Domů
Názory
Německý rozbřesk, jeho příčiny a následky

Německý rozbřesk, jeho příčiny a následky

Názory
20 komentářů
4. září 2018, 17:37
Jan Veselý
Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Tento názor píšu jako poněkud rozsáhlejší příspěvek do diskuze vyvolané článkem Michala Šnobra na tomto serveru o změně přístupu německé vlády k ETS a o některých následcích. Mým cílem je přispět svou troškou do mlýna ve dvou směrech. Chtěl bych vyslovit svůj názor k tomu, proč k tomu došlo, a chtěl bych se podívat na důsledky růstu ceny emisních povolenek.

Svítání nad přehradou Les Království, zdroj: zptacihopohledu.cz

Proč se v Německu rozbřesklo

V tom, jak chápat politiku a vůbec fungování rozhodovacího procesu ve vrcholné politice a byznysu, mi před pár lety otevřela oči prezentace Bruce Bueno de Mesquity. Ukazuje v ní, jak vlastně tato rozhodnutí vznikají. Vrcholní politici (a byznysmeni) obvykle nerozumí složitým problémům, o kterých mají rozhodovat. Jejich rozhodování je tak silně závislé na vnějších tlacích ze strany poradců, povolaných expertů, lobbistů a „hlasu lidu“. Jak lze tuto skutečnost aplikovat na Německo a jeho vztah k ETS? Angela Merkel zdědila Energiewende po rudo-zelené vládě Gerharda Schrödera. Tento program má u německé veřejnosti obrovskou podporu, fakticky každý německý vládní politik ji musí kvůli tomu respektovat a nějak se jí držet, jinak ho to brzo bude stát křeslo. Angela tedy nemusí Energiewende rozumět, nemusí jí mít ráda, ale musí se jí držet. Dostatečným poučením pro ní nejspíše byly události okolo havárie Fukušimi Daiči, kdy nejdříve její vláda odsunovala odstavování německých JE, aby se po havárii musela, čistě z pudu sebezáchovy, vrátit k původnímu plánu.

Jenže on existuje i tlak z jiné strany. Velké, bohaté a vlivné německé energetické firmy taky mají své zájmy. Co ony sdělují spolkové vládě? Takové ty standardní věci – uhlí je spolehlivý, domácí zdroj energie, uhlí je levné, uhelné elektrárny jde zapínat podle potřeby, uhlí je v důležitých regionech významný zaměstnavatel, …

Spolková vláda donedávna jednala v tradici všech vlád a hrála to na obě strany. Zároveň se podporovaly obnovitelné zdroje energie, ale zároveň se uhelné zdroje nechávaly na pokoji a potichu se jim tu sabotovala cena emisních povolenek, tu zaplatily náklady na …, tu odpustilo …

Na Angelu Merkel je vyvíjen tlak z různých stran, zdroj: https://www.gettyimages.com

Výsledkem byl stav, kdy sice utěšeně rostl podíl OZE na výrobě elektřiny, ale zároveň nedocházelo k příslušné redukci výroby elektřiny z uhlí. Takže export německé elektřiny stoupl až k 54 TWh v roce 2017. Jinými slovy ceny „kazilo“ lavírování německé vlády, která to hrála na obě strany, ne jen OZE.

Co se v posledním roce změnilo?  Změnil se přístup uhelných regionů a přístup k nim. Místo zoufalého držení se uhlí jako zdroje pracovních míst a peněz se diskuze zcela stočila k restrukturalizaci zmíněných regionů, na dobu po uhlí, k tomu, jak a kolik peněz do nich centrální vláda nalije a kolik nových zaměstnavatelů do nich přiláká. Tím ale zmizela podstatná část tlaku z „uhelné strany“ a úměrně tomu se mění plány. Zmizela tak nejistota daná křehkou rovnováhou sil, kdy nebylo jasné, kdy a jak moc se vládní rozhodnutí vychýlí na tu či onu stranu.

Budoucí cena povolenek

Nesouhlasím s Michalem Šnobrem v jeho odhadu, že Němci budou chtít vyšroubovat cenu emisních povolenek k 35-45 EUR/t CO2 a už vůbec ne s 40-50 EUR/t CO2 pana Wagnera. Jsou to čiré spekulace, v případě Michala Šnobra to pravděpodobně vychází z řešení úlohy: Kolik by musela stát emisní povolenka, aby byly paroplynové elektrárny provozně levnější než hnědouhelné.

V reálu očekávám, že cena emisních povolenek bude dlouhodobě konvergovat do cenového intervalu, který si jako cíl stanovila EU, tj. 20-30 EUR/t CO2. Velká část současného růstu ceny emisních povolenek lze připsat na vrub tomu, že si je německé utility (např. RWE) nakoupily do zásoby. Je tedy i možné, že současné vysoké ceny povolenek jsou jen krátkodobou epizodou, kdy cenu vyhnaly nahoru jednostranné velké nákupy.

Důsledky rozbřesku

Cena emisní povolenky okolo 20-30 EUR/tCO2 (což dle mého zhruba odpovídá negativním externalitám). Jaké to má důsledky:

Větrné a fotovoltaické elektrárny

Výstavba nových zdrojů v dobrých lokalitách a s dobrým financováním bude plně cenově konkurenceschopná oproti provozním nákladům fosilních pološpičkových a špičkových zdrojů. Lze očekávat boom výstavby. Omezujícími faktory budou administrativní bariéry, možnosti financování a technické limity jejich integrace do sítě (tj. kolik se jich tam vleze).

Jaderná energetika

Výrazně vyšší ziskovost existujících zdrojů, jaderné zdroje konstruované pro konstantní nebo jen málo variabilní výrobu jsou „price taker“, musí přijímat cenu elektřiny takovou, jaká je, určena jinými zdroji, dlouhodobě je jejich ziskovost ohrožena VtE a FVE, které budou stále způsobovat periody s velmi nízkou cenou silové elektřiny. Celkově bude dávat lepší ekonomický smysl udržet současné JE v provozu.

Nová (ne)výstavba nebude ovlivněna, nekonkurenceschopnost JE vůči VtE a FVE se emisními povolenkami nemění.

Hnědouhelné elektrárny

Hnědouhelné elektrárny konstruované pro konstantní nebo jen málo variabilní výrobu nejsou cenou povolenek přímo existenčně ohroženy, ale přijdou o fakticky celý zisk. Důvodem jejich postupného uzavírání budou tedy spíše jiné důvody – administrativní opatření, nerentabilita renovací, vytěžení zdrojů uhlí, horší následky toho, že jsou „price taker“.

Konkurenceschopnost hnědouhelných elektráren konstruovaných pro pološpičkový či sezónní provoz sice utrpí, ale cena povolenek není pro ně likvidační.

Černouhelné elektrárny

Ve střední Evropě jsou používány především pro pološpičkový a sezónní provoz, jsou tedy „price maker“. Cena emisní povolenky 20-30 EUR/t CO2 je vážně ohrožuje tím, že je odsouvá v merit orderu za paroplynové elektrárny. Budou tedy dále využívány, ale méně hodin.

Vodní elektrárny

Vodní elektrárny jsou hlavním výhercem. Významně stoupne konkurenční výhoda akumulačních vodních elektráren oproti pološpičkovým zdrojům na bázi fosilních paliv. Je možné, že začne být ekonomicky výhodné doplňovat už existující vodní nádrže vodními turbínami. Výstavba nových velkých akumulačních vodních elektráren není ve střední Evropě moc realistická.

Elektrárny na biomasu a bioplyn

Vyšší cena emisních povolenek jim dává lepší šanci na finanční rentabilitu. Velmi zajímavé bude pro bioplynové zdroje (hlavně ty, kterým bude končit podpora) přechod na provoz v pološpičkovém režimu.

(Paro)plynové elektrárny

V merit orderu se dostanou před černé uhlí, dá se očekávat nárůst počtu provozních hodin, budou hlavním „price makerem“ trhu se silovou elektřinou.

Chytré sítě a akumulace

Výše uvedené důsledky budou mít za následek to, že se výrazně zvýší cenový rozptyl silové elektřiny. To činní opatření na straně spotřeby a akumulaci energie ekonomicky mnohem atraktivnější. Vyšší cena emisních povolenek tedy stimuluje i nástup opatření na straně spotřeby a akumulaci energie. Lze očekávat, že se díky tomu nové technologie v elektrotechnice rychleji uchytí a díky setrvale snižující se ceně akumulátorů, senzorové, regulační a výpočetní techniky si pro sebe zaberou významnou část trhu s regulací sítě a s reziduálním výkonem, tedy vykrytím rozdílu mezi produkci „price takerů“ (FVE, VtE, JE, …) a spotřebou, na úkor tepelných elektráren.

Dlouhodobá německá perspektiva

Jaderné elektrárny to mají v Německu spočítané, na tom se nic měnit nebude. V krátkodobé perspektivě se jinak zamíchá merit order pološpičkových a špičkových zdrojů ve prospěch zemního plynu oproti uhlí, to je cca 1/3 celkové výroby, kde plyn získá a uhlí ztratí. Lze počítat s postupným úbytkem hnědouhelných elektráren konstruovaných pro konstantní nebo jen málo variabilní výrobu, kdy jejich výroba a výroba odstavovaných JE bude bilančně nahrazována OZE. Pološpičkové a špičkové zdroje budou stále vyrábět přibližně stejný objem produkce. Kolik bude potřeba k dispozici instalovaného výkonu těchto zdrojů bude silně ovlivněno rozvojem akumulace. Úměrně růstu ceny elektřiny klesne poplatek za OZE. Běžných spotřebitelů se změna ceny nijak zvláště nedotkne, velkých spotřebitelů s výjimkami z poplatků se to dotkne výrazně.

Dlouhodobá česká perspektiva

Při ceně emisních povolenek 20-30 EUR/t CO2 se fakt vyplácí držet současných 6 jaderných bloků při životě jak dlouho jen to bude technicky možné. Výstavba nových bloků JE bude snadněji prosaditelná díky vyšším cenám silové elektřiny, ale pořád to nebude dobrý kšeft.

Z konečnou platností je zpečetěn osud hnědouhelných elektráren v SZ Čechách, které čeká postupné zavírání, stejně jako černouhelná elektrárna v Dětmarovicích. Není naděje na novou výstavbu, nevyplatí se. Paroplynové zdroje v ČR začnou být konečně rentabilní. Vzhledem k vyšší ceně silové elektřiny se úměrně sníží i náklady na zpackanou podporu OZE v ČR okolo roku 2010. To částečně utlumí růst cen pro spotřebitele. Jak to bude s rozvojem OZE? Těžko říct, ale nějak se elektřina bude muset vyrábět.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(20)
Vladimír Wagner
4. září 2018, 20:32

Celkem rozumný a racionální popis toho, co bude, když se Německý rozbřesk předpovídaný Michalem Šnobrem neuskuteční. Já jsem popisoval situaci, kdyby k němu došlo. Jan Veselý je stejně jako já k této hypotéze skeptický a popsal situaci, o které i já píši, že by nevedla k problémům a mohla by zajistit poměrně hladký, snesitelný a pozvolnější přechod k nízkoemisní energetice. Jen mě docela pobavilo, jak se popisuje dramatický rozdíl mezi předpovědmi, že tah na Německý rozbřesk povede k cenám povolenek 35 - 45 EUR/tCO2 nebo 40 - 50 EUR/tCO2. Podle mě jsou to překrývající se intervaly, které se v rámci nejistot podobných odhadů neliší. Současná situace nás vrátila do období před necelými deseti lety.

Jen bych si dovolil nesouhlasit s některými názory:

1) Současná cena povolenek opravdu nestačí na to, aby plynové elektrárny začaly vytlačovat ty černouhelné. Pochopitelně to bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet cena uhlí a plynu, ale bez dalšího navýšení cen povolenek plyn nejspíš černouhelné elektrárny tolik neohrozí. Jaká by tato cena asi měla být, je vidět třeba zde:

https://oenergetice.cz/uncategorized/think-tank-analyzoval-cile-emisi-nemecka-nestacila-by-uhlikova-dan-50-eurt/

Takových rozborů je více a všechny ukazují, že Německý rozbřesk by potřeboval opravdu vysoké ceny povolenek. A bez takto vysokých cen se určitě tržním způsobem investoři do plynových bloků nezískají.

2) Poplatky za OZE se sice mohou snížit zvýšením cen silové elektřiny. Problém je, že toto zvýšení se neprojeví příliš v době, kdy hodně svítí a/nebo fouká. Zvláště, když se stále více projevuje kanibalizace mezi novými a starými větrníky. A podobně je tomu, i když v menší míře, u fotovoltaik. Snížení OZE poplatků tak nemusí být nijak razantní

3) Nejsem si úplně jistý, jak to bude se snižováním německého vývozu elektřiny a snižováním provozu německých uhelných bloků. Německý export je totiž hodně vytvářen potřebami regulace. A ty nepominou.

4) V každém případě už vcelku brzy uvidíme, jestli se Německý rozbřesk uskuteční. Jaderné bloky budou odstaveny úplně již za čtyři roky a i pokud se má Německo vrátit k své prezentaci jako zelená země, musí se plynová náhrada postavit rychle. I výstavba plynových elektráren pár let trvá. Pokud jej má Německo opravdu za lubem, jak předpokládá Michal Šnobr, musí na tom zapracovat rychle.

Vladimír Wagner
6. září 2018, 08:59

Na budoucí ceny povolenek jsou velice různé názory. Někteří tvrdí, že ceny teď zvýšily spekulace na růst a nákupy dopředu. Takže nyní situace stabilizuje a rychlejší nárůst bude až koncem dvacátých let, kdy se sníží objem povolenek. Jiní ovšem mají názor úplně opačný. Dovolím si citovat s německého Spieglu (překlad):

"Od roku 2019 odhaduje Think Thank Carbon Tracker ceny 35 až 40 EUR za tunu, zatímco Berenberg Bank očekává ceny až do výše 100 EUR v roce 2020. "Mnoho účastníků trhu se začíná řídit myšlenkou:" Rád bych nakupoval za méně než 30 eur než bude pozdě", "říká Angela Pietroniová, expertka berlínské analytické společnosti Energy Brainpool."

Takže situace je opravdu stabilní a dobře předpovídatelná :-)) Opravdu nevím, jestli je to příznivé klima pro investic do plynových bloků.

Carlos
6. září 2018, 09:24

Nebyli pánové z Bergenbergské banky před tím příliš blízko výduchu uhelného kotle? Trochu mi přijde že nebyli úplně čisté myli. 100€ je až moc, možná jako okamžitá cena, ale dlouhodobě nic moc, pokud vím, tak se s emisenkami ještě nespekuluje, nicméně jsem už před rokem někde zhlédl snahy některých ekoorganizací je skupovat a tak je stáhnout z oběhu.

Nevíte asi náhodou jestli se u nás pořád nějaká část emisenek rozdává přímo, že?

Tolli
6. září 2018, 17:49

To je zajímavá úvaha. Nebylo by to špatné založit organizaci, kde by mohl člověk přispět na stažení xy počtu povolenek. Rovnou bych hned 22 EUR poslal. :)

Jinak už jsem měl dva dotazy od klientů na možné nákupy povolenek. Pravděpodobně by se lidem chtělo s tím i spekulovat.

Milan Vaněček
4. září 2018, 20:32

I když názor pana Šnobra vyvolal velkou diskusi, neměli bychom zapomínat, co je to Energiewende a proč začala, proč vůbec mohla začít.

Není to o ceně povolenek (to je jen jeden z několika ekonomických nástrojů), je to o technické revoluci kterou přinesla fyzika polovodičů. Je to obdobně velká revoluce jako byl kdysi parní stroj a průmyslová revoluce. Pouze nové vědecké a technické možnosti, vycházející z teoretických poznatků kvantové mechaniky to umožnily.

Jako kdysi vše začalo parním strojem, tak i počítače, mobily, automatizace, roboti, internet, fotovoltaika začala křemíkovou monokrystalickou destičkou. A ideově to byla opozice proti jaderným zbraním a zkouškám jaderných zbraní. Mladší a střední generace určitě nepamatuje "Make love, not war" a neviděla film "Day after".

A fotovoltaika i větrné elektrárny (nic úplně nového) čekaly na bod zlomu, překonání "cenové pasti", které nastává v tomto desetiletí. V příštím desetiletí bude následovat totéž i pro akumulaci (jak Li baterie proměnily běžnou výpočetní i komunikační techniku, tak různé bateriové systémy v příští dekádě pozmění automobilismus i energetiku).

Energiewende je důsledek vědeckého pokroku.

Tož tak.

Miroslav Zachariáš
4. září 2018, 22:10

Moc pěkné zamyšlení. Děkuji za něj.

Hlavní myšlenka celé cenotvorby a konkurenceschopnosti je postavená na jednoduchém ekonomickém principu - trhni co můžeš. To s sebou samozřejmě ponese negativní jevy jako je vysoký rozptyl prodejních cen silové energie spojený i se zápornou cenou.

Bohužel veškeré aktuálně existující varianty (na příštích 20-30 let) jsou příznivé pouze pro naše sousedy ale už ne pro nás, myslím tím Česko a jeho obyvatele. Pro větrnou energii nemáme podmínky, pro solární také ne, hnědé uhlí se nevyplatí, černé uhlí se nevyplatí, vodní energie nemáme dost, výroba energie z biomasy a z odpadu ve spalovnách naše potřeby nepokryje.

Jsme aktuálně v situaci, kdy si budeme muset vybrat mezi těmito variantami - dovážet jaderné palivo, dovážet plyn, dovážet elektřinu, nebo zavést regulační stupně.

Z mého pohledu je rozhodování jednoduché - jaderné palivo se dá bez problémů dovést i na 10 let dopředu, degraduje pomalu a tím budeme jako země zabezpečená. Teď jen aby se naše vláda také rozhodla s prioritou zabezpečit zemi (i kdyby to bylo trochu dražší), než se spoléhat na sousedy.

Petr
5. září 2018, 11:11

Česko bylo ojebáváno Německem posledních několik let tak masivně, že do budoucna to při každém scénáři bude už jen lepší.

Takže naopak brzy s nástupem elektrovozů a dalším růstem výroby v Česku, se tu plně projeví a začnou vyplácet naše investice do robusních elektrorozvodů a minulé nadvýroby levné elektřiny.

skodafil
4. září 2018, 22:14

O Vasem tvrzeni si dovoluji pochybovat. Dukazem je to, ze polovodice pouzivame pres sedesat let, zatimco Energiewende je vyvolana daleko pozdeji politiky, kteri vycitili prilezitost ovladat masy strachem z AGW a na tento vlak ihned naskocili dotacni ekosibri. Smrtici koktejl.

Martin Hájek
5. září 2018, 00:06

V 70. letech jsme si mohli totéž v bleděmodrém přečíst i v západním tisku o jaderné energetice. Tedy ne v tom smyslu, že je výplodem polovodičů (mimochodem ty údajně nové vědecké poznatky jsou již značně fousaté, fotoelektrický jev byl objeven v roce 1887 a teoreticky vysvětlen Einsteinem na začátku 20. století), ale že je produktem nezadržitelné technické revoluce, která jednou provždy odstraní energetický problém lidstva, tož tak.

Milan Vaněček
5. září 2018, 08:23

Pane Hájek, Einstein vysvětlil vnější fotoelektrický jev v kovech, v polovodičích při osvětlení nastává vnitřní fotoefekt. Einstein ve svých mladých letech o pásové teorii polovodičů vědět nemohl, neexistovala. To jen pro pořádek.

Martin Hájek
4. září 2018, 21:32

Poměrně dost se tomu věnuji a nevím nic o tom, že by EU stanovila cíl ceny povolenky mezi 20-30 Eury. Můžete, prosím, uvést nějaký zdroj tohoto tvrzení? Evropská komise naopak nedávno rozeslala členským státům vstupní údaje pro tvorbu Klimaticko-energetických plánů, kde počítá s cenou povolenky v roce 2030 ve výši 34, 7 Euro, ovšem ve stálých cenách roku 2016. Při dvouprocentní inflaci se tedy jedná o nominální cenu povolenky přes 45 Euro. Stejně tak je zcela mimo mísu Vaše povídačka o tom, že cena emisní povolenky 20-30 EUR/t CO2 odsouvá elektrárny na černé uhlí v merit orderu za paroplynové elektrárny. To zdaleka není pravda ani pro nejstarší kusy s účinností 33 %, natož pro moderní bloky s účinností nad 40 %. Současných 20 Euro za povolenku tak může být viděno za pár let ještě hodně nízká cena. Do roku 2030 totiž zřejmě skutečně bude muset dojít k tomu, že paroplynové elektrárny začnou vytlačovat ty uhelné. K tomu je ovšem již dnes zapotřebí cena povolenky mezi 35 a 40 Eury, a v tom není započten nedávný raketový růst ceny plynu, který by tu úroveň posouval ještě významně výše. V roce 2030 tedy cena povolenky 50 Euro nebude žádné velké překvapení. Při této ceně už budou nové jaderné elektrárny bez větších problémů konkurenceschopné. Větrníky a slunečníky sice zažijí v příštích několika málo letech rychlý rozvoj, ale stejně rychle narazí na limity sítě. Pak se ukáže, že při započtení nákladů na integraci (rozvoj sítí, nachytření sítí, akumulace), jsou celkové náklady na elektřinu z OZE vyšší než z jaderných elektráren.

Josef
4. září 2018, 22:48

Celá Německá Energiewende není nic jiného než výplod zelené ideologie - nemá smysl nad tím hledat nic jiného než jen to. Environmentalisti ve své inteligenční omezenosti touží po využívání místních drobných zdrojů a regionalizaci ekonomik. Věří tomu , že to co je přírodní je správné a to co vytvořil člověk je špatné. Proto bojují proti dálnicím všem typům moderní dopravy a dále pak jaderným elektrárnám protože je to čistý centrální zdroj - je ho třeba zakázat. Dále pak bojují proti GMO , protože je vytvořil uměle člověk a nevznikly náhodnými mutacemi jako při běžném šlechtění. Zelená ideologie není nic nového v západní Evropě tato hnutí působí už desítky let. U nás jsou vcelku zprofanovaní mají téměř nulovou podporu. Bohužel vstupem do Evropské unie dnes musíme přijímat nesmyslné zákony, které u nás preferuje 1% obyvatel a které hrubě a zcela nesmyslně omezují lidskou svobodu a nemají zcela nic společného s ochranou lidského zdraví.

Carlos
5. září 2018, 00:06

Celá "jaderná cesta" je jenom výplodem technokratické ideologie - nemá smysl nad tím hledat nic jiného než jen to. technokratisti ve své inteligenční omezenosti touží po využívání obrovských závodů a centralizaci ekonomiky. Věří tomu že jedině to co je člověkem vytvořené je správní a to co vytvořila příroda zbytečné. Proto bojují proti snaze o místní ekonomiku, všem typům decentralizace a dále pak proti obnovitelným zdrojům, protože jsou to nekontrolovatelné místní zdroje - je je třeba zakázat. Dále pak brojí proti non-GMO, protože je nevytvořil člověk, ale vznikly náhodnými mutacemi při běžném šlechtění...

To co jste napsal se dá ale krásně otočit na druhou skupinu, která u nás má zase podporu ze setrvačnosti a taktéž si vynucuje zákony, které zcela nesmyslně omezují lidskou svobodu a nemají nic společného s nimi proklamovaným rozvojem. Neexistuje totiž důvod proč by měla něčí svoboda jezdit po dálnici či po ní vozit zboží být nadřazena svobodě, dokonce právu, na vlastnění majetku. Možná celý důvod proč je tolik lidí naštvaných na EU je prostě to že je to v rozporu se zde zažitými představami a postupy, které nám tu nechalo 40 let bolševika.

Celá Energiwende, jakkoliv na začátku si ji možná představovali jinak, relativně funguje, na rozdíl od naší jaderné cesty, ano naráží na stejné problémy jako u nás s dálnicemi, tavbu vedení komplikují spory, přesto jednají, někde budou místo na sloupech realizována kabelem... U nás se místo toho hádáme už X volebních období o speciálních zákonech pro JE, silnice, železnice a raději technokrati pošlapou majetková práva, než aby se jednalo o změnách projektů, komunikovalo se to v přípravné fázi atd. To si první odhlasují VRT Šotočátu přes vysočinu a pak hledají jak dostat pozemky, místo toho aby o tom jednali od začátku a kreslili podle toho jestli to vadí, či ne.

Jak si vede GMO v pomoci s hladem proti jiným věcem? Má dost nevyřešených problémů, ne technologických, ale právních a etických. Naproti tomu po třech googleklicích máte desítku "open source" návodů na sefektivní závlahu, hydroponii a dalších X tipů které zvednou výnos v nejchudších oblastech celkem dost.

Martin Hájek
5. září 2018, 00:10

Myslíte v těch chudých oblastech, kde nemají dost vody ani na pití a osobní hygienu?

Carlos
5. září 2018, 18:22

Myslíte v těch oblastech světa, kde si zničili přírodu, vykašlali se na to co dělali generace před nimi a čekají na technokratické monstrpřehrady a drahé dálkové vodovody, které jim vláda naslibovala? Ne světě je jen pár velmi nehostinných oblastí nevhodných pro lidský život, ve zbytku si to lidé nadělali sami.

V Indii je třeba "spolková země" Rádžasthán, místní tam vykáceli lesy, prodali stromy, přestali se starat o soustavy retenček, vláda jim slíbila přehradu, vodovody, elektřinu, dodnes nic z toho nestojí, pak tam jeden člověk začal s tím že pár vesnic ukecal k tomu aby to zkusili obnovit, po nějaké době se jim do studní vrátila voda, vyschlé řeky zase začaly existovat... Pamatuji si jak před lety v televizi běžela sbírka na studny v Afghánistánu, pak asi za dva roky byl pořad, patrně Německé provenience, o situaci tam, jenom od roku 2002 obrovské odlesnění, neschopná správa i na poměry válečné doby, korupce atd. Nejvíc mne dostalo jak se luftli asi o 10kV na zcela nové trafostanici na konci přeshraničního VVN vedení, místo nějakých XXX/15kV si pořídili XXX/25kV, nebo nějak podobně.

Pokud tam není ani voda pro lidskou potřebu, tak tam nemůže příliš pomoci ani GMO, taková oblast potřebuje zcela jiný přístup a první tam vůbec něco udělat aby tam byla voda, nějaká. Jinak i s primitivní hydroponií se třeba dá dostat podle zařízení na <20% spotřeby klasického zemědělství.

energetik
5. září 2018, 08:34

Poplatky za OZE se v ČEZku hned tak nesníží na to zapomeňte. Chtěli jste zastropovat a máte tedy zastropováno shora, ale i se zdola. Každá změna tohoto poplatku by museli projednat poslanci a následně změnit několik zákonů a to je v ČEZku na hodně dlouhé lokte. A tím se nikdo zabývat nebude chtít a navíc by klesl i výběr DPH z těchto poplatků. To bude volební téma tak možná jen u zelených, ostatním stranám to naopak přijde vhod.

On ten účet je v přebytku a stejně se poplatek nesnižuje:

https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/podpora-zelene-energie-vykazuje-prebytek-stat-letos-usetri-1084799

Peníze vybrané navíc jakože "na podporu OZE", dostane stát i úroky z nich. To mi odpověděli z OTE.

Milan Vaněček
5. září 2018, 09:35

O cenách povolenek za emise CO2 se tu můžeme dohadovat do nekonečna, stejně si je Německo stanoví tak, aby to vyhovovalo jim a jejich Energiewende (a ne dalším velkým emitentům (Polsko, ČR).

Tak někdy okolo 2050 nastoupí v Evropě i jaderné povolenky na uschovávání jaderného odpadu v podzemí (Evropy). Kdyby měla nastat doba že budou povolenky i na jaderné emise (Černobyl, Fukušima, ...) tak to snad už budou tak vysoké že JE v Evropě zlikvidují.

Petr
5. září 2018, 11:07

Tento článek krásně prokazuje, jak pan Veselý to počítání totálně nezvládá, a tím se veškeré jeho názory stávají irelevantními.

Tak mu už zůstává jen to aktivistické nadávání proti těm, kteří mu byli vypáleni do mozku jako "hajzlové".

Carlos
5. září 2018, 17:57

Tak to spočítejte líp, máte možnost...

Václav Kopal
6. září 2018, 05:25

Pěkně napsáno, ale drang nach osten měl u německé veřejnosti také podporu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se