vedení

Trh s elektřinou. Chaos nebo transformace?

Milan Šimoník
Vystudoval jsem energetické inženýrství na VUT Brno. Jako projektant se už 25 let podílím na realizaci energetických celků v Česku i v zahraničí. Pracoval jsem ve firmách ABB, ALSTOM, ČEZ, nyní v PSG-International. Komentuji dění v české energetice s ohledem na vývoj v Evropě a zejména v Německu.

Jedním z důležitých témat letošního roku je připravovaná reforma evropského velkoobchodního trhu s elektřinou. Cílem je další liberalizace a integrace národních trhů, což by mělo umožnit co nejefektivněji a zároveň bezpečně integrovat stále větší výrobu elektřiny z OZE. Dle prvních výsledků konzultace Evropské komise se většina účastníků přiklání k podobnému modelu jako je chystaný Strommarkt 2.0 v Německu, tedy „extended energy-only market“. Budou umožněny mnohem větší výkyvy ceny dle aktuální situace na trhu (scarcity pricing) a tím motivováno zvyšování flexibility jak na straně výroby, tak spotřeby. Do vyrovnávání nabídky a poptávky se bude moci zapojit mnohem více účastníků trhu, včetně malých výrobců i malospotřebitelů. Německý model se však neobejde bez určité formy zálohy, tzv. „strategických rezerv“, nicméně ty budou nasazeny až poté, co budou vyčerpány všechny ostatní možnosti flexibility, Proto jde o lepší řešení, než paralelní „kapacitní trh“, který se v několika evropských zemích už existuje či se připravuje (Velká Británie, Francie, Benelux, Řecko, Polsko) avšak povede spíše ke konzervaci stávajícího fungování systému.

ČEZ mluví o Německu jako laboratoři OZE a nových trendů v energetice. Podpora OZE je však v Česku stále považována za „distorzi“ trhu, přestože systém výkupních cen už od Německa okopírovalo více než 50 zemí světa. Chaos v evropské elektroenergetice však „nezavinili“ ani Němci, ani OZE. Jde o komplex různých vlivů, které ve stále větším tempu ovlivňují českou, evropskou i světovou energetiku ať chceme či nechceme. Jedním z nich je liberalizace trhů s elektřinou, která začala vlastně teprve nedávno, v půlce 90. let. Lipská burza existuje teprve od roku 2000. Takže kdy vlastně byla ta bájná doba bez dotací a s tou správnou „tržní“ cenou elektřiny? V roce 2000, kdy se zákony na podporu OZE v Německu teprve chystaly a elektřina se prodávala za stejnou cenu jako dnes? Nebo v roce 2008 kdy vysoké, spekulacemi s komoditami tažené ceny byly následovány prudkým propadem? Nebo dnes, kdy se chystá nový trh s elektřinou, který povede k ještě mnohem větší volatilitě cen?

Jsme na začátku zásadní transformace energetického sektoru, kterou však nelze přesně naplánovat a současný „chaos“ je zdá se nevyhnutelným průvodním jevem. Je na každé zemi a jejích politických i technických elitách, zda tuto transformaci zvládnou, nebo dovolí její rozkrádání, jako se stalo v případě českého fotovoltaického tunelu.



Jedna odpověď na Trh s elektřinou. Chaos nebo transformace?

  1. Oto Otepka napsal:

    Nedari-li se opravit problem kladivem, potrebujes vetsi kladivo. Problemem energetickeho trhu je obrovska volatilita a tvrdit, ze se to vyresi vyssi volatilitou, je prinejmensim odvazne, mam-li se vyhnout striktnejsimu hodnoce. Zkuste se zeptat investora, jestli vlozi penize do kapacity, kterou podle reformniho vyhledu spusti na par stovek hodin rocne za extremni cenu. Mozna, ale az se presvedci po par letech ze statistik, ze to opravdu funguje. Souhlasim s nazorem, ze kapacitni platby jsou hrebickem do rakve trhu, ale predstava, ze resenim je divoke rozkolisani spotoveho trhu je proste blazniva.
    Pritom se nabizi jednoduche reseni: stanovit cenove koridory pro emisni povolenky do budoucna, napriklad od r.2020 minimalni cena 15 a maximalni cena 25 Eur/EUA, od r. 2025 25-40Eur/EUA a tak dal az do skutecne vzdaleneho horizontu, kam saha navratnost vetsiny velkych zdroju. Tim by se vyresilo nekolik problemu najednou. Zajistilo by se postupne a organizovane utlumeni uhelnych zdroju, zajistil by se dostatek kapacit pro pokryti tohoto vypadku (zpravidla plynovych) bez nutnosti kapacitnich plateb a v nejakem okamziku v budoucnu by se nutne protnula krivka cen elektriny a nakladu na vystavbu bezemisnich zdroju a mozna by se na urcitych mistech vyplatilo komercne postavit i jaderny zdroj.
    System povolenek byl puvodne vytvoren k dosazeni techto cilu, ale zalostne zklamal, protoze se neustale snazil odhadovat potrebne mnozstvi povolenek v systemu. Je na case prejit ke stanoveni budoucich cenovych pasem a pouzit intervence pokud bude hrozit jejich prekroceni.
    A taky prestat blbnout s vymyslenim jeste divocejsich reseni nez doposud:)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *