Domů
Německo
Jednání o koalici v Německu stále na mrtvém bodě, Zelení trvají na uzavírání uhelných zdrojů
RWE Německo uhelný důl a elektrárna

Jednání o koalici v Německu stále na mrtvém bodě, Zelení trvají na uzavírání uhelných zdrojů

Německé politické strany, které vyjednávání o vytvoření nové vládní koalice, stále rozdělují klíčové otázky týkající se vývoje tamního energetického sektoru v budoucích letech. Zatímco Zelení stále trvají na zrychleném uzavírání uhelných elektráren, ostatní politické strany argumentují, že urychlení tohoto procesu by spolu s odstavováním jaderných elektráren mělo negativní dopad na tamní průmysl.

Předběžná jednání rýsující se německé koalice stran CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, FDP a Zelených ztroskotávají na otázkách týkajících se boje Německa proti změně klimatu a budoucího vývoje energetiky v zemi.

Strana zelených ještě před volbami do spolkového sněmu, které v Německu proběhly na konci září, oznámila, že  podmínkou pro její případný vstup do koalice se stranou Angely Merkelovou bude uzavření 20 nejvíce znečišťujících uhelných elektráren.

Podle jejích potenciálních koaličních partnerů, stran CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a FDP, však do roku 2020 může výkon v tamních uhelných zdrojích snížen o maximálně 3 až 5 GW, aniž by došlo k ohrožení energetické bezpečnosti země. Strany tak Zeleným nabídly kompromis v podobě uzavření 10 nejstarších uhelných elektráren v zemi. Zelení tuto nabídku nicméně odmítli.

„To, co bylo navrženo, není pro Zelené dost,“ řekla předsedkyně německých zelených Simone Peter.

Němečtí Zelení požadují další snížení emisí o více než 90 milionů tun, což by vyžadovalo uzavření uhelných elektráren o celkovém výkonu 8 až 10 GW. Strana se opírá o výpočty tamního Ministerstva životního prostředí a think-tanku Agora Energiewende. Podle Zelených by při současném tempu snižování emise do roku 2020 poklesly nejvýše o 32,5 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990 oproti 40% cíli, které si Německo stanovilo.

Přiblížení se cíli je dostačující, tvrdí úřad

Zbylé strany naopak tvrdí, že snížení o 32 až 66 milionů tun má být dostačující, jelikož poslední projekce německé vlády naznačují, že rozdíl mezi současnou a předpokládanou úrovní emisí do roku 2020 je mnohem menší. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí by snížení emisí o zemi výrazně přiblížilo jejímu cíli pro rok 2020 a odstavení 5 GW v uhelných zdrojích by bylo v krátkodobém horizontu dostačující. Návrh úřadu tak odpovídá snížení výkonu, které Zeleným nabídly CDU/CSU a FDP.

Podle interních dokumentů Německého ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi) a tamního síťového regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA), které měl k dispozici server cleanenergywire.org, by Německo mohlo do roku 2020 odstavit až 7 GW v uhelných zdrojích, aniž by došlo k ohrožení energetické bezpečnosti země.

Podle analýzy úřadů by nedošlo k ohrožení evropského energetického systému ani v případě delších období bezvětří a nízké úrovně slunečního svitu ani po odstavení všech jaderných elektráren v Německu, k čemuž má dojít v roce 2022.

 

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(23)
Martin Hájek
16. listopad 2017, 20:45

Bude určitě zajímavé sledovat, jak tenhle gambling s energetickou bezpečností nejen střední Evropy dopadne. Německo potřebuje dvoudenní blackout jako sůl a zřejmě nedá pokoj, dokud si ho nevykoleduje. Jinak je docela zajímavé, že Evropské komisi sděluje Německo oficiálně při jednáních o dalších a dalších kapacitních rezervách úplně jiné informace (o zoufalé situaci a potřebě dalšího zabezpečeného výkonu) a ty jsou také založené na BNetzA, tak asi jsou tam nějací schizofrenici a nebo je to malinko účelovka :-).

Jan Veselý
16. listopad 2017, 22:21

Když je nejhůře, uhelná lobby začíná strašit bububu blackouty. Jdete na to úplně špatně, vaši čeští uhelní chlebodárci by přece měli jásat nad tím, jak za dlouhé peníze budou zachraňovat hloupé Němce.

Martin Hájek
17. listopad 2017, 00:04

Na to, aby podstatně vzrostla cena elektřiny bohatě stačí schválené odstavení jaderek a odstavování uhlí v řadě evropských zemí. Ostatně cena už roste delší dobu dost razantně a trend bude pokračovat. Ovšem to, s čím si teď hrají Němci, je už skutečně na pováženou a samozřejmě pokud se položí, tak s sebou pravděpodobně strhnou i další země a to jaksi nemůže být v krátkodobém zájmu žádného výrobce elektřiny ve střední Evropě. Ale samozřejmě to bude pro ně velmi poučné a politika se dost změní, až se voliči dozví, že elektřina nebydlí v zásuvce. A to je z dlouhodobého hlediska nezbytné, jinak se rozum nevrátí. Takže je to takové dilema mezi krátkodbou strátou a dlouhodobým ziskem v podobě podstatné změny německé politiky.

Milan Vaněček
17. listopad 2017, 08:49

S poslední větou mohu souhlasit když si opravím gramatiku. Ano Němci dávají přednost dlouhodobému zisku a tu krátkodobou ztrátu (příspěvek na OZE) si mohou snížit když nebudou tak spěchat s zavíráním uhlí a jádra. Stačí si termíny zavírání prodloužit o 5 let, jádra a hnědého uhlí se stejně nakonec zcela zbaví. Jen by si měli pospíšit s elektromobilitou.

Jan Veselý
17. listopad 2017, 16:40

Já to chápu, Němci jsou kacíři a rouhači. Dělají přesný opak toho, o čem "hoši, co spolu chodí" v české energetice tvrdí, že je jediná správná cesta. Proto je všechny jejich činy třeba vnímat stylem "všechno špatně".

Já to naopak vnímám pozitivně, pro Němce to bude win-win. Zbaví se nejhorších elektráren, splní si vlastní závazek, uvolní místo v síti pro nové zdroje, ty které chtějí a díky předpokládanému mírnému nárůstu ceny elektřiny budou moct udělat další reformu podpory OZE. velkým FVE a onshore VtE už bude bohatě stačit, když je nebude legislativa šikanovat.

Milan Vaněček
17. listopad 2017, 18:09

Souhlasím s Vámi, OZE jsou vítězící a jsem přesvědčen že i vítězná strategie pro Německo, Evropu, Čínu, Japonsko i USA. Jen je potřeba aby si Němci propočítali optimální harmonogram, aby to nebylo určeno jen tím kolik hlasů dostali zelení a kolik FDP a snahou Angely Merkel být pokračující kancléřkou.

Martin Hájek
17. listopad 2017, 20:38

Zase mi podsouváte něco, co jsem vůbec nenapsal. Já naprosto respektuji Německou strategii odchodu od jádra a příklonu k OZE. Jenomže zkrátka ta stretegie velmi prodloužila životnost německého uhlí, to je realita. Nejde odstavit jaderky a snažit se současně plnit náročné cíle ve snižování emisí, to je také realita. Teď to Němce dohnalo a snaží se to vyřešit poněkud zoufale, místo aby si přiznali realitu, a tím ohrožují i další země. V energetice není žádná jediná správná cesta, ale každý krok má své důsledky a nejde koláč sníst a zároveň ho mít.

Vladimír Wagner
17. listopad 2017, 21:26

Pane Veselý, problém je, že ty odstavené uhelné budou chybět v době, kdy nesvítí a nefouká a kdy se ceny dostávají nad 100 EUR/MWh, jako to bylo třeba předevčerem. Naopak, když bude hodně foukat a svítit, tak budou ceny záporné a ani v budoucnu se v Německu i u nás velké FVE a onshore VtE bez dotací neobejdou. Přesně jak píše Petr Hájek. je pochopitelně možné odstavit jaderné bloky, ale pak je potřeba intenzivně využívat fosilní zdroje. Německo nemůže odstoupit od jádra a zároveň aspirovat na lídra ve snižování emisí (tam zůstane pěkně vzadu). Podrobněji je to rozebráno zde:

http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-nizkoemisni-selhani-energiewende

Milan Vaněček
18. listopad 2017, 03:00

V Německu v takových situacích nyní jedou naplno plynové elektrárny a dávají již nyní mnohem více (cca o 59%) než JE v Německu.a budou dávat ještě více. Ale jak jsem napsal, Němci budou muset optimalizovat harmonogram odstavování JE a hnědouhelných elektráren, uhnat 2 zajíce ihned nelze. A budou muset více spolupracovat se zeměmi co mají elektrárny vodní. Na francouzské JE spoléhat nemohou, to se ukázalo minulou zimu.

Vladimír Wagner
18. listopad 2017, 07:57

Takže vidím, že pan Vaněček dospěl ke stejnému závěru jako tu celou dobu prezentujeme s panem Hájkem. Tedy, že Německo bude dlouho intenzivně pro výrobu elektřiny využívat uhlí. A pokud bude chtít omezovat využívání uhlí, tak bude stále více vyrábět elektřinu z dováženého plynu. A přesně tak by to dopadlo v Česku, kdyby energetickou koncepci Německa následovalo. S tím využíváním vodních zdrojů v zahraničí to pro Německo také nebude jednoduché. Minulou zimu nebyl problém jen v odstavování francouzských jaderek, ale také v tom, že kvůli suchému roku byly omezené možnosti s využíváním rakouských vodních hydroelektráren a Rakousko mělo problémy dokonce i u produkce pro domácí potřeby, o dodávkách mimo už nemluvě. Na využívání potenciálu zahraničních (hlavně norských) vodních zdrojů se odvolávají v řadě států. A potenciál norských vodních elektráren neroste tak, aby tyto představy dokázal naplnit.

Milan Vaněček
18. listopad 2017, 09:31

To jsem rád že už pan Wagner a nad i Hájek se mnou souhlasí: Německo se (cca do roku 2030) zbaví jaderných a hnědouhelných elektráren a bude mít konkurenční výhodu modernizace pro německý průmysl. Ještě pro jejich informaci: to co němci dávají teď kazdoročně na podporu uprchlíků/migrantů je více než dvojnásobek toho co dávají jako příspěvek na OZE.

C
18. listopad 2017, 11:44

Pane Wagnere,

ale je dovoz plynu opravdu takový problém? (Zvláště v Německu s přístupem k moři) Vzhledem k postupné globalizaci trhu s plynem a snahám o čerpání plynu z hydrátů methanu by to problém být zase nemusel.

Aby jim ceny neklesaly do záporných hodnot, budou muset mít poměrně velké a dlouhodobé akumulační kapacity, nebo budou muset být v některé z okolních zemí, případně budou muset vyrábět syntetická paliva pro dopravu, kde se daněmi dá různě čarovat. Další možnost je odstavovat část výkonu. Samozřejmě je prozatím nutné část proudu zajistit z fosilních zdrojů, otázka jestli to bude 50, nebo 20 %.

O ceně proudu pak rozhodne to kolik procent bude dodáno přímo, kolik z pomocných elektráren a kolik projde přes akumulaci, kde ale cena z MWh poměrně dost lítá od asi 100€/MWh až po nějakých 700€ v závislosti na typu akumulace. Míst, například na starých uhelných lomech, nebo na existujících kaskádách by mohlo být dost, jenom musí najít způsob jak to cenově poskládat, kde a jak je to bude bolet nejmíň. Jestli pro ně bude menší zlo E-gas či spíš ještě E-diesel, třeba bez daní, jako náhrada v dopravě, nebo jestli dají přednost akumulaci a cenám proudu kolem 100€/MWh. Jenže na to by potřebovali přečerpávačky s cyklem několika dní, nebo jinou technologii, třeba stlačený vzduch, pokud by akumulovali v podobě tepla asi budou někde kolem 250€/MWh.

Petr Závodský
18. listopad 2017, 15:15

Pne C, plyn je opravdu problém:

- energetická závislost (plus Němci se jak vidno s Ruskem domluví i na úkor EU)

- predikce ceny na delší období (i nyní je elektřina z plynových Počerad nejdražší z klasických zdrojů v ČR)

- vliv na klima skoro stejné jako u uhelek (nejen spalování plynu, ale hlavně ztráty při přenosu a těžbě, metan při těžbě)

Jen OZE a plynová lobby tlačí tuto asi nejhorší možnou cestu.

Milan Vaněček
18. listopad 2017, 15:39

Pane Závodský plyn v Německu i u nás je v zimě nezbytný. Čím topíte?

U jaderky vypouštíte 2GW tepla abyste vyráběli 1 GW elektřiny, u plynu je snadná kogenerace teplo plus elektřina. Nebo myslíte že ekonomicky rozvedete GW tepelného výkonu po celých jižních Čechách?

C
18. listopad 2017, 21:59

Ano, od Němců je to poněkud pokrytecké pokud budou obcházet EU, nectít pravidla a po jiných to vyžadovat. Na druhou stranu je otázka jestli když se vznese tato námitka ze strany ČR, jestli to někdo bude brát vážně. Hádám že ne.

Teď je ale otázka jak se bude vyvíjet světový trh s LNG, pokud bude existovat možnost, reálná, že může jít nahoru, pak argumenty o závislosti na Rusku jsou liché, je možné plyn dovážet z jakéhokoliv místa na planetě.

Mohl bych se jenom zeptat, pokud to není tajné, jaká je cena proudu z PPE Počerady? Jen pro srovnání, přece jenom čísla fy Lazard jsou míně přesná než hodnoty zde existujících elektráren a u Počerad i celkem nové.

Znečištění je problém, úniky a podobně, ale to bychom museli, a bylo by to mimochodem vhodné, řešit náš masný průmysl kdy stáda dobytka jsou jedním z největších producentů methanu na planetě. Na druhou stranu mají tu výhodu že není popílek a není třeba velkých zásahů o krajiny v podobě velkolomů.

No a jak se situace změní když se podaří třeba během 20 let vyřešit buď akumulaci, nebo efektivní konverzi na kapalná paliva a tím se podaří z OZE pokrýt ještě větší část odběru, nebudou pak náhodou problémy plynu zmenšeny, respektive nebude možné dosáhnout třeba 30% podílu na dodávkách? Tedy toho co by mělo být zhruba v současnosti? Pak by to už přece takový problém být nemusel. Ale to bude, jak jsem říkal, záležet od dalších technologií a výstaveb, což ale teď má problémy pro přechodové období a nejsem si jistý jestli pak bez nějakých daní na fosilní zdroje, nebo podobně, budou konkurenceschopné.

Vláďa
19. listopad 2017, 07:17

Záběry z konference o klimazměnách byly více než výmluvné o pokrytectví účastníků. Zářný byl představitel z Afriky. Z těchto zemí je vypouštěno nejvíce spalin z neudržovaných spalovacích motorů které by u nás neprošly STK. Navíc je zde naprostá neochota likvidovat odpady.

Když se porovná klasický blok se spalovací turbínou tak v účinnosti vyhrává spalovací turbína (obě zařízení na plyn). Jenom se do účinnosti nezapočítává životnost. U spalovací turbíny měníte vnitřnosti každé dva roky, za cca 4 roky celou turbínu (zůstává generátor). Klasická turbína se vymění za 20 let provozu. Sebelepší materiály prostě nemají šanci.

Pavel
17. listopad 2017, 18:44

Ne že budou ... hloupí němci už JSOU zachraňovaní uhelnou a jadernou energetikou z okolních zemí a samozřejmě také přenosovou soustavou okolních zemí. Blackouty strašit netřeba, každý krom oze vylízanců, kteří před fakty strkají hlavy do písku, ví, že tam kde se na tzv. oze spolehli až příliš nastaly blackouty. Viz Jižní Austrálie.

C
17. listopad 2017, 20:37

Troll, nekrmit!

Petr Závodský
18. listopad 2017, 15:16

Už toho nechte...

C
17. listopad 2017, 01:07

Oni si poradí, to se nebojte. Najdou cestu jak do hry více zapojit PVE, najdou pro ně nějaký model, pak plyn a pak teprve uhlí. Le je teď třeba aby, bohužel na to není situace, ekonomická, vznikly akumulační kapacity s velmi dlouhým cyklem, několika dní až týdnů, které budou mít zároveň i dostatečný výkon. Takové ale bude třeba hledat primárně na severu a v alpách. Něco málo pak najdeme asi při troše snahy i jinde. Potom samozřejmě velké přehrady na Ukrajině atd. Ale lze to a cenově by to nemuselo být o moc horší než JE podle HPC.

Dost bude záležet na tom, jestli je to žádost o krátkodobou záležitost, řekněme než budou dráty, nebo o něco co by mělo trvat velmi dlouho.

Pavel
17. listopad 2017, 18:48

"... nějaký .. , .. něco málo..." Takto si zelení vylízanci a oze tuneláři představují energetiku. A když nevyšla fantasmagorie za 400 miliard eur zvaná Desertec, tak začnou básnit o přehradách na Ukrajině.

C
17. listopad 2017, 20:36

Troll, nekrmit!

Petr
19. listopad 2017, 10:47

Jako vždy, chtějí se za každou cenu dostat k levné jaderné elektřině konkurenčních států, kam by se za ní mohl přestěhovat jejich průmysl.

Na Česko kvůli tomu vymysleli tu podvodnou Německo Rakouskou nekonečnou elektrickou obchodní zónu pro vycucávání Temelína bez placení za neohlášený přenos při bezvětří, a k Ukrajinským jaderkám se zase chtějí dostat tou báchorkou o lepším využití tamních přehrad.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se