sa to proste už nevratne vydalo, a dosť dobre si neviem predstaviť tú silu, čo by tento trend dokázala zvrátiť. Aj keď, ako celoživotný pracovník v odbore „veľkej energetiky“ plne chápem argumenty aj druhej strany

          • Mikeš napsal:

            No pak ale budeme-li pokračovat v dané analogii, už jedno auto máte, koupil jste ho dávno a je splacené, druhé si koupíte protože občas to nové ma levnější palivo než to druhé, a s příchodem další technologie kupujete třetí, zas kvůli výhodě v ceně paliva. Máte třetí auta, dvě na dluh, která jedou jen v některých podmínkách a třetí pro případ že ta dvě nejdou. A platíte všechno 3x krom toho že každé auto využíváte 3x méně, a všechny třetí auta musel někdo vyrobit -zátěž pro ŽP souhlasím s využíváním OZE ale nesouhlasím s tím aby byli implementovány za každou cenu

  6. Milan Vaněček napsal:

    Páni diskutující, dejte mi nějaký argument že to co tvrdím nejde realizovat:
    Vezměte příklad ze skutečného úspěšného businessu v ČR. Vezměte si náš nejziskovější a asi největší podnik Škoda Auto. Kde berete energii (elektřinu, teplo)? Od Ško Energo (od ČEZu z jádra v Boleslavi nic neberou).
    A jak ji vyrábí: všechnu vyrábí kogenerací (z uhlí, plynu a biomasy). A neustále nahrazují co největší část elektřiny pomocí OZE (máte Německého vlastníka a vedení podniku).
    To je REALITA. A bude i za 10 let (jen ještě s VĚTŠÍM PODÍLEM energie z OZE). Vyvraťte mi to nějakými Vašimi argumenty. Teď třeba instalovali obrovské bojlery na akumulaci elektřiny (prý návratnost 4 roky).
    V čem dělají chybu, myslíte že jim v ČR chybí elektřina z našich JE ???

    • Martin Hájek napsal:

      Škodovka určitě chybu nedělá. Ale také nesází na fotovoltaiku ani vítr, které tu neustále propagujete a tvrdíte, že spací svět, jenomže pro průmysl jsou zatím bez vyřešené akumulace tak trochu na nic. To je celé. Takže se nevlamujte do otevřených dveří a vysvětlete nám, jak pojede průmysl v podmínkách ČR na slunce a vítr a pokud ne, tak přiznejte, že nemáte řešení.

  7. C napsal:

    Článek je to zajímavý a myslím že podařený, nicméně má podle mne několik slabin. Bohužel pan Nejedlý se také uchýlil k „obědové“ argumentaci, tedy vykusování krátkých časových úseků, je to podobné jako když se ekologisti uchýlí k argumentaci sumami. To prostě nejde dost dobře používat, na obou pak lze demonstrovat co člověk zrovna chce.

    Drobnějším problémem bych viděl že se srovnává výroba z JE jen z výrobou z větru a nikoliv z OZE, kde to již výrobně je minimálně stejné či ve prospěch OZE.

    O ekonomické náročnosti plynu se dá v posledních letech trochu polemizovat, jeho ceny, stejně jako ceny uhlí, zejména černého, jsou rozkolísané a snad co měsíc se ekonomická výhodnost daného typu elektráren prohazuje. (Snad měsíc zpět se o tom že plyn je teď o nějaká eura na MWh levnější než uhlí, psalo i zde)

    Na druhou stranu jsou velmi pěkné dílčí závěry, v tomto je mi styl pana Nejedlého, vlastně i délkou textu, bližší než styl pana Wagnera.

    Asi každému zde je jasné že nyní NELZE v našich podmínkách realizovat odklon od fosilní energetiky a jádra současně. Na druhou stranu tvrdit že nelze realizovat snížení emisí a odklon od jádra spolu s OZE je také hloupost, jen pak vzroste import plynu.

    Pak se diskusním tématem stává co chceme.

    • Vladimír Wagner napsal:

      Takových diskuzí už tady probíhalo mraky a vše už bylo řečeno mockrát. Hlavně pan Vaněček je ve svém obdivu k německé Energiewende stále stejný. V tomto směru je potřeba počkat a dovolím si tvrdit, že poměrně brzy uvidíme, jak se předpoklady Němců vyplní. Přesto bych si dovolil okomentovat tyto tři poznámky pana C:
      1) Pan Nejedlý nevykusuje krátké časové úseky, ale na určitém ne zase tak krátkém období dokumentuje charakteristickou a vůbec ne neobvyklou situaci pro poměrně dlouhá a typická sezónní období. A dopady na nutný energetický mix jsou panem Nejedlým jasně ukázány.
      2) Pan Nejedlý jen ukazuje, že po po patnácti letech Energiewende zdroj, který je z OZE s největší produkcí, ten, na který Německo nejvíce spoléhá a jediný, který ještě růst dramaticky nezpomalil nebo nezastavil, nedokázal vyrobit více elektřiny než dříve nejvýznamnější nízkoemisní zdroj, u kterého již byla více než polovina výkonu zlikvidována.
      3) Ano, jádro jde bez problému nahradit fosilními zdroji. A pokud nahradíte uhlí plynem, tak můžete snížit produkci CO2 na polovinu, ale ne více. Možná opravdu cena plynu bude levná, ale přece jen bych si dovolil na to nespoléhat.

      • C napsal:

        Pane Wagnere,
        zde o tom možná diskutujeme co měsíc či častěji, ale neproběhla široká veřejná debata, ani jedna strana si to nedala do programu, jsou ostatně akutnější témata, ale to neznamená že taková diskuse není třeba a už vůbec ne že bychom ji měli redukovat na diskusi o dvou elektrárnách.

        1) Pan Nejedlý vybral jeden týden z celého roku. Viděl jsem data z ČEPS, ale i z Dánska o produkci OZE, opravdu tam od nějakého 24. prosince do asi 10 února není dobré období, na druhou stranu pak se to zvedá, první vítr, pak se přidává slunce a ke konci roku se to opakuje v opačném pořadí. Proto vykousnout týden z období kdy by se energie musela vyrábět z paliv, není zrovna ideální, minimálně ne bez srovnání se zbytkem roku. Lepší by bylo vybrat třeba týden z každého měsíce.

        2)Pokud chcete srovnávat takto, pak dobře, ale bude to trochu deformovat výsledek Energiewnde, která neměla být stavěna na náhradu JE či jiné elektrárny jen jedním typem. To je přímo proti povaze náhradních zdrojů a i proti (původní) myšlence, která byla založena na doplňování se jednotlivých zdrojů..

        3) No čistě teoreticky, pokud k tomu plynu pak začnete přidávat další zdroje se zanedbatelnými emisemi, tak se dá jít ještě o kus níž než na 50%. Problém je odhad ceny z daného zdroje vždy, snad s výjimkou MVE, nebo OZE, kde je je ale cena dána nařízením. U JE může prodloužení stavby či nevhodná forma financování způsobit také odchýlení ceny od té plánované.

        Od toho jestli se dá na danou surovinu spoléhat se ale dostáváme ke geopolitice a tomu kam chceme ČR směřovat, potažmo kam chceme směřovat EU a svět.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Pane C. Já jsem mluvil o diskuzi zde, Tady už prostě v případě osob, které zde do diskuze přispívají je řečeno vše a nic nového se tu neobjevuje. A tyto diskuze nejspíše čte opravdu velice omezený okruh čtenářů. Hlavní problém těchto diskuzí a jejich formy zde je, že většina diskutujících nestojí o přemýšlení a analýzu faktů a argumentů, ale čistě o prosazení svého oblíbeného. A to opravdu nemá moc cenu opakovat moc často. Rozumnější je počkat, až se ukáže výsledek.
          1) Pan Nejedlý Vám odpověděl jasně na tuto Vaši připomínku. Jinak ten týden sice byl z hlediska OZE nejhorší, ale velice podobný průběh (i když trochu lepší) měla skoro celá poslední čtvrtina minulého roku, jak jsem rozebral v tomto článku zde: http://oenergetice.cz/nazory/nam-soucasny-podzim-rika-moznostech-nemecke-energiewende/ , takže opravdu nejde o nic vyjimečného
          2) Také na toto Vám pan Nejedlý odpověděl a já jenom dodám, že výroba z vodních zdrojů se za posledních téměř dvacet let nezměnila (fluktuace jsou dány střídáním sušších a vlhčích let), výroba z biomasy po růstu už řadu let stagnuje a vypadá to na saturaci, která se nezmění, pokud Německo nesáhne k takovým ekologickým zhůvěřilostem, jako je pálení dováženého dřeva či bioplynu z kukuřice. Výroba ze Slunce po omezení dotací do velkých fotovoltaických elektráren také začíná stagnovat. Takže nějaké další razantní zvýšení výroby elektřiny z OZE v Německu se dá čekat pouze z větru (pokud už i zde nedojde ke stagnaci). Zaměření na vítr je tak dost přirozené. Podrobněji je rozbor zde: http://technet.idnes.cz/vitr-nefoukal-nemci-pritopili-co-nam-zima-rika-o-energeticke-revoluci-12h-/tec_technika.aspx?c=A170202_140455_tec_technika_mla
          3) Energiewende v Německu byla proklamována svými proponenty jako cesta k omezení závislosti na fosilních palivech a dovozu plynu z Ruska (a závislosti na fluktuaci cen této suroviny).

          • C napsal:

            Vysvětlení proč vybral tento týden, jsem našel po odeslání komentáře.

            Ano souhlasím, máme tu omezený počet lidí a ano, motáme se tu v kruhu, dost často. Jenže pro skutečnou reformu naší energetiky budeme potřebovat právě veřejnou diskusi zahájit, jinak se nevybabráme ze zajetí uhelné energetiky. Pokud ale z této veřejné diskuse vyjde že v ní máme pokračovat asi nebude zbytí.

            Jak přesně je to s velkými instalacemi v SRN bych musel zjistit, ale v současnosti asi naráží na problémy jak z pohledu nedotací, tak nízkých cen. Je možnost že v budoucnosti, s náhradou uhelných elektráren plynovými, bude opět růst zájem o OZE, zejména FVE.

            Pokud německá vláda takto flagrantně lže vlastnímu obyvatelstvu, tak je to nanejvýš smutné a pobuřující.

            Na druhou stranu pokud to Němci neodhadnou se snadno mohou odsoudit do rostoucí bezvýznamnosti, pro rostoucí ekonomické problémy a import paliva. Ale to se asi zase dostáváme k mé oblíbené geopolitické otázce a „Ostatně soudím že Německo musí být rozpuštěno.“

  8. Pavel Lukavský napsal:

    Typicky český názor jak něco nejde. To umí každý, to není nic objeveného. Ono jen někdo umí nalézt řešení jak by to šlo. Fakt je ten, že nové solární zdroje v Dánsku jsou dnes na polovině ceny za MWh než nový jaderný zdroj. A jak to bude za deset let? S velkou pravděpodobností nové oze budou na čtvrtině ceny nebo i mnohem níže. To dává velký cenovy prostor pro akumulaci. Chápu že autor má obavy o svůj obor. JE totiž nebude schopna konkurovat. Otázka na autora: jak je provoz JE pojištěn proti moznym škodám? Nijak. Tak se nedivte, že v Německu JE nikdo nechce.

    • Nejedlý Nejedlý napsal:

      Když už jste mi dal přímou otázku, tak se vyjádřím k celému příspěvku.
      K první části. Otázkou je, kdo výpočet ceny nových solárních instalací v DE zpracovával a co do něj započítal. Jako první bych pátral po tom, do jaké míry jsou započteny státní dotace. Na internetu jsou tuny různých „studií“, takže by to chtělo uvést zdroj a hlavně nějaká čísla.
      A ještě zajímavější by byla k diskuze k ceně elektřiny za MWh pro novou JE. Mohl byste mi, prosím, sdělit, s jakou cenou jste počítal, když jste vypočítal tu polovinu? Pokud si totiž vyhledáte info z veřejných zdrojů, tak pro aktuálně připravované projekty JE v Evropě mimo ČR (UK, Finsko, Maďarsko) se lze dopátrat cen s opravdu velmi velkým rozptylem. Prosím tedy vaše číslo.
      Pokud se týká pojištění JE, tak vaše neznalost je až zarážející a odvaha psát do diskuze k energetice je opravdu obdivuhodná. Pro diskutéry vašeho typu byly již před mnoha lety zpracovány zvláštní stránky – viz odpověď na druhou otázku:
      https://www.cez.cz/cs/pro-media/otazky-odpovedi/1.html

  9. Rasťo napsal:

    Vopred chcem povedať, že nasledujúcou otázkou necielim nikoho haniť , prikláňať sa na tú alebo onú názorovú stranu atd…. Ide mi čisto o pragmatickú úvahu:
    Rád by som sa spýtal autora článku p. Nejedlého, že časové obdobie, ktoré si vybral pre tento článok – bol zrejme najhorší týždeň za periódu posledných 12 mesiacov ( 1 rok). A všetky ostatné „týždne“ vykazovali pre OZE lepšie výsledky. Bol to zámer, či náhoda? Ak zámer – je účelne na základe stavu z jedného týždňa generalizovať status OZE ako takového pre periódu jedného roku? (Je jasné, že požadovaný výkon musíme mať zabezpečený aj pre takýto prípad)

    A ešte jedna úvaha na záver: pozrel som si autorom spomínané časové obdobie z pohľadu výkonu z OZE, a hrubým odhadom mi vyšlo, že OZE v danom období dodávali v ktoromkoľvek momente cca 10-15 % elektrického výkonu okamžitej spotreby elektriny v Nemecku. A to sme použili zrejme ten najhorší možný týždeň v roku, ktorý bol k dispozícii. Zdá sa to malé percento. Ale treba si uvedomiť nasledovné:
    – aký je inštalovaný a samozrejme aj prevádzkovaný výkon kotla na fosílny zdroj, resp. J reaktora v pomere na dodávaný elektrický výkon na svorkách generátora? 3:1
    Čiže účinnosť je cca 30%, a to vôbec neuvažujem UCF ani UCLF. Pre OZE to v danom období vychádzalo cca 10-15%
    napriek tomu, že je evidentné, že v tomto okamžiku nie sú schopné OZE pokryť požadované energetické potreby, ich účinnosť v najhoršom týždni roka je len niečo viac ako o 15% nižšia než ostatné fosílne klasiky alebo jadro, čo mi nepríde vôbec špatné pre najhorší týždeň v roku

    • Milan Vaněček napsal:

      Ano, takhle vypadá současný poslední týden.
      https://www.agora-energiewende.de/de/themen/-agothem-/Produkt/produkt/76/Agorameter/
      Je to mnohem lepší, že ano?

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Máte pravdu, vybral si nejhorší týden za dlouhou dobu a bylo to 0.93 z 9.8 TWh produkce, z čehož byla 1 TWh exportována. Stejně špatný týden nebyl v roce 2016 ani jeden, v roce 2015 byl jeden podobný (4. týden) a v roce 2014 ani jeden. To je jako hodnotit jadernou energetiku v ČR podle srpna/září loňského roku, kdy byly v jeden okamžik snad 4 reaktory z 6 mimo provoz.

    • Petr napsal:

      Co může být horšího, než superdraze dál dotovat výstavbu zdrojů, které vám už teď vyrábí jeden týden přez 100% potřebné energie, takže se pak prodává za zápornou cenu a druhý týden 10% potřebné energie a bez náběhu úplně svšech zastaralých uhelek, by se vám nutně zřítila celá elektrická síť.

      Předpovídám, že co nejrychleji po Německých volbách celou Energiewende kompletně překopají, i když tomu budou říkat jen modernizace směrem k dlouhodobé udržitelnosti této politiky.

      • Rasťo napsal:

        No, čo môže by horšieho?
        vyrastal som v údolí, s prevádzkovanou uhoľnou elektrárňou. Na vašu otázku mám preto pre seba jasnú odpoveď.
        A ohľadne toho superdrahého – fosílne a jadrové zdroje sa nedotujú?, a nenabieha sa pri OZE na aukčný systém? A čo poviete na 300% redundanciu niektorých systémov v JE, ktoré zažijú možno v tom lepšom prípade len pár minútovú ostrú prevádzku počas svoje životnosti?, Poznáte náklady zadného cyklu jadroviek? …..

        • Milan Vaněček napsal:

          Rasťo uhodil hřebíček na hlavičku. Ano v Jaderné elektrárně musí být řada zařízení zdvojena, ztrojena, … z důvodů (ne)bezpečnosti. Další a další zálohování chladících okruhů snižuje nebezpečí havarie (ale Fukušima ukázala že ani trojnásobné jištění nestačí), proto obecně po Fukušimě dochází k nárustu ceny JE, musí se jistit ještě více.
          A vzhledem k tomu že Fukušima je nejdéle trvající světová obrovská havarie (již 6 let, roztavená horká jaderná zona stále se nachází mimo rektorovou nádobu) musí dojít i k nákladným vylepšením i v tomto ohledu.
          V tom je obrovský rozdíl proti high tech fotovoltaice, kde je jistota že cena každý další rok bude stále nižší. Totéž platí i pro akumulaci, ta bude též stále lepší a cena nižší, po obrovském konkurenčním boji o elektromobilitu.

          • Petr napsal:

            Inženýring se rozpadl pod humanistickou politikou ve školství a dalších klíčových oblastech pouze na Západě.

            Rusko, Čína i Jižní Korea dnes stále staví moderní jaderné elektrárny za dostupnou a jasně dodržitelnou cenu.

    • Nejedlý Nejedlý napsal:

      Nechci vás moc „pérovat“, ale zřejmě jste nečetl článek příliš pozorně :-))
      Odpověď snad bude jasnější, pokud zde znovu ocituji určité pasáže:

      Takže ještě jednou upozorňuji na perex článku, cituji:
      „Elektroenergetika musí zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i za nejnepříznivějších podmínek, které v případě obnovitelných zdrojů určují přírodní vlivy.“
      Takže abych nenapínal: ano, potvrzuji – právě za účelem popisu oněch výše zmiňovaných „nejnepříznivějších podmínek“ jsem skutečně vybral ten nejhorší týden. A aby to bylo zcela jasné, tak jsem tuto skutečnost avizoval v textu. Ještě jednou opět cituji:
      „V lednu by bylo samozřejmě možné nalézt jiné týdny s příznivějšími klimatickými podmínkami pro výrobu z OZE. A samozřejmě v průběhu roku můžeme nalézt dny, které naopak poskytují velmi příznivé až excelentní podmínky…“

      V záběru k fosilním zdrojům:
      …průběhu zimního období a nepříznivých klimatických podmínkách je…

      Pokud se týká srovnání výroby JE a VtE, tak jsem jej uvedl, aby si čtenáři uvědomili ten poměr instalovaných výkonů 11 vs 50 GW při cca stejné výrobě.

    • Vladimír Wagner napsal:

      Na první otázku Vám pan Nejedlý už odpověděl a něco jsem přidal i já. Ten týden byl sice z hlediska OZE opravdu nejhorší, ale ne tak moc odlišný byla i celá poslední čtvrtina minulého roku a řada úseků letošního roku (podrobněji zde: http://technet.idnes.cz/vitr-nefoukal-nemci-pritopili-co-nam-zima-rika-o-energeticke-revoluci-12h-/tec_technika.aspx?c=A170202_140455_tec_technika_mla ). Ještě bych komentoval poznámku k účinnosti. Je velký rozdíl mezi účinností zařízení a efektivitě využití maximálního elektrického výkonu. Ono i fotovoltaické články mají svojí vnitřní účinnost využití dopadajícího slunečního výkonu. Je třeba srovnávat stejné veličiny, jinak Vám z toho vyjde dost nesmysl, jako je to v tomto Vašem příspěvku.

  10. Milan Vaněček napsal:

    Jen pár závěrečných poznámek z mé strany pro pana Nejedlého a pana Wagnera: Jaderná energetika je Vaše živobytí i koníček, já Vám ho neberu, naopak jsem pro bezpečné udržení dvou temelínských a čtyř dukovanských bloků v provozu po celých 50 let životnosti. A trvalé úložiště bych začal budovat blízko Dukovan.
    Ale stavět bloky nové je pro mě další ekonomický tunel, podobně jako byl ten fotovoltaický v letech 2009-10. Když vezmu komerční data ze schváleného Hinkley point 3, který už se začíná stavět, tak každý náš jeden nový 1,2 GW reaktor představuje tunel cca dvojnásobný (výdaje za cca 15 let stavby a 35 letech placení CfD). Už jsem o tom psal.
    Myslím, že
    1) z ekonomických důvodů je nesmyslné stavět nové JE, také to soukromí investoři nedělají.
    2) z důvodů bezpečnosti pak už vůbec ne. Teď právě proběhlo vojenské cvičení u Temelína, jsem moc rád, že si stát uvědomil rizika s jádrem spojená za současné špatné bezpečnostní situace ve světě, protože JE by byly určitě cílem teroristů i nepřátelské armády v případě konfliktu. A to s ničivými následky pro naši zem.
    Český průmysl se bez JE obejde, jak jsem na to poukázal v diskusi a české domácnosti určitě taky. Do doby než se nejdříve může postavit u nás nový jaderný reaktor (rok 2035) už bude Evropská i světová energetika někde jinde, čisté OZE a akumulace budou dominovat v řadě států (stejně jako již nyní dominují ve světě v nových investicích).
    Rok 2035 či 2040 by měl být referenčním rokem v energetické politice našeho státu a jednostranná, dříve prosazená státní energetická koncepce (SEK a ASEK) by měla být aktualizována s rovnoměrným zastoupením všech zainteresovaných stran (a ne za dominance jaderných expertů, jako tomu bylo doposud).

    • Petr Šebesta napsal:

      Vážený pane Vaněček,
      promiňte mi to, ale Vaše komentáře jsou strašné bláboly.
      Pořád nám tu předkládáte dojmy a „lži“, jen se divím že tu mají s Vámi takovou trpělivost
      Na Vás přesně platí pořekadlo: Člověk je nejhloupější tvor na planetě, ze zcela jasných důkazů vždy vyvodí nesprávné závěry.

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Šebesta Vaše diskuse jsou jen osobní útoky. Presentujte mimo své názory taky nějaká objektivní fakta a nějaké zajímavé odkazy na realitu. To jsem u Vás zatím neviděl.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *