Solární panely

Solární instalace v Německu klesají již čtvrtým rokem v řadě, pomoci mohou přeshraniční aukce

V Německu přibylo v průběhu letošního října 109 MW nového výkonu ve fotovoltaických zdrojích, čímž navýšilo výkon přidaný za prvních 10 měsíců na 0,9 GW. Při současném tempu růstu tak země opět nedosáhne vládou stanoveného cíle v rozmezí 2,4 až 2,6 GW ročně. Německo tak hledá možnosti pro podporu solárních instalací i za svými hranicemi.

Nové instalace solárních elektráren v Německu klesnou v tomto roce s necelým gigawattem ke konci října již počtvrté v řadě. V loňském roce vzrostl výkon německých solárních zdrojů o 1,5 GW, což je nejnižší hodnota od roku 2008.

„Výroba elektrické energie z konvenčních zdrojů stále klesá ve prospěch obnovitelných zdrojů. Nicméně byly spuštěny některé konvenční elektrárny, což znamená, že navzdory jejich vyřazování z provozu byl v tomto sektoru růst,“ komentuje průběh Energiewende Jochen Homann, prezident německého regulátora Bundesnetzagentur.

Německo se nicméně snaží růst výkonu podpořit aukcemi pro velké pozemní instalace. Pět pilotních tendrů od roku 2015 tak přineslo projekty pozemních instalací o celkovém výkonu 800 MW, kdy cena elektřiny z posledního kola aukcí klesla pod 73 EUR/MWh.

Podle regulátora Bundesnetzagentur se velké pozemní instalace podílí na celkovém výkonu fotovoltaických elektráren v Německu 6 GW.

Německo hledá možnosti za svými hranicemi

Německu má pomoci v jeho energetickém přechodu k obnovitelným zdrojům, tzv. Energiewende, i zpřístupnění aukcí zahraničním projektům. V první pilotní aukci tak země nabídla své dotace solárním elektrárnám v Dánsku, jež mohou být na rozdíl od Německa instalovány i na zemědělsky využitelné půdě.

První přeshraniční aukce tak přinesla celkem pět projektů pozemních instalací o celkovém výkonu 50 MW s cenou elektrické energie 53,8 EUR/MWh, což je výrazně nižší hodnota než v případě posledního kola aukcí v samotném Německu.

Německo-dánská aukce tak byla první přeshraniční aukcí v Evropě pro elektřinu z obnovitelných zdrojů. Podle německého regulátora budou takovéto pilotní projekty velmi důležité pro získání praktických zkušeností se zaváděním přeshraničních aukcí v rámci EU.



22 odpovědí na Solární instalace v Německu klesají již čtvrtým rokem v řadě, pomoci mohou přeshraniční aukce

  1. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    To jsou rizika řízení produkce pomocí feed-in-tariffu. Dáte ho moc vysoký a instalace zaplaví trh, dáte ho moc nízký a nebude zájem budovat. Trh se střešními instalacemi prostě čeká na lepší cenové podmínky, hlavně, když je cena FV panelů v EU uměle držena vysoko pomocí cla. A zapojuje stále více prostředky pro maximalizaci samospotřeby, každá 1 kWh do sítě má hodnotu ~12 centů, každá koupená ze sítě stojí ~28 centů.

  2. Milan Vaněček napsal:

    O ceně 54 EUR/MWh za elektřinu z fotovoltaiky se může novým jaderným elektrárnám jen zdát, jejich realita je dvojnásobná cena (Hinkley point) a až za 10 let, a to už bude fotovoltaika zase ještě na poloviční ceně (takže čtyřnásobný rozdíl v ceně). A to Dánové (co to budou instalovat) jsou na sever od nás. Zato my jsme si FV instalovali v roce 2010 za desetinásobně vyšší výkupní cenu. To jsme kabrňáci (nebo blbci co je ovládají všehoschopní….)?
    Jinak dovozová cla na panely v EU už musí brzy padnout, příští rok bude výborný pro střešní instalace…

    • Josef napsal:

      To Vaše povídání o levných OZE a drahém jádru nemá vypovídající hodnotu .
      Celková cena jádra je u nás asi 1,8 kč / kWh – včetně všeho. FV panelů 4,5 Kč – jedná se o skutečně ceny vypočítané ve státní energetické koncepci. Cena vlastní investice do FV el. je přibližně stejná jako cena regulace sítě . Při současném stavu techniky je FV el. dražší než jaderná i kdyby se postavila zadarmo. Přečtěte si někdy něco o energetice

      Státní energetická koncepce ČR tyto náklady uvádí na straně 30 :
      http://www.mpo.cz/assets/dokumenty/52826/60155/632395/priloha004.pdf

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Tak nevím komu mám věřit. Mohu věřit projekcím ASEK ČR. Tam jsou údaje o ceně FV elektřiny, které vycházejí z 6 let starých dat, předpokládají v rozporu s realitou vyšší náklady na provoz a údržbu FVE než JE a připočítávají k nim i jakousi záhadnou položku zvanou náklady na akumulaci, kterou nikdy nikdo v reálu nepozoroval a v textu nikdo nevysvětlil, jak se tam vzala a co znamená.
        Nebo můžu věřit zveřejněným smluvním údajům BundesNetzAgentur z reálné zakázky. Pro mě je volba jednoznačná.

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Josef, ta data uvedená v v grafu č.2, jak jste na to dal dokaz jsou data neplatná. Některé údaje možná platili dříve (ano třeba před 7 lety ČR nabízela desetinásobnou cenu za fotovoltaické instalace než je dnešní cena na základě mezinárodních aukcí, pro klimatické podmínky Německa, Dánska či ČR).

        Vedle neplatných vstupních dat tam jsou i některé koncepční vady (náklady na akumulaci musí záležet na stupni penetrace té či oné technologie v energetickém mixu). Teď jsme pořádali Workshop v rámci „Strategie Akademie Věd pro 21. Století“: Distributed energy resources and storage, kolega Wagner byl též mezi posluchači. Německé zkušenosti ukazují (Dr. Pellinger) že ani při dosti velké Německé penetraci větrné a sluneční energie do energetického mixu nebude extra storage potřeba v Německu do roku 2030. Zástupce firmy Siemens presentoval průmyslové řešení firmy které umožní plný náběh ve vteřinách pro odzkoušený systém: baterie následovaná paroplynovou turbinou až nakonec se rozběhne do plného provozu turbina parní. Čili pružný zdroj s okamžitou odezvou-to jsou současná průmyslová řešení.

        SEK obsahuje data stará, neplatná a předpoklady které byly již vyvráceny praxí. Proto by mělo být věcí cti těch, co ji připravili a aktualizovali aby ji AKTUALIZOVALI ZNOVU. Jinak nás její realizace bude stát obrovské zbytečné výdaje, peníze pak budou chybět na zdravotnictví, školství a výplaty důchodů.

        Další pozitivní informace z Workshopu je ta, že VW i naše Škoda auto bere výrobu, servis a provoz elektromobilů velmi seriozně, do 10 let už bude rozšířena v běžném provozu (s konkurence schopnou cenou aut).

        • NN napsal:

          Ano, akumulaci (moc) nepotřebujete, pokud proti OZE (zejména vítr + FV) udržujete pružné zálohy. Jenže kuře zadarmo nehrabe…
          Nacenění je problém tam, kde se ceny hýbou – to bezpochyby.
          Na konkurenceschopnou cenu elektromobilu se dost těším.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Pružné zálohy potřebujete v jakémkoliv mixu. Poptávka kolísá, elektrárny se kazí a jdou do odstávek, dráty se trhají. V ČR už dnes existuje min. 10 GW pružné výroby.
            Vždy je jen otázka kolik jakých pružných záloh budete potřebovat. Kolik bude třeba zdrojů s okamžitým náběhem, kolik do minuty, kolik do 15 minut, kolik do hodiny, kolik do 4 hodin, kolik do druhého dne. Jsem stále více přesvědčen, že pružné reakce v časovém intervalu (0s-1h) velice rychle pokryjí systémy založené na akumulátorech (asi Li-Ion), už dnes někde na cenové paritě s „rotující hmotou“ a cena dále rychle klesá. To maximum času se bude dále prodlužovat, možná až na dny. Zůstanou pak jen velice levné studené zálohy a sezónní zdroje (na 2-3 měsíce v zimě).

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          Máte někde pověšené videa z prezentací? Rád bych se podíval.

          • Milan Vaněček napsal:

            To organizoval Dr. Plešek z ústavu termomechaniky. Jestli se časem nějaké presentace v Powerpointu objeví, dám vědět. Video nebývá.

        • Josef napsal:

          k tomu bych chtěl říct jen to, že ASEK je z 19.5.2015. Z toho období jsou i ceny. Je to tedy 18 měsíců zpět. Jsou to reálné ceny. Dnes se u nás FV panely nestaví , právě proto že se to nevyplatí. Není to levné a výhodné , ale drahé a nevýhodné.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Samozřejmě, že se staví, ale výhradně pro samospotřebu a mimo povědomí státních institucí. Ještě pořád totiž platí „dočasná“ solární daň 0.7 Kč/kWh, i na zdroje, které byly postaveny po roce 2013 a nikdy nedostaly ani korunu ze státního. Zatím to vypadá, že jednotka dočasnosti bude zase jeden „nafurt“.
            Jo a mimochodem, zrovna dnes jsem četl o vývoji cen FV instalací v USA. U velkých instalací byl pokles ceny výstavby o 12-17% jen za poslední půl rok. I kdyby se v ASEK použila aktuální data (jako že pochybuju), tak už dnes jsou zoufala zastaralá. A to je plán na 25 let dopředu.

  3. Milan Vaněček napsal:

    Proto musím k ASEKu opakovat: SEK obsahuje data stará, neplatná a předpoklady které byly již vyvráceny praxí. Proto by mělo být věcí cti těch, co ji připravili a aktualizovali aby ji AKTUALIZOVALI ZNOVU. Jinak nás její realizace bude stát obrovské zbytečné výdaje, peníze pak budou chybět na zdravotnictví, školství a výplaty důchodů.

    • Martin Hájek napsal:

      No pokud by měl někdo SEK aktualizovat, pak by musel především snížit nereálný rozvoj fotovoltaiky, se kterým se tam počítá. Reálně nejsou prakticky žádné instalace, takže je potřeba příliš optimistický scénář přehodnotit.

      • Milan Vaněček napsal:

        Pane Hájek, Vy fotovoltaice opravdu nerozumíte, nevíte jak to funguje. Zkuste se někde o tom poučit.

        • Josef napsal:

          Hlavní nereálný rozvoj je u biomasy , oni čekají , že se budou za dotace hnojit pole , aby na nich vyrostlo něco ke spálení a říkají tomu výroba energie, přitom je to podobná utopie jako biopaliva. Chápu , co vládu vedlo k napsání takového výhledu , ale jsem z toho celkově zklamaný. ASEK bych označil takto – děláme jen to co musíme. S tímto přístupem ,ale nemůžeme být dobří…

          • C napsal:

            Asi tak, jediná možnost je že se tam do biomasy počítá i odpad, se kterým se má také něco v budoucnu dělat, ale tam je více možností a zase se klasicky po našem hledá jak to neřešit, ale pokračovat co nejdéle v zavedené praxi.

            SEK vážně potřebuje předělat, ale tentokrát i s počítačovými modely systému, nejlépe nad reálnými daty a implementovanými v on-line podobě, aby s s tím každý mohl pohrát.

            To co by bylo záhodno udělat je nová SEK, provést rozsáhlý geologický průzkum s odborníky na HDR technologii GTE, zrušit daně a obstrukce pro OZE a pak se pokusit udělat návrh znova s přihlédnutím na ceny a simulace co může a co nemůže fungovat.

            A pokud bude někdo trvat na jaderné technologii a od ní prý plynoucí energetické nezávislosti, pak je jediná možnost, provést reset výzkumu se zřetelem na použití neobohaceného přírodního uranu.

        • Martin Hájek napsal:

          Tak to zkuste vysvětlit tak, abych to pochopil i já nevědoucí, jak tady vybudujeme např. 1000 MW fotovoltaiky do roku 2030, když se aktuálně staví možná jednotky MW ročně, takže splnění cíle při tomto tempu bude trvat 300 až 1000 let, respektive ten cíl nebude splněn nikdy protože 300 ani 1000 let samozřejmě ty panely nevydrží :-).

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Nedělejte blbého, vím že nejste. Takhle to nefunguje. Fotovoltaika se v ČR začne stavět, až to bude ekonomicky výhodnější. Musí tedy nastat vhodná kombinace poklesu cen instalací,poklesu cen doplňujících komponent (wattroutery, baterie,…), konec cla na čínské panely, posílení koruny, zrušení „dočasné“ daně na FV elektřinu, nárůst ceny elektřiny (uhlíková daň, funkční ETS, nárůst cen komodit, velké odstávky tepelných elektráren, …), rozumná podpora (minimum papírů a povolení, ERÚ přestane prudit, daňové odpisy, …) . Jak to začne dávat jednoduchý ekonomický smysl, bude se instalovat. Kdy? Těžko říct, příliš mnoho neznámých. Jisté je to, že v českých podmínkách ověřitelně (rok 2010) není problém po jednoleté přípravě stavět 1500 MW/rok. Takže ještě v roce 2028 zdaleka nebude pozdě. 🙂

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Hájek, vybudovat v ČR 1GW fotovoltaiky do roku není technicky žádný problém. Problém není ani vybudovat do roku 2030 10-15 GW fotovoltaiky na střechách budov v ČR. Prostě to uděláte jako to dělají na západ od nás, v Německu nebo v USA. I naše firmy dovedly postavit 1,5 GW za rok.

            Ale Vaše uhelná či teplárenská loby spolu s loby jadernou stále žijí v RVHP v osmdesátých letech minulého století. Pro Vás neplatí Energy transition, Vy máte RVHP-continuation.
            Ale co je jisté, v ČR se žádná JE nestaví. A žádnou jadernou elektrárnu do roku 2030 v ČR nedokáže nikdo postavit. Ani žádná uhelná elektrárna se nestaví….. Pochopil jste jaká je Vaše logika? Uhlí a jádru rozumíte, fotovoltaice tedy ne.

            V současné době má ČR (na rozdíl od Francie) obrovský nadbytek kapacit výroby elektřiny. Takže nejlepší řešení je čekat pár let. Jenom u fotovoltaiky a větrných elektráren víte, že to bude stále levnější a že jde o čistou energii. JE budou stále dražší. A nevíte, kdy Vám zakážou či zdraží či zpoplatní veškeré náklady Vašeho uhlí.
            Jediná jistota je high tech fotovoltaika. Taky už se nevrátíte od high tech počítačů a mobilů ke sčotům a telefonům na kličku (jaké jsem měl v roce 1967 na vojně u spojařů).

          • C napsal:

            Technologicky není problém stavět třeba 1000MWp ročně, problém je, myslím jsem Vám to psal, v legislativě a setrvačnosti lidí. Nehledě na to že, jak se tu v diskuzi zmiňuje, podmínky pro FVE a jiné OZE nejsou v naší zemi zrovna ideální.

            Pokud máme zbytečné papírování a povinnosti, ale to není jen v energetice, kolem skoro všeho, pak se nedivme že se nikdo do zdrojů nehrne. Máme třeba gumově psaný paragraf o podmínkách připojení, není z něj patrné jestli je to galvanické, nebo absolutní oddělení od sítě. Hlavní problém je v našem právním řádu, který je chaotický a zbytečně komplikovaný.

            Do toho si přidejte všemožné podivné dotace a padotace. Spalování biomasy má smysl jen pokud se děje do několika málo kilometrů od místa kde vznikla, to znamená že jsou třeba malé teplárny (sezonní provoz) a elektrárny, ne u nás se sváží z poloviny republiky do několika velkých uhelných kde se spoluspaluje s uhlím. To je podle mne poněkud podvodná praktika, smysl dává jen protože se to dotuje. Dotace by měla smysl do dedikovaného zařízení, ne někam kde máte 90% uhlí a 10% biomasy. Vzpomínáte jak asi před 5 lety když se měnil výpočet majitelé těchto velkoelektráren a tepláren prskali když na úřadě došli že účinnost platí i pro energii z biomasy a nejen uhlí?

            Dále uhelná energetika je u nás dotována minimálně 51 miliardami korun, tyto dotace jdou zejména z rozpočtu ministerstva zdravotnictví, a přestože se provozy ekologizují, zásadní pokles nečekejme.
            elektrina. cz/uhelne-elektrarny-v-cr-zpusobi-skody-51-miliard
            archiv.ihned. cz/c1-17488770-elektrarny-skody-na-zdravi-za-miliardy
            nergetika.tzb-info. cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy

            Pokud by pro uhelky byla speciální daň na zdraví o hodnotě jen 1Kč, pak by proud skokově zdražil o 37€/MWh. A uhelná energetika je hned zhruba stejně drahá jako jaderná dle požadovaných nákladů bez započítání skrytých dotací. Dále tam nemáme dotace v podobě emisenek zdarma, což je pro nízkou cenu sice jen asi 120-150Kč/MWh.

            To už znamená přehoupnutí se přes magických 5Kč v některých tarifech by pak cena (prosté přičtení, neuvažována změna výpočtu DPH) atakovala skoro 6Kč/kWh, což už nám pohodlně dává grid-parity pro FVE po 5 letech provozu, to už je docela krátká doba.

            Pokud bychom z energetiky vyházeli opravdu všechny dotace, tak se nám překvapivě začínají vyplácet OZE. A ano bude to postupný přechod, ale pokus se stlačí fosilní paliva a JE prvně do poloviny a následně do třetiny a čtvrtiny roku, bude to znamenat pro všechny dost značné zlepšení.

            Teď jen záleží jak dlouho na sobě lidi nechají takto stále štípat dřevo, a je to i v jiných oborech, nejen tady.

          • Martin Hájek napsal:

            Pane Veselý – ano musí nastat vhodná kombinace. A když nenastane, tak co? Jinak zdanění elektřiny z FVE se samozřejmě týká jen těch předotovaných, to jistě víte, tak s tím tady nemávejte.

            Pana Vanečka a jeho tezi „prostě to zařídíme“ snad ani nemá smysl komentovat. Mimochodem 1,5 GW dnes na svých střechách za rok neumí postavit ani Němci a to jich mají mnohonásobně více než ČR. Jistěže šlo postavit 2 GW rychle, protože se stavělo na polích a byly to velké projekty, stavba desetitisíců malých projektů je ve skutečnosti daleko náročnější a bude z definice podstatně pomalejší. Jen hlupák to nebere v úvahu.

            Milé C, nemůžete věřit všemu ,co někdo napíše. Předně ta studie zahrnovala i náklady klimatické změny. Za ty ovšem výrobci elektřiny dávno platí, kupují si povolenky, takže tyto částky je potřeba odečíst a tuto položku vynulovat.
            Náklady na lidské zdraví jsou zjevně nadhodnocené. Pokud se podíváme, jak malý podíl celkových emisní už dnes uhelné elektrárny mají a během několika let tento podíl dále dramaticky klesne. Kdybychom započítali emise z lokálních topnišť, dopravy a průmyslu, pak bychom nepochybně došli k číslu externích nákladů, které by bylo několikanásobkem celkových nákladů v ČR na zdravotní péči, což je evidentní nesmysl. Navíc lidé na něco umřít musí a musí se také rodit, takže část zdravotní péče by byla poskytována i v krystalicky čistém životním prostředí. Zkuste se nad tím zamyslet.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Hájek, Němci mají 40GW fotovoltaiky, z toho cca 14GW v malých (střešních) systémech pod 10kWp. Budovali to 15 let. Čili za rok tak 1GWp na střechách (někdy jen polovinu, některý rok dvakrát tolik). Začínali z nuly, ale vše je o administrativní náročnosti resp. podpoře a o vzniku dostatečného počtu firem, zabývajícími se instalacemi. My už můžeme (ale nemusíme) využít všech jejich zkušeností.
            My máme 23 let (do roku 2040) na cca 7 GWp na střechách domů (počítám, že lze jich použít 2/3 z celkového počtu). Ostatní musí být větší systémy na továrních skladech, halách, brown fields, …
            To znamená střešní instalace cca 300 MW ročně, to je tak 50 tisíc střech, čili potřebujete cca tisíc malých firem (nebo úměrně méně velkých) co to budou dělat. Zaměstnáte tak do desetitisíc lidí, z nichž max 1/5 kvalifikovaných.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *