Domů
Německo
Energiewende přibrzdí, další rozvoj omezí limity výstavby OZE
Větrná turbína
Zdroj: Mark Thompson https://www.flickr.com/photos/discovering-our-countryside/9008930211/sizes/c/

Energiewende přibrzdí, další rozvoj omezí limity výstavby OZE

Německo
23 komentářů
1. červen 2016, 04:24
ČTK

Německo zpomalí výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie a omezí pro ně podporu. V noci na dnešek se na tom dohodla kancléřka Angela Merkelová s premiéry spolkových zemí s tím, že největší dopad bude mít opatření na větrné elektrárny na pevnině. Vládní plán by měl podle deníku Handelsblatt omezit růst nákladů, které v ceně elektřiny nesou spotřebitelé, a měl by zmírnit přetěžování přenosové soustavy.

Na pevnině bude možné od roku 2017 ročně instalovat větrné elektrárny o výkonu nanejvýš 2,8 gigawattu, což je zhruba tisíc větrných turbín. Zvláštní omezení bude platit pro severní Německo, kde vznikají větrné elektrárny nejrychleji.

Kvůli nedostatečné infrastruktuře ale vznikají problémy při přenosu elektřiny z těchto zdrojů do míst s největší spotřebou na jihu Německa, což vedlo v minulosti i k přetěžování přenosových soustav okolních zemí, včetně Česka.

Vývoj výstavby nových větrných elektráren v Německu
Vývoj výstavby nových větrných elektráren v Německu Zdroj: strom-report.de

Instalace nových solárních zdrojů má být omezena limitem 600 megawattů ročně. Merkelová se s premiéry zemí nedohodla na limitu pro nová zařízení na výrobu elektrické energie z biomasy, kde narazila na odpor Bavorska. Otazníky zůstaly také nad budoucím rozvojem větrné energie na moři.

Dohoda také od příštího roku změní systém financování obnovitelných zdrojů. Pro nové elektrárny už nebudou vypisovány garantované výkupní ceny elektřiny na 20 let, ale přejde se na systém tržních aukcí. Kdo bude po státu požadovat nejmenší podporu na provoz svého zařízení, ten dostane povolení k jeho uvedení do provozu.

Omezení podpory se netýká malých zdrojů energie s instalovaným výkonem do 750 kilowattů, což jsou především solární panely na střechách rodinných domů. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel uvedl, že pro tyto zdroje bude podpora i v budoucnu vypisována podle dosavadních pravidel.

main

Velkorysá podpora zelených zdrojů vedla k prudké expanzi větrných a solárních zařízení. To ale v největší evropské ekonomice prudce zvýšilo náklady na energii, protože nové zdroje stlačily dolů burzovní cenu proudu. Tím vzrostl i rozdíl mezi reálnou a garantovanou cenou elektřiny, který doplácejí spotřebitelé.

Ti nyní platí v rámci koncové ceny elektřiny 6,35 eurocentu (1,71 Kč) za kilowatthodinu na podporu obnovitelných zdrojů, v roce 2010 to ještě bylo 2,05 eurocentu (55 haléřů) za kilowatthodinu. Pro průměrnou domácnost znamená podpora obnovitelných zdrojů dodatečné náklady 300 eur (8100 Kč) ročně.

Souhlas spolkových zemí je podmínkou pro reformu podpory obnovitelných zdrojů. Vláda doufá, že bude moci schválit příslušné návrhy v příštích týdnech, aby nová pravidla platila už příští rok.

Zdroj úvodního obrázku: Flickr, Mark Thompson

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(23)
Milan Vaněček
1. červen 2016, 11:00

Je to rozumné rozhodnutí, Německo je v závodě o přeměnu energetiky na čistou, udržitelnou energetiku s velkým náskokem v čele závodu, nemusí svůj náskok stále zvyšovat. Německo má nyní nadbytek el. energie, takže může dle plánu zavírat JE a odstavit do rezervy ty nejšpinavější hnědouhelné.

I když nyní Čína je první na světě v instalacích OZE (slunce, vítr, voda), následovaná USA, Japonskem a Indií tak když se to přepočte na počet obyvatel tak stále Německo je daleko vpředu.

A všimněte si trendů ve FV v Německu: pro velké instalace FIT končí, zavádí se ve světě osvědčené aukce, pro malé a střední instalace (na střechách) podpora pokračuje bez omezení. Pro další pokles cen fotovoltaiky je důležité, že v Číně (a Asii obecně) vznikl velký vnitřní trh, který žene ceny FV stále dolů.

Martin Hájek
1. červen 2016, 14:22

Pane Vanečku, a koho do toho Vašeho závodu, v jehož čele má být Německo, zahrnujete? To bude asi nějaká OZE paralympiáda :-). Ještě v roce 2013 měla ČR přesně stejný podíl OZE jako Německo. Teď nás sice Němci už zaplaťpánbu předběhli, ale řadě jiných států se dívají na záda a příštích 20 let to tak zůstane. A jen tak mimochodem, až ČR kolem roku 2020 výrazně omezí výrobu elektřiny z uhlí kvůli klesající těžbě a konci životnosti některých elektráren, tak budeme mít nižší emise CO2 na hlavu, než to skvělé marketingově zelené avšak ve skutečnosti uhelné Německo.

Milan Vaněček
1. červen 2016, 15:42

Pane Hájek, myslíte že se závodí o to kdo bude mít nejnižší emise CO2? Tak to se opravdu mýlíte. Závodí se o to kdo získá technologický náskok v nových technologiích čisté, udržitelné a ekonomické výroby elektrické energie. Ve fotovoltaice je to zatím USA a Čína (největšího německého výrobce koupila Korejská společnost). Ve větrných elektrárnách je to Německo, Dánsko a Španělsko.

Pro ČR není důležité, že v roce 2010 jsme postavili nejvíce FV elekráren na 1 obyvatele na světě nebo že budeme mít nižší emise CO2 na hlavu než Německo. Pro nás je důležité prosadit se v nových průmyslových technologiích s vysokou přidanou hodnotou a dosáhnout energetiky a dopravy úsporné, čisté (bez problémů s jaderným odpadem, emisemi z výfukových plynů aut, ...) a ekonomické.

Mikes
1. červen 2016, 16:17

No pokud jde o technologie tak mi přijde logické a přirozené že se státy zaměřují na své tradiční zdroje a technologie pak tedy..

https://oenergetice.cz/elektrina/mikroelektrarna-misto-bezneho-kotle/

https://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/cesky-vedec-byl-za-prevratnou-vodni-turbinu-nominovan-na-evropskeho-vynalezce-roku/

https://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/prvni-ceske-baterie-he3da-by-mely-byt-vyrobeny-do-konce-roku/

.

.

Neříkám že je to zrovna úplná technologická špička, ale jistě to nebude tak zlé. Například ty ORC se zdají být velmi slibné. Kdo posoudí jestli je "víc hightech" německá větrná turbína nebo české ORC?

Jan Veselý
2. červen 2016, 15:33

Pokud jde o technologie, tak s těmi není problém, ty potřebné jsou už 30-40 let známy. Výzkum a vývoj je fajn, ale to, co ve skutečnosti potřebujete je "deployment", začít slibné technologie plošně aplikovat, aby se pro ně vytvořila průmyslová základna. Občas máte štěstí, že ta technologie udělá díru do světa. Němci po roce 2000 fakticky takhle otestovali spoustu technologií. Neúspěšný byl Desertec, zklamáním byly vodíkové technologie, biomasa/bioplyn rychle narazily na své meze, malé vodní elektrárny se nechytly, ...

Úspěšné byly (podle očekávání) větrné elektrárny a (překvapivě) fotovoltaika.

Martin Hájek
1. červen 2016, 16:48

Tak to jsem rád, že jsme si to ujasnili, že o emisích to opravdu není, ale musím Vás opravit, v technologiích větrných elektráren je dnes již jasným lídrem Čína. Jen tak mimochodem podle čerstvé statistiky Eurostatu v EU meziročně 2012/2013 zaniklo v oblasti čistých energií 11 tisíc pracovních míst. Takže pokud máte na mysli tento závod, tak minimálně EU jako celek ho prohrává s Čínou na celé čáře.

Milan Vaněček
1. červen 2016, 20:13

Pane Hájek, ještě si ujasněte nové technologie, ve kterých asi nejste expert. Špičková fotovoltaika i větrné elektrárny se nevyrábí v Číně. Hromadná výroba toho co představuje světovou špičku je ve fotovoltaice USA (SunPower v monoSi a First Solar v tenkovrstvých panelech) a Japonsko (HIT články). Ve větru je to Vestas (Dánsko) a Siemens (Německo).

Na počet instalací je jednička Čína, ale když to přepočítáte na obyvatele (Číňanů je tak 15x více než Němců), tak Čína na to bude potřebovat cca 10-20 let dohnat Němce...

Martin Hájek
1. červen 2016, 20:40

Jen pár čísel pro srovnání. Německo loni instalovalo 6 GW větrných elektráren, Čína 30,8 GW. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Německu dosáhl na konci loňského roku 45 GW. Jinými slovy celou instalovanou kapacitu Německa dnes Čína zvládne vyrobit za rok a půl. Je celkem zjevné, že jí nebudou evropské firmy brzy vůbec schopné konkurovat v elektrárnách na souši - i kdyby byly evropské technologie byly o něco lepší, tak budou významně dražší neboli budou mít výrazně horší poměr výkon/cena. Je pravda, že v elektrárnách na moři zatím evropské firmy vedou, ale je to jen otázka času, než se Čína vrhne tímto směrem, až nasytí světový on-shore trh, ze kterého vymáčkne evropské konkurenty jako citron.

Milan Vaněček
1. červen 2016, 21:17

Pane Hájek, chce to jen umět dělit nebo násobit. Vaše data i další zde na OEnergetice mluví jasně. Německo nainstalovalo k roku 2015 45 GW ve větrných elektrárnách. Čína předpokládá, že v roce 2030 bude mít ve větrných elektrárnách nainstalováno 495 GW. Vydělte to 15 (tolikrát je Číňanů víc než Němců) a dostanete 33 GW. Takže doufám že jsem Vás přesvědčil, že Číňané dosáhnou úrovně Německa v instalacích větrných elektráren spíše za těch 20 let(psal jsem za 10-20 let).

Ondra
1. červen 2016, 22:39

Číňani ale nejsou padlí na hlavu a nehodlaj stavět celou svoji nízkoemisní energetiku na jednom zdroji. Už teď maj víc jak dost ve vodě, plus do pár let pořádně rozjedou taky jádro. Naopak Němci to tu s odstaveným jádrem leda tak "zaprdí" uhlím a plynem.

Martin Hájek
2. červen 2016, 13:19

:-) Ta za prvé, pokud bude Čína i nadále instalovat jen 30 GW ročně, tak Vámi uváděné úrovně dosáhne samozřejmě podstatně dříve. Ale to není podstatné, podstatné je, že Vaše dělení a násobení opravdu nic nevypovídá. Stejným násobením a dělením totiž snadno dojdeme k závěru, že ČR je spolu se Slovenskem světovým lídrem ve výrobě osobních automobilů. Tomu se ovšem Američané, Němci, Japonci i leckdo další jen srdečně zasmějí.

Lukáš Brandejs
2. červen 2016, 09:39

Mě by jen zajímala jedna věc - co se stane za cca 20 let, kdy (takřka) najednou skončí životnost těch masivně instalovaných VE i FVE z prvních vln Energiewende, když se nyní omezí stavba nových. Protože jestliže budu muset odstavit v průběhu jednoho roku třeba 6GWe (což se vše instalovalo třeba loni) a mohu místo nich spustit "jen" 600 MWe, tak by to mohlo působit jisté problémy. Tak uvidíme, odstávku JE asi zvládnou bez (větších) potíží, již kvůli otevírání nových UE a plynovek, tohle bude druhá fáze...

Milan Vaněček
2. červen 2016, 10:15

Nestane se vůbec nic. Fotovoltaika a vítr je něco zcela jiného než JE. FV elektrárna může sloužit mnohem déle než 20 let, dvacet let je typická záruka, neskončí "náhle", vy jen vyměníte ty komponenty které nedávají dostatečný výkon za nové (ty už budou za těch 20 let několikanásobně levnější a přitom i účinnější), dráty, stojany, ...ponecháte..... a recyklace FV panelů (více než 90% z materiálu v nich se recykluje) je velmi ziskový obchod. Ale JE - to budou problémy a je to (zkušenosti z Německa) velmi drahé, a co je nejhorší, ani v Německu na to elektrárny nemají dost peněz ušetřeno a stát to bude sanovat, u nás je to ještě horší.

Lukáš Brandejs
2. červen 2016, 12:14

Hezké, ALE - problém těch FVE, které se mohutně instalovaly v minulých letech je totiž právě v tom, že se po cca 30ti letech musí vyměnit právě ty PANELY. Jinak řečeno dráty a stojany ničemu nepomůžete, musíte demontovat a nahradit v podstatě celou elektrárnu. Proto píši za cca 20 let, protože zohledňuji minulé instalace. Třeba to technický vývoj do budoucna opravdu vyřeší u nových instalací, ale u těch stávajících to tak prostě není.

A když demontujete 6GW, tak je 600MWe instalovaného výkonu prostě nenahradíte, takový nárůst účinnost nepředpokládají ani ti největší experti. A o tom se bavím.

U JE to samozřejmě problémem bude, i když zrovna zejména v oblasti odpadu se technologie vyvíjí rovněž velmi utěšeným způsobem - palivo MOx, těžkovodní reaktory schopné spalovat vyhořelé palivo bez dalších úprav, rychlé reaktory... Vše už nějakou dobu funguje, pravda, u množivých reaktorů žel zatím dosti pomalu. Ale MOx už je dosti běžná věc (zrovna nedávno Holanďani začali odvážet svůj odpad z Borssele na přepracování, protože ji upravili na spalování MOx a tak se cca 35% odpadu prostě zbaví i bez úložiště) a třeba Čína si pořizuje nejnovější variantu CANDU pouze proto, že v nich hodlá spalovat odpad z lehkovodních reaktorů. Vše vyvíjí, NAŠTĚSTÍ.

Milan Vaněček
2. červen 2016, 12:24

Pane Brandejs, vyjmete z držáku starý panel a místo něj dáte nový (cca 15 min. práce). Jediný rozdíl bude v tom, že nový vám dá o 10-20 procent vyšší proud. Napětí bude stejné. To není jako zrušit a vybudovat novou JE, to je neskutečný rozdíl.

Jan Veselý
2. červen 2016, 15:39

To si jako představujete, že se po 20 letech provozu najednou vrtule zaseknou a panely přestanou panelovat? To je dost naivní představa.

Větrné elektrárny jsou vcelku běžná mechanicko-elektrotechnická zařízení. Není zásadní problém je opravovat, generálkovat a prodlužovat jim vcelku levně životnost do nekonečna. Nebo je, jako v případě ikonické (znělka CNN) větrné farmy v Altamonte Pass po 30 letech provozu nahradíte novými, technicky mnohem pokročilejšími větrníky. Velká část drahého vercajku zůstane na místě, zbytek se prodá na recyklaci.

Obdobně tomu bude s FV panely. Budou se opravovat, repasovat články, nahrazovat levnými a lepšími novými, prodávat na "second hand" trhy, ...

Martin Hájek
7. červen 2016, 19:31
Jan Veselý
7. červen 2016, 21:46

Taková blbina, to je snad možné jen v USA. Vždyť to má ještě pořád hodnotu jako šrot a je tam celkem dost využitelných součástek. Němci tyhle zastaralé kousky prodávají na "second hand" trhy.

Jan Veselý
1. červen 2016, 12:07

Gabriel fakticky přiznává, že vláda v Německu nemá kontrolu nad horním stropem instalací onshore větrných elektráren. Cena, za kterou jsou schopni investoři na nich dosahovat zisku, klesá podstatně rychleji než klesá FiT. Teď přejdou na aukce, kde mají kontrolu zaručenou. A budou sami čubrnět, za kolik se dá vyrábět větrná elektřina. Očekávám, že cena kontraktů bude okolo 30-40 EUR/MWh.

P.S.: Poslední aukce na solární velkoinstalace v Německu přinesla cenu 74 EUR/MWh.

Martin Hájek
1. červen 2016, 20:20

I to se může stát. Ale má to jednu vadu na kráse, že na těch elektrárnách nebude z Evropy ani lak.

Jan Veselý
2. červen 2016, 15:41

Vzhledem k tomu, že obvykle tendry na VtE ve světě vyhrává investor s vrtulemi od Vestasu nebo Gamesy, tak to bude evropské dost a dost.

Jan Veselý
2. červen 2016, 15:43

Pan Hájek zase jednou plete pojmy a dojmy. Technická vyspělost se nerovná objemu instalací. Pro větrné elektrárny čínské výroby je charakteristické, že mimo území Číny jsou naprosto nekonkurenceschopné. Evropské firmy a americká GE je na všech oststních trzích dost válcují.

Martin Hájek
2. červen 2016, 16:52

Ale já sem opravdu netvrdil, že se technická vyspělost rovná objemu instalací. Nicméně nevím, z čeho čerpáte informaci, že jsou elektrárny čínské výroby mimo území Číny nekonkurenceschopné. Pokud z toho, že se zatím z Číny málo exportuje, tak to může být velký omyl. Čínští výrobci mají k dispozici dynamicky rostoucí Čínský trh loni s poptávkou 30 GW. Nemají důvod se tlačit do exportu, protože zřejmě s vypětím sil stíhají pokrýt domácí poptávku. To se ale časem jistě změní (Čínská poptávka nemůže dlouhodobě růst stávajícím tempem) a pak běda Vestasu i Siemensu. Pokud Čína zničila evropské výrobce fotovoltaických panelů tak není důvod, aby to v méně sofistikované výrobě on-shore větrných elektráren bylo jinak.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se