Domů
Německo
Výstavba větrných elektráren v Německu zpomaluje, v květnu jich přibylo nejméně od roku 2014

Výstavba větrných elektráren v Německu zpomaluje, v květnu jich přibylo nejméně od roku 2014

Výstavba větrných elektráren na pevnině v Německu letos oproti předcházejícím rokům zpomaluje. V průběhu letošního května byly v Německu zprovozněny onshore větrné elektrárny o celkovém výkonu 74 MW, což nejméně za poslední téměř čtyři roky. V příštím roce má přitom přijít další zásadní propad.

Za prvních pět měsíců letošního roku byly v Německu podle dat publikovaných tamním síťovým regulátorem Bundesnetzagentur (BNetzA) zprovozněny větrné elektrárny na pevnině (onshore) o celkovém výkonu 1486 MW. Výkon nových větrných elektráren zprovozněných v květnu přitom dosáhl pouhých 74,1 MW, nejnižší hodnoty od srpna 2014. Od začátku roku tak každý měsíc vzrostl výkon německých větrných elektráren v průměru o 297,2 MW, což je oproti loňským 408,8 MW výrazné zpomalení.

Růst výkonu v onshore větrných elektrárnách zažil v Německu boom zejména v posledních dvou letech, kdy investoři dokončovali své dříve schválené projekty s garantovanými výkupními cenami, jelikož nově se develepeři větrných elektráren musí v Německu ucházet o podporu v aukcích. Pro srovnání, v roce 2015 byly v prvních pěti měsících dokončeny onshore větrné elektrárny o výkonu 1205 MW, v následujícím roce to bylo 1604 MW a v loňském roce již 2043 MW.

Větrné elektrárny
Větrné elektrárny. Ilustrační fotografie.

Na snaze zprovoznit své elektrárny co nejdříve má podíl i postupné snižování výkupních cen pro nově zprovozňované elektrárny. Německý síťový regulátor letos v březnu oznámil snížení podpory pro onshore větrné elektrárny, které budou uvedeny do provozu po letošním 1. červenci. Podporu pro nové větrné elektrárny, které se nemusí účastnit aukcí, německý regulátor vyhodnocuje každé čtvrtletí na základě nárůstu výkonu v onshore větrných elektrárnách za posledních 12 měsíců.

Konec německého větrného boomu?

Na propad německého sektoru větrné energetiky upozornila již analýza tamní Agentury pro onshore větrné elektrárny, která ukazuje výrazný pokles celkového objemu nových povolení pro výstavbu onshore větrných elektráren v Německu v loňském roce. To by se dle agentury mělo projevit poklesem růstu výkonu německých větrných elektrárnách v letošním a zejména v příštím roce.

Roční přírůstky instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách v Nemecku mezi lety 2008 a 2017. Zdroj: Platts
Roční přírůstky instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách v Nemecku mezi lety 2008 a 2017. Zdroj: Platts

Podle analýzy agentury vzrostl výkon německých onshore větrných elektráren v loňském roce o rekordních 5486 MW. Zájmové skupiny ještě v letošním roce předpokládají realizaci dříve povolených projektů o výkonu 3,5 GW, v roce 2019 má však přijít zásadní propad. Podle agentury developeři projektů výrazně zkracovali dobu jejich realizace, kdy již dvě třetiny z projektů dokončených v loňském roce byly realizovány do jednoho roku. Naopak u více než 90 % projektů, které uspěly v loňských aukcích, se neočekává jejich realizace dříve než v roce 2021.

Pokles nových objednávek se podepisuje i na hospodaření německých výrobců větrných turbín, kteří jsou tak nuceni přistupovat k propouštění zaměstnanců. Německá společnost Adwen, která se zabývá výrobou, instalací a provozem větrných turbín, na konci minulého měsíce oznámila, že v průběhu následujících dvou let propustí více než polovinu ze svých zaměstnanců. Tento krok je součástí již dříve oznámeného plánu mateřské společnosti Siemens Gamesa propustit až pětinu zaměstnanců.

Obrat v aukcích – nad větrem vítězí slunce

Uspokojivé výsledky pro německý sektor větrné energetiky nepřináší ani poslední kola aukcí. První, pilotní kolo společné aukce na výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren v Německu, které proběhlo letos v dubnu, přineslo zajímavé výsledky – aukci zcela ovládly projekty fotovoltaických elektráren, větrná elektrárna neuspěla ani jedna. Na riziko výrazného převážení jedné technologie nad druhou již dříve upozorňovaly německé asociace, avšak výsledek měl být podle původních očekávání zcela opačný.

Následující květnová aukce, tentokrát výhradně pro větrné elektrárny, přinesla nárůst průměrné vysoutěžené ceny o 10 EUR/MWh oproti minulému kolu z letošního února. Na výši vysoutěžené ceny se podepsal i nižší zájem investorů, kdy vůbec poprvé celkový výkon přihlášených projektů ani nedosáhl maxima soutěženého objemu.

Situaci nepomáhají ani současné politické rozpory. Německá koalice je nejednotná ohledně podoby dodatečných aukcí pro obnovitelné zdroje, jediného konkrétního klimatického opatření z koaliční dohody. Dodatečný objem podpory pro větrné a solární elektrárny má Německu pomoci smazat rozdíl od klimatického cíle pro rok 2020, o kterém vláda prohlásila, že je nedosažitelný.

Otázkou dále zůstává, jak se bude vyvíjet celkový instalovaný výkon v německých onshore větrných elektrárnách po roce 2020, kdy prvním z nich vyprší 20letá lhůta, po kterou mohly čerpat podporu. Dle studie think-tanku Energy Brainpool bude po vypršení garantované podpory provoz ekonomicky výhodný pouze u menšiny elektráren.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(31)
Martin Hájek
4. červenec 2018, 15:27

Energiewende naráží do zdi na všech frontách. Stavět další větrníky ve větrných oblastech je čím dál problematičtější, protože odtamtud nelze elektřinu dostat bez páteřních vedení která nejsou a do roku 2030 nebudou. Bavorsko prakticky výstavbu větrných elektráren zastavilo. Výrobce větrníků čeká přinejmenším několik hubených let, protože Německo nikdo v EU nenahradí, takže budou redukovat kapacity. Po roce 2022 bude potřeba udělat repowering významné části elektráren v Německu, to ovšem vytíží podstatnou část výrobních kapacit, takže celkový instalovaný výkon výrazně neporoste (pouze o rozdíl daný repoweringem + síťovými omezeními v dané lokalitě). Takže Německo nejenže nesplní svůj cíl OZE do roku 2020, ale nebude schopné splnit ani první závazný milník v roce 2022 ohledně nově odsouhlaseného cíle OZE 32 % do roku 2030. A samozřejmě zdvojnásobení instalovaného výkonu větrných elektráren do roku 2030, se kterým Němci oficiálně počítají, je z říše fantazie. Těším se na to, až začne Evropská komise zelené Německo peskovat, že musí v OZE výrazně přidat :-), zatímco údajně jaderné a uhelné Česko bude díky teplu z biomasy v klidu.

Milan Vaněček
4. červenec 2018, 17:44

Uhelníci a atomčíci jsou lidé zvláštního ražení. Neuvědomují si třeba teď v létě jaká obrovská energie ze slunce je u nás nevyužita a to už od jara. Stejně tak vítr na podzim a v zimě když to pořádně fouká.

A pořád si melou svou-"to nééjde".

Uhelníkům jde o to vydržet co nejdéle, nejlépe až do 2050 jak před pár dny prohlásil jejich šéf v ČEZ, atomčíkům jde o to pokračovat v atomové spolupráci ČSFR-CCCP z minulého století a zajistit si práci do konce století tohoto.

A zatím ve světě probíhá energetická revoluce...

Milan Vaněček
4. červenec 2018, 17:56

A samozřejmě protože žijeme v kapitalismu tak vývoj není lineární, jsou vždy období konjunktury následované recesí, pak zase konjunktura, tak už to běží třetí století.

Jen technický pokrok nezastavíš: těch keců co kdysi bylo o domácích počítačích, mobilních telefonech atd.

Petr Závodský
4. červenec 2018, 17:56

Tak ještě, že je pár vizionářů co vědí, že slunce svítí zadarmo vítr věje zadarmo, baterie jsou již také zadarmo. Mohu Vám přeposlat fakturu od mých rodičů? Víte jsou důchodci a ten jeden důchod co Vám solárním šílencům posílají jim fakt chybí.... A řečičky, že to bylo a teď už je tzv OZE (kde lae potřebujete násobně víc materiálů něž na jaderce…) si nechte pro ty co neumí číst. Slunce i vítr se dotuje masivně stále a jen zhoršuje situaci ekonomickou všech, vyjma pár vyvolených.

Milan Vaněček
4. červenec 2018, 18:07

Nemusíte, jsem důchodce. A jsem důchodce informovaný, který ví kdo je v ČR největším příjemcem dotací z OZE (hádejte jméno té firmy). Vím že kdyby všehoschopní nerealizovali ten solární tunel tak jsme dnes za ty peníze mohli postavit ne 2GW instalovaného výkonu FVE ale 10 GW a kdyby jsme s tím počkali do dekády 2020-2030 tak jsme to všechno mohli postavit bez dotací.

My jsme ale jiní furianti, chceme zase realizovat pomocí nejdražší možné technologie další 2GW (v jaderných elektrárnách). Jenom jsme teď moc nervózní, protože to nechce nikdo zainvestovat.

Pavel
5. červenec 2018, 23:20

Oze tunel realizovali všehoschopní zelení po německém vzoru.

Petr Závodský
8. červenec 2018, 10:21

Pane Vaněčku, opravdu již po desáté...

- ČEZ má cca 6% solárních elektráren

- Elektrárny ČEZ nestavěl, koupil již rozestavěné/postavené - byly by tu tak jako tak

- ČEZ je cca ze 70% státní - přes dividendu se vrací peníze do státního rozpočtu

Ano, mohli a měli jsme se soláry počkat, to by ale museli rozhodovat vzdělaní lidé a ne zelení Bursíkové a jím nápomocní humanisté a solární podporovatelé s výkřiky "TO PŮJDE".... a kdo jde proti nám jde proti proudu světlých zítřků ... ale ono to pokračuje i teď. Dotace se sypou..... tak proč netlačit pár PR článků, zaplacených dotačníky, pár plynaři a ONO TO PŮJDE! (tedy Češi si ještě rádi připlatí)

Carlos
4. červenec 2018, 20:45

Materiálem zase narážíte na ten obrázek o kterém nevíme pořádně kdo s jakou metodikou a kde jej dělal? (mimochodem se k němu nedalo dostat bez přihlášení do knihy tváří a i pak mne odkazy dovedly k velmi neuspokojivému závěru, jedné ne moc sdílné skupině.) Promiňte, ale dokud někdo z nás nenajdeme nějaké pořádné PDF, tak se to srovnání dělá blbě a bude se dáti ohnout, asi jako když budeme porovnávat materiál spotřebovaný na Vranov a Spirovu elektrárnu ve Vyšším Brodě. (Znáte ji?) Výkonově byly podobné (Spirova měla asi 17MW, Vranov má nějakých 20MW, ale poslední dobou bude dosažitelný menší)

Stejně tak můžeme porovnat nějakou solární elektrárnu s velký množstvím jinak zbytečného betonu a JE San Onofre, kde snad je polovička technologie mimo nějakou zděnou budovu.

A co se týče dotací, jednak se nám mění mechanismus a pak i při růstu asi 20-30€ oproti rekordům je to pořád cena velmi přijatelná. Jediné zhoršení situace je snad při srovnání s provozem zaplacených uhelných elektráren, které na těch 30€ mohou jít, ale kolik toho jde bokem to se dovídáme jenom sporadicky. Myslím že nás všechny už pro tentokrát můžu ušetřit odkazu na TZB info nebo centrum pro otázky životního prostředí univerzity Karlovy, stejně se někdo zase objeví s tím že to má stará data, ale bohužel nic novějšího nemáme. Po započtení těchto dotací bokem, se dostáváme na podobné sumy, protože škody bokem se také řádově pohybují mezi 10 a 40 €.

Zásadní problém dnešní ekonomiky je přílišná prodotovanost naprosto všeho vším, napadá mne na to snad jedině věta z jednoho seriálu ČT Ostrava youtu. be/cPWa5wiYAHM?t=526 Ono je to bohužel tak že v tom chaosu nejsme schopni už nikdo pořádně stanovit co je a co není ekonomické.

Jan Veselý
4. červenec 2018, 21:58

Já mohu z pohodlí své slonovinové věže prohlásit: https://youtu. be/Cj3QNz_8NJg?t=895

:-)

Jan Veselý
4. červenec 2018, 21:02

Tak jste se statečně serval se slaměnými panáky vlastní konstrukce, gratuluju k vítězství. A jakouže mají páni rodiče spotřebu elektřiny, že jim poplatky za OZE sežerou celý jeden měsíční důchod?

Petr Závodský
8. červenec 2018, 10:39

Teď jste mi to nandal...

Nemáte argumenty, tak přijde takovýto komentář a já mám radost, jak se odkopáváte :-)

Kolik platíte vy? Mě osobně vyjde ta sranda s "TO PŮJDE" na cca 12 tis. ročně.... než solárním zeleným vykukům bych to dal raději na vzdělávání dětí. Ale co ať se vy solárníci máte taky dobře, ne? Co přijde po Vás už Vás nezajímá...

Milan Vaněček
8. červenec 2018, 12:51

Spíš Vy chcete tu sumu, za kterou může partička všehoschopných, ještě zdvojnásobit (když najdete někoho kdo Vám ty v současnosti nejdražší zdroje elektřiny zainvestuje, ale zatím se do toho ČEZ nehrne...)

Carlos
8. červenec 2018, 14:03

Pane Závodský, ten obrázek co jste tu sdílel před asi měsícem, dvěma, ukazuje podle všeho dost nesmysly, stejně jako další podobné kdy máte spotřebu na rooftop FVE ve stovkách tun na MW, což jaksi je možná pravda když započítáte ten barák na kterém to je. 10kWp FVE nebude vážit skoro 3,5t a už vůbec ne betonu.

Dále jste si zase postavil argumentaci akorát na jednom, nebo tedy dvou případech jak to opravdu, ale opravdu nedělat. Jestli nechcete aby lidi používali jako argument proti JE dvě totálně zničené jaderky, roztavenou AZ v Harrisburgu, nebo doslova vyhořelý reaktor na Windscale, tak Vy nepoužívejte deset let staré údaje, dneska je ta technologie cenově někde úplně jinde. Kolik bylo maximum výkupní ceny 13Kč, že? Takže to by bylo asi 500€ bez korekcí kurzu a inflace. Dnes je to kolik? Ano 40-50€ dle fraunhoferova institutu takže asi desetina proti minulosti.

Jestliže nám dnes FVE produkují asi 2TWh, tak by při dnešních cenách bylo možné za stejnou sumu mít FVE produkující 20TWh, tedy 25-30% naší spotřeby. Samozřejmě nějakých 18GW FVE někam připojit není jen tak, nemíním otevírat opět diskusi o akumulaci do PVE, nicméně je to dost výkonu aby se po několik měsíců nemuselo sáhnout na vodu v přehradách jinou než spotřebovanou pro PVE, což v podstatě ale není spotřeba, a aby se projevoval celoročně. Při naprosto stejné sumě jaká bude odepsána na současné FVE.

Petr Závodský
8. červenec 2018, 23:51

Pane Vanecku, ne já chci energetiku bez dotací! Dostupnou a levnou pro všechny.

Petr Závodský
8. červenec 2018, 23:54

Carlos... jde o hustotu energie... pak vám to množství materiálu vyjde.

Je to všechno hezké... ale spočítejte dopad na celou energetiku... tedy dotace na výrobu, akumulaci, záložní zdroje, úpravy v sítích, správa sítě.... a jste úplně jinde.

A proč to ale dělat když je to dražší a dopad na životní prostředí je větší?

Milan Vaněček
9. červenec 2018, 08:48

Carlosi, pane Z., jde o typický propagandistický “fake graph”. Stačí si to zkontrolovat pro něco přesně definovaného, například u fotovoltaiky na váhu skla (cca 15 kg pro 300W panel).

Martin Hájek
4. červenec 2018, 18:25

A něco k věci, pane Vaněčku, byste tam neměl? Tohle už jsme totiž od Vás četli tak 1000x, takže už je to trošku nuda...

Jan Veselý
4. červenec 2018, 21:04

A Vás tyhle od reality odtržené konstrukce už omrzely?

Martin Hájek
4. červenec 2018, 22:54

Jak to myslíte? Pokud máte konkrétní výhradu k něčemu, co jsem napsal tak sem s ní. Německo podle svých vlastních prognóz mělo teď ve větru zrychlit, aby stihlo svůj cíl 2020, jestliže naopak zpomaluje a žádná náhrada není na obzoru, tak svůj cíl evidentně OZE nesplní - máte k tomu něco konkrétního? Pokud necháte větrný průmysl pár let hladovět, tak se zredukují kapacity a nepůjde je pak přes noc rozhýbat, to je charakteristika každého průmyslového odvětví, máte něco k tomu? Navíc bude potřeba nahradit větrníky, které začnou odpadávat - asi ano, že... Tak prosím kdybyste konkrétně uvedl, co je na tom odtržené.

Jan Veselý
5. červenec 2018, 10:26

Sorry, ale co jiného jsou spekulace o konci Energiewende, když se partneři ve vládě dohadují o přesné formě aukcí na nový výkon? Co má společného přechod na jinou formu podpory nového výkonu s nárazem do zdi? Německá strategie předpokládá 3.5 GW větrných elektráren za rok a tak to bude. Na dodržení plánu na redukci emisí CO2 by stačilo pozavírat dostatek dnes již přebytečných hnedouhelných zdrojů na SV Německa, v podílu OZE jsou Němci napřed oproti plánu. Problémem je export elektřiny, doprava a spotřeba fosilních paliv v průmyslovych procesech.

Milan Vaněček
5. červenec 2018, 11:08

Pan Hájek zde pouze vystřídal pana Wagnera s tím : to nééjde, Němci nesplní atd.

Dělá jakoby nevěděl jak funguje kapitalistická ekonomika, to už nejsou plány RVHP i když je módní to tvrdit.

Větrná, sluneční a vodní energetika funguje, je to čistá energetika bez negativních externalit a už je levnější než jaderná energetika s velkými negativními externalitami (jaderný odpad, občasné havarie) a bude ještě levnější. Řada firem přitom zanikne, například ve fotovoltaice se stále mění složení top 10 světových firem ve prospěch těch které investují rozvážně a do nejpokrokovějších nejůčinějších technologií fotovoltaických článků.

Vláďa
5. červenec 2018, 12:08

Pane Vaněček už po několikáté vás prosím aby jste definoval záložní zdroj pro FV když zajde sluníčko. Voda vyrábí minimum, stejně tak vítr v našich podmínkách. Odpověď že to pro nás vyrobí Německo je poněkud mimo. Současné ceny na burze jsou dané přebytky protože o to nikdo nemá zájem, jakmile budou zdroje v Německu pod tlakem na výrobu tak cena vzroste a my se dostaneme do energetické chudoby.

Carlos
5. červenec 2018, 12:35

Jak velkou zálohu a kde chcete? Pod článkem o vniknutí Greenpeace do lomu jsme diskutovali co s tím po ukončení těžby, vždyť víte jak jsme se tam bavili o PVE, která by utáhla po značnou část roku naší síť jen na FVE a trochu nějaké té páry. Problém je v totální nepřipravenosti projektu a vůbec problematičnosti dalších věcí. Na druhou stranu by to mohlo projít pokud se před ekology položí buď to, nebo něco jiného pro ně méně snesitelného. Na zimu ovšem bude třeba stále nasadit nějaký pořádný zdroj v podobě elektráren parních. Ovšem taková PVE u hranic by byla schopna částečně využít německých přebytků.

Problém Němců bych viděl v tom že mají bohužel pro PVE likvidační podmínky, snad by mohly v lepší situaci tyto mírně omezit, ale stále je problém v nevyváženosti mezi místy kde je produkce a kde je spotřeba.

Milan Vaněček
5. červenec 2018, 12:58

Vláďo už mě unavuje Vám pořád stejně odpovídat, vím že se zase stejně zeptáte ja by jste moji odpověď nečetl. Jsem rád že už Vám Carlos odpověděl co se týče přečerpávacích vodních elektráren a již dříve psal o jejich výkonových možnostech.

To je hlavní odpověď, tam kde jsou rozšířené tam je to dobrý zdroj zisku (hlavné když velmi levně koupí od JE v noci či od VtE když hodně fouká). Souhlasíte?

Dále můžete vidět že v ekonomicky vyspělých zemích (Kalifornie) již můžete v aukci vysoutěžit FVE plus baterie na cca 4 hodiny večera, za cca mírnou přirážku k ceně (cca čtvrtina ceny navíc). Už jsem o tom psal.

No a v zimě musíte u nás především topit a to by se mělo dělat skoro výhradně kogenerací s elektřinou.

Navíc kdy fouká na podzim a v zimě tak máte elektřinu zdarma, ve dne i v noci.

Tak už se neopakujte, budu odpovídat jen na konkrétní technické dotazy.

Vláďa
6. červenec 2018, 06:49

To se to píše o USA když tam jsou nesrovnatelné podmínky. U nás doporučíte tepelná čerpadla které jsou pouze pro někoho.

Vláďa
6. červenec 2018, 07:29

Dovolím si technickou otázku. Jak velký střídač (12/200) utáhne start 149W motoru mrazáku?

Pavel
5. červenec 2018, 23:27

Ale jde to, vaněčku, když ty a tobě podobní zatáhnete ten biliónový tunel, který jste svým idiotským opičením se po němcích způsobili, tak si dál budete moci hrát na vašem oze písečku "bez dotací" zatímco jaderné elektrárny budou dál zajišťovat elektřinu pro ČR.

Carlos
5. červenec 2018, 20:50

Když už jsem se tu bavili o té záloze, v Číně budou mít celkem zajímavou přečerpávačku

cleantechnica. com/2018/07/04/variable-speed-is-key-to-worlds-biggest-pumped-hydro-energy-storage-project-chinas-fengning-plant/

Martin Hájek
7. červenec 2018, 14:06

Jen ještě dodatečná reakce na pan Veselého, jehož větu: "Německá strategie předpokládá 3.5 GW větrných elektráren za rok a tak to bude." mu určitě budu rád pravidelně připomínat. Slepá víra ve strategii a ignorování faktů, které mimo jiné přináší tento článek, málokdy vede k dobrým koncům.

Milan Vaněček
7. červenec 2018, 14:25

Pane Hájek, počítejte se mnou: 3,5GW ve VtE poskytne tak 10 TWh elektřiny za rok a když budete doplácet (dotovat) cca 10 Eur za vyrobenou MWh (rozdíl mezi cenou garantovanou a cenou na rok 2019 na burse) tak to Němce bude stát 0,1 miliardy eur ročně po 15 či 20 let.

A teď to srovnejte s desítkami miliard Eur ročně pro migranty v Německu.

Ještě nevěříte že to Němci dokážou? Když jim to jejich Siemens rád vyrobí?

Martin Hájek
7. červenec 2018, 23:14

Pane Hájku... to je pátý pád, nikoliv první. V penězích problém není, to máte pravdu, ovšem on ani nikdo netvrdil opak. Zkuste si ještě jednou a poooommaaaaallluuuuu přečíst ten článek, k němuž tady diskutujeme a pak si poooommmaaalllluuuuu zkuste přečíst můj úvodní příspěvek a pokud k tomu budete mít něco konkrétního, tak zkuste napsat něco, o čem bude mít smysl polemizovat.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se