Proč by měly začít vznikat MOSTy?

Roman Kubišta
Od sportovní základní, přes měřící a regulační střední, až po strojní na ČVUT.
Pracovně dlouhodobě vystaven přímému konkurenčnímu prostředí, se širokou paletou zájmů a jedinou funkcí - místopředseda SVJD.

Píši-li o mostech, mám na mysli skutečně MOST (Model obousměrné spolupráce v teplárenství). Takový most, který by se pokusil spojit zájmy a požadavky obou břehů. Na jednom stojí jednotlivé teplárenské společnosti se svou nabídkou, svými  zájmy, povinnostmi, závazky, vlastníky, plány rozvoje, investicemi atd. Na straně druhé také konkrétní vlastníci jednotlivých společenství  bytových domů se svou poptávkou jednotlivých služeb, svým majetkem, prostředky, schopnostmi atd.

Přístupy, argumentace a pohledy obou břehů jdou mnohdy proti sobě a o tom, že se na obou stranách vyskytují mnohdy až demagogická prohlášení nechci ani psát. Stejně tak nechci popisovat všeobecně známé problémy, výzvy a možnosti obou stran s ohledem na situaci v teplárenství a energetice. Postupná decentralizace probíhá v obou oborech a analogie vývoje je očividná. Na dokreslení vážnosti celé situace dodám ty, o nichž se tolik nepíše, ale které popisovanou situaci dokreslují:

  1. Není úplně pravdou, že by byly jednotlivé teplárenské společnosti dlouhodobě vystaveny v minulém čtvrtstoletí přímému konkurenčnímu tlaku známému z dneška. Privatizací bytového fondu jednotlivá SVJD a BD začala teprve vznikat a postupně řešit jednotlivé úkoly (zateplení fasád, půd a suterénů, výměnu oken a dveří, výměnu či opravu střešní krytiny, rekonstrukci společné elektroinstalace, výtahů a podobně). SVJD a BD měla jiné starosti a neměla volné finanční prostředky. Nebyl tlak na odpojování od CZT, teplárny neměnily svůj dlouhá léta zaběhlý a zažitý centrální model fungování. Soustředily se hlavně na boj s emisemi (mnohdy nesmyslně nastavenými z Bruselu) a hospodárností svých provozů. S odběratelem se počítalo jaksi automaticky … Situace se však dnes, na straně spotřeby, výrazně mění. Dochází k postupnému umořování prvotních, rozsáhlých investic a část jednotlivých SVJD začíná disponovat s rostoucím fondem oprav. Zhodnocení finančních prostředků na běžných či spořicích účtech je dnes v našich bankovních ústavech spíše úsměvné, proto logicky zvyšující se zájem o investici do DZ sloužících k přípravě tepla, chladu a TV pro potřebu obyvatel bytových domů.
  2. Nová zelená úsporám (zatím jen pro bytové domy v Praze). Se státní podporou mířící do několika směrů se asi budou muset teplárny smířit.
  3. Administrativně zjednodušené připojování nových fotovoltaických mikrozdrojů do 10 kWp. Svou váhu jistě má i změna v oblastech, ve kterých se dlouhá léta nedala do distribuční sítě připojit byť jediná, nedotovaná kW. Dnes to jde a i z toho je vidět, že si velké energetické společnosti připravují předpolí pro svůj budoucí rozvoj. Konkrétní nabídky energetických produktů a služeb od společností ČEZ, E.ON a RWE už ostatně nějakou dobu existují.

S aktivitou na straně odběratelů se jaksi nepočítá

Dlouhodobě investované miliardy mířící do rekonstrukce zdrojů a tepelných sítí končí v projektech, které jsou vesměs tvořeny jen a jen pohledem z jednoho břehu – toho teplárenského. S aktivitou na straně odběratelů se v nich jaksi nepočítá.

Myšlenky spojené s výstavbou MOSTu souvisí např. s částečným ekonomickým vstupem SVJD do jednotlivých teplárenských společností, či pokusem o uzavírání oboustranně výhodných, dlouhodobých smluv o dodávce služeb.

Jako zcela kacířská (z pohledu teplárníků) se pak jeví myšlenka o tom, že by např. Teplárenské sdružení ČR (TSČR) poptalo, odborně vyhodnotilo a poskytlo veškeré podklady spolupracujícím teplárenským společnostem v oblasti nabídky, realizace a následného servisu malých decentrálních zdrojů – DZ (fotovoltaické elektrárny – FVE, solární termické systémy – STS, tepelná čerpadla – TČ, kogenerační jednotky – KJ, akumulační nádoby – AN a podobně). Zvolená špičková technologie a množstevní potenciál by jistě vygeneroval zajímavou cenovou nabídku, se kterou by se pak jednotlivé teplárenské společnosti mohly pokusit vstoupit do boje o decentralizovaného odběratele.

Jako bonus by pak mohly jednotlivé teplárny nabídnout možnost smysluplného využití přebytků elektrické a tepelné energie  z jednotlivých DZ v CZT (např. ve společných, lokálních akumulačních stanicích). Dnes jde o problém technicky řešitelný, který ovšem něco stojí a který rozhoduje o celkové ekonomice výstavby a provozu DZ. Možná by odešel zákazník z CZT, ale existovala by cesta, kterou by se mohl vrátit jako nový se svým DZ. Hodnota v případě úspěšného udržení odběratele – realizovaný zisk z prodeje technologického celku, zisk z nově uzavřené servisní smlouvy, zisk z provozu bivalentního zdroje, zachování centrálního řízení či nepřipuštění cizího subjektu.

Je jasné, že na tahu jsou teplárenské společnosti. Nevzniknou-li řešení, která budou počítat s přirozenou snahou části koncových odběratelů podílet se na přípravě tepla, chladu a TV, nastane pro teplárny doba chaosu. Reagovat na rychlé změny na straně konečné spotřeby v podmínkách dlouhodobého splácení rekonstruovaných zdrojů a tepelných rozvodů, v podmínkách stále přísnějších emisních limitů a rostoucího konkurenčního tlaku, je velmi, velmi obtížné.

Autor úvodní fotografie: Rennett Stowe

Štítky:


2 odpovědí na Proč by měly začít vznikat MOSTy?

  1. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Ani nevíte, jak moc bych si přál, aby Vaše názory došli sluchu u centrálních teplařů. Jenže se obávám, že dokud budou vlastnit svoje vlastní, strašně předimenzované (protože jsou stavěné na hisotrickou spotřebu, ne současnou) zdroje tepla, tak se do nějakého kontraktování distribuovaných zdrojů fakt nepohrnou.
    Praha možná bude za pár let výjimka, jestli skončí elektrárna v Mělníku a na ní navázané CZT.

    • Roman Kubišta napsal:

      Pravdou ale také je, že při některých modernizacích snižují výkony zdrojů, snižují ztráty v rozvodech, diverzifikují paliva, využívají OZE a někteří dokonce nechávají rozpadnout CZT na menší části, ale počítat se sdílením DZ v CZT, to už je asi moc …Pořád pohled jen z jedné strany, řekl bych té levé.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *