lippendorf_power_plant_02

Energiewende se stává noční můrou velkých energetických producentů

Cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu v Německu zaznamenává volný pád. Větrné a solární elektrárny postupně vytláčí konvenční zdroje z trhu, Energiewende se tak stává noční můrou velkých energetických producentů, jako jsou E.ON a RWE. Pokles ceny silové elektřiny ovšem neznamená pokles ceny elektřiny pro koncové zákazníky. Ta naopak vlivem poplatků, které si vyžaduje podpora obnovitelných zdrojů energie, nadále roste.

„Při těchto cenách nepřináší žádná z (konvenčních) elektráren zisk,“ prohlásil před dvěma týdny generální ředitel RWE Peter Terium.

Generální ředitel E.ON Johannes Teyssen nemůže než souhlasit. Společnosti, jež jsou odvěkými rivaly, se nyní nachází na jedné lodi a oba manažeři sledují, jak jejich firmy ztrácí dech.

Dotované obnovitelné zdroje, které získávají podporu mimotržními principy a mají prakticky nulové náklady na provoz, postupně vytláčí z trhu konvenční zdroje. Nejprve se jedná o paroplynové elektrárny, které mají nejvyšší náklady na výrobu jednotky elektrické energie, následně černouhelné, hnědouhelné a nyní bojují o přežití i jaderné elektrárny.

„Při současných cenách můžeme ještě jaderné elektrárny ponechat v provozu, výměna paliva se už ovšem nevyplatí,“ řekl pro deník Handesblatt Terium.

Velkoobchodní ceny silové elektřiny na energetické burze EEX v Lipsku přivádí všechny provozovatele konvenčních elektráren k zoufalství. Zatímco spotřebitelé, především kvůli mimotržní podpoře obnovitelných zdrojů energie (OZE), platí stále vyšší konečné ceny elektřiny, výnosy ze silové elektřiny pro plynové, uhelné a jaderné elektrárny se pohybují opačným směrem.

Generální ředitel E.ON Johannes Teyssen (vlevo) a jeho protějšek v RWE Peter Terium. Zdroj: Power Engineering International

Generální ředitel E.ON Johannes Teyssen (vlevo) a jeho protějšek v RWE Peter Terium. Zdroj: Power Engineering International

Futures pod hranicí 20 euro/MWh

Současná cena futures dočasně klesla až pod hranici 20 euro/MWh. Přitom před 5 lety byla tato cena vždy vyšší než 60 euro/MWh. Po jaderné havárii ve Fukušimě ovšem nabrala Energiewnede obrátky a německý energetický trh začaly zaplavovat dotované solární a větrné elektrárny.

Situace nebyla pro společnosti provozující konvenční elektrárny – E.ON, RWE, Vattenfall nebo Hunderte Stadtwerke – příznivá již před dvěma lety, kdy se cena futures pohybovala okolo 35 euro/MWh. Při ceně 20 euro/MWh se ovšem stává katastrofální. Společnosti jsou nuceny k drastickým opatřením, jako je vyčlenění konvenčních zdrojů v případě E.ON a RWE nebo prodeji uhelných aktiv v případě Vatanfallu.

Uhelné, plynové a jaderné elektrárny produkují momentálně okolo 435 TWh elektřiny ročně, což je stále více než 2/3 německé produkce, navrženy jsou ovšem podle deníku Handesblatt na 521 TWh roční produkce elektřiny, což znamená, že jejich využití zaostává zhruba o 17 %.

Na německém futures trhu je cena base load elektřiny pro rok 2017 aktuálně ve výši 21,87 euro/MWh, jen od ledna klesla o cca 5 euro, pro roky 2018 a 2019 se pohybuje dokonce pod hranicí 21 euro/MWh.

Vývoj ceny baseload futures pro rok 2017, Německo. Zdroj: EEX

Vývoj ceny base load na futures trhu pro rok 2017, Německo. Zdroj: EEX

„Velkoobchodní cena elektřiny může nadále klesat. Některé indikátory naznačují, že existuje prostor pro další pokles,“ říká Tobias Federico, ředitel analytické společnosti Energy Brainpool.

„Ve střednědobém horizontu je více pravděpodobné, že budeme svědky velkoobchodní ceny elektřiny pod hranicí 20 euro za megawathodinu spíše než nad ní,“ tvrdí Ingo Becker, analytik z Kepler Cheuvreux.

V současném turbulentním vývoji energetiky panuje velká nejistota

Velké energetické společnosti do značné míry nesou vinu na své současné situaci. RWE v roce 2006, kdy Německo již dávno rozhodlo o budoucím přechodu k nízkouhlíkovým technologiím, podnikla největší investiční program ve své historii. A zatímco zákazníci instalovali solární elektrárny na střechy svých domů, RWE investovala téměř 15 miliard do svých konvenčních zdrojů.

Také E.ON investoval do uhelných elektráren. Ještě ve větším měřítku ovšem začal s výstavbou paroplynových elektráren. To se zdálo jako rozumný krok, jelikož elektrárny spalující zemní plyn jsou velice flexibilní, a jsou tedy ideálním partnerem pro nestálou výrobu z OZE, která je závislá na aktuálních meteorologických podmínkách.

Zatímmco paroplynové elektrárny, které mimo svou flexibilitu produkují oproti uhelným elektrárnám i nižší množství emisí, se paradoxně staly první obětí Energiewende. Nejmodernější uhelné elektrárny najdou v současném energetickém mixu Německa využití a budou s odstavováním jaderných elektráren pravděpodobně hrát důležitou roli i v následujících letech.

Příkladem je kontroverzní elektrárna Moorburg se dvěma 827MW bloky. Byla uvedena do provozu v roce 2015, aby zajistila energetické potřeby průmyslového Hamburku, jehož spotřeba v noci dosahuje okolo 1 200 MW. Podniky jako Airbus, ocelárny ArcelorMittal nebo Aurubis, zpracovávající měď, zkrátka potřebují elektřinu nepřetržitě za jakýchkoliv podmínek a to nejsou samotné OZE schopny zajistit.

Kontroverzní uhelná elektrárna Moorburg, jež zajišťuje energii pro průmyslový Hamburk.

Uhelná elektrárna Moorburg, jež zajišťuje energii pro průmyslový Hamburk.

Můžou za to rozdílné provozní náklady. Marginální náklady paroplynových elektráren se podle trendresearch pohybují v rozmezí 45-55 euro/MWh. Další v řadě jsou černouhelné elektrárny s mezními náklady 25-35 euro/MWh následované hnědouhelnými a jadernými s mezními náklady ve výši 20-25 euro/MWh.

Nicméně klesající cena plynu vlila paroplynovým elektrárnám novou krev do žil. V lednu dosáhla cena plynu nejnižší hodnoty od roku 2010 a hrubá výrobní marže paroplynových elektráren se v té době v Německu vyhoupla pro období špičky (8-20 hodin) až na hranici okolo 9 euro/MWh. Nejúčinnější paroplynové elektrárny tak začaly soupeřit s nejméně účinnými uhelnými.

Vývoj ukazatele clean spark spread v Německu. Zdroj: Bloomberg

Vývoj ukazatele clean spark spread v Německu. Zdroj: Bloomberg

Úvodní fotografie: Moderní hnědouhelná elektrárna Lippendorf společnosti Vattenfall o instalovaném elektrickém výkonu 1 840 MWe a tepelném výkonu 330 MWt. Zdroj: Vattenfall

Zajímáte se o energetiku?

Nenechte si uniknout to nejzajímavější!

26 odpovědí na Energiewende se stává noční můrou velkých energetických producentů

  1. Milan Vaněček napsal:

    Ano, Energiewende ohrožuje EON, RWE, EDF, ČEZ a další staré energetické firmy v okolí Německa. Ale nerozhoduje o nástupu energie ze slunce, vody a větru po celém světě. V USA uhelná energetika klesá, jaderná dlouhodobě stagnuje, roste jen vítr, plyn a slunce. Američané jsou informováni nejlepšími světovými Universitami (Stanford University, tým prof. Jacobsona), reporty Národní laboratoře pro obnovitelnou energii (NREL) či Lavrence Livermore National Laboratory (LLNL), že přechod na OZE se vyplatí americké ekonomice a že je v USA možný přechod na pokrytí energetické spotřeby z energie větru, vody a slunce z 80-100% do roku 2050.
    Svět brzy předběhne Německo ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Mnoho zemí má pro to i lepší geografické podmínky. Němcům náleží primát jen v tom, že se nejrychleji ze všech úspěšně zbavují jaderné energetiky.

    • Vladimír Wagner Vladimír Wagner napsal:

      Energiewende pan Vaněček popsal velice přesně. Jde prostě o nahrazení jádra fosilními zdroji. Prostě přechod od nízkoemisních zdrojů k fosilním. Jak pan Vaněček už také několikrát psal, tak přeměna na obnovitelnou energetiku bude probíhat podle jeho představ v řádu 50 až 60 let. Pochopitelně, že nahradit jaderné bloky uhelnými není problém, takže opravdu není překvapivé, že tato Energiewende probíhá úspěšně (i když uvidíme, co se stane, až opravdu odstaví ty bloky v Bavorsku). Pokud by Němci a naši zelení aktivisté otevřeně říkali to, co konstatuje pan Vaněček, tak nemohu nic namítat a nijak se nepřu. Ovšem hlásaní toho, jak je naše energetická koncepce fosilní a německá Energiewende čistě zelená bezfosilní je nesmyslné farizejství mimo realitu.

      • Jan Veselý napsal:

        Člověk s Vaším vzděláním by se neměl dopouštět takových triviálních chyb logice.
        V roce 2001 měly jaderné elektrárny rekordní rok, vyrobily 171 TWh elektřiny, OZE v tom roce vyrobily 39 TWh. Loni vyrobily jaderné elektrárny 91 TWh a OZE 194 TWh.
        Za 14 let stoupla výroba z OZE o 155 TWh a výroba z jádra klesla o 80 TWh. Za každou 1 TWh z JE mají Němci 2 TWh z OZE. A staví další, moc dalších.
        To není špatný výsledek pro technologie, které měly být moc drahé a moc nespolehlivé. Navíc (z velké části) díky penězům německých spotřebitelů jsou dnes k dispozici dvě technologie, které se úspěšně etablovaly jako plně konkurenceschopné zdroje elektřiny na světovém trhu – větrné a fotovoltaické elektrárny. Jen produkce z loni instalovaných elektráren má větší roční výrobu než celá německá uhelná elektroenergetika a dále rostou.
        P.S.: Víte kolik se začalo v Německu stavět po roce 2010 uhelných elektráren? Já jo, nula a žádné další se neplánují. Těch pár, co se v posledních letech dokončilo jsou důsledky chybných investičních rozhodnutí energetických koncernů z let 2000-2005, kdy si de facto vsadili na neúspěch OZE. Dnes za to tvrdě platí, protože ty investice dnes musí odepsat a smířit se z obřími ztrátami.

        • Vladimír Wagner Vladimír Wagner napsal:

          Vidíte, že se s panem Vaněčkem v hodnocení Energiewende shodneme. Pane Veselý, za tu dobu Francie, Švýcarsko, Švédsko a Ontario využívali pro produkci elektřiny fosilní zdroje minimálně. A o německých emisích a fosilní produkci elektřiny už na tomto serveru byla kopa grafů a hodnot. A že to zatím moc nezvládají připouštějí i samotní Němci. A s dalším nahrazováním zbývajících jaderných zdrojů to bude mít Německo ještě daleko těžší. Při ideálních povětrnostních podmínkách už teď mají daleko větší výkon, než potřebují a když jsou špatné, tak jim žádné další OZE nepomohou. Navíc pořád ještě ani nezačali připravovat propojovací vedení ze severu na jih. No, ale prostě uvidíme, nemá cenu se přít. Výsledek bude vidět už poměrně brzy. Do roku 2022 zbývá pět let. Uvidíme, jak to bude s emisemi v Německu vypadat, až všechny jaderné bloky odstaví. Nemá cenu se přít.

          • Jan Veselý napsal:

            Pořád ta samá demagogie dokola. Když budou mít přebytky a nebudou mít jak je odvést ke spotřebitelům, tak prostě budou tlumit výrobu, stejně jako to už 30 let dělají francouzské jaderky každou noc. U větrných i solárních elektráren to není nejmenší technický problém. A ekonomika se kvůli těm pár desítkám hodin denně, kdy je větrný a slunečný víkendový den, nepodělá. No, a Bavoři v nejhorším nakopnou místní elektrárny na zemní plyn, když Freistaat Bayern aktivně vystupuje proti větrné energetice, tak ať se nediví.

          • Vladimír Wagner Vladimír Wagner napsal:

            Víte pane Veselý, ono naštěstí jsou energetické koncepce v různých místech různé a prostě se můžeme podívat, jak budou úspěšné z hlediska ekologie (emisí), a bude možné srovnávat. Podle mě je nejlepší koncepce využívat všechny nízkoemisní zdroje podle konkrétních podmínek v daném regionu a pokud se podaří docílit nízkoemisní elektroenergetiky, tak v případě možnosti postupně nahrazovat jádro pomocí OZE. Ale jádro omezovat jen tehdy, když to nevede k návratu k fosilním zdrojům. To je koncepce Ontária, Francie, Velké Británie, Švédska i Švýcarska a to je koncepce, kterou preferuji já. A chtěl bych, aby proběhla i u nás (je to i to, co je obsahem momentální aktualizace naší energetické koncepce). Nebo se bojuje proti jádru, ať už to vede k intenzivnímu dlouhodobému využití fosilních zdrojů nebo ne, jako je koncepce Německa a Dánska, kterou obdivujete Vy. Uvidíme, jak se bude těmto různým koncepcím dařit z hlediska omezování emisí. Zatím byla úspěšná politika Ontária, Francie ….., naopak Německo a Dánsko jsou z hlediska emisí v elektroenergetice hodně daleko za nimi. Uvidíme, jak bude Německo a Dánsko ve srovnání s nimi v budoucnu. Možná po roce 2050 se k nim třeba alespoň přiblíží :-) Ale toho se mi asi nedožijeme :-( Ale naopak nejspíše ještě uvidíme, jaký podíl budou mít různé nízkoemisní zdroje třeba v Číně, která je také rozhodnuta využívat intenzivně všechny nízkoemisní zdroje podle možností daných podmínkami v jednotlivých místech. Tedy to, co doporučuji já. Uvidíme, jak bude úspěšná.

          • Milan Vaněček napsal:

            Bohužel pane Wagner energetická koncepce na které jste se podílel povede u nás k dalšímu navýšení jaderné energetiky o 20-25% po roce 2035. To je naprostý OPAK toho co chce Vámi vychvalovaná Francie (chce snížit jádro o 25-30%), Švýcarsko (chce se zbavit jE okolo 2035), Švédsko (chce se zbavit JE, zdanilo je specielní daní).
            Proto píši, že kvůli Vám zůstane ČR v letech kterých se už nedožiji, jako „osamělý kůl v plotě“ se svojí energetickou koncepcí založenou na IGNOROVÁNÍ trendů v energetice ve světě (nejen u našeho souseda v Německu, ktrý má na naši energetiku silný vliv, ať chcete či nechcete)

          • Jan Veselý napsal:

            Pane Wagnere, shodneme se v tom, že předčasné odstavování JE je zbytečné. Ale což, občané Německa to tak chtěli a nemá smysl plakat nad rozlitým mlíkem.
            V čem se neshodneme je výstavba nových JE, která je dle mého jen mrháním času a peněz. Nejsme jako stát v pozici Číny a nemůžeme si dovolit stavět všechno. Proto je třeba si z potenciálně vhodných zdrojů vybírat. A jaderná energetika prohrává ve čtyřech klíčových ukazatelích – elektřina je moc drahá, výstavba trvá moc dlouho, jejich samotná existence je kvůli přílišné centralizaci permanentním bezpečnostním rizikem a stále ještě nikdo nevyřešil problém trvalé likvidace odpadu.
            A pokud tak bojujete za nižší emise CO2, tak začněte bojovat za zamezení nesmyslného exportu uhelné elektřiny do Německa. To by fakticky zlikvidovalo polovinu výroby elektřiny z hnědého uhlí a okolo 60-70% příslušné spotřeby uhlí, první by šly „pod sekyru“ staré a málo účinné šroty.

          • Mikeš napsal:

            „Bohužel pane Wagner energetická koncepce na které jste se podílel povede u nás k dalšímu navýšení jaderné energetiky o 20-25% po roce 2035. To je naprostý OPAK toho co chce Vámi vychvalovaná Francie (chce snížit jádro o 25-30%), Švýcarsko (chce se zbavit jE okolo 2035), Švédsko (chce se zbavit JE, zdanilo je specielní daní).“

            Ale Francie má 75% energie z jádra, což sebou jistě nese úskalí. Prosím povšimněte si že když sníží o 30% v roce 2035 budeme na tom stejně tedy cca 45% energie z JE.. Tedy náš strend je „naprosto“ stejný.

            Tak budeme osamělý kůl v plotě, jediní se stabilními zdroji energie, hotová „tragedie“, krom toho že podmínky pro offshore vítr v Čechách nejsou ideální.. atd. Proč nevyužít JE k přechodu na OZE? bude ještě jistě pár let trvat než technologie OZE a ukládání energie umožní stejně ekonomickou elektřinu jako JE a klasické elektrárny..

            „A ekonomika se kvůli těm pár desítkám hodin denně, kdy je větrný a slunečný víkendový den, nepodělá.“
            A to víte že podělá a to hodně.. právě to řeším, dát si na dům FT panely, ale když jsou celé léto v 50% nevyužité nadprodukci, jde jejich ekonomika opravdu do háje.. a bazén kvůli tomu kupovat nehodlám. Až se zdraží elektřina může se to vyplatit, zatím však dotované OZE zdroje, ohrožují rozšiřování OZE zdrojů 😀

          • Vladimír Wagner Vladimír Wagner napsal:

            Zásadní rozdíl mezi Francií a námi je, že Francie už fosilní zdroje jadernými nahradila. A tento krok jsme my ještě neudělali. Takže, to zvýšení jádra na zhruba 50 % produkce elektřiny jen pomůže nahradit část uhelné produkce. Zbývající část uhelné produkce musí nahradit OZE a protože zde nemám mořské pobřeží, tak to bude obrovská výzva a je otázka, jestli se to povede. Ostatně možnost větru u nás jasně ukazuje situace s větrem v Bavorsku.
            Jinak, jak Švédsko (to už dlouhá léta), tak Švýcarsko i Belgie sice mluví o odchodu od jádra, ale jen v případě, že to nepovede k návratu k fosilním zdrojům. Takže to, jestli se budou nebo nebudou stavět i v těchto státech nové bloky, je otevřenou otázkou.
            Pane Veselý, máte nějaký rozpor v tom, co píšete na různých místech. Na jednom píšete, že Německo je obrovským exportérem elektřiny (i uhelné) a že má přebytky, takže nejen ČEZ tam nic nebudou vyvážet. A teď píšete o nutnosti boje proti vývozu elektřiny do Německa. Tak bych rád věděl, co myslíte vážně?

          • Vladimír Wagner Vladimír Wagner napsal:

            Pane Mikeši, napsal jste jednu hlubokou pravdu. Německá Energiewende nesmyslnou dotací velkých větrných a fotovoltaických elektráren a jejich stavby až na výkon, který přesahuje celkový potřebný výkon v regionu při vhodných povětrnostních podmínkách (teď už i velmi významně), dostala region do situace, že ohrožuje smysluplnost rozvoje decentralizovaných solárních a fotovoltaických zdrojů. V slunečném a větrném (nejen víkendu) zaplavuje region obrovskými přebytky. Ale tyto jejich zdroje nic nedodají v bezvětrných nocích a ve dnech, kdy je třeba inverze nebo stabilní bezvětrné počasí. A takových období není zase tak málo. Místo efektivního rozvoje energetiky v regionu máme díky německé Energiewende (oslavované panem Veselým a Vaněčkem) situaci, která vede k obrovskému přebytku zdrojů (a nemůže být bez něho) a jejich velice neefektivnímu využití (a tedy i neekologickému). Ono totiž i ty vypínané větrníky a fotovoltaiky a fosilní zdroje spalující palivo v pohotovostním horkém režimu na malý výkon spotřebovaly a spotřebovávají suroviny a mají uhlíkovou stopu. Pokud by Němci tyto extrémní dotace nezavedli (a my je pro fotovoltaiku nepřevzali a ještě v parlamentu neztížili jejich odbourávání), tak by se nyní decentralizované fluktuující zdroje na domech zaváděly daleko efektivněji a byly by i atraktivnější (i bez bazénů a baterií). Prostě by jejich přebytky našly v síti uplatnění. Němci Energiewende v podstatě možnost efektivní využívání OZE zlikvidovali.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane kolego Wagnere dovoluji si Váš výrok „Němci Energiewende v podstatě možnost efektivní využívání OZE zlikvidovali“ navrhnout na největší pitomost roku 2016.
            To předčí i Váš výrok v této diskusi „Energiewende……. Jde prostě o nahrazení jádra fosilními zdroji“ (to prý platí o Německu).
            Gratuluji.

      • Milan Vaněček napsal:

        Kolega Wagner opět překrucuje fakta. Německá Energiewende nahražuje jaderné elektrárny pomocí OZE. Kdo tvrdí něco jiného nezná realitu. Myslím že zde na blogu bylo o tom uvedeno spousta přesných kvantitativních údajů. Energiewende nezačala letos ale okolo roku 2000, částečně již dříve. To že bude v podstatě ukončena okolo roku 2050 svědčí analýzy špičkových vědců v USA či Německu, můj názor či názor kolegy Wagnera je naprosto bezvýznamný. Bohužel zaujaté neobjektivní závěry kolegy Wagnera mají negativní vliv na energeticku koncepci v ČR. Způsobí že skončíme osamělí, jako kůl v plotě. Jestli Vám to něco připomíná, podobnost není čistě náhodná.

        • Vladimír Wagner Vladimír Wagner napsal:

          Pane Vaněčku, i v tom se shodneme, Německé OZE místo, aby nahrazovaly fosilní zdroje, tak nahrazuji jaderné. A shodneme se i v tom, že se nemá cenu přít. Už jsem odpovídal panu Veselému. Prostě, už za pět let uvidíme. Já myslím, že společně jsme si řekli, vše co je možné a už to opravdu nemá cenu.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ano pane Wagnere, shodneme se v tom že Energiewende se stala noční můrou koncernů jako RWE, EON, EDF a ČEZ jelikož podcenili OZE a investovaly chybně do uhelných a jaderných elektráren a ne do OZE. Zatím se zdá že nejrychleji se poučil EON. Investice do jaderných a uhelných elektráren spolehlivě zničí energetické dinosaury.

        • Milan Vaněček napsal:

          Pane kolego panu Veselému jste vůbec neodpověděl. Proti jeho číslům o Německu nemáte žádný argument.

    • Josef napsal:

      Toto je celkové nepochopení situace , OZE jako mají svůj potenciál daný cenou zdroje , jejich cena ve skutečnosti stále roste i když samotná technologie zlevnila , přidává se cena regulace a instalování v horších podmínkách a náklady za rozvoj sítí. Celkový účet za OZE neroste lineárně , ale exponencionálně , takže na začátku může být cena relativně přijatelná , ale s rostoucím podílem bude nepřijatelná , protože každé další procento znamená příšerné náklady na víc za mizivý růst podílu OZE. To kdy k tomu dojde není dáno podílem OZE absolutně , ale energetickým mixem a situováním OZE v zemi. Německo je příkladem státu , který neoplývá regulační energií a potenciál větrné energetiky je jen na severu země a el. energie není v Německu tolik využívána jako ve Švédsku nebo Francii – to jsou 4 nepříznivé faktory ,které sehrají klíčovou roli pro další rozvoj OZE v zemi.
      – vysoká cena el. energie pro spotřebitele bude znamenat spíše přechod od el. energie k jiným vesměs fosilním zdrojům. ( olej místo tepelného čerpadla), vysoké náklady na budování tisíců Km sítí a vysoká cena regulace bude nevyhnutelně znamenat konec masivního rozvoje OZE v Německu, protože exponencionální růst nákladů se projeví stejným způsobem na ceně pro běžné Němce. A poslední je politické hledisko. Němci jsou masírování od mládí o tom jak jsou jaderné zdroje nebezpečné a platí vysoké ceny za el. energii kvůli odstoupení od jádra po odstavené JE ochota Němců platit další rozvoj OZE bude mnohem menší . Přesvědčit někoho že má platit 4x tolik než musí aby za 100 let bylo o něco chladněji je mnohem obtížnější než vyvolávat poptávku po drahé el. energii strachem z JE.

  2. Jan Veselý napsal:

    Všimněte si jedné věci, baseload jde do háje. Pološpičkovým, špičkovým a sezónním zdrojům se daří vcelku dobře. Je tedy ideální čas začít s likvidací hnědouhelné elektroenergetiky ne SV Německa. Německá vláda má dobrou šanci koupit nebo dostat zadarmo ty elektrárny od Vattenfallu a zavřít je. Už se Angela sešla se Stefanem?

  3. Petr Rektorys napsal:

    Proč mají být OZE dotované a ostatní zdroje ne? Dotoval někdo nástup jaderných elektráren? Nástup vodních a jiných starších typů elektráren? Nebo to bylo za tržních podmínek a ony prostě vyhrály svojí vyšší efektivitou? Kdo rozhoduje o výši dotace pro OZE? Politici? Nejsou dotace pro OZE jen další typ daně, že které nevidí dodavatelé energií jiných než OZE ani EURo? Jsou to rovné tržní podmínky?

    • Jan Veselý napsal:

      Pro vaši informaci, do cca roku 2000 nic jako trh neexistovalo, byly jen „přirozené“ monopoly, které měly jistých svých 10% zisku, které si vyjednaly se státem.
      A ano, dotované bylo a je všechno. I v Německu zatím celkové dotace do jaderné energetiky v minulosti převyšují ty do OZE. A asi ještě německý stát čekají mastné účty za likvidaci elektráren a skladování vyhořelého paliva.
      Podle MMF jsou roční dotace fosilních paliv okolo 4500 miliard USD, z toho 500 miliard jsou přímé a nepřímé dotace finanční dotace, zbytek jsou škody na zdraví lidí a škody na ekosystémech, za které nemusí platit.

        • Jan Veselý napsal:

          To je staré, tohle na svých prezentacích vytahuje paní Drábová min. posledních 5 let. Jesně to ukazuje, že fosilní paliva jsou o 2-3 řády nebezpečnější než konkurence.

      • Josef napsal:

        Ty škody na zdraví lidí jsou nesmysly. 40% dospělé populace u nás například žádné emise ze spalování fosilních paliv nemohou ublížit , protože sami dobrovolně přímo dýchají kouř z cigaret . A když se podíváte na roky dožití v Praze a Na Šumavě , pak je věk dožití v Praze vyšší a tam byly lidé během života vystaveny proti dnešku násobně většímu znečištění. Neříkám ,že škody na zdraví díky spalování fosilních paliv jsou nulové , to nejsou , ale proti dalším vlivům pití , kouření, nadváha a nedostatek pohybu obecně jsou nízké u nás fakticky marginální.

        • Lukáš Brandejs napsal:

          Zajímavý názor. Ne, že bych s ním přímo souhlasil, ale budiž. V každém případě se spalováním uhlí souvisí i další věci, které se neuvádí, ani v odkazovaném článku. Například odsiřování uhelek se provádí za pomoci vápence. Nic lepšího se dosud nevymyslelo. O vlivu povrchové těžby vápence na krajinu se asi přít nemusíme, tyto externality by se rovněž měly započíst.

  4. Jan Veselý napsal:

    Toto je reakce na příspěvky V.Wagnera (zde a zde):
    – Bavorsko jen dokomentuje, že s nepřátelskou regulací nevybudujete nic, i když třeba v kopcích okolo Grafenrheinfeldu jsou podmínky pro větrnou energetiku dobré, spousta volných přenosových kapacit a příznivě nakloněné obyvatelstvo. Holt, Seehofer si hraje svoje hry.
    – Německo je objektivně významným exportérem elektřiny a psal jsem, že je do nebes volající ekonomická blbost exportovat do Němec za pár šušní elektřinu ze zdroje, kterého máme omezené množství a kvůli kterému se v SZ Čechách plundruje krajina. Nepřekrucujte prosím má tvrzení.
    – Podpora (nejen) větrných a fotovoltaických elektráren nebyla nesmyslná. Díky ní má dnes celý svět dva nové plně konkurenceshopné bezemisní a fakticky neomezené zdroje elektrické energie, které stále ještě dosti rychle slevňují.
    – Co není smysluplného na decentralizovaných systémech? Střešní fotovoltaika vyrábí v Německu za cca 10 centů/kWh, maloobchodní cena je 27 centů/kWh.
    – Kdyby Němci masivně nepodpořili výstavbu OZE, tak by dnes nebyly tak levné. Němci svými dotacemi dosáhli toho, že v reálných provozních podmínkách zjistili, které technologie mají opravdový potenciál a díky nim vznikly velké produkční kapacity, kde se ve fabrikách daří rychle snižovat cenu výrobků.
    – Výroba z větrných a solárních elektráren je proměnlivá, ale taky velmi dobře předvídatelná a díky jejich počtu je prakticky nemožné, aby se pokazili najednou. Horkých záloh potřebují ve skutečnosti dost málo, potřebují jen flexibilní výkon, který se dá spustit během hodin až dnů. Jejich integrace do sítě je díky tomu podstatně levnější než u velkých uhelných nebo jaderných elektráren, kde potřebujete mít pořád přifázovaný rezervní výkon, protože nevíte dne ani hodiny, kde vám najednou klekne elektrárna a během milisekund přijdete o GW výkonu.

  5. fotovoltaik napsal:

    Mám dvě připomínky k reakcím pana Wágnera:
    1. Je-li pravda, že se tento pán podílel na energetické koncepci ČR, tak tedy potěš koště. Lidi, kteří neznají ani základy spisovného jazyka, patří do pomocné školy a nikoli do týmu, který de-facto rozhoduje o tom, zda se u nás budou nebo nebudou stavět další kolosální betonová monstra s velmi obtížnou a drahou a dosud v podstatě nedořešenou likvidací.

    2. Citace: „Zásadní rozdíl mezi Francií a námi je, že Francie už fosilní zdroje jadernými nahradila. A tento krok jsme my ještě neudělali. Takže, to zvýšení jádra na zhruba 50 % produkce elektřiny jen pomůže nahradit část uhelné produkce. Zbývající část uhelné produkce musí nahradit OZE a protože zde nemám mořské pobřeží, tak to bude obrovská výzva a je otázka, jestli se to povede. Ostatně možnost větru u nás jasně ukazuje situace s větrem v Bavorsku.“
    Tohle už mi připadá opravdu uhozené na hlavu. Tento pan Wágner si snad stále myslí, že tu elektřinu musí někde sehnat v ČR, stůj co stůj, na území o rozloze pouhých 78 tis. km2, navíc s nevhodnými podmínkami pro výrobu z větru a omezenými podmínkami pro výrobu z FVE v zimě. Mně to opravdu silně připomíná komunistické plánování. Proč se vůbec ještě zpracovává nějaká energetická koncepce? K čemu tenhle pamflet vůbec je? K čemu je vůbec dobré dnes stále uvažovat o energetické bezpečnosti na úrovni tak malého státu? Elektřina se dnes kupuje na světových burzách, stejně jako ropa, plyn a všechny ostatní komodity. Segment OZE se překotně vyvíjí a jakákoli koncepce postavená včera dnes prostě už neplatí! Dále se stále snižuje a bude snižovat spotřeba! Dál proč musíme být vývozci elektřiny, když na to nemáme podmínky? Proč si prostě obnovitelnou elektřinu nekoupíme na burze od výrobců, kteří ty podmínky v danou chvíli mají? Hlavně mi prosím na tohle neodpovídejte, že ta elektřina se nedá na tak dlouhé vzdálenosti přenést nebo že jí může být málo. Dá a nebude jí nikdy málo, dokud to Slunce bude svítit. Trh si vždy poradí a mix různých druhů OZE bude schopen poptávku plně vykrýt. Kdyby ČEZ neinvestoval nesmyslně na Balkáně a další jejich nesmyslné investice (třeba k ledu poslaná příprava dostavby temelína, královské platy a odměny Romana atd.) už ta vedení mohla být dávno postavená včetně podpůrných zařízení na krátkodobou akumulaci a mohli už teď slušně vydělávat na podpůrných službách. A kdyby tatáž firma z titulu svého monopolu ruku v ruce s ERÚ neblokovala rozvoj OZE nesmyslnou byrokracií (viz nejnovější jejich výmysl – pokuty za byť minimální přetoky u mikrozdrojů), tak už by to uhlí v ČR mohlo běžet jen asi 3 měsíce v roce. Jojo, za tenhle rok už ČEZ holt žádné dividendy vyplácet nebude. „ČEZ daň“ skončila, dobře jim tak.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *