Větrná turbína Vestas V112-3.0 MW, Macarthur, Austrálie. Zdroj: Vestas

Srpnová aukce pro onshore větrné elektrárny v Německu přinesla další růst cen

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) zveřejnil výsledky letošní třetí aukce pro výstavbu onshore větrných elektráren, která proběhla na začátku tohoto měsíce. Po květnové aukci, ve které vůbec poprvé celkový výkon přihlášených projektů ani nedosáhl maxima soutěženého objemu, se situace sice mírně zlepšila, průměrná vysoutěžená cena však opět vzrostla.

Na začátku srpna v Německu proběhlo další, letos již třetí kolo aukcí pro výstavbu onshore větrných elektráren. I v tomto kole německý regulátor nabídl celkem 670 MW výkonu. Po minulém kole, kdy limit nebyl vůbec poprvé ani vyčerpán, developeři do aukce přihlásili 91 projektů o celkovém výkonu 709 MW. Srpnového kola se podle dat regulátora mohly účastnit projekty o celkovém výkonu až 1 288 MW. Z přihlášených nabídek regulátor musel nicméně vyřadit 5 projektů o výkonu 42 MW, díky čemuž v aukci uspěly všechny přípustné nabídky.

„V tomto kole objem přihlášených projektů lehce převýšil nabízený objem, každá přípustná nabídka přesto obdržela podporu,“ uvedl Jochen Homann, prezident německého síťového regulátora.

Ve třetím kole aukcí tak nakonec uspěly všechny přihlášené projekty, které splnily podmínky aukce. Vysoutěžené ceny se pohybovaly od 40 do 63 EUR/MWh, výsledný vážený průměr vysoutěžených cen dosáhl 61,6 EUR/MWh. Oproti minulému, druhému letošnímu kolu, se tak jedná o růst o více než 4 EUR/MWh. Ve srovnání s prvním letošním kolem, kdy byla vysoutěžena průměrná cena 47,3 EUR/MWh, jde o 30% nárůst. Na výši cen se podle regulátora odráží zejména nižší míra konkurence, avšak růst vysoutěžených cen z posledních dvou kol by mohl přilákat do aukcí další zájemce.

Aukci tradičně dominovaly projekty na severu země

Největší část vysoutěženého počtu projektů i objemu výkonu tradičně připadla na spolkové země nacházející se v severní části Německa, kde pro výrobu elektrické energie z větrných elektráren běžně panují lepší podmínky než na jihu. Nejvíce úspěšných nabídek (23 projektů o výkonu 136 MW) připadlo na Braniborsko, následované spolkovými zeměmi Severní Porýní-Vestfálsko (12 projektů o výkonu 100 MW) a Šlesvicko-Holštýnsko (16 projektů o výkonu 95 MW).

Německý regulátor nicméně ocenil i téměř čtvrtinový podíl elektráren, které budou vybudovány v jižní části Německa, konkrétně jižně od řeky Mohan, a to zejména ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko (6 projektů o výkonu 72 MW) a Bavorsko (3 projekty o výkonu 31 MW).



10 odpovědí na Srpnová aukce pro onshore větrné elektrárny v Německu přinesla další růst cen

  1. Martin Hájek napsal:

    Takže pohádka o nikdy nekončícím poklesu cen větrníků definitivně skončila. A 30 MW větrníků v Bavorsku (4,5 % celkového objemu aukce) je skutečně velký úspěch :-). Bylo by zajímavé spočítat, za kolik staletí tímto tempem nahradí vítr v Bavorsku jeden blok jaderné elektrárny.

    • Rastislav napsal:

      Nie som prívrženec žiadneho z názorových prúdov, ktoré sa na tomto fóre vyprofilovali. Domnievam sa však, že pre korektné vyjadrenie sa o poklese, či ne- poklese výslednej ceny za kWh je nutné počítať nie len vysúťaženú cenu, ale aj štátom garantovanú výšku podpory. Až pri súčte týchto dvoch cien môžeme hovoriť o trende poklesu, stagnácii či raste skutočnej ceny za kWh. To z článku ale na prvý pohľad ale zrejmé nie je.

      • Martin Hájek napsal:

        Ona ovšem výsledná cena elektřiny je právě to, o co se soutěží, a ta vzrostla. Dotace větrníků samozřejmě klesne, protože růst ceny elektřiny bude rychlejší. Za tím je ovšem jiná bruselská regulace, která žene nahoru cenu povolenky. Jenomže německému spotřebiteli elektřiny je nakonec jedno, jestli větrníky dotuje v ceně elektřiny přímo přes „EEG umlage“ anebo nepřímo přes cenu povolenky, protože nakonec co stejně zacvaká jako celek.

        • Ondra napsal:

          No to taky není uplně jistý – záleží jak v Německu poroste výkon větrnejch elektráren a jak na tom bude akumulace a soustava. Koukal sem na to a onshore větrný elektrárny by na dením trhu v letošním prvním pololetí prodávaly průměrně za 29,1 eur, offshore za 32,5 euro. Loni to v prvním pololetí bylo pro onshory 30,2 euro a pro offshory 32,3 euro. Za celej rok 2017 to bylo 27,5 euro (onshore) a 30,2 (offshore) euro. Teď šel spotovej trh dost nahoru ale taky kvůli tomu že pořádně nefouká. Bude zajmavý kam se spotový ceny pohnou až se na podzim a v zimě zas trochu rozfouká.

          • Martin Hájek napsal:

            Co píšete, je samozřejmě pravda, ale nárůst ceny povolenky je tak dramatický, že jednoznačně překryje další efekty, minimálně v krátkodobém horizontu. Ale spotřebitelé elektřiny samozřejmě neušetří, právě naopak budou platit jako mourovatí.

  2. Petr napsal:

    No supééér. Tak to teda dovětrníkovali.
    Globálně bude ve stavbě pokračovat už jen pár výjimečných oblastí, kde mají málo slunce, hodně průmyslu a přehrad plus ustrašené antijaderné obyvatelstvo.
    Takže veškeré ty megaprachy v EU byli vyhozené zbytečně, a žádné větší budoucí zisky z ciziny to nikdy nepřinese.
    A podpora solárům na Západě šla zase takovou formou, že se většina klíčových továren postavila v Číně.

    Ti koloniální blbci co to vymýšleli už se můžou bránit jen tím, že to bylo schválně k co nejrychlejšímu úpadku, aby konečně skončila demokracie a ženské s dělníky byli navždy umlčeni minimálně ve vyšší a zahraniční politice.

    Kdyby se EU zaměřila na vnitřní efektivnost a soběstačnost jako Česko, tak by stačilo dovyvinout roboty pro oblast oceánské těžby, a nemuseli by likvidovat morálku a porodnost svých původních obyvatel až k tak genocidnímu úpadku bílých kvůli umělé potřebě banksterů vykrádat čím dál šílenějšími způsoby nějaké kolonie.

    • Milan Vaněček napsal:

      Pan Hájek a pan Petr asi neznají co je to tržní hospodářství, co jsou to aukce. Základní pravidlo selského rozumu nám řekne, že když nabídka překračuje poptávku tak jde cena dolů a když poptávka překračuje nabídku tak jde cena nahoru.
      Vraťte se do základní školy (ale né do té socialistické).
      Anebo se naučte číst text, bylo to v něm uvedeno.
      Tož tak.

      • Ondra napsal:

        Pane Vaněčku já tam teda čtu že v týhle aukci bylo asi tak stejně přihlášenejch projektů jako byl poptávanej výkon (lepší poměr jak v minulý aukci která se ani nenaplnila) a cena šla stejně nahoru. Ono to asi nebude tak jedonduchý jak si to představujete …

      • Honza napsal:

        Pročítám to dost se zpožděním, ale třeba to bude číst ještě někdo další, tak zareaguji.

        Pane Vaněčku, co píšete o tržním hospodářství je samozřejmě pravda, nicméně to není zrovna nejlepší nástroj na analýzu aukcí. Vzhledem k výsledkům poslední aukce není nárůst ceny žádným překvapením (ostatně ho pod článkem o minulé aukci správně predikoval pan Hájek). Ve chvíli, kdy se nepřihlásilo dost zájemců, je pro zájemce dominantní strategií nikoliv snižovat cenu, ale naopak ji zvýšit, když stejně není kapacita aukce naplněna a tak jako tak budou podpořeni úplně všichni. Neplatí to stoprocentně, protože 1) před aukcí není úplně jisté, že nebude kapacita naplněna a 2) ne každý zájemce se vyzná v teorii her. Přesto byl takový výsledek aukce téměř nevyhnutelný.

    • Martin Hájek napsal:

      Obávám se, že ještě úplně nedovětrníkovali, ale je zřejmé, že do tendru na dodatečné 4 GW se Německá vláda nepožene, protože si dovede spočítat, jaká by byla v aukci cena, aby se možná postavila polovina toho výkonu. Došlo k docela zajímavé situaci, kdy si investoři (nikoliv překvapivě) chtějí nechat za svou námahu s developmentem projektů pořádně zaplatit a vláda, která slíbila stále levnější OZE, má samozřejmě problém na to přistoupit. A mezitím evropští výrobci buď pochcípají nebo přesunou výrobu z EU. Tím ovšem motivace vlády k další podpoře větrníků určitě nestoupne.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *