Paříž, klimatická dohoda COP21

Paradoxy vypovězení Pařížské dohody

Martin Hájek
Ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky. Vystudoval obor Ekonomika a řízení energetiky na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Působil v Pražské teplárenské, a.s. na pozici poradce generálního ředitele pro strategii.

Výstřel z Washingtonu

Přesně podle očekávání se ihned po pomyslném výstřelu bílého otce z Washingtonu směrem k Eiffelově věži vznesla všude po světě hejna potrefených husí a začala freneticky kejhat v kyberprostoru. Od Štěpána Chalupy z tuzemské komory OZE až po zámořské těžké kalibry typu Arnolda Schwarzeneggera. Nepřekvapivě protestoval i šťastný majitel jedné z největších soukromých uhlíkových stop v dějinách lidstva Leonardo di Caprio. Stranou nemohl zůstat ani autor slavné klimatické „hokejky“ Al Gore. V zásadě byla vyjádření velmi podobná a v souladu s očekáváním. Prezident Spojených států je sobecký hlupák, který krátkodobě upřednostnil ekonomické zájmy fosilní lobby. Nemůže ale zvrátit běh dějin, který neodvratně směřuje k porážce fosilních dinosaurů.

Zajímavější je ale další část sdělení, kterou téměř všichni zastánci Pařížské dohody neopomněli ve svých vyjádřeních zdůraznit. Dala by se shrnout asi takto: „Vlak obnovitelných zdrojů a čistých technologií je už rozjetý a nedá se zastavit. Ani oficiální odstoupení druhého největšího znečišťovatele světa od Pařížské dohody na tom nemůže nic změnit. Obnovitelné zdroje a čisté technologie budou i ve Spojených státech dál vítězit, protože korporace budou investovat do jejich dalšího rozvoje bez ohledu na momentálně nepříznivý politický vítr z Washingtonu a lokální i regionální politici to budou podporovat.“

Tři paradoxy

Paradoxně ovšem platí, že pokud se obnovitelné zdroje a čisté technologie budou ve Spojených státech nadále nerušeně rozvíjet i bez Pařížské dohody, pak je docela logické, že ji americký prezident vypověděl. Spojené státy by z ní totiž těžko mohly mít nějaký zásadní prospěch. Veškeré blaho pro své občany v podobě nových pracovních míst a rozkvětu ekonomiky přece získají v každém případě. Tak proč platit zbytečnou stafáž OSN a přispívat miliardami dolarů daňových poplatníků na rozvoj zemí, které jsou již dnes často jejich technologickými rivaly? Ušetřené peníze pak budou moci investovat třeba do rozvoje často značně zastaralé domácí infrastruktury. Že je to sobecké a bohatý by měl pomáhat chudším? Možná, ale to už jsme v úplně jiné debatě, která nemá nic společného se záchranou planety.
Druhým velkým paradoxem je reakce Evropských i dalších politiků ze zemí, které již Pařížskou dohodu ratifikovaly. Ti svým voličům dosud neochvějně tvrdili, že je pro ně dohoda výhodná a pomůže národním ekonomikám. Kupodivu to ale vypadá, že je většinou dost naštvalo, že jim americký prezident zcela nezištně přenechal neopakovatelnou historickou příležitost stát se leadery v oblasti obnovitelných zdrojů a čistých technologií. To by přece mělo jejich zemím přivodit nezadržitelný ekonomický růst a tvorbu nových pracovních míst. Za takové dobrodiní by se slušelo tomu, kdo se ho tak velkoryse vzdal ve prospěch ostatních, spíš slušně poděkovat.  A ne na něj kydat bláto a prohlašovat, že je nezodpovědný a sobecký.

Třetím paradoxem je, že Donald Trump zřejmě nijak nepotěšil ani nadnárodní ropné kolosy. Ty by měla Pařížská dohoda alespoň teoreticky děsit, protože má co nejdříve zničit jejich neudržitelný fosilní business model. Alespoň tenhle třetí paradox ale není zase tak složité rozklíčovat. Ropné kolosy totiž těží také zemní plyn a od Pařížské dohody si slibují větší poptávku po této surovině na úkor uhlí. Současně věří, že vlády jejich konzumentů nebudou ve skutečnosti schopné se spotřebou ropy v dohledné době nic zásadního udělat a Pařížská dohoda na tom nic nezmění. Ostatně podobný důvod pro alespoň slovní podporu Pařížské dohody má i Rusko, toho času největší těžař ropy na světě. To chce také zvyšovat dodávky zemního plynu a případně také jaderných technologií do EU i Číny, k čemuž se křížové tažení proti skleníkovým plynům velmi dobře hodí.

Podivný spojenec a trpělivost daňových poplatníků

Paradoxní až tragikomická je ovšem také snaha EU opřít se v nastalé situaci o Čínu, jejíž obří emise jsou dnes už i v přepočtu na hlavu větší než ty evropské. Jejich snížení sice Čína nikdy neslíbila, zato to ale myslí upřímně a hodlá svůj ambiciózní závazek dodržet. Navíc samozřejmě hodlá i nadále profitovat z exportu svých čistých technologií vyrobených s pomocí špinavé energie do EU. Pokud nechce být EU jen směšným užitečným idiotem mezinárodní geopolitiky, měla by pochopit dvě věci. Zvyšování dovozu ruského ani jakéhokoli jiného zemního plynu ani dovozu čínských či jiných technologií jí pracovní místa a prosperitu nepřinese. A zásadně se poučit z tristních výsledků dosavadní praxe hnojení technologické zahrádky štědrými dotacemi. Pracovní místa pak sice vznikají, ale bohužel ne v EU.

Protože trpělivost spotřebitelů energie a daňových poplatníků není nekonečná, jsou v zásadě dvě možnosti dalšího vývoje. Buď se podaří rychle změnit dosavadní kurs a boj s klimatem a s ním související transformace energetiky začne znovu vytvářet v EU nová slušně placená pracovní místa. Pokud možno bez dotací. Nebo bude mít EU časem své Trumpy, kteří Pařížskou dohodu vypovědí také, a nebude se čemu divit. Globální odpovědnost totiž ve skutečnosti málokoho dojme natolik, aby si nechal v jejím jménu opakovaně provětrávat svojí peněženku.

Pracovní místa v zelené ekonomice – obor řízení energetických zdrojů v EU 28 v tisících (Eurostat)

Pracovní místa v zelené ekonomice – obor řízení energetických zdrojů v EU 28 v tisících (Eurostat)



8 odpovědí na Paradoxy vypovězení Pařížské dohody

  1. Milan Vaněček napsal:

    Kdo žil, pracoval, studoval a cestoval po Americe tak ví že Amerika je velmi různorodá země, plná kontrastů. Takže by nikoho nemělo překvapit, že východní a západní pobřeží USA se bude silně lišit od vnitrozemí. Rozdíly v zalidnění jsou taky obrovské, v LA vidíte přeplněné šestipruhové (v každém směru) dálnice a ve vnitrozemí jedete časo pustinou. Takže i problémy znečištění ovzduší jsou nékde obrovské a jinde neexistují.
    Proto bude Kalifornie a New York budovat čistou energetiku a vynucovat ji svýmy zákony a jiné státy budou potěšeny přístupem presidenta Trumpa.
    Ale nemělo by se zapomínat, že v průměru, při přepočtu na počet obyvatel jsou USA mnohem větším emitentem CO2 než Čína.
    Ale můj hlavní problém s Pařížskou úmluvou je v tom, že neřeší vůbec zbytečná úmrtí a nemoci, neřeší čistý vzduch a čistou vodu. Chce vše převést jen na jeden parametr: emise CO2. Přitom tento plyn není jedovatý a je nezbytný pro život na Zemi. Takže není divu, že někdo zvolá: král je nahý.

    • pavel napsal:

      Jedna připomínka, podpora oze parodií na elektrárny určitě neznamená to samé co budování čisté energetiky. Většinou to znamená přesný opak. USA v minulých letech rychle snižovaly emise CO2, a to díky přechodu z uhlí na břidlicový plyn. Naproti tomu Německu se emise CO2 snižovat takřka nedařilo, a to hlavně díky přechodu od jádra k uhlí což maskovalo litím stovek miliard eur do kanálu tzv. oze.

  2. Milan Vaněček napsal:

    Otázka na autora: co je to za obor: řízení energetických zdrojů? Spadá do toho taky pomocný dělník co montuje sluneční panely na stojany nebo betonuje základy pro větrnou elektrárnu???
    Bez toho vysvětlení je Váš graf bezcenný

    • Martin Hájek napsal:

      Přesný obsah pojmu můžete nastudovat zde: http://ec.europa.eu/eurostat/cache/metadata/en/env_egs_esms.htm

      Bohužel se mi nepodařilo najít statistiku zaměstnanosti např. podle jednotlivých druhů OZE, to by bylo myslím, velmi zajímavé, zvláště pokud bychom ji porovnali s celkovým transferem dotací pro daný druh OZE.

      Osobně si ale myslím, že ten výrazný zlom v roce 2011 souvisí s fotovoltaikou. Jednak výrazně pokleslo tempo ročních instalací a jednak zkrachovali evropští výrobci panelů a začal masivní dovoz. Pokud se bude opakovat stejné schéma s větrníky jako s fotovoltaiku, bude to totální fiasko zelené politiky EU. To ale teprve uvidíme a samozřejmě to možná právě větrníky časem otočí do plusu, až je začneme vyvážet do Číny. To byl samozřejmě vtip :-). Ale ukazuje to, jak je EU zoufale hloupá. Větrníky z EU by nejspíš byly v Číně konkurenceschopné, ale Čína jejich dovoz prostě nepřipustí. Pro EU by přitom nebyl problém vynutit si reciprocitu za dovoz fotovoltaických panelů… Je strašné se na to dívat, jak se tu sami likvidujeme a ještě si namlouváme, že vítězíme…

  3. Petr napsal:

    No jo „myslitelé“ z EU.
    Nějak ještě stále nedošli na to, že pro hlavní části nejdůležitějších modernizací je teď klíčová hlavně levná elektřina.
    Pro počítačová centra je hlavní – levná elektřina, pro elektroauta – levná elektřina, pro robotické továrny – levná elektřina, dokonce i pro výrobu těch předčasně nasazovaných masových křemíkových solárních panelů je nejvíc důležitá – levná elektřina – proto i tohle těm západaevropským „myslitelům“ rvoucím miliardové dotace do urychlování, z peněz podřízených obyvatel včetně teď i jasně genocidně utlačovaných chudáků na východě EU (ovšem zjevně neudržitelným způsobem) vyfoukla Čína.

  4. Martin Hájek napsal:

    Nedá mi to, abych sem nedoplnil ještě jednu zajímavou informaci. ČR je spolu s Nizozemím aktuálně mezi dvěma posledními státy EU, které doposud neratifikovaly Pařížskou dohodu. V ČR dal souhlas s ratifikací zatím jen Senát, v Poslanecké sněmovně zatím dohoda neprošla ani 1. čtením a je tudíž poměrně pravděpodobné, že v soutěži o největší výdrž získá ČR zlatou medaili. Na evropské radě pro životní prostředí 19.6., kde se všichni ministři životního prostředí mají opět bušit v prsa, že planetu zachrání i bez Trumpa asi pana ministra Brabce nepochválí. 🙂
    Na druhou stranu paní Royalová, co to pomáhala spískat, už tam nejspíš také dlouho sedět nebude, takže se nejspíš ani ve funkci nedočká úplné ratifikace Pařížské dohody v EU a nikoho to moc nedojme.

  5. Martin Hájek napsal:

    Šéf Komise už se kupodivu nesnažil tvrdit, že Pařížská dohoda pomůže Evropě nastartovat ekonomiku. Hlavní je teď starost o Marshallovy ostrovy. No zajímalo by mě, kolik občanů EU tuší, že taková země existuje…

    Speech by President Juncker at the European Parliament on President Trump’s decision to withdraw the U.S. from the COP 21 Climate Agreement
    Strasbourg, 14 June 2017
     
    Mr President,
    Madam President,
    Madam President of the Council,
    Distinguished Members,
    When I addressed the Paris Conference in November 2015 I saw the world united around a simple goal: to hand over to future generations a healthier planet, more stable, fairer societies and, more prosperous and modern economies.
    Thanks to the negotiators and in particular to the chief negotiator for the European Union, my good friend Miguel Arias Cañete, a historic deal was made. The world agreed to save its one and only home.
    Doing justice to its traditional name – gifts from God – the Marshall Islands took action becoming one of the first to ratify the Paris Agreement. The testimony of President Heine is a reminder of the need for action: it is a matter of survival.
    Here is a fact: every morning the International Date Line sets that the day begins at the Marshall Islands. Madame President, we will work to help your country continue to mark the beginning of our days. We will not allow the denial of the very few to be the end of the days of the Marshall Islands.
    Unfortunately not everyone in the world sees the truth of facts. The withdrawal of the United States from the Paris Agreement is more than a sad event. It is a sign of abdication from common action in dealing with the fate of our planet.
    We are disappointed and we regret that decision. But the abandonment of Paris by the U.S. administration will not mean the end of the Agreement. I am convinced that it will make the rest of the world more united and determined to work towards the full implementation of the Paris Agreement.
    The European Union will not renegotiate the Paris Agreement. The 29 articles of the Agreement must be implemented and not renegotiated. Climate action does not need more distractions. We have spent 20 years negotiating. Now it is the time for action, now it is the time for implementation.
    I see a strengthened resolve from all those who care about the future of the planet and who see the opportunities of a modern economy. This includes partners within the United States such as the states of California, Washington and New York – which taken together would be the world’s fourth economy.
    As the European Union, we will step up our climate diplomacy and collaboration with other partners.
    For instance, climate action was a key topic of the EU-China Summit on 2 June. In September, Miguel Arias Cañete will co-host a major gathering with his Chinese and Canadian counterparts to implement Paris and accelerate the clean energy transition.
    We are also reaching out to our partners in the African Union and the ACP countries and we adopted joint statements expressing our common resolve. And we will work hard to have a clear message coming out of the G20 summit in July – or at least from 19.
    In Paris, the world committed to help vulnerable countries adapt to consequences of climate change. The decision of the U.S. to go back on its pledge to the Green Climate Fund leaves a major void. From our side we stand firm to our commitments. And we will work with third countries to mobilise the right public and private investments.
    You can count on the efforts of the Commission to keep the momentum behind Paris implementation.
    In return we hope to count on your support to make the European Union’s commitments a reality and make swift progress on all Commission proposals related to that goal.
    When we ratified the Paris Agreement in record speed, this House showed its commitment to climate action. We need to keep the same spirit, more than ever.
    Thank you.

  6. Martin Hájek napsal:

    A další kritika se snáší na hlavu Donalda Trumpa, tentokrát ze Severní Korey 🙂

    KLDR odsoudila Trumpa za odstoupení od klimatické dohody
    Severní Korea odsoudila amerického prezidenta Donalda Trumpa za to, že odstoupil od pařížské dohody o ochraně klimatu z roku 2015. Severokorejské ministerstvo zahraničí označilo rozhodnutí šéfa Bílého domu za „vrchol egoismu“ a doklad „morálního vakua“ v americké vládě. Informoval o tom list The Daily Telegraph.
    „Globální oteplování je jednou z největších výzev, kterým lidstvo v současné době čelí,“ uvedl minulé úterý mluvčí ministerstva zahraničí KLDR. „K odstoupení od dohody vedla politika pod heslem Amerika na prvním místě, kterou Trump prosazuje. Je vrcholem egoismu a morálního vakua, pokud se někdo stará jen o svůj blahobyt, a to dokonce na úkor celé planety,“ dodal mluvčí.
    Dohodu nepodepsaly pouze Nikaragua a Sýrie, USA se z ní předminulý týden stáhly, což vyvolalo kritické reakce z celého světa. Trump je přesvědčen, že dohoda poškozuje americký průmysl. Komentátoři a komici si v minulých dnech dělali z amerického prezidenta legraci, že odstupuje od mezinárodní dohody, kterou schválily i tak kritizované země jako KLDR.
    Severokorejské ministerstvo zahraničí uvedlo, že stažení se z klimatické dohody je ze strany USA „krátkozraké a hloupé rozhodnutí, které ignoruje fakt, že globální ochrana životního prostředí je v jejich zájmu“.
    Jeden z představitelů severokorejské diplomacie přirovnal odstoupení Spojených států od dohody k podobně „sobeckému jednání“, jakým je například postoj Washingtonu k „jaderné otázce na Korejském poloostrově“. Severní Korea uskutečnila již pět jaderných zkoušek a v posledních době také nespočet raketových testů, přestože jí to zakazují rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *