Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu

Jan Veselý
Jsem dělník vědy, ekoterorista, malorolník zahrádkový, rozumbrada hospodský, sexuolog samouk, šofér, závozník, pán na hlídání, všeználek, nenažranec nenažraný, domácí kutil, kuchtík i uklízečka. Většinu z toho dělám dokonce i rád. Posledních několik let jsem propadl kouzlu energetiky a následky jsou mimo jiné obsahem tohoto článku.

V elektrické síti australského státu Jižní Austrálie budou letos 8. května uzavřeny poslední uhelné elektrárny, poslední místní zdroje elektřiny produkující v režimu základního zatížení neboli baseloadu.

Australský spolkový stát Jižní Austrálie má 1,7 milionu obyvatel a díky relativní odloučenosti od hustě osídlených populačních center na východě Austrálie má i vlastní (polo)nezávislou elektrickou rozvodnou síť, která je propojena se státem Victoria (5,8 mil. ob.) jednou 275 kV linkou VVN (Heywood Interconnector). V této síti byla v roce 2015 celková spotřeba elektřiny 12,85 TWh, tj. průměrné zatížení sítě bylo cca 1,5 GW.

Jižní Austrálie

Jižní Austrálie, zdroj: Wikipedie

Jižní Austrálie je bohatá na přírodní energetické zdroje, jsou zde významná naleziště zemního plynu, uhlí a uranu (30% světových rezerv). Jižní Austrálie je rovněž „bohatá“ na sluneční svit, vítr a geotermální energii.

Přes všechno surovinové bohatství rozhodla vláda Jižní Austrálie v roce 2005, že bude podporovat postupný přechod výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Po 10 letech jihoaustralské „Energiewende“ je energetický mix následující:

Zdroje elektřinyInstalovaný výkon [MW]Podíl na celkovém instalovaném výkonuVyrobená elektřina [GWh]Podíl na celkem vyrobené elektřině
Zemní plyn267246%455735%
Hnědé uhlí77013%264821%
Vítr147325%422633%
Střešní fotovoltaika66711%8577%
Ostatní (nafta, skládkový plyn, voda)2885%64< 1%
Import5024%
Celkem5866100%12852100%
Instalovaný výkon a výroba elektřiny v Jižní Austrálii v roce 2015, zdroj: AEMO

Letos 8. května budou uzavřeny jediné dva současné zdroje elektřiny fungující v režimu základního zatížení – hnědouhelné elektrárny Northern (520 MW) a Playford B (240 MW) a jejich společný zdroj uhlí, povrchový lom Leigh Creek.

Stát tak bude spoléhat na kombinaci výroby větrných a fotovoltaických elektráren a jejich doplňování pomocí pološpičkových a špičkových elektráren na zemní plyn.

AEMO nezaznamenalo žádné systémové hrozby, které by nebyly zvládnutelné pomocí současných postupů a procesů. – mluvčí AEMO (Australský operátor trhu s elektřinou)

Výhled do budoucnosti Jižní Austrálie

Vláda Jižní Austrálie hodlá dále pokračovat v současném trendu zvyšování zastoupení OZE ve výrobě elektřiny. A to jednak další výstavbou zdrojů závislých na počasí (větrné, fotovoltaické elektrárny), ale i pomocí výstavby flexibilních zdrojů a skladování energií.

Již  se buduje velkokapacitní bateriové úložiště, ve fázi jednání je výstavba dalších, výstavba solárně termálních elektráren s tepelným zásobníkem a uvažuje se i o přečerpávacích vodních elektrárnách.

Provádíme veliký experiment mezinárodního významu. Máme dlouhou a tenkou přenosovou soustavu a brzo budeme mít 50% zastoupení obnovitelných zdrojů ve větrných a fotovoltaických elektrárnách.

Potřebujeme rozvinout a využít technologie velkokapacitního skladování elektřiny, ale tato technologická výzva je zároveň úžasnou příležitostí pro náš stát. – Jay Weatherhill, premiér Jižní Austrálie

Až vám bude někdo tvrdit, že bez baseloadu nemůže elektrická síť fungovat, že rychlý přechod k nízkoemisní výrobě elektřiny je možný jen díky jaderným nebo velkým vodním elektrárnám (které se paradoxně dlouho staví), tak si vzpomeňte na Jižní Austrálii.

Za inspiraci děkuji australskému webu RenewEconomy.

Autor:

11 odpovědí na Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu

  1. Vladimír Wagner napsal:

    Jestli dobře chápu tabulku, tak se zde vyrábí 56 % elektřiny z fosilních paliv a jen 40 % z nízkoemisních? V čem vidíte ten velký úspěch? To, že lze udělat kombinaci fosilních a obnovitelných zdrojů nikdo nerozporuje. Problém je to, co ukazuje i tento případ. Podíl fosilních zdrojů je v této variantě velmi vysoký.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Ten případ je zajímavý z několika příčin.
      1) Bourá mýtus o nutnosti mít zdroje fungující v režimu základního zatížení. Už párkrát fungovali (poruchy uhelných elektráren) bez nich a od května to bude trvalý stav.
      2) Těch 40% vybudovali fakticky během 5 let a konec to rozhodně není. Vy jste fixovaný na jaderné přestavby energetiky ve Švédsku nebo Ontariu, tahle je možná ještě rychlejší.
      3) Poslední zajímavostí, která v článku není je to, že díky OZE dosti významným způsobem klesla v Jižní Austrálii cena elektřiny a díky decentralizované výrobě z FV panelů se dost ulehčilo síti, která už není zdaleka tak zatěžována během špiček spotřeby, které jsou zde během vln veder, kdy jedou klimatizace naplno.

      • Vladimír Wagner napsal:

        Jistě je to zajímavé, hlavně z toho hlediska, že podíl OZE zvýšili tak rychle a bude zajímavé sledovat, kam až se dostanou. Zatím však mají podíl uhlí a plynu značně vysoký. Navíc se jedná o velice specifický případ velmi rozlehlého a velice slabě osídleného regionu. Tam se pochopitelně výhody decentralizovanějších zdrojů projevují více.

  2. Petr napsal:

    Zajímalo by mě jak mají nastaveno financování té fotovoltajiki jestli 13kč za kwh jako u nás.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Výkupní ceny byly nastaveny od roku 2008 na 0,44 AUD/kWh (7,7 Kč/kWh) pak postupně klesaly a od 2011 byly 0,16 AUD/kWh (2,8 Kč/kWh). (zdroj zde) Od prvního října 2013 je podpora pouze ve volném přístupu do sítě k prodeji přebytků bez zbytečné administrativní a daňové buzerace. Našel jsem třeba nabídku výkupu za 0,068 AUD/kWh (1,2 Kč/kWh).
      I tak se FV na střechách staví vesele dál, protože lze jednoduše maximalizovat samospotřebu (klimatizace se s FV skvěle páruje) a tím se lze vyhnout spotřebě drahé elektřiny ze sítě za ~0,3 AUD/kWh (5,25 Kč/kWh), která je způsobena vysokými poplatky za přenos a distribuci. Australští síťaři dost přešvihli investice do sítí a hádejte, kdo to má zaplatit? (Ujal se tam termín „pozlacená síť“)
      Při maximalizaci samospotřeby mají podle místních panely ekonomickou návratnost okolo 4-5 let.

  3. Konq napsal:

    Baseload není nová nadávka pro některé zdroje elektrické energie, ale režim v jakém fungují. Plyn může fungovat v obou, i když se to normálně nevyplatí. Takže zde převezme plyn baseload po uhlí.
    BTW dovedete si představit v ČR 33% z větru?

    • Mikeš napsal:

      Jen k tomu koukal jsem na wiki a mají 1,6 ob/km2 s našimi 133 ob/km2 asi nejsme moc srovnatelní.
      Proč by v Base load nemohla jet i vodní elektrárna, že? 🙂 – teda pokud bysme tak velkou měli, resp měli ji kde postavit..

  4. Petr napsal:

    Nás ani nechtějí připojovat natoš tak dát 1,2 kč za kwh. Raději budem spalovat sfosilizované dinosaury (uhlí). V čera na ČT 24 po osmé hodině hovořil ministr prumyslu Jan Mládek že z duvodu rostocích střešních instalací FVE Česko bude muset investovat do tak zvaných chytrých sítí?! co si o tom myslíte Pane Veselý .

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Myslím, že to je klasický blábol politika, který matlá dohromady dvě věci, které spolu souvisí dost málo.

    • hariprasad napsal:

      Investovat do chytrých sítí musíme tak jako tak. Jde o nezbytnou inovaci, kterou si prostě musíme projít, pokud nechceme mít energetický středověk.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *