Šéf E.ONu požaduje cenu emisí CO2 ve výši 25-30 EUR/t, pouze pro začátek

Ředitel společnosti E.ON Johannes Teyssen vyzývá, aby „pro začátek“ byla cena za vypouštění emisí CO2 zvýšena alespoň na 25-30 EUR/t. Taková cena by na rozdíl od té současné výrazně snížila výnosnost uhelných elektráren. Naopak proti zásahům směřujícím proti uhelným elektrárnám se ohradila těžební unie.

Klíčová otázka německé Energiewende, kterou je budoucnost uhelné energetiky, stále hledá své řešení. Stále častěji jsou slyšet výzvy energetických společností, které volají po vyšším zdanění emisí CO2. Naposledy se pro výrazné zvýšení ceny za vypouštěné emise CO2 vyslovil šéf E.ONu v rozhovoru pro der Speigel.

Teyssen se ztotožňuje s názorem francouzského prezidenta Emanuella Macrona, který v říjnu tohoto roku vyzval budoucí účastníky německé vlády, aby s Francií kooperovali na zavedení minimální ceny CO2 na úrovni 25-30 EUR/t.

Dříve byl přitom Teyssen zastáncem výroby elektřiny z uhlí, nicméně svůj postoj přehodnotil a v rozhovoru přiznal, že se zmýlil v pokroku v rozvoji obnovitelných zdrojů a ochotě států do OZE investovat.

Elektrárna Neurath

Elektrárna Neurath

I přes snahy některých států zvýšit cenu CO2 se emisní povolenka na evropském trhu EU ETS stále obchoduje pod 8 EUR/t. Obchodníky nemotivovala ani členskými státy nedávno schválená reforma, v jejímž důsledku by měl být eliminován přebytek povolenek v oběhu. Stále se totiž na trhu objevuje příliš mnoho nejistoty, spojené například s účastí Velké Británie v EU ETS po odchodu z EU.

I přesto, že energetické společnosti zaměřené primárně na obnovitelné zdroje podporují minimální cenu CO2, o významnějším pokroku se stále nedá mluvit. Jedním z důvodů, proč Německo váhá se zavedením minimální ceny CO2 je i zaměstnanost, která je s tímto sektorem svázána.

Zejména se jedná o oblast Saska a Severního Porýní-Vestfálska, kde jsou uhelné elektrárny významnými zaměstnavateli. Právě v Severním-porýní Vestfálsku v minulém týdnu proběhla demonstrace proti ideologické válce proti uhlí. Hlavním argumentem demonstrace byla pochopitelně právě zaměstnanost.

Německo tak stojí před volbou, zda obětuje své cíle v oblasti emisí, zaměstnanecké pozice v uhelném sektoru nebo upustí od odstavení jaderných elektráren v roce 2022.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *