Onshore větrný park

Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 1)

Petr Nejedlý
Autor je absolvent ČVUT, fakulty elektrotechnické, specializace jaderné elektrárny. Od ukončení studií v r. 1988 pracuje ve společnosti ČEZ a.s., jaderná elektrárna Temelín - v současné době jako manažer útvaru technika, Výstavba jaderných elektráren. Profesně se zabývá elektroenergetikou, zvláště jadernou energetikou.

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.

Čtenářům svého energetického blogu jsem tzv. Index energetické transformace poprvé představil v třídílném miniseriálu před osmnácti měsíci v září 2014 (zde,zde,zde). McKinsey nedávno zveřejnila pravidelnou aktualizaci dokumentu, v které jsou již zapracovány předběžné výsledky za minulý rok. Zájemcům o dění v energetickém sektoru našich západních sousedů tímto tedy předkládám nová data, která budou stejně jako minule strukturována do tří samostatných článků věnovaných jednotlivým hodnoceným oblastem, abych udržel pro čtenáře víkendového blogu ještě snesitelný rozsahu textu.

Dokument prostřednictvím hodnocení patnácti parametrů umožňuje získat relativně rychle a snadno přehled o tom, jak je složitý a mnohovrstevnatý proces energetické transformace uváděn v život, a do jaké míry je či není realistické naplnění politických, environmentálních, ekonomických a technických cílů, které byly v jeho počátcích definovány spolkovou vládou v časovém horizontu do roku 2020.

Základní cíle energetické transformace analytici sdružili to třech oblastí, přičemž každá z nich je podrobněji strukturována pomocí pěti měřitelných a vyhodnocovatelných parametrů:

Oblast (I): Ochrana životního prostředí a klimatu

  • Emise CO2 [MtCO2ekv]
  • Výstavba offshore větrných elektráren (VtE) [GW]
  • Výstavba fotovoltaických elektráren (FVE) [GW]
  • Spotřeba primární energie [PJ]
  • Spotřeba elektřiny [TWh]

Oblast (II): Spolehlivost dodávek energie

  • Výpadky dodávek elektřiny [min./rok]
  • Náklady na síťová opatření [eur/MWh]
  • Zajištění výkonové rezervy [%]
  • Výstavba přenosových sítí [km]
  • Zpožďování připojování offshore VtE [-]

Oblast (III): Hospodárnost

  • Ceny elektřiny pro domácnosti (odchylka v % od průměru EU)
  • Ceny elektřiny pro průmysl (odchylka v % od průměru EU)
  • Příspěvek na OZE [ct/kWh]
  • Pracovní místa v oboru OZE [-]
  • Pracovní místa v energeticky náročném průmyslu [-]

Po nezbytném zopakování úvodních informací se tedy můžeme přesunout k aktualizovanému hodnocení jednotlivých oblastí.

Hodnocení oblasti (I): Ochrana životního prostředí a klimatu

NázevCíl 2020Aktuální/požadovaný stavHodnocení [Realistické/Nerealistické]
(1) Emise CO2 [Mt CO2ekv]750*925/827 N

*v předchozích vydáních byl uváděn cílový stav 739 Mt, nyní 750 Mt, z důvodu dodatečné úpravy počáteční hodnoty pro r. 1990 ze strany MH SRN

Energetická transformace obdržela od spolkové vlády zadání snížení emisí v r. 2020 o 40% oproti r. 1990, což odpovídá cílové hodnotě 750* milionů tun CO2ekv. V hodnoceném období za 2. pololetí roku 2015 byly emise předběžně vyčísleny na 925 Mt, přičemž podle předpokládaného (podotýkám lineárně koncipovaného) scénáře měly činit pouze 827 Mt. Jednou z příčin je zvýšená výroba elektřiny z uhlí. Průběžné naplňování cílů bylo analytiky McKinsey kvantifikováno na 42%, takže dosažení cílové hodnoty v roce 2020 bylo ohodnoceno jako „nerealistické“ (N).

Nepříliš optimistický výhled z hlediska naplňování ambiciózních emisních cílů lze navíc předpokládat i v nadcházejících letech, vzhledem k schválenému plánu odstavování jaderných bloků v sektoru elektroenergetiky. Pokud by celková produkce elektřiny z jádra měla být plně nahrazena produkcí z uhlí, znamenalo by to navýšení emisí o dalších 80 Mt. Toto by samozřejmě nebyl žádoucí vývoj z pohledu spolkové vlády, nicméně rostoucí nasazení OZE stále častěji naráží na technické potíže s regulací sítí a nasazení plynu pro změnu naráží na potíže ekonomického charakteru.


Název
Cíl 2020Aktuální/požadovaný stavHodnocení [Realistické/
Nerealistické]
(2) Výstavba offshore VtE [GW]6,52,8/2,0R

Výstavba mořských VtE a navazující technické infrastruktury aktuálně pokračují podle plánu. Instalovaný výkon vzrostl po připojení několika větších větrných farem v průběhu roku 2015 na 2,8 GW. Aktuálně je provozováno 16 offshore parků, například projekt Global Tech I o výkonu 400 MW byl oficiálně zprovozněn v září, projekt Sandbank o výkonu 288 MW je ve výstavbě. Analytici vyhodnotili stanovený cíl 6,5 GW v roce 2020 jako „realistický“ (R).

NázevCíl 2020Aktuální/požadovaný stavHodnocení [Realistické/
Nerealistické]
(3) Výstavba FVE [GW]51,839,1/33,4R

Výstavba FVE se výrazně zpomalila, přírůstek 1,3 GW byl nejnižší od roku 2007, přičemž instalovaný výkon ke konci rou 2015 činil 39,1 GW. Nicméně průběžné plnění cílů je kvantifikováno na 121% a dosažení cílové hodnoty 51,8 GW v roce 2020 dle národního plánu rozvoje OZE (NREAP) bylo vyhodnoceno jako „realistické“ (R).

V materiálu je okrajově zmiňován kontinuální pokles nákladů (bez jejich další bližší specifikace) s poznámkou, že FVE zatím patří mezi nejvýhodnější OZE s náklady 8 ct/kWh.

NázevCíl 2020Aktuální/požadovaný stavHodnocení [Realistické/
Nerealistické]
(4) Spotřeba primární energie [PJ]11 45413 242/12 647N

Cílová hodnota pro rok 2020 byla definována jako úspora 20% oproti roku 2008, což odpovídá 11 454 PJ.

Spotřeba primární energie mírně poklesla oproti předchozímu hodnotícímu období na 13 242 PJ, tj. o 1,8%. Pokles byl zaznamenán konkrétně v segmentu ropy a zemního plynu. Nicméně celkový trend stále neodpovídá ambicióznímu zadání a dosažení cílového stavu pro rok 2020 bylo vyhodnoceno jako „nerealistické“ (N).

Zajímavou informací je pokračování trendu oddělení doposud velmi těsné vazby mezi spotřebou energie a růstem hrubého domácího produktu (HDP). Tento fakt je stále častěji prezentován v environmentálních kruzích jako zcela jednoznačný úspěch energetické transformace, navíc s nevyřčeným předpokladem dlouhodobé až trvalé platnosti. Já osobně se přikláním k názoru, že se spíše jedná o projev nalezení prvotních, nejsnáze dostupných, národohospodářských rezerv a možná i nepřímý příznak „vyhánění“ energeticky náročných výrob z vyspělých průmyslových států do zahraničí. V globálním měřítku především do rozvojových zemí, v kterých naopak spotřeba energie spolu s HDP velmi dynamicky rostou.

NázevCíl 2020Aktuální/požadovaný stavHodnocení [Realistické/
Nerealistické]
(5) Spotřeba elektřiny [TWh]553597/579N

Cílová hodnota pro rok 2020 byla definována jako úspora 10% oproti roku 2008, což odpovídá 553 TWh.

Spotřeba elektřiny v hodnoceném období vzrostla z 579 TWh na 597 TWh. Jako hlavní důvody jsou uváděny studené měsíce v topné sezoně a letní vedra, která zapříčinila zvýšený provoz klimatizací. Z tohoto důvodu bylo průběžné plnění indikátoru kvantifikováno ve výši 50% a naplnění cíle pro rok 2020 bylo hodnoceno jako „nerealistické“ (N). V případě tohoto konkrétního indikátoru je vhodné poznamenat, že vzhledem k poměrně úzkému cílovému rozsahu (požadavek snížení spotřeby o 10%), vykazují roční výkyvy ve spotřebě na hodnocení indikátoru výrazný vliv.

V případě spotřeby elektřiny je vhodné upozornit na „opatrné“ cíle spolkové vlády, která v tomto případě už při formulaci základních cílů energetické transformace zjevně nevyslyšela názory radikálních environmentálních hnutí, které nemají problém predikovat resp. požadovat snížení spotřeby nejenom primární energie, nýbrž i elektřiny v řádech více desítek procent.

Dílčí závěr za oblast (I) Ochrana životního prostředí a klimatu

Domnívám se, že stále platí hodnocení, které jsem prezentoval již v září 2014. Z údajů analytiků je jasně vidět, že cíle spolkové vlády v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu v rámci strategického zadání energetické transformace byly formulovány především jako „politická vize“, nikoliv z hlediska technické realizovatelnosti.

V rámci hodnocené oblasti jsou plněny „jednodušší“ kvantitativní cíle, tj. plány výstavby FVE a v průběhu roku 2015 bylo navíc vykompenzováno i zpoždění ve výstavbě offshore VtE. Ovšem dosavadní výsledky svědčí o vysoce pravděpodobném nenaplnění stanovených fundamentálních kvalitativních cílů z hlediska ochrany životního prostředí a klimatu, tj. snižování emisí CO2, snižování spotřeby primární energie a snižování spotřeby elektřiny.

Nicméně stále platí, že cíle německé energetické transformace jsou obvykle definovány nad rámec schválené energetické strategie EU, například 20-20-20, tj. snížení emisí skleníkových plynů o 20%, zvýšení celkového podílu OZE na 20% a zvýšení energetické účinnosti o 20% do roku 2020, takže se jedná spíše o vnitroněmeckou debatu o vhodném postupu resp. přerozdělování prostředků daňových poplatníků vybraných prostřednictvím příspěvku na OZE do energetického sektoru.

Pokračování v dalších připravovaných dílech:

Hodnocení oblasti (II): Spolehlivost dodávek energie

Hodnocení oblasti (III): Hospodárnost

(Se svolením autora převzato z nejedly.blog.idnes.cz)

Štítky:


42 odpovědí na Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 1)

  1. Milan Vaněček napsal:

    Pane inženýre, myslím že o hledisku technické realizovatelnosti Energiewende spíše mohou rozhodnout kvalifikovaná vědecká a technická pracoviště v Německu (například Fraunhofer ISE a další), Vaše kvalifikace k tomu je rozhodně řádově nižší. To, že si Němci postavili laťku dvakrát výše než zbytek EU a že třeba dosáhnou jen
    1,9 násobku toho co průměr EU či ČR k roku 2020 není žádný neúspěch. To je můj komentář k Vašemu: Dílčí závěr za oblast (I) Ochrana….
    Vy jako manažer a technik JE Temelín by jste se měl především zabývat bezpečností JE a vysvětlit občanům, proč došlo k nesrovnalostem v bezpečnostní dokumentaci nejen v Dukovanech ale i u Vás v Temelíně a jaká byla přijata opatření zde.

    • Nejedlý Nejedlý napsal:

      Dovolil bych si poněkud oponovat, slovo neúspěch jsem vůbec nepoužil. Nicméně faktem je, že některé cíle nejsou plněny dle původního zadání, jak ostatně dokládá ve své zprávě McKinsey. Ovšem myslím si, že nejsme v rozporu, německé cíle jsou vyšší než EU, takže je to především vnitroněmecká debata o ambiciózních cílech – to je ale explicitně konstatováno v posledním odstavci textu.

      • Nejedlý Nejedlý napsal:

        Ještě doplňuji k dotazu na problematiku EDU/ETE. Zrovna nedávno k tomuto tématu byla zveřejněna tisková zpráva
        https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/5480.html

      • Milan Vaněček napsal:

        Zpoždění Německa vůči plánu snižování emisí CO2 bylo způsobeno havarií jaderné elektrárny ve Fukušimě. Zatímco plán byl stanoven před havarií a počítal s pozvolným odstraňováním JE v Německu (což by umožnilo rychlejší odstavování uhelných elektráren), havarie vyvolala nařízení německé vlády na urychlené odstavení JE.
        Takže s druhou větou vašeho „Dílčí závěr ze oblast (I)… nemohu souhlasit. Když Německá vědecká pracoviště počítala technickou realizovatelnost Energiewende, nemohla předvídat Fukušimu.
        Musím ale konstatovat, že i přes to jsou Německé emise na jednoho obyvatele nižší než v ČR a na jednotku vyprodukovaného HDP mnohem nižší než v ČR.

        • Jan Budín napsal:

          Pěkný den, mohu se zeptat, na čem je založeno vaše konstatování o hodnotě emisí CO2 na obyvatele v Německu a České republice? Podle aktuálních statistik DG Energy (v Country Datasheet 2016 zatím oficiálně dostupné emise za rok 2013) je na tom Německo hůře, viz

          http://oenergetice.cz/statistiky/srovnani-clenskych-statu-eu-emise/

          • Milan Vaněček napsal:

            Vycházel jsem též z článku pana Nejedlého z 29.11.2015, na ten je odkaz pod výše uvedeným příspěvkem pana Nejedlého (Česká republika snížila emise…..) který uvádí data z roku 2012. Pro laika to z grafů vypadá že je Německo nejhorší, ale protože má nejvíce obyvatel, je to třeba přepočíst na počet obyvatel (bral jsem 8:1 ale i když vezmete 81:10,5-viz Wikipedie) tak vydělením emisí Německa tímto číslem dostanete nepatrně menší hodnotu než jsou emise ČR.
            Správnější je přepočet na HDP a pak jsme na to opravdu značně hůře. To myslím že nemůžete popřít.

          • Petr Nejedlý Petr Nejedlý napsal:

            Rozumím, ovšem právě z důvodu případného zmatení laiků, které jste zde zmínil, jsem na to v článku explicitně upozornil. Dokládám to vykopírováním příslušného odstavce z odkazovaného textu:
            Při hodnocení výsledků jednotlivých států EU je však nutné upozornit čtenáře na úskalí sestavování „žebříčku úspěšnosti“ na základě relativního poklesu emisí, který vychází z rozdílných konkrétních výchozích podmínek jednotlivých států. Příkladem budiž Německo, které v roce 1990 vykazovalo emise 1,26 Gt a v roce 2012 snížení na 965 Mt, takže absolutně omezilo emise o 295 Mt… a následuje info o ČR a Rakousku.

          • Eduard Majling napsal:

            Pane Vaněčku, mohu se Vás zeptat, v čem je přepočet emisí na HDP správnější? Když se podívám na srovnání států EU, tak to vypadá, že „chudší“ země s nižší cenovou úrovní jsou na tom výrazně hůř než „drahé“ státy západní a severní Evropy. Nebylo by spravedlivější podívat se na uhlíkovou náročnost z pohledu produkce CO2 na spotřebu energie v zemi (CO2 na tunu ropného ekvivalentu)? Ano, Německo je na tom zase hůř než my, což nemusí někomu hrát do karet, ale podle mého skromného názoru to lépe reflektuje, jak „čistou“ má každá země ekonomiku.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Majling, když se podíváte na ty grafy tak jasně vidíte jak je naše ekonomika neefektivní a plýtvá energii na výrobu jednotkového množství HDP (faktor 2 vůči Německu).

          • Mikeš napsal:

            Nechci tady nic rozporovat, ale nebude to i tím, že v Německu má firma sídlo kde jsou velké platy a v Čechách výrobu kde jsou malé platy ale velké emise? Nevím jak přesně je to toto započítáno a nevím zda to není zanedbatelné..

          • Eduard Majling napsal:

            Máte pravdu, emise na jednotku HDP má Německo oproti ČR výrazně nižší. Ještě aby nemělo, když má ve stejném poměru vyšší HDP na hlavu. To samotné však neříká, jestli mají efektivnější ekonomiku či čistší energetiku. Při Německých cenách a platech je samozřejmé, že jejich HDP na hlavu je výrazně vyšší, ČR je holt „levná“ země.
            Když se podíváme na emise Belgie či Nizozemska vztažené na HDP, tak jsou na přibližně stejné urovni jako emise Německé. Pokud se však podíváme, kolik CO2 tyto země vypouští na hlavu, tak už se pohybujeme jinde. Například Nizozemsko na jednoho občana vypustí o 30 % více CO2 než my. To, že je u nich všechno dražší, mají vyšší platy, a tím pádem i vyšší HDP, jim snad dává právo „znečišťovat“ atmosféru více než my?
            Moje otázka teda zůstává stejná: V čem je přepočet emisí na HDP správnější? Není spravedlivější se dívat na emise na hlavu? Případně na emise na energii, které právě alespoň z části reflektují „čistotu“ ekonomiky?

          • Tomáš Jirka napsal:

            Velmi souhlasim s panem Mailingem: pocitat emise na HDP pri ruznych cenovych hladinach je dle mne snesmysl. Toto porovnani ma smysl per capita.

          • Milan Vaněček napsal:

            Když budete počítat emise jen „per capita“ tak nejlepší budou domorodci v rovníkové Africe nebo Brazilských pralesech….

          • Eduard Majling napsal:

            V tom případě budou ale nejlepší i v emisích na „HDP“ 🙂

        • Vladimír Wagner napsal:

          Kromě dotazu, který už zde vznesl pan Budin, bych se rád zeptal ještě na jednu věc. Po Fukušimě se Energiewende pouze vrátila na původní trajektorii. Prodloužení životnosti jaderných bloků byl domluven právě proto, že se plány Energiewende nedařilo plnit a hlavně se ukázalo, že je mnohem dražší, než se předpokládalo. Ovšem toto prodloužení bylo dohodnuto v září 2010, tedy pět měsíců před Fukušimou, která vedla k odstavení sedmi německých bloků a návratu k původní trajektorii Energiewende. Můžete mi dát odkaz na to, že deklarované cíle byly vytvořeny během těchto pěti měsíců a počítaly s prodlouženou životností jaderných bloků? Mě se spíše zdá, že to bylo tak, jak předpokládá pan Nejedlý a jde o cíle původní i nynější Energiewende. A pan Nejedlý tak má plnou pravdu. Ale rád se nechám Vaším odkazem přesvědčit, pokud takový máte.

          • Milan Vaněček napsal:

            Opakuji moje tvrzení, to čerpám ze své hlavy a ze znalosti věci: kdyby nebyla havarie ve Fukušimě, tak by odstavování JE v Německu trvalo o 10 let více (to nelze zpochybnit) a tedy by místo rychlého odstavování JE bylo 10 let navíc na rušení uhelných elektráren. Toto nemůže logicky uvažující vědec popřít. Takže by emise CO2 v Německu v roce 2014, 2015, 2016, 2017, … ubývaly rychleji.
            Souhlasíte?
            Důsledky Fukušimy byly velmi rozsáhlé, nejen pro Japonsko, ale i pro Německo a celý jaderný průmysl. Následkem Fukušimy stouply ceny nových JE, neboť se zvyšují nároky na jadernou bezpečnost.
            Souhlasíte?

          • Vladimír Wagner napsal:

            Ovšem ty změny, které se schválily před Fukušimou byly do značné míry odpískáním původní Energiewende a přiznáním toho, co konstatuje pan Nejedlý 🙂 Opravdu se nebudu bránit tvrzení, že kdyby Energiewende nebyla nebo byla životnost bloků prodloužena o deset či více let, tak bude snižování emisí probíhat rychleji. A už nyní by Německo mělo emise mnohem níže, blíže třeba Francii či Švýcarsku. To, že kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů vede k nízkoemisní energetice je přesně to, co říkám stále :-)) Takže, pokud by Německo zůstalo desetiletí u jádra, tak v tom období, může část fosilních zdrojů nahradit obnovitelnými a snížit emise.

        • Petr Nejedlý Petr Nejedlý napsal:

          Nemám teď po ruce příslušná data a bohužel ani čas je hledat/analyzovat. Domnívám se, že tomu tak není. Máte k tomuto tvrzení nějaký zdroj, odkaz? Zrovna na tomto webu nedávno vyšel článek na téma emisí CO2 v DE (http://oenergetice.cz/nemecko/v-nemecku-mezirocne-vzrostly-emise-co2/) a je tam m.j. konstatováno, že emise produkované energetikou mírně klesly. Výraznou roli v celkové národní bilanci rovněž hraje doprava, výroba tepla, včetně počasí v průběhu topné sezony.

          • Milan Vaněček napsal:

            Vzal jsem Vaše data z 29.11.2015, viz moje poznámka výše.

          • Petr Nejedlý Petr Nejedlý napsal:

            Odpověď viz výše. Nicméně ve shodě s panem Wagnerem a zřejmě i Vámi lze konstatovat, že v případě pokračování provozu 8 starších jaderných bloků odstavených po Fukušimě by snižování emisí v DE probíhalo rychleji a razantněji a splnění stanovených cílů Energiewende pro snižování emisí CO2 by bylo více realistické.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Nejedlý, ano, souhlasím. Ale pro Němce by se současně zvýšilo riziko jaderné havarie na Německém území. Každá jaderná havarie znamená, že se staréJE změní ze zdroje peněz na bezednou studnu obrovských výdajů a nové, extrémně drahé nebudou postaveny.
            Poznámka pro pana Wagnera: jak vidí každý finanční ředitel EDF, ČEZ, EON, … když si dělá rozvahu a vidí vývoj za posledních 15 let a promítne si to na dalších 15 let tak uvidí:
            v roce 2030 bude ve světě instalováno více jak 1 Terawatt výkonu větrných elektráren, více jak 1 Terrawatt výkonu fotovoltaiky, zatímco jaderná energetika bude stagnovat či klesat okolo pár stovek GW instalovaného výkonu.
            Čistá energetika (vítr, slunce voda) vítězí po celém světě, teď to vidí jen informovaní, v roce 2030 to již bude vědět úplně každý.

          • Petr Nejedlý Petr Nejedlý napsal:

            Pane Vaněček
            Německé JE patřily a ty provozované stále patří k nejbezpečnějším na světě. Důvod odstavení byl spíše politický, nikoliv bezpečnostní, nicméně to teď nechci rozebírat.
            Pokud se týká vzrůstu instalovaného výkonu OZE, tak samozřejmě nikdo nerozporuje opravdu dynamický rozvoj, nicméně dovolím si dvě technické poznámky. Jednak z hlediska výroby elektřiny není instalovaný výkon ten zcela vhodný parametr. Například JE s ročním koeficientem využití inst. výkonu 0,9 vyrobí za rok trojnásobek elektřiny než VtE s koeficientem 0,3 nebo-li na stejnou výrobu potřebujete třetinový výkon JE oproti VtE, u FVE je tento poměr ještě výraznější. A technicky samozřejmě výkon OZE nelze zvyšovat donekonečna. Už nyní vidíme v DE zcela názorný příklad technických důsledků: nyní mají cca 90 GW ve VtE a FVE, což znamená stále se zvyšující okamžité přebytky výkonu a potíže s regulací sítě. Zatím to síťoví operátoři v DE řeší zvyšováním exportu (při vhodných klimatických podmínkách), střídaných s periodami importu (při nevhodných klimatických podmínkách), přičemž tyto periody se střídají dosti stochasticky. Zatím si v DE příliš nelámou hlavu s tím, že tímto provozováním způsobují svým sousedům dosti velké komplikace. Ovšem jak bude výkon těchto OZE stále a trvale stoupat, tak se již poměrně brzy budeme fakticky blížit k technickým limitům nejenom sítí DE, nýbrž i mezistátních přenosových vedení a sítí sousedních států.
            Jinak nechci být hnidopich, ale že čistá energetika vítězí již nyní ví úplně každý. V diskutovaném DE to souhrnně stojí spotřebitele na příspěvku na OZE cca 25 miliard eur ročně.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pene Nejedlý, souhlasím že, …“Německé JE patřily a ty provozované stále patří k nejbezpečnějším na světě“.
            Ale to samé platí o Japonsku, Japonci a Němci jsou technologicky na stejné úrovni (srovnejte Toyota – VW, rychlovlaky, …).
            A chybička se vloudila….

          • Radek H. napsal:

            Pane Nejedlý, mohu se zeptat odkud máte tvrzení, že Němci velice stochasticky mění periody importu a exportu? Z dat na https://energy-charts.de/power.htm plyne, že německá soustava elektřinu prakticky pořád exportuje (viz první čtvrletí 2016, kdy exportovala pořád, kromě jedné hodiny)
            I nyní (cca od 10. 4.), kdy je výkon jaderných elektráren namísto běžných 10,5 GW cca 6,5 GW, je období importu minimální – od zmiňovaného 10. dubna se jedná o cca 15 hodin.

          • Petr Nejedlý Petr Nejedlý napsal:

            Diskuze o všeobecné technologické úrovni státu a Němci/Japonci není v tomto případě relevantní. Rád bych připomněl, že na počátku havárie ve Fukušimě stála ohromná přírodní katastrofa, jedno z největších doposud zaznamenaných zemětřesení s magnitudem 9,0, následně vlna cunami, která přesáhla definované Design Basis pro projekt technických opatření proti cunami, což je samozřejmě zásadní lidská chyba s nedozírnými následky a následně vše co nastalo poté…
            Mimochodem, jeden z výše diskutujících (p. Wagner) o tom napsal velmi detailní a kvalifikovaně zpracovanou knihu…
            Nicméně, poněkud jsme se vzdálili výchozímu tématu emisí CO2 v DE. Předpokládám, že se potkáme v díle II 🙂

          • Petr Nejedlý Petr Nejedlý napsal:

            Odpověď Radek H.;23:10
            Ne zcela přesně jsem to uvedl. Měl jsem tím konkrétně na mysli neplánované fyzické tranzitní toky přes PS ČR (a dalších států), obvykle vyvolané (nad)produkcí VtE na severu DE.
            Viz např. (http://www.ceps.cz/CZE/Media/Tiskove-zpravy/Stranky/Přenosovou-soustavou-tranzitovalo-vloni-rekordní-množství-elektřiny.aspx)

          • Radek H. napsal:

            Děkuji za odpověd a opravu, pak mi to dává smysl. Export je opravdu dost proměnlivý, což je z části i vliv nedostatečného rozvoje přenosové soustavy v Německu.
            Co bych se ještě rád zeptal, proč tu vinu házíte hned na větrné elektrárny? Faktem je, že mají přednost při dodávkách do sítě (což je dáno legislativou a musíme to brát jako fakt). Pokud má některý zdroj přednost, znamená to podle mého, že ostatní zdroje by se měly přizpůsobit.
            Pokud se mrkneme na data (taktéž z energy-charts.de – https://twitter.com/energy_charts/status/716715532238647296), tak mi z toho vyplývá, že nejméně flexibilní jsou jaderné zdroje, které se nedokáží přizpůsobit ani v době, kdy jsou ceny elektřiny záporné. Tudíž část exportu je zde zřejmě i proto, že se jaderné a hnědouhelné elektrárny nedokázaly přizpůsobit ani při záporných cenách na spotovém trhu.
            Důvodem je bezpochyby z části nedostatečný rozvoj přenosové soustavy, ale není příčina exportů i v neflexibilitě ostatních zdrojů (tedy zejména těch jaderných, což plyne z výše uvedených dat)?

          • Petr Nejedlý Petr Nejedlý napsal:

            OK, pokusím se tedy co nejstručněji.
            Na větrné elektrárny házejí vinu operátoři sítě (viz např. odkazovaná zpráva), protože právě jimi způsobené okamžité odchylky výkonu musí vyrovnávat. OZE, jak jste správně uvedl, mají ze zákona přednost v dodávkách do sítě, takže jejich aktuální výrobě se přizpůsobují ostatní konvenční zdroje. Je to ostatně pochopitelné resp. správněji řečeno nutné, protože jinak by využití OZE typu VtE a FVE bylo velmi silně limitováno. Takže operátoři sítí se samozřejmě o toto snaží všemi dostupnými prostředky. Ovšem okamžitý výkon OZE a konkrétní poměry v síti (například z hlediska zatížení kritických vedení) jsou někdy natolik komplikované, že prostě aktuálně mají omezené možnosti a tak si vypomohou tím, že tyto „přebytky“ nechají přetéci do sítí sousedních států a přenesou tímto část svých potíží na sousedy. Nejbrutálnějším řešením je některé OZE nuceně vypnout, což se ovšem stále častěji stává a stávat bude…
            Stávající elektroenergetika je z hlediska skladby zdrojů v zásadě rozdělena na zdroje v základním, pološpičkovém a špičkovém zatížení (předpokládám, že toto vysvětlovat nemusím). JE nejsou historicky příliš zavedeny za regulační provoz a většinově jsou provozovány v základním zatížení, ostatně do masivního nástupu OZE typu VtE a FVE to nebylo ani nutné, s výjimkou FR, kde je historicky podíl JE velmi vysoký. Důvody jsou kombinací technických a ekonomických faktorů. Mnohdy se dosti zjednodušeně tvrdí, že JE nejsou technicky schopny flexibilnějšího provozu. Já si to rozhodně nemyslím. Už například stávající generace provozovaných JE v DE umí např. poměrně dost, nová generace GIII/GIII+ je na tom samozřejmě ještě lépe. Pokud vás to opravdu zajímá, tak doporučuji následující volně stažitelné z Internetu (www.oecd-nea.org/ndd/reports/2011/load-following-npp.pdf). Důvod, proč nejsou tyto technické možnosti využívány jsou často ekonomického charakteru – prostě provozovatel nedostává za případnou regulační službu natolik zaplaceno, aby se mu vyplatilo „huntovat“ si zařízení zrovna u investice typu JE. Nicméně zapojení JE do regulací v DE se bude muset neustále zvyšovat, stále častěji se např. vyskytuje služba nasmlouvaného snižování výkonu, např. přes víkend a další typy regulací.
            Pokud to zjednoduším, tak v DE je OZE již tolik, že v některých případech by bylo z hlediska provozu OZE nutné „zrušit“ základní zatížení (baseload). Takové teoretické koncepce samozřejmě existují, nicméně stávající elektroenergetika je výsledkem cca 120 letého vývoje a zelení vizionáři budou muset trochu brzdit svoje nadšení.
            Nechci to zlehčovat. ale je to trochu obdobné situaci, kdy mladý hoch havaruje s autem. Příčina může být:
            a) jel příliš rychle a nevybral zatáčku
            b) projektant měl naprojektovat rovnou silnici
            Stávající problematika integrace OZE mnohdy preferuje variantu b).
            Přeji dobrou noc 🙂

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Nejedlý, rád bych zopakoval svůj názor, co jsem nedávno napsal v diskusi pod jiným článkem zde („Energiewende má pro německé hospodářství výhody…“), jako odpověd na poznámku, že kombinace JE plus OZE je vhodnou cestou k bez-emisní energetice:
            Kombinaci jádro plus OZE je nutno rozdělit na dvě odlišné části. Kombinace JE a vodní elektrárny funguje (Švýcarsko, Švédsko, Francie). Musíte mít ale Alpy nebo Skandinávské hory. A i přesto, že to funguje si Švýcarsko i Švédsko daly za cíl zbavit se JE (obyvatelstvo je považuje za nebezpečné a produkující velké množství jaderného odpadu, chtějí přejít plně na OZE, Francie chce v prvém kroku aspoň snížit podíl jádra).
            Naproti tomu kombinace JE plus větrné a fotovoltaické elektrárny nefunguje a nemůže fungovat. Jelikož koeficient využití mají v Německu jen lehce přes 0,3 resp 0,1 musíte mít nadbytek kapacity. Takže když hodně fouká či svítí slunce, vyprodukujete (tak někdy od roku 2030 navždy) mnohem více energie a musíte JE odstavit (FV a vítr má mnohem nižší provozní náklady než JE). A tím zhoršíte koeficient využití JE a ještě více prodražíte el. energii z jádra.
            Slunce a vítr jsou predátoři jaderné energetiky, vodní a zvláště přečerpávací elektrárny jsou spojenci všech (jádro i vítr a slunce). Tak je to, bohužel naše energetická komise si to nechce uvědomit??
            Takže ten Váš 120 letý vývoj se nezastaví a bude se dál měnit, baseload ztrácí smysl, i když můžete pomalu regulovat výkon JE případně je zcela vypnout, tak ekonomicky to bude pro případné nové JE zničující.
            Kolik bude úplný přechod na OZE stát? Tolik, kolik si bohaté státy jako Německo, Kalifornie, Čína a Japonsko mohou dovolit. A jejich pozdější následovníci to budou mít levnější a levnější (pokud se neprosadí partičky všehoschopných, jako to bylo s FV v ČR v letech 2009-10).

          • Radek H. napsal:

            Děkuji opět za poctivou odpověď, zase je mi celá tato problematika o něco jasnější.
            Pokud tomu dobře rozumím, vlastně jste potvrdil to, co jsem řekl, nebo se mýlím? Neřekl jste totiž, proč jsou větrné elektrárny zdrojem exportu a jádro nikoliv, ale vysvětlil jste, proč jsou JE neflexibilní -> tedy jsou zdrojem exportu, protože se nepřizpůsobí (neflexibilní myšleno v současné podobě – zmiňujete GIII/GIII+, že je flexibilnější chápu, ale opět potřebujeme je nejprve postavit).
            Já jsem napsal, že export je způsoben částečně kvůli nedostatečné přenosové infrastruktuře (což jste mi potvrdil v první části, kdy jste řekl, že poměry v síti jsou tak komplikované, že se elektřina musí nechat někdy „protéct“ do okolních států). Shodujeme se.
            Částečně jsem za dalšího viníka označil neflexibilitou, především jaderných zdrojů.
            K flexibilitě jádra:
            – Napsal jste, že i současná generce v Německu umí v otázce felxibility poměrně dost. Z dat ale plyne, že ať to umí nebo ne, výsledek je ten, že tak nečiní. Nevyužívají toho a tak se vesele exportuje na náklady sousedských TSO.
            – Nevyplati si ekonomicky „huntovat“ JE: V otázce „kdo může za export elektřiny z Německa“, je to dle mého názoru irelevantní, protože flexibilita zdroje je pro soustavu dnes důležitá nejen z technického, ale i ekonomického hlediska. Oboje musí jít imho ruku v ruce. Přístup „my umíme být flexibilní, ale je to strašně drahý, tak to neděláme“ má pro export elektřiny do sousedních zemí stejný význam, jako kdyby tyto elektrárny flexibilní nebyly. 🙂
            Tady je spíš nastaven špatně systém, protože za přetoky neplyne žádná kompanzace sousedním státům za regulaci. Otázkou je pokud by byl systém nastaven v tomto ohledu správně, jak by taková kompenzace ovlivnila cenu za regulační službu (TSO by si radši zaplatil za regulaci než za přetoky) a jestli by si jádro pořád našlo své místo. Jestli by místo jaderných elektráren nepřevzaly jiné zdroje? Asi zřejmý konkurent je plyn, který by profitoval ze špiček v cenách a regulace výkonu je pro něj řádově nižší zátěž než pro jaderné elektrárny?

          • Petr Nejedlý Petr Nejedlý napsal:

            Jenom upozorňuji na problém s poněkud ideologickou diskuzí, „kdo za může za export“ a propagandiský přístup k této problematice. Pokud k tomu přistupujeme tak, že proměnlivá výroba v OZE je vysoce žádoucí a všichni ostatní se musí přizpůsobit (a oni musí, je to zákonná povinnost), tak samozřejmě za export mohou všichni ostatní jenom ne OZE :-). To je standardní interpretace zelených hnutí. Nicméně tato diskuze již poměrně brzy skončí, alespoň tedy v časovém horizontu energetiky. V současné době je v německých DE cca 10 GW, v roce 2022 bude odstaven poslední blok, takže 0. Už nyní je v DE cca 90 GW ve VtE a FVE a rozvojové plány jsou velkolepé.
            Takže otázka zní, kdo bude moci za DE export po r. 2022, když bude v OZE třeba cca 110 GW? – z vámi prezentovaného úhlu pohledu budou samozřejmě obviňovány elektrárny uhelné a následně i plynové. Nicméně tak daleko samozřejmě nechtějí jít ani Němci. Je samozřejmé, že pouze s OZE typu VtE a FVE nelze soustavu provozovat (problematiku velkoobjemové akumulace teď opomíjím), takže počítají dlouhodobě s plynem.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Zde je zásadní, jakou elektroenergetiku chcete budovat a jaké priority si nastavíte. Když je prioritou rychlý a efektivní přechod k nízkoemisní elektroenergetice, tak je nejlepší variantou kombinace jádra a OZE. Tak můžete snížit podíl fosilních zdrojů při produkci elektřiny na několik procent, viz Francie. Pochopitelně pak nemusíte a ani nemáte tak obrovské výkony ve větru a fotovoltaice. Využíváte je tam, kde je to nejlepší, tedy v decentralizované místní podobě, a nemusíte tolik stavět velké solární parky a větrná pole, jako to proběhlo a probíhá v Německu. A nemáte také takové problémy s transfery elektřiny, jako má právě Německo. Taková elektroenergetika také nevede k násobným přebytkům kapacit. Zůstává Vám zde zachováno rozdělení na základní zatížení a proměnou část. Jaderné i další bloky regulují v takovém rozsahu, kdy je to pro ně technologicky i ekonomicky přirozené a efektivní.
            Jiná situace je, když si dáte prioritu vyřadit jádro a mít co nejvyšší podíl OZE. V takovém případě musíte mít vysoký podíl fosilních zdrojů i v případě, že máte možnost mít kapacity třeba ve větru (máte mořské pobřeží) přesahující i násobně v ideálních podmínkách potřebu. I tak, jak je vidět na příkladu Německa a Dánska, musíte okolo poloviny výroby zajistit z fosilních zdrojů. A to jsme ještě v situaci, kdy stejný model neuplatňují všichni a Německo i Dánsko mohou využívat regulaci a transfery se sousedy. Ovšem v případě, že by se všichni vydali v tomto směru, už švédské, rakouské a norské přehrady stačit nebudou. Plynové bloky produkují sice méně CO2 než uhelné (zhruba polovinu), ale pořád mají vysoké emise. Pokud nemáte větrné pobřeží nebo hory pro výstavbu přehrad a máte tak omezené možnosti pro stavbu OZE, jako je tomu třeba u nás, tak ten podíl fosilních paliv bude mnohem vyšší. Pokud neplatí obavy z antropogenního vlivu na klima, tak je ten model možný v případě, že se smíříte s vyššími náklady, velkým přebytkem instalovaného výkonu a nižší efektivitou. Ale reálná cesta k nízkoemisní energetice tudy v dohledné době nevede. Hlavní důvod je, že zatím není představa jak reálně ukládat tak obrovská kvanta energie, která by umožnila omezit fosilní zdroje v takové variantě více. Ale o tom více psal Petr Nejedlý v reakci o kousek níže.

          • Radek H. napsal:

            Ad Petr Nejedlý: Děkuji za odpověď. Je pravda, že sklouzáváme k diskuzi s mírným ideologickým nádech, což nebyl úmysl. Asi jsem měl na začátku říci, že se nepovažuji za žádného odborníka nebo znalce, pouze mám rád, když mi skutečnosti v energetice dávají smysl. Pokud mi smysl nedávají, rád se doptám vzdělanějších a ještě radši jsem, když mi odpoví. (nejprve mi nedávaly smysl export/import, pak to, že jste označil za viníka větné elektrárny teď trošku ta ideologie). Věřím, že nejsem jediný kdo má podobné otázky
            – Ad.1: Ideologická diskuze – Opravdu si myslím, že jste byl v této diskuzi první, kdo označil větrné elektrárny za viníky exportů. Já jsem jen potřeboval vědět proč tomu tak je a jestli k tomu existují důvody. Zelené hnutí asi opravdu častěji obviňují „klasické“ elektrárny z vysokých exportů, ale na druhou stranu je to dle mého interpretace zákona, který OZE upřednostnil a těžko se zpochybňuje. A vy jste to hodil na větrníky, tak nevím, k jakému hnutí se řadíte Vy 🙂
            -Ad.2: Kdo bude moci za export po 2022: Tady opět odkážu na data o utilizaci elektráren v Německu – První skutečností plynoucí z dat je, že ty uhelné elektrárny a plynové jsou flexibilnější, což přispívá k regulaci exportu lépe, než když máte 10 GW se kterými se prostě hnout nedá, protože si je provozovatelé nechtějí „huntovat“. Druhou skutečností je, že flexibilita uhelných elektráren se za poslední tři roky zlepšila a jejich utilizace je při záporných cenách nižší. (teď na problematiku nahlížím opravdu jen z hlediska exportu/importu a flexibility a naprosto opomíjím emise apod)
            – Ad.3: Soustavu nelze provozovat na FVE a VtE: souhlas bez diskuze 🙂
            – Ad.4: Díky za odpovědi!

          • Milan Vaněček napsal:

            Dvě zásadní poznámky ke kolegovi Wagnerovi, cynicky realistické, bez ideologie.
            1) Nezáleží na tom, jaké priority v energetice si nastavíme my. Záleží na tom, jaké si je (pro sebe ale samozřejmě tím výrazně ovlivní své okolí) stanoví ekonomický a politický hegemon v naší oblasti. Podobně ve světě dominují 4 ekonomiky: USA, Čína, Německo a Japonsko. To jsou lídři energetické transformace.
            2) Napsal jsem to už výše a nikdo mi to zatím nedokázal vyvrátit. OZE jsou komplex obnovitelných čistých zdrojů energie se zcela rozdílnými vlastnostmi. Zatímco vodní průtočné a přečerpávací elektrárny jsou požehnáním pro jakýkoliv energetický mix, jsou výrazně omezeny přírodními podmínkami.
            Naproti tomu fotovoltaické elektrárny z principu fungují všude v mírném a subtropickém pásmu, s nízkým koeficientem využití ale zcela předpovídatelně na časové škále spolehlivé předpovědi počasí.
            Dále FV a větrné elektrárny se v zemi jako je Německo vhodně doplňují.
            Klasické i neklasické využití biomasy je příznivé pro každý energetický mix, podobně jako vodní elektrárny.
            Jak jsem již dříve výše popsal, FV a vítr se chovají jako predátoři jaderných elektráren, které jsou optimální v baseloadovém režimu (na rozdíl od vody která s JE dobře kooperuje).
            Body 1 a 2 stanovily pravidla hry (výstavby nových energetických kapacit) v našem regionu i ve světě. To začalo platit po roce 2000 a tato trajektorie se nezměnila. Statistiky výstavby nových energetických kapacit jsou jednoznačné, z vědeckého, fyzikálního a technologického hlediska je vše realizovatelné.
            Na závěr si neodpustím jeden můj subjektivní dojem: po dalších 15 letech toto bude jasné už každému.

          • Ondra napsal:

            Nikdo netvrdí, že OZE jsou špatný. Cukr a tuky taky nejsou špatný, ale když toho člověk sežere kilo denně, tak to není ideální a moc dlouho to dělat nevydrží. Prostě všeho s mírou. Stejně jako by měla být vyvážená strava, měl by být vyváženej taky energetickej mix ne? A když někdo říká, že nám OZE zajistí soběstačnost a nezávislost na dodávkách paliv z jinejch zemí, tak ať se laskavě podívá na Německo, který bude kvůli OZE stavět plynový elektrárny spalující plyn z Ruska (ano od soudruhů taky, Norsko svým plynem celou Evropu nespasí). Co je potom špatnýho na Ruským palivu pro jaderky, když plyn je oukej? Dalším z častejch argumentů zapřisáhlých stoupenců OZE je energetická nezávislost domácností. Dokud nebude cenově přístupná domácí akumulace, tak to fungovat nebude. Běžnej pracující člověk (neříkám, že to platí pro všechny) je od rána do večera v práci. Přesně v tu stejnou dobu, kdy FV vyrábí a kromě ledničky a možná bojleru/topení doma nic nejede.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, nepopírám, že hráči s takovou ekonomickou a politickou silou můžou prosadit i velmi nesmyslnou, neefektivní, a dokonce někdy i sebevražednou koncepci (nejen v energetice). I to je podkladem mého tvrzení, že vlivem velmi úspěšné ideologické kampaně zelených aktivistů, která vedla nejen k německé Energiewende, se ztratila možnost v dohledné době přejít k nízkoemisní energetice. A jak už jsem psal, pokud jsou představy o hrozbě emisí CO2 reálné, tak to může být problém. Situace v Číně je úplně jiná než v Evropě a USA a uvidíme, k jakému energetickému mixu povede koncepce, které žádný nízkoemisní zdroj nepotlačuje. Shodneme se alespoň v jednom. I já si myslím, že za patnáct let se jasně uvidí, která z koncepcí vede k efektivní, konkurenceschopné a ekologické energetice. Prostě uvidíme, pokud se dožijeme.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane kolego, vy si opravdu myslíte že USA,Německo a Japonsko získaly a udržují svoji ekonomickou sílu tím, že, cituji Vás:
            …hráči s takovou ekonomickou a politickou silou můžou prosadit i velmi nesmyslnou, neefektivní, a dokonce někdy i sebevražednou koncepci (nejen v energetice)…..
            Já naopak si myslím, že tuto ekonomickou sílu získaly a udržují svojí technicky inovativní a ekonomicky zdravou politikou, což je i jejich přechod na obnovitelné zdroje energie.

          • nikdo napsal:

            USA, Nemecko a Japonsko jsou jednemi z nejzadluzenejsich zemi sveta z tech bych si priklad nebral.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, uvědomujete si, že Německo, tím že postavilo tak obrovské přebytky kapacit výkonu ve větru a fotovoltaice vytvořilo v regionu (i u nás) situaci, že stavba nějakého většího množství větrných a fotovoltaických zdrojů je téměř nesmysl? V době, kdy je v regionu počasí pro ně ideální, ty Německé jej celý zaplavují obrovskými přebytky. A české větrníky opravdu nemohou ekonomicky konkurovat těm německým u mořského pobřeží.

  2. konq napsal:

    Zdá se, že někomu došly argumenty.

  3. Jan Bedrníček napsal:

    Pan Nejedlý napsal kvalitní článek. Mne by teoreticky zajímala jiná věc. Využitelnost OZE V Německu balancuje v energetickém mixu v rozmezí cca 5 až 80% (v průměru 32%). Jestliže budou mít dostatek zdrojů na 100% pokrytí za optimálních podmínek, tak na kolik se teoreticky zvedne podíl v jejich energetickém mixu? Bude to cca 40% a navíc se budou dostávat velmi obtížně – jelikož vystavovat dotované OZE a následně některé vypínat když zafouká nedává smysl (maximálně lze vyvážet dotovanou elektřinu za hranice). A pak tedy se bavme kdo pokryje oněch chybějících 60% – v Německu to jádro nebude, uhlí je veřejný nepřítel. 60% tam bude tedy zřejmě pokrývat plyn a bude se mu muset platit za zálohování. Roztočí se spirála dotací, kdy výstavba OZE nebude muset být v budoucnu dotována, ovšem peníze potečou na zálohování. Evropa si do budoucna může a konkurenceschopné ceně energií v globálním měřítku nechat zdát a veškerá výroba se bude stěhovat do úplně jiných států……to vše díky nátlaku nejrůznějších aktivistů, kteří o energetice mají zkreslené představy. Navíc potomci dnešních ekologů se budou přivazovat za pár let k elektrárnám plynovým, které dle jejich názorů budou příčinou pokračování globálního oteplování.

    • Petr Nejedlý Petr Nejedlý napsal:

      Mám hodně podobný názor. Oficiální DE koncepce skutečně počítají s plynovými elektrárnami jako zdroji regulačního výkonu pro řízení soustavy překypujícími OZE všeho druhu. Již před x lety jsem byl na blogu dotázán, kolik % elektřiny lze podle mého názoru v DE vyrábět z OZE typu VtE a FVE, aby to DE soustava mohla vstřebat (vzhledem k fyzikálně nutnému naddimenzování instalovaného výkonu z důvodu sníženého ročního koeficientu využití oproti konvenčním zdrojům), a tenkrát jsem pocitově střelil 40%. Zřejmě to směřuje cca k této hodnotě.
      Nicméně technické řešení pro zvýšení tohoto podílu (teoreticky až na 100%)samozřejmě existuje. Vybudujete prostě nový segment energetiky k výrobě, přenosu/distribuci a spotřebě, který doposud v takovémto rozsahu neexistuje. Myslím tím skutečně velkoobjemovou akumulaci elektřiny, ovšem nejlépe decentralizovanou do velkého počtu malých autonomních jednotek na úrovni jednotlivých distributorů (viz níže náklady?). Pak budete okamžité přebytky výkonu z OZE v optimálních klimatických podmínkách akumulovat a samozřejmě v případě nepříznivých klimatických podmínek budete vyrábět…
      A máte hotovo a můžete vyrazit na zelenou konferenci :). Pokud namítnete, že náklady na produkci MWh z tohoto systému budou přímo děsivé, tak už jsme dva, kteří si to myslí :-).
      Nicméně nejlepším lékem na vize je praxe, včetně elektroenergetiky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *