Větrná elektrárna Pchery (zdroj EP ENERGY).

Za čtvrtý rozfoukaný kvartál větrné elektrárny v Německu předehnaly výrobou hnědé uhlí

Vítr si v letošním posledním kvartálu zajistil první místo ve výrobním mixu Německa. Tomuto výsledku napomohlo zejména velké množství bouří, které vyhnaly výrobu k rekordním hodnotám. Německo je tak ke konci roku na cestě k novému rekordu ve výrobě z větrných elektráren.

Zpravodajský portál Platts informoval o rekordním počínání větrných elektráren v Německu. Dle dat od provozovatelů přenosové sítě v Německu shromážděných think-tankem Fraunhofer ISE a dle předpovědi počasí, větrné turbíny v Německu vyrábí v prosinci každou hodinu průměrně 19 GWh (pokud se naplní předpověď na posledních několik dnů letošního roku). Jednalo by se o rekordní měsíc a nárůst o více než 50 procent oproti loňskému prosinci.

Další rekord pokořen

Výroba z větrných elektráren v Německu dosáhla v roce 2017 dalšího milníku. Výroba poprvé překonala hodnotu 100 TWh a konečná hodnota za rok 2017 je odhadována na 104 TWh. Tuto neděli na Štědrý den byla průměrná výroba 34 GW a spotové ceny elektřiny nabývaly záporných hodnot. Během celých vánočních svátků potom vítr pokryl téměř polovinu celkové poptávky v Německu.

V úterý byla dle dat z energetické burzy EPEX spotová cena elektřiny opět pod nulou. Díky tomu Vánoce za poslední dva roky vykázaly několik dnů se zápornými cenami na spotových trzích. V roce 2017 jsme na německé burze viděli celkem 6 dnů, kdy se průměrná spotová cena dostala do záporných hodnot s tím, že na nadcházející víkend je předpovězena silná bouře.

Energetický mix Německa

Příznivé podmínky posunuly celkovou výrobu elektřinu z větrných elektráren za poslední kvartál nad hodnotu 37 TWh, která tak předčila i výrobu z hnědouhelných elektráren odhadovanou na 33 TWh. Nicméně celkově za letošní rok zůstává hnědouhelná výroba na prvním místě s 22% podílem na elektroenergetickém mixu Německa. Vítr se díky rekordním výsledkům z posledního kvartálu umístí hned na druhém místě s podílem zhruba 16 %.

Instalovaný výkon jak onshore, tak offshore elektráren v Německu je odhadován ke konci letošního roku na hodnotu 55 GW. V letošním roce se dle nejnovějších dat přidalo rekordních 6 GW nového výkonu.

Zdroj úvodní fotografie: EP ENERGY

Autor:



10 odpovědí na Za čtvrtý rozfoukaný kvartál větrné elektrárny v Německu předehnaly výrobou hnědé uhlí

  1. Martin Hájek napsal:

    Dobrý rok pro vítr. Instalovaný výkon 55 GW, po odečtení letošní výstavby 49 GW. Výroba 104 TWh. Tedy využití instalovaného výkonu v nejlepším případě 2100 hodin, spíš méně. Zouflaství…
    A teď kontrolní otázka, pokud by měly větrníky čistě ve výrobě nahradit odstavované jaderné elektrárny, které letos vyrobí nějakých 65 TWh, jaký by musel být při těchto výsledcích instalovaný výkon? Odpověď 32 GW. Samozřejmě to je čistě na úrovni objemu výroby, většinu z této výroby bude Německo ve skutečnosti exportovat, protože bude v době, kdy už je přebytek výroby.
    Druhá kontrolní otázka- jaký výkon větrníků by Německo muselo instalovat, aby po odstavení jádra nestoupla výroba elektřiny z hnědého uhlí? Hrubým odhadem dvojnásobek.
    Závěr – hnědé uhlí čeká v Německu od roku 2021 minimálně deset krásných let.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Stejná chyba jakou dělá Wagner. Nikdo nebude stavět „průměrnou“ větrnou elektrárnu, ale novou větrnou elektrárnu. Takže 4000-4500 hodin u offshore a 3000 nebo i více u onshore. Mě to vychází na nějakých 5+15 GW, to dají v klidu. Je to i s rezervou, aby se pokryla i výroba s odstavených starých kusů někdy z roku 2000.
      A nelze také zapomínat, že něco přidají i další OZE.

      • C napsal:

        Mohl bych poprosit o odkaz na data z nových VtE?
        Myslím že „průměrovací“ chyby se dopouští skoro každý občas.

      • Martin Hájek napsal:

        Pane Veselý, ale když ona většina toho výkonu byla postavena během posledních 5 let… Pokud byste měl pravdu, museli bychom být dnes s tím průměrem mnohem výše, nemyslíte? Navíc zapomínáte, že nejkvalitnější lokality na souši jsou v Německu dávno rozebrané.

  2. C napsal:

    Tak pokud se jim podaří vyřešit problémy s akumulací, pro začátek bude stačit upravit pravidla pro PVE, tak by se mohli dostat do stavu kdy půjde omezit výkon uhelných a dalších spalovacích elektráren, tedy až po tom co definitivně skončí JE. Bylo by zajímavé se také podívat na kolik je reálné aby se ještě více do regulace zapojily hydroelektrárny, jak se dívám, tak ty se na německé produkci podílí skoro konstantními 2GW a výkon mění v rozsahu 250MW. Do budoucna by to chtělo i tady udělat nějaké změny.

    • Martin Hájek napsal:

      No když máte skoro všechny vodní elektrárny průtočné a na malých spádech, tak tam toho věru moc nevymyslíte. Do 10 let Německo rozhodně problémy s akumulací nevyřeší, takže platí, co jsem napsal. Krásných nejméně 10 let pro hnědé uhlí.

      • C napsal:

        Abyste se nedivil, jednak uhlí mohou zítra zakázat, dobře, na Silvestra se asi Bundestag nesejde, ale víte jak to myslím, nebo se může výrazně posunout technologie P2G/P2L, což sice není akumulace v pravém slova smyslu, ale může to s patřičnou úpravou odvodů za paliva situaci výrazně ovlivnit. Možná že během několika let začnou nad něčím takovým uvažovat. Přece jenom se toho v dopravě propálí celkem dost a biopaliva se ukázala jako problematická.

        • Martin Hájek napsal:

          No pokud začnou během několika let o něčem uvažovat, tak to rozhodně do 13 let masově nasazené nebude. Německo rozhodně uhlí zakázat nemůže, nepřežilo by a s ním i celá střední Evropa. Pokud jste trochu vnímal, tak právě nereálné požadavky Zelených byly důvodem, proč se v nepodařilo složit Jamajskou koalici. Německo má spousty zelených tlachů, ale dobře ví, že uhlí odstavit nemůže, rozhodně ne v nejbližších 15 letech. Čili jsme opět zpět: Krásných 10 let pro hnědé uhlí. 🙂

          • C napsal:

            Abyste se nedivil, pokud to udělají tak že ty jednotky sekají jak Baťa cvičky, dodávají se jako kontejnerované celky, tak se to bude dát instalovat velmi rychle. Nebo to ani nemusí být nějak kontejnerované, důležité je aby byla rychlost výstavby takového zařízení poměrně vysoká.

            I tak stále mohou uhelné elektrárny, pokud budou mít dost plynových, odstavit. Je to jenom otázka ceny, jak finanční tak politické. Zkuste třeba lidem prozradit kolik je stojí uhelná energie bokem, škody na zdraví a podobně, ty peníze se jenom tak někde neztrácí, jenom jdou tak z různých zdrojů. Proč by to měli obyvatelé platit? Jsem si skoro jistý že pokud to lidem prozradíte, tak začnou velmi rychle požadovat ukončení provozu uhlí a raději budou platit plyn (dočasně). Nehledě na to že pokud se bude cokoliv stavět dneska tak i to obyvatelstvo ohlídá mnohem lépe než třeba před 40 lety.

            Ano, nepodařilo se jim ji složit, jaké přesně měli zelení požadavky jsem opravdu nezkoumal.

          • Martin Hájek napsal:

            I když to sekáte jak Baťa cvičky, tak musíte mít tu výrobní kapacitu. Ta není a její nárůst nebude stačit poptávce (celosvětové). Až najedou výrobní kapacity, bude problém s primárními surovinami. Je to ještě velmi dlouhá cesta.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *