Německo: V roce 2016 si nejvyšší nárůst podílu na výrobě elektřiny připsal plyn

Spotřeba elektřiny v Německu klesne meziročně o 0,4 %. V energetickém mixu země si v letošním roce výrazně přilepšil plyn, ukazují předběžná data Německého spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW).

Podle posledních odhadů svazu klesne v roce 2016 spotřeba elektřiny v Německu o 0,4 % na 592,7 TWh. Výroba elektřiny přitom meziročně vzrostla a dosáhla 648 TWh, Německo tak zaznamenalo rekordní čistý vývoz elektřiny ve výši 55,5 TWh a nahradilo Francii na pozici největšího evropského vývozce elektřiny.

Plyn nahradil pokles výroby z uhlí

V roce 2016 zaznamenal nejvyšší nárůst podílu na výrobě elektřiny plyn, který vzrostl na 12 % z loňských 10 %. Ačkoliv výroba z černého a hnědého uhlí poklesla, tyto komodity si dohromady drží stále 40% podíl na výrobě elektřiny, nejvíce ze všech zdrojů. Podle dat BDEW bude v roce 2016 z uhlí vyrobeno téměř 250 TWh.

Uhlí v Německu tak oproti loňskému roku vyrobí zhruba o 12,2 TWh méně, což odpovídá jednoprocentnímu meziročnímu poklesu pro černé uhlí i lignit.

Tuto ztrátu kompletně nahradil nárůst výroby elektřiny z plynu, který v roce 2016 oproti předchozímu roku vyrobí o 16,5 TWh více. Hlavním důvodem je 17% nárůst využití plynu v kombinované výrobě elektřiny a tepla (KVET), který byl pozitivně ovlivněn zavedením podpory pro KVET.

Výroba jaderných elektráren poklesla o 7 TWh a celkově se na výrobě elektřiny podílela 13 %.

Výroba v obnovitelných zdrojích energie (OZE) vzrostla o 4 TWh a podílela se 29,5 % na celkové výrobě elektřiny a 32,3 % na pokrytí domácí spotřeby elektřiny.

Podle šéfa BDEW Stefana Kapferera nárůst výroby elektřiny z plynu zdůrazňuje jeho nepostradatelnou součást budoucího energetického mixu.

„Musíme si položit otázku, jak by měl vypadat budoucí trhu s elektřinou, ve kterém bude podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie více než 60%. K tomu potřebujeme koncepci dlouhodobého rozvoje zákona o obnovitelné energii za použití tržních nástrojů. Budeme muset pokračovat v této diskusi s výhledem do roku 2030 a dále,“ doplnil Kapferer.



32 odpovědí na Německo: V roce 2016 si nejvyšší nárůst podílu na výrobě elektřiny připsal plyn

  1. Jan Veselý napsal:

    Plynové elektrárny teď zrovna fungují jako pojistka před velkými platbami, které by s sebou jinak přineslo zdražení energetického uhlí na světovém trhu. Až spadne jeho cena a/nebo vyletí nahoru cena plynu, tak se to otočí.

  2. Martin Hájek napsal:

    V článku chybí informace, jak se změnily celkové emise CO2 z výroby elektřiny v Německu respektive jak se změnila emisní náročnost vyrobené MWh. Odpověď je z čísel celkem zřejmá. Emise z výroby elektřiny zřejmě v Německu letos zcela nepatrně klesly a stejně tak nepatrně klesla i emisní náročnost MWh. Reálně však Německo stále více zaostává za zbytkem EU.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Nejspíše proto, že BDEW nezveřejnil. Emise CO2 z výroby elektřiny zcela určitě klesly, hrubým odhadem o 2 miliony tun, možná více. Je ovšem taky vzít v potaz, že Němci svoji výrobou podstatně vylepšují čísla Nizozemí, Francii, Švýcarsku a, Bůh ví, komu ještě. Nejvyšší čas pozavírat nějakých 7 GW hnědouhelných zdrojů.

    • Petr Závodský napsal:

      Německo CO2/kWh – https://electricitymap.tmrow.co/. Nahrazování jaderek plynovkami a uhelkami (přes masivní dotace do OZE) prostě nefunguje. Asi tak jak v ČR, když za OZE platíme 44 miliard ročně a někdo moudře hovoří o bezjaderném scénáři, tedy v budoucnu nahrazení Dukovan plynovou elektrárnou, tak tyto obrovské peníze (bral jsem je jako cenu za snižování produkce CO2) přijdou úplně vniveč. Ale OZE a plynová lobby ví co dělají…. bohužel

      • C napsal:

        Promiňte, ta mapa neukazuje změny, ale aktuální hodnotu, chybí tam jaksi archiv.

        Ohledně fungování a nefungování, co nefunguje? Síť, nebo pokles emisí?

        Pokud by se nahradila celá flotila parních elektráren elektrárnami plynovými, stálo by to asi jen 150-170mld a emise by měly zůstat přibližně stejné. Paroplyn by měl produkovat jen asi 60% emisí oproti uhelným elektrárnám, při nahrazení plynem by se při velmi odhadovém výpočtu emise pohybovali mezi 515-550g/kWh, podle mapy je to teď nějakých 537g/kWh. To není dramatický rozdíl.

        To že jsme vinou politiků promrhali miliardy a teď se jen těžko budují nové OZE, je na jindy.

      • Vladimír Wagner napsal:

        Ta mapa je perfektně vypovídající. Až na speciální případ Norska jsou zelené státy s minimální produkcí CO2 ty, které do velké míry využívají jádro. Zato Německo je na tom po Polsku a nás nyní nejhůře. A to mu pořád ještě pomáhá jádro. U nás je to intenzivním využíváním uhlí, které by se po prosazení odchodu od jádra i u nás ještě zvýšilo. Pochopitelně okamžitý obraz se bude měnit podle intenzity větrů či svitu slunce, ale Francie, Švédsko, Švýcarsko i Finsko na tom pořád budou dobře. Německo opravdu není a nebude reálný vzor v dosahování nízké produkce CO2.

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          Dodejte i b), ty nízké měrné emise CO2, jsou náhodným vedlejším efektem rozhodnutí starých 40-50 let, která byla činěna z úplně jiných pohnutek. Není to výsledek nějaké cílené politiky snižování emisí CO2. Navíc dodejte, že postupy staré 40-50 let (masivní jaderná výstavba ve Francii, apod.) již dnes nejsou replikovatelné. Francouzi se dost draze poučili s Flammanville C.

        • C napsal:

          Dovolím si upravit vaši poslední větu.

          Německo opravdu nebude reálný vzor v dosahování nízké produkce CO2, pokud krom jádra neodejde zároveň i od uhlí.

          Musejí posílit schopnosti akumulace energie, buď elektřiny, nebo primární (změna manipulačních řádů kaskád hydroelektráren), zlepšit možnost využití přebytků elektřiny a navýšit pružné výrobní kapacity.

          Ale to by se pak muselo dívat na ukazatel celkových emisí z ekonomiky (absolutní čísla), eventuálně čísla na obyvatele, což je myslím poněkud více vypovídající, než jen se dívat na elektroenergetiku.

          To se ale pak musíme bavit nejen o energetické koncepci, ale o celkové vizi rozvoje státu. Třeba osobní doprava má dva extrémy, USA se silně individualizovanou, kde se na osobní železnici v podstatě vykašlali a Japonsko, kde se vybudovaly již dávno VRT a obecně je hromadná doprava velmi využívaná. (A to Šinkanzen nemůže pro rozchod mimo šinkanzenové tratě) Pak třeba spotřeba energií na vytápění, u nás je třeba, řekl bych dobrý, program pro zateplování a rekonstrukce, kolik to udělá? Nemyslím že by to bylo malé číslo.

          U nás ve městě si třeba pořídila radnice cosi jako energetický audit, posledních 10-15 let tam byl vidět poměrně znatelný pokles energií na vytápění, klesly odběry z CZT, dost udělal taky přechod z parního rozvodu na horkovodní v předizolovaném potrubí.

          Takže ani to že by emise z výroby elektřiny mírně rostly nemusí být v konečném důsledku takový problém, pokud se daří dostatečně snižovat na jiných místech.

          Čistě menší offtopic:
          Proč vlastně nebyly tehdy do tendru na JETEII pozvány i firmy vyrábějící varné reaktory? Byl by snad nějaký problém se získáním licencí?

          • Vladimír Wagner napsal:

            Vzhledem k tomu, že všechny naše reaktory jsou tlakovodní, bylo omezení na tento typ reaktorů pro bloky v Temelíně racionálním krokem.

        • Milan Vaněček napsal:

          Ano, ta mapa perfektně vypovídá o demagogii jisté loby (čtenář se dovtípí které). Relevantní je přeci mapa Carbon dioxide emissions per capita, najdete ji i s tabulkami na Wikipedii. A najednou třeba to Polsko není to nejhorší a Norsko s Finskem nejsou premianti. Korelace vypichovaná panem Wagnerem mizí…
          Skleníkový efekt přeci neovlivňuje jen CO2 z elektráren, to je jen jeden z mnoha příspěvků.
          A navíc životní prostředí mnohem negativněji, a to JIŽ NYNÍ, ne modelově v budoucnu, ovlivňují podstatně jiné emise: kysličníky dusíku ve městech a mikročástice (smog), jaderný odpad a zamoření, pesticidy a jiné látky ve vodě, …

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, fotovoltaika či větrníky i jaderná energetika ovlivňují dominantně (dá se říci téměř pouze) elektroenergetiku , nijak nepřispějí k snížení pesticidů. A o elektroenergetice a jejím příspěvku k emisím se bavíme. Záměna uhelných elektráren jadernými a obnovitelnými v Ontáriu, Francii, Slovensku a jiných státech určitě přispěla ke snížení i jiných emisí než CO2 a stejně tak by k tomu přispěla i v Česku, Polsku a jinde. Víte, tahle mapa ukazuje situaci v elektroenergetice, nic více a nic méně. A já také netvrdím, že v tomto svém příspěvku diskutuji o jiné oblasti než této.
            Dovolil bych si však upozornit, že pro snížení všech emisí v dopravě se plánuje využít její elektrifikace a tak bude nízkoemisnost výroby elektřiny ještě důležitější.
            Můžete pochopitelně považovat za důležitější produkci CO2 per capita, ale problém je, když ji neočistíte o to, jaké je zaměření daného státu (kolik energeticky náročné výroby přesunul do Číny) a další vlivy, jako jsou třeba podnebné vlivy.
            Ale hlavně, bavíme se o elektroenergetice (její součástí snad fotovoltaika je?)

          • Vladimír Wagner napsal:

            Vezměme tedy pane Vaněčku emise CO2 per capita z Vámi doporučované tabulky na Wikipedii. Státy, které mají elektroenergetiku založenou na jaderných a obnovitelných zdrojích mají tyto hodnoty (metrické tuny za rok v roce 2013): Francie 5,0, Švýcarsko 5,0, Švédsko 4,6 (a to je Švédsko v opravdu studené oblasti). Na druhé straně Vámi obdivované Německo má 9,2. Tedy skoro dvakrát více, není to tak sice čtyřnásobek jako v elektroenergetice , ale i tak jsou emise značně větší. I Rakousko s ideálními podmínkami pro hydroelektrárny má tuto hodnotu 7,4.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Máte pravdu pane Veselý, že před těmi čtyřiceti lety šlo o reakci na ropné šoky a snahu přejít od fosilních paliv k elektroenergetice z jiných důvodů než kvůli oxidu uhličitému. A přechod k nízkofosilní (a tedy i nízkoemisní) energetice se u nich zdařil v době zhruba deseti let. A již téměř tři desítky let je u nich elektroenergetika takto nízkoemisní. Podobnou cestu v té době plánovala a nastoupila řada dalších evropských států a neuskutečnily ji dominantně vlivem velmi úspěšné protijaderné kampaně zelených aktivistů (nejen Greenpeace). Nebýt ji, tak už několik desetiletí byla Evropa zelená cela a dnes by byla produkce CO2 nejen v Evropě mnohem nižší.
          Pane C, mate pravdu, když se rozhodnete pro elektroenergetiku s vysokými emisemi CO2 (třeba čtyřnásobně, jako je tomu při srovnání Německa a Francie), můžete to kompenzovat úsilím k nízkým emisím v jiné oblasti. Ovšem předpokládám, že se nebudete přít, že lepšího výsledku dosáhne ten, který efektivně využije možnosti ve všech oblastech.
          Navíc i v Německu se velký důraz ve snížení emisí v oblastech mimo elektroenergetiku klade na využití elektrifikace (třeba dopravy). To ale nemá smysl, pokud zůstane Německo u vysoce fosilní elektroenergetiky (i plynové).
          To jestli i dnes lze dosáhnout nízkoemisní elektroenergetiky kombinací jádra a obnovitelných zdrojů ukáže Čína, Jižní Korea či Indie a v Evropě Finsko, Maďarsko či Slovensko. Ono ostatně i ta Francie zůstává u kombinace jádra a obnovitelných zdrojů, stejně jako Švýcarsko či Švédsko. Zda a případně kdy se tam budou stavět nové bloky, se teprve uvidí.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Máte dvě možnosti, buď je Greenpeace tak mocné, že dokázalo zablokovat jadernou energetiku, nebo kecáte a nebyli to oni, bylo to něco jiného. V obou případech jsou jaderníci saláti, kteří prohráli.
            V případě Indie jsem se schodou okolností díval na aktuálně publikovaný návrh jejich energetické koncepce. 216 GW v OZE do 2027, polovina z toho FV, většina zbytku vítr a pak to teprve nakopnou, moratorium na povolení v výstavbě uhelných elektráren na dalších 10 let a pro těch x desítek GW rozestavěných museli vymyslet nový anglický termín – „prestranded asset“. Je to důsledek naprostého obratu v indické energetice posledních několika let, kdy si Indové experimentálně ověřili láci OZE, úžasnou rychlost a jednoduchost výstavby. Jaderných elektráren mají po 40 letech intenzivních snah asi 6 GW a spoustu slibů.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Veselý Vy pojímáte energetiku, stejně jako Greenpeace, jako souboj lobystických skupin, kde ti saláti budou poraženi a ne jako hledání efektivního energetického mixu. Greenpeace není zaměřena na vědu, vývoj technologií či budování zdrojů a výrobu elektřiny. Dominantně je zaměřena na PR kampaně velice často založené na demagogii a v tomto jsou opravdu excelentní. V tom jsou ti, kdo pracují ve vědě či reálné energetice oproti nim opravdu saláti.
            Pokud jde o Indii, tak v současné době vyrábí z větru zhruba stejně elektřiny jako z jádra, ze slunce pak méně než pětinu toho, co každý z těch zmíněných. Stejně jako ve fotovoltaice a větru i v jádře má velké plány. Zatím, podobně jako v Číně dominují na cestě k nízkoemisní elektroenergetice vodní, jaderné a větrné zdroje. A stejně jako v Číně uvidíme, jak se situace bude vyvíjet.

          • Milan Vaněček napsal:

            Jadernou energetiku likvidují obrovské havarie, nic jiného. Fukušima způsobila že Japonci odepisují obrovské investice do jádra. Jadernou energetiku si budou držet jen země co mají nebo chtějí mít jaderné zbraně. Tak to je a ne jinak.

          • C napsal:

            Pane Wagnere,
            energetický mix musí být i cenově přijatelný, promiňte, ale je s cenou proudu převyšující dokonce importovaná paliva tak nevypadá.

            Už jsem Vám nedávno psal, že po tom co se tu provedlo s dotacemi FVE není dobrý nápad tuto chybu opakovat. Pokud máme na jedné straně skupinu zdrojů, které produkují proud, byť nestabilně, za cenu dnes již kolem 50€/MWh (asi bude dále klesat) a pak skupinu zdrojů, které umí rychle reagovat a jsou někde do 80€/MWh, dát garance 100€ na jaderné je minimálně podezřelé.

            Jaderný průmysl nebyl sto se za posledních asi 30-40 let poučit a efektivně proti Greenpeace udělat jediný krok, nepořídil si PR agentury, neudělal neziskovku… To je dost zásadní chyba. Pokud Greenpeace vyhlásili válku jaderné technologii, pak se nedivte, když se ze strany jaderného průmyslu nedělo nic, že se jim podařilo přesvědčit veřejnost a následně podle toho jednali politici, proti jaderné energetice. Navíc jadernému průmyslu přibyl jeho vlastní nepřítel, cena a nedodržování termínů.

            Jestli chcete aby se rozjela jaderná renesance v Evropě, USA, Japonsku, musí celý jaderný průmysl změnit své postupy komunikace s veřejností. Jaderná energie prostě není tak říkajíc cool. Kdyby ještě došlo k dodržování termínů a cen, bylo by to lepší, ale to je jen ten menší problém.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane C, Vy si opravdu myslíte, že by měla být energetická koncepce a energetika tvořena ne tím, aby byl energetický mix co nejefektivnějším a nejekologičtějším, ale podle toho, která loby si vytvoří nebo najme nejschopnější PR agenturu? Víte, já považuji opravdu za tragédii, že nejen v energetice se podobné metody založené čistě na co nejagresivnějších kampaních a ne na hledání racionálních a na vědeckých poznatcích založených řešení prosazují stále více.
            Podle mého navíc hledání racionálních řešení s efektivním zapojením všech zdrojů podle podmínek daného regionu jen těžko může v PR kampani soupeřit s dogmatickou negativistickou kampaní.
            Za sebe mohu říci, že já považuji za smysluplnou popularizaci vědy a technologií. Tedy seznamování s poznatky a znalostmi, ať si každý vytvoří svůj názor. Tomu se chci věnovat a proto píši populárně vědní články. Opravdu považuji za značné škodlivé dogmatické aktivistické PR reklamní kampaně.

          • C napsal:

            Myslím že o energetickém mixu má rozhodovat cena a ochota obyvatelstva daný zdroj v oblasti trpět. A dneska kombinace OZE a plynu cenově válcuje jadernou energetiku a situace je taková že ceny proudu z OZE klesají. V takové situaci je spíše třeba hledat jak energii uskladnit, alespoň částečně a jak změnit současnou flotilu elektráren tak, aby lépe a ekonomičtěji reagovaly na změny výkonu OZE, než se snažit budovat jadernou elektrárnu, jejíž proud bude stát při dnešních odhadech o 20-30€ více než z OZE a plynu při horších cenách a skoro dvojnásobek proti dnešním nejlepším cenám proudu z obnovitelných zdrojů.

            Je otázka jestli „drahý“ plyn a „drahé“ OZE dohromady nezvládnou to stejné co „levné“ JE. V případě ČR by bylo třeba postavit asi 10GW PPE, aby v bezjaderném scénáři se současným množstvím OZE nedošlo k růstu emisí. Takový postup by ale mohl usnadnit výstavbu OZE, které mají zatím zajímavý výhled na snižování nákladů.

            Co se týče PR, pokud někdo začal vést kampaň proti JE a jaderný průmysl nebyl sto efektivně desítky let proti tomu něco dělat, je tragédie spíš toto. A velké havárie tomu příliš nepomohly, přitom se nic neděje. Bez toho se prostě jaderný průmysl nepohne nikam. Dokud nezíská veřejnou podporu, což bez alespoň elementárního PR asi nejde. Až se podaří, a že by to bylo velmi velké úsilí, jadernému průmyslu změnit názor veřejnosti, pak může doufat v nějaký rozvoj. Do té doby bude na hraně přežití. Stejně tak budou spíše jaderné elektrárny v „západních“ zemích dožívat dle změn zbytku EPS, spíš než že by zvyšovaly svůj podíl.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane C, jen pro zajímavost je jeden příklad protijaderné aktivistické kampaně popsán zde: http://www.osel.cz/9145-radiace-z-fukusimy-zamorila-cely-tichy-ocean.html . Proti tomu se dá jen těžko bojovat a na tuto úroveň bych opravdu nedoporučoval klesat. Problém je, že racionální vysvětlení a porovnání rizik a dopadů využívání různých zdrojů energie opravdu jen těžko může konkurovat emotivnímu strašení. A toho protijaderní aktivisté velice intenzivně využívají.

          • C napsal:

            Pane Wagnere,
            tak tento hoax se vynořil už někdy v roce 2011/12, kdy jsem sám na to že je to hoax upozorňoval, ovšem na anglických webech, krom těch centimetrů tam dost neseděla i rychlost šíření a další věci, kde to u nás zase kdo vyhrabal nevím.

            Rozhodně servery jako novarepublika ac24 a pod nemá cenu řešit, to jsou servery tzv. konspiračních teoretiků, tam se najde hromada naprosto nesmyslného haraburdí, navíc počet jejich návštěvníků je celkem malý. Ten hoax je navíc amatérský, takové věci jsem na mysli neměl.

            Měl jsem na mysli otevřenou, stravitelnou a poněkud zábavnou komunikaci s lidmi, to tu chybí. Ano, vaše články jsou zajímavé, ale ke kolika běžným lidem, ne technickým nadšencům, se dostanou?

            Když se podíváte na stránky třeba Greenpeace, Sierra Club a pod., tak tam máte moderní design, přehled novinek, nejdůležitějších kampaní etc., přehledné ikony ke sdílení na soc. sítích. Je tam toho víc. Když jsem trochu prohrabával internet, tak jediná stránka, která se tomu trochu podobala byla world-nuclear. org, ale ta zase nebyla tolik zaměřená na obyčejné lidi.

            Nikde nejsou třeba on-line počítadla ušetřených tun CO2 (tak zcela on-line být nemusí, ale nějak by to jít mohlo, alespoň přibližně). To co má world nuclear asociation je sice dobré, ale pořád tam je mezi tím a běžnými lidmi celkem dost velká propast.

            Dalším důležitým bodem, který u těch organizací přitahuje lidi je touha něco změnit, zlepšit svět, nezdá se mi že by se jaderný průmysl ve velkém prezentoval jako něco co může přispět ke zlepšení stavu světa, to k těm organizacím přitahuje hodně, zejména mladých lidí. Samozřejmě že když je třeba i přitáhne ochrana tuleních mláďat, tak časem se možná přesunou k protijaderným nebo protiropným protestům.

            Dělá něco takového, co by přitáhlo zejména mladé lidi, pomiňme ty akce ČEZu pro technické školy, jaderný průmysl? Nepřijde mi.

            O jaderném technologii musí, pokud má nastat změna, začít být slyšet v pozitivních konotacích, ne stále jen o Černobylském sarkofágu, Fukušimě nebo Temelínských problémech. Neviděl jsem ani nějakou snahu jaderného průmyslu se angažovat v ochraně klimatu. Nedávno se začalo diskutovat o stavbě obrovské uhelné elektrárny v Bangladéši (na importované uhlí), přímo u nějakého národního parku, takových elektráren je hodně. Přesto nikdo z jaderného průmyslu nepřišel s tím že JE by byla lepším řešení, ovšem lidi od OZE se objevili jako na koni.

            A vidíte, hned v minulém odstavci je téma, kolem kterého se dá vystavět argumentace, importy energií, s tím se dá pracovat různě. Kdyby měl jaderný průmysl šikovné PR odborníky, tak toto ve velkém využijí. Mohli by třeba využít toho že frakování a ropné písky pomalu upadají do nemilosti, jistých kontroverzí kolem zemí ve velkém ropu a plyn produkujících.

            Nic z toho se ve velkém neděje, jaderný průmysl spoléhá na přesvědčení politiků, kteří jsou vedeni jen touhou po znovuzvolení, to se už přinejmenším dvakrát vymstilo. Kdyby si J.P. ohlídal PR, tak mu neuteče před desítkami let Rakousko, ustojí i havárii Černobylu a nedojde k tomu s Německem. Proč? Protože by jeden pól, představený protijaderným hnutím, byl vyvážen pólem projaderným. Pokud toto nedělá, není se čemu divit, že je v problémech.

            A moc tomu nepřidávají ani různé katastrofické knihy a filmy, namátkou:
            Prométheus v Plamenech (havárie na JE)
            Ch. Hyde Vlna (sice o přehradách a tajné službě, ale spláchne to sodíkový reaktor, taky se tam řeší prosakující úložiště odpadu)
            Atomové tornádo (JE málem havaruje protože po odstavení a zásahem tornádem není sto chladit bazén vyhořelého paliva)
            Čínský syndrom

            A dalo by se pokračovat. V takové situaci prostě nejde jen sedět a s nicneděláním čekat.

        • Milan Vaněček napsal:

          Srovnám li jadernou Francii (5 tun emisí CO2/obyv) s bezjadernou a klimaticky obdobnou Italií (5,7) nevidím podstatný rozdíl. Srovnám-li Německo zavírající JE (9,2) s ČR (9,4) nevidím velký rozdíl.USA je ovšem výrazně horší (16,4), kdyby se to ovšem přepočítávalo i na HDP tak by si Německo a USA výrazně polepšili.
          A to Polsko (7,9), které je v mapě pana Závodského jako nejhorší černý mouřenín má znatelně nižší emise na hlavu než ČR. Není to tak triviální jak Vaše propaganda tvrdí.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, jak už jsem psal, bavíme se o elektroenergetice (tam se uplatňuje jak fotovoltaika tak jádro). A v tomto případě je srovnávání emisí v elektroenergwetice na vyrobenou kWh je poměrně snadné a není tolik ovlivněno jinými parametry. Produkce CO2 per capita je ovlivněna daleko větším počtem parametrů: strukturou průmyslu, životní úrovní, podnebím a geografií (nutnost topit či chladit, převážet náklady na velké vzdálenosti) … A pak už je hodnocení občas dost subjektivní 🙂 Jako u Vás. Prohlásit, že zeměpisné šířky a podnebí pro Francii jsou stejné jako pro Itálii je poněkud odvážné :-))
            Máte pravdu, mezi podle ekologů špinavým Českem a zeleným pokrokovým Německem opravdu není příliš velký rozdíl 🙂 Ovšem, Německo stále má velký počet jaderných bloků a v Česku ekologové zabránili dalšímu snížení emisí bojem proti Temelínu.
            Méně rozvinuté a průmyslové státy mají opravdu nižší CO2 per capita a Polsko je přece jen více zemědělské a méně průmyslové, takže toto snižuje jeho hodnotu tohoto parametru.
            Souhlasím, že právě interpretace produkce CO2 per capita není tak triviální, sám jsem Vás na to upozorňoval. Ale právě Německo je na tom špatně v obou námi posuzovaných parametrech a Francie velice dobře také v obou 🙂 Což už tedy nějakou výpovědní hodnotu má 🙂

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        A víte vůbec, že hlásáte bludy? Nejdříve si trochu nastudujte data. Kdybyste to udělal, tak byste třeba věděl, že ve srovnání 2010 (ještě Merkelová narychlo neodstavovala JE)-2016 je rozdíl:
        jádro -60 TWh
        OZE +87 TWh
        uhlí +- 0 TWh
        plyn -11 TWh
        domácí spotřeba -22 TWh
        export +38 TWh
        Ten export drží nad vodou německou uhelnou energetiku, je to 20% jejich výroby.

        • Milan Vaněček napsal:

          A ten export z uhlí z Německa je teď hlavně do jaderné Francie.
          A že se Německo nakonec uhlí zbaví, o tom není pochyb. Pan Wagner je pořád svým myšlením v osmdesátých letech minulého století. A ve Švýcarsku či Švédsku se nové jaderné bloky stavět nebudou, vláda tam nemůže jít proti vůli obyvatelstva.
          A Evropa má štěstí, že jaderné budovatelské úsilí nezasáhlo všechny státy v EU, jinak by šance na Fukušimu v Evropě mohla být dvoj i trojnásobná (čistě statisticky).

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, než reagujete, mohl byste se kouknout na Agorametr a viděl byste, že pořád dominantně Německo vyváží elektřinu do Rakouska (vyvoz tam tvoří největší část). A to nejen v tomto měsíci, ale celou druhou půlku roku. Do Francie vyváží také, ale zlomek toho, co do Rakouska.
            Pokud se nemýlím, tak zákaz výstavby nových bloků ve Švýcarském referendu (stejně jako rychlé odstavení těch existujících) neprošel. Vše bude záviset na tom, zda prioritou zůstanou nízké emise, či něco jiného. Prostě uvidíme.

        • Martin Hájek napsal:

          Pokud chce Německo odstavit jádro, tak si to uhlí musí nechat. To je jednoduchá rovnice. Až Němci odstaví jádro (já stále nevěřím tomu, že to udělají v celém plánovaném rozsahu), tak začnou elektřinu dovážet a uhlí jen pofičí.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Trochu bych si dovolil polemizovat. V to, že Německo změní svůj postoj k odstavení jaderných bloků, moc nevěřím. To by znamenalo z jejich pohledu příliš velkou prohru Energiewende. Zatím sice už přiznávají, že v oblasti snižování emisí to je špatné, ale jako velké vítězství Energiewende prezentují právě odstavení jaderných bloků. Takový politický obrat u současné politické garnitury není moc realistický.
            Snad jedině, že se Bavorsko, pro které to bude znamenat změnu z exportéra elektřiny na importéra a přechod od nízkoemisní levné energetiky k fosilní drahé (od jádra k plynu), a také závislost na propojení se severem a pravděpodobně i odchod průmyslu s větší spotřebou elektřiny z Bavorska na sever ke zdrojům. Ale je otázka, jestli Bavorsko takovou vzpouru zrealizuje a zda bude úspěšné. Myslím, také, že už na tento obrat nezbývá čas. Další velký blok v Bavorsku se odstavuje už příští rok. Ale nevím, možná přece jen. Uvidíme.
            Také si myslím, že Německo globálně bude stále větším vývozcem elektřiny. Je to dáno tím, že stále vyšší podíl fluktuujících OZE vede k potřebě stoprocentní zálohy zdroji nezávislými na počasí, a po úplném odstavení jádra to budou zdroje uhelné. Ty také poběží v horké záloze a pro stabilizaci sítě, takže budou mít Němci spíše stále větší přebytky nejen z OZE, ale i z fosilních zdrojů. Jejich energetická koncepce vede na energetiku s velkým přebytkem instalovaného výkonu. V čem se shodneme plně, je, že u nich uhlí a plyn jen pofičí.

          • Martin Hájek napsal:

            Úplně jste mě nepochopil. Psal jsem „v celém plánovaném rozsahu“. Tím jsem samozřejmě myslel hlavně na Bavorsko, kde by zachování alespoň části jaderných kapacit mělo velký smysl a je velkou otázkou, jestli se bez nich obejdou už v horizontu roku 2022 a jaké by to mělo třeba důsledky pro tamní cenu elektřiny (např. nutnost rozdělení Německa na více obchodních zón a následný nárůst ceny elektřiny v Bavorsku). Tím nemyslím, že Německo změní svůj názor na jadernou energetiku, takový optimista nejsem. Ale možná si Bavorsko pod tlakem reality vynutí nějaké delší přechodné období.

            Ohledně vývozu jsem nevyjádřil zcela přesně. Měl jsem samozřejmě na mysli čistý vývoz a tam bude Německo bez jádra podle mého názoru čistým dovozcem elektřiny. To samozřejmě nevylučuje, že když zafouká, tak nebude vyvážet co mu dráty a okolní země dovolí.

          • Vladimír Wagner napsal:

            V dramatickém dopadu odstavení jaderných bloků na Bavorsko se plně shodneme. Já mám jen obavu, že i bavorští politici nebudou schopni přiznat, že jejich vyhlášení o zářné bezjaderné budoucnosti a Energiewende byly ideologickým nesmyslem. Zatím žádný z relevantních politiků ani v Bavorsku tuto část Energiewende nezpochybnil a i zde byli obyvatelé neustále masírování intenzivní PR kampaní v tomto směru (tedy rychlé uzavření jádra). A najednou to rychle obrátit není moc reálné, ať už to bude mít dopady jakékoliv. To se spíše obrátí k uhlí a plynu.
            Německo musí mít po odstavení jádra (a má jej) kompletní potřebný výkon ve fosilních zdrojích, a bude je využívat nejen v době, kdy nebude foukat a svítit slunce, ale dokonce i v době, kdy bude obrovský přebytek těchto OZE. Musí totiž zajišťovat i horkou zálohu a udržovat stabilitu sítě při transferech elektřiny ze severu na jih. Takže bude Německo díky velkému instalovanému výkonu fosilních zdrojů a jejich intenzivnímu využívání celkově čistým a možná i značným exportérem, tak jako nyní. Jeho energetická koncepce vede totiž k velmi vysokému přebytku výkonu.

  3. C napsal:

    Pane Wagnere,
    Elektrifikace dopravy má dva důvody, jednak je to snaha o vyčištění vzduchu ve městech, to u silniční, kde je obyvatelstvo, zejména velkých měst, jejími opady dost značně zatíženo. Sice se to s moderními motory zlepšilo, ale objevily se jiné problémy. U železniční je tento efekt menší, ale je tu něco jiného, nezávislá trakce nemá dostatečný výkon a někdy ani rychlost, takže tam kde by stačila jedna elektrická lokomotiva vážící cca 85t, musí jezdit více lokomotiv naftových s cca 70t, to se již promítne jak do spotřeby paliva, tak do poplatků ze využívání tratě, nízká rychlost pak taky ovlivňuje další parametry provozu, kde je to na jednokolejných ještě větší problém.

    Ano, země, které zvládnou snížit emise ve všech oblastech na tom budou z emisního hlediska lépe, ovšem je otázka, asi budete souhlasit, že roli hraje cena. Bohužel EK se nedávno zachovala poněkud nerozumně ohledně panelů z Číny. PPE, VtE, FVE se dnes pohybují, i v Evropě, někde od, řekněme 45€ do 80€/MWh. Pak se dá myslím zamyslet jestli se již nedostáváme do stavu kdy se dají elektrárny stavět OZE na „nefoukání“ při zachování ceny proudu někde kolem 75€ s tím že se budou odpojovat při nadbytku. Pokud se nové JE nedostanou cenou proudu někde do tohoto rozmezí, tedy pokud by nové je požadovaly 100€/MWh, jsou to projekty ekonomicky za hranou.

    • Milan Vaněček napsal:

      Nové JE které se staví či připravují k započetí stavby někdy za 10 let (tj budou postaveny v roce 2035) se nemohou s cenou dostat dolů ale jen nahoru, tj nad 3000 Kč za MWh. Tato cena není konkurence schopná ve srovnání s větrem a fotovoltaikou nyní a za 10 či 20 let bude rozdíl v ceně ještě vyšší.
      A Němci, když se u nich potulují stovky potenciálních teroristů (a toulají se po celé Evropě, viz poslední případ) budou moc rádi, když se nebezpečných JE zbaví. Samozřejmě, mohli neurychlit zavírání JE (já bych to neurychloval, podobně jako Švýcaři, nechal bych je dožít a jen je víc hlídal) a zavírat přednostně uhelné, pak by je pan W. chválil jako je teď haní a zpochybňuje. Ale na jejich a vůbec celosvětové politice – rozvoji slunce, větru a vody jako nejčistších zdrojů elektrické energie
      a už někde a v budoucnu téměř všude jako nejlevnějších technologií=Energiewende se nic už nemůže změnit.
      Takže přeji všem pěkné Vánoce a klid a mír do Nového roku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *