Irsching, paroplynová elektrárna jejíž osud je nejasný. Zdroj: http://www.siemens.com/

Německo vyrobilo méně elektřiny z větru i slunce, největší nárůst zaznamenal plyn

Německo vyrobilo v roce 2016 méně elektřiny z větrných i solárních elektráren, přesto podíl elektřiny vyrobené z OZE podle prvních údajů mírně vzrostl. Největší vzrůst zažily elektrárny vyrábějící elektřinu z plynu, klesající trend postihl výrobu elektřiny z jádra i uhlí.

Letošní statistiky výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů u našeho západního souseda nejsou tak výrazné, jako tomu bylo v předchozím roce. K mírnému poklesu došlo u výroby z větrných elektráren i solárních elektráren. U obou typů zdroje i přes nárůst instalovaného výkonu poklesla výroba o 1,2 TWh.

K poklesu výroby došlo i přes 1,1GW přírůstek instalovaného výkonu solárních elektráren, což bylo podstatně za cílem Německa nainstalovat v roce 2016 dalších 2,5 GW. Obdobná je i situace u větrných elektráren: podle odhadu tento rok přibylo přes 4 GW instalovaného výkonu, přesto poklesla výroba elektřiny za celý rok o cca 1,2 TWh.

Celkový podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v Německu je podle prvních odhadů 32 %.

Meziroční pokles výroby větrných elektráren je dán především tím, že v roce 2015 byly podmínky pro výrobu elektřiny z větru mimořádné a výroba oproti roku 2014 vzrostla o téměř 40 %.

Výroba onshore větrný elektráren poklesla o téměř 5 TWh, naopak offshore větrné elektrárny vyrobily o cca 4 TWh více.

Grafika: B. Burger, Fraunhofer ISE; data: DESTATIS a EEX

Výrazně více se pro výrobu elektřiny využíval plyn, jehož výroba vzrostla o téměř 40 % na 43 TWh. K tomu je nutné připočíst ještě část výroby v hornickém a průmyslovém sektoru pro vlastní spotřebu, která není v těchto datech započítána.

Méně elektřiny se vyrobilo v ostatních klasických elektrárnách, zejména v jaderných. To bylo způsobeno definitivním odstavení elektrárny Grafenrheinfeld, která byla trvale odstavena teprve v průběhu roku 2015.

Zdroj dat: Fraunhofer ISE, Bruno Burger

21 odpovědí na Německo vyrobilo méně elektřiny z větru i slunce, největší nárůst zaznamenal plyn

  1. Vladimír Wagner napsal:

    Výroba OZE elektřiny sice o trochu stoupla díky nárůstu ve vodě a biomase, ale celková produkce nízkoemisní elektřiny naopak díky odstavení velkého jaderného bloku v Bavorsku v roce 2015 a poklesu jaderné produkce poklesla. A to je dost vypovídající. Letos se má odstavit další velký bavorský jaderný blok a je tak velmi pravděpodobné, že v roce 2017 bude poprvé roční produkce z jádra nižší než z větru. A je také pravděpodobné, že produkce nízkoemisní energetiky bude i dále klesat.

    • Vladimír Wagner napsal:

      Mám jeden dotaz. Podle stránek Fraunhofera (https://www.energy-charts.de/energy.htm ) vyrobily vodní zdroje v roce 2015 celkově 18,82 TWh, v roce 2016 pak celkově 22,04 TWh. To znamená zhruba nárůst o 3,22 TWh. V příspěvku zde je však pokles o 2,4 TWh. Nevíte v čem je chyba? Jestli jsem se nějak špatně díval?

      • Martin Voříšek napsal:

        Dobrý den, pane Wagnere,
        Bruno Burger, který dělá energy-charts.de, vydal roční zprávu (odkaz zde), kde uvádí pokles 2,4 TWh ve výrobě vodních zdrojů. Předpokládám, že data v grafech na energy-charts.de jsou brána přímo od německých TSO a EEX a nejsou aktualizovaná o oficiální data z Destatis (německého statistického úřadu). Zatímco tato zpráva na začátku uvádí, že do září (včetně) jsou data z Destatis a pouze za poseldní čtvrtletí jsou z EEX a TSO. IMHO je to ale velký rozdíl, překontroluji si data a pokusím se doptat přimo autora, abych případně text doupravil. Pěkný den, MV

        • Martin Hájek napsal:

          Jestli on nebude problém v přečerpávacích vodních elektrárnách. Ty zřejmě TSOs evidují jako výrobu elektřiny z vody, ale fakticky to není primární výroba elektřiny, ale její skladování.

          • Lukáš Brandejs napsal:

            Mám za to, že máte pravdu – produkce PVE se vskutku vykazuje jako výroba, jakkoli je to nepřesné. A byla vyšší, než v r.2015

          • NN napsal:

            Přečerpávačky jsou v tomto směru zajímavé téma. Kdoví, jestli se přímo nepoužívají na přemalovávání elektronů na zeleno…
            Japa to mají v tom Rakousku?

        • Vladimír Wagner napsal:

          Dobrý den, díky za reakci, i v té zprávě je pro rok 2016 uváděna produkce vodních zdrojů 22 TWh, to je stejné číslo, které dávám já. Takže je problém v produkci z roku 2015. Tam ovšem statistika ze mnou uváděných stránek udává 18,8 TWh. Navíc za celých posledních patnáct let nepřekročila produkce z vodních zdrojů 24 TWh a většinou zůstává pod 22 TWh (zase podle těch stránek, ze kterých máte i Vaši zprávu :-)). Takže opravdu nevím, co si mám myslet. I když, ono to není zase tak podstatné, jen mě to zaujalo. Pokud něco zjistíte, budu rád za informaci. Díky.

          • Martin Voříšek napsal:

            Dobrý den, pane Wagnere, problém byl nakonec v datech přímo v prezentaci. Od autora statistik prof. Burgera mám vyřídit poděkování za opravu. 🙂 Již vydal opravenou verzi, na kterou jsem do článku umístil odkaz.
            Já děkuji za postřeh a upozornění – je radost vidět, že máme pozorné čtenáře. Pěkný den, MV

          • Vladimír Wagner napsal:

            Díky za zjištění, já ta data používám v článku a tak jsem rád, že vím, že jsou v pořádku a chyba byla v prezentaci. Také jsem rád, když mám pozorné čtenáře a upozorní mě na chybu, která v mém článku byla. Zdravím.

    • Milan Vaněček napsal:

      Myslím, že jaderní aktivisté by se měli především zabývat řešením neutěšené situace v Dukovanech a Temelíně, jak jsme se o tom mohli dočíst zde na OEnergetice. A měli by si dát vysvětlit od nějakého meteorologa, že slunci, větru a vodě neporučíš, ale můžeš se na ně v rámci ročního úhrnu (plus minus 10%, jeden rok víc a jiný méně) plně spolehnout, na rozdíl od jiných zdrojů.
      A v ČR v roce 2016 silně poklesla produkce nízkoemisní energetiky-to jadernému aktivistovi panu W. nevadí?

      • Lukáš Brandejs napsal:

        Pane Vaněčku – je faktem, že došlo k poklesu výroby z JE v ČR. Nemám z toho radost, ale nepřu se, je to fakt. Mám za to, že to nepopírá ani p.Wagner, článek je ovšem o Německu, tak se vyjadřoval k němu, nikoli k situaci v ČR. Stejně tak je ovšem faktem, že došlo k poklesu výroby z VE a FVE v Německu, ačkoli se stále instalovaly i nové zdroje. Což Vy trapně bagatelizujete a ještě máte tu drzost obviňovat z obdobného chování jiné.
        Řešení dle Energiewende je jasné – stavět další OZE, aby se opět zvyšovala produkce. Což také znamená o to větší problém s nadprodukcí, pokud budou podmínky optimální, či lepší, než byly v r.2016.
        Zkrátka nic není jen černé,nebo bílé. Při současném stavu si ovšem Němci opravdu zadělávají na problém, protože vedení se jim stavět moc nedaří a čas se krátí.
        A mimochodem – roční celkový úhrn je „super údaj“, zejména, pokud máte průmyslový podnik, který tu elektřinu potřebuje tak nějak konstantně 🙂 Jasně, řešením je dle Vás plyn a je to i pravda, jen dle mne jde o velké riziko – geopoliticky i cenově.

        • Milan Vaněček napsal:

          Já bych viděl větší riziko u Ruského jaderného paliva používaném v Dukovanech i Temelíně. Přejít v případě problému na jiné není záležitost měsíců ale roků. Pro plyn máme vždy plné zásobníky na celou zimní sezonu a uhlí v případě velké nouze máme svoje.
          Ano, nic není černobílé, Němci mají pro řešení svých problémů velkou výhodu proti nám ve finanční a průmyslové síle, násobně velké i při přepočtu na jednoho obyvatele.
          Ano, Energiewende je o budoucí stále větší nadprodukci elektřiny z OZE, vítězi budou ti, co budou mít akumulaci. Nepružné jaderné zdroje budou ve velkých problémech.

          • Peppa napsal:

            Kristepane, vždyť to palivo už dodával i americký Westinghouse! Tak jaképak větší riziko?

          • Milan Vaněček napsal:

            A jak to dopadlo… Američané mají perfektní palivo pro své reaktory ale pro ty Ruské reaktory u nás jsou to Rusové, zeptejte se v Temelíně proč od Amerického upustili

          • Vladimír Wagner napsal:

            V Temelíně se klidně můžete zeptat. Ano, zpočátku, když Američané začaly s výrobou tohoto paliva, tak měly trochu problémy. Což zase není při najíždění nové výroby zase tak neobvyklé. Tyto problémy se vyřešily a americké palivo bylo v Temelíně využíváno. Přechod zpět na ruské byl dán čistě ekonomicky, prostě je Rusové pro další období nabídli levněji. Westinghouse teď dodává palivo pro ruské reaktory na Ukrajinu a i u nás se využívá, aby se vyzkoušelo, jestli nedělá problém kombinace různých palivových souborů. A to, které se bude v dané době využívat, je pak dáno tím, kdo nabídne lepší cenu. I tato diverzifikace umožňuje získat lepší cenu.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Ostatně rusové nyní začaly vyrábět i palivo pro západní reaktory a také zde tak bude možná diverzifikace a tím i příznivé dopady na cenu.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ano, to byly ty „trochu problémy…“, viz temelin.biz/wordpress/?p=116

          • Vladimír Wagner napsal:

            A ještě možná současný stav v konkurenční soutěži ruských a amerických dodavatelů zde: http://ekonomika.idnes.cz/cez-zacina-pripravovat-soutez-na-jaderne-palivo-pro-temelin-plt-/ekonomika.aspx?c=A160727_2262278_ekonomika_rts

          • Milan Vaněček napsal:

            Ten článek v i-dnes říká přesně to co jsem tvrdil výše: přejít na nové palivo není záležitost měsíců ale let. Dle mluvčího Kříže z ČEZ je to záležitost 2 let (když vše dobře dopadne). To není jako natankovat jednou u SHELLu a podruhé u MOLu.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Vzhledem k tomu že překládky paliva se provádějí zhruba jednou za rok a mění se při nich třetina reaktoru (přesnější čísla ovlivňuje typ reaktoru i typ vytvářené aktivní zóny). To není tak často, jako výměna paliva v autu. Celková hmotnost paliva pro jednu aktivní zónu je zhruba 90 tun. Takže není opravdu problém (a je to docela vhodné) ty zásoby na dva roky mít.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *