Solární farma Waldpolenz v Německu (zdroj JUWI Group, Wikipedie)

Jak je to se srovnáním cen elektřiny z různých energetických zdrojů?

Vladimír Wagner
Autor je absolventem MFF UK. Pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR, kde se zabývá studiem velmi horké a husté jaderné hmoty a možnostmi transmutace vyhořelého jaderného paliva. Přednáší na FJFI ČVUT. Věnuje se popularizaci vědy a fyziky. Zajímá se také o energetiku a byl členem druhé nezávislé energetické komise.

Při srovnávání cen produkované elektřiny narazíme v literatuře na celou řadu často dost rozdílných čísel. I tak je zajímavé si alespoň rámcové srovnání nákladů na výstavbu, provoz a údržbu i likvidaci vysloužilého zařízení udělat.

nedávném článku jsem se snažil ukázat přehled nákladů na vybudování různých typů moderních jaderných bloků. Řada diskutujících namítala, že bez znalosti dalších položek vznikajících při provozu a i konečné likvidaci vysloužilých zařízení mají čísla jen omezenou vypovídací schopnost. Slíbil jsem, že se podívám na dostupná data a udělám jejich hrubé srovnání.

Ještě předtím, než se pustíme do dalších úvah, je třeba vysvětlit některé rozpory, které se objevily v diskuzi v některých číslech uváděných mnou a Michalem Šnobrem hlavně u Hinkley Point C a Vogtle. Jak jsem už zmiňoval v textu, já jsem vycházel z oficiálních dat, která dominantně ukazují náklady na výstavbu. Některé změny tak sice proběhly v době psaní článku a tabulka je proto nereflektovala, většina však vzniká tím, že Michal Šnobr více sleduje neoficiální investorské odhady, které už většinou započítávají do jisté míry vliv ceny peněz v daném investorském modelu. A tedy ukazují něco jiného, než pouze náklady na výstavbu reflektované v tabulce.

Největší současný mořský větrný park Walney Extension (zdroj Dong Energy)

Největší současný mořský větrný park Walney Extension (zdroj Dong Energy)

Připomeňme, že už v předchozím článku jsme museli při srovnávání různých zdrojů vypořádat s jejich různou životností a koeficientem využití instalovaného výkonu. Při našem srovnání budeme předpokládat životnost jaderného bloku 60 let a životnost fotovoltaických a větrných zařízení 30 let. Koeficient využití jsme použili u jaderných bloků spíše střízlivý 85 %, pro větrné zdroje spíše pro naše podmínky optimistických 30 % a pro fotovoltaiku u nás dosažitelných 11 %. Jako srovnávanou veličinu pak budeme sledovat náklady na postavení, provoz a likvidaci takové sestavy, která dodává 60 let výkon 1 GW. Investiční náklady a likvidaci tak je třeba u fotovoltaiky a větru počítat dvakrát a požadovaný výkon bude u sestavy zvýšen nepřímo úměrně koeficientu využití.

Provozní ceny lze pro jaderné bloky poměrně dobře odhadnout z těch, které jsou u stávajících zařízení (příklad práce, která je rozebírá, je zde, další lze nalézt na stránkách WNA). Například v první zmiňované práci se uvádí, že pro americké jaderné elektrárny byly v roce 2016 střední ceny za palivo 6,8 USD/MWh, provozování 20,4 USD/MWh a údržbu a modernizaci 6,7 USD/MWh. Zároveň je vidět, že se tyto náklady v čase nemění nijak radikálně. Konkrétní hodnoty se liší hlavně podle velikosti zařízení. Do celkových provozních nákladů se většinou započítávají ceny na palivo, údržbu, včetně oprav a rekonstrukcí, a zajištění provozování v širším kontextu. Někdy se do něj vkládají i příspěvky na budoucí uložení. My si však cenu za trvalé uložení spočteme zvlášť.

Provozní náklady fotovoltaických a větrných zdrojů jsou také rozebírány v řadě různých zdrojů. Já jsem se spíše snažil brát rozptyl v oblasti těch nižších odhadů, které jsou například zde, zde, zde, zde či zde. I z těchto pár odkazů je vidět, že je poměrně velký rozptyl v udávaných hodnotách. Je to dáno i tím, že v jednotlivých zdrojích ne vždy započítávají všechny položky. Dále je značná závislost těchto nákladů na velikosti zařízení a také náročnosti podnebných podmínek, kterým je vystaveno. Například slané prostředí v případě mořských větrných farem bývá velmi náročné a zatím tak existují otevřené otázky okolo reálné životnosti těchto zařízení. V literatuře jsou náklady uváděny jak v ceně na jednotku vyrobené energie, tak v ceně údržby na jednotku instalovaného výkonu. V případě přepočtu pak je třeba započítat odpovídající koeficient využití výkonu daného zdroje.

Náklady na likvidaci jaderných zdrojů jsou v řadě referencí. Pečlivě je to rozebráno opět na stránkách WNA. Existuje už řada reálných zkušeností a dat. Finanční náročnost přepočtená na jednotku výkonu je větší pro malé osamocené bloky oproti velkým reaktorům Proto i ten poměrně velký rozptyl.
Odhady nákladů na likvidaci větrných a fotovoltaických zdrojů přepočtené na jednotku výkonu jsou také odlišné v případě, že jde malé zdroje a velké instalované jednotky. Některé práce, které se tím zabývají, jsou zde, zde a zde.

Odhad nákladů na trvalé úložiště lze opřít o již pokročilý stav budování úložiště Onkalo ve Finsku. Tam se náklady na vybudování předpokládají 0,5 miliardy EUR, provozování pak 1,9 miliardy EUR a uzavření pak 2,5 miliardy EUR. To však má posloužit pro většinu finských jaderných bloků. U úložiště se cena na jednotku uloženého odpadu relativně rychle snižuje s růstem celkového ukládaného objemu.

Tabulka srovnávající náklady v jednotlivých oblastech (provozní, na likvidaci, na vybudování)

Tabulka srovnávající náklady v jednotlivých oblastech (provozní, na likvidaci, na vybudování)

V tabulce jsou hodnoty převedené na eura a poté na koruny. Při posuzování provozních nákladů i nákladů na likvidaci u větrných a fotovoltaických zdrojů je třeba si uvědomit, že v daném případě musíme mít pro celkovou výrobu stabilního 1 GW zdroje mít 3,3 GW u větru a 9,1 GW u fotovoltaiky a musíte je postavit a zlikvidovat za těch posuzovaných 60 let dvakrát. U nákladů výstavby zdrojů se převzaly hodnoty z minulého článku. U fotovoltaiky se ke spodní mezi dané náklady u velkých farem využívajících významného snížení ceny přesunem do Číny přidala horní hranice lépe odpovídající decentralizované podobě, která by se stavěla u nás.

Jak už bylo několikrát zdůrazněno, V různých referencích jsou značné rozdíly. Často se také používají různé přístupy a započtení různých vlivů bývá často rozdílné. Navíc jsou náklady velmi silně závislé na podmínkách, které jsou pro provozování zdroje v daném místě. Pochopitelně výstavba, provoz i likvidace probíhají v různém čase a budoucí vývoj lze jen těžko predikovat. Tyto věci se do analýz většinou nezapočítávají. I proto jde pouze o rámcové odhady a určitě ne o přesné hodnoty. Také nejsem expert na řadu potřebných oblastí a bohužel nemám dostatek času na rozklíčování všech dostupných zdrojů. Stejně jako předchozí posouzení nákladů na výstavbu jaderných zdrojů je i táto úvaha určena k tomu, aby si každý mohl udělat jistou rámcovou představu a případně si doplnit, opravit či promyslet různé položky u zdrojů, které jej více zajímají. A sám si udělat svůj průzkum literatury a názor. Budu proto také rád za diskuzi a případné doplnění či opravy.

Už v druhém bloku Hualong One v pákistánském Karáčí byla instalována reaktorová nádoba. Zatím stavba probíhá podle plánu. (Zdroj CNNC)

Už v druhém bloku Hualong One v pákistánském Karáčí byla instalována reaktorová nádoba. Zatím stavba probíhá podle plánu. (Zdroj CNNC)

Závěr

Obecně je z tabulky vidět, že náklady na vyrobenou elektřinu z porovnávaných zdrojů jsou ve srovnatelných mezích a nejsou nijak radikálně odlišné. Výhodnost jejich budování závisí na geografických a dalších podmínkách v daném regionu a také na skladbě energetického mixu a potřeb. I z toho je vidět, že je rozumné stavět rozmanitý mix se složením odpovídajícím místní situaci. Je také třeba zdůraznit, že existuje řada dalších aspektů ovlivňujících cenu elektřiny a výhodnost zdroje. Malé fotovoltaické či větrné zdroje jsou nákladnějším, ovšem jejich využití v decentralizované podobě bez potřeby přenosu elektřiny na velkou vzdálenost přináší zase značné úspory i další výhody. Naopak výhodou jaderných zdrojů je jejích nezávislost na počasí a stabilní provoz.

U všech posuzovaných zdrojů jsou celkové náklady na provoz po dobu jejich životnosti srovnatelné s těmi, které jsou potřeba na jejich vybudování. Tedy, ač se obecně tvrdí, že tyto zdroje mají „zanedbatelné“ provozní náklady vzhledem k investičním, není to úplně pravda. Mají je zanedbatelné oproti zdrojů fosilním.

Další náklady, které také ovlivní cenu elektřiny z daného zdroje, jsou náklady spojené s investičním modelem a investičním rizikem. A tam jsou právě u jaderných zdrojů, které představují velikou jednorázovou investici, v případě různých investičních modelů obrovské rozdíly. V případě záruk státu a i tím malého politického rizika projektu se cena investice příliš nezvyšuje. V případě, kdy všechna rizika leží na investorovi, který musí na projekt zajišťovat úvěr a jeho jištění, může dojit i ke značnému nárůstu ceny investice. Vysoká cena 92 liber/MWh, kterou musí garantovat Velká Británie pro Hinkley Point C, je z velké části dána i zvoleným finančním modelem. Připomeňme, že tato cena pro nedávno otevřený největší mořský park ve Velké Británii je 150 liber/MWh. Dokumentovat to může i rozdíl v požadovanému nastavení ceny pro elektřiny z jaderného bloku pro různé diskontní sazby. Ve Velké Británii to je pro 3% diskontní sazbu 64 USD/MWh, pro 7 % diskontní sazbu 101 USD/MWh a 10 % diskontní sazbu 136 USD/MWh (zdroj WNA). Nejsem ekonom a tak si na podrobný rozbor této oblasti opravdu netroufám.

Ještě jednou zdůrazňuji, že článek si neklade za cíl podrobné přesné porovnání, ale je pouze jistým kvalitativním náhledem a inspirací k vlastnímu přemýšlení nad daným tématem a nahlédnutím do různých referencí.

Článek byl napsaný pro servery oEnergetice a Osel.

Úvodní fotografie: Solární farma Waldpolenz v Německu (zdroj JUWI Group, Wikipedie)

Štítky:


71 odpovědí na Jak je to se srovnáním cen elektřiny z různých energetických zdrojů?

  1. energetik napsal:

    Tak to asi asi postavím jaderku místo FVE na střeše, to bude zlatý důl. Nevíte na kolik mne bude stát chladící voda na rok na instalovaný 1kWe. Kolem teče řeka tak bych ji trochu odklonil a odpařil? Nebo to budu mít také zadarmo i s rotou vojáků a policistů kteří mi budou dělat ochranku, tak jak to má i konkurence?
    Takže pán z takzvaného „nezávislého“ energetického úřadu asi trochu kecá když tvrdí že ty malé FVE se staví a budou stavět i bez dotací i v ČR:
    http://www.solarninovinky.cz/?zpravy/2018091902/krejcar-eru-blizi-se-doba-kdy-fotovoltaicke-elektrarny-budou-konkurenceschopne-bez-dotaci
    Přitom panu Wagnerovi to tu vychází na „reaktor do každé rodiny“ nebo jen ČEZu?

    • Vladimír Wagner napsal:

      Příspěvek Energetika a i řada dalších příspěvků je typickým příkladem, kam dospěla (kam se zvrhla) diskuze zde. Celý text je čirá ironie, provokace a není myšlena vážně. Jediné, co je k věci, je odkaz na rozhovor pana Krejcara. Doporučuji všem si ho podrobně a pečlivě přečíst. Ve svých odpovědích zdůrazňuje, že fotovoltaika i u nás dostává do oblasti grid parity. Tedy, že při dobrém projektu střešní instalace, kdy je vyrobená elektřina spotřebovávaná přímo tam, kde je instalována, se stává konkurenceschopnou. Ovšem, zde si třeba jádro a fotovoltaika nekonkurují. Jádro znamená velké zdroje dodávající do sítě a střešní fotovoltaické instalace jsou pro decentralizované dodávky pro samospotřebu. V daném rozhovoru se také píše, že pokud i nadále poroste cena silové elektřiny, tak by mohly být v budoucnu konkurenceschopné i velké instalace pro dodávky do sítě. Jak se píše i na tomto serveru, v současné době ceny elektřiny intenzivně roste. Je to třeba vidět i na stránkách Agory. Ovšem na těchto stránkách je vidět ještě jedna skutečnost. V době, kdy slunce svítí, je cena v našem regionu nižší a když je ideální poledne, je i hodně nízká. Je to dáno velkým instalovaným výkonem hlavně v Německu. Takže při růstu instalovaného výkonu fotovoltaiky se konkurenceschopnost a komerční instalace fotovoltaiky bez dotací bude pořád vzdalovat.

      • Milan Vaněček napsal:

        Poslední věta by měla správně znít: Takže při růstu instalovaného výkonu fotovoltaiky se bude konkurenceschopnost nepružných zdrojů, jako jsou například JE, dále snižovat.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Až na to pane Vaněčku (a je to vidět nyní v Německu i u nás), že případné ztráty snižováním ceny v době, kdy hodně svítí jsou dost dobře nahrazovány rostoucí cenou v době, kdy nesvítí. Naopak naopak nová fotovoltaika daleko rychleji kanibalizuje existující fotovoltaiku a zhoršuje její ekonomickou situaci.

          • Milan Vaněček napsal:

            Jo to vidím nejlépe na firmě ČEZ. Zisk z JE a uhelných elektráren má stále menší a menší, zachraňují ji jen dotace a distribuce.😂

  2. Jan Veselý napsal:

    Při předpokladu, že neexistuje nic jako learning curve u VtE a FVE a že neexistuje nic jako úroky, by ta čísla mohla být v pořádku. V reálném světě je to bezcenné.

    • Milan Vaněček napsal:

      Kdo chce znát skutečné ceny za investici a provoz v celé cyklu ať navštíví profesionály (Lazard. com) a ignoruje podjaté amatéry (zde). A jak vtipně podotkl energetik, je třeba srovnávat stejné věci (malé domovní instalace navzájem a velké více než půl GW instalace navzájem). A instalace ve státní ekonomice (Čína) zvlášť a v tržní ekonomice (EU, USA, …) zvlášť.
      A zjistí že už nyní je pro většinu obyvatel světa vítr, slunce a voda levnější a dostupnější než COKOLIV jiného. Proto probíhá celosvětová Energiewende, ne proto že tak rozhodla vláda v Německu.
      Tož tak.

      • Jan Veselý napsal:

        Lazardi jsou finančníci, ti prachům opravdu rozumějí. Na jejich reportech se mi taky líbí, že se nijak netají metodikou výpočtu a vstupy do ní. Člověk si tak může dosadit svá čísla (doba splátek, úroková míra, odpisy, …) a vypočítat si vlastní odhady LCOE.
        Pan Wagner je tady v tom článku jako strýček pana Oulického a manžel tety Kateřiny z románu Saturnin, jen ne v chemii, ale v ekonomice. Cituji:
        Názor tety, že strýc byl vědeckým pracovníkem, také není možno úplně vyvrátit. V určitém smyslu slova byl člověkem, který objevil celou řadu chemických pouček a pravidel nejrůznějšího druhu. Všechna tato pravidla už před ním objevili jiní, ale strýc o tom nic nevěděl, a nelze proto jeho zásluhy přehlížet.
        Protože chemii vůbec nerozuměl, byly cesty jeho objevů posety trny a zkropeny potem, ale tím větší byla jeho radost ze získání zkušeností. Nebylo mu lze upřít sportovního ducha. Podobal se člověku, který po ovládnutí malé násobilky prohlásil svým učitelům: „Dál už mi nic neříkejte. Nechci nic slyšet o tom, že pan Pythagoras, Eudoxus, Euklides, Archimédes a tak dále vymyslili to a to. Nepotřebuji týt z toho, co objevili jiní. Dejte mi papír, tužku a kružidlo a nechtě mne na pokoji. Však já na to přijdu sám.“

        • Petr napsal:

          Proto taky samostatné Česko patří k nejmenším rekordně průmyslovým státům světa s vlastními postupy, patenty a vývojem v mnoha místních továrnách, jinak při adorování cizáků by jsme logicky zůstali navždy pod Německem nebo Ruskem.

          • Jan Veselý napsal:

            Víte, co měli společného Baťa, Kolben, Škoda a Křižík? Nejdříve jeli do velkého světa, aby se naučili jak se „to“ dělá na špičkové úrovni, aby se vrátili domů, svoje poznatky zdařile aplikovali a dovedli je ještě dále.
            Ale vymýšlet tady na koleně něco, co už se, odhadem alespoň 40 let, rutinně dělá a pro co je k dispozici dostatek odborné literatury mi prostě připadá jako úplně zbytečná činnost.

          • Carlos napsal:

            Myslím že ta snaha tu vyrábět pořád dokola co se dělá ve světě roky je jen a pouze důsledek 40 let okupace totalitní ideologií jistých Uljanova a Džugašviliho a bytí satelitem jednoho ne příliš vyspělého státu, což zapříčinilo výrazný propad naší ekonomické pozice v porovnání se světem. Tehdy to byla nutnost, protože přístup k dovozu technologií nebyl, takže se tu muselo dělat vše. Ovšem v mnohem horší kvalitě a zastarale, jak dokazuje například příběh HDD made in Czechoslovakia. Toto neustálé znovuvynalézání zbytečně brzdí pokrok a rozvoj. K tomu přidejme montekonmiku kterou tu velká část naší nejvyšší politické reprezentace dost dlouho prosazovala.

            Současná ČR je z pohledu lidí země s nevýhodami rozvinuté země bez jejích benefitů a země s nevýhodami rozvojového státu bez jeho výhod.

          • Petr napsal:

            Současná ČR je modelový vzor tužeb USA a EU, kteří se dnes snaží za každou cenu vrátit průmysl na své území a robotizovat.

    • Vladimír Wagner napsal:

      První příspěvek pana Veselého je rozumný, opravdu se v článku neuvažuje learning curve, ale ta se pochopitelně nemusí uplatňovat jen u VtE a FVE, ale i pro jaderné zdroje. To se pochopitelně projeví až při větším počtu stavěných bloků a zatím se ta ukazují její náznaky u ruských a čínských bloků. Je také pravda, a v článku se o tom píše, že právě u velkých jednorázových investic, jako jsou jaderné bloky, se hodně projevuje finanční model a tedy i úroky případných úvěrů. To je důvod, proč stavba jaderných bloků potřebují garance státu, které tak zajišťují i záruky politické podpory dlouhodobé stability kolem využívání zdroje. Právě tím se snižují i náklady na zajištění rizik a úroky. To je i důvodem, proč třeba náklady na Hinkley Point C, kdy vše leží dominantně na investorovi, je dražší než Paks, kdy jde o projekt se státním zázemím.
      Další příspěvky pana Veselého jsou už však typické pro jeho trollování, a tak si zabrousíme i k Saturninoví.

      • Milan Vaněček napsal:

        Jsem rád že jste musel dát panu Veselému zapravdu.

      • Jan Veselý napsal:

        Promiňte mi mé trollování, ale co jste to za vědce, když neuděláte při své práci hned ten první důležitý krok? Vy jste se vykašlal na rešerši problematiky a hned jste začal smolit čísla. A protože jste si tu rešerši problematiky neudělal, udělal jste v tom výpočtu několik zcela zásadních chyb (opomenutí cenových trendů, doby výstavby, ceny peněz, délky splácení investice, odpisů, …), které Vaší práci zcela znehodnocují. Přitom tahle problematika není fakt žádná novinka.
        Mé doporučení: Nejdříve si nastudujte problematiku okolo LCOE, můžete třeba převzít metodiku výpočtů publikovaných finančníky z firmy Lazard a upravit si vstupy o své hodnoty. Nebo to nechte profesionálům.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Pane Veselý. kde jste na to přišel, že jsem neudělal rešerši? Pochopitelně jsem rešerši udělal a třeba i těch Vašich zmiňovaných Lazardů. A některé ze zdrojů, na které jsem se podíval, jsem i zmiňoval. Ne všechny, protože mé články zde (a žádné na tomto serveru) nejsou odborné práce a ani se za ně nevydávají. Jsou to populární články a úvahy, které se snaží o přiblížení problematiky a pomoc širší obci čtenářů při přemýšlení nad ní.
          Samotní Lazardi mají často i omezenější rešerši. Například u jaderných bloků Lazardi píší, že pro své odhady použili pouze AP1000 design. Já jsem se snažil porovnat a ukázat i další možnosti, které by třeba i u nás přicházeli pro další výstavbu v úvahu.
          I u dalších energetických zdrojů vycházejí hlavně ze zkušeností amerických firem a pro americké podmínky. A často berou v úvahu jen poměrně velmi ideální podmínky . Takže například, když rozebírají podrobněji cenu fotovoltaických zdrojů v závislosti na podmínkách, tak z Evropy uvažují pouze její jih s Itálií a i další příklady pak jsou většinou oblasti s daleko lepšími slunečními podmínkami, než jsou u nás. Navíc jejich vypíchnuté systémy v oblasti nízkých hodnot LCOE jsou špičkové panely, které se otáčejí za sluncem, jsou na jihu USA a jejich roční využití kapacity je 30 %. Přiznávám, že takové systémy, které v našem regionu určitě nebudou fungovat, jsem do své analýzy nezahrnul.
          U větru zase Lazardi berou z Evropy její sever s velmi dobrými větrnými podmínkami a podobně i další světové regiony.
          Mě opravdu nešlo o počítání LCOE, kde už je do značné míry zahrnut finanční model. Takže, a to je deklarováno, nerozebírám možné finanční modely, cenu peněz, diskontní sazby … Lazardi dělají LCOE, protože jim jde o údaje pro investora, který chce udělat investici a na ní vydělat. Mě jde o úvahu nad náklady na jednotlivé části životního cyklu. A spíše z pohledu státu (společnosti), která chce získávat dlouhodobě s co nejnižšími reálnými náklady potřebné množství elektřiny. Zdroje ocenění nákladů a to, jak jsem k nim přišel popisuji nejméně podobně jasně, jako Lazardi. Stejně jako Lazardi či jiné podobné studie dělám i já zanedbání některých vlivů, které cenu ovlivňují. Například zapojení do sítě a regulace. To má pochopitelně vliv na roční využití a tím i celkové množství vyrobené energie i náklady na využívání těchto zdrojů. Ale, pokud je třeba výkon fotovoltaiky zhruba ve velikosti pokrytí denních špiček nebo výkon jaderných zdrojů nepřesahuje velikost základního zatížení, tak je vliv malý. Tyto další vlivy si pak může každý doplnit podle konkrétního mixu, který uvažuje.
          Neříkám, že ocenění nákladů je lepší než počítání LCOE, je to prostě trochu jiný pohled. A každý z nich je zajímavý a důležitý. A je dost mimo mísu někoho kritizovat, že nezapočítává finanční model, když předem deklaruje, že toto není cílem jeho analýzy. Takže opravdu to, že v ní nemám zavedeny diskont, úroky, odpisy, dobu splácení a další parametry finančního modelu, není známkou, že bych si nedělal rešerše dat, které jsou pro analýzu, kterou jsem chtěl dělat, podstatné.
          Víte, když byste vzal ta data Lazardu, vyloučil ta, která se týkají úplně jiných geografických podmínek, než jsou možné pro náš region a očistil od vlivu finančního modelu a zaměření na USA, tak byste viděl , že se jejich závěry velice dobře shodují se závěry, které udávám já a do mých intervalů dobře zapadají. Já však soudím podle Vašeho prvního příspěvku, že Vy si toho jste velice dobře vědom.
          Víte, já se nepovažuji za experta na obnovitelné zdroje. Proto jsem u předchozího článku vyzval místní diskutující, kteří se za ně považují, zda by nedoplnili to, co jsem udělal v tomto článku na základě svých rešerší a znalostí. Ani jeden z místních OZE expertů (Veselý, Vaněček, energetik) nic konkrétního nenabídli. Takže jsem si tu rešerši i rozbor musel udělat sám.
          Ani v diskuzi pod tímto článkem se od Vás neobjevilo nic konkrétního, co by se tématu týkalo a přineslo něco nového a zajímavého. Kromě obecného odkazu na excelentní Lazardy a LCOE (kdyby jste alespoň řekněme ukázal, co Lazardi říkají o cenách pro naše podmínky a region a ukázal, jak to odpovídá (neodpovídá) srovnáním a závěrům z mého článečku), jste pouze trolloval. A i Váš příspěvek, na který reaguji není nic jiného. Zkoušel jste se někdy zamyslet, proč se diskuze na oenergetice zvrhla v čisté trollování a proč se to stále zhoršuje? Troll se nevyznačuje tím, jestli fandí fotovoltaice nebo klasice, Rusku nebo USA, ale způsobem, jak diskutuje. Zkuste si projet byť jen diskuzi tady a pak alespoň trochu upřimně zvážit kolik zde bylo reálné faktické diskuze a kolik trollování a kdo k čemu přispěl.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Wagner, ty Vaše “ tabulky” to je typické trollování typu: ať mi vyjde to co chci, objektivní realita mě nezajímá.
            Já se jen snažím přinést čtenářům nové “insider” informace o fotovoltaice a vyvracet staré bludy. Nic víc a nic míň a docela by mi stačilo kdyby jste dělal totéž o jaderné energetice místo svého trollování o OZE, kde opravdu expert nejste.
            Nevnucujte ostatním co mají dělat, dělejte to v čem jste opravdu expert.
            Tož tak.

          • Carlos napsal:

            Pane Wagnere,
            dovolím si několik poznámek.

            1) Lazardi berou AP1000 protože stavba něčeho jiného je tam politicky těžko prosaditelná a v zásadě jediné co se tam v poslední době stavělo.

            2) Podívejte se na solární mapu světa, vlastně bude stačit i mapa jakákoliv, celé USA jsou posunuté proti Evropě o pořádný kus dolů. New York s jeho zimami je zhruba na úrovni rozpáleného Madridu.

            3) 30% uvádějí myslím jen pro některé instalace, jinak to bylo 18%, což je blízko toho co by mohlo vycházet u nás. Rozdíl mezi jihem Evropy a naší zemí není v kWh/m2 zase tak velký. Co by za tím mohlo být? Napadá mne že třeba zvýšení výkonu panelů a přidání baterie při současném zachování výkonu měniče a měření na výstupu z elektrárny.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Carlosi, dovolím si reagovat na Vaše poznámky:
            1) Já jsem nijak nekritizoval Lazardy za to, že berou v úvahu jen blok AP1000. Také jsem ve svém diskuzním příspěvku zdůrazňoval, že analýza Lazardů je zaměřena na amerického investora a šitá na jeho potřeby. Takže omezení se na AP1000, jak sám píšete, je přesně v těchto intencích. Proto se zaměřuje také na LCOE s využitím amerických finančních podmínek. Já jsem tímto zdůrazněním tohoto zaměření pouze panu Veselému dokumentoval, že mám v některých oblastech projetých i více referencí než Lazardi a moje analýza má jiný cíl. Ukázat situaci s pohledu energetické koncepce evropského státu, který chce v dlouhodobém horizontu zajistit bezpečné a levné dodávky elektřiny pro své občany.
            2) I z toho, co o srovnání geografických podmínek u nás a v USA uvádíte, je vidět, že třeba u fotovoltaiky bude roční koeficient využití v USA daleko vyšší. Chladnější počasí a méně rozpálené panely to ještě mohou zlepšit. Proto ceny pro fotovoltaiku u Lazardů bude pro naše geografické podmínky nedostupná.
            3) Zásadní rozdíl mezi námi a jihem Itálie je ve výšce nad obzorem, do jaké se slunce dostane a jak dlouho v dostatečné výšce nad obzorem pobude v různých obdobích roku. Také u nás míváme větší pravděpodobnost oblačnějšího počasí než na jihu Itálie. Pevné panely u nás mají roční koeficient využití zhruba 11 % , 18 % je pro ně nedostupná hodnota.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Wagnere, dovolím si reagovat na Vaši poznámku k panu Carlosovi, bod3):
            Vaše manipulace s koeficientem využití je úmyslně zavádějící. Už jsem o tom zde psal, že tento koeficient má matoucí název a záleží na tom jak definujete výkon zdroje. Když u temelínského reaktoru definujete jeho výkon jako 1 GW tak Vám vyjde něco jiného než když vezmete jeho skutečný výkon cca 3GW (tepelný výkon).
            Když podmínky pro proměřování fotovoltaického panelu (podotýkám v továrně testují každý panel za stejných mezinárodně odsouhlasených podmínek) fotovoltaického panelu změníte z osvětlení 100 mW/cm2 na 50 mW//cm2 (to více odpovídá dennímu průměru osvětlení) tak budete mít „koeficient využití “ dvojnásobný. Panel bude mít poloviční nameplate výkon ale vyrobí stejně elektřiny.
            Matete lidi kteří si mohou myslet (hloupě) že u nás fotovoltaický panel pracuje jen 11% z doby jednoho roku (kvůli mrakům, atd jak píšete …) což je naprostý nesmysl, mezi jarní a podzimní rovnodenností pracuje přes 12 hodin denně (přes 50% dne).
            Já vím že Vy to asi chápete ale neoblbujte tím neinformované lidi.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, jestliže mluvíte o tom, že v Česku je instalovaný výkon fotovoltaických panelů něco přes 2 GW a přes 4 GW u jaderných bloků, nebo, když se chlubíte, kolik bylo v daném roce se podařilo instalovat v Německu nebo ve světě, o jaký výkon se jedná? Jestliže máte v rozborech, třeba i Lazardu, že fotovoltaická elektrárna s výkonem 3 MW či jaderka s výkonem 1 GW stojí tolik a tolik, o jaký výkon se jedná? A jaký je koeficient ročního využití tohoto výkonu? Například v České republice.

          • Milan Vaněček napsal:

            To jste opravdu takový ignorant že nevíte co je to nameplate (=to co máte na štítku který je na panelu umístěn) výkon fotovoltaického panelu? To nevíte že 2GW nameplate ceských FVE vám v žádném okamžiku dne ani roku nemohou dát 2GW elektrického výkonu do sítě?? (dávají tak 1,6GW okolo poledne)
            To nevíte že naše jaderné bloky mají výkon 12 GW, z toho 8 GW ohřívá vodu a 4 GW dodávají elektřinu do sítě???
            To jste pak ignorant, myslím, že 95% čtenářů zde to ví.
            Když se chcete bavit smysluplně tak je třeba diskutovat kolik TWh a za kolik vyrobí která elektrárna a jak dlouho musíte tu kterou elektrárnu financovat než Vám začne vyrábět a kolik stojí provoz a kolik likvidace. Učte se u Lazardů nebo dopadnete podle Saturnina.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, nezdá se mi, že by ve statistice i na tomto serveru bylo u české republiky uvedeno, že má výkon jaderných bloků 12 GW a výkon fotovoltaických 1,6 GW. Ale to Vy dobře víte. Vy zase prostě jen trollujete. Když se hovoří o instalovaných elektrických výkonech daných elektráren, tak se mluví o přesně definované veličině a každý ví, co to znamená. A stejně tak je přesně definovanou a zavedenou veličinou je koeficient ročního využití. Ano, pochopitelně si můžete tyto veličiny v principu zadefinovat i jinak a používat úplně jiné definice. A můžete udávat u Temelína instalovaný elektrický výkon 6 GW a instalovaný elektrický výkon našich fotovoltaických elektráren 1,6 GW nebo 1 GW (pokud snížíte definované osvětlení na polovinu). Ovšem nevidím v tom žádný smysl. A hlavně, pokud neuvedete, že jste změnil definice, které se standardně užívají, tak způsobíte totální zmatky a nikdo Vám nebude rozumět. Ovšem na tabulce, která je uvedena v článku se nezmění. Změní se udávané výkony a ekvivalentně koeficienty ročního využití, takže se to kompenzuje a na konci máte stejné výsledky. Pokud Vás to potěší, tak by se mohlo doporučit, aby se mezinárodně odsouhlasené osvětlení změnilo ze 100 mW/cm2 na 10 mW/cm2. Koeficient ročního využití instalovaného výkonu pak i u nás bude u fotovoltaiky přes 100 %. A věřím, že tímto opravdu dosáhnete úplné vítězství fotovoltaiky už nyní 🙂 Ovšem, jestli nebude vadit, že instalovaný výkon fotovoltaiky klesne všude desetkrát 🙁

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Wagner mě zajímá fyzika a ne propaganda. Z fyzikálního hlediska je jasné že aby JE dávaly el. výkon 4GW musí být tepelný výkon cca 12 GW. A u FVE musíte nameplate výkon násobit performance ratio ( např 2GWx0,8=1,6GW ). Už jsem o tom zde psal několikrát.
            Tož tak.
            Když se chcete bavit o ekonomice, smysl má bavit se o LCOE. Učte se u Lazardů.

          • Vláďa napsal:

            Na jedné straně je reaktor (kotel) a na druhé straně je výstup z elektrárny. Klasický parní oběh to znamená kotel – turbína má dosažitelnou účinnost do 33% (do 40% u nadkritických zařízení). U jaderných zařízení u nás používaných se dosahuje účinnost 10-15%. Je to dáno využitelným adiabatickým spádem a velikostí vlastní spotřeby nutné pro zajištění provozu zařízení. Jaderka má větší vlastní spotřebu než obdobné klasické zařízení.

  3. loudil napsal:

    Sám bych větrníkům spíš počítal životnost jen 20 až 25 let a u atomu bych do budoucna dával 80 let. V Rusku se daří vyvíjet nové speciální materiály, které životnost takto prodlouží.

    Několik aktualit :

    1.Putin při jednání s Orbánem ohlásil brzké zahájení stavby Paks II Rosatomem.
    2. Za 4 dny budou akcionáři Vogtle hlasovat o možném ukončení projektu. Nové propočty totiž ukazují na cenu 27 mld. USD za oba reaktory. Začíná to být drsné.
    3. Ministryně průmyslu Nováková si za svého odborného poradce na otázky atomu vybrala bývalého ředitele Temelína Hezoučkého. Ten hned vystoupil s prohlášením, že nejlepší bude vybrat na stavbu našeho reaktoru Rosatom a VVER- 1200. Dokonce chce ruský projket VVER- 1200 koupit a jaderný ostrov pak vyrobit u nás ve Škodovce !!! Za nejhorší firmu považuje USWestinghouse.

    P.S. Souhlasím s názory bývalého ředitele Temelína. Snad je ředitelování jaderného kolosu o 2000 MW dostatečnou kvalifikací pro tyto názory. Už slyším hýkání našich rusofobů v parlamentu , Kalousek, Farský, KDU-ČSL,…/ kteří neumí řádně ani používat hlasovací tlačítka, jak budou nesouhlasit.

    http://atominfo.cz/2018/09/pravni-spory-ohrozuji-projekt-je-vogtle/

    https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/poradce-hezoucky-dostavba-reaktou-dukovany-rusove_1809201200_lac

    • Jan Veselý napsal:

      Větrné turbíny v Altamonte Pass byly demontovány po 30 letech provozu. Sice byly pořád plně funkční, ale technický pokrok šel tak daleko, že bylo ekonomicky výhodnější je na stejném území nahradit moderními turbínami, které ve stejné lokalitě mají vyšší celkový instalovaný výkon a podstatně vyšší koeficient využití.
      Mám pro vás otázku, co je limitujícím faktorem pro životnost VtE? Existuje nějaké její součástka, která až se pokazí, efektivně ukončí její provoz? U JE to je reaktorová nádoba, co je to u VtE?

      • loudil napsal:

        Jednu konkrétní součastku vám nemůžu jmenovat ,nicméně britská studie z loňska v odkaze na krátkou životnost upozorňuje. Vlivem stárnutí součástek dodává větrník třeba po 15 letech provozu jen 50 % výkonu při stejně silném větru, než když byl nový. Já tomu celkem věřím. Když mi bylo 30 taky jsem podával vyšší výkony jak dnes, kdy mám dvojnásobek. Známe to i u starých aut, když máte 15 leté auto, tak vás stále doveze kam potřebujete ,ale „už to není ono“ – žere olej ,má vyšší spotřebu, je hlučné a pomalé, možná by to bylo už na výměnu celého motoru. Jinak k větníkům mám kladný vztah. Mí známí z APB je staví dost časo ,viz. stavba největší větrníku, který postavili v Německu. Teď se jim nějak „zadrhnul“ velký park u Chomutova na nějakých stížnostech a právnických kičkách. Škoda, už to mohlo stát.

        https://www.novinky.cz/ekonomika/448568-britske-vetrne-elektrarny-odchazeji-rychleji-nez-se-cekalo-zdrazi-cistou-energii.html

        https://www.youtube.com/watch?v=qWvYwsW7hBc

        https://www.youtube.com/watch?v=EM8WlAn3g_0

        • Jan Veselý napsal:

          Myslíte tu studii, kde autoři dali do časové řady koeficient využití VtE a zjistili, že novější VtE ho mají vyšší? Jo, tu jsem četl, originál. Jenže oni z toho vydedukovali, že se VtE s časem kazí, přitom správná odpověď je, že se VtE staví rok od roku lepší. Prostě klasická junk science.

      • Martin Hájek napsal:

        Tak například pokud se při větru pokazí stožár větrníku, což není zase tak nevídaný jev, tak to životnost dané VtE ukončí v celku spolehlivě. Jde ovšem obvykle o trhlinu způsobenou „únavou“ materiálu, který je neustále namáhaný, takže ukončení životnosti je z tohoto pohledu statistická veličina. Pak samozřejmě je limitujícím faktorem hlavní ložisko vrtule, protože jeho havárie zpravidla způsobí požár se zcela fatálními důsledky pro gondolu a tím i pro celou VtE. Ale kritických dílů, které se moc nevyplatí vyměnit, bude asi více.

        • Martin Hájek napsal:

          Pěkná videa s názornými ukázkami z praxe jsou třeba zde: https://www.youtube.com/watch?v=wfzgIxMEo8g

          • Milan Vaněček napsal:

            Jediný ale podstatný rozdíl mezi havarií VtE a havarií JE je v tom že po havarii JE jsou stovky km2 zamořeny na stovky let, což v přelidněných zemích (Japonsko, EU) je opravdu vážné a nepřijatelné.
            O havarii velkého fotovoltaického parku ( v ranku MW) jsem ještě neslyšel, máte taky nějaké video?

      • Vladimír Wagner napsal:

        V okamžiku, kdy je třeba vyměnit konzolu a lopatky, tak vlastně stavíte novou větrnou turbínu a taková „rekonstrukce“ představuje i cenově situaci podobnou nové stavbě.

    • Jan Veselý napsal:

      ad 3) To si paní Marta dobře naběhla. Ten „jaderný taťka“ jí navrhuje technické řešení, které má jen minimální naději na získání provozní licence v ČR (viz. včera v ČRo Dana Drábová). Nehledě na to, že rozhodování o tom jestli, co a jak se bude stavět je HLAVNĚ otázka ekonomická a právní, kde bych u paní Novákové očekával mnohem lepší orientaci v problematice než má pan Hezoučký.

    • energetik napsal:

      Tak to je tedy šílené toto prohlašovat před výběrovým řízením. To zkouší co si nechají daňoví poplatníci líbit a jak moc půjdou okrást když z výběrového řízení udělají jen další divadelní frašku režírovanou na míru Rusku.

      • Petr napsal:

        Výběrové řízení není třeba, když se rozhodnou pro národní jaderku.

        Stačí se zeptat za kolik by prodali projekt Rusové a pak jaké ceny si představují místní monopolní firmy (možná u pár předražených částí pak pohrozit soutěží se zahraničím), pak to celé spočítat jestli se teda stavba vyplatí.
        A když jo tak podepsat se všemi smlouvy za ty vyjednané ceny s inflační doložkou a pokutami za zpoždění.

        Samozřejmě by bylo ještě vhodné přijat zákon o jaderné sabotáži s trestem doživotí a propadnutí veškerého majetku.

        • Petr napsal:

          Co se týče velmocenského zajištění, tak bude stačit se domluvit, že za kolik nakoupíme pro ty nové jaderky díly a plány z Ruska, tak pak za stejnou částku objednáme i zbraně z USA.

  4. loudil napsal:

    Ještě zajímavost k LNG. Čína, která brzy předstihne Japonce a bude největším dovozcem LNG na světě se už díky sankcím pana Trumpa ohlíží po jiných dodavatelích LNG, Austrálii, Kataru a Rusku. Ti jí dodají LNG bez cel. Zajímavé výsledky celní politiky pana Trumpa. Gigantický a rozhodující spotřebitel LNG se od USA odvrací a hledá dodávky jinde. Čína měla USA zainvestovat stavbu nových terminálů LNG na Aljašce obří sumou. To je nyní ohroženo ,čínské miliardy možná pro USA už nebudou.

    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cina-vraci-uder-jde-po-americkych-energetickych-spolecnostech-56174?dop-ab-variant=2&seq-no=3&source=hp

  5. Rastislav napsal:

    P. Vladimír Wagner.
    Keďže ste odborník v odbore a viete, o čom je reč, považoval by som za korektnejšie používať na porovnávanie rovnakú bázu: na začiatku Vášho článku uvádzate pre jadrovky kooficient využitia – čiže UCF hodnotu na úrovni 85%. Pri VT alebo FV ale uvádzate inštalovaný výkon. Čiže- pre jadrovky je korektné používať inštalovaný tepelný výkon reaktora. Potom sa dostávame ale na úroveň cca 35%. Ak to vynásobíme hodnotou UCF, dostávame sa na úroveň cca 30%. Tým by ale Vaše závery mali značne odlišný charakter.
    v Druhom rade (a píšem to aj napriek tomu, že celý svoj pracovný život pracujem v jadrovom priemysle) : – Ako vyčíslime a započítame ekonomické, spoločenské… straty po PU v Černobile, Fukušime, či A1 v JE EBO ? A ono by sa dali vymenovať aj ostatné vplyvy „normálne“ prevádzkovanej JE.

    • Petr napsal:

      Jenže cena by zůstala stejná ať to počítáš přez dodanou elektřinu s vysokým koeficientem využití nebo za dodané teplo s nízkým.
      Naopak by se ukázalo, že jaderky přináší navíc teplou vodu, kterou je možno vytápět ještě budoucí skleníky nebo přistavené město pro důchodce, aby vyklidili drahou Prahu pracujícím a turistům.

      A u větrníků se taky nepočítají rizika, jako třeba dlouhodobá změna proudění větru a vlhkosti, která pak vysuší Střední Evropu.
      Všechny jaderné havárie historie jako Fukušima a Černobyl, které by se u nás ani reálně stát nemohly, měly nakonec stejně daleko míň obětí než tradiční běžné obory jako chemický průmysl, uhelný, lesnictví nebo i jen vodní elektrárny.

      • Rastislav napsal:

        Áno, máte pravdu – cena by zostala rovnaká (aj to iba z pohľadu mikroekonomiky. Pohľad makroekonomiky by bol trošku iný) .
        Ale takto postavené okrajové podmienky navodzujú predstavu, že za zrovnateľné náklady nám efektivita energetickej premeny vychádza u jadra násobne vyššia ako u takzvaných OZE. Čo je ale zavádzajúce.
        A ešte malá poznámka k vážnym haváriám na jadrových zariadeniach – nie je za žiadnych okolností rozumné tvrdiť, že nadprojektová udalosť sa na našich jadrovkách nemôže stať.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Pane Rastislave, jedna věc je instalovaný elektrický výkon a roční koeficient jeho využití, o kterém se píše a který se rozebírá v článku. Úplně stejně a na stejné bázi a standardně, pro všechny posuzované zdroje, tak jak to má být. A něco úplně jiného je efektivita konverze tepelné energie u tepelného bloku, efektivita konverze dopadající sluneční energie u fotovoltaického článku nebo efektivita konverze energie větru u větrné turbíny, o které jste začal mluvit Vy. Tyto jsou úplně o něčem jiném a nejsou tématem tohoto článku. Jistě je to také zajímavé, ale opravdu to není náplni rozboru tohoto článku.
          Nikdo netvrdí, že nadprojektové havárie nejsou možné. To co zmiňoval pan Petr je, že statistiky, které porovnávají oběti a škody způsobené různými zdroji elektrické energie na jednotku vyrobené energie, ukazují, že jádro je mezi těmi, které je mají nejnižší a je srovnatelné třeba s těmi větrníky.

          • Vláďa napsal:

            Pane Wagner v tabulce je porovnání jaderného zdroje s FV. Poněkud zde postrádám náklady na nutný zdroj pracující v nočních hodinách. Omlouvám se pokud jsem to přehlédl.

          • Ivan Novák napsal:

            Ještě doplním (už jsem to uvedl před nedávnem k jinému zdejšímu článku, zkusím zformulovat přesněji): pro vyrovnání roční bilance spotřeby a výroby elektřiny v ČR v letech 2016 nebo 2017 (oba roky vyšly kupodivu přibližně stejně), kdyby primárním zdrojem výroby elektřiny byly pouze OZE, extrapolované ze statistik ERÚ, by potřebná kapacita akumulace (tj., rozdíl mezi maximem energie v průběhu roku v obdobích přebytku nashromážděné a maximem deficitu výroby proti energii spotřebované) činila zhruba 30TWh. Taková věc prostě zatím realizovat nejde. Proto má smysl uvažovat/porovnávat zdroje, které mají k dispozici zásobu primární energie a jsou schopny ji operativně přeměňovat na elektřinu podle potřeby, v jednom prostředí se zdroji, které si jedou podle svého, pouze pokud ty druhé představují doplňkovou část mixu. Je to vidět i na zdejším grafu Energostat.

          • Carlos napsal:

            Vláďo, to se tam počítat, nedá, ledaže by ten noční zdroj dodával zcela zdarma, jinak si své náklady a další vykazuje za sebe. Takže jestli se bude nějakých 16 z 24 hodin točit paroplyn v Počeradech, vykáže se jako paroplyn v Počeradech, ne jako FVE.

          • Carlos napsal:

            Pane Nováku,
            30TWh jaké akumulace, na jakou dobu? 30TWh je odhadem tak 40-45 5 spotřeby ČR, tedy by na OZE teoreticky mohlo připadat 55-60%, ovšem s rezervami, je to odhad. Dále záleží na tom jak máte udělánu krátkodobou akumulaci a složen zdrojů, Velmi hrubým odhadem potřebujete 5GW/40-60GWh, v čerpání pak vyšší výkon, třeba 15GW, a asi 27GW FVE. Jenže těch 27GW se propisuje do celého roku, třeba jako 27% potřebného výkonu v zimě.

            Dále 30TWh by mělo jít uložit přes P2G, eventuálně přes tepelnou akumulaci, pokud se podaří zvládnout HDR. Pak bych si s tím opravdu hlavu nelámal. Jediné co se nám tam zatím nelíbí jsou ceny u P2G a pak neodzkoušenost HDR.

            Alternativně a v menším lze samozřejmě použít nějaké sole a menší zařízení, měrné skupenské teplo změny také nemusí být k zahození při využití. Když vezmu namátkou olovo, tak to při změně skupenství váže asi 20kJ/kg, tedy 6.6kJ elektřiny, tedy 545kg odpovídá 1kWhe. V případě zásobníků založených na solích, se bavíme o 117kWht na tunu, 39kWhe. Nádrž o objemu 1m^3 by měla 2.2t a kapacitu 85kWhe. Pokud byste to měl doma, a k tomu připojený jen parní stroj, tak tento tank pro váš dům bohatě stačí a jako vedlejší produkt by dodával teplo.

            Jedno jezero, stejné jako horní nádrž Dlouhých Strání, tedy s objemem 2 580 000m3 plné horkých solí by představovalo akumulaci 219GWh elektrické energie, což by odpovídalo asi 9GW po dobu 24h. Z mnoha důvodů by bylo lepší samozřejmě použít P2G, kde je ale problém cena vyrobeného paliva, která bude zhruba dvojnásobná, než je vstupní energie, tedy při doposud vysokých cenách proudu z OZE ne moc výhodné pro uložení elektřiny. Na druhou stranu se zdá že to jsou ceny podobné cenám za pohonné hmoty v současnosti při přepočtech na kWh.

          • Vláďa napsal:

            Carlosi to je úplně zcestné. Výroba každé energie je součet nákladů různých kategorií. Jestliže vyrábím v plynovce tak zde musím počítat cenu plynu, amortizaci zařízení, odsluhu. Budu opomíjet distribuci. Elektrická energie se spotřebovává celých 24 hodin. Když zajde slunce a FV skončí tak se musí nastartovat jiný zdroj energie. Zákazníkovi je jedno které zařízení elektřinu vyrábí. Dukovany pokud jsou celé v provozu vyrobí za den 43200 MW, to jde do sítě a zpětně si elektrárna odebere vlastní spotřebu. Pokud chci realizovat zásobování sítě z FV musím mít v rezervě další zařízení které najede. Najetí a provoz taky něco stojí tak nemohu tvrdit že jsou zde nulové náklady. Pokud by tato výroba měla nulové náklady tak proč přejíždět na nestabilní zdroj.

          • Milan Vaněček napsal:

            Vláďo vidím že pro Vás nad jádro není a že si neuvědomujete jeho nedostatky a složitou strukturu jeho doplňujících zdrojů.
            1) jaderný reaktor s kterým se počítá ve výpočtech není zdroj 24/7/365. V praxi u nás 2-3 měsíce stojí a potřebuje zálohu, stejně jako všechny další zdroje. NIC není zdroj 24/7/365, možná jaderné zdroje v ponorkách. Oceňte je a zahrňte do tabulky. 😀
            2) jaderný zdroj který není u moře potřebuje vodní infrastrukturu k svému provozu-viz stavba Dukovan a Dalešic. Oceňte to 😀
            3) je naprosto svévolné a účelové počítat cenu na 60 let, každé energetické zařízení v současném technickém pokroku nutně již po kratší dobězastará. S tím nic nenaděláte. A najedou výpočet bude zcela jiný, když si zvolíte rozumnější dobu třeba 30 let.
            A takovýchto bodů mohu napsat více, uvědomujete si to?? stejně jako já si uvědomuji že slunce v noci u nás nesvítí a že v zimě svítí kratší dobu než v létě.
            Takže buď musíte zkoumat celý „orchestr“ všech potřebných nástrojů pro energetiku a když se rozhodnete jako Francie že ČR bude jadernou velmocí (zbraně, energie) tak dostanete nějakou cenu, když se rozhodnete že Vaše země bude bezjaderná rychle (Německo) tak dostanete jinou cenu, když se spokojíte s tím že bude bezjaderná až okolo 2050 (Švédsko, Švýcarsko) tak bude cena asi nejnižší. Pro jiné země jako Rakousko a Italie výběr není jsou a budou bezjaderné, atd atd
            Nejhorší je když v rozhodování nejde o zájmy občanů ale jen o zájmy nějaké partikulární loby a vůbec nejhorší je když ty loby pro svůj osobní prospěch prosazují zastaralé a neosvědčené technologie které nechávají vyřešení největších problémů až dalším generacím (po nás potopa…).

          • Vláďa napsal:

            Pane Vaněček nikde nezpochybňuji výrobu ve fotovoltaickém systému pouze se ptám co nahradí výrobu ve fotovoltaice v době kdy sluníčko nesvítí. Na to jsem žádnou odpověď zatím nedostal. Jakákoliv lidská činnost má svoji cenu, nic není zadarmo. Tak že na jedné straně je cena za výrobu el. energie fotovoltaikou a na druhé straně je cena za výrobu el. energie v době když sluníčko nesvítí. Nulová cena el. energie není.

          • Carlos napsal:

            Vláďo, to co popisujete je koncová cena, ne cena proudu z FVE, nemůžeme prostě vzít náklady na 8h denně FVE a 16 hodin denně PPE, ty sečíst a podělit to objemem výroby z FVE. Pokud chcete přidat jen další sloupec do tabulky pro PPE, pak by to bylo OK a jenom jsme se nepochopili, pokud to připlácnout k VtE/FVE, pak to OK nebude.

            Na druhou stranu to by si pan Wagner dost naběhl, protože pak by musel uvést náklady na všechny u nás relevantní, tedy takové které mají potenciál dodat velký objem výroby, jaké jsou jejich náklady, pokud jenom v uhlí by to byly minimálně 4 uspořádání, ČU, ČO +CCS, HU, HU+CCS, u plynu PPE a klasická parní PE (viz Brno – Špitálka), čistě spalovací turbína, spalovací motor, pak by musel uvést ještě olej a biomasu a biomasu s CCS. Což ale už nejsme jen v říši nákladů na elektrárnu, ale v našem případě je nutno připočíst pár zlatek za železnici, Labe je pro tento účel nespolehlivé

          • Milan Vaněček napsal:

            Vláďo nahradí ji to co nahradí výrobu v jaderném reaktoru když je 2-3 měsíce v roce odstavený. A navíc budou přibývat bateriové systémy. Snad už Vám to je jasné 😀🌞
            Nulová cena elektřiny v klasické energetice není, souhlasím, v OZE ale někdy je a může být i záporná. To je realita, ne spekulace.

          • Vláďa napsal:

            Opět se ptám Carlosi jaká je cena el. energie když sluníčko nesvítí? Zatím bez odpovědi.

          • Milan Vaněček napsal:

            Carlosi, Vláďa je asi robot, pořád si mele svou, neví jaká je cena na burse na dodávky elektřiny v noci, necháme robota být, se stroji se nediskutuje.😊

          • Carlos napsal:

            Vláďo, u kterého zdroje jste si objednal tu výrobu? Problém je že cenu toho „záložního“ zdroje ovlivňuje zároveň tolik parametrů že vám to nikdo takto nestanoví, máte jich prostě příliš mnoho. Kdy? V kterou hodinu a který den roku? Jaký je mix zdrojů? Máte vybabranou PVE, nebo je plná? Jaká byla cena proudu z FVE ten den v poledne? Kolik akumulace je v síti? Na jakou dobu dopředu uzavíráte kontrakt… Jste majitelem zároveň FVE a PPE? Jakou máte politiku ohledně odběrů? Máte akumulaci/nemáte akumulaci? Jak je majitel akumulace rozhodnutý? Nepouští ji pod nějakou cenou, nebo jde po marži?

            Ale klidně se na to můžeme podívat jako na kombinaci FVE, PVE a nejlevnějšího dalšího zdroje, pak bych jako nejhorší případ počítal cenu přes PVE, což bude denníPrůměr/0.75 + údržba + marže. To bude cena v nejpitomějším místě kdy nikdo nebude najíždět tepelnou elektrárnu na víc než bude třeba později a zároveň odpadá už produkce FVE. Cenu proudu za běhu zálohy, pokud se nedá úplně zhasnout, pak bude asi opravdu v podobě denních palivových nákladů podělených denní produkcí. Ale jsou to jenom odhady, bůh ví jak si to ošetří v reálu.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, jaderný reaktor, který je v odstávce, může nahradit jiný jaderný reaktor. A taky to tak funguje tím, že se odstavují i jednotlivé bloky v jedné elektrárně v různé době. Většina odstávek je plánovaná a dá se uskutečňovat ve vhodnou dobu. Pochopitelně jsou i neplánované odstávky a i ty plánované nemusí mít úplně ideální rozvrh. Ale, prostě jejich roční koeficient využití je mezi 80 -90 %. A pokud se odstavují bloky střídavě, tak lze zajistit stabilní výkon po celý rok.
            V době, kdy nesvítí, opravdu nemůže fotovoltaickou elektrárnu nahradit jiná fotovoltaická. A stejně je tak tomu i u větrných, když nefouká, tak nefungují opravdu všechny větrné turbíny. Zatímco u jaderných zdrojů potřebujete pokrýt výpadek jednoho toho největšího (třeba i jinými jadernými bloky, které běží na nižší výkon a zvýšením výkonu jeho výpadek pokryjí ), u větru a fotovoltaiky musíte mít zálohu na celý výkon a to jinými zdroji.

          • Milan Vaněček napsal:

            Vždyť to pořád říkám jeden reaktor Vám nestačí, musíte mít v záloze druhý nebo nějaký jiný pružný zdroj. Na celý jeho výkon. Tak nepočítejte cenu jen jednoho. Stejně tak aby jste si už cca 15 let před skončením životnosti začal platit nový zdroj (viz Dukovany, že ano).
            A když nechcete platit úroky z toho, že 15 let jen investujete a pořád žádný el. proud není vyroben, tak to se musíte vrátit do časů bolševika.
            Máte to těžké s důvody, že je jádro nejlepší, asi to v EU neplati.

          • Vláďa napsal:

            A dnes jsme s FV úplně v ř.. (je docela zataženo). Tak že buďme rádi za starou klasiku. Jinak Carlosi když se oháníte výhodnou cenou z FV a neumíte definovat cenu z ostatních zdrojů tak je to informace z agentury JPP.

          • Milan Vaněček napsal:

            Zato hodně foukalo. Slunce, vítr a voda to je vzájemně se doplňující orchestr.

          • Vláďa napsal:

            I rychlost větru je limitována. Pokud je překročena tak se vrtule odstaví.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ano, ale podívejte se na realitu-viz včerejši Agora. 😀

        • Petr napsal:

          Už to chápu co Rastislav nepochopil.
          V článku je efektivita větrníků a solárů snížena počasím, které drtivě omezuje jejich instalovaný výkon jenž je pro ideální podmínky (jak to vychází za typický rok) a ne efektivitou přeměny elektřiny.

          • Milan Vaněček napsal:

            Je vidět že problematice vůbec nerozumíte, že i když chápete že Temelín produkuje cca 6 GW energie a z ní je jen 2 GW elektrické energie, tak o fotovoltaice vůbec nechápete co je to „nameplate“ výkon (to máte na štítku panelu který byl každý proměřen za určitých podmínek) a co je to „performance ratio“ a jak se s rostoucí kvalitou panelů toto neustále zvyšuje.
            Už jsem o tom psal ale když mi nevěříte a umíte anglicky tak se o tom můžete dočíst na internetu.
            Tož tak.

          • Petr napsal:

            A právě o tom ten článek vůbec nebyl, ten byl o tom, že z jádra se během celého roku vymáčkne 85% a solárů 11% úředně instalovaného výkonu.

  6. loudil napsal:

    Pane Wagner, nevím co všechno by zvládla dnes vyrábět naše Škoda Jaderné strojírenství v Plzni ,které jsou dnes kvůli ruskému vlastníkovi všemožně z politických důvodů podráženy nohy a znepříjemňována činnost jako by to byl nějaký: „Nepřítel říše“. Lze si představit , že by po zakoupení licence byla schopna znovu vyrábět reaktorové nádoby a celé komplety elektráren třeba pro Rosatom VVER-1200 ??

    https://www.youtube.com/watch?v=ygmjR7XJeNs

    https://www.youtube.com/watch?v=hUr0u2EttNc

    https://www.youtube.com/watch?v=91yVhrSZ5jQ

    • Milan Vaněček napsal:

      Škoda jaderné strojírenství není naše, patří Rusku.

      • Petr napsal:

        Je to česká firma na českém území plná Čechů, a Český stát ji může v krizi snadno znárodnit.

      • loudil napsal:

        Pokud má sídlo v Plzni a dělá v ní 99 % Čechů,odvádí tu daně, tak nevím, proč se nezajímat o její schopnosti a možnosti. I když patří Rusku. I zahraniční soukromá firma může dostat po dohodě“ státní injekci, českou“ díky které by zvládla vyrábět věci které dnes z finančních důvodů nemůže. A pak : Více výrobků = více tržeb = více daní pro stát = návratnost půjčky a také více pracovních míst pro Čechy v zajímavém oboru !!, nikoli nějaké německé montovny : autopotahů, šaltpák, gumových koberčků a voňavek do auta …. ale ruská výroba kompletů pro jaderné elektrárny, včetně reaktorových nádob.

        P.S. Raději s Rusy jaderné reaktory a velíny A elektráren, než s Němci na tři směny v montovnách miliony plastových nesmyslů pro jejich auta. To dnes dělá i Nigérie, Bangladéš či Kambodža. Jaderný reaktor dnes umí málokdo.

    • Vladimír Wagner napsal:

      Česká republika pořád ještě má dost velký potenciál k budování jaderných bloků a je také pravdou, že největší zkušenosti má s ruskými typy reaktorů, i když české firmy dodávají části reaktorových nádob i pro bloky EPR. Pochopitelně nejsem natolik expert, abych si troufal posoudit jak samostatně bychom podle nakoupeného projektu byly schopni postavit jaderné bloky samostatně. Možná se to ukáže v případě, že se uskuteční dostavba dvou bloků VVER1000 v Chmelnické jaderné elektrárně. Dohoda, že tyto rozestavěné bloky dokončí české konsorcium v čele se Škodou JS , se vyjednává.
      K tomu nápadu Františka Hezoučkého a jisté opatrnosti Dany Drábové k němu. Tam je pochopitelně zase možno mít řadu variant. Pokud bychom přebrali projekt třeba bloku VVER1200 i s licencí a tím i referenčními bloky, jen by jeho realizace probíhala plně v naši režii, tak by nebyly problémy, o kterých mluví Dana Drábová. Licence i referenční bloky budou existovat (Rusko, Bělorusko, Finsko a Maďarsko). Jen bude celkové řízení na české straně a také daleko vyšší podíl českých firem. Je také třeba připomenout, že pokud se rozhodneme pro bloky AP1000, tak ani jiná cesta nebude, protože po průšvihu v USA (Vogtle a VC Summer) počítá Westinghouse pouze s nabízením projektu a samotná výstavba a její řízení i zodpovědnost za ní by měla být na jiné firmě zajištěné investorem.

  7. Honza napsal:

    Já myslím, že pan Wágner nakonec přeci jen popsal ten problematický bod ekonomických analýz celkových nákladů jednotlivých typů elektráren – tímto bodem je samozřejmě skutečnost, že taková analýza porovnávající nějakou „obecnou JE“ s „obecnou FvE“ prostě nejde, když nic jako obecná JE a obecná FvE neexistuje. V dnešním světě jsou lidé ochotni koupit nový mobil na čínském e-shopu místo v českém obchodě, protože v Číně vyjde ten daný typ o 10 % levněji. V energetice je závislost výše nákladů na konkrétním místě instalace, parametrech výsledného zařízení, finančním zajištění, podnikatelském riziku … natolik výrazná, že ještě dlouho bude nutné každý projekt zpracovávat zvlášť s uvažováním všech místních působících vlivů. Což západní svět ocení – místní investor bude stále hledat místního dodavatele znalého místní situace, třebaže ten Číňan nabízí kabely s cenou o 10 % nižší.

    • Carlos napsal:

      Ano, „přesné“ číslo bez rozptylu nedává v plánování tohoto typu smysl.

      Pokud se pustíme do nějakého dalšího hodnocení třeba celé energetické koncepce, pak se musí teprve stanovit co se dá a co ne. U jakéhokoliv zdroje kde je ve hře zahraničí pak je ještě otázka politická.

  8. J.Moučka napsal:

    Pane Vaněčku, byl byste ochoten, jako odborník na fotovoltaiku, napsat článek nebo sérii článků, které by popisovaly historii FV článků a jejich možný další vývoj, technologii výroby, ekologické dopady výroby a likvidace, vhodnost použití v FV elektrárnách a jejich přehled, ceny za pořízení a jednotku výroby elektřiny, výhody a nevýhody a další, co mne zrovna nenapadá?
    Představoval bych si něco podobného, jako píše p. Wagner o atomových reaktorech na oslu. Samozřejmě i s uvedením nejdůležitějších zdrojů.
    Pokud už něco uceleného existuje, stačil by i odkaz, i když ten v diskusi zapadne. Článek by byl lepší. A můžeme nad nim diskutovat.
    Byla by to informace i pro ty méně vzdělané a neinformované, aby byli více vzdělaní a informovaní.
    Děkuji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *