vedení

Přes supercentralizaci k decentralizaci

Milan Šimoník
Vystudoval jsem energetické inženýrství na VUT Brno. Jako projektant se už 25 let podílím na realizaci energetických celků v Česku i v zahraničí. Pracoval jsem ve firmách ABB, ALSTOM, ČEZ, nyní v PSG-International. Komentuji dění v české energetice s ohledem na vývoj v Evropě a zejména v Německu.

Občas slyším, jak nám nové technologie umožní energetickou soběstačnost a nezávislost na centralizované energetice. Taky se těším na svět, kde každý budeme mít na oblečení či na hlavě solární panel (někteří ho už máme 🙂 ) a budeme chodícími elektrárnami.

Cesta k tomuto ideálnímu světu však zřejmě povede přes velmi silnou centralizaci. Prof. Quaschning ve své přednášce potvrzuje základní směřování německé energetiky, tedy že dekarbonizace se plánuje skrze elektrifikaci sektorů dopravy a tepla. Z velké míry přímo (tepelná čerpadla, e-mobilita) a částečně v kombinaci s P2G. Spotřeba elektřiny proto bude do budoucna podstatně růst. Též upozorňuje, že současným tempem bude německá energetika dekarbonizovaná nejdříve v roce 2150. Přestože za úspěch Energiewende lze považovat výrobu třetiny elektřiny z OZE, podíl OZE na konečné spotřebě energie vzrostl v roce 2016 o pouhých 0,5% na 12,5%. Je tedy stále o něco menší než v Česku či na Slovensku se 14 procenty.

Výhled výroby elektřiny v Německu podle prof. Quaschninga

Ve svém poněkud extrémním návrhu proto žádá výrazné zvýšení tempa růstu výroby elektřiny z OZE. Dnešní výroba elektřiny v Německu je ca. 600 TWh, z toho OZE ca. 180 TWh. Růst výroby z  OZE na 1300 TWh do 2040 je samozřejmě nereálný, ale naznačuje trend, kterým se německá energetika bude v příštích desetiletích ubírat, tedy k velkému podílu výroby z větrných parků na moři i na pevnině. K tomu fotovoltaika a zanedbatelný podíl dalších zdrojů. Potenciál vody je omezený a využívání biomasy bude kvůli konfliktu s pěstováním potravin omezeno na případy, kdy elektřina použitelná není, např. biopaliva pro leteckou dopravu či přímé užití v průmyslu. (viz graf níže).

Podstatným trendem německé (a evropské) energetiky při geograficky nerovnoměrně rozmístěných zdrojích OZE bude tedy silná centralizace, významná role velkých firem, zvyšující se nároky na rozsah a řízení přenosové a distribuční soustavy a zejména stále větší koordinační role státu či EU.

Rozvoj decentralizovaných technologií sice postupně umožní ve vhodných případech(domy, obce) nezávislost a soběstačnost, ale to je nereálné pro města a průmyslové aglomerace. V německé energetické politice je proto též zdůrazňován význam tepelných sítí, které kromě toho, že umožňují využívat výhody flexibilní kogenerační výrobu elektřiny a tepla (spalující zemní plyn a do budoucna syntetický zemní plyn) budou ve stále větší míře sloužit k integraci různých dalších zdrojů tepla dostupných v dané lokalitě – solární, geotermální, biomasa, tepelná čerpadla či odpadní teplo.

„Velkou“ energetiku budeme tedy ještě hodně dlouho potřebovat. Je úkolem a zodpovědností státní správy nastavit v současném měnícím se prostředí podmínky a důvěryhodnou cenovou strukturu v tzv.regulovaných odvětvích (distribuce elektřiny, plynu či teplárenství) tak, aby byla zajištěna koexistence mezi velkou a malou energetikou bez masivního odpojování od CZT či elektrické sítě.

Štítky:


3 odpovědí na Přes supercentralizaci k decentralizaci

  1. C napsal:

    Jak se tak divám, tak předpokládá zhruba 1/3, 1/3 a 1/3 z těch 1300TWh na jednotlivé hlavní typy OZE, to znamená že je třeba instalovat 434GWp FVE, tedy skoro 4.5 tisíce km^2 plochy. Číslo je to velké, ale u nás by to stále představovalo jen asi 5.5% rozlohy. Větší problém bych viděl v tom, jak zajistit smysluplné využití této energie, její uložení a spotřebování, nějak si neumím představit, kde v Německu vykouzlí v létě spotřebu kolem 100GW (a to tam je rezerva na pokles výkonu, mrhání a podobně).

    Obávám se že nárůst produkce na dvojnásobek může nanejvýš pokrýt spotřebu elektřiny a její nepříliš efektivní akumulaci přes relativně nákladné P2G zařízení, nic víc. Eventuálně mohou pro zachování ceny část plynu a jiných paliv nahradit elektřinou a tento ušetřený plyn v problematickém období převést do výroby elektřiny. Pokud má na konci být opravdu všechna energie z OZE, pak se mi nějak nezdají ta čísla.

    S postuláty posledního odstavce nesouhlasím, v první řadě proč by mělo být lidem, podnikům a obcím bráněno v odpojování se od centrálních soustav, pokud jim činnosti spojené se získáváním energie vyjdou lépe bez nějaké centrální entity, pak nevidím důvod jim bránit v příslovečném ustřižení kabelu či uříznutí trubky. Je myslím i otázka, jestli má mít stát vůbec možnost zasahovat do regulovaných odvětví jako se děje nyní.

    Co se týče biomasy, prosím, řekněte mi někdo co je to za podivný fenomén neustále se ohánět potravinami když musíme zemědělství dotovat, což jenom ukazuje že je plodin na trhu nadbytek, pokud by nebyl, cena se stabilizuje na nějaké sice vyšší, ale takové, která se stejně platí, jen její část jde mimo oči spotřebitelů.

    • Petr napsal:

      Pokud jsou ceny nastaveny tak blbě, že se musí lidé masivně odpojovat a destruovat tak draze vybudovaná vedení, tak je to špadně z důvodů plýtvání.

      Větší spravedlnosti v nákladech má být spíš postupně dosaženo novou generací měřáků, jak proudu tak i napětí a to v obou směrech.

      Něco jiného je, podu si lidé staví novou odlehlejší farmu nebo chatu, tam by měli pokud to jde šetřit, a netahat zbytečná nová vedení ze vzdálené centrální sítě.

      • C napsal:

        Myslím že úchylku že každý barák je napojený na centrální elektrárnu máme hlavně u nás. Osobně znám několik případů kam je z historických důvodů natažená linka 22kV a trafo celých 25kVA, v zahraničí jsem nic takového nepostřehl, ledaže měli trafačku někde v objektu, ale dveře s nápisem značícím trafo jsem nezahlédl. Jen pro zajímavost jedno takové vedení je v polovičce délky jištěné pojistkami (jinde jsem to neviděl)

        Na novou generaci meřáků bych nespoléhal, zejména ne a ty co spoléhají na měřicí trafa, hallovy sondy a podobně. Nedávno v Holandsku zjistili že moderní měřáky mají problémy s moderní zátěží v podobě spínaných zdrojů, někdy měří špatně i o desítky procent, starých kotoučových se ten problém netýká.

        Pokud bude po změnách v objektu přípojka představovat náklady vyšší než vlastní zdroj, pak nevidím důvod proč neekonomickou soustavu nelikvidovat, i když to se spíš týká soustav tepelných. Na druhou stranu dnes pro chaty může vyjít asi i levněji, záleží na používání atd., tom co tam člověk chce provozovat, si pořídit opravdu malý FV systém, nebo malou benzínovou centrálku, místo toho aby platil X stokorun měsíčně za jistič.

        Ta vedení do odlehlých oblastí jsou někdy letitá, některá snad pamatují ještě válku, budou se muset měnit (už se pomalu děje), tady je myslím otázka, jestli to také není důvod k úvahám o odpojení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *