Domů
Německo
Německý solární trh ožívá. Loni přibyly 2 GW, letos se dá očekávat vyšší přírůstek

Německý solární trh ožívá. Loni přibyly 2 GW, letos se dá očekávat vyšší přírůstek

Německo přidalo v uplynulém roce více než 2 GWp nových instalací solárních fotovoltaických elektráren, tedy letošní rok ten loňský pravděpodobně překoná. Sektor ožívá s ročními přírůstky, které jsou na cestě k nejsilnějšímu růstu od roku 2013. Uvádí to data německého síťového regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA).

Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Německu dosahoval ke konci července 44,6 GWp. Přírůstek v prvních šesti měsících letošního roku meziročně vzrostl o více než 40 % a dosáhl 1,34 GWp. Z toho 343 MWp výkonu přibylo v červnu. Za červenec přibylo dalších 270 MWp.

Přírůstky solárních instalací jsou však stále výrazně nižší než úrovně zaznamenané v průběhu let 2010-2012, kdy Německo zaznamenalo solární boom. Jen za tyto tři roky Německo přidalo přibližně 22,5 GWp instalovaného výkonu solárních elektráren. Německá vláda následně zavedla škrty v dotacích a zavedla maximální hranici státem podporovaných instalací na 52 GWp do roku 2020.

Instalovaný výkon solárních fotovoltaických elektráren v Německu. Zdroj: Bundesnetzagentur

Postupem času provozní podpora solárních elektráren v Německu výrazně poklesla s tím, jak země přešla v případě velkých pozemních instalací z pevných feed-in-tarifů na aukce, ve kterých se výsledná výše ceny soutěží. Od první aukce z dubna 2015 klesla výše provozní podpory na polovinu.

Podpora pozemních solárních elektráren v aukcích v Německu. Zdroj Bundesntzagentur

Výroba solárních elektráren za první polovinu roku 2018 vzrostla dle dat provozovatelů německé přenosové soustavy o 8 % na rekordních 23,6 TWh.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(19)
Bača
4. září 2018, 07:43

Hlavně že i dle obrázku se solární elektrárny staví na zemědělské půdě. Proč se to nestaví např. na měsíční krajině - po hnědouhelných lomech apod.?

energetik
4. září 2018, 09:11

Aby byla zemědělská půda ochráněna, snížila se její eroze a odpočinula si od chemie.

energetik
4. září 2018, 09:15

Na "měsíční krajině" (pokud to není toxická krajina po jaderném rabování) ať si staví obchoďáky a sklady a samozřejmě s elektrárnami na střechách.

petr
4. září 2018, 09:20

Na svůj pozemek si mohu dát třeba solární elektrárnu a nebo taky ne tomu se říká demokracie.

loudil
4. září 2018, 09:42

Výkon 44 GW je na malé německé území vynikající, přesto je však hlavní dění solárního budování nyní v Číně. Stačí jediné číslo za rok 2017. Celá Evropa přidala kolem 8 GW, Čína ovšem 53 GW. Čína má stejně velké území jako Evropa. Za 1 H 2018 Čína dál přidala 24 GW. Solár je třeba všude dál rozvíjet , například pro Indii ho vidím jako ideální zdroj elektřiny.

Milan Vaněček
4. září 2018, 10:10

Výraznou jedničkou (když uvážíme že Němců je patnáckrát míň než Číňanů) ve fotovoltaice je stále Německo. V našem regionu a na jih od nás bude fotovoltaika bez dotací nejvýznamnějším novým zdrojem energie, neboť ceny příští rok výrazně poklesnou.

V nejprestižnějším časopisu Science teď tým američanů (všichni mají čínská jména) publikoval další přelom: tenkovrstvé tandemové články s účinností přes 22% a potenciálem okolo 30%. Spodní absorbér jsou 2 mikrometry CuInGaSe, vrchní jeden mikron tenký článek je perovskit.

Jak už jsem zde zmiňoval, learning curve pro tenkovrstvé články (těmi jsem se zabýval vědecky posledních 15 let mé vědecké kariery) je pět krát níže (=5x lacinější) než learning curve křemíkových panelů.

Takže se tak za 15-20 let můžeme těšit z hromadné výroby opravdu extrémně levných ale velmi účinných solárních panelů. To už bude fotovoltaika představovat několik Terawattů instalovaného výkonu elektráren na zeměkouli. Tož tak ...

Jarek
4. září 2018, 09:45

Naše Země není až tak velká aby se mohly stavět solární elektrárny kdekoliv.

Nehledě k tomu, že křemíkové desky poměrně rychle stárnou a jednou bude určitě i jiný a lepší zdroj energie.

loudil
4. září 2018, 09:57

Pokud solární elektrárna zabere kvalitní ornou půdu, pak je to špatné. Viděl jsem však několikahektarové solární elektrárny na loukách a pastvinách ,kde byly panely několik metrů nad zemí a pod nimi se na louce pásl skot a ovce.Elektrárna jim nijak nevadila, naopak v létě jim poskytovala příjemný polostín. Louka tak dodávala elektřinu + mléko či hovězí maso. Dříve dávala jen to mléko. Nyní tedy - "Dvojí užitek".

frank
4. září 2018, 10:44

to bych chtěl vidět, kde jste to konkrétně viděl :) snad u každého druhém projektu při promo akcích měli takové obrázky, ale na čisto jsem to neviděl nikdy

Milan Vaněček
4. září 2018, 10:55

Mají to němci okolo Bodamského jezera. Můžete to vidět na You tube. Universita Konstanz je velmi aktivní ve fotovoltaice v Německu (i s českou stopou). Bude to zatím dost drahé. Ale jde to.

frank
4. září 2018, 10:59

Jinými slovy, je to zatím na jednom místě a skutečnost je taková, že pustit krávy, kozy nebo ovce pod instalace znamená udělat kolem ohrady :) Ale prezentace to byly krásné...

Petr
4. září 2018, 11:36

Draze jde všechno na světě, jenom ne přestát do budoucna proti konkurenci z Číny.

Jan Veselý
4. září 2018, 11:17

Já osobně na dvou místech - Trojanovice, Litovel.

Jan Veselý
4. září 2018, 11:21
frank
4. září 2018, 12:10

díky, pěkná fotka tak ono to někde jde :) Osobně jsem viděl spíš instalace, kde se proháněli vlčáci a s ploty na kterých je toto https://goo.gl/maps/6wQ32LQHzTp

Petr
4. září 2018, 11:00

Pokud není oblast dost suchá, tak takové zastínění růst trávy v místě velmi zpomalí.

Skutečně to není na "dvojí užitek", ale buď reklama nebo na prudších svazích, kde jinak hrozí solárům sesuvy jako v Jižní Koreji, opatření na stabilizaci půdy travními kořeny a ovce jako biosekačky, ovšem nedá se na tom ekonomicky vydělávat přez velká stáda s běžným přírustkem ani náhodou.

loudil
4. září 2018, 11:47

Konkrétně ovce jsem už viděl pod panely i v ČR . Patrně měly onu hlavní funkci - "biosekaček". Nicméně třeba jehněčí také není k zahození. Takže zcela ztracený prostor pod panely opravdu být nemusí.

Milan Vaněček
4. září 2018, 11:02

Z obou stran krytý sklem sluneční panel může mít životnost hodně přes 100 let. Ale takové panely se budou komerčně vyrábět až se bude jejich účinnost blížit svým teoretickým hranicím. Zatím je za těch obvyklých 20-25 let pokrok v účinnosti a spolehlivosti panelů tak velký, že se je vyplatí nahradit novými, které dají ze stejné plochy větší výkon.

loudil
4. září 2018, 11:53

Pokud je v místě půda drahá, pak je tu možnost výstavby panelů i "na vodě". Viz video z Číny. Má to jistě své nevýhody ale i výhody. Je třeba pouze řádně zhodnotit ekonomiku provozu.

https://www.youtube.com/watch?v=qKpYH5SYUeo

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se