Ropa zažívá divoké časy, budoucnost je nejistá

Jan Veselý
Jsem dělník vědy, ekoterorista, malorolník zahrádkový, rozumbrada hospodský, sexuolog samouk, šofér, závozník, pán na hlídání, všeználek, nenažranec nenažraný, domácí kutil, kuchtík i uklízečka. Většinu z toho dělám dokonce i rád. Posledních několik let jsem propadl kouzlu energetiky a následky jsou mimo jiné obsahem tohoto článku.

Toto je překlad textu Amory Lovinse, ve kterém analyzuje současný trh s ropou a jeho budoucí výhledy, který byl publikován v časopise Forbes a na webu Rocky Mountain Institute.

Světem jde zpráva, že pro globální ekonomiku je propad cen ropy špatný (mezi mnohými třeba v The Economist). Nechápu to. Když cena ropy spadne o 70+%, ropné společnosti, jejich věřitelé a investoři počítají ztráty, stejně jako trpí komunity na těžbě ropy závislé, ale mnohem početnější spotřebitelé mají radost a utratí své peníze za něco jiného. Z tohohle úhlu pohledu to má makroekonomický efekt podobný například snížení daní pro střední třídu průmyslových ekonomik. Však to také svého druhu daň je, ale peníze neplynou do státních rozpočtů, ale Saudům (a Putinovi pozn.překl.). Tyhle peníze mohou teď být utraceny „doma“.

Zkušení investoři to znají, že? Ropa je komodita. Jde dolů, protože předtím šla nahoru, a tam šla, protože předtím byla dole. Tak to komodity dělají, je to pro ně typické. Jestli se vám to nelíbí, tak s nimi neobchodujte. Můžete si místo toho kupovat za konstantní cenu (a obvykle levněji) efektivitu a obnovitelné zdroje energie, což už národní a globální trhy ve velké míře dělají. Tím se lze bezpečně vyhnout výkyvům cen nebezpečně připomínajících horskou dráhu a získat žádané energetické služby levněji, čistěji a spolehlivěji.

cena_ropy

Historický vývoj ceny a spotřeby ropy, zdroj: RMI

Pokud si někdo myslel, že pokles cen ropy těžce postihne OZE (kromě biopaliv), byl na omylu. Důvod je jednoduchý, větrné a solární zdroje vyrábějí elektřinu. Na její výrobě mají ropné produkty podíl necelé 4% světové produkce, v USA méně než 1%, v EU méně než 2%. Takže ropa toho s elektřinou moc společného nemá. Takže zatímco cena ropy se řítila v roce 2015 dolů po horské dráze, globální výstavba obnovitelných zdrojů dosáhla nového rekordu, kdy jen větrné a solární zdroje přidaly 121 GW výkonu a celkový objem investic byl rekordních 329 miliard dolarů. Bylo to o 4% více než loni, ale o 30% více instalovaného výkonu, tak rychle zlevňují. Solární energetika zažívá boom už i v Perském zálivu, kde poráží ropu za 20 USD/barel.

Zemní plyn je konkurencí solárním a větrným elektrárnám, a jeho cena je často na cenu ropy navázána, ale to také nemělo velký vliv. Protože elektřina z nových větrných (např. Maroko, USA) a solárních elektráren (např. USA, Saudská Arábie) už je ve spoustě míst levnější, než jsou pouhé provozní náklady i těch nejúčinnějších plynových elektráren, i bez započítání tržní hodnoty volatility ceny zemního plynu.

Historické souvislosti

I když ceny ropy jsou jako na houpačce, je důležité sledovat i na první pohled skryté trendy, které do budoucna ropu znevýhodňují. Podobné věci už se v minulosti staly. V polovině 19. století byli velrybáři (tehdy 5. největší průmyslové odvětví USA) překvapeni, že přišli o zákazníky ještě dříve, než jim došly velryby. Více než pět šestin jejich hlavního trhu (osvětlení) jim zmizelo před nosem a přešlo ke konkurenci – svítiplynu a uhelnému oleji. To vše 9 let předtím než Drake začal těžit v roce 1859 v Pennsylvánii „olej z kamene“ (petrolej), dnes nazývaný ropa. O pouhých 20 let později Edisonovy elektrické lampy vytlačily z trhu osvětlení zbytky velrybího tuku, uhelný olej, svítiplyn i petrolej od J.D.Rockefellera (, který kvůli tomu musel hledat nový odbyt pro svou ropu našel jej ve spalovacích motorech pozn.překl.). Dnes jsou tradiční Edisonovy žárovky z trhu vytlačovány LED svítidly, kterým se daří být každou dekádu 30x účinnější, 20x jasnější a 10x levnější a očekává se, že do roku 2020 jim bude patřit 60% trhu s osvětlením.

Nečekaní konkurenti

LED naruby se nazývá fotovoltaika, která mění světlo na elektřinu. Fotovoltaika už dnes na mnoha místech (a jejich počet rychle roste) poráží cenu pouhého fosilního paliva pro tradiční elektrárny. Fotovoltaika už je dnes méně kapitálově náročným zdrojem energie než těžba ropy v Arktidě, nehledě na to, že elektrony umíme využívat podstatně efektivněji než molekuly. Třeba Shell sám sebe nahnal do slepé uličky investováním 7 miliard dolarů na průzkum ložisek ropy u břehů Aljašky, kde sice našli ložiska ropy, ale neexistuje pro ně ekonomicky rentabilní těžba.

Ropné společnosti od roku 1860 a elektrárenské od roku 1892 (i když Edison byl proti, ale byl přehlasován pozn.překl.) prodávají energetické komodity – molekuly a elektrony – zatímco zákazníci chtějí energetické služby jako jsou osvětlení, mobilita, horká sprcha a studené pivo. Tenhle obchodní model vede k situacím, že když začnou zákazníci efektivněji využívat energetickou komoditu k získávání energetických služeb, které chtějí, dodavatelům klesne zisk, ale ne náklady. To je zlá zpráva pro ropné a elektrárenské podniky, protože většina jimi prodávané komodity (u ropy už všechna) může být nahrazena mnohem levnější energetickou produktivitou.

Tento proces již běží dávno. Obnovitelné zdroje elektřiny jsou na novinových titulcích, ale třeba v roce 2014 přidaly ke zdrojům energie jen třetinu toho co růst energetické produktivity. Za posledních 40 let Američané ušetřili 31x více energie než za tu samou dobu získali z obnovitelných zdrojů. Tyto kumulované úspory energie jsou srovnatelné s 21-násobkem současné spotřeby energií (v zemích EU jsou tyto hodnoty obvykle ještě vyšší pozn.překl.). Jenže jsou neviditelné, nikdo nevidí energii, kterou nepotřeboval, ale globálně je to větší zdroj energie než ropa a stále roste.

Ropné společnosti mají obavy z klimatické regulace, ale mnohem více jsou ohroženy tržní konkurencí. Ropy nespalitelné kvůli ochraně klimatu je pravděpodobně méně než ropy neprodejné kvůli levnějším alternativám ve formě účinnosti a obnovitelných zdrojů. Ropnému byznysu je hej při ceně ropy za 90 USD/barel, krvácí při 50 USD/barel a umírá při 30 USD/barel, jenže cenu kompletního zbavení se ropy v dopravě USA (a kdekoliv jinde) do roku 2050 byla vypočtena na 25 USD/barel. Například cena přechodu osobních automobilů od ropy, při zachování nebo vylepšení ceny a atraktivity přepravy, byla v letech 2010-2011 vyčíslena na 18 USD/barel, dnes je ještě levnější a cena bude dále klesat.

Velrybí tuk se v polovině 19. století stal nekonkurenceschopným i při nízkých cenách ještě předtím než se stal nedostupným i za vysokou cenu. Stejně tak dnešní přebytek ropy na trhu, o kterém slýcháme, že je způsoben frakováním, kanadskými ropnými písky a hlavně neobratnou (i když logickou) snahou Saudů udržet si podíl na trhu, je stejně tak způsoben tím, že poptávka zdaleka neodpovídá neracionálně přehnaným odhadům.

Poptávka po benzínu a naftě má posledních 8 let v USA (a 10 let v EU) klesající trend. Je to kvůli zásadním a trvalým změnám v technologiích, urbanismu, hodnot a lepším způsobům, jak získat mobilitu. Dodavatelé ropy investovali do dodávek většího množství ropy, než chtějí zákazníci koupit. A ropné společnosti budovaly produkční kapacity předem odsouzené k finančním ztrátám.

Jak roste relativní cena ropy získávané na „kraji světa“ oproti změnám na straně poptávky, které se šíří z vyspělých zemí a Číny, ropné společnosti čelí nepříjemným faktům. Vlastní 6% nejméně atraktivních světových rezerv (zbytek patří státním a polostátním společnostem) a i těch 6% může být kdykoliv znehodnoceno pomocí daní, legislativních zásahů nebo konfiskováno. Ropné společnosti musí přijímat tržní cenu na silně volatilním trhu, jejich investice jsou mimořádně kapitálově náročné, výstavba trvá i desítky let a čelí velkým technickým, geologickým a politickým rizikům. Jejich činnost je spojována s korupcí a politickým vměšováním. Ubývající snadno dostupné rezervy je tlačí do stále riskantnějších a dražších projektů zatímco investoři chtějí nižší riziko a vyšší zisk. Z jejich bývalých servisních firem se stali vážní konkurenti. Jejich trvalé dotace a podpory jsou pod existenčním tlakem a mohou být zrušeny. Jejich rezervy, podle kterých se určuje jejich tržní hodnota, jsou z větší části netěžitelné nebo neprodejné.

Zní to jako recept na bolení hlavy! Proč vůbec být v takovém byznysu? Se stále vyčerpanějšími tradičními ložisky v politicky nestabilních oblastech, cenovou volatilitou, docházející invenci, hledáním ložisek až někde na „konci světa“ se stále rostoucími náklady na těžbu, průzkum i ochranu před riziky a neočekávanou konkurencí, která je obírá o poptávku, měly by to uhlovodíkové firmy ignorovat, popírat, vzpírat se, diverzifikovat, bránit se, změnit se anebo rezignovat a zmizet? Tahle strategická volba je těžká a stále urgentnější.

Geopolitické hrozby

A to všechno je navíc ještě ovlivněno geopolitikou, hlavně nejnestabilnějším a nejnebezpečnějším regionu světa, který je pravým bludištěm prastarých sporů a nenávistí. Region, o kterém jeden expert kdysi prohlásil, že: „Jakkoli zlé je to na Středním Východě, vždycky se to může ještě zhoršit.“

Jeden hrozivý scénář odhaluje křehkost dodávek ze Saudské Arábie, která se svou produkcí 10 milionů barelů za den má 5-10x vyšší produkcí než je aktuální světový přebytek nabídky. Většina saudské ropy proudí přes terminály v Ras Tanura a Ju’aymah a přes zpracovatelský závod v Abaqaiq, který už před 10 lety plánovala al-Kajdá napadnou nebo do něj nalétnout uneseným letadly. Tyto vysoce koncentrovaná zařízení byla zatím napadána značně neúčinně, ale náprava případných škod by se mohla táhnout dlouhé roky.

Kdo by na tom měl zájem? Pro Islámský stát nebo al-Kajdá by to bylo dvojité vítězství, protože by tím poškodily Západní ekonomiky i Saudskou monarchii, která, jak ironické, bývala původním exportérem netolerantní wahhábitské ideologie, zdroje džihádismu. Někteří exportéři ropy (např. Venezuela, Nigérie) nemají schopnost ohrozit saudský export. Ale jiní dva jej mají.

Írán vlastní dvě letecké základny hned přes Záliv, které jsou pouhou čtvrthodinu letu od kritických saudských zařízení. Šiítský Írán je náboženským a politickým soupeřem sunnitské Saudské Arábie a má významný vliv na šíitskou menšinu na východě Saudské Arábie, kde se nacházejí ropná pole. Jeho různorodé a aktivní vojenské a polovojenské organizace ne vždy poslouchají příkazy politického vedení země. Vzhledem k ukončení sankcí na vývoz íránské ropy je myšlenka na jednoduché zvýšení zisku z barelu ropy lákavá.

V regionu je rovněž aktivní vojensky mocné Rusko, mistr v tajné, skryté a nekonvenční válce, stejně jako válce v zastoupení. Prezident Putin byla a je schopen vládnout Rusku jen pokud se bude prezentovat jako ochránce ruského lidu, a to se mu bez fungující, na ziscích z ropy závislé, ekonomiky nepodaří. Při současných cenách vyčerpá Rusko své rezervní fondy letos a zahraniční rezervy příští rok. Takže prezident Putin může považovat prudký nárůst ceny ropy (a zrušení sankcí kvůli Ukrajině) jako existenční nutnost.

geopolitika

Hrozby pro saudskou ropnou infrastrukturu, zdroj podkladové mapy: Google Maps

Ras Tanura a Saudi Aramco už odrazily kyberútoky (Írán i Rusko už podobně zaútočily na sousední země, Turecko, resp. Ukrajinu). Ale existují i široké možnosti fyzického útoku, některé obtížně odvratitelné. Zatím se saudským silám podařilo ubránit před fyzickými i kyberútoky v klíčových ropných zařízeních. Ale útočníci potřebují uspět jen jednou a mohou mít silnou motivaci.

Úspěšný útok by přiškrtil tok saudské ropy na roky (s možností opakování) a cena by vyletěla rychleji, než nedávno spadla. Obří zásobníky ropy ve světě by šok utlumily, investice do úspor a náhrad by mohly vzrůst, ale pro většinu z těch 10 milionů barelů denně není okamžitá náhrada. Tohle by opravdu ospravedlnilo pád burzovních indexů.

Další důvod proč radši investovat do efektivity a OZE. Víc se tím vydělá a člověk může spát klidněji.

Autor textu

Amory_Lovins

Amory Lovins (2005)

Amory Bloch Lovins (nar. 13.11.1947, Washington DC, USA) je původní profesí experimentální fyzik, zakladatel a vedoucí vědec Rocky Mountain Institutu zabývajícího se energetikou a ochranou životního prostředí. V roce 2009 jej časopis Time zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa.

Lovins je znám zejména jako průkopník a propagátor konceptu výroby a využití energie založené na úsporách, vysoké efektivitě, decentralizaci a obnovitelných zdrojích. V 90. letech 20. století založil Rocky Mountain Institute (Think and Do tank), kde experimentuje s technologiemi pro efektivní výrobu a využívání energie a spolupracuje se soukromými i veřejnými subjekty na aplikaci těchto technologií. Mezi nejznámější výsledky RMI patří koncept a první realizace pasivních budov, plug-in hybridního pohonu vozidel nebo výroba karoserií vozidel z uhlíkových kompozitů.

Je autorem 31 knih, z nichž nejznámnější jsou:

1977 – Soft Energy Paths: Towards a Durable Peace

1982 – Brittle Power: Energy Strategy fo National Security

1997 – Factor Four: Doubling Wealth – Halving Resource Use (česky vyšlo jako Faktor čtyři)

2000 – Natural Capitalism: Creating the Next Industrial Revolution (česky vyšlo jako Přírodní kapitalismus)

2003 – Small is Profitable: The Hidden Economic Benefits of Making Electrical Resources the Right Size

2005 – Winning the Oil Endgame: Innovation for Profit, Jobs and Security

2011 – Reinventing Fire: Bold Business Solutions for the New Energy Era

2015 – Reinventing Fire: China

Autor:

Štítky: ,


2 odpovědí na Ropa zažívá divoké časy, budoucnost je nejistá

  1. nikdo napsal:

    Domnivam se ze prave diky levne rope zazivaji OZE svuj boom kdyby byla draha byla by drazssi i jejich vyroba. I kdyz se prestane ropa pouzivat u automobilu zbyvaji jeste letadla a lode, take se vyuziva v chem. prumyslu vyrobe plastu atd.
    Za par let prijde zas obdobi kdy bude draha protoze pri dnesni cene prestanou investori investovat do novych nalezist.
    Dle clanku http://oenergetice.cz/ropa/tezba-rafinace-ropy-statistiky/ je z Saudske arabie pouze 13,2% ropy takze vypadek z teto zeme pri dnesnich predimenzovanych kapacitach by se dal snadno preklenout.

  2. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Mohl byste být konkrétnější v tom, jak se používá ropa na výrobu FV panelů nebo větrných turbín?
    K té Saudské Arábii, Lovins přímo v článku píše, že současný přebytek je okolo 1-2 milionů barelů za den a produkce SA je okolo 10 milionů barelů, které není lehké a levné rychle nahradit.
    Tak jak to vnímám já, tak se stále zužuje interval „rozumných cen“ ropy, tj. cena musí být dost vysoká, aby se ekonomicky vyplatila těžba a zároveň dost nízká, aby se moc nevyplatilo řešit alternativy.
    Uznávám, že pálení ropy v letadlech a lodích je zatím dost neřešený problém. Tam je zatím cesta v tlaku na účinnost, účinnost, účinnost, na což naštěstí jejich majitelé celkem ochotně slyší. Přece jen jsou to v převážné míře prostředky obživy, které ideálně „jezdí“ pořád a nižší provozní náklady znamenají podstatně vyšší zisky v prostředí byznysu s minimálními maržemi a ostrou konkurencí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *