Německý rozbřesk

Michal Šnobr
Michal Šnobr má více než dvacet let zkušeností na kapitálovém trhu, na kterém působí od druhé vlny kuponové privatizace. Byl spoluzakladatelem úspěšné makléřské společnosti AKRO Capital. Dnes se kromě energetiky věnuje také vlastnímu podnikání v oblasti cestovního ruchu, správě a investicím do nemovitostí včetně vlastní developerské činnosti, zemědělství a také výrobě kontejnerových staveb. Vlastní JRC Czech, a.s. – největšího maloobchodního prodejce videoher, konzolí a příslušenství v ČR a na Slovensku. Je spoluzakladatelem a významným donátorem Nadace člověk člověku, která podporuje projekty v oblasti výchovy, vzdělávání, sportu, zdravotní péče a využití volného času dětí a mládeže, zároveň poskytuje pomoc i handicapovaným a sociálně znevýhodněným lidem. K zálibám patří četba, sport a stavebnice LEGO spolu s pravidelnou výstavou Ujíždíme na kostkách.
Michal Šnobr je absolventem ČVUT Praha, oboru Ekonomika řízení stavebnictví.

Mám již delší dobu teorii. Říkám jí „německý rozbřesk“. Její podstatou je další zvrat v německé elektroenergetice. Další v řadě z překvapivých obratů vlád kancléřky Merkel během posledních deseti let. Jde o řešení při hledání cesty, jak se veskrze racionální a ekonomicky velmi efektivní Německo dostane z potíží, které v jejich elektroenergetice způsobily méně či více politicko-ideologická rozhodnutí posledních let. Jak se Němcům podaří racionální cestou zvrátit celou řadu předchozích iracionálních a rozporuplných rozhodnutí a zároveň si zachovat tvář jednoho z lídrů boje proti klimatickým změnám v oblasti redukce emisí CO2. Také znovu obnovit důvěru alespoň části partnerů v EU či energetické unii, kteří s vývojem energetiky v Německu ztrácejí trpělivost.

Stačí připomenout, že už nyní je zřejmé, že se Německu nepodaří ani se přiblížit ke svým vlastním cílům směrem k ochraně klimatu do roku 2020, pro které nicméně ještě před volbami na podzim 2017 staronová kancléřka Angela Merkel horovala a nepochybovala o jejich naplnění. Co hůře, už nyní, za předpokladu ukončení provozu všech jaderných elektráren do konce roku 2022, vzniká pochybnost i nad splnitelností nových cílů stanovených pro rok 2030. Kontroverze také budí, a nejen v Evropě, i horečná politická podpora nového přímého propojení přepravy plynu mezi Ruskem a Německem prostřednictvím plynovodu Nord Stream 2.

Celá moje teorie má jednoduchý základ. Zatímco ještě před pár lety Němci včetně vlády a vládních politiků (nelze zapomenout kroky ministra hospodářství Roslera v letech 2011 až 2013) velmi angažovaně leč nenápadně bojovali proti reformě trhu s emisemi CO2 a vyhovoval jim plně nefunkční trh EU ETS s velmi nízkou cenou povolenky (úroveň 3 až 5 EUR/t), nyní evidentně obrátili o sto osmdesát stupňů. V době záměrné degradace EU ETS stála propaganda masivní a velmi drahé podpory obnovitelných zdrojů energie (vítr, slunce, biomasa) na kanibalizaci trhu s emisemi právě ze strany OZE.

Německo logicky v té době nechtělo připustit drahou podporu OZE dopadající výhradně na bedra drobných spotřebitelů a rodin a současně je nechat platit drahý „uhlík“ v ceně silové elektřiny. Německý spotřebitel byl v té době chlácholen, že jím velmi draze a napřímo placená podpora OZE je a bude kompenzována nízkými cenami silové elektřiny. A ono se to dařilo. Masivní až ideologicky zfanatizovaná podpora OZE umožněná ze strany německých spotřebitelů v kombinaci s velmi krátkým investičním horizontem OZE přinesla rychlý výsledek. Německo se doslova „přes noc“ změnilo z dovozce elektřiny ve významného evropského exportéra. Tato realita ovlivnila podmínky na trhu s elektřinou nejen v Německu ale i širším regionu včetně Česka.

Hlavní příčinou drastického propadu cen silové elektřiny byla nejen zmíněná nízká cena emisní povolenky a s tím propojený rychle rostoucí přebytek výroby elektřiny ale i trh rozvracející mimotržní podpora OZE. Vše navíc zvýraznila i komoditní krize let 2015 a 2016. Elektřina se tak propadla od roku 2012 do jara 2016 z 55 EUR až na těžko uvěřitelných 20 EUR/MWh. Současně během tohoto krátkého období Německo začalo nově exportovat až 50 TWh elektřiny ročně a to bez ohledu na to, že tento přírůstek platil velmi draze německý spotřebitel v podpoře OZE a následně byla tato elektřina exportována za zlomek své skutečné ceny.

větrné elektrárny

Ilustrační foto

Posléze ale i Němci pochopili, že tudy cesta dlouhodobě nevede. Nejenže došlo k absolutní dezorientaci energetiky v celé Evropě, radikálně poklesla investiční aktivita napříč sektorem a začala se projevovat i nespokojenost evropských partnerů a velkých energetik. Ty ale i odborná veřejnost varovaly před tím, že energetika se dostala do pásma, které je ekonomicky zcela mimo rozumný přirozený reprodukční/investiční rámec. Pomalu se také začalo ukazovat, že Energiewende za níž stojí boom OZE, nikdy nebyla německým nástrojem v boji proti změnám klimatu ale hlavně prostředkem k odstavení paradoxně taktéž bezemisních jaderných elektráren. Výroba elektřiny z hnědého uhlí se fakticky nezměnila od roku 1990 a téměř žádné změny nevykazuje ani posledních deset let.

Celý draze vybudovaný přebytek produkce elektřiny (export) se tak stal jen dočasným „pupkem“ německé energetiky k umoření definitivního konce jaderných elektráren do roku 2022. Německo v tomto směru Evropu zcela obelhalo a samo sebe zesměšnilo. Vlastní cíle pro redukci emisí do roku 2020 zůstaly smutnou teorií nesmírně drahého úsilí celé poslední dekády. Němci také postupně pochopili, že z pohledu energetiky jsme už nyní mnohem blíže letům 2021 a 2022, kdy dle svého vlastního harmonogramu musí odstavit všechny své jaderné elektrárny, než se kdy zdálo. Přitom jaderné elektrárny s roční produkcí na 70 TWh jsou ale stále nadále pevnou součástí energetického mixu Německa a nahradit je bude velmi obtížné. Zvláště pak v situaci, kdy má dojít ke snížení emisí CO2 tj. odstavení především hnědouhelných elektráren a současně německá přenosová soustava pomalu nicméně zcela jistě přestává zvládat nápor připojení nových a nestabilních OZE, jejichž každoroční přírůstky musela tvrdě začít německá vláda omezovat.

Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v Německu v letošním roce. Více na: Energostat

Z výše uvedených důvodů Němci změnili strategii a umožnili evropským institucím přijmout reformu trhu EUETS a přísná emisní pravidla pro uhelné elektrárny, které mají fungovat v další dekádě. V mnoha ohledech byla dokonce přijata přísnější pravidla, než si Němci sami představovali. Tento proces byl velmi živý během celého roku 2017 a byl završen dohodou států EU ale i Evropského parlamentu a Evropské komise v prvním kvartálu 2018. Od té doby postupně nicméně velmi razantně roste cena povolenky CO2, když se posunula během jednoho roku z 6 EUR až k dnešním 21 EUR/t, tj. o 250 %. A to zřejmě ani zdaleka není pro následující roky konec.

Moje teorie „německého rozbřesku“ spočívá v předpokladu, že tato cena pro Německo nic neřeší. Němci nyní potřebují cenu ještě mnohem výše! Němci hledající východisko jak poměrně rychle redukovat výrobu elektřiny z uhlí ale zároveň si zachovat stabilní a flexibilní výkon. Dokonce si nad tím nyní láme hlavu již několik měsíců německá vládní odborná komise. Těžko ale bude mít hmatatelné výsledky, pokud je nepřinese sám trh. Němci tak potřebují cenu povolenky CO2 až někde mezi 35 až 45 EUR/t. Taková cenová úroveň může totiž přispět k přirozenému překlopení výroby uhelných elektráren v plynové, jejichž emise jsou méně než poloviční proti uhlí. Taková cena povolenky by plynovkám, poslední roky vymírajícím energetickým mamutům, navrátila statut rentability. Polila je živou vodou a to přesně Německo potřebuje.

Takto vzniklá cena elektřiny na úrovni okolo 60 EUR/MWh ale možná i výše, by alespoň částečně také „potržnila“ výkon nově vznikajících OZE, především větrných elektráren, po čemž se volá posledních deset let. Díky přechodu z uhlí na plyn by se tak Němcům podařilo nejen snížit emise CO2, ale i ospravedlnit na tržní úrovni také nově vznikající OZE. Splnění vize odstavení tak nechtěné jaderné energetiky by bylo obrovskou třešničkou na dortu. Dort to bude ale hodně drahý ač v disciplinovaném Německu doslova vymodlený. Spotřebitelé si sice budou muset znovu připlatit, ale nepochybuji, že uvnitř německé energetiky bude dál „žít příběh“ o dočasném navýšení cen a „konečném“ vítězství obnovitelné strategie. Co na to zbytek Evropy včetně ekonomicky slabších zemí, kterých se to dotkne, se Německo neptá a ani nikdy neptalo.

Stručně řečeno Německo opět překvapilo Evropu. Zdá se, že nenápadně překlopilo svou strategii z úplného odmítání trhu EU ETS k naopak plné funkčnosti včetně splnění původní myšlenky tohoto trhu, který měl především pomoci k zásadní změně struktury výkonu evropské energetiky od špinavých zdrojů k těm čistějším a nejlépe obnovitelným. S touto myšlenkou státy EU trh EU ETS už před více než deseti lety podpořily. Na reálné důsledky ale tenkrát zřejmě ani Evropa ale hlavně Němci a jejich ideologie postavená na odporu k jaderné energetice a rychlému boomu OZE nebyla připravena.

Jak se trh s emisemi na konci minulé dekády rychle vyšvihnul, tak stejně rychle „spadnul na hubu“. Nutno přiznat, že o natlučený nos se dost významně leč potichu postaralo právě Německo. Dnes je ale původní scénář vysoké ceny emisí znovu na stole. Dokonce ho v rámci reformy EU ETS znovu podpořila celá Evropa. Co je ale nejdůležitější, je fakt, že tentokrát bojový prapor EU ETS skutečně drží Německo.

V kontextu těchto změn pak scény a kulisy tohoto energetického příběhu v Evropě zapadají jako domino. Nelze nevidět nepřehlédnutelný zájem kancléřky Merkel a ruského prezidenta Putina o dokončení Nord Stream 2, tedy dalšího přímého propojení Německa s ruským těžařem plynu bez zbytečných teritoriálních komplikací, jimiž dnes mohou být jak Ukrajina, tak i další země východní Evropy. Nelze si také nevšimnout nedávno zveřejněných komentářů největšího německého vlastníka uhelných elektráren společnosti RWE. Tato společnost dávno prodala svou produkci elektřiny na roky 2019 a dál a zajistila si pro ni levné povolenky CO2 v předešlém období. Nyní ale RWE, ale evidentně i další obdobní velcí „znečišťovatelé“, řeší strategii po 2021. RWE to dokonce přiznala.

Vůbec tak nelze vyloučit, že právě tento fakt stojí za velmi rychlým nárůstem cen povolenky CO2 v roce 2018. Lze spekulovat, že už nyní na trhu řádí, protože ví, že v dlouhodobějším horizontu může být i dnešní cena povolenky CO2 docela „levnou“. Aktivita prvních odvážných kupců pak mohla strhnout i ostatní.



73 odpovědí na Německý rozbřesk

  1. Milan Vaněček napsal:

    Nenazval bych Vaší teorii německý rozbřesk, protože primární cíl Energiewende byl a je odstavení všech jaderných elektráren v Německu a přihraničí. Ale jinak souhlasim s Vaším názorem o nové německé taktice. Brzké tržní zrentabilnění plynu, větru a slunce pro výrobu elektřiny, silné zatížení uhlí (za tu devastaci přírody a zdraví obyvatel si to zaslouží) a při předpokládané ceně 60 Eur/MWh i tržní odstavování jaderných elektráren – to by znamenalo splnění cílů Energiewende neboť by současně nastal i silný pokles emisí CO2.
    Myslím si že Německo, podobně jako Trump v USA půjdou v energetice cestou která jim vyhovuje a malí se budou muset přizpůsobit. To je realita bez ideologického balastu.

    • Dopravák napsal:

      Primárním cílem Energiewende bylo zbavení se fosilních a jaderných zdrojů. Nikoliv pouze jaderných, jak píšete. To nás tady mírně řečeno balamutíte. Račte si najít definici Energiewende v odborném časopise nebo tady na serveru OEnergetice nebo Wikipedii. Pro Vaši informaci i zemní plyn je fosilní palivo.
      Vy tomu říkáte změna taktiky, já tomu říkám upuštění od prvního ze dvou základních cílů Energiewende. Protože přechod k plynu není nic jiného než návrat k fosilnímu zdroji, byť má nižší emise CO2. A cena plynu může být velmi variabilní v příštích letech. Těžko odhadnou jeho cenu za 2, 3 nebo 5 let. Ani bych se nedivil, pokud by Německo pod ekonomickým tlakem bylo více méně nuceno upustit i od druhého cíle Energiewende. Když to řeknu Vaší terminologií, tak půjde opět o změnu taktiky.
      Tohle co se teď děje v Německu předvídala většina lidí z oboru energetiky. A nejen u nás, ale i v samotném Německu. Kdysi u nás na fakultě mělo přednášku několik expertů energetiků z Německa. Již tehdy měli velkou obavu z toho co přichází nyní. A bude to i vodítkem pro ostatní země jak plánovat energetickou politiku a skladbu zdrojů. Oni totiž ti energetici co to vystudovali mají jednu výhodu, neskočí totiž na lep kdejakému pisálkovy (může být i politik, ideologický fanatik, podnikatel) co by se rád přiživil na dotacích. Jako jeden z příkladů mohu uvést Francii. Kde Macron po volbách chtěl zavírat jednu jaderku za druhou… Dnes již cíle samozřejmě přehodnotil. Čína už také pomalu vystřízlivěla z fotovoltaické euforie. Japonsko, stát který zažil tři jaderné katastrofy, obnovuje provoz jednoho reaktoru za druhým. Jižní Korea také pomalu přehodnocuje své plány od upuštění od jaderné energetiky.
      Když jsem občas nahlédnu, tak pod každým článkem se Vám lidé co tomu rozumí snaží vysvětlit souvislosti. Vy, odborně vzdělán na základě PR článků od firem zainteresovaných v OZE ovšem tvrdíte a budete tvrdit opak, tak jako ještě několik podobných „odborníků“ zde.
      Podobné články jako je tento budou stále častější. Pak si můžeme vsadit na to, kdy Německo pod ekonomickým tlakem změní taktiku i u druhého cíle Energiewende. Tj. odstavení jaderek z provozu. Ta první změna nastává pomalu nyní.
      Kde jsou ty časy, kdy se věřilo, že Německo do roku 2050 ustojí ztrojnásobení instalovaného výkonu všech možných OZE a ještě k tomu vybuduje gigantickou flotilu decentrálních baterek pro stabilizaci sítě… Výrobci větrných turbín mají dnes těžkou krizi, protože nové rozdělování podpory formou aukcí není pro investory tak atraktivní a vede to k zastavení řady projektů. A to by měl růst instalovaného výkonu zrychlovat any se naplnily cíle Energiewende, neb termín odstavení jaderek je za dveřmi… Má se spotřebitel a zejména průmysl v Německu na co těšit… Nejen, že bude muset platit na léta dopředu zasmluvněnou podporu stávajících OZE, ale teď se přidá i vysoká cena silové elektřiny.
      Zrovna u Vás mi ale zaráží s jakou lehkostí jste přijal „změnu taktiky“ Německa v něčem tak důležitém jako je Energiewende. Ne každý hold má na to, aby pochopil celý tento obor a dokázal se na to nezaujatě dívat z různých perspektiv. Nebojte se, nikdo se Vám smát nebude.

      • Michal Šnobr napsal:

        Budu rád, když se pod tenhle směšný výplod podepíšete. Tím by bylo dobré začít.

        • Dopravák napsal:

          Pane Šnobre, chápu Vaše nepochopení mého příspěvku. Je to spíš příspěvek v osobní rovině. Účelem příspěvku nebylo technicky argumentovat. Tuto fázi mám s panem Vaněčkem již dávno za sebou. Tehdy pan Vaněček nebyl ochoten připustit postupné zadrhávání se německého projektu Energiewende. Stále jen dokola argumentoval pokrokem a nekonečným poklesem cen všech moderních technologií a zcela ignoroval ostatní technické, ekonomické i v některých případech ekologické souvislosti. Z tohoto důvodu považuji věcnou diskuzi s p. Vaněčkem za ztrátu času. Podepsání příspěvku není nutné. Stejně mi neznáte.

          • Milan Vaněček napsal:

            Nepamatuji se že bych někdy diskutoval s nějakým dopravákem. Asi mění nicky když je třeba.

        • Dopravák napsal:

          Ještě mi pane Šnobre dovolte jednu poznámku. Až nyní, po tom co jsem si pročetl Vaše názory ohledně fungování energetiky na jiných serverech jsem pochopil Váš příspěvek k mému komentáři v širších souvislostech. Podle toho co píšete jinde na internetu jste investoval do akcií ČEZu a nyní máte velkou obavu ze zvažované investice do nových jaderných zdrojů u nás a tím i možného snížení cen akcií firmy a snížení dividendy. No, těžko od Vás očekávat nezaujatý relevantní názor. Nesdílím ani Vaši představu budoucnosti nejen naší energetiky ve stylu Energiewende. Nesdílím rozhodně ani Vaši představu, že energetika má zejména generovat zisk investorům a akcionářům. Tato představa právě přivedla Německo tam kde je nyní. Hlavním úkolem energetiky je, aby zajistila stabilní dodávky levné a bezemisní energie. Zisk investorů na úkor stability dodávek a výrazného nárůstu cen energií je špatně nejen pro průmysl. Budu i nadále podporovat ty politiky, kteří nebudou českou energetiku plánovat/poškozovat podle maximalizace zisku pro nějaké minoritní akcionáře. Budiž Německo varovným příkladem pro ČR.

          • Michal Šnobr napsal:

            Pane, je mi líto ale s lidmi, kteří jsou na tom mentálně tak, že se nedokáží podepsat nediskutuji až už vůbec ne na takovýchto fórech. Pana Hájka i pana Wágnera znám, nemusím s nimi souhlasit ale je pro mne čest si s nimi názory vyměnit.

      • Jan Veselý napsal:

        Cílem Energiewende je ve výrobě elektřiny 80% podíl OZE v roce 2050. S tím, že jsou stanoveny postupné cíle a nyní se podíl OZE mírně předbíhá oproti plánu. Co kdybyste se nejdříve v problematice vzdělal sám? Třeba tady.
        Nadáváte jinému, že věří něčí PR, ale sám jste nalítnul a mockrát. Jinak se ta směs nepravd nedá nazvat.

    • Carlos napsal:

      Německo bych s USA nesrovnával v tomto, SRN má dlouhodobě konstantní strategii, USA se točí jak Crookesův mlýnek podle toho kdo je u kormidla a Trump je slov v porcelánu.

      Přizpůsobení se malých by nemuselo být zase tak žhavé, klidně to může skončit tím že se u nás ty JE postaví, nebo že se začne se zplyňováním uhlí v podzemí, nebo klidně může dojít opravdu k rozvoji HDR, máme nějaké alternativy a částečné alternativy k Německému postupu. Na co bychom se ale měli zaměřit asi každopádně jsou PVE a změnu podmínek tak, aby se solární systémy staly velmi zajímavými pro majitele budov.

      • Jan Veselý napsal:

        USA nemá a nikdy nemělo státní energetickou politiku. Ta je totiž řešena na úrovni jednotlivých států. A Trumpa v energetice už v USA stejně nikdo nebere vážně.

  2. Martin Hájek napsal:

    Já mám tedy tentokrát úplně jiný názor. Nejde o žádný plán, Německo prostě doběhl vývoj a začíná sklízet trpké plody. Současný nárůst cen elektřiny a cen povolenek bude pro Německý průmysl devastační, zejména pro energeticky náročný chemický průmysl. Německo má jedny z nejvyšších emisí CO2 na hlavu v EU a vysoká cena povolenky nemůže být v jeho zájmu už proto, že Německo bude povolenky muset masivně dovážet. Vysoká cena povolenky je živou vodou především pro Francouzskou EDF, nikoliv pro německé utility a stattwerke. Cena na úrovni 35 Euro sice začne rychle potlačovat elektrárny na černé uhlí, ale práh bolesti pro hnědé uhlí leží ještě podstatně výše. S ohledem na vysoký podíl černého uhlí v mixu bude v EU opět jednoznačně nejtvrději postiženo Německo a Polsko, protože skutečně do roku 2030 musí velká část této výroby zmizet s ohledem na emisní strop v EU ETS. Německá uhelná komise je ve skutečnosti výraz zoufalství a snahy zachovat si tváři na dalším COPu, kde všichni budou chtít slyšet, co chce Německo dělat a protože Němci nemají žádnou publikovatelnou odpověď, tak budou říkat, že mají komisi, která to určitě všechno vyřeší. Mimochodem jak možná víte, Evropská komise už uvažuje o navýšení cíle redukce emisí do roku 2030 ze 40 na 45 a možná i více procent. Kancléřka Merkelová se už nechala slyšet, že „z těchto návrhů (Komise) není příliš šťastná. A ještě jedna zásadní věc. Kancléřka v poslední době hovoří o Verkehrswende. Německo si z hrůzou uvědomilo, že mu může totálně ujet vlak v automobilovém průmyslu respektive elektromobilitě a to už samozřejmě svítí červená kontrolka i na kancléřství. Tohle teď bude nejspíš priorita a zbytek jsou jen hry jak problém kopnout na další vládu, protože žádné rozumné řešení nemá, takže zbývají jen kvadratury kruhu. Navíc Energiewende naprosto selhala co se týče tvorby exportně orientovaného průmyslu. Fotovoltaika už zemřela a průmysl větrníků se zmítá v obrovských problémech a propouští. I to je faktor rozhodování. Německo Energiewende tiše odpíská a brzy se k ní nikdo nebude hlásit a vyhlásí Verkehrswende, pod kteroužto záminkou nalije miliardy do svých automobilek, aby posílilo jejich pozice.

    • Kolemjdouci napsal:

      Muzete prosim pane Hajku uvest verohodny zdroj Vaseho tvrzeni zde, ze pry EK zvazuje zvyseni cile reduce emisi ze 40% na 45% nebo vice do r. 2030? Nejak jsem to nezachytil, dekuji.
      Co se tyce aut, emisi a SRN, v zari se vlada bude muset rozhodnout, zda se spokoji v Dieselgate pouze se sw updaty nebo bude trvat na drazsim ale ucinnejsim hw reseni.

      • Dopravák napsal:

        Neřešte detaily. Jestli 40 nebo 45 procent není až tak podstatné. Důležitější jsou logické souvislosti, které pan Hájek zapracoval do svého odhadu. Kterýžto je logický a přesně v kontextu toho co se děje v energetice v posledním roce.

      • Martin Hájek napsal:

        Miguel Arias 10.7. oficiálně sdělil: Our initial calculations suggest that the European Union could consider raising the level of ambition and increase its target from the current 40% to slightly over 45% by 2030. But this is something that will become clearer in the autumn. Zdroj stránky Komise: http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-18-4447_en.htm

    • Michal Šnobr napsal:

      úplně přesně vlastně netuším s čím nesouhlasíte. Že to není plán ale soubor samovolných fakticky vynucených kroků trochu zoufalé německé energetické politiky? Možná ano, ale také trochu ne. NS2 je plán, opustit Polsko v odporu k EU ETS a přejít na druhou stranu byl taky jasný záměr/plán. Dalo by se pokračovat … tak či onak vlastně je to celé nepodstatné zda je to plán, čili poloplán, či vynucený plán atd. Ve zbytku výhrad vlastně jen potvrzujete to co v textu píši: uhelná vládní komise je zoufalá, Energiewende selhala atd. takže vlastně nechápu …

      No a pak jste mne až trochu urazil. Fakt si myslíte, že nevím pro jaké zdroje a pro které utility je vysoká cena povolenky jako živá voda? 🙂 🙂 🙂

      V každém případě díky za reakci

      • Martin Hájek napsal:

        Nesouhlasím vlastně jen s jednou věcí, že je to plán, že Němci nějak otočili, ale přijde mi to poměrně důležité. Německo totiž nečekaně přišlo o svou roli faktického tvůrce evropské energetické politiky, tak trochu se jim to celé vymklo z rukou. Bylo to jasně vidět i v cíli OZE, kdy Němci byli srozuměni s cílem 30 %, ale nakonec odsouhlasených 32 % je i na ně moc. Sice s Německem byla blokační minorita a cíl 30 % bylo možné udržet, ale Němci se jí neodvážili využít, protože by byli v jednom pytli s „barbary z východu“. Fakticky velmi podobně to proběhlo při revizi směrnice EU ETS a hlavně nastavení MSR. Pak jsem se snažil dokumentovat, že se nic nezměnilo a vysoká cena povolenky se Německu dál nehodí, ale prostě obětovalo své zájmy svému image hodné zelené země bojující s klimatem. Teď samozřejmě nesplní ani jeden z cílů roku 2020 (nejen národních, ale ani těch evropských) a budou mít z ostudy kabát. Ale než ty statistiky vylezou, tak už bude v Berlíně zase jiná vláda :-).

        • Michal Šnobr napsal:

          No jasně. Zase ale musím konstatovat, že nesouhlasíte jen s interpretací resp. názvem něčeho co vy ani já vnímáme úplně stejně. Ta „otočka“ pro mne spočívá v tom, že Německo bylo dlouho odpůrcem EU ETS a velmi mu z popsaných důvodů vyhovovala povolenka za 3 EUR/t. Následně otočilo a nyní „počítá“ (dobře, chcete-li „musí se smířit s vysokou cenou povolenky“), tak aby úplně neztratilo tvář lídra boje proti změnám klimatu, což má pro Německo politickou ale evidentně i sociální hodnotu. Polsko je například nadále velký odpůrce EU ETS. Ano, Německu při odstoupení od jaderné energetiky už nic jiného než EU ETS a switch uhlí->plyn nezbývá. Bez toho by ztratili tvář úplně. To ale z mého textu také jasně vyplývá. Že to bude pro Němce nesmírně drahé a že se to Německu nehodí? To také konstatuji a že se do řešení této situace dostalo Německo samo. Také. Že nesplní cíle 2020 píši také a že bez přechodu na plyn (kamarádství s Putinem) nesplní ani cíle 2030 píši také.

          S jednou věcí ale nesouhlasím zásadně já. Že Německo přišlo o roli tvůrce evropské energetické politiky? Naopak ! Znovu a znovu se ukazuje, že cokoli Němci udělají a je jedno zda je to pitomé, chytré, ideologické atd., vždy do toho z titulu své geografické polohy a ekonomické síly zatáhnou všechny kolem. Tentokrát je to o ceně EUA a ceně elektřiny, čímž nepochybně znovu otáčejí kormidlo evropské energetiky. Vracíme se na podruhé k ideím, které už tu byly před 10 lety a pak i pod sílou Německa selhaly.

          Opravdu mi váš nesouhlas připadá spíše jako souhlasná argumentace potvrzující onen vývoj jen z jiného úhlu pohledu, ale OK. Smiřuji se s tím: nesouhlasíte. Díky

          • Martin Hájek napsal:

            Diskuse je už trochu nepřehledná, reaguji na poslední reakci pana Šnobra na mě. Myslím, že už jsme ve shodě. Nemyslel jsem to tak, že Německo přišlo o vliv na tvorbu evropské energetické politiky, to v žádném případě. Posun je v tom, že Německo bylo donedávna schopné ji nejen ovlivňovat, ale fakticky kontrolovat a řídit přesně tím směrem, který se Němcům hodil podle známého hesla: „Co je dobré pro Německo je dobré i pro Evropu.“ To už dnes neplatí a základním důvodem je, že všechny země na západ, sever i jih od Německa odstupují od uhlí a jeho využívání hodlají nejpozději do roku 2030 administrativně zakázat (Španělsko je specifický případ). Německo stále mohlo svůj směr prosadit, ale muselo by se otevřeně spojit s novým členskými státy EU, protože ty jediné ještě s uhlím dlouhodobě počítají. Jenomže Německo se jich „štítí“ a nechce přijít o svůj pracně budovaný zelený image. Ale ve chvíli, kdy začne debata o dalším zpřísnění cíle emisí do roku 2030, tak Německo možná bude muset hodit svůj zelený image za hlavu, protože to „smrdí“ 50+ Eury za povolenku.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Přesně toto jsou jediné věci, ve kterých, stejně jako Martin Hájek, s Michalem Šnobrem nesouhlasím. Němcům se dnes vysoké ceny povolenek podle mě hodí ještě méně než kdykoliv předtím. Uhlí jim pomáhalo snižovat cenu elektřiny pro spotřebitele, ale i tak se dostala blízko mezí únosnosti. I současná cena povolenek je vystřelí ještě o hodně výše. A skoro si nedovedu představit, jaké by musely být, aby byla splněna představa Michala Šnobra o ceně povolenek takové, aby plyn ekonomicky vytlačil uhlí (tedy cena z plynových zdrojů, která roste s cenou povolenek také, byla nižší než u hnědého uhlí). V tomto případě si myslím, že ani bohatý a disciplinovaný německý spotřebitel by takovou situaci neustál. Zvláště, když by mu celá ostatní Evropa předhazovala, jak je neekologický a jak pořád intenzivně pálí fosilní paliva a vypouští CO2.

          • Michal Šnobr napsal:

            Pane Wágnere, je mi líto ale zřejmě jste nepochopil podstatu textu. Nebo jste ho nečetl. Nikde v tom textu není napsáno, že se Němcům vysoká cena povolenky hodí. Samozřejmě že se nehodí, protože to bude znamenat další zdražení již tak drahé energie pro malé spotřebitele ale tentokrát i pro průmysl. Celý text je naopak o tom, že Němcům už nyní zbývají po předešlých iracionálních, neodborných politicko-ideologických zásazích do náročné energetiky jen samá špatná řešení. Pokud chtějí Němci odstavit jaderné elektrárny a uchovat si tvář v oblasti ochrany klimatu není jiná šance než akceptovat vysokou cenu povolenky na EUETS, vysoké ceny silovky a přizpůsobit tomu energetický mix tj. využít této situace k přechodu mezi uhlím a plynem. Jestli na to bude stačit 60 EUR/MWh nebo jiná cena je diskuze úplně na jiné úrovni. Je to odvislé nejen od ceny povolenky ale i ceny komodity a další parametry. Že v tomto směru Německo už koná je zřejmé. S NS2 jdou proti zájmům mnoha členů EU ale i USA a přesto tento projekt tlačí hlava nehlava.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Šnobre, myslím, že já i Martin Hájek patříme k lidem, kteří si předtím, než se pustí do diskuze, text pozorně přečtou. Zvláště, když je to text psaný s rozmyslem a racionálně, což ten Váš určitě je. Myslím, že by to mohla potvrdit řada seriozních diskutujících zde. Přesto jsme oba nabyli dojmu, že považujete německé přistoupení na vysoké ceny povolenek a tím i vysoké ceny silové elektřiny za promyšlenou a do budoucna obrácenou taktiku a plán (byť zvolený po předchozích iracionálních rozhodnutích). Jsem rád, že se vyjasnilo, že tomu tak nejspíše není a že i v tomto směru posuzujeme chování Německa všichni tři podobně. Víte, přednáším nejen na vysoké škole, ale i středoškolákům a veřejnosti. Hodně také píši populární články o vědě. Když se mi stane, že několik studentů a posluchačů, o kterých vím, že jsou to přemýšlivý lidé a snaží se věci pochopit, řeknou, že v mém textu či přednášce něco pochopili jinak, než jsem to myslel, budu alespoň uvažovat, jestli jsem to nevysvětloval nejasně. V každém případě Vám moc děkuji za seriozní reakce v diskuzi. Mou úctu má každý autor článků, který v diskuzi s respektem reaguje na příspěvky. A to Vy děláte.

          • Michal Šnobr napsal:

            Samozřejmě že mne mrzí, že text nebyl pochopen od lidí jako vy. Nicméně některé připomínky od pana Hájka ale i od vás mi opravdu přišli jako „nedotažené“ prvoplánově kritické i když ve své podstatě potvrzují obsah textu tak jak byl míněn a jak jsem ho napsal. Proto jsem se ozval. Přiznávám, že jsem dal možná více důrazu na čtivost „pro investory“ v energetice a nikoli oborníky v energetice, za které vás i pana Hájka považuji. Jak jsem již napsal, podstatou textu bylo ukázat „čtivě“ vývoj německých rozhodnutí, které dovedly nejen Německo ale i celý region do „nezdravé“ nestability a neřeším zd aje lepší OZE, jádro atd. Beru ta rozhodnutí jako fakt v nějakém konkrétním mnoha okolnostmi vymodelovaném prostředí. Jedním ze zásadních problémů byla pak volatilita a obtížná predikovatelnost ceny elektřiny v delším období. Od roku 2017 se to ale dle mého změnilo a to zásadně. Němci jsou v pasti a tak jsou po delší době „investorsky“ čitelní. Já jsem investor (nestydím se za to) a na toto jsem vsadil ale i nadále vsázím. To je vše. Přeji vám pěkný den a děkuji za pěkná slova v předešlém komentáři. p.s. příště musím více počítat s tím, že se do mne zakousnou energetičtí vlčáci (skuteční odborníci) 🙂

  3. Vladimír Wagner napsal:

    Pan Šnobr velice pěkně popsal velice tragickou situaci v německé energetice a její velice problematickou a nepříliš radostnou budoucnost. Ovšem v jednom směru bych si s nim dovolil nesouhlasit a naopak se přikláním k názoru Martina Hájka. Nejde o žádný plán, ale čistě výraz bezradnosti v době, kdy německé politiky dohonila realita. A teď, co slíbili němečtí politici v rámci Energiewende:
    1) Zavřou jaderné elektrárny a odstoupí od jaderné energetiky – to jediné plní a splní.
    2) Zvýšení cen pro spotřebitele a průmysl bude omezené a pouze na krátkou dobu, pak levné obnovitelné zdroje ceny sníží. – Naopak zvýšení cen je dramatické a je a bude dlouhé.
    3) Jisté omezené zvýšení cen elektřiny bude kompenzováno tím, že budou Němci zelení lídři a špičky v omezování emisí CO2. – Realita je diametrálně odlišná.
    4) Boom obnovitelných zdrojů přinese rozvoj průmyslu v této oblasti a velký počet pracovních míst. – Realitu popsal pan Hájek.
    Jaká je tak proti tomu realita:
    1) Už teď je cena elektřiny pro spotřebitele v Německu nejvyšší v Evropě a i pro průmysl je vysoká.
    2) Pokud ceny povolenek nadále porostou, bude se cena elektřiny mimo období intenzivního stabilního větru a maxima slunečního svitu intenzivně zvyšovat.
    3) Pokud má cena povolenek dosáhnout toho, aby plyn převálcoval hnědé uhlí, musí být hodně vysoko. Připomínám, že povolenky musí nakupovat i plynové elektrárny, sice jen polovinu na MWh než uhelné, ale ceny elektřiny z plynových elektráren porostou také. Pokud by měla platit vize pana Šnobra o ekonomickém převálcování uhlí plynem pomocí ceny povolenek, tak to nebude 60 EUR/MWh, ale mnohem více.
    4) Pokud budou cenu určovat plynové bloky, které způsobem popsaným panem Šnobrem vytlačí uhlí, tak ty budou tak na hraně rentability a vydělávat budou tak pouze ty, které se dostanou co nejlevněji k plynu.
    5) Větrné turbíny a fotovoltaika mají své garantované dotované ceny.
    6) Jedinými velmi hodně vydělávajícími zdroji budou jaderné a vodní . Takže, jak píše pan Hájek, je to ideální stav pro Francii a EDF. A také pro Temelín a Dukovany. Nebo také Slovensko, které po spuštění dostavby Mochovců bude mít dominantní část elektřiny z jádra a vody.
    7) Plyn sice nahradí uhlí, takže v tomto ohledu klesnou emise na polovinu, ale pořád budou značné. Ovšem jaderné bloky bude také muset z větší části nahradit plyn a tedy v této části naopak dojde ke vzrůstu emisí. Celkově tak pokles emisí CO2 nebude nijak světoborný a určitě se ani pak nebudou mít Němci čím chlubit. Zároveň se ovšem dramaticky zvýší dovoz plynu z Ruska, i když Zelení naopak deklarovali jako cíl Energiewende snížení závislosti na tomto dovozu.
    8) Jak správně píše pan Šnobr, zařazování nových fluktuujících obnovitelných zdrojů už naráží na limity, které jim poskytuje síť a nedá se čekat nějaký rychlejší pozitivní posun v této oblasti.
    9) Nedá se čekat, že by se poplatky, které musí platit spotřebitel a průmysl, za OZE dotace snižovaly. V době ideálně větrné a/nebo sluneční budou pořád ceny na silové burze nízké, občas i záporné. Vysoké budou naopak v době, kdy obnovitelné zdroje dodávají spíše méně. Zhoršovat to bude i to, že kromě Němců a Dánů i jejích sousedé staví pouze větrníky a fotovoltaiku. Ve větrné době nebude kam elektřinu vyvést.
    10) Bude třeba zaplatit vedení, která přenesou elektřinu ze severu na jih, baterie pro regulaci sítě a spoustu dalšího zařízení. I to bude muset německý spotřebitel zaplatit.
    11) Němci i ostatní budou mít srovnání mezi tím, jak vypadají výsledky elektroenergetiky ve Francii a Německu.
    V každém případě budou nejbližší roky opravdu zajímavé a opravdu si nejsem jistý, jak Němci výsledky své Energiewende skousnou. Ceny totiž budou násobně velké a velká část peněz německých spotřebitelů skončí v zahraničí ve formě velmi lacině vyvezené dotované větrné a fotovoltaické elektřiny. A pořád budou těmi nejšpinavějšími v Evropě.

    • Milan Vaněček napsal:

      Pan Wagner zase zcela mystifikuje a straší. Píše o Německu jako o zemi která nemá přebytkový rozpočet i přes financování milionů migrantů. Píše o Německu kde spotřebitelé platí za elektřinu více než my. Opak všeho je pravda, stačí srovnat výši platů s cenou, stačí sepodívat na ziskovost průmyslu. Pan Hájek stále píše jak krachuje.
      Nechte už té Vaší lobystické propagandy a diskutujte technické věci. Ty jdou spočítat a namodelovat. I část ekonomie lze spočítat, zde ale často destruktivní vliv politiků znemožňuje spočítat budoucí vývoj.
      Z technického hlediska nepochybuji, že Němci dovedou vývoj energetiky spočítat tak aby byl pro NĚ udržitelný a pro NĚ výhodný a že mají největší politickou a hospodářskou sílu v EU to i realizovat, ať si jakákoliv loby štěká jak chce.

      • Ondra napsal:

        Pane Vaněčku průmysl se neptá kolik je cena elektřiny v poměru k platům. Průmysl zajmá konečná ceny elektřiny v absolutní výši protože jim vstupuje do ceny produktů. Jestli poroste cena elektřiny jak roste teď tak se energeticky náročný odvětví odštěhujou z EU protože by na globálních trzích nebyly cenově konkurenceschopný (pokud teda EU nevymyslí nějakou speciální daň za uhlíkovou stopu pro produkty importovaný do EU aby měl zdejší průmysl šanci aspoň tady). Ve výsledku tak EU ostrouhá a záchrana planety se konat nebude protože se emise jenom přesunou jinam 🙁 Teď si z dovolením dovolím použít Vaše „tož tak“.

        • Dopravák napsal:

          S Vaněčkem jakákoliv věcná diskuze postrádá smysl. Na to časem přijdete.

        • Milan Vaněček napsal:

          Ondro psal jsem o spotřebitelích a ceně, ne o průmyslu. Před pár dny zde byl graf o cenách elektřiny v EU pro průmysl. Cena without tax plus minus pro všechny země stejná. Ale zisk průmyslu je dán především vývozem investičních celků spolu s know how. Toho vyváží Německo do Číny hodně, s velkým ziskem (i robotizaci výroby fotovoltaických panelů) a tak si klidně může dovolit kupovat od číňanů nejlevnější (s nepatrnou marží) fotovoltaické panely na světě.
          Bohužel jsme investiční celky vyváželi za první republiky, teď už většinou vyrábíme součástky, montujem je pro zahraniční vlastníky a jsme velkosklad Evropy.
          Tož tak.

          • Ondra napsal:

            Pane Vaněčku psal ste jak o spotřebitelích (chápu že ste tím myslel spíš domácnosti) tak ale i o průmyslu: „Píše o Německu kde spotřebitelé platí za elektřinu více než my. Opak všeho je pravda, stačí srovnat výši platů s cenou, stačí sepodívat na ziskovost průmyslu“.
            Navíc nejde jen o Německo a konkurenci v rámci EU a celej průmysl není jenom vývoz linek na výrobu panelů a dovoz levnějších panelů z Číny. Sice EU =/= Německo ale Německo svou velikostí a ekonomikou zásadně ovlivňuje celou EU takže rakotovej růst cen elektřiny dopadne taky na okolní země. Navíc současnej růst se projeví se zpožděním protože firmy mají běžně minimálně na rok (někdy i víc) zafixovaný ceny ale jak jim doběhnou původní smlouvy tak jim platba za silovku stoupne klidně o 30, 50 nebo i o 100 % (záleží kdy si původně zafixovali cenu a jak se bude cena ještě vyvíjet).
            Taky nejde jenom o vývoz ale jestli cena elektřiny poroste v Evropě dál a dál tak se bude zboží pro domácí trhy nahrazovat dovozem a z komínů se bude čoudit někde jinde ve světě. Takže tak.

        • Jan Veselý napsal:

          „pokud teda EU nevymyslí nějakou speciální daň za uhlíkovou stopu pro produkty importovaný do EU“
          Souhlas, jsem pro. To mělo být už dávno, stejně jako požadavek, aby importéři plnili základní podmínky ohledně ochrany pracovníků, ochrany životního prostředí, … A kdo neplní, tomu napařit pořádné clo.

    • Michal Šnobr napsal:

      Znovu! Nikde není napsáno, že jde o plán. Naopak text píše o zcela bezvýchodné situaci Německa, které samo sebe zahnalo díky iracionálním politicko-ideologickým rozhodnutím do kouta a při dodržení závazků odstavení jádra a snížení emisí nemá Německo nyní jinou šanci než akceptovat vysokou cenu EUETS a zařídit se podle toho tj. využít této situace k přechodu z uhlí na plyn a s tímto příběhem to německým spotřebitelům (stejně ideologicky jako v minulosti prodali boom OZE) to prodat.

      Pro mne jako investora je na tom zajímavé a to je podstatou celého textu právě to, že Německo je v pasti a fakticky bezvýchodné situaci, která má už jen jedno řešení. Tím je pro mne zase po dlouhé době cena elektřiny v delším horizontu predikovatelná. To je vše! Ano když zruší závazek odstavit jádro, bude to jinak, ale nemyslím, že právě toto Německo udělá.

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Šnobr, chtělo by to mít insider information z německých ústavů které energetickou situaci modelují a vyhodnocujou. Ti dají vstupní informace politikům, ti pod tlakem velmi různorodých lobystů rozhodnou (tedy stanoví cíle).
        Jinak kdyby Německo předčasně neodstavovalo své JE tak by energiewende běžela jako dobře promazaný stroj, byla by ovšem roztažena do delšího časového období. Tak jak to bude ve Švýcarsku, Švédsku i dalších vyspělých zemích EU.
        Nejsem si jist zda odstavení uhlí proběhne v Německu tak rychle, jak myslíte, opět ekonomičtější by bylo pozvolné odstavování. V prosinci uvidíme, chápu že jako investor by jste to rád věděl dříve.
        Když se na to podívám ze svého hlediska, jako člověk 70+, tak vidím že rozhodnutí Německa odejít od jaderné energetiky německému hospodářství a vědě prospělo a naopak Francie má potíže se svou přebujelou jadernou energetikou, jak bylo vidět již několik zim za sebou a jak je vidět s výstavbou nových JE (ale to již diskutuji bod 11 pana Wagnera výše).

      • Vladimír Wagner napsal:

        K první části jsem se vyslovil už výše. Ani já si nemyslím, že by Německo nyní zrušilo odstavení jaderných bloků v roce 2022. Budou se snažit optimalizovat odstavování a co nejvíce k tomuto roku posunout klíčové bavorské bloky jako je Isar 2. Pro svůj názor mám tyto důvody:
        1) Takové rozhodnutí by muselo padnout nyní. Současná politická reprezentace (celoněmecká i bavorská) to udělat nemůže, protože to byli oni, kteří razantně propagovali Energiewende a odchod od jádra. Pokud by to odstavení jádra v roce 2022 zrušili, tak padne jediný cíl Energiewende, který zatím opravdu plní. Bylo by to přiznání totálního krachu Energiewende, a to si opravdu nemůžou dovolit. Proto také jediná strana, která má racionální energetickou koncepci i s prodloužením fungování jádra v Bavorsku je AFD (ta je mimo establishment a nikdy nebyla propagátorem Energiewende).
        2) Provozovatelé jaderných bloků s odstavením počítají, tomu jsou podřízeny údržba, nákup paliva i získávání a udržování personálu. To nelze bez ztrát a nákladů najednou změnit. Zvláště, když by prodloužení bylo jen na relativně krátký čas a s hrozbou, že politici kdykoliv své rozhodnutí změní (jako se už několikrát stalo).
        Ohledně dlouhodobé predikce ceny bych příliš nesdílel Váš optimismus. Co je patrně jisté, je vysoká cena. Jak vysoká reálně bude, závisí na tom, jestli Německo plánuje opravdu to, co předpokládáte. Pokud ano, tak bude oproti minulým letům až astronomicky vysoká.
        Co lze však také předpovídat, je nemožnost (ekonomická nevýhodnost) pro Česko kopírovat německou cestu. Česko nikdy nebude mít takové páky, aby si od Rusů zajistilo přímou cestu co nejlevnějšího plynu a německým plynovkám tak využíváním dovezeného zkapalněného plynu z USA a i toho plynu ze stejného Ruska tak konkurovat nemohou. Stejně tak to platí o našich větrnících ve srovnání s německými na severu. Jediná cesta, jak efektivně a ekonomicky tomuto vývoji odolávat je pro nás jaderná energetika. Tedy co nejlepší péče o Temelín (zde je opravdu škoda, že se nepostavily čtyři bloky, jak se původně plánovalo) a Dukovany, aby vydržely a co nejlépe fungovaly co nejdéle. To budou ty kvočny snášející ve Vámi predikovaných podmínkách zlatá vejce. A uvažovat (ale nejen, i realizovat) o výstavbě dalších bloků.
        Zajímavé tak je z tohoto hlediska, jak se projeví současný vývoj právě v oblasti úvah o nových blocích. Základní ekonomická námitka byla predikce, kterou zastávala většina nejen našich ekonomických „odborníků“, že ceny silové elektřiny budu již pořád nízké, pokud se nebudou neustále vice a více snižovat. A tedy nemá cenu jaderné bloky stavět, když nebude odpovídající cena elektřiny. Podle Vašich predikcí však budou Mochovce i Olkiluoto a Flamanville nakonec velmi úspěšné projekty a ponesou zlatá vejce. Ještě lépe na tom budou Paks či Hanhikivi , pokud se je podaří dokončit podle plánu, v plánovaném čase a za plánovanou cenu (to pochopitelně není jisté a už dopředu souhlasím, že stále jsou to projekty se značným investičním rizikem).

      • Jan Veselý napsal:

        Máte pravdu v tom, že pro Německo už není cesta zpět. Prostě se budou instalovat další OZE a bude se třeba něčím doplňovat. Taky je jasný první cíl na odstřel – hnědouhelná energetika. Mají nejvyšší měrné emise CO2 (25% výroby, 50% emisí CO2) a špatný profil výroby, většina elektráren má problém s regulací výkonu, stále častěji svou výrobou překážejí. Zvýší se tím i vnitrodenní rozdíl mezi maximem a minimem ceny, což bude stimulovat i rozvoj akumulace.
        A ano, pro budoucnost to přináší výhodu zdrojům na plyn. Můj tip – paroplyn s bateriovou akumulací na několik hodin výroby pro lepší regulovatelnost a lepší provozní parametry. Nebo kogenerační motorgenerátory přímo v místě spotřeby. Dlouhodobě je u nich možnost přejít na syntetická paliva nebo biopaliva 2. či 3. generace. A je třeba smířit se s tím, že nebudou páteří energetiky, ale budou na oněch problematických posledních 20%.

        • Milan Vaněček napsal:

          Samozřejmě pro Německo není cesta zpět a Němci ji nechtějí. Budou pokračovat v rozšiřování OZE. I pan Wagner který před lety tvrdil že v Bavorsku se teprve uvidí, že Němci JE tam neodstaví, už dnes tvrdí opak.
          Tož tak.

        • Martin Hájek napsal:

          Jste úplně mimo. Hnědouhelná energetika rozhodně v Německu není první cíl na odstřel, ekonomicky ani sociálně. EU ETS je nastavené tak, že do roku 2030 eliminuje valnou většinu výroby elektřiny z černého uhlí. S tím Němci nebudou schopní nic moc udělat, to je realita a ekonomika. Ovšem za této situace už si ze zjevného důvodu nebudou vůbec moci dovolit nějaké národní akce proti hnědému uhlí, které má ekonomicky daleko tužší kořínek, než uhlí černé a dekarbonizační smršť do roku 2030 nejspíš docela dobře přežije (samozřejmě s redukovanými kapacitami z důvodu vyčerpání některých ložisek a poklesu těžby). Zatímco využití černého uhlí má v Německu minimální vliv na zaměstnanost (poslední důl tam končí tuším letos), tak hnědé uhlí je v příslušných regionech zásadní zaměstnavatel a jde tedy pro příslušné spolkové země o velmi zásadní otázku.

          • Jan Veselý napsal:

            Shodou okolností jsem na téma uhelné zaměstnanosti nedávno četl článek, trapných 20 000 lidí. Fakt by se měla energetická politika Německa určovat podle pár městeček v Lužici, Braniborsku a v Severním Porýní – Vestfálsku? Zvláště, když místní politici jasně deklarovali, že chtějí prachy na rekvalifikace a restrukturalizaci, ne držet těžbu hnědého uhlí.
            Úplně mimo jste Vy, černouhelné elektrárny jsou pro Němce cenný pološpičkový zdroj na zimu, většina hnědouhelných je jen přítěž a zdroj špatného PR.

          • Martin Hájek napsal:

            Běžte to těm „trapným“ 20 tisícům lidí říct do očí. Těch 21 tisíc (poslední údaj za rok 2017) jsou pochopitelně jen kmenoví zaměstnanci hnědouhelných firem, řada činností je vyčleněná a je tam řada dodavatelů, kteří zaměstnávají další lidi. Obecně na jednoho přímého zaměstnance připadá několik dalších, kteří mají díky těžbě práci nepřímo. Můžete, prosím, uvést nějaký zdroj k té údajné deklaraci místních politiků? Černouhelné elektrárny jsou jistě cenný zdroj, to nikdo nezpochybňoval, ale cena povolenky je bude rychle likvidovat. Černouhelná elektrárna se při využití 2000 hodin prostě neuživí a bude uzavřena. Němce bude zachraňovat před elektřinou na příděl hnědé uhlí. Možná se Vám to nelíbí, ale je to realita.

          • Jan Veselý napsal:

            Fór je v tom, že s tímhle zaměstnáním už nepočítají ani samotné hnědouhelné regiony, oni vědí, že doba těžby končí. Už teď jen chtějí peníze na restrukturalizaci a rekvalifikace.
            Německo má 82 milionů obyvatel, ekonomika mu šlape jako nikdy po sjednocení a mají obrovský problém, že jim reálně docházejí lidi na práci. Myslíte si, že by se inženýři a technici neuživili jinak než plundrováním krajiny a házením hořlavé hlíny do pece?

          • Martin Hájek napsal:

            Tak znovu – kdy to kdo řekl, že s tím nepočítají? Máte nějaký zdroj, nebo si to jen vymýšlíte? Německo je velká země a jsou tam obrovské ekonomické i sociální rozdíly i příležitost pro alternativní zaměstnání. Ve Frankfurtu je situace trochu jiná než v Lužici. Ale ten klíčový argument je, že Německo si samo zavírá jaderné elektrárny a z ekonomických důvodů přijde o výraznou část instalovaného výkonu elektráren na černé uhlí a část výkonu elektráren na hnědé uhlí, které se budou přirozeně odstavovat kvůli snižování těžby. Za této situace si Německo nebude do roku 2030 moct ani náhodou dovolit podnikat nějaké národní kroky proti hnědému uhlí. Chápu, že se Vám to nelíbí, ale je to tak.

          • Milan Vaněček napsal:

            Zbytečné dohadování, je jasné že i hnědé uhlí skončí, otázkou je jen jak rychle. To musí u nás řešit naše vláda a v Německu jejich vláda. Je jasné že ekonomické problémy umí mnohonásobně lépe řešit vláda německá, co jí radí někdo z východu ji nezajímá.
            Němci historicky neumí (či neůspěšně zkoušeli) řešit problémy politické.

    • Petr Poruban napsal:

      Pěkné shrnutí.
      Myslím, že bez jaderných, jednou snad fůzních termojaderných elektráren to nepůjde.
      Spotřeba energie poroste. Elektromobilita, domácnosti i průmysl budou spotřebu zvyšovat.
      Pokud mají OZE získat významný podíl na krytí celkové spotřeby energie, bude zásadní, co lze očekávat od bateriových úložišť. Jaké jsou realistické prognózy rozvoje bateriových úložišť z technického a ekonomického hlediska?

      • Jan Veselý napsal:

        Jde to postavit prakticky kdekoliv, ve velikosti od jednotek Wh až po GWh. Pro regulaci sítě jsou kvalitativně bezkonkurenční a cenově již konkurenceschopné.
        Ekonomicky platí, že zdvojnásobení produkce sníží cenu baterií o 21%. Pro pokrytí očekávané poptávky v dopravě a elektroenergetice je třeba zvednout produkci min 100x, tj. 7 zdvojení, tj. lze očekávat 5x nižší cenu baterií oproti současnosti.

  4. skodafil napsal:

    Myslim, ze v Polsku maji ze soucasneho vyvoje zavrate. Dopad rostoucich cen povolenek tam muze byt naprosto devastujici a alternativa neexistuje.

    • Martin Hájek napsal:

      Polsko má vybudovaných hned několik mechanismů, jak svojí energetiku, která je fakticky státní, v této těžké době podržet. Tím neříkám, že to bude snadné, ale neřekl bych, že dopady budou úplně fatální. Daleko větší dopady budou v Německu, které žádné takové mechanismy vybudované nemá a má stále morální zábrany je vůbec udělat.

  5. astray napsal:

    Možná se po Energieende dočkáme i Verkehrsende.

    • Jan Veselý napsal:

      S Energiewnede přišel Öko Institut asi před 30-40 lety. Ti dnes razí další, nový termín Rohstoffwende a.k.a. cirkulární ekonomika.

  6. Vinkler napsal:

    Znovu si uvědomme, že energie je od přírody zdarma. Tedy veškeré náklad jsou investiční. Máme-li OZE a musíme k ní postavit elektrárnu na pokrytí výpadku (libovolnou- uhelnou, plynovou, jadernou…) jsou náklady na energii 2-3x vyšší než jen z té jedné elektrárny, která by jela pořád.
    To je realita a my starší víme, že ideologie je po nějakou dobu hodně platná, ale ne trvale.

    • Milan Vaněček napsal:

      Pane Winkler, energie je “zdarma” ale tu chemickou energii v palivu musíte velmi špinavým a devastujícím způsobem dobýt. A po přemeně této energie na elektrickou vám zase zůstane špinavý odpad včetně jaderného. A toto nemáte při výrobě elektřiny ze slunce, vody i větru.

      • Vinkler napsal:

        Nemluvím jen o palivu. Jako celek se pro překrytí výpadku, pak musí postavit vše dvakrát. Vždy vznikají odpady při výrobě provozu a i při likvidaci.

        • Milan Vaněček napsal:

          To platí pro všechny technologie, ne jen pro intermitentní OZE. Viděl jste nějakou JE jen s jedním reaktorem? Totéž pro ostatní tepelné elektrárny. Každá vyspělá průmyslová země má cca dvojnásobek zdrojů elektřiny než je okamžitá spotřeba. V ČR je to více než dvojnásobek.

    • Jan Veselý napsal:

      Obvykle se nic ovšem stavět nemusí, ty zdroje už stojí, protože poptávka rozhodně není konstantní a žádný zdroj nevyrábí pořád, všechny mají odstávky, poruchy a/nebo problémy s dodávkou paliva.

  7. Jan Veselý napsal:

    Pár připomínek:
    1) Už dávno neplatí „Ein Volk, ein Reich, ein Führer“. Energiewende je věc, kterou do německé vládní politiky vtlačili Zelení za vlády G. Schrödera. Jenže ta sviňská věc se stala tak populární, že žádný německý politik si nemůže dovolit jít veřejně proti ní. Na druhou stranu jsou ovšem němečtí politici pod velkým tlakem ze strany tradiční energetiky a průmyslových svazů, které se bojí změny nebo je ta změna přímo ohrožuje, takové to „drahé, nebude to fungovat, …“. Špičky CDU, CSU a SPD jako většina politiků v této situaci lavírují, hrají to na obě strany, zároveň organizují aukce na výkon OZE, snaží se budovat nové linky VVN, … a zároveň podporují uhelnou a plynovou energetiku a snaží se „zachranit“ posledních 20 000 pracovních míst v těžbě uhlí, umožňuje stavbu North Streamu 2, …
    2) Odstavování jaderných elektráren v Německu je proces, který už běží 15 let. Tak nedělejte najednou překvapeného. Díval jsem se na to a ten cíl pro rok 2020 vyjednala vláda Angely Merkel v době, kdy se jí podařilo odsunout Atomausstieg na neurčito (2009-2010), jenže pak to prdlo ve Fukušimě, což znamenalo, že si Angela mohla vybrat mezi návratem k původnímu plánu a koncem své kariéry v křesle spolkového kancléře. Správně měla německá vláda udělat to, že by úměrně tomu zeslabila německý cíl redukce CO2, třeba na 870 MtCO2/rok (30% redukce) z původních 751 MtCO2/rok (40% redukce), dnes dělají ~900 MtCO/rok a ~50 MtCO2/rok je zbytečný export elektřiny, který Německo k ničemu nepotřebuje. Ke 40% je nic nenutilo.
    3) Problém emisí CO2 nemá Německo ani tak ve výrobě elektřiny, ale hlavně v sektorech dopravy a průmyslových technologií, energetika jako taková znížila za posledních 10 let své emise o 15% (388 Mt v roce 2007, 332 v roce 2017) a letos to bude ještě méně. A to si představte ten potenciál, kdy měli Angela a její minitři tu odvahu a pozavírat velký kus starých hnědouhelných elektráren nebo by je přinutili jen k zimnímu provozu, tj. jen asi třetinu roku.
    4) North Stream 2 nikdy nebyl iniciován německou vládou, ze strany „Západu“ je to soukromý projekt několika velkých energetických firem. Německá vláda mu jen neklade překážky. Projekt má svou logiku, když obejdete prostředníky, dostanete lepší cenu a nižší riziko přerušení dodávek.
    5) Akceptujte prosím, že časy se mohou měnit. Ještě před pár lety německá vláda narazila s daní za CO2 na tvrdý odpor. Dnes je ovšem situace jiná, lidé v důlních revírech už se smířili s koncem těžby a už jen chtějí prostředky na rekultivace, rekvalifikace a investice do nových pracovních míst.

    • Jan Veselý napsal:

      6) Německo není v pasti, oni jsou strašně předvídatelní, furt trvají na svém cíli. Vás jen mátli všichni ti chytráci a „energetici ze staré školy“, kteří hlásají na všechny strany, že už, už to celé zkrachuje, Němci zázračně prohlédnou a otočí svou energetickou politiku úplně jinam.
      7) Ačkoliv je Německo v EU silné, není zdaleka všemocné. Vzhledem k tomu, že velká část zemí EU už uhelnou (elektro)energetiku už fakticky odepsala a postupně jí likviduje, je logické, že slyší na snahu reformovat ETS, aby cena emisních povolenek byla na žádané úrovni. A jak jsem psal, v Německu proběhla změna v tom, že se regiony s povrchovou těžbou uhlí fakticky loni vzdaly, přestali bojovat za zachování těžby a začali bojovat za investice do ekonomiky po těžbě. Zmizel tak protitlak na spolkovou vládu, aby sabotovala ETS.

  8. loudil napsal:

    Na Polsko , které vyrábí zhruba 80 % elektřiny z uhlí /více jak v Číně nebo Indii/ jsem sám opravdu zvědav !! Moc možností totiž nemají. Vodní elektrárny nikoli. Plynu z Ruska se bojí jako čert kříže. Pořeší tedy dražší norský či LNG z USA ? Možnost stavět atom se tam přehazuje jako horký brambor už léta letoucí a asi ještě dlouho bude. Zbývá tedy kombinace OZE /Slunce,vítr/ + masívní náhrada uhelek plynovými elektrárnami. Tedy v podstatě provést v Polsku to, co se dělá v USA i v Německu. Vytvořit jakéhosi polského – „Kočkopsa energetiky“. Možná nám pak konečně přestanou masívně hulit přes hranice.

    https://archiv.ihned.cz/c1-66153060-polska-energeticka-firma-pge-tlaci-na-sourozence-kulczykovy-chce-ziskat-jejich-vetrniky-a-vyhnout-se-tlaku-vlady-na-investice-do-jadra

  9. Milan Vaněček napsal:

    Ještě pár technických poznámek opomenutých v diskusi:
    1) vypínání uhelných elektráren neznamená jejich vyřazení z provozu, jako je tomu u JE ale znamená snižování jejich provozních hodin během roku
    2) akumulace byla opomenuta, bude využita vodní akumulace která pracovala pro odstavené JE i nová bateriová
    3) pan Hájek by asi přesně věděl jak bude zvýhodněna kogenerace z uhlí vůči pouze výrobě tepla (měla by být)
    4) nejpravděpodobnější výsledek komise na němž se asi všichni shodnou bude že Německo bude méně exportovat. Ideálně ovládaná pružná soustava nepotřebuje generovat tak obrovský přebytek elektřiny jako Německo v současnosti (=produkci ČR ). Řízení trhem s velkým počtem i malých hráčů a modelování výkonu větru a slunce pár dní dopředu to umožní.

    • Vinkler napsal:

      Ad 1
      při vypínání musí někdo zaplatit i provoz bez prodeje elektriky, Ono je to celkem jedno, zda vyrábí nebo nevyrábí, úroky běží pořád. Pokud to má být z prodeje musí být cena za megawathodinu 3x vyšší.

  10. Petr Nejedlý Petr Nejedlý napsal:

    Nechci slovíčkařit, ale je otázkou, jestli lze opravdu hovořit o „rozbřesku“ nebo „obratu“, autor v textu přece sám zmiňuje, že je to v podstatě návrat k „původnímu scénáři“ vysoké ceny emisní povolenky…
    Z technického pohledu je situace poměrně jasná, rok 2022 s odstavením poslední JE se nezadržitelně blíží a je nutné začít seriózně řešit náhradu jejich produkce, přičemž rok 2022 je v energetice setsakra brzký termín. Z politického hlediska je zřejmě sebevraždou třeba jen vůbec začít diskuzi o prodloužení provozu některých JE, např. v některých problematických regionech, takže ztráta instalovaného výkonu je zřejmě již definitivní.
    Pokud se vrátíme k těm „původním scénářům“, tak již před sedmi lety v 5/2011 jsem na svém blogu psal o plánu DENA (německá energetická agentura) na náhradu JE výstavbou 15-20 plynových popř. uhelných elektráren o výkonu 10-12 GW (https://www.presseportal.de/pm/43338/2028967), tj. standardní koncepce náhrady zdrojů „ze staré školy“. V mezidobí nám zelená doba dále pokročila, takže ani ultramoderní uhelný blok již nebude v DE přijatelný – zbývá tudíž plyn. A pokud chce vláda iniciovat výstavbu nových plynových kapacit, tak nejdříve musí resuscitovat ty stávající a pokusit se zajistit energetickému sektoru rozumnou predikovatelnost ceny elektřiny + emisních povolenek a proto tedy ten „obrat“. A samozřejmě musí zajistit „spolehlivý“ zdroj plynu, proto ta podpora Nord Stream 2
    Na další velmi dlouhou diskuzi by bylo, jak budou tyto nové zdroje schopny reálně fungovat v systému s předpokládanou velmi masivní produkcí OZE, zde myslím z hlediska ekonomického (provozní hodiny/rok), nikoliv technického, vysoká flexibilita plynových elektráren je bez diskuze.

    • Vinkler napsal:

      No jasně cena elektriky musí být 3x vyšší. Co je politicky horší? Odstavené jaderky nebo cena 3x vyšší?

      • Milan Vaněček napsal:

        Cena elektřiny je a bude pořád nižší než byla v letech 2007-8. Díky nadbytku výkonu z nových OZE a doposud neexistujícímu administrativnímu příkazu na likvidaci uhelných nebo jaderných elektráren. K příkazu doufám nedojde, bude snaha vyřešit to regulovaným tržním mechanismem. Ale jedno je jisté, OZE bude stále více a bude stále levnější. U fotovoltaiky je to něco jako Moorův zákon.

        • Martin Hájek napsal:

          Ale vždyť ten administrativní příkaz tu je, pane Vaněčku. Všechny země na sever, západ i jih od Německa (s výjimkou Španělska), počítají do roku 2030 s administrativním zákazem uhlí. Cena elektřiny v zimě poletí brzy do závratných výšek. Roky 2007-8 budou za pár let vypadat jako velmi levné.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ten přikaz tu je nebo s tím země počítají do roku 2030? Protiřečíte si.

        • Vinkler napsal:

          Do ceny ee je třeba morálně zahrnout i dotace na OZE. Jinak je to matení, zejména až dotace skončí. Výsledek je opravdu 2-3x.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ano je nutné je zahrnout, ale ty platí nebo měli platit jen země bohaté, chtící změnu. My je platit nemuseli, ti nejšetrnější v okolí Německa (Holanďané) začínají masivně investovat do fotovoltaiky až teď kdy už je levná.

  11. energetik napsal:

    Německá státní pokladna vykázala v prvním pololetí rekordní přebytek ve výši 48,1 miliardy eur (přes bilión korun). Podle českých a německých ekonomů oslovených Novinkami Německu pomohl silný ekonomický růst a nízká nezaměstnanost, tedy stejné faktory jako v případě České republiky.
    I Česká republika se pyšní rekordně nízkou nezaměstnaností a zažívá výrazný ekonomický růst. Přesto v prvním pololetí skončil rozpočet v šestimiliardovém schodku a na konci roku čeká vláda deficit dokonce ve výši 40 miliard korun.
    „Samo o sobě hospodařit se schodkem v době slušného ekonomického růstu, nejnižší nezaměstnanosti v historii, vysoké ziskovosti podniků a současně i silného růstu mezd, je přinejmenším zvláštní,“ říká k tomu Petr Dufek z ČSOB.

    Takže si ty rady a věštecké předpovědi Německu můžete strčit někam. Rady a věštění „odborníků“ a jadernofosilních lobistů z Českého Blbáklova jsou s tímto srovnáním k smíchu.

    • Milan Vaněček napsal:

      Naprostý souhlas.

    • Martin Hájek napsal:

      Jak ten Váš výlev souvisí s energetikou?

      • energetik napsal:

        Ten můj výlev souvisí nejen s energetikou, ale hlavně s tím jak celkově různě uvažují a volí (i energetický směr) dvě skupiny sousedících lidí a jak se jim následně vede a to nejen v energetice, ale následně i v zaměstnání a životě.
        A jak ti zadlužení s vyšší mírou korupce chtějí to, co se jim nevyplatí a na co ani nemají a snaží se poučovat ty kteří jsou v zisku a s nižší mírou korupce a mohou si dovolit to co chtějí protože na to mají.
        Je to v myšlení lidí a vlastně i důvod proč jste napsal tento dotaz, protože kdyby jste to viděl, tak by jste neptal a Český Blbákov by byl o něco méně blbý.

  12. Karel1982 napsal:

    Hezký den,
    mohu se zeptat co z toho plyne pro ČEZ jako akcii? Děkuji za odpověď.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *