Domů
Názory
Co nám současný podzim říká o možnostech německé Energiewende
Větrná farma Fântânele Cogealac. Autor: Sandri Alexandra

Co nám současný podzim říká o možnostech německé Energiewende

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Letošní podzim sice není nijak extrémní, ale stabilní průběh počasí, který se drží od září, ukazuje jeden z hlavních problematických bodů Energiewende. Je jím bezvětrná situace, která probíhá už téměř tři měsíce nejen v Německu ale ve velké části Evropy.

Německo má v současné době instalováno přes 40 GW ve slunci a 50 GW ve větru. Jeho potřeby se pohybují mezi 50 až 80 GW, konkrétní hodnoty závisí na tom, o který den v týdnu a kterou fázi dne jde. Spotřeba klesá během víkendu a svátků a nižší je také potřeba v noci. Široká špička je mezi 5 až 23 hodinou a maxima jsou kolem 12 a pak kolem 18 hodiny.

Charakteristický průběh produkce elektřiny v Německu v jednom týdnu, jak je možné ji zobrazit na serveru Agorameter (zelená je biomasa, nejsvětleji modrá je voda, nejtmavší modrá jsou větrníky v pobřežních vodách a méně tmavá modrá je vítr na pevnině, největší plochu zaujímají šedomodrou barvou označené klasické zdroje - jaderné a fosilní).
Charakteristický průběh produkce elektřiny v Německu v jednom týdnu, jak je možné ji zobrazit na serveru Agorameter (zelená je biomasa, nejsvětleji modrá je voda, nejtmavší modrá jsou větrníky v pobřežních vodách a méně tmavá modrá je vítr na pevnině, největší plochu zaujímají šedomodrou barvou označené klasické zdroje – jaderné a fosilní).

Slunce je nyní v takové fázi roku, že dodává jen málo elektřiny. Podle počasí v maximu o poledni něco mezi 2 GW až 12 GW. Ale to se týká pouze dvou hodin kolem poledne, pak to rychle padá dolů a mezi 16 hodinou odpolední až 7 hodinou ranní ani ťuk. Pomůže to k vykrytí maxima ve 12 (ale jen částečně), ale pak už fotovoltaika nic nedá. Ovšem vítr, s kterým se v této fázi roku počítá, je kvůli povětrnostní situaci už celé září a říjen minimální. Většinou se pohybuje poskytovaný výkon v mezích od 1 GW do 10 GW. Krátké špičky, kdy by výkon německých větrných turbín dosáhl 15 GW, se dají spočítat na prstech jedné ruky. Výhled na listopad je zatím velice setrvalý. Takže je tu možnost, že nejméně tři měsíce fotovoltaika s větrem dají jen velmi malou část produkce nejen německé elektřiny. Podobné počasí je totiž nyní nejen v Německu, ale i u nás a velké části Evropy.

Produkce elektřiny z různých zdrojů v Německu v říjnu. Výroba je dominována klasickými zdroji. (Zdroj Agorameter).
Produkce elektřiny z různých zdrojů v Německu v říjnu. Výroba je dominována klasickými zdroji. (Zdroj Agorameter).

Pochopitelně může být na podzim a na jaře i úplně jiný charakter počasí. Takové bylo například letošní jaro. Tehdy nebylo Německo schopno v některých maximech produkce větru transportovat svou větrnou elektřinu ze severu na jih a uplatnit ji. Vypínaly se tak i větrníky, nejen fosilní bloky. Ovšem pro udržení sítě musely některé klasické zdroje stejně i v maximu produkce běžet alespoň na omezeném výkonu. Ani v té době se však měsíční produkce z OZE nepřiblížila polovině produkce.

Pokud by chtěli mít Němci za letošního charakteru počasí vyšší celoroční podíl OZE, museli by na jaře energii uložit a na podzim využívat (a ukládat by bylo nutné množství energie v řádu měsíční potřeby). A to je opravdu technologicky nepředstavitelné. I přečerpávací elektrárny přestávají být ekonomické a efektivní, pokud musíte přejít od vykrývání denních špiček k vykrývání byť jen týdenních změn počasí.

Říjnová produkce z klasických zdrojů. V základním režimu celou dobu běží jaderné zdroje (tmavě šedá), zdroje na hnědé uhlí (hnědá), částečně i na černé uhlí (černá) a někdy i část plynových zdrojů (světle modrá). (Zdroj Agorameter).
Říjnová produkce z klasických zdrojů. V základním režimu celou dobu běží jaderné zdroje (tmavě šedá), zdroje na hnědé uhlí (hnědá), částečně i na černé uhlí (černá) a někdy i část plynových zdrojů (světle modrá). (Zdroj Agorameter).

Celé září, říjen a teď i v listopadu zachraňují nízkoemisní produkci v Německu zbývající jádro, biomasa a voda, které fungují celou dobu v režimu základního zatížení a dodávají dohromady 17 GW (jádro 10 GW, voda 2 GW a biomasa 5 GW). Německou produkci elektřiny však nyní dominují uhelné zdroje, které fungují téměř celou tuto dobu v režimu základního zatížení a zajišťují okolo 30 GW. Dokonce někdy jedou v režimu blízkému základnímu i plynové bloky.

Při současném charakteru počasí by Německu nepomohlo ani, kdyby měla celý potřebný výkon ve větru (tomu už se blíží), celý potřebný výkon ve fotovoltaice (taktéž), celý potřebný výkon v přečerpávačkách (absolutně nereálné). Stejně by muselo mít celý potřebný výkon ve fosilních zdrojích a ty by teď zase fungovaly dlouhodobě v režimu základního zatížení. Prostudování grafů a dat na Agorametru je velmi názorné.

Situace v jarních měsících (únor) letošního roku, kdy velmi intenzivně foukalo. Ani zde však nemohly větrné elektrárny dodat, nejen kvůli neexistenci dostatečného propojení větrného severu a průmyslového jihu, dominantnější část elektřiny (zdroj Agorameter).
Situace v jarních měsících (únor) letošního roku, kdy velmi intenzivně foukalo. Ani zde však nemohly větrné elektrárny dodat, nejen kvůli neexistenci dostatečného propojení větrného severu a průmyslového jihu, dominantnější část elektřiny (zdroj Agorameter).

Velice zajímavá je také situace v květnu, což je měsíc ideální pro fotovoltaiku. Slunce už je vysoko na obloze poměrně dlouhou dobu a teploty jsou nízké, takže horko nesnižuje účinnost fotovolatických panelů. Instalovaný výkon ve fotovoltaice se blíží tomu, který je potřeba. Takže o poledni může veškerou potřebnou produkci zajistit fotovoltaika. Jestliže už nyní má Německo výkon ve slunci srovnatelný s potřebným, tak v případě instalace jeho několikanásobku to povede k značně problematickým důsledkům. V květnu kolem poledne bude mít několikanásobek výkonu oproti potřebnému. Už nyní byla v případě pouze překročení potřebného výkonu záporná cena na burze až -150 EUR. V případě instalace násobku potřebného výkonu se bude muset velká část fotovoltaiky vypínat. V noci však bude při libovolném instalovaném výkonu produkce z fotovoltaiky nulová. Většina fotovoltaických elektráren pak bude v Německu pracovat pouze v době, kdy slunce svítí tak napůl a v době nejlepších podmínek budou vypnuty. Nebude to jako nyní, že mají zaručený odběr i cenu. A jejich finanční návratnost se dost zhorší. Na podzim a v zimě bude výkon o poledni vyšší než nyní (ale pořád nedostatečný pro pokrytí potřeby), ale už od čtvrté hodiny bude stejně jako nyní nula.

Z popsané situace je vidět, že i se vzrůstajícím instalovaným výkonem fotovoltaických a větrných zdrojů se budou stále střídat období s různým charakterem. V jednom bude Německo zaplavovat okolí přebytky větrné a fotovoltaické elektřiny a bude muset stále větší část těchto zdrojů v té době vypínat. V druhém pak budou větrné a solární zdroje dodávat stále minimum elektřiny. Německo už nebude mít jaderné zdroje a produkci budou tak i v budoucnu celkově dominovat zdroje fosilní.

Ukázka průběhu produkce elektřiny v letních měsících (květen), kdy už v ideálních podmínkách dodá kolem poledne slunce téměř všechen potřebný výkon. (Zdroj Agorameter).
Ukázka průběhu produkce elektřiny v letních měsících (květen), kdy už v ideálních podmínkách dodá kolem poledne slunce téměř všechen potřebný výkon. (Zdroj Agorameter).

Když chybí jaderné bloky

Současný problém s dodávkami elektřiny, která nastala bezvětřím a slabými dodávkami větrných turbín v Německu, Dánsku, Velké Británii a dalších evropských státech, zvyšuji ještě dva faktory. Nedostatek vody v evropských vodních zdrojích a hlavně výpadek dvaceti z 58 francouzských jaderných bloků. Ty jsou odstaveny kvůli kontrole některých komponent vyrobených konkrétními firmami, které by mohly mít větší obsah uhlíku v oceli, než je požadováno. To by mohlo vést k jejich menší odolnosti vůči stresu. Na příkaz francouzského jaderného dozoru je tak potřeba všechny tyto komponenty, které se vyskytují hlavně v parogenerátorech.

Na francouzských jaderných elektrárnách je hodně závislá Itálie i Velká Británie. Francie je v normální situaci vůbec největším exportérem elektřiny, který vypomáhal hlavně v podmínkách, kdy nefoukalo a nesvítilo slunce. Naopak v chladných zimních měsících v případě větrné situace odebírala Francie z Německa velkou část větrných přebytků. Ve Francii se totiž vzhledem k nízké ceně a vysoké produkci elektřiny intenzivně využívá elektrické vytápění. V době velkých mrazů se tak extrémně zvyšuje spotřeba elektřiny. Nyní však není k dispozici ani větrná elektřina a také zhruba třetina francouzských jaderných bloků.

Za obnovitelné a jaderné zdroje tak musí zaskakovat zdroje fosilní. V této situace má Německo výhodu. To muselo počítat s tím, že někdy nesvítí a zároveň nefouká a musí pokrýt veškerý potřebný výkon fosilními zdroji. Má tak dostatek těchto zdrojů. Vybudovalo už také většinou uhelné bloky, které mají nahradit jaderné, které se budou do konce roku 2022 vypínat. Fosilní produkce tak v Německu nyní i v situaci bez větru a slunce překračuje jeho potřeby a vyváží elektřinu hlavně do Rakouska, které svou potřebu elektřiny nepokrývá.

V už zmíněném květnu, který je ideální pro fotovoltaiku, dokáže o poledni dodat slunce v Německu už veškerý potřebný výkon. Zároveň však musí běžet i zdroje udržující stabilitu sítě. Pokud tak ještě fouká, dostává se cena na burze s elektřinou do záporných hodnot (modrá křivka a stupnice napravo). Příkladem je 9. květen, kdy byla cena -150 EUR. Obnovitelné zdroje (zelená plocha) však i v tomto případě dodávají menší část elektřiny než klasické (modrošedá plocha). (Zdroj Agorameter).
V už zmíněném květnu, který je ideální pro fotovoltaiku, dokáže o poledni dodat slunce v Německu už veškerý potřebný výkon. Zároveň však musí běžet i zdroje udržující stabilitu sítě. Pokud tak ještě fouká, dostává se cena na burze s elektřinou do záporných hodnot (modrá křivka a stupnice napravo). Příkladem je 9. květen, kdy byla cena -150 EUR. Obnovitelné zdroje (zelená plocha) však i v tomto případě dodávají menší část elektřiny než klasické (modrošedá plocha). (Zdroj Agorameter).

Francie je na tom mnohem hůře. V normální situaci, která byla řadu desetiletí, potřebovala zálohovat vždy jen několik jaderných bloků. Nepočítala se situací, kdy má v zimě odstaveno více než deset bloků. V současné době, kdy navíc klesá teplota, má Francie s udržením dostatku elektřiny hlavně ve špičkách problém. Stejný problém má Velká Británie, která spoléhala v době nedostatku větru s dodávkami jaderné elektřiny z Francie. Cena elektřiny na burze se tak sice zvětšila i v Německu, ale zdaleka ne tak dramaticky jako ve Francii a Velké Británii. Je názorně vidět, že pokud bude Francie donucena k Energiewende, bude muset postavit a také reálně často dlouhodobě provozovat velký počet fosilních zdrojů se všemi příslušnými dopady pro emise a ekologii.

Současná situace ukazuje, jak se bude vyvíjet situace v Evropě, jestliže se prosadí odklon od jádra. Bude pak potřeba postavit místo jaderných bloků fosilní. I v případě extrémních instalovaných výkonů ve větru a fotovoltaice budou poměrně dlouhá období, kdy budou tyto fosilní zdroje v produkci dominovat. A to až do doby, než se podaří zásadní technologický průlom v masivním ukládání energie. Kdy k tomu dojde, je otázka velmi otevřená. Nedá se však čekat v nejbližších desetiletích. Uvidíme, jaké poučení si tak ze současné situace v produkci elektřiny Evropa pro svou energetickou politiku vezme.

Štítky:Názor

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(57)
Martin Hájek
14. listopad 2016, 21:36

Dobrý den, s tím hodnocením v celku asi nejde nesouhlasit, jen s těmi přímotopy bych byl trochu explicitnější, protože Vaše věta: "Ve Francii se totiž vzhledem k nízké ceně a vysoké produkci elektřiny intenzivně využívá elektrické vytápění." situaci tak úplně nevystihuje. Správně tam mělo být napsáno, že ve Francii vedly křížové dotace a regulace tarifů pro domácnosti, které neodrážely skutečné náklady, k nesmyslnému rozmachu přímotopného elektrického vytápění, stejně jako kdysi v ČR, když potřebovala tehdejší vláda Václava Klause zdůvodnit Temelín. Zatímco ČR svůj omyl dávno rozpoznala a tarify upravila (byť jsou ty pro domácnosti stále významně křížově dotované), tak Francie v něm v klidu setrvávala a tato zima ukáže, jak tragický to byl omyl.

Jan Veselý
15. listopad 2016, 06:23

Máte naprostou pravdu, dotovat masivní sezónní a na venkovní teplotě závislý odběr pro ospravedlnění existence konstantně běžících zdrojů je nesmysl. Radši měli Francouzi dotovat hliníkárny a elektroocelárny.

Vladimír Wagner
15. listopad 2016, 07:12

Máte pochopitelně do značné míry pravdu. Na druhé straně ovšem je třeba vidět i pozitivní stránku dané skutečnosti. A tou je dramatické snížení emisí z vytápění (teď opravdu nemám na mysli CO2).

Jan Veselý
15. listopad 2016, 08:56

Uměle nízké ceny energií jen stimulovaly a stimulují plýtvání (viz. budovy v Británii, Francii, USA nebo Švédsku). Z dlouhodobého hlediska vyhrává dánská, německá a česká cesta, stimulovat snižování potřeby topit a (pokud to má ekonomický smysl) využívat pro vytápění odpadní teplo z výroby elektřiny nebo jiných průmyslových procesů.

Martin Hájek
15. listopad 2016, 10:39

Tak jednoznačně bych to s tím snížením emisí neviděl. Ty špičkové odběry dané přímotopným vytápění nepokrývá jaderná energie ani obnovitelné zdroje. Rozhodující část pokrývají fosilní paliva a můžeme spekulovat jaká a kde. Pak to ovšem s tím snižováním i klasických znečišťujících látek nebude až tak převratné, i když samozřejmě uznávám, že vymístění emisí z center měst, která jsou nejvíce zatížená a žije tam nejvíc lidí má určitě svoji hodnotu. Ke stejnému cíli však vedou i jiné cesty, které nemají potenciál rozvrátit elektrizační soustavu.

Jan Veselý
15. listopad 2016, 06:43

Cituji sám sebe z Osel.cz: Objevil jste nový kontinent, myslím že Ameriku. Období, kdy výkon FVE+VtE nebude po delší období stačit, byla známa už dávno. To ví každý, kdo se tím opravdu zabýval. Je to jednoduchá meteorologická analýza. Je to taky důvod, proč žádná německá energetická koncepce nikdy nepočítala s tím, že by dělaly více než 70% elektřiny. Zbytek holt budou pokrývat z jiných zdrojů. Stejně jako podobná mez existuje pro JE.

S případnými přebytky výroby existují bohaté zkušenosti. Taková jaderná Francie je má bohaté, mívá obří přebytky každou noc (teď ovšem ne). Budou se řešit obdobně jako ve Francii - prodejem elektřiny do ciziny, pružnou spotřebou, uskladněním elektřiny a tlumením výkonu. U FVE+VtE nezpůsobuje tlumení výkonu ani technické obtíže, ani zkracování jejich životnosti a umí rychle naběhnout zpět na netlumený výkon.

Vladimír Wagner
15. listopad 2016, 07:07

Odpovím také citací své repliky na Vás o několika faktech:

1) Německo i přes extrémní snahu je momentálně po patnácti letech Energiewende v situaci, kdy pokrývá ze všech obnovitelných zdrojů pouze 30 % elektřiny. A to již nyní má instalovaný výkon jak větru tak fotovoltaiky blížící se celkové potřebě. S dalším jeho zvyšováním se už stále více budou muset v ideálních podmínkách i tyto zdroje vypínat a jejich příspěvek tak určitě neporoste tak rychle, jak tomu bylo doposud. Vodní zdroje a zdroje na biomasu mají pro růst možnosti už značně omezené. Moc rád bych věděl, kde je zde ten potenciál pro 70 % pokrytí produkce elektřiny z OZE. A to je Německo všemi označováno jako vrchol v cestě k co nejvyššímu podílu OZE. Žádný stát (kromě specifických příkladů Islandu či Norska) neukázal možnost splnit Vámi deklarovaný cíl.

2) Francie ukázala možnost pokrýt okolo 75 % produkce čistě jádrem a řada dalších států ukázala, že kombinace jádra a OZE umožňuje překročit podíl nízkoemisní elektroenergetiky nejen 80 %, ale dokonce 90 %.

Doplním, ještě poznámku. Já vím, že mnou popisovaná situace není žádnou novinkou, ale v řadě článků a příspěvků proponentů Energiewende i zde se popisuje, jak krásně se ta fotovoltaika a vítr doplňují, když nesvítí slunce, tak fouká a naopak, a jak lehce lze dosáhnout 50 % i 70 % podílu. Tak jsem na příkladu jednoho roku, který není nijak extrémní a neobvyklý, ukázal, že situace je výrazně jiná. Jsem rád, že i pro Vás to není nic nového, žádná Amerika. Uvidíme, jak si Německo v následujících letech v tom zvyšování podílu větrných a fotovoltaických zdrojů povede a jak se s nastávajícími problémy vypořádá.

Jan Veselý
15. listopad 2016, 08:45

ad 1) Loni 30%, letos jsou přes 35% (tj. 4 roky v předstihu oproti vlastní energetické koncepci). Uvědomte si, co se za těch 15 let stihlo. V roce 2000 začali Energiewende a měli k dispozici jen několik pořádně nevyzkoušených technologií, u kterých nevěděli jak moc je která perspektivní (ve smyslu poklesu ceny a škálování produkce). Prvních 10 let bylo fakticky věnováno zkoušení všeho možného. Zcela selhaly malé vodní elektrárny a outsourcování OZE odjinud (Desertec), na strop svých možností se rychle dostaly bioplyn a biomasa, větrné elektrárny potvrdily očekávání a pozitivně překvapila fotovoltaika. Kolem roku 2010 už bylo jasno.

Za pouhých 15 let se prakticky z ničeho vybudoval obrovský globální průmysl s ročním obratem ve stovkách miliard dolarů, průmysl, který je zdrojem trvalého deflačního tlaku na ceny energií a elektřiny zvláště. Už dnes je elektřina z nových větrných a fotovoltaických elektráren v Německu levnější než byla cena silové elektřiny v letech 2007-2008 a ještě dlouho dolů půjde.

To vše se stihlo za 15 let. V ČR "akční" plán rozvoje jaderné energetiky předpokládá, že za 15 let, když všechno půjde dobře, možná budou i dva nové jaderné reaktory, které nahradí ty dosluhující v Dukovanech.

ad 2) Kombinace jádra a vodních elektráren. Některé země mají holt potenciál na vodní energetiku. Mít 75% podíl jaderné elektřiny možné samozřejmě je, ale v současnosti je to už ekonomicky nereálné. Zlatá sedmdesátá už jsou pryč, tehdy dávala výstavba JE ekonomický smysl, dnes už ne.

Je taky zajímavým faktem, že země s vysokým podílem jaderné energetiky (Francie, Švýcarsko, Švédsko, Belgie, Ontario) neplánují její další rozvoj. Jaderné elektrárny budou postupně nahrazovat větrnými a fotovoltaikou, vodní elektrárny se dobře doplňují s čímkoliv.

I ony šťastné země s dominancí vodních elektráren (Brazílie, Paraguay, Kostarika, Norsko, Nový Zéland, ...) budují VtE a FVE, je to dobrá pojistka pro případ sucha.

ad doplněk) Jaké jsou meze OZE v Německu v reálu nikdo neví. To bude záležet na vývoji cen a technických parametrů zdrojů, na rozvoji krátko- a dlouhodobého uskladňování energií, jestli vznikne trh s pružnou spotřebou, na rozvoji přenosových sítí a přeshraniční kooperace, jestli bude elektroenergetika expandovat do zbylých 3/4 energetiky, ... K dispozici jsou jen modely a odhady, které s stojí a padají s přesností odhadů vývoje výše zmíněných parametrů. Rozhodně to bude více než tvrdí odpůrci Energiewende. Podle nich měl být strop na 10%, 20%, 30% a mezitím mělo Německo ekonomicky zkolabovat nebo aspoň trpět na opakující je blackouty. A furt nic.

Lukáš Brandejs
15. listopad 2016, 15:45

Zase poněkud zkratkovité/nepřesné - z Vámi uváděných zemí Švédsko sice odstavilo 4 reaktory, u 6ti však významně prodloužilo životnost a navýšilo výkon. Nadto plánuje stavbu 10ti reaktorů, o čemž se nezmiňujete (ok, jde jen o plán). Ontario prodloužilo životnost reaktorů v Pickeringu a Bruce (úpravy skončeny 2010, nijak dávno). Francie již byla vysvětlena xkrát, vysloveně vtipné je uvedení Brazílie, kde v rozporu s Vaším tvrzení se mohutně buduje Angra III. (1405Mwe). Že jsou tam další 4 v plánu, nechme stranou. Samozřejmě se snažíte selektivně uvádět země, kde se jádra vzdali, či které deklarovaly odklon (a i ty nepřesně, jak zdůvodněno výše) a ignorujete země, které se rozhodly jít naopak cestou podpory jaderné energetiky. A abych neargumentoval jen Čínou, pojďme třeba do Finska, VB, na Slovensko, Maďarsko, Rusk... Vždy je to o tom, co použijete.

Milan Vaněček
15. listopad 2016, 20:49

Rok 2016 je velmi špatný pro čínskou jadernou energetiku a další mohou být ještě horší. Proč to si přečtěte zde:

http://energypost.eu/china-2016-year-nuclear-power/

Vladimír Wagner
16. listopad 2016, 18:18

Nevím, jestli se dá nazvat špatným rokem ten, ve kterém se už do konce října podařilo uvést do provozu 5 reaktorů s celkovým výkonem 5 GW. A další do této fáze úspěšně směřují. Ano, v letošním roce se zatím zahájila stavba pouze jednoho reaktoru, ale řada je ve fázi, kdy k zahájení stavby spěje. Čína tak má nyní v provozu 35 reaktorů s výkonem 31,7 GW a rozestavěno 20 reaktorů s výkonem 22,6 GW. V poslední době ukazuje Čína, že dokáže dokončovat bloky za pět let, takže by v roce 2020 měla mít (předpokládejme, že dokončí všechny rozestavěné bloky) dohromady 55 bloků s výkonem 54,3 GW. Ano, je pravda, že nejspíše nesplní plán dosáhnout v tom roce 58 GW, ale ne o moc. Naplánovaných je 40 bloků, a řada z nich je v pokročilém stádiu přípravy projektu i staveniště.

To, kdy a jak se podaří začít stavět a dokončit tyto závisí i na tom, jak se podaří přechod na čínské modely III+ generace a jak se osvědčí probíhající standardizace komponent pro různě modely, které se budou v Číně budovat. Pochopitelně může být různý názor, jak se bude rozvoj v následujících letech dařit. Jak to bude ve skutečnosti, uvidíme v nejbližších letech. Ovšem, že loňský rok (viz. http://www.osel.cz/8611-jaderna-energetika-na-prahu-roku-2016.html ) byl pro Čínu velmi úspěšný a totéž platí i pro letošek, lze jen těžko popírat. Nic se také nemění na tom, že po vodě se jádro dělí s větrem o druhou příčku mezi nízkoemisními zdroji jak v produkci elektřiny tak v růstu této produkce. (Podrobněji viz. https://oenergetice.cz/nazory/jak-je-s-budoucnosti-jaderne-energetiky-1-cast/ a https://oenergetice.cz/nazory/jak-je-s-budoucnosti-jaderne-energetiky-2-cast/ , viz příslušný graf v té druhé části.

Milan Vaněček
16. listopad 2016, 19:02

Asi vybíráme různé informace. Co je dobrého např. na, cituji z toho mého odkazu:

Uncertain future

The 58GW target of nuclear capacity in service by 2020 is not achievable and, like nuclear capacity targets in the past in China and elsewhere, it will be quietly revised down.

další citace:

This year, one reactor (Hongyanhe 3) in Liaoning, operated for only 987 hours in the first quarter of 2016, just 45% of its availability, while reactors in Fujian (Fuqing) and Hainan (Changjiang) were shut down temporarily.

další:

Technology problems

The EPR and AP1000 reactors have been problematic to build. The two EPRs are 3-4 years late although there is little available information detailing why. Meanwhile, EPR plants in Finland and France, which should have been completed in 2009 and 2012, respectively, will not be online before 2018.

There are no obvious problems that account for the majority of the delays at any of the sites, just a series of quality and planning issues that suggest the complexity of the design makes it difficult to build.

The four AP1000s are also running 3-4 years late.

Vladimír Wagner
16. listopad 2016, 19:37

Pane Vaněčku, postavit hodnocení roku, ve kterém se spustilo nejméně pět nových reaktorů, na tom, že v prvním kvartále jeden blok běžel na 45 % a dva další byly přechodně odstavené, je trochu odvážné. To, že bloky AP1000 a EPR mají zpoždění není otázka roku 2016. Naopak v tomto roce se docela výrazně podařilo pokročit. Podle posledních zpráv ze září se do prvních bloků AP1000 v Sanmenu a Hayangu začnou na konci roku zavážet palivové soubory a v polovině příštího roku by se měly tyto bloky spustit. U druhých bloků v těchto elektrárnách se podařilo práce zrychlit a měly by být spuštěny oproti očekávání dříve, šest až osm měsíců po těch prvních. Pochopitelně nelze vyloučit zdržení a překvapení. Přece jen se poprvé spouští úplně nový typ bloku a bezpečnost a opatrnost je musí být prvním místě. Ale nezdá se mi, že by současná situace byla známkou špatného průběhu roku 2016. Pokud se týká toho cíle 58 GW, tak asi opravdu nebude dosažen, ale zdržení se může ukázat být minimální, o rok či dva. Pochopitelně vše závisí, jak se bude dařit reálně dokončovat probíhající stavby a v nejbližších dvou letech zahajovat nové stavby. Nemá se však cenu hádat, v nejbližších pár letech prostě uvidíme.

C
16. listopad 2016, 22:30

Ta Brazílie byla poněkud nepřesná od vás, navíc hydroenergetiku v Brazílii v posledních letech, tedy tu velkou, dost ohrožují protesty a i rozhodnutí soudů ve prospěch domorodých obyvatel. Jistě to šlo řešit, byť s menší produkcí, kaskádou menších, řekněme 20m vysokých hrází.

V případě VB je rozhodnutí o nové JE dost zvláštní a plné otazníků, veřejnost se bude ještě divit co vypluje na povrch, z posledního to byla jakási zvláštní dohoda o tom kdo bude platit za nakládání s palivem. U Finska je to myslím také s otazníky EPR má, pamatuji-li se dobře, nějaké problémy a druhý návrh od Rusů asi nemusí projít, elektrárna v Mochovce jsou dostavba dávno započatého projektu. Jestli se Rusko bez JE obejde je otázka, tam je to jednak vývoj pro strategické účely a nejspíše i nutnost pro přírodní podmínky, byť by možná dost energie ještě mohli získat z vodních zdrojů. Do situace v Maďarsku asi ani jeden nevidíme, ale mohlo by se jednat o podobné důvody, jaké se zkoušejí u nás.

Nehledě na to že jejich ignorování potenciálu Dunaje a možnosti na zlepšení plavebních podmínek je skoro až trestuhodná.

NN
21. listopad 2016, 22:00

No, data za včerejší odpoledne tam v konvenčních zdrojích ještě nemají, ale bude to kolem 10GW, protože jaderné jedou kolem 10GW pořád.

Milan Vaněček
15. listopad 2016, 09:11

Jsem rád, že kolega Wagner sám vidí, že Německo (s více než 30% OZE, závislými na počasí) nemá problémy s nedostatkem energie, zato jaderná Francie má velké problémy. To jsou fakta, ne dojmy či názory.

Jsem rád, že bezjaderné Rakousko (kdysi se to zdálo šílené nespustit již skoro dokončenou JE) je na tom nejlépe, jako každý stát (Švýcarsko, Norsko) které mají hodně vodních a přečerpávacích elektráren.

A jsem rád, že už konečně, pomocí Agorameteru, zjistil, že OZE nerovná se "poručíme větru a dešti", ale že OZE znamená být v harmonii s přírodou (stejně jako když pěstujeme obilí, ...).

A nyní k jeho článku resp. k bodu 1) zde:

Kolega Wagner stále nechápe, že aby OZE dávaly Německu přes 50% výroby elektřiny, později až 80%, tak výkon slunečních elektráren musí být přes 100GW (tento výkon je jen ve špičce) a totéž platí pro výkon větrných elektráren. Takže z podstaty Energiewende vyplývá, že Němci, kteří vybudovali prvých 20GW špičkového výkonu slunečních elektráren velmi draho, dalších 20 GW již za méně než jednu polovinu (a už 40% nových instalací vloni a letos mělo i bateriovou storage, která rozprostře polední nadbytek do celého dne) vybudují dalších 20GW zase méně než za polovinu (pomocí opuštění FiT a zavedení aukcí)

a další desítky GW budou již budovány za nejnižší ceny na trhu.

A místo dní to budou nejprve týdny a pak i měsíce, kdy bude cena el. energie velmi nízká (občas i záporná). A to zcela ekonomicky zlikviduje zdroje, které jsou drahé už teď a budou ještě dražší až díky nulovým provozním nákladům bude dominovat v Německu a jeho okolí energie z fotovoltaiky. JE a fotovoltaika se nedoplňují, jdou ostře proti sobě.

Kolega Wagner neví o nejnovějších trendech ve fotovoltaice, žije stále v energetice minulého století. Ano, energetika se mění pomalu, klasické zdroje jsou stále významné, větru a dešti neporučíme.

ad2) Ano, Francie ukázala možnost pokrytí 80% produkce elektřiny z jádra, v osmdesátých letech to vypadalo velmi rozumně, sluneční baterie byly dobré tak akorát do kalkulaček a větrníky měly výkon hluboko pod 1MW.

Ale teď je zcela jiná doba, a Francie má potíže a bude muset rychle zavádět OZE a snižovat razantně podíl svých JE na výrobě el. energie.

Ještě doplním poznámku: v měsíčních či čvrtletních globálech je klima dost stabilní, takže v tomto rozsahu se slunce a vítr velmi dobře doplňují, jak může každý vidět když se podívá na celý rok na Agorameteru. A v řádu hodin je výroba z větru a slunce velmi dobře předpověditelná.

Krátkodobé skladování energie je dobře řešitelné, ceny baterií padají dolů jako u fotovoltaiky, i dlouhodobé masivní skladování pomocí podzemních zásobníků plynu je u nás či v Německu úspěšně užíváno již desítky let....

Vladimír Wagner
15. listopad 2016, 12:54

Jen pár oprav. V Německu letos zatím nevyrobily OZE závislé na počasí více než 30 %, ale po nahlédnutí na stránky Fraunhofera to bylo do 15. listopadu pouze 22 % vyrobené elektřiny. V prosinci slunce nedá téměř nic, vítr podle počasí, ale dá se předpokládat, že to opravdu nebude celoročně přes 30 % ale jen něco okolo 20 %. Jen pro zajímavost, i letos po začátku odstavování velkých jaderných bloků v Bavorsku vítr dodal méně elektřiny než jádro. Ani veškerý postavený výkon ve větrných turbínách nedokázal zatím nahradit jadernou produkci, kterou Německo mělo před Energiewende.

Německo nemá nyní problémy díky tomu, že má celý svůj potřebný výkon ve fosilních zdrojích. OZE (a hlavně vítr a fotovoltaika) mu v těchto měsících nijak moc nepomohly). Francii by žádné větrníky nebo fotovoltaika nyní nezachránily, to co ji teď chybí je dostatek jádra nebo fosilních zdrojů.

Milan Vaněček
15. listopad 2016, 15:52

Tak proč už to Flamanville nejede? Kde udělali soudruzi chybu?? Možná že Francii zachrání Superfénix?

No a Německo musí postavit (určitě je postaví a mnohem levněji než ty prvé Gigawatty) dvakrát (třikrát) tolik větrných a slunečních elektráren (ještě mají víc než tři čtvrtiny střech bez fotovoltaiky a střecha bez fotovoltaiky=pole nechané ležet ladem).

C
15. listopad 2016, 16:02

Pane Wagnere, sám víte, že u těchto zdrojů se nedá dávat maximální zátěž sítě jako nutný instalovaný výkon, ale musíme jej určit jinak. Buď z výroby s tím že se akumuluje, nebo z nějakého rozumného dosahovného minima s tím že se bude vypínat při velmi příznivých podmínkách.

A jen pro zajímavost, koeficient ročního využití měli kolem 0.22, to odpovídá necelým 9GW výkonu s koeficientem 1. Provozované JE proti tomu mají asi 10.7-11GW inst výkonu při koeficientu kolem 93%, to je skoro 10GW .

Milan Vaněček
15. listopad 2016, 18:59

Z reportu Fraunhofer ISE, cituji:

Taken together, solar and wind power generators produced 122 TWh in 2015, enough to put them in second place after lignite but ahead of hard coal and nuclear.

Roughly 56 TWh of electricity was generated from biomass, 24% more compared to last year with 45 TWh.

Approximately 20 TWh came from hydropower, a level roughly unchanged year-over-year.

In total, renewable energy sources – solar, wind, hydropower, and biomass – produced approximately 190 TWh of electricity in 2015, 30 TWh more than in 2014, equivalent to a 20% increase. Renewables thus made up around 35% of public net power supply. The share in gross power supply – including power plants in the processing sector, the mining sector, quarries, and excavation – is around 32.5%.

The net power production from nuclear plants came in at around 87 TWh, 5.1% below the 92 TWh in the previous year. The reason for the decline is the shutdown of the reactor Grafenrheinfeld in Bavaria on 27 June 2015.

Až budou v lednu data za rok 2016, tak to tady zase uveřejním.

Vladimír Wagner
15. listopad 2016, 21:28

Každý se může podívat sám na stránky https://www.energy-charts.de/energy.htm a nastavit roční (či měsíční) výrobu z různých zdrojů pro daný rok. Tam také vidí, že v minulém roce 2015 byl podíl fluktuujících zdrojů závislých na počasí 21,8 % (tedy hluboko pod 30 %) a vítr měl 85,43 TWh, tedy méně než jádro, které mělo 87,07 TWh. O dosavadní situaci v tomto roce jsem už psal. Tam zatím (do 15. listopadu) vyrobil vítr 68 TWh a jádro 70 TWh. Vítr a slunce (zdroje závislé na počasí) dohromady vyrobily 22 % elektřiny a OZE dohromady 35 %. Takže je vysoce pravděpodobné, že letos bude výsledek zhruba stejný, jako v minulém roce.

Pokud se podíváme na předchozí léta, tak vidíme, že při začátkem realizace jaderné Energiewende jádro vyrábělo zhruba 150 TWh. To znamená, že zatím ani slunce a vítr dohromady (panem Vaněčkem zmiňovaných 122 TWh v minulém roce) nedokázaly nahradit jádro likvidované kvůli Energiewende. A i celá produkce OZE není o moc větší než byla produkce z jádra před jeho politickým zákazem. Ovšem část OZE, hlavně vodní zdroje, už byly před Energiewende. Takže celé dosavadní úsilí a nové zdroje tak akorát nahrazují jaderné bloky, které Energiewende odstavuje.

Jak už je vidět ze srovnání tohoto a minulého roku i let předchozích, zdá se, že do jisté míry už začíná docházet ke zpomalení růstu OZE, což může být dáno právě tím, že se při tak velkém instalovaném výkonu větru a slunce musí v ideálních podmínkách začínat vypínat a také kvůli tomu, že chybí linie k přenosu výkonu ze severu na jih. Uvidíme, jestli a do jaké míry se to Německu podaří překonat.

Vladimír Wagner
15. listopad 2016, 21:38

Ještě k poznámce pana C. Pokud začíná překračovat instalovaný výkon fluktuujících zdrojů závislých na počasí potřeby nebo možnosti sítě, je v případě, že nemá Německo dostatečné možnosti ukládání energie (což nemá a je úplně otevřenou otázkou, zda a kdy bude mít), nutné je vypínat. A to už se začíná dít. Pokud se zvýší instalovaný výkon ještě více, budou se muset vypínat tyto zdroje stále více a jejich koeficient využití bude klesat pod zmíněných 22 %. A tím i jejich ekonomika.

Milan Vaněček
15. listopad 2016, 22:53

Pane kolego, pochopte to konečně, vypínat se bude v Německu jaderná energetika. Úplně. Pak uhelky. A přebytek výkonu FV mezi 11 a 14 hodinou nacpete do baterií a bude k disposici navečer. Další přebytky (až bude letní výkon v poledne několikanásobkem polední spotřeby Německa) budete cpát skoro zadarmo sousedům (jako už teď Rakušanům a Holanďanům a Norům a Švýcarům a jestli se Francouzi nevyhrabou z krize tak i jim) a Ti Vám ho když bude třeba zataženo prodají dráž zpět, tohle už se děje hodně dlouho, víte to?

A v zimě to budete dělat s přebytky výkonu větrných elektráren. A dokrývat hlavně kogenerací tepla a elektřiny.

Times are changing....

Milan Vaněček
21. listopad 2016, 19:22

Tak se dívám na poslední týden, vítr v Německu dává stále 20-40 GW. Dokonale se Vám podařilo ho přivolat. Díky.

NN
21. listopad 2016, 20:30

No, ať koukám, jak koukám na Agoře na vítr v Německu, 20-40 GW tam nevidím. Minulý týden 13.-20.11.2016 - některé lokální extrémy:

Minimum 13.11. 14:00 -- off 1,468GW -- on 2,15GW

16.11. 4:00 --off 2,099GW -- on 7,079GW

19.11. 15:00 -- on 10,782GW -- off 3,717 GW

Maximum 15.11. 11:00 -- on 14,655GW -- off 3,693 GW

17.11. 23:00 -- on 26,191GW -- off 4,2GW

20.11. 16:00 -- on 29,517 -- off 3,442GW

Nemají to někde v podobě odporných sloupců čísel, ty grafy jsou sice krásné... ?

Vladimír Wagner
21. listopad 2016, 21:02

Jak ukázal pa NN, tak pan Vaněček to klasicky nadsadil o 10 GW. Ale to není podstatné. Charakter počasí se v posledních pár dnech začíná měnit. Je to skoro po třech měsících a je už na čase. Je doufám, že to nepůjde z extrému do extrému, jako to nyní probíhá na západ od Německa ve Francii a Belgii, kde řádí vichřice. To by spíše znamenalo škody. Pokud to zůstane u silného větru, to zůstane pouze u problémů s přetoky a přetěžováním sítě. V každém případě to nic nemění na závěrech, které prezentuji v článku, spíše je tyto výkyvy potvrzují.

Milan Vaněček
21. listopad 2016, 21:34

Včera v poledne- spotřeba v Německu cca 67 GW. Z toho OZE dávají cca 50 GW, jádro kolik??

NN
21. listopad 2016, 22:03

Mea culpa, teď se snad trefím kam patří tahle replika:

No, data za včerejší poledne tam v konvenčních zdrojích ještě nemají, ale bude to kolem 10GW, protože jaderné jedou kolem 10GW pořád.

Vladimír Wagner
21. listopad 2016, 22:36

Ano, posledních pár dní začaly změny počasí a velké fluktuace, takže i fluktuace cen mezi mínus třiceti až plus padesáti eur. To jádro dává přesně tolik, kolik ho má Německo instalováno, tedy něco přes 10 GW. Stabilně a předvídatelně, jak už zmínil pan NN.

Milan Vaněček
22. listopad 2016, 08:32

Němci se maj. Tam jádro dává pořád tolik GW co mají nainstalováno. U nás bohužel ne. Dle ČEPS jádro už dlouho jede na 2,5 GW ale máme nainstalovány 4 GW.

Martin Low
15. listopad 2016, 07:56

Dobry den,

mohl bych poprosit o nejaky clanek o pokroku ve vyuziti vyhoreleho paliva? Jaka je dnes predstava o celkovem objemu dale nevyuzitelneho nebezpecneho odpadu? Pokud vim zatim se stale uvazuje o trvalem ulozisti a nekde uz se i buduji. Nedavno kdosi hovoril v TV o tom jak jsme schopni tato uloziste monitorovat a mame vse pod kontrolou... Pripada mi absurdni takto uvazovat i pokud se jedna o horizont delsi nez par let - vemte si posledni stoleti kolik se toho stalo a lide nic netusili casto ani rok pred zacatkem valky, okupace... etc. V horizontu stoleti uz zanikaji civilizace. Predstavte si mezisklady JE ve starem Rime nebo i "trvala" uloziste - odpad se ma ukladat v medenych kontejnerech. Pocitam ze tak 500 po padu rise uz by to nejaky filuta sypal do reky a prodaval med...

Dekuji

C
15. listopad 2016, 23:15

Souhlasím s tím co píšete, navíc bohužel díky moderní technologii snadno roste extremismus, lidé jsou vykořenění, to je nebezpečné, snadno pak podlehnou extrémním ideologiím. To v kombinaci s JE je dost problém, stačí si vzpomenout jak se kvaltovalo s útokem na Mosulskou přehradu a to škody, které může způsobit, byť velké, jsou nic proti tomu co by udělalo zmizení byť jen roční produkce použitého paliva v JE.

Martin Low
15. listopad 2016, 08:22

Energiewende nevnimam jako naivni predstavu ze vse zustane jak je, jen soucasne centralni zdroje nahradime necim obnovitelnym. Spise je to uvedomeni ze nas soucany zivotni styl je neudrzitelny - zalozeny na obrovske spotrebe energie a surovin ktere dochazeji (ropa) nebo dojdou (uhli, uran...). Jednoduche reseni nikdo nema, ale energiewende vytvari podminky pro zmenu jeste ve chvili kdy k ni muzeme vyuzit dostupnou energii. Jak na strane ziskavani energie tak jejiho vyuziti. Cekat az nebude zbyti a projevi se to i ekonomicky by nemuselo vyjit. A JE jsou extremne riskantni volba dokud se vyhorele palivo jen hromadi v boude vedle elektrarny. Ted se sice tvarime ze mame vse pod kontrolou ale staci jedna valka nebo jina krize a vsechno je jinak. Jen ten odpad nikam nezmizi...

Milan Vaněček
15. listopad 2016, 16:15

Máte pravdu. Jen toho odpadu se asi ujmou teroristé.

Martin Hájek
16. listopad 2016, 01:14

Už na něj stojí ve frontě...

C
15. listopad 2016, 22:38

Pane Wagnere,

jistě víte že se dá již teď stanovit jaké škody to do vybudování vedení/kapacit, budou. Vítr a tedy produkce, stejně tak slunce, se řídí nějakými zákonitostmi, které jsou popsané a tedy se dá stanovit kolik GW nad se dá jít, o kolik se změní koeficient a ekonomika provozu, pokud klesne koeficient z 0.22 na 0.2, přičemž se výrazně změní plocha krytá OZE, může to stát zato.

Nehledě na to že prozatím platí situace, vidět je i na Agorametru, že se regulací a záloh neúčastní příliš biomasa a voda. To se v budoucnu bude měnit. Ale k tomu jsou třeba další kroky v těchto oborech energetiky.

Pokud se dá, nedávno dokázáno, dostat s cenou silové elektřiny z VtE pod 50€/MWh, pak pokud chtějí v Německu omezovat emise i v dalších oborech, stejně tak pokud by to chtěli u nás, nebude asi nic prostšího než instalovat průmyslové elektrokotle. To jim problém špiček omezí, pořád to budou vysoké násobky ceny za plyn, ale budeme-li se bavit opravdu o omezení špičky, kdy se bude jednat o pár procent v denní spotřebě tepla z teplárny, nemusí to být finanční problém.

Martin Hájek
16. listopad 2016, 01:12

Milé Céčko. Voda a biomasa jsou obnovitelné zdroje. Když je budete omezovat kvůli výrobě z větru/fotovoltaiky, tak je přece výsledek úplně stejný, jako když budete omezovat přímo ty větrníky. Množství OZE se nezvýší. Voda je v Německu většinou v průtočných elektrárnách a omezení znamená trvalou ztrátu výroby. Biomasa je zase tak štědře dotovaná, že ji logicky operátor přenosové soustavy omezuje jako poslední, protože jinak by se nedoplatil za kompenzace ušlého zisku. Takže měnit se nebude nic zhruba příštích 20 let, na které mají ty zdroje zagarantovanou podporu. Teprve pak bude možné na ně sáhnout.

C
16. listopad 2016, 09:57

Ano, dokud bude uhlí, tak se nic měnit nebude. Ovšem s postupem času tomu stejně dojde, neříkal jsem nic víc ani nic míň.

Martin Hájek
16. listopad 2016, 16:27

Německo má zásoby hnědého uhlí něco kolem 30 Gt (největší na světě), to je při současné těžbě tak zhruba někde kolem 150 let. Takže samozřejmě máte naprostou pravdu - postupem času za mnoho generací to uhlí dojde. :-)

C
16. listopad 2016, 21:43

Zásoby, těžba a současná spotřeba nemusí hrát vůbec roli. Stačí několik změna a může to být zcela jinak.

Dobře, teď se rozhodli zrušit jádro ve zrychleném režimu, takže veškerý výkon OZE jde primárně na pokrývání tohoto. Po roce 2022, pokud se nepletu, bude situace mnohem zajímavější. Tam už začne růst výkonu, bude-li rychleji růst například v Bavorsku nebo pokud se budou budovat vedení rychleji nebo se budou některá vedení převádět na HVDC (údajně to jde a dojde k navýšení výkonu, v závislosti na technologii), srážet produkce z uhelných elektráren.

V současnosti by to třeba zvládl vyšší rozdíl ceny z uhelných a plynových elektráren, kdy by se uhelné přestaly vyplácet.

Lukáš Brandejs
17. listopad 2016, 15:16

Céčko: Omlouvám se, že reaguji zde, ale v původní diskuzi mě to už ke komentáři nechce pustit - proč je Brazílie ode mne nepřesná? Angra III. se začala dokončovat v r.2010, nemýlím se, ne? A mimochodem Angra II. byla dokončena v r.2000, takže argumentace Brazílií, jako zemí, která se odvrátila od jádra, je opravdu mimo, je to naopak jedna ze zemí, která i po Černobylu spustila nové bloky...

Mochovce - máte pravdu, jde o dokončení staršího projektu, ale co to mění? Mohli se rozhodnout ve stavbě nepokračovat a vsadit na OZE, nebyli by první - Zwetendorf byl daleko blíž ke spuštění a stejně se nedokončil. Ale neudělali to, chtějí dál pokračovat s jadernou energetikou. Tedy asi tak. Prostě jen nemám rád jednostranné názory a klapky na očích.

NN
16. listopad 2016, 10:39

1) Pokud je situace, že síť musí odebrat všechno od zdroje X a Y, každý s jinou cenou (garantovanou) a zároveň musí odřeknout dané množství EE z některého z těchto zdrojů, potom je to finačně z bláta do louže (jeden dostane proplacenou výrobu faktickou, druhý stojí a dostane zaplaceno taky). O něco výhodnější environmentálně (tedy pokud to technicky jde) je snížit biomasu (páč se spálí míň např. pelet, čili se míň někde něco rube). V praxi se to děje spíš obráceně.

2) Biomasa může být, ale taky nemusí být OZE. Voda je úředně taky divná, velké elektrárny prý OZE nejsou.

Milan Vaněček
16. listopad 2016, 11:01

Zachovejte klid, ty vysoké dotace do slunce a větru z let 2000-2010 do roku 2030 zmizí, jaderná energetika v Německu taky (a v EU se utlumí), pak dojdou i ty malé dotace a nakonec dojde i na to uhlí. Přeměna energetiky chce čas ale už platí "The times they are a changing..."

C
16. listopad 2016, 22:21

Pane Wagnere,

V Číně se loni podařilo uvést do provozu loni asi 30.5GW VtE, to dává ekvivalent asi 6.1GW konstantního výkonu, to je více než se letos spustilo jaderných elektráren. I pokud by Čína zvládla budovat reaktory za jednu pětiletku, tak za stejnou pětiletku by mohla, teoreticky, instalovat ekvivalent produkce 30GW. A to se nebavím o solárních elektrárnách, pro které má také dobré podmínky. A stejně se nebavím o jejich smělém přehradním plánu. Ten možná brzy také přehodnotí, pokud půjde dost nahoru vítr a slunce, mohou se spokojit s méně nádržemi a více PVE.

58GW je na zemi jako je Čína nic, mají asi 1.1mld obyvatel, nebo zhruba, počítejme zaokrouhleně, jsou asi 100x větší. A i když mají spotřebu na hlavu menší, pořád jejich 58GW by u nás odpovídalo nějakým 600-1000MW. Přitom na mnoha místech země jsou přímo ideální podmínky pro STE. V takové situaci je jádro spíš záležitostí prestiže. Na druhou stranu prosím ještě zvažte situaci kolem Čínských exportních elektráren, ty se projevují tolika kazy, například turbin, že je lze provozovat na max. 50%. Pokud něco takového zasáhne i jejich jaderné, bude to vážný problém.

Vladimír Wagner
16. listopad 2016, 23:21

Pane C, loni se v jádře podařilo uvést do provozu 8 GW výkonu v jádře, takže v přepočtu na produkovanou elektřinu, která závisí na ročního koeficientu využití je to více nebo přinejmenším stejně jako v tom větru. Letos je to bylo do konce října 5 GW, ale do konce roku ještě nějaký blok bude spuštěn. Ve větru hlavně kvůli problémům s potřebným propojením hlavně reálná produkce elektřiny nestoupá rychleji. Je to tak přesně, jak jsem psal. Výroba i nárůst výroby je u jádra a u větru zhruba stejný. Jak je ostatně vidět i na tom grafu, jak jsem jej odkazoval. Pokud se na ten graf podíváte, tak vidíte, že u solaru (hlavně kvůli nízkému koeficientu ročního využití) produkce zhruba čtyřikrát menší než u jádra a větru. Takže, jestli se Vám produkce a její růst u jádra zdá malý, tak u větru je stejný a solaru ještě čtyřikrát menší. Prosím koukněte se na čísla a srovnávejte ta odpovídající.

Milan Vaněček
17. listopad 2016, 08:19

Koeficient využití Čínských JE je 0,65. je to asi nejhorší na světě..... To jsou ty "úspěchy".

Vladimír Wagner
17. listopad 2016, 09:39

Ano pane Vaněčku, nedávno spuštěné bloky, které se ještě vylaďují a testují mají vždycky horší koeficient ročního využití. Je to známou skutečností a je třeba s tím počítat. Není to vždy jen v samotném vylaďování elektrárny, ale také v dobudovávání sítě a také někdy teprve v rozvoji potřeb elektřiny v nově se rozvíjejícím regionu. Čína tak opravdu nedosahuje parametrů třeba USA, kde už řadu let přesahuje střední koeficient využití všech jaderných bloků 90 %.

Stejné je to v Číně v oblasti větrné energetiky (i solární), zde jde hlavně o problém nedostatečného dokončení propojovacích sítí a celkového rozvoje regionů v dané oblasti. I zde je koeficient ročního využití výkonu mnohem nižší než v zavedených už dlouhodoběji fungujících systémech třeba v Evropě nebo USA.

Na jedné straně je to škoda, protože se nevyužije veškerý potenciál instalací obou těchto technologií. Na druhé straně je to ovšem příslib, protože v obou těchto oblastech, jak větru tak jádru (a ostatně i solaru) se Číně daří i tento parametr postupně u jednotlivých systémů zlepšovat. Je tak značný potenciál pro nárůst produkce z nízkoemisních zdrojů s využitím již instalovaných kapacit těchto technologií.

A i zde je situace ve větru a jádru velice podobná, takže oba tyto zdroje budou i v budoucnu přispívat k výrobě elektřiny zhruba stejným dílem a zhruba stejným dílem tak budou přispívat k oduhelnění Číny a zlepšení ovzduší ve městech tohoto státu. Je tak dobrá šance, že když Čína zůstane u neideologického posuzování jednotlivých energetických zdrojů a jejich instalacích v místech, kde mají vhodné podmínky, tak se opravdu znečištění může poměrně brzy zbavit, jako se to Evropě podařilo v periodě začínající sedmdesátými lety.

Vladimír Wagner
17. listopad 2016, 09:50

Ještě dodatek, pochopitelně nezapomínám na to, že v Evropě tehdy a v Číně nyní velkou část zlepšení ekologické situace tvoří i přechod k moderním vysoce účinným fosilním blokům se sníženými emisemi, a také úspory a ekologizace průmyslu a dopravy (i když v té dopravě proti těmto trendům jde při rozvoji životní úrovně daného regionu růst počtu automobilů).

Milan Vaněček
17. listopad 2016, 10:19

Kdyby jste si přečetl celý článek, tak by jste mohl diskutujícím potvrdit že Čína je frustrována ("frustrated") vývojem v domácí jaderné energetice, jako obvykle by chtěla vyvážet, jako je to u solárních panelů (tam je světovou jedničkou ve výrobě, vývozu i v místních instalacích), i větrné elektrárny si převážně vyrábí sama (tady je ve vývozu jedničkou EU, Čína je jedničkou jen v domácích instalacích).

A je frustrována tím, že totéž se jí vůbec nedaří v jaderných elektrárnách.... A i importované technologie (Westinghouse, Areva) se jim nedaří ani spouštět, natož kopírovat...

Mimochodem, trochu Číńanům křivdím, u nás letos koeficient využití JE bude asi velmi podobný ne-li horší.

Vladimír Wagner
17. listopad 2016, 12:48

Pochopitelně jsem si přečetl celý Váš odkazovaný článek. Nejsem si ovšem příliš jistý, jestli v něm použité expresivní výrazy bez příliš velké opory v reálných informacích, nevypovídají spíše více o autorovi než o realitě situace v Číně.

Své modely reaktorů II. generace (vyprojektované na základě modelu západních) staví Čína sériově a s dobou výstavby i pět let. Stejně úspěšně probíhá budování ruských modelů II. generace v elektrárně Tainwan. Je však třeba také doplnit, že všechny v současnosti dokončované reaktory II. generace se hlavně svými bezpečnostními parametry blíží těm generace III.

Typy AP1000 a EPR jsou reaktory III+ generace, zatím se reaktor III. generace spustil v Japonsku (varný reaktor ABWR), v Jižní Korei (tlakovodní APR1400) a první III+ generace v Rusku VVER 1200 v Novovoroněžské jaderné elektrárně (podrobněji o něm zde http://www.osel.cz/8952-letosni-milniky-ruske-jaderne-energetiky.html a http://www.osel.cz/9072-prvni-reaktor-iii-generace-bezi-na-plny-vykon.html ).

Reaktory AP1000 a EPR jsou tak s těmi třemi předchozími úplně nové generace a ty v Číně budou nejspíše první daného typu, které se ve světě spustí. A jak jsem popisoval, zdá se, že přinejmenším u AP1000 je vše na dobré cestě. První blok v Sanmen je dokončen a probíhají potřebné testy všech systémů. K zavezení paliva by mohlo dojít už v tomto roce.

Čína má své modely III+ generace ACP1000 a ACPR1000+, které se už budují. Zároveň vytvořila standardizovanou variantu Hualong One, která tyto projekty spojuje a umožňuje co nejvyšší standardizaci, která by mohla přispět ke zlevnění i zvýšení bezpečnosti. První stavba tohoto modelu se připravuje v elektrárně Fu-čching (blok 5 a 6).

Je pochopitelné, že jasno o úspěšnosti Číny v této oblasti bude až v následujících letech, kdy se ukáže, jestli se tyto bloky úspěšně spustí a jak si povedou v provozu. To pochopitelně ovlivní i jejich úspěšnost na mezinárodním trhu. Zatím má Čína řadu zakázek a práce doma, ale s rozvojem výrobních kapacit se pochopitelně stále více stará o uplatnění i v zahraničí.

K české situaci. V letošním roce je dosavadní celkový roční koeficient využití našich jaderných bloků 68 %. Toto číslo se pravděpodobně do konce roku nijak dramaticky nezmění. Je pravdou, že půjde z tohoto pohledu o pravděpodobně o nejhorší rok. Důvody jsou známé:

1) Problémy se svary.

2) Nutnost důkladné revize jednotlivých bloků v Dukovanech, u kterých probíhá posuzování licence na další období provozování. Jestli to však umožní další dvě desetiletí stejně úspěšného provozování, jak tomu bylo v předchozích desetiletích, tak to není ztracený čas.

3) Vylaďování nové turbíny na Temelíně. Turbína tak velkého výkonu je unikátní a ukazují se u ní některé mouchy, které je třeba odstranit. Pokud však bude vše OK, umožní efektivnější provoz bloku při vyšším výkonu a zvýšené efektivitě. Což by se při dlouhodobém provozu, který se dá u Temelína očekávat, mělo v konečném důsledku vyplatit nejen ekonomicky.

Lukáš Brandejs
17. listopad 2016, 15:03

A víte, p. Vaněčku, co je na této příliš dlouhé diskuzi nejvtipnější? Že já záměrně ve svém příspěvku uvedu, že se nechci argumentovat Čínou a Vy se bavíte jen o ní... To je fakt sen..

Což je ovšem dosti typické pro Vámi vedené diskuze a já to zkrátka nepovažuji za seriosní, toť vše... Já nijak nezpochybňuji rozvoj OZE, jen upozorňuji na to, že ne vše je tak růžové, jak (mj. Vy) se uvádí. Ale ten rozvoj je obrovský a já to akceptuji. Vy ovšem ten fakt, že existují i země, které se jádra nevzdali, ba prodlužují životnost stávajících reaktorů, ba dokonce i staví nové, prostě odmítáte vzít na vědomí, resp. shazujete např. popisováním (mnohdy běžných) problémů spojených třeba se spouštěním reaktorů. A než to zase odvedete jinam - ano vnímám problémy Francie a taky neplánované odstávky JETE a JEDU a nemám z nich radost. Přitom však problémy spojené s budováním vedení v Německu naopak pomíjíte, soudě dle toho, že diskuze k článkům na toto téma se obchází pravidelně bez Vaší účasti. Soudím, že jakýkoli jednostranný pohled je špatný a potenciálně i velmi škodlivý. A bohužel podle mne, Vy jste klasickým reprezentantem takovýchto pohledů...

Milan Vaněček
17. listopad 2016, 11:06

Diskuse je už příliš dlouhá, tak z mé strany závěrem:

ano, souhlasím s Vámi že energie ze slunce, větru i vody záleží na počasí. O tom ale nemusíte nikoho přesvědčovat, na to stačí selský rozum. Argument všech lidí co podporují OZE je: počasí neporučíš, ale když slunce svítí, vítr fouká a v řekách je voda, tak by bylo škoda tento obrovský potenciál čisté energie (nesrovnatelně větší než jsou veškeré energetické potřeby lidstva) nevyužít. A to chtějí OZE.

A tím se někde úplně, někde hodně, někde málo sníží používání zdrojů fosilních.

Úspory energie jsou také moc důležité.

Na opačné straně je jaderná energetika. Slibuje nám nezávislost na počasí, výrobu nadbytku energie ve dne v noci. Bohužel bagatelizuje negativní dopady (jaderný odpad, nevyhnutelné jaderné havarie). Jaderný odpad je dán fyzikou rozpadu paliva v současných JE. Nevyhnutelnost havarií vyplývá z obrovské komplexity jaderné elektrárny a ze základního fyzikálního principu-když nejsme schopni odvádět zbytkové teplo z reaktoru, i když jadernou reakci ukončíme, tak nastane havarie jako v Three miles island (2 hodiny poruchy čerpadel stačily ke zničení mnohamiliardové investice), v Černobylu i ve Fukušimě (4 reaktory). A o tom všem rozhodlo selhání lidského faktoru (a to může nastat kdykoliv). Design existujících reaktorů a reaktorů ve výstavbě neumožňuje bezpečné (pasivní) odstavení reaktoru v případě dlouhodobého výpadku odvodu tepla (vím, situace je nyní už trochu lepší, dříve stačilo pár hodin výpadku, teď už se překlene i pár dní).

Mikeš
17. listopad 2016, 13:16

V Černobylu byl zničen jeden reaktor, zbylé ještě vesele vyráběli poslední až do roku 2000.

Tree Mile Island byla taky zapříčiněna lidskou chybou, stejně jako Černobyl. Je ovšem fakt že zřejmě hrála roli i nedostatečná znalost technologie.

Fukušima je úplně jiný příběh.

Milan Vaněček
17. listopad 2016, 13:42

Není, ani zemětřesení ani tsunami reaktory nezničily. Ty přečkaly přírodní katastrofu, to je nezpochybnitelný fakt. Byla to serie lidských chyb:

šetření peněz na vyšší ochranou hráz, i když to některé expertní požadavky chtěly a některé okolní oblasti ji měly;

záložní zdroje el. energie pro čerpadla nebyly umístěny o pár desítek metrů výše, tsunami v Japonské historii není nic výjimečného

neexistence racionálního rychlého krizového řízení v elektrárně

A pak už následovaly fyzikálně nezvratné procesy....

Vladimír Wagner
17. listopad 2016, 21:55

Pane Vaněčku, jsem rád, že se vracíte k realističtějšímu pohledu. Každý energetický zdroj má svá pozitiva i negativa. A také má svá rizika a ta rizika je třeba realisticky posuzovat. Rizika má jaderná energetika a mají je i třeba vodní zdroje, které jsou těmi obnovitelnými s největším podílem na produkci elektřiny. Havárií spojenými s protržením přehrad je daleko více a ty největší měly daleko větší dopady a počty obětí, než tomu bylo i při havárii v Černobylu. Ovšem přehrady se nebudují jen kvůli energetice, ale mají celou řadu dalších funkcí. Vše je třeba posuzovat v kontextu a racionálně porovnávat. Netroufám si posoudit, jak reálná jsou rizika emisí CO2, ale data a poznání se stále upřesňují a budou upřesňovat. A i případná rizika s tím spojená je třeba uvážit. A také rizika či sociální dopady spojené s nedostatkem energie a vysokou cenou její produkce (a to opravdu nejsou jen provozní náklady).

Pokud se týká havárie ve Fukušimě I, tak jejím spouštěcím mechanismem bylo třetí největší zemětřesení (přesněji následné cunami) v moderní historii. To, že Japonci něco takového nečekali, ukazuje téměř 20 000 přímých obětí cunami (připomínám, že havárie ve Fukušimě neměla žádnou přímou oběť). Řada lidí zahynule ve speciálních úkrytech a místech vyhrazených pro případ cunami. Právě v současné době se řeší žaloba rodičů na školu, kde se učitelé s dětmi schovali přesně podle havarijních plánů proti cunami a velký počet dětí tak zahynul. Kdyby se místo toho vydali s jistým rizikem do ještě výše položených míst, možná by se zachránili. Z toho hlediska byla tato havárie způsobena extrémní přírodní katastrofou.

Na druhé straně je pravdou, že si Japonci byli sebou tak jisti, že neměli vypracovaný plán a připraveny prostředky pro úplnou ztrátu všech zdrojů (tedy v dostatečné bezpečné záloze připraveny havarijní prostředky pro chlazení a zdroje elektřiny). Hlavní chybou bylo umístění záložních zdrojů v suterénu a v místnostech, které nebyly hermeticky uzavřené a chráněné před zatopením. S touto možností měli Japonci počítat a měli tomu zabránit (v principu byla opatření poměrně velmi jednoduchá). Z toho hlediska se tak na průběhu a rozsahu havárie podílel lidský faktor.

V každém případě je však havárie a její následky jen malou částí obrovské přírodní katastrofy, která byla tou s největšími ekonomickými škodami.

Podrobněji je havárie i současný stav řešení popsán například v přednášce, kterou jsem měl pro pátečníky: https://www.youtube.com/watch?v=_vMzfEBy3cI

Milan Vaněček
18. listopad 2016, 09:46

Pane Wagner, kéž by jste i Vy zaujal realistický názor na naši energetiku, uznal, že rozšiřovat Temelín je nesmysl a že fotovoltaika a větrné elektrárny mají u nás násobně větší potenciál než jste kdysi předpokládali v Státní energetické koncepci. Časy se mění, co dříve vypadalo rozumně už nový vývoj a technický pokrok překonal.

C
18. listopad 2016, 21:30

Problém implementace vyššího podílu nestabilních zdrojů do naší elektrizační soustavy vidím zejména ve velmi konzervativním pohledu, "katastrofismu" a uctívání nedotknutelností "základního" zatížení.

V současnosti máme pod 2.5GW nestabilních zdrojů, to je v regulačním rozsahu naších VE. Ovšem kolik hodin ročně mohou dosáhnout této špičky? Jaká je pravděpodobnost? Poměrně nízká. Vzhledem k převaze FVE v naší zemi je špička výroby vázána poměrně stabilně na období asi od 10 do 14 hodin SELČ, v tomto období bývá i špička spotřeby, cca 7GW, sedlo je pak někdy ve 3 ráno a jedná se o cca 4GW. Takže se nám se pohodlně vejdou 3GW FVE i se ZZ. V této situaci máme volných ještě asi 1000MW čerpadlového výkonu. Takže nějaký skutečný limit by byl spíše kolem 4-5GW, ne dnešních <2.5GW (a to myslím pár stovek přidávám)

Katastrofismus znamená že si mnoho lidí zvyklo se dívat na FVE jakoby byly na jednom místě a všechny vypadly zároveň, pomiňme velmi dobře předvídatelné jevy jako je zatmění slunce, (nečekaný náběh o půlnoci by znamenal něco mnohem zajímavějšího, nebezpečnějšího, a elektřina by bylo to poslední na co bychom mysleli), i nejsilnějším větrům trvá přejít republiku několik hodin, takže je čas jednak na základě informací ze SRN a jednak na základě postupného útlumu výroby, měnit výkon jiných elektráren. Větší pravděpodobnost má nečekaný výpadek parního bloku než výpadek všech FVE naráz.

Nedotknutelnost ZZ vidím v tom, pod tlakem ze zahraničí se to trochu mění, že se na některé elektrárny, většinou jaderné nechce sahat, měnit jejich výkon a nechává se to na jiných, většinou vodních. To dost omezuje další možnosti zapojení nestabilních OZE. Pokud zrovna není mimořádnost, tak nám myslím v síti sedí v létě 2.5-3GW jaderných elektráren.

Je otázka, jestli se dají provozovat spolu s nějakou moderní uhelnou tak aby daly dohromady noční minimum a zároveň aby se v případě potřeby dostaly do oblasti výkonu kde bude stačit spustit VE a třeba i PPE. Pokud by to bylo 75%, pak max výkon je asi 5.3GW, takže se spotřební špička pokrýt bude dát i kdyby byla tma.

Ovšem ještě do toho leze obchod s elektřinou. Ale myslím že teoreticky jsme schopni se s nestabilními OZE dostat minimálně na dvojnásobek nebo i více, než je současný inst. výkon. Spíše je ale limit někde výše, s tím že se ale třeba bude muset vypínat. Pokud by se v síti nemotaly zdroje, které musejí běžet stále, bylo by možné asi jít klidně na 7-8GW instalovaného výkonu nestabilních zdrojů.

Samozřejmě nejlepší by byl výrazný pokrok v technologiích vrtání a HDR, ale otázka jak dlouho by nám to vydrželo.

Tak mne napadá že mít technologickou schopnost bezpečně se dostat do magmatických zásobníků, které při navrtání nevybuchnou a ani neživý sopky, by bylo ideální pro řešení problému s vysoce aktivním odpadem.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se