Solární panel na střeše

Možnosti decentralizované energetiky v ČR

Petr Nejedlý
Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou.

Operátor trhu musí každoročně předkládat zprávu o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu. Letošní zpráva byla věnována tématu decentralizace.

Úvod autora

Decentralizovaná energetika je pojem, kterým jsou přímo prošpikovány propagační materiály zahraničních a samozřejmě i českých environmentálních hnutí. Pokud vztáhneme tento pojem na elektroenergetiku, tak velice povšechně řečeno se jedná o přechod od stávající energetické koncepce založené na omezeném počtu výrobních zdrojů s vysokým instalovaným výkonem k velkému množství lokálních obnovitelných zdrojů (OZE) s výrazně nižším instalovaným výkonem, které by ovšem vzhledem k jejich ohromnému počtu měly vyrábět srovnatelné množství elektřiny.

Je zřejmé, proč environmentální kruhy tento pojem tak milují. Pokud totiž trochu popustíte uzdu fantazii a nenecháte se příliš svazovat technickými podmínkami a důsledky, což pro obvykle humanitně vzdělané osoby angažované v těchto hnutích opravdu není problém, a promítnete do této v zásadě technické koncepce svoje politické (obvykle výrazně levicové) zaměření, tak máte ideální nástroj k boji „za socialismus proti energetickým monopolům“, které jsou obvykle personifikovány velkými energetickými firmami.

V této souvislosti si dovolím jednu osobní poznámku o absurdnosti a řekněme mírné zpožděnosti tohoto „politického boje“, který je navíc v oblasti energetiky zatím v počáteční fázi. Energetické firmy samozřejmě zachytily tržní potenciál OZE, a to jakmile se environmentálnímu hnutí podařilo politicky prosadit do tohoto odvětví ideologicky motivované masivní státní subvence, a to v souvislosti s dalším probíhajícím „bojem za ochranu klimatu“. Jinými slovy energetické firmy si již nyní vzhledem ke svému know-how, personálním a finančním zdrojům a znalosti legislativního prostředí rozparcelovaly výraznou část evropského resp. světového trhu OZE, přičemž v následujících desetiletích lze vzhledem k obecné ekonomické zákonitosti koncentrace kapitálu očekávat zvyšování tohoto podílu. Ostatně tento ekonomický trend obecně potvrzuje technický vývoj například v Německu, kde jsou aktuálně budovány „decentralizované OZE“ ve formě off-shore větrných elektráren v řádu stovek MW a investičních nákladů jednotek miliard euro. Trochu nám zmutovala ta původní idea z propagandistických materiálů aktivistických environmentálních skupin z devadesátých let o záplavě romantických střešních fotovoltaik, zahradních větrných elektráren, bioplynových staniček a jiných technologií na zpracování biomasy od lokálních zemědělců…

Studie OTE

Cílem odkazované studie bylo popsat možné budoucí scénáře vývoje elektroenergetiky a plynárenství v ČR v období do roku 2050, definovat problematické či potencionálně nebezpečné trendy a prezentovat možné limity a rizika. Autoři studie v úvodu definovali níže uvedené otázky, které by měly zajímat každého, kdo se angažuje či se veřejně prezentuje jako odborník energetiku:

  • Může decentrální energetika nahradit v ČR energetiku centrální? Pokud ano, za jakých podmínek?
  • Jak se bude vyvíjet poptávka po elektřině v České republice a ve středoevropském prostoru?
  • Jaký může být rozvoj a provoz zdrojové základny ES ČR? Jak různé cesty jejího vývoje ovlivní spolehlivost jejího chodu?
  • Jaká bude nabídka a situace na evropském trhu s elektřinou? Bude se výrazně měnit podoba tržního prostředí v regionu střední Evropy?
  • Bude kapacita elektrických sítí dostatečná? Jaká jsou možná opatření pro jejich případné posílení?
  • Jaké jsou technické, ekonomické, environmentální a bezpečnostní důsledky různých cest rozvoje elektroenergetiky?

infografika_elektroenergetika-cr-2050

Závěry studie

Analýzy zpracované ve Zprávě o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu v roce 2016 byly věnovány tématu decentralizace. Srovnávány byly dopady dvou krajních variant rozvoje: tj.Centrální, která vychází z předpokladu neprosazení se trendu decentralizace energetiky, a Decentrální, která pracuje s nejvyšším možným zastoupení decentrálních zdrojů v energetickém mixu. Souběžně s těmito variantami byla analyzována varianta Koncepční, která modeluje vývoj dle platné Státní energetické koncepce. Pro úplnost dodávám, že byla rovněž zpracována tzv. Nulová varianta pracující se scénářem, že v budoucnu nedojde k výstavbě žádných nových zdrojů elektřiny v ES ČR. Varianty byly formulovány jako případové studie, které popisují možný budoucí vývoj v daných případech.

Nejdůležitější závěry (doslovně převzato ze studie):

1. Odstavení velkých výroben, především jde o Jadernou elektrárnu Dukovany a některé velké hnědouhelné elektrárny, nelze nahradit rozvojem malé energetiky. Pro soběstačnost ČR v pokrytí poptávky elektřiny je zprovoznění nových jaderných bloků nezbytné. Alternativou je pouze realizace většího počtu paroplynových jednotek s negativním dopadem do navýšení závislosti ČR na dovozu primárních energetických zdrojů a emisí skleníkových plynů i škodlivin. Existuje riziko, že elektroenergetická soustava bude v závislosti na okolnostech od roku 2028 až 2030 bez zahraniční výpomoci neprovozovatelná.

2. Celkově se může decentrální energetika v ČR v roce 2050 na krytí poptávky elektřiny podílet dle provedených analýz nanejvýš 50 %, což zahrnuje limitní nárůst obnovitelných decentrálních zdrojů i limitní nárůst malých zdrojů na plyn.

3. Centrálně pojatá energetika klade nejmenší nároky na změny a investice a zajišťuje nejbezpečnější chod s nejvyšší disponibilitou záložních a regulačních výkonů; přináší ale také méně výrazné snížení emisí škodlivin a skleníkových plynů.

4. Celková poptávka elektřiny poroste se zvyšující se mírou decentralizace, která by přinesla částečný odklon od centrálního zásobování teplem. Tímto způsobem může být spotřeba elektřiny navýšena až o 3 TWh (3,5 %).

5. Podíl spotřeby kryté dodávkou z malých decentrálních zdrojů na nejnižší distribuční úrovni může činit až 20 % celkové spotřeby.

6. Decentrálně pojatá energetika umožňuje díky vysokému podílu malých obnovitelných zdrojů nejvýraznější snížení emisí škodlivin a skleníkových plynů z posuzovaných variant.

7. Stabilitu a spolehlivost elektroenergetické soustavy není v případě vysoké decentralizace možno zajistit konvenčními prostředky; ani vysoké využití řízení spotřeby a výroby neumožňuje spolehlivý chod. Z tohoto důvodu si decentralizace energetiky vyžádá realizaci značného množství denní akumulace (především bateriové systémy, instalované na napěťových úrovních NN až VVN) a rovněž realizaci sezónní akumulace, která přesune část výroby z letních měsíců do spotřebně bohatých měsíců zimních.

8. Decentrální elektroenergetika bude vždy dražším řešením; největší vliv na tento fakt bude mít téměř řádově nižší využití instalovaného výkonu malých decentrálních výroben.

9. Decentralizace elektroenergetiky by znamenala mírně nižší investice do přenosových sítí, ale velmi vysoké investice do sítí NN a VN. Od jisté úrovně decentralizace roste potřeba opatření nelineárně.

10. Snižování množství síťově dodávané elektřiny za současného výrazného navyšování investic do technických prostředků pro zajištění chodu s velkým množstvím obnovitelných a decentrálních zdrojů povede k výraznému navýšení měrných nákladů přenosu a distribuce elektřiny a vynutí si velké změny ve struktuře plateb za dodávku elektřiny; cena elektřiny pro koncového odběratele by byla v Decentrální variantě ve srovnání s variantou Koncepční až o 40 % vyšší.

11. Výhled vývoje poptávky plynu je významně ovlivněn především rozvojem zdrojové základny ES ČR. Odhad kumulovaného nárůstu poptávky mezi roky 2015 a 2050 se pohybuje v rozmezí 15 % (Nízkouhlíková varianta z řešení v roce 2015) až 77 % (Decentrální varianta z aktuálního řešení). Žádné z variant nelze z pohledu provedených analýz přiřadit významně vyšší pravděpodobnost; bude záležet na trendu, který bude nastolen na politické úrovni.

12. Maximálním potenciálem rozvoje do roku 2050 u decentrálních plynových zdrojů v ČR je přibližně 1,1 GW malé kogenerace a 1,8 GW mikrokogenerace. Celková spotřeba plynu těchto zdrojů by činila 12,4 TWh na výrobu elektřiny a 19 TWh na výrobu dodávkového tepla ročně.

13. Pro případ nárůstu poptávky dle varianty Decentrální, která představuje horní mez, by bylo při zachování poměru zásobníkové kapacity ke spotřebě plynu na úrovni, kterou vyžaduje Státní energetická koncepce, potřeba mezi roky 2016 a 2050 instalovat přibližně 2 mld. m3 nové zásobníkové kapacity. Trh přitom aktuálně nevytváří podmínky pro provoz zásobníků.

14. Decentralizace energetiky by znamenala proporcionální snížení měrných nákladů přepravy a distribuce plynu, které by vyplynulo z vyššího využití plynárenské soustavy.

Kogenerační jednotka

Kogenerační jednotka

Závěr autora

Formát a struktura víkendového blogu nejsou dimenzovány pro propracovanou technickou argumentaci, ostatně není to ani účelem tohoto textu, a ani navíc v časových možnostech autora. Z mého osobního pohledu chci pouze upozornit na zajímavý materiál k oblasti mého profesního zájmu. Ovšem v rámci environmentálních hnutí se pohybuje poměrně výrazná skupina osob, která se v médiích označuje za odborníky na energetiku. Pro tyto odborníky jistě nebude problém si podrobně prostudovat odkazovanou studii a identifikovat zdroje informací a technické argumenty pro formulaci jednotlivých závěrů. Jenom podotýkám, že analýzy v rámci studií zpracovávala renomovaná organizace, která se dlouhodobě profesionálně zabývá oblastí energetiky, takže se bezesporu jedná o seriózní zdroj s nadstandardní technickou kvalifikací a především znalostí českého prostředí. To je velmi důležitý faktor, protože mnohé environmentální hnutí velmi často pracují se zahraničními zdroji, jejichž přístupy a závěry se mnohdy nepříliš vhodně a technicky kvalifikovaně snaží „naroubovat“ na podmínky české energetiky.

Zdroj: Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu; Výhled do roku 2050

Se svolením autora převzato z blogu iDnes.

Štítky:

58 odpovědí na Možnosti decentralizované energetiky v ČR

  1. Milan Vaněček napsal:

    Zase další slohové cvičení na téma: nové jaderné Dukovany a Temelín jsou nezbytné, vymodelujte to aby to tak vyšlo. A to samozřejmě renomovaný ústav dokáže.
    Přitom občas jsou tam i pravdivé momenty: asi nejlepší by bylo 10 let nic nedělat, kapacit máme nadbytek, čekat na vývoj ve světě, pak se rozhodnout.
    Dle mého názoru jsou 3 varianty:
    1)pojedeme jinou cestou než euroatlantický Západ a budeme navyšovat naši kapacitu jaderných elektráren klidně i nad 50% anebo
    2)uvidíme za 10 let že cenový a technický vývoj ve světě ukazuje, že jediné řešení pro energetiku moderního technicky vyspělého státu je nová energetika (centrální i decentrální v koexistenci) založená na neustálém růstu obnovitelných zdrojů energie, které budou někde až v roce 2050 někde i dříve dominovat. Anebo
    3) Německo se svojí Energiewende hospodářsky i energeticky zkrachuje a pak se uvidí, že cesta 1) je nejvhodnější.
    Těch 10 let můžeme využít na plánování, modelování (ale ne jen na zakázku jedné lobby), výuku nových odborníků (aby nastal konec „RVHP energetiků“).
    Slohové cvičení na téma centralizovaná nebo decentralizovaná energetika mi nedává smysl, rozhodne praxe, tak jako rozhodla celosvětově u počítačů a internetu. To není problém pro ideologické řešení.

    Stejně tak i energetika není problém pro ideologické řešení. Rozhodneme-li se pro zastaralou energetiku, tak se bude naše zaostávání (které neexistovalo za první republiky), vyvinulo se za doby RVHP a zesiluje se budováním montoven a velkoskladů, pokračovat.

    • Petr Závodský napsal:

      Takže podle Vás máme 10 let čekat, nic nedělat (kromě odstavení uhelek, které budeme muset odstavit) a za 10 let co? Za jak dlouho postavíte nový zdroj? ZA metodu odloženého úsudku nám naši potomci asi nepoděkují ….
      „budováním montoven a velkoskladů“ máte pravdu, v OZE jsme jen montovna (čest výjimkám, např. Wikov). Hi-tech mají zásadní potenciál pro zapojení domácího průmyslu.

      PS: a ten komentář ke studiím …. můžete mít i pravdu o zkreslování, ale většinou tuhle snahu vidím u zelených
      PS2): zažívám zelenou lobby, plynovou lobby … ale prosím, kdo tu v ČR reálně lobbuje za jaderky?

      • Petr Závodský napsal:

        * hi-tech jaderky mají…

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Závodský, když o tom tak přemýšlím, tak nejlépe by bylo diskutovat a pak přijmout takový dokument jako je ten švédský „Framework agreement between the Social Democratic Party, ……o kterém jsme již diskutovali a jehož anglický překlad jsem našel na internetu a každému doporučuji si přečíst.
        Odkaz jsem již dal 18.4. v 22:35 v diskusi pod článkem „Německý regulátor….“
        Čili stanovit si jasný cíl. Pro švédy je to 100% OZE pro výrobu elektřiny,
        JE nechat dožít, po splnění zpřísněných bezpečnostních pravidel, za své, ale nenutit je k uzavření, jako v Německu, možnost i postavit nové JE místo starých na jejich místech-ale zcela bez dotací a s tím, že veškerý deccommisioning si nakonec zaplatí sami, stát nebude platit nic.
        Dále vycházet z regionální spolupráce mezi sousedními zeměmi, rozvoje místního průmyslu a spíše exportu než importu elektřiny.
        A když máte jasný, odsouhlasený cíl, napříč politickými stranami, pak můžete modelovat různé způsoby jak ho naplnit.

    • Martin Hájek napsal:

      Pane Vaněčku, tak si tu zprávu napřed přečtěte a pak něco pište.

      Hlavní sdělení té zprávy, i když uznávám, že ho poněkud přehlédl i pan Nejedlý, ve skutečnosti je, že se realizuje tzv. nulový scénář, nebyli nestaví se nic a do roku 2030 se v plánu možná jeden větrní park u Chomutova, pokud se ho vůbec podaří někdy prosadit. To je samozřejmě z hlediska zabezpečeného výkonu čistá nula.

      Uvedený nulový scénář se v případě, že se nepodaří prodloužit životnost Dukovan za rok 2025 vyznačuje zásadními problémy provozovatelnosti přenosové soustavy již v tomto období. I když Dukovany pojedou dále, nastává zásadní problém tuším kolem roku 2028, do té doby se JE postavit nestihne ani omylem.

      Takže ono to není o tom, že jsou nezbytné nové jaderky (to jistě také), ale v první řadě je potřeba zabránit úplnému rozpadu stávající flotily elektráren a tepláren a postavit i nějaké nové klasické zdroje. To ovšem dnes ekonomicky nevychází a hned tak vycházet nebude.

      I když to nějak zvládneme, tak LOLE (zjednodušeně riziko výpadku) nám roste během deseti let asi o tři řády. Dovézt ve špičkách nebude po roce 2020 odkud a pokud ano, tak za opravdu hodně peněz.

      A včil mudrujte! Vy všeznalý energetiku 21 století!

      • Vladimír Wagner napsal:

        Petr Hájek to velice dobře shrnul. Já bych si jen dovolil doplnit, že opravdu není uhlí jako uhlí, a uhlí, které se dá využívat v elektrárnách, nelze většinou využít pro teplárny. Navíc se ukazuje, že s těžbou v Bílině, kde se limity posunuly, to nebude jednoduché. A pro teplárny, které nemají nasmlouvané dlouhodobé kontrakty (počet se zajištěným uhlím je omezený), může nastat situace likvidační. Ale situaci Petr Hájek určitě zná mnohem lépe než já a určitě by ji rozebral fundovaněji.
        Tu zprávu opravdu doporučuji přečíst. Velice dobře ukazuje, že odklady a tanečky kolem dostavby Temelína už zadělaly na budoucí problémy (pochopitelně spolu s dopady německé Energiewende na investiční prostředí v energetice u nás). Pokud však budou podobné tanečky pokračovat dalších deset let, tak může být budoucí situace opravdu kritická.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Omlouvám se Martinovi Hájkovi za toho Petra. Mám dlouholetého známého s tímto jménem, tak doufám, že mi toto upsání bude odpuštěno.

          • Martin Hájek napsal:

            Odpouštěno :-). Jinak ale v horizontu roku 2025 rozhodně není problémem, že nebude uhlí, ale spíš že ho nebudeme umět spálit, respektive že požadavky na snížení emisí budou tak extrémní, že odpadne velká část i již rekonstruovaných kapacit a pak to bude opravdu velmi zajímavé. Moudřejší budeme možná již příští týden. To zatím v těch scénářích OTE zapracováno není.

            Jinak tanečky samozřejmě pokračují. Člověk nemusí být zrovna ekonom, aby mu došlo, že stavět jeden blok v Dukovanech a druhý v Temelíně nedává ekonomicky velký smysl, když to řeknu velmi diplomaticky.

          • Milan Vaněček napsal:

            S poslední větou o Dukovanech a Temelínu naprostý souhlas.

          • Martin Hájek napsal:

            To jsem si mohl myslet, že Vy se toho hned chytnete. Ale není to myšleno tak, že stavět jádro je ekonomický nesmysl (za předpokladu že chceme bezemisní energetiku). Ale stavět dva bloky ve dvou různých lokalitách je samozřejmě podstatně dražší než 2 bloky v jedné lokalitě. To jsem měl na mysli. Takže se opět ČR sama střílí do nohou a nahrává panu Vaněčkovi, který bude říkat, jak je to drahé. No samozřejmě, politicky jsme zvolili hned na začátku nejdražší možnou variantu. Ale ona se zase ta varianta za rok přehodnotí… Zoufalství…

          • C napsal:

            Pane Hájku,
            myslím že model 1+1 je z důvodu jednak politických a jednak technických, kdy si asi nemůže síť dovolit ztratit na jižní Moravě výkon 2000MW, pak by vlastně celá oblast Moravy, po odstavení Dětmarovic, byla plně závislá na importu energie, to by nemuselo být vůbec dobré.

            Také ale existuje myslím možnost že se v budoucnu přejde na to že se oba reaktory postaví v Dukovanech, (nejspíše z finančních důvodů, jestli se nepletu rozdíl mezi 1+1 a 0+2 by byl 30-50mld) přece jenom tady v této oblasti Evropy začíná výkon poměrně rychle docházet, Rakousko odstavuje své poslední uhelky, V1 je dávno odstavená a do kdy bude v provozu V2 na Slovensku je otázka. V Čechách přece jenom nějaké uhelné elektrárny zůstanou.

            Se všemi regulacemi a stárnutím elektrárenské flotily se ale blížíme do bodu kdy budeme znovu muset do sítě investovat nemalou sumu peněz. Ano můžeme čekat pár let jak se to vyvrbí, jenže budeme muset mezi tím, do roku 2025 minimálně rozhodnout o výstavbě 2GW PPE někde na Moravě. Pokud se do té doby nerozhodneme jakou cestou půjdeme. Pokud budeme ale příliš dlouho otálet, pak nám nezbude než za 140mld postavit 8-10GW PPE a rozhodnout se jak dál. Stavba a příprava JE nám totiž vezmou minimálně 10-15 let. A teď nevíme, jestli stavět 2, 4, nebo 6 bloků a jakého výkonu či typu. Nebo jestli se opravdu do roku 2025 tak posunou OZE, že budou použitelné. Pokud se půjde přes JE, myslím že bychom se neměli omezit jen na tlakovodní reaktory, ale uvážit i varné, pokud by se ukázaly jako ekonomičtější v řádu vysokých jednotek či desítek procent, nejen během stavby ale i při provozu.

          • Martin Hájek napsal:

            Pane C, myslím, že jste mimo. Přece se dělala EIA na 2 bloky v Temelíně, která je hotová a platná. Takže asi to nebude tak, že by to technicky nešlo. Je to politický problém, protože tím říkáte lidem v JEDU, že dojedou a kraji kolem, že se vylidní. Takže se z toho udělalo 1+1 s tím, že teď řešíme prioritně JEDU. Na o až se JEDU vyřeší, tak zjistíme, že jsme chtěli vlastně stavět 2 bloky v Temelíně, jenomže nám už propadla ta EIA. No to je mrzuté, tak znova… Zelení aktivisté už do boje s jádrem v ČR nevěnují žádné úsilí, protože se programově pohřbívá samo.

          • C napsal:

            EIA možná je, ale podívejte se na mapu a na plány. na vyřazení uhelných elektráren. Dürnrohr končí někdy kolem roku 2020. Dětmarovice také mohou skončit dříve než bude náhrada (ani přibližný rok z hlavy nevím, ale mělo by to být dříve než skončí Dukovany), Dukovany tu budou do roku 2035, nejspíš, ale co pak? Bude tu velký flek s nedostatkem výkonu.

            Pro všechny tyto problémy by asi bylo třeba tady změnit přístup k budování JE tak, že se do toho zatáhnou i soukromé finance. Jenže to by se musel udělat jakýsi velký obrat, který by to jak teoreticky, tak fakticky umožnil. Bylo by myslím třeba se podívat na to co odrazuje soukromé investice a na to se zaměřit.

            Samozřejmě že by bylo lepší zkusit jadernou renesanci, jak se tomu říkalo, rozhýbat spolu s okolními státy, ale ne nutně se musí jednat o to že by se stavěl po dohodě jeden typ reaktorů. Spíš vytvořit zajímavé prostředí, které by změnilo náladu investorů.

            Víme třeba že indikovaná cena za blok je v rozmezí 150-200mld korun, pokud se staví „za hotové“. Budu-li počítat pro sumu 200mld/blok, měla by z toho vycházet cena asi 820Kč/MWh na 25 let. Tak teď je otázka jak nastavit případnou garanci atd. Při úroku 1% by musela být cena za MWh asi 900Kč, při 2% asi 1100Kč/MWh. Pokud dáme obligátní cenu 50€/MWh, zhruba 1325Kč/MWh, může se úrok pohybovat mezi 2 a 4 % Navíc to není cena o moc jinde než v případě VtE či FVE. Kde dáme ten limit? 60€? S tím bych osobně neměl problém.

            Jak se vyhnout scénáři HPC? Nevím napadá vás něco? Tedy krom toho nepozvat Arevu a krachujícího Westinghouse do tendru.

            Jak nastavit podmínku pro firmy zajímající se o investici? Musí mít v provozu JE podobného typu jaký chtějí stavět? Budou JE třeba z 50% vlastněné státem? Postaví je stát vydá na ně dluhopisy, které budou zaručeny těmi elektrárnami? Nebo to budou projekty ČEZ + někdo další?

            Toto by byla zajímavá diskuse. Nemyslíte? A pak je tedy ještě jak přesvědčit politiky aby do toho šli.

          • Milan Vaněček napsal:

            Jsem rád že taky vidíte financování ala Hinkley point C jako možnou katastrofu. Byl by to další obrovský tunel.

          • C napsal:

            Pane Vaněčku,
            myslím že mé názory znáte. Pokud se budeme bavit o technologické řešitelnosti OZEnergetiky, tak souhlasím, ano lze to realizovat, šlo by to, stejně jako JEnergetika. A kdokoliv bude tvrdit opak, tak se s ním budu poněkud hádat.

            Pokud se začneme bavit o tom jak co cenově vychází, už je to diskuse na úplně jiné téma kde se budeme rozcházet, protože OZEnergetika by potřebovala obrovské záložní (akumulační) kapacity za asi ne marginální cenu. Na druhou stranu blokovat OZE pro svou potřebu je hloupost a možná snad i zločin, stejně jako by bylo zločinem stavět JE za ceny proudu jaké jsou pro HPC.

            Proto myslím že nemá cenu se tu hádat o realizovatelnosti scénářů z pohledu technologie, tam jsme myslím všichni zde sto vymyslet jak to udělat. A bylo by to zajímavé si tu udělat jednou v létě takové cvičení kdy tu každý nějakou koncepci navrhneme a popíšeme. Jednou Vy, jednou pan Veselý, jednou pan Wagner či pan Závodský, bude-li se jim chtít, jednou pan Hájek a jednou já. Stačilo by něco menšího do 3 A4. Ale pokud se budeme bavit o tom jestli to bude ekonomické, to už je něco jiného, jedna věc je proveditelnost technická a druhá aby nás to nestálo boty.

            Takže dokud nás produkční ekvivalent OZE bude stát tolik co blok JE a pokud neklesne výrazně cena akumulace, dobrý je myslím stlačený vzduch, ale je to pořád jen pokusná technologie, na dostatečně dlouhou dobu, pak se domnívám že bude lepší se rozhodnout pro JE. Ale musíme zase najít vhodný model realizace, aby nás ty nestály boty.

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Hájek, kdyby jste někdy dělal modelování tak by jste něco věděl o rozhodující důležitosti vstupních parametrů. Souhlasím že to rozdělení na 4 možné varianty je smysluplné pro diskusi, to nenapadám. Ale když se například podívám na variantu Decentrální, tak se hned naježím, když vidím data. Do roku 2030 žádná nová fotovoltaika, i když už v roce 2025 má cena klesnou na polovinu současné. Naprosto ignorují fakta které jsem uváděl ve svém Názoru zde : Střecha bez fotovoltaiky je jako ….
        Zkrátka, to je jeden konkrétní případ kdy vstupní data znehodnocují popis možné reality ….

        • Martin Hájek napsal:

          Ta decentrální varianta je samozřejmě naprostá fantasmagorie. Cílem bylo ověřit maximální rozměr decentralizované energetiky, která je ovšem v tom modelu zásadně přestřelené. Autoři totiž počítají s centrálním sezónním skladováním elektřiny, ale poněkud zapomněli započítat, že ta elektřina se potom musí z těch střech osetých fotovoltaikou nějak protlačit distribuční soustavou dále do centrálního úložiště. Na to ta distribuční soustava samozřejmě vůbec není stavěná a lehla by dávno i při mnohem menším podílu decentralizované výroby. Ale nemá smysl se tím příliš zabývat, protože reálně se realizuje a bez intervence vlády se v ČR bude realizovat nulový scénář.

          • Milan Vaněček napsal:

            Doufám, že máte správný tip ohledně toho, že se bude zatím realizovat ten nulový scénář.
            Ale co říkáte o decentralizované výrobě, to je Vaše fantasmagorie. Když se podíváte na grafické vyjádření v Obr. 4 tak vidíte že vůbec nemusíte uvažovat (malé) zimní dodávky z fotovoltaiky ani (slušné) zimní dodávky z VtE. I bez těchto dvou máte v zimě zcela dostačující výkon (vzhledem k naší spotřebě) k disposici z ostatních uvažovaných zdrojů.
            Takže proč centrální sezonní skladování elektřiny?? Fotovoltaika Vám zajistí dostatek elektřiny v období od jarní do podzimní rovnodennosti, stačí ji krátkodobé skladování doplněné pružnými zdroji. To není technický problém, to není fantasmagorie.

          • Martin Hájek napsal:

            No v té decentrální variantě, kde máte 17 GW instalovaného výkonu fotovoltaiky, se bez centrálního sezónního skladování samozřejmě obejít nejde. Protože v létě svítí 16 hodin a maximum spotřeby je 6 GW, tak jaksi je krátkodobé skladování málo platné. To si snad umí spočítat žák základní školy, pane energetiku.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Hájek zase jste ukázal že fotovoltaice nerozumíte. Vždyť jsem Vám to už vysvětloval ve svém článku: tak např 17 GW instalovaného nameplate výkonu Vám dá v létě cca 14 GWh okolo poledne, další hodinu již méně další ještě méně v noci nulu. A když si to zintegrujete a pomocí krátkodobé akumulace rozprostřete na 24 hodin tak zjistíte že ještě trochu víc výroby budete potřebovat ( anebo ještě trochu více můžete panelů instalovat anebo ješte trochu více teplé užitkové vody vyrobit). Doufám že tentokrát obrazovku nepoprskáte….

      • Vaclav napsal:

        Martine Hajku, proc ve svych uvahach nikde neuvadite zprovozneni mohutnych slovenskych jaderek uz v r.2018 a 19?, to vse v dobre propojene a historicky naddimenzovane prenosove soustave? Vykonu bude celkove vzdy prebytek a investice se vyplati spise jen do vyssich kapacit prenosovych soustav. Vyvazet elektrinu za 30 eur za MWh je v soucasnosti dlouhodobe nesmysl.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Tady bych jenom upozornil, že nejde o nijak mohutné bloky. Dohromady jde o zprovoznění celkově pouze 1 GWe výkonu. Už se s nimi počítalo dříve, protože do značné míry nahrazují odstavenou V1. Pomohou vyřešit přechod na nízkoemisní elektroenergetiku a soběstačnost na Slovensku, ale Česku moc nepomohou.

        • Martin Hájek napsal:

          Václave,

          Slovensko je dnes co se týče elektřiny významně deficitní. Ani po zprovoznění Mochovců nebude významně přebytkové. Navíc má vedle sebe Maďarsko, které je a další minimálně desetiletí bude totálně deficitní. Tak proto.

        • C napsal:

          Pane Václave,
          Připojím se k pánům Wagnerovi a Hájkovi, Dostavba Mochovců maximálně kompenzuje odstávku EBO V1, z těch bloků (VVER 440 V213) se dá dostat maximálně 510MW/blok. To nebude stačit k žádné změně, situace se v oblasti se může pozvolna zhoršovat s neschopností dostavět německá vedení pro export proudu do Rakouska a postupným útlumem ostatních typů elektráren. Prvně uhelných v Rakousku, pak uhelných z důvodu emisních limitů a za patnáct let dojde i na Dukovany. (Mimochodem je to asi nejčastěji fotografovaná jaderka, která se pravidelně objevuje v různých publikacích. Pak se ještě umí objevit Temelín)

    • Pete napsal:

      Stavět proti sobě jadernou energetiku a obnovitelné zdroje je nesmysl. Ve skutečnosti je to tak, že jaderné elektrárny je třeba v ČR z důvodu energetické soběstačnosti obnovit a obnovitelné zdroje z důvodu dlouhodobé udržitelnosti rozvíjet. Dalším důvodem smysluplné podpory OZE je podpora technologického rozvoje a know how této oblasti v ČR. Západní svět nám v této ziskové a technologicky zajímavé oblasti utíká. V obnově JE není na co čekat, za rok bude pozdě. Stejně nevidím důvod proč nepodpořit lokální instalace FVE s bateriovými úložišti.

  2. Josef napsal:

    Jen bych chtěl dodat že nelze předvídat význam nových objevů v oblasti získávání energie. Přesto patrně největším problémem, bude patrně regulace sítě , protože z odstavenými 3GW výkonu v uhlí odejde i regulační výkon ,kterého si dnes využíváme. Při nahrazení jadernou technologií sice nahradíme výrobu z těchto zdrojů , ale nenahradíme flexibilitu uhelných el. To povede nevyhnutelně k nutnosti stavby plynových el. nebo k nutnosti řízení na straně spotřeby , patrně kombinace obojího V konečném důsledku za to všichni zaplatíme mnohem více než kdyby byly prolomeny limity a uhlí , které je za nimi použito pro levnou regulaci naší soustavy. Jsem zcela přesvědčen , že míříme k energetické závislosti na dovozu zemního plynu a celkově k velké závislosti na dovozu energií obecně. Samozřejmě v našich podmínkách je neekonomické usilovat o plnou energetickou nezávislost, například na bázi syntetické výroby zemního plynu nebo nafty pomocí jaderné energie na druhou stranu naše směřování k importně závislé elektroenergetice je velice škodlivé a jednou nás může stát naší svobodu.

    • Martin Pácalt napsal:

      Díky autorovi za článek a souhrn. Nemyslím si, že dělat si rámcovou představu ve třech scénářích, jak se můžeme v budoucnu vyvíjet a kam chceme směřovat, je ztráta času. Koneckonců už právě koncepce studie rozdělaná na tři okruhy na mě nedělá dojem, že má někdo ambici jasně předvídat vývoj na dalších x let. I státní energetická koncepce počítá s pravidelnými revizemi .
      Plná energetická nezávislost mi přijde jako dobrý cíl, ke kterému bychom měli směřovat. Závislost na jiných zemích poznáme na suverenitě, osobní peněžence i státní kase pokaždé, když dojde k nějaké válce nebo podobnému problému a je surovin(energetických vstupů) nedostatek. V tomto směru nahrává skutečně než kupovat zahraniční plyn zůstat co nejdéle u hnědého uhlí (černé už za chvíli u nás těžit nebude mít kdo). Upřímně se ale těším na období, až bude „koláč“ celkové energetické spotřeby krýt uhlí už jen v jednotkách procent nebo vůbec.
      Už se budu opakovat, ale abychom si zachovali špičkové strojírenství a hightech technologické znalosti (případně i výrobní kapacity) , je žádoucí podporovat malé jaderné bloky a obnovitelné zdroje, které u nás mají relativně vysokou energetickou hustotu (biomasa, voda) a koef. energetické návratnosti i návratnosti investic, nebo které lze provozovat levně a nezaberou ani hektar polí (FVT na střechách vhodné na difúzní záření s možností lokální spotřeby a akumulace např. jen na 24hodinový cyklus) .
      Decentrální energetika je určitě správná cesta, každý okres by měl mít část spotřeby zajištěno vlastními silami. Už jen proto, abychom byli částečně krytí, když se někdy něco zase ve světě semele. 🙂

      • Jan Veselý napsal:

        V USA v současnosti do OZE investuje mnoho velkých korporací. Hlavním jejich motivem je právě dlouhodobá jistota ohledně ceny. Nemusí potom řešit nečekané náklady, když z nějakých těžko predikovatelných příčin vylítne cena uhlí (záplavy v Indii, administrativní rozhodnutí v Číně) nebo plynu (vyrovnání ceny plynu v USA a ve zbytku světa, návrat ceny k dlouhodobým normálům). Svého času se lidi z oboru pozastavovali nad tím, že stejný benefit nenabízejí provozovatelé JE v USA, těm by to zajistilo dlouhodobou rentabilitu. Asi není u majitelů zájem.
        A s tou bezpečností máte taky pravdu. Zničte tři!!! trafo stanice a zhasne celá Praha. Na to by stačilo 9-15 ruských (nebo jiných) „turistů“ s lehkou výzbrojí nebo tři drony s grafitovým práškem.

        • C napsal:

          Trefte tu velkorozvodnu u Brna a problém je v půlce republiky. Ano N-1 sice je, ale ta rozvodna propojuje soustavy 400 220 a 110kV! Náhrada by byla velmi obtížná.

      • Milan Vaněček napsal:

        Ano energetická nezávislost je základem. A elementární rozvaha nám řekne že máme doma 1) uhlí 2) sluneční energii 3) energii větrnou 4) energii vodní a 5) energii z domácí biomasy.
        Plyn, naftu a jaderné palivo dovážime a musíme dovážet (přičemž dvě prvé položky jsme už kdysi vyráběli z našeho uhlí).
        Jaderná energetika= závislost na dovozu a na zahraničních technologiích.

        • Petr napsal:

          Právě proro se chce, aby jadernou elektrárnu stavěli co nejvíc ČEŠTÍ dodavatelé, a byly licence na možnost to nezávisle provozovat.
          U jaderného paliva není problém nastavit jeho možnou výrobu na 2-3 místech a v Česku skladovat připravené čerstvé palivo v až 3 roční zásobě.

          • Martin Hájek napsal:

            Čeští dodavatelé při vší úctě toho z jaderné elektrárny už moc nepostaví. To je smutná realita.

        • Martin Hájek napsal:

          Docela jsem mě pobavil s tou jadernou energetikou závislou na zahraničních technologiích. A fotovoltaické panely a větrné elektrárny se vyrábí kde? V ČR? Čili pokud nechceme být závislí na zahraniční energii a zahraničních dodavatelích technologií, tak nám zbývá domácí uhlí, biomasa a vodní energie.

          • Milan Vaněček napsal:

            Nějak mi nesedí ty dvě protichůdné věty nad sebou, co jste napsal ve dvou příspěvcích o českých jaderných technologiích. Nevadí.
            Ale co se týče fotovoltaiky, lze, podobně jako např. v Indii, když se otevře velký vnitřní trh dát si podmínku realizace výroby FV panelů v místních továrnách s majoritním spoluvlastnictvím ČR. Dřív Indie nic nevyráběla, brzy to bude 3-5 největší výrobce panelů na světě. A panel je jen součástka, méně než polovina ceny FVE. Střídače u nás dělá ABB. Montáž je lokální, podle místní elektrodokumentace. Fotovoltaika na střechách přinese do všech regionů spoustu pracovních míst, jen si spočítejte kolik jich bude potřeba abychom instalovali tak 100 (zpočátku) až 500 MWp/rok na střechách.
            Jinak turbiny (nejen vodní a parní) se u nás vždy dělaly, náš významný letecký průmysl může vyrábět i vrtule pro VtE, samozřejmě konstrukci věže též, převodovky dělá Wichterle, …
            Ale nejlíp mi do decentrálního přístupu pasuje rozjíždějící se elektromobilita, tam Škoda může být dobrým hráčem (bohužel už ČR nemá žádnou zlatou akcii či akcie, jako Dolní Sasko u VW). I cyklus Li těžba, zpracování a výroba baterií může u nás fungovat.

          • Martin Hájek napsal:

            „náš významný letecký průmysl může vyrábět i vrtule pro VtE“

            Pane Vaněčku, viděl jste někdy letadlo? A viděl jste někdy větrnou elektrárnu?

            Tak si to zajeďte obojí pořádně prohlédnout.

            Jsem si zas kvůli Vám poprskal monitor…

            Jinak reaktor je taky jen součástka, určitě méně než polovina ceny JE – ve skutečnosti tak 20 %. Parní turbíny se u nás vždy dělaly – to píšete sám. Beton taky umíme namíchat. No chytil jste se do vlastní sítě, to je celé…

          • C napsal:

            Pane Vaněčku,
            Větrníky u nás svého času dělal Wikov, dneska dělá už jenom převodovky, asi každá VtE zde je import. Problém je že vrtule letadla má tak do tří metrů průměru a to se asi bavíme o bombardérech WWII a pak už se jde na všemožné dmychadlové motory od klasických tryskových po dmychadla poháněná pístovými a na ČVUT udělali i ultralight stíhačku na elektřinu… Ale zkuste mi osvěžit paměť, kdy se to u nás udělalo poslední větší vrtulové letadlo? Přelom 80. a 90. let? L159 se začíná vyrábět zase po skoro deseti letech.

            Pane Hájku,
            nevím, jestli je tu firma, která zvládne vyrobit bezporuchovou turbínu 1000-1500MW, co jsem se nějak díval ty v Temelíně moc slavně nedopadly, respektive, co jsem slyšel, někdo nechal příliš dlouho rotor na vagonu, takže se mírně deformoval. Menší se myslím dělají, ale opravdu nevím jak jsou úspěšné. A i kdyby se šlo do uspořádání jako v Dukovanech (2 turbíny na reaktor), zase to bude experiment, což nevěstí nic dobrého. Byť by to mohlo učinit stavbu levnější, nese to s sebou myslím různá nebezpečí.

            Asi by šla vyrobit skoro celá jaderka u nás, je tu přece jen Škoda JS (údajně má halu na výrobu reaktorů, ale na kusovku se jí prý nevyplatí ji rozjíždět) a další strojírenské podniky, které se angažují i v zahraničních jaderných projektech, ale je otázka jestli se pouštět do těchto experimentů a jestli tomu budou nakloněni dodavatelé JE. Přece jenom je to dávání jistého know how z rukou. Snad jedině že by se dohodlo že řídicí systém je blackbox a má takové a takové rozhraní pro turbínu, takové a takové pro čerpadlo a takové a takové pro kafátor, a že kdo chce dodávat tak musí dodržet dané rozhraní a komunikační protokol.

  3. Jan Veselý napsal:

    Studii OTE si přečtu, k té se nebudu vyjadřovat. Snad kromě toho, že by mě fakt zajímalo co bude zdrojem tak výrazného růstu spotřeby elektřiny, když trend posledních 10 let (v ČR, v zemích EU, v zemích OECD) je stagnace nebo mírný pokles a když se ČR zavázala mezinárodními úmluvami ke snižování energetické náročnosti ekonomiky a vcelku se jí to daří.
    K Vašemu textu:
    1) Máte blbě definici decentralizované energetiky. Decentralizovaná energetika je energetika postavená na zdrojích primárně určených pro lokální spotřebu. Fakticky tam patří i podnikové nebo městské energetiky, apod. Centrální i lokální zdroje mohou být na bázi OZE, ale nutně nemusí. Pokud to někdo míchá dohromady, jen to znamená, že v tom má chaos (to je i Váš případ). Nepořádek v tom rozhodně nemá německá legislativa, která ostře od sebe odděluje přístup k lokálním a centralizovaným zdrojům.
    2) Jestli je boj za decentralizaci energetiky pravicový nebo levicový rozhoduje to, z jaké části politického spektra se profiluje ta část politické scény, která „kope za staré pořádky“. Pokud má příslušná lobby „v kapse“ pravici (USA, Austrálie), bojují za lokální OZE zástupci levice pod vlajkou ochrany životního prostředí, sociální zodpovědnosti, více moci lidu, … Pokud má příslušná lobby „v kapse“ levici (ČR, Německo), bojuje se za lokální OZE pod vlajkou svobody, volného přístupu na trh, demonopolizace, … Pro extremisty z obou stran je centralizovaná energetika jen prodlouženou rukou státního útlaku.
    3) Odpusťte si prosím ty jedovaté výpady stylu „pro obvykle humanitně vzdělané osoby angažované v těchto hnutích opravdu není problém“. Není to pravda, to je jen mýtus, který se ve Vašich kruzích drží. Vnímám to jen jako sebestřednou aroganci.
    4) Masivní státní subvence byly energetice vždy. Obrovskou dávku dostávala a dostává i jaderná a fosilní energetika. Ke cti OZE se sluší uvést, že ony subvence pro nové zdroje dosti rychle klesají a v blízké budoucnosti budou na nule. Tohle třeba jaderná energetika absolutně nezvládá.
    Závěrem) OTE je operátor trhu s elektřinou a plynem. Měl by se tedy hlavně starat, aby byl zajištěn volný a rovný přístup na trh s elektřinou i regulačními službami všem zájemcům. ČR v tomto výrazně pokulhává, přitom každý ekonom, teoretik a i praktik, vám potvrdí, že to záruka kvalitních služeb a nízkých cen pro konečné spotřebitele, tj. nás všechny.

    • Petr napsal:

      „by mě fakt zajímalo co bude zdrojem tak výrazného růstu spotřeby elektřiny“

      O elektroautomobilech jste ještě neslyšel???

      Jinak o decentralizované energetice se už dnes přemýšlí jen ve vesnických oblastech Afriky a Ameriky. Potom samostatná oblast jsou jednotlivé rodinné domky.

      Ale jinak všude kde máte průmysl a velká sídliště se o tom už (se stavěním větrných a solárních polí) nedá vůbec uvažovat.
      A v případech nejhorších, kdy vám vypadne velká elektrárny, tak je to lepší dnes když vypadne Temelín, než kdyby vypadla ta vaše „decentralizovaná“ městská třeba pražská elektrárna.

      • Jan Veselý napsal:

        Vliv elektromobility je v tom grafu ta „tříška“ navíc. Tu jsem viděl už v ASEK. Co je ten zbytek, ta většina růstu?

      • Jan Veselý napsal:

        A na obří plochy střech továrních hal se panely dát nedají? Tovární provozy a obecní/městské energetiky nemohou mít vlastní kogeneraci na místní biomasu/bioplyn? Tady nejde o to, aby to pokrylo vždy všechny potřeby, byl by to prostě jen primární zdroj a centrální zdroje by to doplňovaly. Je jasné, že hliníkárnu to neutáhne, ale lehký průmysl, obchodní areály, apod. to dají. Google campus v Mountain View běží na kombinaci FV panelů a palivových článků ve sklepě, nejsou odpojíní od sítě, se sítí spolupracují, nejsou na ní závislí.

    • Nejedlý Nejedlý napsal:

      Vidím, že jsem tak trochu propásl zajímavou diskuzi 🙂
      Nejdříve jenom technická poznámka. Text byl na mém blogu uveřejněn již 12.3 a z redakce mi nedali vědět, že jej uveřejní. No a já neměl několik dní čas projíždět internet.
      Dále poznámka k definici. Vaše úporná snaha hledat chyby je skutečně až úsměvná a začíná mě stále více bavit. Budu se muset tedy podrobněji zaměřit na vaše starší texty 🙂
      Nechci slovíčkařit, ale např. pasáž s decentralizovanou energetikou je uvedena formulací „…velice povšechně řečeno…“ a navíc byla myšlena ve smyslu výkladu či interpretace zelených organizací. Neříkejte mi, že o tomto nic nevíte, projeďte si texty na našich a zahraničních zelených serverech…
      Ohledně „jedovatých výpadů“ bych rád upozornil, že obvykle největší perly v oboru energetiky plodí humanitně vzdělaní aktivisti. Ostatně, když tak vehementně tvrdíte, že nemám pravdu, máte snad k dispozici statistiky, jaké zastoupení tedy mají v nejagresivnějších a nejideologičtějších environmentálních organizacích technicky vzdělaní jedinci? Já se tedy domnívám, že určitě menšinové…
      Přeji tedy dobrou noc.

  4. Milan Vaněček napsal:

    Musím se opakovat: kdybychom měli takový dokument jako má Švédsko, jasně stanovující cíl, tak bychom nevedli takové diskuse jako vedeme. Přečtěte si to, není to dlouhé, těm co vládnou němčinou místo angličtiny to Google přeloží, teď slibují výrazně větší kvalitu překladu.

    • Martin Hájek napsal:

      Kdyby prase mělo křídla, tak by to byla labuť.

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Hájek teď už vím proč jste tak populární v našem energetickém a teplárenském businesu. Umíte prohodit vtípek, bonmot, … Jen si prosím Vás dostudujte něco o fotovoltaice, tam máte na inženýra velké mezery. A přečtěte si něco o energetické návratnosti VtE.

    • Pete napsal:

      Podporuji směr k OZE a zároveň nepovažuji za možné se za současné situace v EU vzdát energetické soběstačnosti. Východiskem je obnova JE za současného rozvoje OZE. Po zběžném shlédnutí citovaného dokumentu vás upozorňuji na: „Today hydro power has a central role in Sweden’s renewable electricity supply. A continued high production of hydro power is an important part …“. Pár faktů k výrobě v roce 2015 – Skandinávie (hydro – Norsko 99%, Švédko 47%, Finsko 25%), Rakousko 60%. ČR 4 % (a jsme téměř na max). Je třeba si uvědomit, že státy, které již dnes hodně z vody vyrábí mají zároveň velký potenciál k rozvoji. V centru Evropy tu žádný velký tok nemáme. Ve větru to bude asi ještě horší. Sluníčko zase svítí víc na jihu. Opravdu nelze zkopírovat koncepci státu s úplně jinými přírodními podmínkami. Naprosto chápu, že Norsko, Rakousko a Švédsko nebude při svém bohatství na jiné zdroje jadernou energetiku potřebovat. Chápu větrníky na východě Německa a v Dánsku. Zajímavé jsou projekty off shore elektráren. Stejně tak musí ostatní státy pochopit, že my se bez JE obejdeme s daleko většími obtížemi. Určitě rozvíjejme OZE a decentrální zdroje jinak budeme hloupě zaostávat jak poláci, kteří si zastavili projekty větrných elektráren.

      • Martin Hájek napsal:

        Děkuji, že jste tu moji myšlenku poněkud rozvedl, teď jí možná pochopí i pan Vaněček, uvidíme…

      • Milan Vaněček napsal:

        Smyslem mé poznámky bylo, že musíte mít stanovený cíl aby jste mohl diskutovat a modelovat cesty jak ho dosáhnout. Například Vaše prvá věta může představovat prvou formulaci cíle, se kterou bych souhlasil.
        Jinak k těm Vámi uvedeným zemím bych dodal ještě mé oblíbené Švýcarsko. To taky bude mít ke 100% OZE okolo 2050 a má dost vody. My určitě ne.
        Ale začít intensivně rozvíjet fotovoltaiku na střechách ( bez nových dotací) až v roce 2030 je pitomost, která je bohužel částí modelu Decentralizovaná energetika, obr. 4.

        • Petr napsal:

          Fotovoltaika masově na střechách od roku 2030 není blbost, ale právě odhad, kdy se to lidem bez dotací vyplatí.

          To je právě zásadní rozdíl proti plánování urychlení fotovoltaiky na rok 2010, kdy se za to vyhodil bilión korun na pole.

        • Vladimír Wagner napsal:

          To, jak to bude vypadat ve Švédsku a Švýcarsku v roce 2050, to se opravdu teprve uvidí. Oba tyto státy ovšem měly, mají a předpokládám, že i v budoucnu budou mít prioritu nezvyšovat a spíše snižovat emise. Takže je klidně možné, že ještě řadu jaderných bloků postaví. Ono Švédsko v roce 1980 uzákonilo, že odstaví všechno jádro a to v termínu, který už dávno proběhl. A ten zákon zrušila. Prohlašovalo, že žádné bloky nepostaví a teď uvažuje o stavbě dalších. Takže je opravdu velký otazník, jak velkou váhu lze přikládat té větě, že za hodně dlouho bude mít 100 % OZE. Prostě, v okamžiku, kdy zjistí, že je to nesplnitelné, tak stejně jako v případě odstavení jádra či zákazu jeho výstavby lehce tuto věc změní.
          U Švédska je velmi pozitivní to, že jeho prioritou je to, aby jeho elektroenergetika byla ekologická s minimem emisí (nemluvím o CO2), bezpečná, udržitelná a ekonomická. Které zdroje se k tomu využijí, už tak podstatné není (v tomto ohledu je schopné své prority změnit). To je podstatný rozdíl oproti Německu, které nadřadilo prosazení či zákaz konkrétních zdrojů jak cílům ekologickým tak ekonomickým. A výsledky srovnání jsou jasné.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Wagner teď když si máme možnost přečíst základní dokument o cílech energetické politiky Švédska na webu tak už nemusíte mlžit. Jejich cíl je co jsem vždycky říkal, a JE ať si investor staví a likvidije za své peníze a 4 nebezpečné urychleně zavře.
            Němci měli zvolit stejný postup a ne kvůli uryclenému zavření všech elekráren platit za jejich decommissioning a trvalé úložiště.
            Teď je zajímavý čanek jaderného aktivisty na energypost.eu M.Shellenberger, zakladatel projaderného hnutí Environmental Progress píše o tom jak, cituji „svět může ztratit dvakrát více JE než jich postaví, do roku 2030“ a burcuje demonstrace jaderných aktivistů po celém světě aby tomu zabránili. Poučné čtení. Ukazuje, že v USA, Francii, Japonsku, Jižní Korei, Kanadě, samozřejmě Německu, Švédsku, Španělsku hrozí pokles jaderné kapacity, pravděpodobný růst vidí jen v Číně, Indii a UK.

  5. Ondřej Dlabaja napsal:

    Není na co čekat a čím dříve přijde změna podmínek pro OZE v ČR tím lépe.
    Jenže nikdo nechce jednat otevřeně u kulatého stolu a projednávat možnosti, vše se odehrává za zavřenými dveřmi.
    Viz NTS z minulého roku, která byla pozastavena. 2 roky to připravovovali, ale pod pokličkou.
    Na informace a výsledek si počkejte 🙂

    – komu jde v ČR o naplňování Pařížské dohody ?
    – kdy DS a ostatní instituce pochopí, že změna je nutná
    – kdy DS a ostatní instituce pochopí, že samovýrobce není nepřítel a i jeho přetoky může využít nejen pro snížení ztrát,
    ale i stabilitu sítě.
    – ČEZ, EON, PRE, OTE, ERU – zjednodušit připojovací podmínky a byrokratickou legislativu
    30 dní čekáte na stanovisko, 30 dní čekáte na schválení projektové dokumentace, instalace cca 2 dny, čekáte na licenci 30 dní, žádáte o první paralelní připojení 30 dní a nedej bože, že si někdo něco ještě vymyslí.

    V ČR nejde o snížení úhlíkové stopy, ekologické myšlení a chování a splnění dohod v rámcí EU.
    V ČR jde hlavně všem o peníze a zase peníze.
    Kde sehnat peníze na rozšíření Dukovan nebo Temelína – ČEZ to platit nechce, ať to zaplatí stát a obráceně.
    Cena ve výsledku bude 2-3 násobná.
    Pak přijdou nesmyslné daně za panely na střeše, za elektromobil, za nezávislost, atd… ( viz pohádka tejemství staré bambitky)

    Je potřeba rozdělit distribuční poplatky a výrobu energie. Stanovit férové podmínky pro všechy – občany, firmy, obce atd..
    Lidé a firmy už neřeší tolik návratnost investice, ale spíše nezávislost.
    Pokud ale přijde další daně za panely na střeše, tak se začnou odpojovat od sítě v maximální možné míře jak to půjde.
    Snižovat hodnoty jističů a počet fází.

    Zatím je situace taková, že cokoliv není spojené s tímto státem a distribuční společností je zlaté.
    Vývoj nových technologií se nezastaví a stále přicházejí nové a nové možnosti.

    Budoucnost je v nezávislosti…

    • Ondra napsal:

      „V ČR jde hlavně všem o peníze a zase peníze“ – když si člověk trošku pogooglí Vaše jméno, tak najde nějakýho pana Ondřeje Dlabaju, vedoucího projektu SolarHome, kterej podniká v odvětví FVE. Můžu se zeptat, jestli se jedná o čirou shodu jmen, nebo Vám taky jde o peníze?

      • Milan Vaněček napsal:

        Ondro mě nemůžete podezírat že mám z fotovoltaiky profit. Mám jen důchod a to co se urodí na zahradě. Ale jsem rád, že lidé jako pan Dlabaja mají nejlepší kvalifikaci aby přesně popsali veškeré byrokratické překážky které náš stát vyrábí proti fotovoltaice na střechách a přitom stále podporuje všehoschopné …… aby rýžovali svoji nemravnou rentu z let 2009-10.

        • Ondra napsal:

          Pane Vaněčku, Vás já z ničeho určitě nepodezírám 🙂 Je mi jasný, že svoje argumenty a názory tady často zakládáte jenom na svým ideologickým přesvědčení. Zase se můžu opakovat, že OZE taky fandím, ale nemůžem stavět vzdušný zámky – viz DONG a jeho nabídka na offshory bez podpory – je to sice moc pěkný, DONGu bych to fakt přál, ale o realizaci se bude rozhodovat až za 4 roky, takže to nemůžem brát jako hotovou věc.

          Co mě ale zaráží a s čím se nemůžu smířit, je Váš jednostranej přístup. Často tady napadáte některý diskutující, že zastupujou jadernou/uhelnou/teplárenskou lobby a automaticky tak ignorujete jejich argumenty, ale když tu někdo (pokud to není shoda jmen a je to opravdu ten pan Dlabaja) z FVE průmyslu pěje chválu, tak je to samozřejmě ok. Zkuste se prosím trochu zamyslet a měřit všem stejným metrem.

  6. Ondřej Dlabaja napsal:

    Ano jsem ten Dlabaja z firmy SOLARHOME a nevidím v tom žádný problém, že zde píšu svůj názor.
    Nechci zde dělat žádnou reklamu, ale diskutovat o stávajícím stavu a možnostech změny.
    Každopádně za to stojí přehrát si video: Česká moderní energetika – diskuze o budoucnosti české energetiky
    https://www.youtube.com/watch?v=If3dNMN2Ryg
    Decentrlizace není samozřejmě jen od FV panelech, ale o mixu dostupných obnovitelných zdrojů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *