Domů
Názory
Obejdeme se bez uhelných elektráren?
Elektrárna Chvaletice, Seven. Autor: Martin Vonka

Obejdeme se bez uhelných elektráren?

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Zelené organizace (Hnutí Duha, Glopolis, Frank Bold, CEE Bankwatch Network a Aliance pro energetickou soběstačnost) si objednaly u společnosti Energynautics studii posouzení dopadů odstavení uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů (český výtah, samotná studie). Ta zkoumala následky ukončení provozu českých uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů k roku 2030 na českou síť. Základním zjištěním podle jejich prohlášení by měl být fakt, že bezpečnost dodávek bude možné podle studie zajistit i po odstavení uhelných elektráren. Síť se i po jejich odstavení bude schopna vyrovnat s výjimečnou událostí na úrovni neplánovaného výpadku temelínského bloku, tedy největšího zdroje v soustavě.

Předpokládaný scénář?

Podívejme se, co ve skutečnosti studie o možnostech zmíněného scénáře a jeho dopadů na energetickou bezpečnost říká. Předpokládá se, že z uhelných zdrojů zůstanou v provozu jen ty s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, jejichž hlavním smyslem je zásobování velkých sídelních měst teplem a kogenerační zdroje v průmyslových podnicích. Provozní režim kogeneračních zdrojů se podle předpokladů řídí poptávkou po teple. V případě jaderné elektrárny Temelín je předpokládáno roční využití bloků na úrovni 80 %, u jaderné elektrárny Dukovany jde o 75 % (s předpokladem, že tři ze čtyř bloků jsou vždy v provozu). Výměna paliva a generálky se provádí dominantně v letním období. Pro rok 2030 je uvažována čistá spotřeba elektřiny v ČR na úrovni 65 TWh, oproti 60,7 TWh v roce 2017. V té době se předpokládá 73 TWh výroby elektřiny, tedy o něco víc, než je potřeba.

Předpokládaný scénář instalovaného výkonu v roce 2030 (převzato ze zmíněné studie)
Předpokládaný scénář instalovaného výkonu v roce 2030 (převzato ze zmíněné studie)

Česká republika tak bude mít 4,29 GWe jaderných zdrojů, 2,52 GWe v uhelných zdrojích, 2,80 GWe ve zdrojích plynových, 1,14 GWe je plánováno ve vodních elektrárnách a 1,39 GWe v biomase. Ve zdrojích nezávislých na počasí tak je celkově 12,14 GWe. K dispozici má být ještě 1,18 GWe v přečerpávacích elektrárnách, ale ty nepomohou v případech, kdy nebudou několik dní podmínky pro přebytky, které by se využily pro čerpání.

Navíce je třeba počítat s tím, že u vodních elektráren závisí možnost využívání na tom, kolik je vody, nikdy nelze počítat s maximálně možným instalovaným výkonem a zvláště během zimy suchého roku může být potenciál hodně snížen. Během velmi studených zimních období je velký nárok na teplo a kogenerační elektrárny zaměřené na zásobování tepla tak nebudou v optimálním režimu pro výrobu elektřiny. Je také potřeba počítat s tím, že vždy je nějaká část elektráren odstavena kvůli údržbě či poruše a je třeba udržovat rezervy pro regulaci. I v nejoptimálnějším případě tak nebude dostupný výkon zdrojů nezávislých na počasí dostupných v daném okamžiku větší než něco mezi 10 až 11 GWe.

Zajistí takový scénář bezpečnost dodávek elektřiny?

Takový výkon nezajistí záruku pokrytí potřeb v  zimních podmínkách vysoké spotřeby elektřiny a tepla, kdy navíc několik dní za sebou nefouká a produkce z fotovoltaiky je minimální. Takové situace nejsou tak neobvyklé. I v letošní zimě jsme je zažili. Takové týdenní období bylo třeba na začátku prosince. Potřeba se v té době pohybovala mezi 10 -11 GW (viz ČEPS) a na rozhraní letošního ledna a února dokonce dosahovaly maximální potřeby 11,5 GW. V minulých letech jsme zažili i několik dnů za sebou, kdy se maximální potřeby téměř rovnaly hodnotě 12 GWe. Navíc to vždy bylo v době, kdy i naši sousedé měli vysokou potřebu a vítr nefoukal nijak ideálně, takže by nebylo odkud elektřinu dovézt.

Doposud se taková období řešila díky velkému přebytku uhelného výkonu hlavně v Německu, ale i u nás a v Polsku. Ten však už po roce 2025 určitě nebude. V těchto obdobích by tak přečerpávací elektrárny či baterie neměly nikdy možnost čerpat (nebyly by přebytky), takže by ani ty nepomohly. Prostě by se v takovém případě muselo přistoupit k dost drastickému omezování spotřeby. Výpadek Temelína by pak naše síť v této situaci těžko vydržela. Ohrožením by při ní byl i výpadek daleko menšího zdroje.

Formulace, že studie ukazuje, že by se snesl výpadek velikosti jednoho bloku Temelína, tedy asi pravdivá není. Bylo by to jak kdy. Navíc Temelín v té době nebude největším jedním blokem v síti. Větším blokem bude přes 2 GWe větrných zdrojů a dokonce 5,5 GWe zdrojů fotovoltaických. Ty závisí na počasí, které je celkem běžně stejné na celém území republiky a mohou tak vypadnout jako celek poměrně často. Když nebude foukat a svítit, tak chybí najednou větrné turbíny a fotovoltaické zdroje, tedy výpadek 7,5 GW celkově.

 zelené organizace touto studií přiznávají kritickou důležitost jaderné energetiky v Česku v případě, že se chce snížit využití uhlí. I podle nich musí jádro zajistit téměř 50 % potřeb elektřiny. Nezmiňují však, jak bude možné nahradit Dukovany, pokud se okolo roku 2035 odstaví. (zdroj fotografie Jaderné elektrárny Dukovany ČEZ).
I zelené organizace touto studií přiznávají kritickou důležitost jaderné energetiky v Česku v případě, že se chce snížit využití uhlí. I podle nich musí jádro zajistit téměř 50 % potřeb elektřiny. Nezmiňují však, jak bude možné nahradit Dukovany, pokud se okolo roku 2035 odstaví. (zdroj fotografie Jaderné elektrárny Dukovany ČEZ).

Změna postoje zelených organizací k jádru?

Co je v této studii také zajímavé a u zelených organizací zatím nevídané, je uznání důležitosti jaderných zdrojů. Ve studii se tak počítá s tím, že Česko bude v roce 2030 vyrábět z jádra 40,0 % elektřiny. Daná hodnota vyplývá z předpokládaného koeficientu využití našich jaderných elektráren a předpokládané výroby elektřiny 73 TWh. Podívejme se, co v daném scénáři dodají obnovitelné zdroje. Vítr má mít koeficient využití 26,3 %, fotovoltaika 11,5 %, což jsou i podle mě pro naše podmínky realistická čísla. Kvůli tomuto nižšímu koeficientu využití se tak z větru vyrobí jen 6,4 % a z fotovoltaiky pak 7,6 %. Více dodají biomasa 10,0 % a voda 9,3 %. Obnovitelné zdroje tak zajistí celkově 33,3 % elektřiny. Ovšem tento scénář zelených organizací předpokládá stále velmi vysoké využití uhlí. To má zajistit 20,4 % elektřiny. Tedy více než fotovoltaika a vítr dohromady. Fosilní zdroje tak budou dohromady dodávat 27,1 % elektřiny.

Co se však stane, jestliže se poté během pár let odstaví Dukovany a z režimu totálně napjatého (podle mě neudržitelného) se výpadkem 20 % výroby a 20 % stabilního zaručeného výkonu dostane naše síť k totálnímu kolapsu? Odstavení Dukovan má proběhnout okolo roku 2035. A jejich výkon i výrobu bude třeba nahradit, navíc by bylo z ekologického hlediska asi rozumné postupně nahrazovat i to zbývající uhlí. Ze studie to vypadá, že zelení předpokládají, že se do roku 2035 postaví jaderné bloky nahrazující Dukovany. Problém je, že reálně se takto nechovají. V každém případě posun ke koncepci výroby téměř 50 % potřeb elektřiny z jádra je u těchto organizací docela zajímavý.

Závěr

V rozsáhlém cyklu (zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zdezde) jsem rozebral současný stav české energetiky a scénáře jejího možného vývoje. Nárůst větrných zdrojů na 2 GWe a fotovoltaiky na 5,5 GWe do roku 2030 je i podle něj realizovatelný. Otázkou ovšem zůstává řešení ekonomiky a financování. Vzhledem k tomu, že naše fotovoltaické zdroje budou soutěžit s velkým přebytkem těchto zdrojů v sousedním Německu a naše větrné elektrárny s daleko efektivnějšími větrnými zdroji na severu Německa, bude v ideálních povětrnostních podmínkách přebytek elektřiny v regionu a cena silové elektřiny nízká. Je tak potřeba zajistit jinou formu financování těchto zdrojů a tedy odpovídající způsob dotací.

Jak bylo ukázáno, scénář navržený zelenými organizacemi ve studii sice zajistí dostatečnou celkovou roční výrobu elektřiny, nezaručuje však bezpečné provozování sítě v náročných zimních podmínkách. Dost často nemá žádné rezervy pro regulaci a existují nepříliš výjimečná období, kdy navrhovaná soustava nedokáže pokrýt potřeby. A taková situace bude v Česku s největší pravděpodobností již od roku 2022, jak bylo popsáno v článku o rizicích vývoje energetiky u nás.

Dalo by se to řešit například navýšením výkonu plynových bloků zhruba o 2 GWe. Ty by zde byly dominantně pro pokrytí období s vysokou potřebou a s nízkou intenzitu větru a svitu slunce. Pochopitelně by to však vedlo k prodražení celého systému i větší spotřebě plynu. Dostáváme se tak ke scénáři, který se ve zmiňovaném článku popisuje pod názvem druhé Bavorsko. Tedy směřování ke kombinaci plynu a obnovitelných zdrojů. K němu by pak vývoj začal rychle směřovat v případě, že se do odstavení Dukovan v roce 2035 nepostaví náhradní jaderné bloky. Hlavním problémem studie a scénáře tak je, že neříká nic o tom, jak se bude řešit vývoj v třicátých letech. V Rusku nedávno provedli vyžíhání reaktorové nádoby stejného bloku VVER440, jako je v Dukovanech, a plánují jej provozovat 60 let (podrobněji viz zde). Není však příliš realistické, hlavně v souvislosti s politickým tlakem našich sousedů, že by to bylo realizovatelné i u nás. I ze studie společnosti Energynautics je však vidět, že se Česko bez jádra v následujících letech a desetiletích neobejde a nejméně náhradu Dukovan je potřeba včas postavit. Aby tomu tak bylo, je nutné intenzivně na přípravě a zahájení stavby potřebných jaderných bloků pracovat. Z tohoto pohledu je tato studie na zakázku zelených organizací, která tuto nutnost jasně ukazuje, velmi užitečná.

Psáno pro servery Osel a oenergetice.

Poznámka: V těchto dnech se do sazby dostává kniha Česká energetika na křižovatce (Editoři Hynek Beran, Václav Pačes a Vladimír Wagner), která byla realizovaná na základě studie vytvořené pro Hospodářskou komoru širokým kolektivem autorů. Zabývá se právě kritickými obdobími české energetiky v letech 2022 a 2035, možnými scénáři vývoje a doporučeními, jak hrozícím rizikům čelit a přicházející výzvy využít.

Štítky:Názor
seznam

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(78)
Martin Šindelář
10. červen 2018, 00:17

Proč se prosím vůbec nekalkuluje s řízením na straně spotřeby? Jeho možnosti jsou bezvýznamné?

Milan Vaněček
10. červen 2018, 10:30

Ano jeho možnosti jsou významné. Ale protože je to významné hlavně pro intermitentní OZE zdroje tak se to "projaderným modelářům" nehodí do krámu.

Martin Hájek
10. červen 2018, 20:26

Ano, pouze propagátoři zdrojů s občasnou výrobou si stále myslí, že lidé kvůli nim budou vstávat ve 3 ráno, aby se oholili.

Martin Šindelář
11. červen 2018, 23:30

Taková odpověď sem myslím nepatří. Pisateli je jistě jasné, že v domácnostech se o DSR postará nová generace spotřebičů. Je fakt, že asi jenom s tím holením budete muset čekat na zapípání apky v mobilu. Ale nebude to ve 3 ráno - to se budou dobíjet elektrokáry. Bude to 1x za 14 dní při přechodu fronty na Baltu...

Více na tomto serveru: https://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr/

Martin Hájek
12. červen 2018, 12:01

Nová generace spotřebičů se o DSR nepostará, to je naprosto naivní hloupost. Ten princip je totiž v tom, že SPOTŘEBITEL musí být ochoten tu službu odložit. Např. sebeinteligentnější trouba prostě neodloží pečení, protože to je dáno tím, kdy chcete mít křupavé kuřátko na stole vyndané z trouby. Jediné, co může nad rámec současnosti opravu fungovat, je akumulace elektřiny v domácnostech. Ta je ovšem zatím nezřízeně drahá.

Vladimír Wagner
10. červen 2018, 22:06

Doufám, že si tyto věty pana Vaněčka přečte Karel Polanecký a další členové Hnutí Duha a dalších zelených organizací, kteří připravili a udělali danou studii. Asi je dost pobaví, že je někdo označuje za "projaderné modeláře" :-) U pana Vaněčka to nálepkování kdekoho už začíná indikovat nějakou vážnější psychickou poruchu.

A teď vážněji k problému, který pan Šindelář nadhodil a pan Vaněček k němu nic konkrétního neřekl. Pochopitelně, že využití řízení a reakce na straně spotřeby pro vykrývání průběhu denního diagramu a přebytků či nedostatku v produkci elektřiny by se hodilo i při využívání jaderných zdrojů (třeba při souběhu stabilní produkce jaderek a nižší spotřeby v noci lze noční proud využít pro dobíjení elektromobilů, které budou povětšinou přes noc zaparkovány, - psal o tom zde Martin Pácalt).

Ovšem s tím využitím přesunu spotřeby to vůbec není jednoduché. Stačí se podívat na domácnost. Byl jsem před pár dny na besedu STUŽ o této problematice. Zde bylo také pár lidí, kteří nadšeně hovořili o tom, jak obrovský potenciál je pro takový přesun v domácnostech a jak hospodyňky budou sledovat na chytrých měřácích cenu elektřiny a podle toho zapínat či vypínat spotřebiče. Když se jich však člověk zeptal, které činnosti by tak do doby nízké ceny elektřiny posunuly, tak mluvili pouze o praní. Ovšem pak se ozval jeden z nich a řekl, že jeho dcera má teď tři malé děti a to znamená velice časté praní a v podstatě se pere hned, jak se naplní pračka a moc s tím čekat nejde. Další, že bydlí v paneláku a tam opravdu nejde prát v noci (kvůli hluku) a tím zase odpadá možnost využít noční levný proud. Mrazák se musí zapínat v pravidelných intervalech a možnosti přesunu jeho činnosti jsou tak také omezené. Vaření jídel, svícení, zábavu i různé koníčky asi také nelze příliš přesouvat do jiných časů. Pokud je třeba něco opravit, posekat trávník ..., tak se to asi moc nedá přesouvat v čase. Nevím jak ostatní, ale já bych opravdu manželku nedonutil, aby žehlila v době laciného proudu a ne v době, kdy se při tom může podívat na něco zajímavého v TV a nejméně ji tato činnost zatěžuje. Zkuste si tak probrat, co opravdu lze a co nikoliv ve spotřebě posunout a zjistíte, že ten potenciál zase tak dramatický není. Navíc v roce 2030 budou stále chytré sítě spíše v začátcích než zdroj velkého prostoru k regulaci. Takže v realitě zůstává možnost ohřevu vody a elektrického vytápění, či ohřev bazénu či jeho filtrace. Což je věc, která se třeba v podobě přímotopů a HDO využívala a využívá. Pomáhá to, ale přece jen v omezené míře.

Další možnost, která se zmiňuje, je využití elektromobilů. Ovšem, pokud se do roku 2030 elektromobilita rozvine tak moc, aby měla vliv na regulaci, tak stoupne díky ní i spotřeba a nutnost dalších stabilních zdrojů elektřiny (pro zimní dlouhodobější bezvětří).

energetik
10. červen 2018, 22:40

Máme v paneláku v botníku na chodbě rezervované místo na min. 4kWh (naše průměrná 24 hodinová spotřeba je 2kWh) akumulátor a stále čekám kdy ho budu moci nabíjet hodinovými tarify dle ceny na burze. A stále nic a jen se hledají důvody a záminky proč to nejde a jak zdražit mizerné služby distribuce. Takže si asi na zábradlí balkónu pověsím pár panelů a bude to vyřešeno.

Je to škoda pro všechny zdroje energie, že distributoři a ERÚ nejsou schopni dořešit dodávku jejich energie až ke konečným zákazníkům dle skutečné ceny na burze a spravedlivé vyučování energie.

A to nemluvím o spravedlivém vyúčtovaní poplatků za jistič, když by nám s akumulací v pohodě stačil i nižší než 10B/1 (2,3kW), ale musíme platit za 25B/1 (5,75kW), protože nejsou tarifní sazby pro menší jističe (příkony) než 25B/1 (5,75kW). Hlavně že ERÚ prosazuje nový tarifní systém z důvodu že mají domácnosti zbytečně velké rezervované příkony. A vydržovaní továrníci na VN a VVN si mohou rezervovaný příkon měnil libovolně každý měsíc.

Martin Hájek
10. červen 2018, 23:54

Milý pane energetiku. Aplikaci hodinových tarifů na burze brání jednoduše to, že doma nemáte elektroměr s hodinovým odečtem. Ovšem pokud vím, tak pokud si ho zaplatíte, tak si o něj už můžete požádat už nyní, nic Vám nebrání. Pak ovšem ještě musíte najít obchodníka, který se bude chtít trápit s tím, že Vám bude Vaši nulovou spotřebu účtovat po hodinách - legislativně tomu nic nebrání. No a vy sám si pak musíte spočítat, jestli investice do měřidla + nákup baterky dává ve vztahu k cenám elektřiny na burze nějaký ekonomický smysl. Odpověď je poměrně evidentní, ale vyzkoušejte a můžete nám o té úspoře pak referovat :-)

energetik
12. červen 2018, 08:07

Martin Hájek

A to je právě ten problém. Jde jen to, jak jsou nastavené trhy a pravidla. ERÚ musí "regulovat" a nastavit takové pravidla trhu, aby se maximálně vyplatilo využívat nové a efektivní technologie které přinesou úspory a zefektivní přenos energie k zákazníkům. A ne takové pravidla které budou podporovat plýtvání energií a financí pro správu distribuční sítě a neefektivním využíváním energetické sítě a zdrojů.

Viz. třeba ty jističe, ERÚ a distributoři fňukají že mají domácnosti rezervovaný velký příkon a je tedy nutné zdražit, ale přitom vůbec nejsou tarify pro nižší příkony (jističe) než 5,75kW, takže není kam snižovat.

Milan Vaněček
10. červen 2018, 23:16

Jedna poznámka k panu "to nééjde", podporovanému panem Hájkem a jedna pro hnutí Duha:

1) možnosti řízení na straně spotřeby jsou velké a bagatelizace tohoto oběma pány na tom nic nezmění. Jednak cca polovina rodin v ČR žije v rodinných domcích nebo má k bytu v paneláku ještě chatu či chalupu. Každý má několik činností jak spotřebou v době nízké ceny ušetřit, u mě je to třeba čerpadlo filtrace bazénu a čerpadlo vody ze studny na zalévání zahrady, samozřejmě jako u většiny obligátní bojler, .. Ale obrovské možnosti jsou i v průmyslové výrobě (jednu budoucí jsem zde popsal) a až se zavede elektromobilita, tak budou i u nabíjení aut.

2) hnutí DUHA mi je celkem sympatické, ale rád bych ho varoval, aby zase neskočili na špek různým všehoschopným, jako se to stalo u nás s Feed in tarifem pro fotovoltaiku údajně podle německého vzoru ale s několika vpašovanými "kazítky". Píšu to zde již výše: v roce 2030 nebude ani mnohem bohatší a technicky vyspělejší Německo bez uhelných elektráren, proč tedy zase chcete skočit někomu na špek. Předpokládám že nikdo z Duhy modelování nedělá (neumí to) ale alespoň by si měli pohlídat některé nesmyslné vstupní parametry tohoto modelu, jak už jsem též zmínil dříve v diskusi zde.

Jan Veselý
11. červen 2018, 00:08

Pane Wagner, nebuďte trapný. Demand response je primárně doména velkých průmyslových zdrojů, kde jeden "vergl" může ovládat výkon v řádu klidně i desítek MW. Proč řešit desetníkové položky, když tady se bavíme o milionech.

Je spousta průmyslových aplikací, kde lze snadno a levně skladovat teplo, tlak, chemický polotovar, gravitační potenciál a další formy energie. Demand response skvěle funguje u vodáren (vodojem = baterie), papíren (ty dokážou s vlastní kogenerací úplné divy), chemických podniků (amoniak či ethylen na sklad), tepláren, ... Dejte jim ekonomické opodstatnění (účtování podle ceny na burze, PPA na OZE) a trochu propagace a začnou se dít věci.

Během Polar Vortexů na SV USA to byl nasmlouvaný demand response Enernocu, který udržel síť v chodu zatímco docházel plyn v zásobnících a po zamrzlých řekách nešlo vozit uhlí.

Demand response není všespásný, ale dokáže HODNĚ pomoci, i bez vaší pračky a holícího strojku pana Hájka.

Martin Hájek
11. červen 2018, 01:52

Pane Veselý, souhlasím v tom, že klíčové v demand response jsou podniky a nikoliv domácnosti, na tom se shodneme. Pak je ovšem potřeba si uvědomit, že flexibilita na obě strany je velmi rozdílná. Například teplárny si dnes houfně pořizují elektrokotle, v nichž budou přeměňovat na teplo dotovanou elektřinu z fotovoltaiky a větru. Z globálního pohledu samozřejmě naprostý nesmysl, ovšem ekonomicky to vychází a vlastní investice není nijak obrovská. Ovšem flexibilita do druhého směru, tedy omezení vlastní poptávky, je daleko obtížnější a tudíž dražší. V ekonomice, která stále více jede v režimu "just in time", je to, o čem píšete, stále složitější. Realita ukazuje, že smysluplné omezování spotřeby se děje až při cenách elektřiny, které jsou velmi vysokými násobky (min. 10x) standardních cen. Takže k tomu A je potřeba říci také to B. Že flexibilita v podobě demand response pro snížení odběru reálně nastoupí až ve chvíli, kdy nám nad cenou elektřiny už polezou oči z důlků.

Martin Šindelář
11. červen 2018, 23:40

A proč mi teda doma bojler zapínají z elektrárny?

Martin Hájek
12. červen 2018, 00:08

Pane Šindeláři, bojler Vám doma opravdu nezapínají z elektrárny. Takzvané hromadné dálkové ovládání (HDO) řídí příslušná distribuční společnost. Jejím cíle ovšem vůbec není regulovat elektrizační soustavu jako celek, ale pouze optimalizovat provoz dané distribuční soustavy. Bojlery se obvykle spínají v tzv. provalech, tedy období s malou spotřebou elektřiny v dané distribuční soustavě. Distributor tak šetří jednak ztráty a jednak se vyhýbá přetížení distribuční soustavy. Zjednodušeně řečeno stejnými dráty dokáže přepravit více elektřiny, protože odběr je díky částečnému řízení rovnoměrnější. Je to "trik" ze sedmdesátých let minulého století, takže žádná novinka. Ale funguje to dobře a spolehlivě a rychlostí, kterou dnes stále ani nejmodernější zařízení neumí nabídnout. Navíc je to celé analogové, takže zcela imunní vůči hackerům.

energetik
12. červen 2018, 06:39

Martin Šindelář

jo zapínají, ale časovým spínačem bez ohledu na stav sítě. A těm co dává distributor dálkový odečet HDO přijímač odebere a spínaní spotřebičů ovládá časový spínač naprogramovaný v elektroměru a když někdo chce tyto časy nebo tarif změnit, tak se musí elektroměr vyměnit za jinak naprogramovaný.

Martin Hájek
10. červen 2018, 20:04

Nejsou bezvýznamné, ale nejsou na té úrovni, aby to mohlo řešit problém, který by představovalo napři. 65 % elektřiny z elektráren s občasnou výrobou, jak plánuje Německo. Jedna věc je, jakou spotřebu jsou lidé vůbec ochotní v čase posunout - určitě ohřev vody, pokud mají bojler, a možná praní a sušení, a tím to dnes končí. Do budoucna ještě případně nabíjení elektromobilu nebo domácí baterky. Jenomže problém je v tom, že pokud nebudeme omezovat celkovou spotřebu elektřiny, ale jen ji přesouvat v čase, tak logicky musí zase jindy být spotřeba mnohem vyšší, problém je, že to distribuční sítě nemusí unést, protože nato nejsou stavěné. Nejdražší je přitom samozřejmě tzv. poslední míle, tam budou investice naprosto extrémní, pokud se pokusíme jít touto cestou. No a samozřejmě chytré elektroměry a další hejblata jsou ideálním substrátem pro hackery - doporučuji knihu Marca Elsberga Blackout, pokud se chcete o Achillově patě chytrých sítí dozvědět více. V zásadě je to tak, že hloupou síť můžete jen fyzicky zničit, jinak funguje. Chytrou síť můžete vyřadit pomocí viru.

Martin Hájek
10. červen 2018, 20:22

Třeba se podaří na tento server dostat i poslední velmi zajímavá čísla agentury IRENA o zaměstnanosti v sektoru obnovitelné energie.

Pro začátek fotovoltaika:

3,4 milionu pracovní míst celosvětově, z toho ovšem 88 % (cca 3 miliony) v Asii, V USA 7 % a v EU 3 %. Takže asi tak. Miliardy veřejných prostředků zemí EU jsou v kanálu a pracovní místa v Asii.

Martin Hájek
10. červen 2018, 20:23
energetik
10. červen 2018, 22:47

Lidé v Asii musí také jíst. Já to tedy raději pošlu do Asiie než jaderníkům co to tady zamořují odpadky a emisemi. I když i ty nové jaderky budou z větší části stejně Made in China.

Milan Vaněček
10. červen 2018, 23:24

Rozhodně třeba Německu a konkrétně firmě Siemens se vyplatilo opustit ztrátovou jadernou energetiku a místo toho se věnovat obnovitelným zdrojům energie, větrné elektrárny jsou pro Siemens ziskové. Stejně tak německé vědě se vyplatilo předělat obrovská jaderná centra v Juelichu a Karlsruhe na moderní vědecký výzkum, pane Hájku ....

Martin Hájek
10. červen 2018, 23:45

No já o voze a vy o koze, pane Vaněčku. Je zjevné, že o fotovoltaice se bavit nechcete, protože bilance je pro EU naprosto tristní. No budiž, když o větru, tak tam je to o něco lepší, nicméně jediný stát s významným množstvím pracovních míst ve větrné energetice je právě Německo, všichni ostatní paběrkují. Z celkem 344 tisíc pracovních míst ve větrné energetice byla téměř polovina v Německu. Takže ve větrné energetice si EU nestojí tak katastrofálně jako v případě fotovoltaiky, ale týká se to jen několika vybraných států. Pro všechny ostatní je to opět mínus - platí a zaměstnanost žádná.

Erich von dem Bach-Zelewski
11. červen 2018, 07:41

To je výborné, fakticky vložit rovnítko mezi Siemens a Německo. O tom, jestli se to Němcům vyplatilo, si dovolím pochybovat. (ale přeji jim to, budu rád, když N. pořádně zchudne)

Martin Hájek
12. červen 2018, 00:11

Tak to rovnítko zase není tak úplně mimo, pokud trochu sledujete, čí zájmy Německo v EU prosazuje.

Vinkler
11. červen 2018, 06:34

Již po několikáté kladu dotaz, proč je snaha řídit (omezovat) výrobu v JE. Jsou bezemisní. Není důvod je omezovat kvůli produkci CO2. Proč tedy?

Důvod k omezování je občasná nadvýroba v OZE, kterou pak musí ze zákona spotřebitel vykoupit. Špatný je tedy zákon, OZE tunel.

Milan Vaněček
11. červen 2018, 07:46

Pane Vinkler to se zeptejte ve Francii kde to užívají a užívali to i když neměli žádné FVE ani VtE ani feed in tarif.

Carlos
11. červen 2018, 08:44

Viděl jste někdy denní či týdenní a dokonce roční graf spotřeby? To je důvod proč je třeba mít i na JE schopnost regulace a ano i OZE tam budou hrát nějakou roli, ale i bez povinného výkupu. Pokud budou JE za 80€/MWh a OZE nabídnou ten stejný proud, i kdyby se tam nacpala uhlíková daň za 40€, tak se samozřejmě prvně zobchoduje toto a až pak JE.

Martin Hájek
11. červen 2018, 09:49

Milý Carlosi, jste samozřejmě úplně mimo. Pokud je vážný přebytek elektřiny, tak je samozřejmě cena elektřiny na trhu nulová nebo záporná a to pro všechny. Takže to není o tom, kdo je schopen vyrobit elektřinu levněji, ale kdo je schopen a ochoten svojí výrobu snížit. Pokud máte příplatek k tržní ceně kWh 12 Kč, tak samozřejmě nejste ochoten ani omylem, to je celý příběh. Větrníky jsou totéž v bledě modrém, jenom ten příplatek je menší. Jenomže OZE zdrojům, ačkoliv je u nich regulace výkonu technicky velmi jednoduchá a levná, se prostě nevyplatí snižovat výrobu, dokud není cena elektřiny tak záporná, aby i s dotací byly na nule. A tak se nesmyslně reguluje výroba jaderných elektráren.

Erich von dem Bach-Zelewski
11. červen 2018, 13:19

Martin Hájek: někde v textu zde zmiňujete, že si teplárny masivně pořizují elektrokotle. Já vím jen o jednom v ETU. Mohl byste prosím napsat, kde se staví / plánují další? Díky.

Carlos
11. červen 2018, 13:53

Milý pane Hájku, v mém komentáři je jedna drobnost, cituji se: ...i bez povinného výkupu. Tedy počítám se situací která nastane patrně za krátkou dobu, nebo kdy se velmi vyplatí nasadit na firmě/budově FVE a k tomu nějakou menší akumulaci. Jenom zdvojnásobení výkonu FVE by si už umělo hrábnout do oblasti, kterou normálně pokrývají JE.

Martin Hájek
11. červen 2018, 16:30

Bez povinného výkupu OZE fungovat mohou, ale bez doplatku k ceně nikoliv. Je to dané tím, že si OZE s občasnou výrobou sami pod sebou rychle podřežou větev. Ovšem bude to ještě složitější, protože trh s elektřinou je propojený a dříve, než se začne masivně stavět u nás, tak nám už pomyslnou větev dávno podřízne Německo, Rakousko a Itálie. OZE s občasnou výrobou jsou totiž v kontextu střední Evropy hra s nulovým součtem. Spotřeba je víceméně daná a nejde jí moc ovlivnit, takže čím více OZE s občasnou výrobou si postaví jedna země, tím méně může mít jiná, protože součet je prostě daný celkovým prostorem v diagramu zatížení, který je objektivně omezený. Na o k těm hranicím, které jsou poměrně pevně dané, minimálně ve střednědobém horizontu, se velmi rychle blížíme.

Milan Vaněček
11. červen 2018, 16:56

Pane Hájek nepište nesmysly když už realita v něterých zemí Evropy je jiná (nové FVE ve Španělsku bez doplatku). A jestli si myslíte (oprávněně) že distribuce není zadarmo a přenos 10 GW do ČR by také bylo třeba vybudovat a stálo by to hodně, tak nám tady nevykládejte spolu s panem Wagnerem pohádky že v třeba v Africe nebo jinde na jihu se bude elektřina ve FVE vyrábět nejlevněji a k nám dodávat a že to bude levnější než výroba u nás na střeše domu či továrny?

A “intermittentní” není “občasný”, jestli si myslíte že už miliony let na Zemi vychází a zapadá slunce “občasně” ? tak se s Vámi asi nedomluvím?

Martin Hájek
11. červen 2018, 20:15

Pane Vaněčku, ale ono vůbec není potřeba do ČR dopravit 10 GW elektřiny z fotovoltaiky. V létě, kdy je menší spotřeba, bohatě stačí i 2 GW k tomu, aby to zásadně zahýbalo s cenou, a to rozhodně možné je. Navíc jsem se bavil primárně o sousedním Bavorsku nebo Rakousku, nikoliv o Africe, to mi zbytečně a úplně hloupě podsouváte. Ano, máte pravdu, že v některých zemích už může fotovoltaika dnes fungovat bez doplatku a uvidíme, jak rychle si právě podřízne na trhu větev. No a konečně k tomu slunci - to jistě vychází zcela pravidelně, ovšem jak jistě víte, svítí jenom občas, protože občas taky prší, sněží nebo je inverze :-). No a protože dostatečné fotonů dopadá na fotovoltaický panel jenom občas, tak také jenom občas vyrábí elektřinu. Kdyby byl ten panel ve vesmíru, tak by vyráběl pravidelně.

Vinkler
11. červen 2018, 10:27

Já napsal kvůli produkci z OZE. tj CO2. Nikoli odběru u spotřebitelů.

Emanuel
12. červen 2018, 07:27

V tabulce rozvoje energetických zdrojů je viditelný nárůst zdrojů z biomasy a fotovoltajiky, tedy zdrojů, které se využívají převážně v letním a podzimním období. V letním období je spotřeba elektrické energie v ČR zhruba poloviční o proti zimnímu období. Například výroba bioplynu z kukuřice zvýšila vodní eroze vrchních nejúrodnějších vrstev půd v ČR a zhruba za dvacet let na některých polích bude již tato půdní vrstva při pěstování kukuřice zcela odplavena. také se dá počítat s tím, že celosvětové ceny potravin budou stále narůstat a potravin bude velký nedostatek. V důsledku tohoto vývoje se v budoucnosti také nevyplatí provozovat fotovoltajické panely na zemědělské půdě. Někteří ekologové prosazují energetické zdroje na zemní plyn. Mimo tu skutečnost, že většina množství tohoto zemního plynu musí být do ČR dovezena z ciziny je tu i skutečnost, že při jeho těžbě vznikájí nežádoucí jeho úniky a podle posledních vědeckých výzkumů je metan zhruba třicetkrát účinějším plynem který vyvolává tak zvaný skleníkový jev, než CO2 a setrvá v zemské atmosféře zhruba 120 let, než je spálen výboji blesků. Tento lehký plyn také otepluje vrchní vrstvy troposféry a znesnadňuje tak vypršení hlavně bouškových mraků v letním období a vyvolává tím i dlouhodobější nedostatek vodních srážek hlavně nad zemskými pevninami. V tabulce je také uveden malý nárůst geotermální energie v ČR v množství zhruba 50MW a to přesto, že se jedná o zdroj, který je v některých oblastech ČR možno využívat dlouhodobě bez velkých finančních dotací jakými je v ČR podporováno využívání k energetickým účelům například fotovoltajiku, biomasu, větrnou energii a vodní energii. Na rozdíl od výše uvedených obnovitelných zdrojů je využívání hlubiné tepelné energie regulovatelné, tím že v případě nadbytku elektrické energie v rozvodných sítích se přestane do hloubkových vrtů o hloubkách zhruba pěti kilometrů vhánět čerpadly čistá studená voda a tím z druhé poloviny těchto vrtů přestane vyvěrat horká energeticky využitelná voda. V ČR by se tyto zdroje daly provozovat například v Podkrušnohoří, v Polabí a Podbeskydí. Z těchto zdrojů lze také využívat odpadní teplo k oteplování bytů, průmyslových hal a skleníků pro výrobu zeleniny. Využíváním geotermálního tepla by ale klesla spotřeba zemního plynu v ČR a tím i finanční zisky plynařů. Proto plynaři dlouhodobě všemi dostupnými prostředky brzdí rozvoj využití geotermální energie v ČR. Bude k tomu docházet i v budoucnosti?

Milan Vaněček
12. červen 2018, 09:38

Ano, většina diskuse pod článkem šla mimo merit věci, což jsou vstupní parametry modelu. Ty mohly a měly by být jiné.

Jinak k té fotovoltaice a případnému nedostatku zemědělské půdy jsem tady ve svém Názoru ukázal že na střechách budov by mohlo být více než dvojnásobek fotovoltaiky než udává model. A tedy bez jakéhokoliv záboru zemědělské půdy (i když ta je pod FVE zatravněna, což půdě prospívá).

O hrubém podcenění úlohy VtE v modelu jsem už psal.

Vladimír Wagner
12. červen 2018, 21:41

Právě naopak pane Vaněčku, možnosti větru a fotovoltaiky v této studii podceněny nebyly. Vzhledem k přetlaku větru na severu Německa a fotovoltaiky v Bavorsku bude dost problém splnit i předpověď studie. Ale o tom už psal podrobněji Martin Hájek. Ony jsou totiž u nás vhodné podmínky pro větrníky v místech spíše více vzdálených od míst spotřeby, takže se příliš nevyužije výroba pro místní spotřebu bez sítě.

Milan Vaněček
12. červen 2018, 22:32

V těch odkazech je uveden Váš názor, můj názor je zcela jiný, mnohokrát popsaný v diskusi. Jaká je realita v EU můžeme vidět na lídrech VtE a FVE v EU, ne na těch co organizačně či technicky zaostávají.

Jako lobysta jste ovšem mnohonásobně vlivnější.

Ale vývoj ve světě stejně nemůžete ovlivnit.

Milan Vaněček
12. červen 2018, 22:00

Pouze možnosti jaderné energetiky byly uvedeny na svém maximu. Žádná nová JE do 2030 se nemůže postavit (pouze je riziko, že neprojde prodloužení Dukovan do 2035).

Možnosti větru i fotovoltaiky do roku 2030 jsou ale podceněny, i když budete tvrdit opak. To na reálných možnostech nic nezmění. Proto jsem psal že realizaci modelu musel dělat někdo kdo má blízko k jaderné loby. Ve vstupních parametrech má jádro maximum možného, ale VtE a FVE jsou daleko pod svými možnostmi. Chápete, pane Wagnere?

Vladimír Wagner
12. červen 2018, 22:40

Jak jsem psal, lidé z Hnutí Duha se museli nad vaší nálepkou, kterou jste jimi zadanou studii označil asi docela pobavit :-) Realitu uvidíme.

Milan Vaněček
12. červen 2018, 22:57

Doufám že si lidé z Duhy přečtou a promyslí celou diskusi zde a utvoří si svůj názor. Mohu jim dodat objektivní fakta z oboru fotovoltaiky.

Vladimír Wagner
12. červen 2018, 22:17

V Česku opravdu nejsou podmínky jako na Islandu. Pokud se podíváme na státy v podobné situaci jako jsme my, můžete mi pane Emanueli ukázat příklad, kde by se rozvinulo masivnější využívání geotermální energie pro výrobu elektřiny? Spíše se při testovacích prototypových projektech objevují problémy.

energetik
12. červen 2018, 15:17

Výsledky tendru jsou šokující: cena solární energie bez akumulace dosáhla 0,023 USD/kWh (tj. 0,50 Kč/kWh), cena akumulované solární energie dosáhla 0,03 USD/kWh (tj. 0,66 Kč/kWh).

Podle americké investiční banky Lazards činí celkové náklady na výrobu elektřiny z uhlí v USA cca 6-14¢/kWh. Výsledky tendru na výstavbu obřích solárních elektráren ve státě Colarado v USA jasně prokázaly, že solární/akumulovaná solární energie (3¢/kWh) je jednoznačně levnější alternativou.

solarninovinky.cz/?zpravy/2018051102/0-03-usd-kwh-brutalne-levna-akumulovana-solarni-energie-se-stava-realitou

To už se pomalu i vyplatí ty nabité akumulátory vozit z USA do Evropy a zde je vybíjet, pokud si na to ovšem nevymyslí další dodatečnou daň a clo. :-)

Martin Hájek
12. červen 2018, 15:37

Zapomněl jste k tomu napsat jedno zásadní číslo 707 MWp.

Milan Vaněček
12. červen 2018, 16:15

To je asi třetina z těch 2,1 GW nainstalovaných v ČR, pane Hájek, ale u nás za 25x (dvacetpětkrát) vyšší cenu.

Je to šílené vidět jak skupina všehoschopných mohla u nás na mnoho let zablokovat rozvoj fotovoltaiky vytvořením 500 miliardového tunelu. A nyni se chystá další tunel, jaderný.

Nicméně globálně už je rozhodnuto, tak nízké ceny fotovoltaiky (a ještě nižší pro větrné elektrárny v Coloradu) s krátkodobou akumulací jsou neporazitelné i tam, kde zimy jsou tvrdé a sněhu hodně (pracoval jsem tam 5 měsíců v NREL).

Ale jsem optimista, pokrok ani v ČR nelze trvale zastavit, na druhé pololetí 2018 a na 2019 se předpokládá další pokles cen panelů o 10%. Takže se nakonec i u nás prosadí fotovoltaika na střechách bez dotací (i když malé instalace na střechách jsou dražší než velké instalace na zatravněných pastvinách).

Martin Hájek
12. červen 2018, 21:21

Pane Vaněčku, zbytečně tady pláčete na starém hrobě, už asi po 10000, už je to jen otravné. Cílem mého sdělení bylo, že se jedná o rozsah elektrárny (možná jich je několik, to není úplně jasné), který v ČR vůbec není kde realizovat, protože pro stovky MW tu zkrátka na rozdíl od Colorada naštěstí zatím nemáme dost pustiny, i když další pěstování řepky a kukuřice nám k ní možná časem dopomůže. Takže tato reference je vzhledem k rozdílnému klimatu a rozsahu elektrárny pro ČR naprosto mimo mísu, to byl cíl sdělní mého příspěvku. Pokud máte k tomuto tématu něco konkrétního a relevantního, tak sem s tím, ale už nás, prosím, ušetřete dalšího blábolení na téma solární a jaderný tunel.

Milan Vaněček
12. červen 2018, 21:31

A když si vygůglujete US aukce tak zjistíte, že tyto nízké ceny fotovoltaických elektráren okolo 25 USD/MWh jsou i jinde v USA, s kontraktem za uvedení do provozu za pár let. A často i s akumulací, typicky na 4 hodiny po západu slunce.

Zvlášt v akumulaci je velmi rychlý pokrok, v USA, Japonsku a Korei, největší výrobce je opět v Číně (CATL, s rekordním růstem akcií).

Číňané a Korejci staví své nové továrny na fotovoltaické panely v USA, aby obešly cla. Trumpova politika na zvýšení výroby v USA funguje.

Ceny fotovoltaiky s akumulací padají, zisky velkých výrobců rostou, technologický pokrok se nedá zastavit....

Abych se vrátil k názvu článku: "Obejdeme se bez uhelných elektráren?", myslím že ano, ale rozhodně ne do 2030 (na tom založil Křetínský svůj zisk, vyšší roku 2017 než zisk ČEZu), spíše do 2050. V té době už ve velké většině zemí které nemají jaderné zbraně skončí i jaderná energetika.

Milan Vaněček
12. červen 2018, 21:35

Pane Hájek, někdy kroutím jen nevěřícně hlavou co to zase píšete o fotovoltaice. Tož tak.

Milan Vaněček
12. červen 2018, 21:38

A když si to vygůglujete tak vidíte že to je mnoho elektráren a medián ceny, ne jedna elektrárna. Nejdřív se seznamte s fakty, pak pište.

Jan Veselý
8. červen 2018, 09:08

Pokud vývoj půjde tímhle směrem a pokud nastane problém s nedostatkem pružné výroby, tak se prostě postaví další pružná výroba, elektrárny s očekávaným koeficientem využití 5-10%, jenže známe inženýry, ti jí budou chtít tak jako tak, pro jistotu. Pak bude ovšem otázka jestli nebude nakupování v cizině výhodnější.

Pane Wagnerovi jsem to dokonce i propočítal, třeba pokračování v zateplování a snížení spotřeby ZP na topení o 10% je zcela reálné uvolní dost plynu pro výroby 7 TWh elektřiny v paroplynových zdrojích.

Martin Hájek
8. červen 2018, 11:25

A v jaké cizině chcete, prosím, nakupovat, když bude celá střední Evropa v zimě do 5 let deficitní? Jistěže se dá postavit pružná výroba, otázka je, jestli dává smysl odstavovat uhlí a vzápětí stavět nové elektrárny na fosilní palivo a také je otázka, v jakém časovém horizontu lze tu výstavbu v tom rozsahu stihnout. A mezi tím polezou lidem oči s důlků, až uvidí ty lednové ceny elektřiny v kritických hodinách klidně v řádu 2000 Euro za MWh. Je to logické, pokud chcete zaplatit novou elektrárnu na fosilní palivo s využitím 5-10 %, tedy nejspíš nějaký motor, no tak musí být v době jeho provozu velmi vysoká cena elektřiny a nebo ho musíte dotovat. Obojí samozřejmě zaplatí konečný spotřebitel, což ovšem zadavatele té studie, na kterou mimochodem přispěla Česká republika z prostředků na rozvojovou pomoc, samozřejmě nezajímá. Ale všichni propagátoři tepelných čerpadel a elektrického vytápění obecně by měli velmi zbystřit, protože tento scénář je pro ně konečná.

Milan Vaněček
8. červen 2018, 11:55

Deficitní střední Evropa v zimě do pěti let-to je pouze fikce šílených aktivistů kteří by chtěli do 5 let odstranit uhelné elektrárny a nepoužívat ruský plyn. Plus vhodný strašák jiných aktivistů vyžadujících aby stát platil výstavbu jejich oblíbených drahých energetických zdrojů.

Počkejte si na výsledek dohadování v nejradikálnějším Německu. Vy pane Hájek věříte že by podobně jako do pěti let odstaví JE by dokázali odstavit i ty uhelné??? Tací blázni či kouzelníci nejsou. Takže můžete klidně spát, za 5 let žádná katastrofa nebude (když v Evropě nenastane nějaká další havarie jaderná, to je jediné i když jak doufám jen velmi velmi málo pravděpodobné nebezpečí). Myslím že můžeme klidně spát.

Martin Hájek
8. červen 2018, 12:27

Ale vůbec ne, pane Vaněčku, to je realita a žádná fikce. Německo, jak jistě víte, dostaví JE do roku 2022. Dále do roku 2021 odstaví ČR, Německo, Polsko a Slovensko značný výkon v uhelných elektrárnách, které nesplní další zpřísnění požadavků na emise znečišťujících látek podle Nařízení o BAT. Jen v ČR půjde minimálně o 2 GW, ale možná podstatně více. Rakousko pak hodlá úplně odstavit svoje uhelné elektrárny do roku 2020. Slovensko rovněž uvažuje o odchodu od uhlí nehledě na to, že s ohledem na životnost zásob uhlí je otázka, jestli má smysl Nováky modernizovat.

Milan Vaněček
8. červen 2018, 09:27

Studie jsou potřebné, je však nutno si uvědomit že každé modelování závisí na okrajových podmínkách a vstupních parametrech. Takže jen po jedné poznámce ke každému:

1) Snaha být bez uhlí již v roce 2030 mi připomíná "úspěšně realizovaný pokus být číslo 1 na světě v instalacích fotovoltaických elektráren, počítáno na jednoho obyvatele" což se nám "povedlo" v roce 2010. Spíše bychom měli čekat na závěry německé komise k problému odstavení uhelných elektráren a jeho časovému harmonogramu (a nepokoušet se opět Němce "předehnat").

2) Tabulka přepokládaných výrobních kapacit v roce 2030 hrubě podceňuje plyn a vítr a i relativně značně rostoucí kapacita solárních elektráren představuje v roce 2030 jen německý stav v roce 2017 (velmi zhruba je třeba německá data dělit osmi pro odpovídající data ČR)

Doufám, že se v dalších letech dočkáme více scénářů, založených i na zkušenostech okolních států a respektujících energetickou politiku všech našich partnerů v EU.

energetik
8. červen 2018, 10:24

Již více jak 3 roky to máme doma bez uhlí i jádra, bez jakéhokoliv omezování a dokonce za nižší cenu než to bylo předtím. Takže když to nabízejí dodavatelé a je to certifikované a kontrolované státem tak to asi jde.

Petr
8. červen 2018, 10:40

Tak marketinkově jde skutečně skoro vše.

A to využíváte nějaký supervylepšený filtr z Rakouska? Že už to kromě jaderných elektronů nepouští ani ty uhelné :)

energetik
8. červen 2018, 13:22

Jestli je to marketing nebo není mne nezajímá, když se v ČR stejně dělají legalizované podvody v měření energie ve vybraných měřících místech. Státu to energeticky vychází a dává na to záruku původu a tu já mám mám a všichni jsou spojeni a volit tedy budeme zase ty samé.

www.ote-cr.cz/poze/zaruky-puvodu/zaruky-puvodu

Radek
8. červen 2018, 10:55

Kardinální otázka - s jakou spotřebou se počítá? Zatím pořád roste a pokud přijdou například elektroauta, může to být doela zajímavý. K tomu stabilní nárůst klimatizací...

Carlos
9. červen 2018, 10:38

A druhá kardinální otázka je jak jsou na tom další sektory energetiky, pokud například roste spotřeba elektřiny, ale klesá spotřeba plynu, nebo spíš uhlí či benzínu v jiných sektorech, tak je to vítaná situace a přesunutí těchto paliv do elektroenergetiky nic nezhorší. Problém jsou ale zdroje, na druhou stranu instalace plynových motorů a pod. se dá udělat během doby kratší než rok. Jenom mne napadá že vlastně se nedělají žádné mikrokogenerační jednotky na topnou naftu, u nás toto palivo není moc populární, ale v Německu prý ano, možná by to mohlo být zajímavé pro domácnosti a živnosti.

Petr
8. červen 2018, 11:14

Větrnou elektřinu tu nemá cenu dotovat vůbec, ta se levně doveze z Německa a za chvíli se bude tlačit i z celého Baltu.

Soláry jsou sice zajímavé pro lidi, co chtějí přejít na luxusnější bydlení v panelácích, a začít je všechny klimatizovat, ale nemá to nic společného s udržitelností elektrické sítě Česka v hlavním kritickém zimním období.

Plus nejnověji EU začíná ve svých plánech prosazovat maximální elektrifikaci, když při boji proti CO2 by se musel nejpozději od roku 2035 začít potlačovat i zemní plyn, a to by dále zvedalo zimní spotřebu v topení a ohřevu vody.

Milan Vaněček
8. červen 2018, 11:43

Potlačovat plyn můžete na jihu, u nás okolo 50 rovnoběžky naopak plyn bude částí akumulace letních přebytků a uzavřeného cyklu. V zimě ho spálíte a pustíte CO2 do ovzduší, v létě z přebytků čisté energie zase z toho CO2 vyrobíte syntetický plyn a palivo. Zemní plyn ze všech světových stran (nejsme omezeni na Rusko) bude v ČR či Německu ještě hodně dlouho přes 2050 a bude pomalu nahrazován syntetickým v rámci uzavřeného cyklu (ale ted nebo v příští dekádě to ještě nebude). Žádný nebezpečný odpad a kam s ním ....

Carlos
9. červen 2018, 10:51

Jenom bych si nebyl tak jistý jestli je syngas konkurenceschopný proti plynu zemnímu, na druhou stranu pokud poroste cena ropy, tak by syntetická paliva mohla být konkurenceschopná, pokud jim nedáme daň z minerálních olejů a mohla by tak pomoci v silniční dopravě.

Petr Poruban
8. červen 2018, 14:57

Bez uhelných elektráren by jsme se dříve nebo později určitě obejít měli.

Problém vidím spíš v tom, že se některé země EU hodlají obejít bez těch jaderných.

Přitom jaderné technologie jsou do budoucna určitě důležitý. Nejen tady na Zemi, ale i při výzkumu kosmu to bez nich nepůjde. EU by si neměla dovolit ignorovat jejich rozvoj.

Neměli by jsme v těchto technologiích zaostávat za USA, Ruskem a Čínou.

Martin Hájek
8. červen 2018, 17:30

Ovšem ta studie tvrdí, že se ČR objede bez uhelných elektráren už v roce 2030, kdy tedy nepostavíme nové jaderné bloky ani omylem.

Michal Staša
8. červen 2018, 17:34

Cena akumulace v bateriích klesá. Až to ČEPS a trh dovolí, tak tohle bude nemalý výkon, který půjde využít. Stavět kvůli 2 měsícům v roce JE je nesmysl. Jak již bylo zmíněno, tak tohle může zastat plyn a dostatečné tržní prostředí.

Martin Pácalt
8. červen 2018, 22:19

Již nyní funguje jednoduchá rovnice: JE=noční proud=nabíjení elektrovozů v době, kdy "jsou dráty prázdné a majitel nikam obvykle nejede". Jinými slovy ten tzv. zbytečný noční baseload se může velmi rychle stát velmi potřebným a třeba bude např. akumulační elektrické topení nahrazováno TČ, protože si budeme více považovat období nočního nízkého tarifu a z něj vzniklé kilojoule tepla. Vidím tedy kapacitu pro ještě jednu JE, nejlépe v lokalitě Tetov či Blahutovice, ošem již v 4. generačním standardu. A pro denní špičky FVT , v zimě syngas.

Milan Vaněček
8. červen 2018, 23:53

Rozdíl je v tom, že z fotovoltaiky na svém baráku či z parkoviště u práce budete mít nabíjení "zadarmo" ale s nočním nabíjením z JE budete platit za síťové služby a silný jistič pořádnou pálku, jak tady propaguje stále pan Hájek.

Martin Hájek
10. červen 2018, 19:54

A jéje, zase okénko demagogie pana Vaněčka. Vůbec nikdo neříkal, že si lidé nebudou moci nabíjet auta u svého rodinného domku. Jenomže zdaleka ne všichni mají rodinný domek a navíc pokud tím autem jezdí do práce, tak si ho logicky doma dobijí možná o víkendu, pokud bude zrovna slunečný. No a pokud ne, tak zbyde zase jen ta ošklivá jaderná a uhelná elektřina. :-). V práci a v bytových domech to samozřejmě s fotovoltaikou bude mnohem složitější, na městských budovách se zatím fotovoltaika moc nedaří ani v Německu.

Petr
9. červen 2018, 09:09

Žádná fotovoltaika zadarmo neexistuje a existovat nebude, a už 1000x ne v zimě před kancelářemi.

Za to při každodenním nočním nabíjení auta když celý dům spí, bude většině v rodinných domech stačit úplně v pohodě dnešní jistič.

Carlos
9. červen 2018, 10:53

Byl byste schopen to alespoň nějak odhadově propočítat? Nástin, návrh mixu, zejména pro letní období. Jenom se obávám že syngas je pořád příliš drahý šprým na to aby se s ním dalo v energetice počítat.

Martin Pácalt
10. červen 2018, 15:15

Carlosi: nechtěl jsem se dopouštět dojmologie :-) , vycházím jednak z osobních preferencí, jak bych se choval mít již elektrovůz, jednak narážím na nedávný článek, v němž se hovořilo o tom, že pokud by Evropané přesedlali na elektrovozy a nabíjeli jen mimo odběrové špičky, není třeba navyšovat instalovaný výkon elektráren a zároveň jedním dechem tam bylo řečeno, že takové chování lze předpokládat jen u části populace a bude třeba zvýšit výkon elektráren o cca 25%.

Líbí se mi myšlenka, kdy by v létě bylo několik JE (víc jak 2) např. na 60%ním výkonu a tím produkovaly méně tepla, o které nikdo nestojí a elektrickou výrobu tím více kryly FVT a naopak v zimě vy jely naplno JE vč. produkce tepla do okolních sídel a FVT byla "ve spánkovém režimu". Potřeba tepla by byla samozřejmě na mnohem více místech a tam už by kryl potřeby nyní fosilní, později umělý metan a nebo vyšší uhlovodíky.

Carlos
10. červen 2018, 15:33

Nemyslel jsem to nějak útočně, :), chtěl jsem jenom Vaši představu o poměrech, no spíše GW, zajímalo mne to, rád bych se na to podíval na takovou představu kombinace JE a OZE. Tam je totiž hlavní se nějak vypořádat se dvěma obdobími dne, tam je otázka jestli by stačily PVE co máme, nebo ne.

Problém je že na takový provoz by asi buď byla třeba jiná směs paliva, nebo nějaký jiný druh reaktoru. Ale ze sériových co mají výměnu paliva za chodu je snad dnes dostupný jen CANDU a odvozeniny. Lehkovodní takové nejsou, bohužel. Možná nejlepší by bylo se podívat jak namíchat palivo s uranem a thoriem tak aby se mohl reaktor nechat běžet a vznikalo v něm palivo nové a to prodloužilo kampaň na několik let. V Shippingportu se s tím experimentovalo, vsázka tam byla pět let, ale nevím jestli se to palivo nějak v reaktoru přeskládávalo, nebo ne. na konci tam bylo o trochu více štěpitelného uranu než se do něj dalo. Mimochodem to byl PWR.

Martin Pácalt
10. červen 2018, 15:17

Mimochodem, nevěřím, že si západní Evropa výhledově své vlastní přebytky nevyřeší a naopak bych s nimi pro naše využití nepočítal. Sami na to přišli a nebo přijdou, řešení na uskladnění je po ruce dost.

Martin Hájek
11. červen 2018, 09:51

"Výhledově" jsme všichni mrtví...

Milan Vaněček
9. červen 2018, 12:53

Teď či za deset let je to moc drahé a zbytečné. Ale tak okolo 2050 je to emisně neutrální cesta pro nás či Němce, okolo Středozemního moře to potřebovat nebudou.

Carlos
10. červen 2018, 01:29

No to nevím, podívejte se ven co se děje, jako zbytečnost mi to nepřijde, ale vstupní surovina je drahá jak... no jak elektřina. Problém je také to že samotný zemní plyn stojí velmi málo za 1MWh, cca 20€, kolik by musela být cena proudu aby se to vyplatilo? 10€? 5€? Tam se asi ani v r. 2050 nedostaneme, nicméně je třeba pozitivní že by mohla klesnout cena té části procesu kde se zachytává CO2

Milan Vaněček
10. červen 2018, 10:27

Vtip je v tom, že energie i suroviny (CO2) je na Zeměkouli nadbytek a teď s globálním oteplováním (ať již kvůli lidské činnosti či nezávisle na ní) je jí ještě více. Samozřejmě vstupní cena elektřiny musí být v okamžiku výroby syntgasu nulová či záporná (a takové období v délce měsíců v průběhu roku a ne jen pár hodin jako v současnosti nastane až po roce cca 2040).

Cena syntgasu či kapalného syntetického paliva je dána jen počáteční investici (kterou stejně musíme udělat) a dopravou (plynovou infrastrukturou) která už existuje na velmi dobré úrovni.

Takže nyní by to mělo být jen ve stádiu výzkumu a pilotních projektů stejně jako by jaderná energetika místo stavění nových elektráren staré nebezpečné koncepce by se měla zabývat výzkumem jaderných reaktorů s pasivní bezpečností a bez jaderného odpadu.

Carlos
10. červen 2018, 13:54

Energie je nadbytek, ale ty měniče mezi jednotlivými druhy a kvalitami nejsou zadarmo, budete narážet na to jestli budu ochotní produkovat proud i za takových podmínek, pochybuji o tom, tedy pokud nebudou náklady způsobené opotřebením v takovém provozu zanedbatelné, ale to bude spíš záležitost FVE než VtE.

Dále za současnými nízkými cenami stojí tři věci:

Nepružné zdroje

Nedostatečné kapacity vedení

Garantovaný výkup

Pokud tyto věci budou mizet, tak nebudou ani období s nízkou až zápornou cenou proudu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se