SuedLink: Dokončení páteřní linky vedení Německa odloženo na 2025

S plánem německých provozovatelů přenosových soustav umístit páteřní vedení německé elektrizační soustavy SuedLink kompletně pod zem přichází zpoždění jeho výstavby. Dle vyjádření obou zúčastněných provozovatelů je podle nového „ambiciozního harmonogramu“ dokončení plánováno na rok 2025.

Nová německá legislativa po odporu veřejnosti k výstavbě nových nadzemních linek podporuje umístění vedení pod zem. Část páteřní linky tak bude postavena ve formě vysoko napěťového stejnosměrného (HVDC) podzemního kabelového vedení.

SuedLink, 800 km dlouhé vedení, má spojit sever Německa s vysokou koncentrací obnovitelných zdrojů, především větrných elektráren, s jižními energeticky náročnými průmyslovými spolkovými zeměmi, Bádenskem-Württemberskem a Bavorskem.

Oba němečtí provozovatelé přenosových soustav, kterých se rozvoj této linky týká, Tennet a Transnet BW, se před třemi lety dohodli na dokončení projektu do roku 2022. Odpor německé veřejnosti k výstavbě nadzemního vedení ovšem znamenal odložení výstavby.

Německá vláda kvůli tomu minulý rok představila změnu legislativy, která umožní umístit vedení pod zem. To s sebou nese podstatné zvýšení nákladů. Ačkoliv samotní provozovatelé náklady výstavby neuvedli, mnichovský deník Süddeutsche Zeitung uvedl až trojnásobný nárůst původně odhadovaných nákladů. To znamená 12 miliard € (324 miliard Kč) namísto původně odhadovaných 4 miliard € (108 miliard Kč).

Bavorsko a Bádensko-Württembersko do 2022 uzavřou 8 GW jaderných elektráren

V úterním prohlášení Tennet a Transnet BW uvedli očekávané datum dokončení vedení SuedLink v roce 2025. Podle Lexe Hartmanna, ředitele společnosti Tennet, se jedná o „ambiciózní harmonogram“. Pokud půjde vše podle plánu, bude vedení dokončeno tři roky po uzavření posledních jaderných bloků v Německu. Jen v Bavorsku a Bádensku-Würtembersku má být uzavřeno 8 GW instalovaného výkonu v jaderných zdrojích.

Bavorsko, které bylo téměř z 50 % závislé na jaderné energii, pocítí uzavírání jaderných bloků nejvíce. Uzavírání reaktorů do roku 2022 přinese zemi snížení instalovaného výkonu ve výši 4 GW, navíc schopného dodávat výkon téměř nepřetržitě. Tato spolková země na úbytek výkonu reagovala výstavbou solárních a plynových elektráren, což je řešení pouze v krátkodobém horizontu.

Navíc s problémy přenosu výkonu na jih se Německo potýká již dnes. Nedostatečná kapacita přenosových vedení vyvolala debaty žádající rozdělení německo-rakouské obchodní zóny, která nepodléhá koordinovanému systému výpočtu přeshraničních kapacit regionu střední a východní Evropy (CEE). Důsledkem toho dochází k přetokům výkonu přes soustavy Polska a České republiky. Obě země se proto rozhodly k instalaci ochranných PST (Phase Shifting Transformers) transformátorů, které omezí přetěžování jednotlivých prvků přenosových sítí.

V samostatném středečním prohlášení ministr energetiky Sigmar Gabriel řekl, že expanze přenosové soustavy „pomalu, ale jistě začíná nabírat na rychlosti“, s tím, že momentálně je polovina všech prioritních projektů schválena v rámci nové právní úpravy.

Podle zprávy ministerstva je 85 % všech projektů na dobré cestě k tomu být dokončeno do roku 2020. Zbytek potom do roku 2025 a pouze nově plánované propojovací vedení s Polskem je odloženo s plánovaným dokončením do roku 2030.