Elektrárna Boxberg

Nákup uhelných aktiv ze strany EPH je alarmující, tvrdí německý E3G

Nákup hnědouhelných aktiv společnosti Vattenfall ze strany českého EPH je dle německého think-tanku E3G jasným signálem, že EPH věří v budoucnost hnědého uhlí v Německu. To by přitom mělo být alarmem především pro německou vládu, neboť se dle E3G dá se očekávat, že EPH bude své investice chránit i za cenu silného lobbingu proti německými klimatickým závazkům, férovým podmínkám pro své zaměstnance nebo snahy neplnit své závazky při rekultivacích.

Podle německého think-tanku E3G je nákup uhelných aktiv společnosti Vattenfall ze strany českého EPH signál pro německou vládu, která by si měla položit jasnou otázku, jak vážně bere v potaz svou politiku ochrany klimatu. Julian Schwartzkopff, výzkumný pracovník E3G, think-tanku zaměřeného na klimatické změny, prohlašuje, že Vattenfall (na rozdíl od EPH) neočekává v delším období profit z držení hnědouhelných aktiv v Německu. Kromě jiného argumentuje i tím, že byl Vattenfall ochoten prodat svá aktiva s očekávanou ztrátou příjmů pro druhý kvartál 2016 v hodnotě 22 – 27 mld. švédských korun (64 – 78 mld. Kč).

Schwartzkopff rovněž přináší zamyšlení nad tím, co asi vede české EPH k rozdílným závěrům od švédského Vattenfallu a očekávání pozitivního budoucího vývoje. Jak obchodní strategie české společnosti, tak i očekávání budoucí německé energetické politiky dle něj přináší řadu starostí.

Letecký pohled na německou uhelnou elektrárnu Jänschwalde. Zdroj: fotos-aus-der-luft.de

Letecký pohled na německou uhelnou elektrárnu Jänschwalde. Zdroj: fotos-aus-der-luft.de

Očekávání, že Německo ustoupí od svých klimatických závazků

E3G vychází při své analýze z modelu německého sdružení Agora Energiewende, podle kterého by v případě snahy o naplnění německých cílů v oblasti klimatu bylo třeba do roku 2030 odstavit kromě jednoho bloku elektrárny Boxberg všechny v současnosti prodávané elektrárny Vattenfallu. Think-tank přiznává, že data odstavení elektráren nejsou vládou jasně určena, ale dle v současnosti nastavené trajektorie poklesu emisí v Německu je takový vývoj očekávatelný. Dodává rovněž, že pokud by se Německo zavázalo k přísnější variantě, než je v současnosti projektovaná hranice zvyšování teploty o maximálně 2 °C, tak bude nutné odstavit uhelné zdroje ještě dříve.

V případě, že se bude Německo svých cílů držet, bude EPH pod tlakem a je otázkou, zdali bude vůbec schopný tvořit zisk a zároveň pokrýt závazky na rekultivace, které spolu s prodávanými elektrárnami a doly na EPH rovněž přechází. Nízké ceny silové elektřiny spolu s přebytkem uhlí a problémy, ve kterých se v současnosti klasická energetika a těžební společnosti nacházejí, mohou při pokračování podobného trendu vést k budoucím ztrátám z provozu těchto aktiv. Podle E3G se tak dá do budoucna očekávat velmi silná lobby ze strany EPH na ochranu svých finančních zájmů. Jako možnost uvádí i možný soudní spor s německou vládou v případě, že by se rozhodla dodatečně vytvořit po vzoru jaderné energie plán na odstavování uhelných zdrojů.

Uhelná elektrárna Eggborough ve Spojeném království. Zdroj: biomassmagazine.com

Uhelná elektrárna Eggborough ve Spojeném království. Zdroj: biomassmagazine.com

Sázka na kapacitní trhy

Při současném stavu energetického trhu se řada zemí začíná poohlížet po způsobu, jak zajistit v každém okamžiku dostatek elektřiny. V Itálii i Spojeném království tak EPH například využívá sázky tamních vlád na trh s kapacitami. Místo prodeje elektřiny společnost získává peníze za to, že své zdroje udržuje ve stavu, kdy mohou v případě akutní potřeby začít dodávat energii. Pro provozovatele elektráren je výhodné zajistit si budoucí příjmy pomocí kapacitních mechanismů, které mají dle E3G v Evropě čím dál větší váhu, neboť s rostoucím množstvím OZE narůstají i rizika pro celý energetický systém. A to především právě ve formě možných nedostatků, případně velkých přebytků, v zásobování elektřinou.

Německo se v současnosti nepřiklání ke klasickým kapacitním platbám, ale představilo svůj vlastní systém, tzv. strategickou rezervu. Do této rezervy budou dle plánu zapojeny i dva bloky elektrárny Jänschwalde, které jsou v nabízeném portfoliu prodávaných aktiv Vattenfallu. Tyto bloky mezi lety 2018 až 2023 obdrží 600 mil eur za schopnost být během jedenácti dnů k dispozici, v případě očekávaného nedostatku výkonu v síti.

Julian Schwartzkopff uvádí, že podle některých názorů je jedním z hlavních důvodů pro zavedení strategické rezervy spíše snaha německé vlády o minimalizaci rychlého nárůstu nezaměstnanosti v odvětví uhelné energetiky než snaha řešit možné nedostatky výkonu v síti.

Osekání nákladů až na kost

EPH je známé svou snahou o co největší minimalizaci nákladů. Ty by měly dosáhnout ročně okolo 20 mil. eur a podle E3G je tedy pravděpodobné, že bude EPH vytvářet tlak na snižování platů či propouštění zaměstnanců. Zároveň je však nutné připomenout, že se EPH zavázalo dodržovat současnou kolektivní smlouvu a všechny závazky z ní vyplývající, tedy i mzdové.

Dá se ovšem předpokládat zvýšení tlaku na dodavatele pro elektrárny v oblastech elektroniky, logistiky a dalších oborů. Ti přitom vytváří zhruba polovinu celkové zaměstnanosti v hnědouhelných sektorech v Lužici. Na rozdíl od dobře odborově organizovaných zaměstnanců v sektoru těžby, či přímo v elektrárnách, již sám Vattenfall dříve běžně vyjednával smlouvy na dodávky, ve kterých nebyly splněny podmínky kolektivních smluv, na které se odkazovaly. Přičemž takových kontraktů bylo dle IG Metall více než dvě třetiny a podle E3G je pravděpodobné, že i EPH bude v tomto trendu pokračovat.

brown-coal-mining-111366_1280

Hnědé uhlí hraje v německém energetickém mixu stále významnou roli. Zdroj: Pixabay

Další z oblastí, ve které je možné do budoucna očekávat šetření, jsou rekultivace. V současnosti očekávané náklady na rekultivace se u aktiv Vattenfallu odhadují okolo 1 mld. eur. Dle E3G je možné, že u společnosti typu EPH s nejasnou strukturou společnosti a vyšším podílem dluhového financování hrozí riziko, že např. v případě bankrotu dceřiné společnosti Mibrag bude snaha EPH vyhnout se placení těchto nákladů. Podle odkazu na Greenpeace není v německém zákoně jasně stanovena odpovědnost, pokud by společnost zkrachovala. Finance vyčleněné ze strany Vattenfallu na rekultivace ve výši 1,7 miliard eur přitom přebírá EPH bez jasného požadavku, jak s takovými penězi musí být naloženo.

Strategie EPH

EPH od svého založení v roce 2009 velmi silně expanduje a stává se významným hráčem na poli evropské energetiky. V mnoha případech přitom nakupuje „fosilní“ aktiva, kterých se jiné společnosti zbavují. Obchodní model EPH se tak dle E3G zaměřuje spíše na co nejrychlejší maximalizaci zisku, než dlouhodobě udržitelnou energetiku. E3G chce proto upozornit všechny, kterých se převzetí uhelných aktiv Vattenfallu týká, na možná rizika, která jsou se změnou vlastníka spojena.

Hodnocení autora:

Vzhledem k zaměření think-tanku E3G je logické, že svá témata cílí na oblasti, které jsou spojené s klimatickou změnou. Zároveň není překvapením, že obchodní model EPH, který je do značné míry založen na fosilních zdrojích a je velmi „dravý“, bude právě zastánci klimaticky orientovaných sdružení kritizován.

Je však třeba připomenout i to, že energetická transformace Energiewende je v Německu velmi kladně přijímána a německá vláda, lokální autority i veřejnost mají v Německu velmi silné slovo a dokáží obhájit své zájmy. Je tedy otázkou, jak silný vliv by případně EPH musel mít, aby se některé z rizik představených think-tankem E3G naplnily.

Autor:



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *