Zdroj: www.ksb.com

Německo spouští další aukci pro biomasu, po loňském nezájmu doufá v lepší výsledky

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) včera otevřel letošní aukci pro zdroje spalující biomasu. Kvůli nízkému zájmu v loňském kole letos nabízí k dispozici až 225 MW výkonu, loni přitom v aukci bylo vysoutěžených pouhých 27 MW, tedy přibližně pětina nabízeného objemu.

Od loňského roku se zdroje spalující biomasu, jejichž výkon dosahuje alespoň 150 kW, musí v Německu ucházet o podporu prostřednictvím aukcí. Pro tyto účely německý regulátor vypisuje každý rok jednu aukci, přičemž o úspěchu projektu rozhoduje nabízená cena, tak jako v případě aukcí pro jiné zdroje.

V loňském roce tak německý regulátor spustil vůbec první aukci pro biomasu, ve které investorům nabídl k soutěžení bezmála 123 MW. Do aukce však bylo podáno pouhých 33 nabídek o celkovém výkonu 40,91 MW, 9 z nich musel regulátor z důvodu nesplnění potřebných náležitostí vyřadit. Vzhledem k nízkému objemu tak nakonec uspěly všechny přijaté nabídky o celkovém výkonu 27,551 MW.

„Po relativně nízké úrovni konkurence v rámci EEG (německý zákon o obnovitelných zdrojích, pozn. red.) plateb pro biomasu v posledním kole letos doufáme ve větší účast,“ uvedl Jochen Homann, prezident německého síťového regulátora.

V letošní aukci německý regulátor nabízí objem 225,8 MW, tedy zákonem stanovený objem 150 MW snížený o výkon biomasových zdrojů zprovozněných v loňském roce, které se nemusí ucházet o podporu v rámci aukcí, a naopak navýšený o nevysoutěžený objem z loňské aukce.

Do aukce investoři mohou přihlásit projekty s cenou nejvýše 147,3 EUR/MWh. V loňské aukci, pro kterou byl cenový strop stanoven se 148,8 EUR/MWh na podobné úrovni, nakonec vážený průměr vysoutěžených cen dosáhl 143 EUR/MWh.

Šanci dostanou i stávající zdroje

I v letošní aukci se o podporu na dalších 10 let mohou ucházet také již provozované zdroje, ovšem pouze pokud jim současná podpora vyprší do 8 let. Pro stávající zdroje není stanoveno žádné výkonové minimum, veškeré zdroje o výkonu 150 kW a méně obdrží podporu shodně ve výši poslední úspěšné nabídky. Pro stávající zdroje byl cenový strop pro nabídky stanoven na 167,3 EUR/MWh.



16 odpovědí na Německo spouští další aukci pro biomasu, po loňském nezájmu doufá v lepší výsledky

  1. Petr napsal:

    No jo, někdo nastaví blbou podporu, a pak se biomasa přestane skoro všude používat na špičkování.

    • Vinkler napsal:

      Pokud vím, Biomasa se nikde nepoužívá na špičkování, ekonomicky je daleko výhodnější provoz na trvalé maximum.

      • Milan Vaněček napsal:

        A největší zločin je když to náš největší výrobce elektřiny dělá ve velkých uhelných elektrárnách a ještě stát (my spotřebitelé) mu to dotuje.

        • Vláďa napsal:

          Největší zvěrstvo je spalování biomasy v elektrárenských kotlích spolu s uhlím. Každé palivo potřebuje jiní spalovací podmínky. To nikoho nezajímá. Jenom když je to dotované.

      • Martin Pácalt napsal:

        Biomasa by měla být hlavně používána v kogeneracích nebo miniteplárnách a jen v zimním a přechodných obdobích. V době slunečných průměrných až nadprůměrných dní by měly být vytěžovány FVT a na kotlích na biomasu měly být dělány revize a opravy. Biomasa je dobře skladovatelná a kdo chce, postaví si skladovací kapacity, bude-li mít zaručen odbyt např. v místní nemocnici, škole či nebo okresním úřadě. V nynějších dnech se mi představa o plně jedoucích kotlích ekluje, v zimě taková představa zahřeje víc než „paňák zelený“. 😉

  2. Martin Hájek napsal:

    Protože vidím, že se tedy zase sešel výběr z hroznů odborníků na energetické využití biomasy, tak zareaguji na všechny najednou. Zaprvé spoluspalování biomasy s uhlím je v ČR podporováno výhradně v rámci vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla, tedy s vysokým využitím primárního paliva. S touto praxi počítá do budoucna i nově schválená směrnice OZE. Spoluspalování biomasy s uhlím není žádné zvěrstvo, ve skutečnosti se ta dvě paliva v určitém poměru za určitých podmínek velmi dobře doplňují a jde potom o nejlevnější obnovitelný zdroj – levnější než fotovoltaika, pane Vaněčku. Důležitá je celková účinnost využití paliva a ta je v kogeneraci nad 80 %. Druhá otázka je využití biomasy v kondenzačních elektrárnách. Tady v ČR podporuje pouze tzv. čistou biomasu s tím, že podpora bude k roku 2019 pro nová zařízení zastavena (on už stejně roky nikdo nic nového nepostavil) a do budoucna se s touto podporou nepočítá. Směrnice o podpoře OZE nastavuje do budoucna minimální čistou účinnost 36 %, což je realizovatelné pouze na velkých elektrárenských blocích a pro ně určitě není v ČR prostor. Biomasa ve formě polínek vyskládaných pod střechou, jak si to někteří představují, samozřejmě je velmi dobře skladovatelná. To, co pálí teplárny, tedy odpad z lesní těžby dřeva, ovšem rozhodně dlouhodobě skladovatelné není, protože se to rychle mění v zapáchající bahno a je potřeba to pálit plus-minus v době, kdy je tento materiál k dispozici. Věřím, že alespoň někteří účastníci se napříště zamyslí, než zase tuto diskusi obšťastní nějakým moudrem.

    • Milan Vaněček napsal:

      Rád bych věděl jak se v létě změní odpad z lesní těžby dřeva v bahno. To snad bylo pouze v roce kdy jsme tu měli tisíciletou vodu.

      • Martin Hájek napsal:

        Napsal jsem to obrazně. Nicméně není potřeba žádná povodeň k tomu, aby tento lesní materiál obsahoval více než 50 % vody. Pokud ho dáme v podobě štěpky na hromadu, tak nám začne fermentovat a velmi rychle degraduje (případně i se sklony k samovznícení), abych se vyjadřoval odborně. Čili pokud bychom chtěli lesní štěpku déledoběji skladovat, museli bychom ji napřed vysušit např. na 10 % vody a ideálně i peletizovat. Ovšem tato operace je energeticky velmi náročná. Nebo je potřeba alespoň hromadu pravidelně „provětrávat“, což ovšem také není úplně snadné, když si představíme to množství, které by bylo potřeba např. na měsíční provoz. Takže závěr platí, odpad z lesní těžby je potřeba využít v době, kdy vzniká a jeho skladování je možné jen ve velmi omezeném rozsahu.

        • Milan Vaněček napsal:

          S názorem pana Pácalta souhlasím, s Vaším ne.

          • Martin Hájek napsal:

            Problém je v tom, že já tu nepíšu názor ale fakta.

          • Martin Pácalt napsal:

            Pane Hájku,
            1) neškolte mě o možnosti skladovat dřevní odpad,
            2) 50-80% je běžná vlhkost čerstvě vytěženého dřeva, měkké olšové dřevo i přes 100%, netřeba ani povodeň, ani běžný déšť, s touto vlhkostí je dřevo běžně „zaživa“,
            3) O žádných polenech jsem nic nepsal, to jste si vymyslel vy,
            4) v čem s vámi souhlasím je to, že VLHKOU biomasu dlouhodobě skladovat nelze, (vysušovat ji ale odpadním teplem podobné teplárny již lze určitě a tím tedy předejít její kalorické degradaci)
            5) dřevo se dá skladovat mimo jiných možností i jako kulatina zbavená kůry nebo částečně hraněné řezivo určené k dalšímu zpracování a ze všech těchto procesů máte piliny a hobliny, ze kterých vyrobíte podstatně lépe skladovatelné pelety (tu 1 sezónu vydrží, nebojte),
            6) opět předvádíte, jak trpíte nedostatkem představivosti. Spálením dřeva a uhlí dohromady znemožňujete vrátit do koloběhu živin popel. Popel z uhlí patří 10metrů pod zem. Spalováním čisté biomasy se minerální živinové hospodářství provozovat dá.
            Z vás mám dojem, že byste uhlí pálil do 22. století, prostě dokud nedojde. Nebo se mýlím? „Je..at Horní Jiřetín“.

          • Martin Hájek napsal:

            No musel jsem Vás proškolit, když jste psal hovadiny o tom, jak budeme biomasu skladovat, když drtivá většina biomasy využívané v teplárnách je odpad z těžby dřeva v lese. Ale asi by to školení muselo být mnohem delší, protože bohužel o velké energetice nemáte nejmenší tušení a dál plácáte úplné nesmysly, které jsou aplikovatelné při topení na chatě, ale ne v rozsahu vytápění okresního nebo krajského města. Popílek z uhlí se zcela běžně používá jako přísada do cementu, takže je to surovina, stejně tak sádrovec s odsíření se zpracovává na sádrokarton. Opět nic netušíte, ale o to vyhraněnější máte názor.

          • Martin Pácalt napsal:

            Pane Hájku, děláte si srandu? Já tu mluvím o vracení živin do ekosystému(dřevitý popel). Vy do toho pletete průmyslové využití popílku. Tak kdo tady plácá nesmysly a plete hruška jablka a švestky? Zkuste mi osvětlit, co je na peletách nepoužitelného ve sysli skladování a využití v teplárně/kotelně pro nemocnici nebo soubor několika budov. Okres a kraj sem pletete vy. Mimochodem, opět sekáte pravopisné chyby hlavně že jste tu nedávno rýpal do někoho ohledně skloňování, pane znalče velkých a malých písmen.

    • Vláďa napsal:

      To chcete tvrdit že uhlí a biomasa má stejné spalovací podmínky? To ani náhodou. Biomasa má jiné požadavky na spalovací vzduch, jiný průběh teplot při hoření, měrná váha biomasy je jiná než u uhlí a biomasa uletí ze spalovací komory a jsou zde následné problémy s elektroodlučováky.

      • Martin Hájek napsal:

        Přečtěte si něco o fluidních kotlích. A biomas není svými charakteristikami od hnědého uhlí nijak daleko.

        • Vláďa napsal:

          Na Kladně se pokoušeli spalovat štěpku ve fluidu a nedařilo se to zrovna optimálně. Stejné to bylo ve fluidu v Kopřivnici. Hnědé uhlí má sice podobnou výhřevnost ale hrubost mletí štěpky nedosahuje vzhledem k technickým požadavkům stejné úrovně jako mletí uhlí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *