Uhelná elektrárna Neurath

V Německu meziročně vzrostly emise CO2

V Německu došlo k meziročnímu růstu emisí skleníkových plynů o 6 miliónů tun ekvivalentu CO2. Hlavními příčinami tohoto nárůstů byly nízká cena ropy a počasí. Uhelné elektrárny naproti tomu svou produkci oxidu uhličitého lehce snížily.

Poté, co v roce 2014 poklesla v Německu produkce skleníkových plynů, se předpokládalo, že tento trend bude i nadále pokračovat. Podle údajů Spolkového úřadu pro životní prostředí však v roce 2015 došlo k nárůstu emisí skleníkových plynů o 6 miliónů tun na hodnotu 908 miliónů tun, vyjádřeno v ekvivalentu CO2. Otázkou tedy je, zda bude Německo schopno plnit své ambiciózní cíle, které si stanovilo na Pařížské konferenci.

Hlavním důvodem nárůstu bylo chladné počasí v loňském roce, jehož následkem vzrostla i spotřeba zemního plynu v zemi:

„Čísla poukazují na to, že počasí má stále velký vliv na naši klimatickou rovnováhu. Vyplývá z toho, že právě v oblasti regulace tepla leží velký potenciál, zvláště pak v energetické účinnosti budov,cituje deník Die Welt německou ministryni pro životní prostředí Barbaru Hendricksovou.

Dalším odvětvím, které se podílelo na zvýšení produkce skleníkových plynů, byla doprava, potažmo nízká cena pohonných hmot. Ministerstvo pro životní prostředí považuje loňská data za jasný signál, že německých klimatických cílů je možné dosáhnout pouze, změní-li se stávající systém mobility. Řešením by dle ministerstva měla být především elektromobilita.

Uhelné elektrárny za zvýšení nemohou

Ačkoliv v roce 2015 pokračovalo odstavování německých jaderných elektráren (Grafenrheinfeld – 1 345 MW), nezvýšilo se využití uhelných elektráren a emise CO2 vyprodukované odvětvím energetiky tak dokonce mírně klesly. To bylo způsobeno stále rostoucím podílem obnovitelných zdrojů na vyrobené elektřině.

zdroj úvodní fotografie: Compact

Zajímáte se o energetiku?

Nenechte si uniknout to nejzajímavější!

4 odpovědí na V Německu meziročně vzrostly emise CO2

  1. Vladimír Wagner napsal:

    Vzhledem k tomu, že v posledních letech jsou teplejší zimy, tak pokles oxidu uhličitého v předchozích letech byl dán právě teplejšími zimami. Je pravda, že pro minulý rok byla z hlediska teplot situace trochu horší, ale pořád máme spíše teplé zimy. Návrat ke klasickým zimám by měl daleko vyšší dopad. Na situaci má zvýšený podíl i odstavování jaderek. I přes extrémní úsilí v oblasti obnovitelných zdrojů je situace se snižováním emisí v Německu špatná. Pokud by se jaderné bloky neodstavovaly, tak by emise byly mnohem nižší. A to je hlavní část odstavování před námi. Uvidíme, jak v tomto kontextu do roku 2022 bude situace s emisemi v Německu vypadat. Přechod na elektromobilitu v případě, že se elektřina bude vyrábět v uhelných nebo plynových elektrárnách asi moc ke snížení emisí nepřispěje. Prostě bude vývoj v Německu v následujících letech zajímavý a poučný.

    • Martin Hájek napsal:

      Nevím, z čeho pramení Váš názor, že kdyby se JE v Německu neodstavovaly, tak by byly emise v Německu nižší. Myslím, že pro tuto hypotézu nejsou žádné reálné důkazy. Samozřejmě, pokud by se neodstavovaly JE v Německu, tak by byl vyšší export elektřiny z Německa a tudíž by se snížily emise v jiných zemích, ale v samotném Německu asi nijak významně. Totéž platí pro budoucí odstavování JE. Německo po odstavení JE určitě přestane vyvážet roční ekvivalent spotřeby elektřiny v ČR, ale emise z tamních elektráren nijak významně nestoupnou – ale také samozřejmě neklesnou. Stoupnou ale emise v jiných zemích, kam se dnes elektřina z Německa vyváží.

      • Lukáš Brandejs napsal:

        No, když Němci spustili obří uhelku Moorburg, tak se představitelé Hamburku celkem nijak netajili tím, že nyní sice pojede v pološpičkovém režimu, aby vyrovnávala výkyvy v OZE, ale důležitá bude hlavně za 5 let, až se zavře JE Brockdorf, protože bude jediným stabilním zdrojem této velikosti v severním Německu.. To je dohledatelné. Hamburk a okolí = průmysl. A ten potřebuje stabilní velkokapacitná zdroje – to se záložními bateriemi, kdyby nefoukalo/nesvítilo utáhnout nedá. A oni to ví.
        Ale obecně – je smutné, když po x letech Energiewinde, kdy se mohutně budují čisté a ekologické zdroje, stačí jedna silnější zima a emise jdou zase nahoru. Může to být i tím, že tepelná elektrárna produkuje i odpadní teplo použitelné pro vytápění. Větrníky a soláry nikoli – takže pokud nechci topit elektřinou , tak musím pálit uhlí/dřevo, plyn, abych nemrzl. Takže reálná úspora fosilních paliv je zase o něco menší. Obecně je (spíše není) otázkou, zda při plném naplnění vizí Energiewinde, nebude spotřeba elektřiny dále stoupat. Úspory a technologie jsou fajn, ale pokud krom toho začnu elektřinou víc topit, užívat tep. čerpadla, elektrobusy, plug-in hybridy, elektromobily, elektroskútry atd. tak to, co uspořím, na druhé straně spotřebuji v tomhle, ne-li více. A pak zase budu potřebovat stabilní zdroje a kruh se uzavírá…

        • Martin Hájek napsal:

          Jen faktická poznámka, rok 2015 byl sice v topné sezóně mírně chladnější než extrémně teplý rok 2014, ale stále byl výrazně teplotně nadprůměrný. Jinými slovy žádný významný důvod pro růst emisí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *