Domů
Obnovitelné zdroje
Německo loni zvýšilo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na 55 procent
Větrné a solární elektrárny
Obnovitelné zdroje - větrné a fotovoltaické elektrárny

Německo loni zvýšilo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na 55 procent

Berlín 3. ledna (zpravodaj ČTK) – Německo loni vyrobilo 55 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, předloni to bylo 48,42 procenta. Dnes to oznámila Spolková agentura pro sítě, která plní funkci regulátora. Německo tak poprvé vyprodukovalo více než polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů, do roku 2030 chce takto získávat nejméně 80 procent elektrické energie.

„Padesátiprocentní hranice získané elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byla pokořena. Poprvé pochází více než polovina naší elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ uvedlo ministerstvo hospodářství na síti X.

Spolková agentura pro sítě upřesnila, že hlavní podíl na rekordní obnovitelné produkci měly větrné elektrárny, především pak ty pevninské. Dohromady v loňském roce z pevninských a mořských větrných elektráren Německo získalo 31,1 procenta z celkově vyrobené elektřiny. Ze solárních elektráren to bylo 12,1 procenta, z biomasy 8,4 procenta a zbývající 3,4 procenta připadla na vodní elektrárny a další obnovitelné zdroje.

Za celý loňský rok Německo vyrobilo z obnovitelných zdrojů 251,2 terawatthodiny elektřiny, což bylo meziročně o 7,5 procenta více. Zhruba polovina, konkrétně 118,7 terawatthodiny, vyprodukovaly pevninské větrné elektrárny. Z konvenčních zdrojů Německo loni vyrobilo 197,2 terawatthodiny elektřiny. Ve srovnání s předloňským rokem to bylo o 24 procent méně.

Elektrifikace s pomocí obnovitelných zdrojů energie je pilířem plánu Německa na dosažení neutrality ve vypouštění oxidu uhličitého. Do roku 2030 chce Německo proti roku 1990 snížit emise skleníkových plynů o 65 procent, do roku 2040 o 88 procent a do roku 2045 hodlá dosáhnout emisní neutrality. To znamená rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jeho pohlcováním z atmosféry.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(79)
Milan Vaněček
3. leden 2024, 17:19

Zhruba 120 TWh vyprodukovaly v Německu v 2023 větrné elektrárny na pevnině. To by u nás taky mohly aspoň 15 TWh za rok vyprodukovat....

Fotovoltaika dalších 15 TWh, něco voda a biomasa.

I my se můžem v našich podmínkách dostat někdy okolo 2045 k hodnotě výroby elektřiny z OZE přes 50%.

Němci ukázali, že to jde, my musíme zrychlit až bude výstavba FVE a VtE ještě levnější.....

Tak někdy od 2030 bychom měli zrychlit tempo fotovoltaiky a měla by už nyní zkončit pomlouvačná kampaň proti větrným elektrárnám.

jiri sekerac
3. leden 2024, 18:01

Hlavně si neplánovat žádné cíle, ale vytvářet dobré podmínky. Životnímu prostředí nejvíc pomůže efektivita, tj. poměr výroby a spotřeby z OZEt

Petr prochaska
3. leden 2024, 18:23

Investor do větrníků půjde do investice jedině, když bude mít slíbenou výkupní cenu na 20 let a výkupní cena bude vysoká. V době, kdy u nás fouká, fouká i v Německu takže cena na burze je minimální. Ve výsledku pak produkci větrníku zaplatí lidi v poplatku za OZE.

Co má smysl stavět je FVE, kde se aspoň část energie spotřebuje přímo v místě. Když se na to použijí peníze přerozdělné z EU z emisních povolenek, tak to má i rozumnou návratnost. Peníze z EU tak nepropadnou a pro ČR to neznamená žádný závazek do budoucna ohledně povinnosti platit. Výkupní cena z FVE byla loni 3,2 Kč kWh, letos 2 Kč kWh, do budoucna bude klesat, takže lidi, kteří mají FVE budou přebytky posílat skoro zadarmo do sítě.

jiri sekerac
3. leden 2024, 19:15

Bud skorozadarmo do site nebo sdilet se sousedy. Podpora vetru ma smysl, znamej dostaval v roce 2010 2.40 KC/kWh, to je o dost min nez solarbaroni, to unesem. Problem je ale spis co rikaval povolovani i samotna nakladnejsi vystavba

Petr prochaska
3. leden 2024, 20:22

2.40 KC/kWh neboli 100 EUR/MWh v době, kdy je cena nula znamená navýšit poplatek OZE pro všechny. Přitom lze použít přebytky z Německa.

jiri sekerac
3. leden 2024, 20:55

a tak já si to myslím taky, prostě za pár let nebude otázka z čeho a jak, ale kam. To kam je akumulace. Za pár let, /u domácností o to rychleji/ bude ona vytvářet hranici rentability dodavetelů a soběstačnosti spotřebitelů

Bob
4. leden 2024, 11:29

Výroba ve VtE a tedy i jejich investiční podpora má větší smysl, než podpora FVE.

Přece jen je tam větší shoda výroba - spotřeba.

FVE jedině takové, kde je maximum výroby spotřebováno na místě výroby. I tak to má ale negativní důsledky na síť a výrobu a v konečném důsledku to zvyšuje to náklady všem.

V situaci, kdy bude mít většina RD v obci FVE o instalovaném výkonu někde kolem 10-50 kWp bude po značnou dobu v roce problém někam po síti posílat (i sdílet) přebytky výroby. Není reálné posílit celou síť na několikanásobnou kapacitu kvůli špičkové výrobě FVE. Nehledě na to kdo a na co tu elektřinu v té době spotřebuje, když přebytky budou téměř všude v okolí ve stejnou dobu. Akumulace je a i v budoucnu bude velmi omezená, zvláště ta dlouhodobá.

Petr prochaska
5. leden 2024, 08:55

Dotace se poskytují na 10 kWp a málokdo si dá na střechu větší. Plocha střechy je omezená a málokomu by se tam vešlo 20kWp. Lidi si dávají na vytápění TČ a ty v případě velké zimy jedou 3kWh+6kWh dohřev. K tomu připočtěte spotřebu domácnosti, takže sítě se posilují i z důvodu TČ nejen solárů a větru z Německa.

Bob
6. leden 2024, 18:38

To Petr prochaska 5. leden 2024, 08:55

Dotace na FVE rozhodně nejsou omezeny na 10 kWp a to ani pro RD.

V Nové zelená úsporám je omezení dotace na 200 000 Kč, dát si můžete kolik chcete. Jen nad 16 kWp už nedostanete další peníze, kvůli omezení hodnoty dotace.

Na standardní RD (10*10 m) lze dát v průměru cca 30 kWp, ale závisí to hlavně na orientaci. Na takový plošně větší bungalov více.

Zrovna ti co mají TČ a po "masáži" prodejců si budou dávat maximum možné FVE, klidně i těch 50 kWp. Kromě RD i na zastřešené stání, kůlnu, terasu, apod.

V jiných příspěvcích jsem psal i o posilování sítě kvůli spotřebě (mimo jiné nabíjení elektromobilu a mrazy, kdy TF TČ vzduch-voda se blíží 1). Také o tom že teplovodní topení a zvláště podlahové a tedy ani TČ se kvůli regulaci moc nehodí do dobře zateplených objektů. Pro je vhodnější něco, jako elektrický přímotop. Ono TČ nakonec za kritických situací (velký mráz) stejně nemá výhodu v radikálně menší spotřebě.

Typický příkon bude cca do 10 kW pro celo elektrifikovaný RD, ale max. FV výroba typicky 10-30 (max. 50) kWp. To by znamenalo nutnost síť dimenzovat dle nárazové výroby FVE. Spíše však pro tu elektřinu nebude využití a také tak vysoké dimenzování sítí není racionální. Dnes pro typický RD vytápěný ZP, uhlím, ap. stačí tak 1-3 kW.

Pokud vůbec takové výkony dovolí distributor připojit, tak sami výrobci nebudou za záporné ceny dodávat, případně je distributor odpojí při nebezpečí rozpadu sítě.

Martin Mucha
3. leden 2024, 19:24

Je možné, že investor do větrníku má garantovaný aukční bonus

Možná jste ale nepostřehl, že na konci loňského roku byla schválena novela zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice (465/2023 Sb. - přílepek k liniovému zákonu), která na základě pozměňovacího návrhu poslance Adamce zavádí "smlouvu o vyrovnávacím režimu", podle které nové jaderné elektrárny budou mít výkupní cenu garantovanou na nejméně 30 let.

Emil
3. leden 2024, 19:56

Je možné, že investor do větrníku má garantovaný aukční bonus, a také je možné, že má smlouvu o vyrovnávacím režimu. Stačilo uspět v aukci, kde se tyto smlouvy "soutěží" resp. rozdávají. Smlouva o vyrovnávacím režimu pro jaderné elektrárny je jen alternativa k již dříve schválené smlouvě o výkupu, mohou mít buď jedno nebo druhé.

jiri sekerac
3. leden 2024, 20:02

a jaká ta výkupní cena má být? Stačí jenom představa zainteresovaných

Emil
3. leden 2024, 20:10

"Představy zainteresovaných" jsou "mezi 70 až 100 eury za megawatthodinu".

irozhlas. cz/ekonomika/sef-cez-daniel-benes-rozhovor-cena-elektriny_2311011842_nel

Petr prochaska
3. leden 2024, 20:36

U Hinkley Point C je to 92,5 libry/MWh po dobu 35 let. Částka je uvedena v cenách roku 2012. Po přepočtu na dnešní ceny (podle Inflation calculatoru Bank of England) je to 126 liber, tedy 146 EUR/MWh.

Emil
3. leden 2024, 20:44

Naštěstí v ČR nebudeme stavět Hinkley Point C ale Dukovany II, s úplně jinými podmínkami a tím i úplně jinou výkupní cenou. Např. WACC nebude přes 9 % jako v Hinkey Point C, čímž 66 % procent ceny elektřiny nebudou tvořit náklady financování jako v Hinkley Point C.

Milan Vaněček
3. leden 2024, 21:08

ad Emil: "Naštěstí v ČR nebudeme stavět Hinkley Point C ale Dukovany II,".

No nevím, proč "naštěstí", zatím jim stavba Hinkley point 3 dobře a rychle odsejpá, na rozdíl od Olkiluota, Flamanville 3 či Vogtle. To víte, je to obrovská rejžovačka, 3,2 GW vyrobí ročně před 50 TWh a po dlouhých 35 let Vám to bude dávat výborný zisk z celkem 50x25 TWh při cenách nad 150 EUR/MWh (až to dostaví tak to bude o hodně více než těch 146 EUR/MWh současných).

Milan Vaněček
3. leden 2024, 21:18

pardon, vydělte tu výrobu dvěma...

Emil
3. leden 2024, 21:26

Proč "naštěstí" jsem uvedl, Vaněčku, že zrovna vy jste to nepochopil mě vůbec nepřekvapuje. 3,2 GW určitě ročně 50 TWh nevyrobí, to by musel mít rok aspoň 651 dní, tj. ta elektrárna by musela stát na Marsu a ne na Zemi.

Vzhledem k uvedeným vysokým kapitálovým nákladům to sice "rejžovačka" asi bude, ale prvních 35 let spíš pro banky které to financují, což je daň za nevhodný finanční model. Na druhou stranu je ale tento projekt dobré poučení jak pro Brity tak třeba pro Čechy, aby stejnou chybu jako Britové neudělali také a takto vysokým cenám se vyhnuli, a o to se také snaží.

Milan Vaněček
3. leden 2024, 21:55

1) kdyby jste si to vydělil 2, jak píši, tak by jste nemusel vyprávět o Marsu

2) jsem rád, že se mnou souhlasíte jaká je to rejžovačka (pro výrobce). Bohužel tragedie pro spotřebitele.

Emil
3. leden 2024, 22:24

Ad 1) V době kdy jsem si tu diskusi otevřel tu ještě nic o dělení dvěma nebylo.

Ad 2) Nenechte si tu radost zkazit tím, že jsem psal úplně něco jiného než že s vámi souhlasím, "jaká je to rejžovačka (pro výrobce)." Kdyby těch 126 liber měla být "tragédie pro spotřebitele", tak co by potom byly ty částky přes 200 liber MWh větrným elektrárnám?

Milan Vaněček
4. leden 2024, 10:01

Emile, snad dokážete racionálně uvažovat. Nezáleží přeci jenom na tom, kolik má která elektrárna dotovanou cenu za MWh. Záleží na celkové sumě peněz dotací, které se v rámci toho (v případě JE dlouhého) kontraktu (na obrovské množství TWh) vyplatí. A to je (bude) u Hinkley Point zdaleka největší i na Britské poměry.

Emil
4. leden 2024, 10:11

1) Podle vaší vlastní logiky přece Hinkley Point chtěla jen to samé co už měly větrné elektrárny, takže za tu cenu vlastně mohou ještě vyšší ceny u větrných elektráren.

2) Takže chcete tvrdit, že nevadí že je elektřina z nějakého zdroje extrémně drahá, stačí když vyrobí málo elektřiny?

3) Když si sečtete objem veřejných prostředků které tečou do rozdílových kontraktů pro větrné elektrárny, tak je samozřejmě daleko vyšší než kolik může téct do rozdílového kontraktu na dva jaderné bloky, takže je to vlastně vaší vlastní logikou mnohem větší "tragédie pro spotřebitele". Díky, to si ukládám na později.

Pravoslav Motyčka
3. leden 2024, 20:45

Nečekejte že cena výkupu bude dál klesat , mnoho odběratelů přechází na měsíční nebo hodinové ceny to vede k růstu poptávky po elektřině na burze a tím ceny porostou. Naopak dražší zdroje , které dnes zajišťují fixní ceny budou tlumit výrobu.

Martin Hájek
3. leden 2024, 18:44

Pane Vaněčku, takové skvělé úspěchy, a šéf Německého regulátora říká, že doba levných energií v Německu skončila, protože porostou distribuční poplatky. Jestli ono to třeba spolu nějak nesouvisí, co myslíte?

Milan Vaněček
3. leden 2024, 20:49

Všude, nejen u nás chtějí co nejvíce vydělat na distribučních poplatcích. Tak to je, tak i hovoří. Samozřejmě, i když budete vyrábět přebytek elektřiny, jak to budou stále častěji dělat FVE a VtE, tak budete muset platit za distribuci.

Ale když bude u FVe a VtE na souši dominovat LOKÁLNÍ výroba, tak to nebude moc. To je něco jiného než vést ty GW od Severního moře.

Bude moc křiku, že chtějí za distribuci moc, ale když budete mít jen polovinu fotovoltaických střech (víc jich nebude) a v létě ten Váš přebytek pošlete sousedovi, no tak ta distribuce se nezhroutí, investice minimální, tak by tomu měla odpovídat i nízká cena. Pro balanc léto zima je třeba mít lokální balanc FVE a VtE.

Martin Prokš
4. leden 2024, 08:41

Dobrý den,

Ne, nechtějí co nejvíce vydělat na poplatcích za distribuci. Ale chtějí nějak ty dráty a veškerý HW vedoucí do každého baráku a do každé vesnice a následnou obsluhu té sítě včetně regulace a všeho co se kolem toho musí dělat ufinancovat.

Heil Gréta!

K Zemi Hleď!

Milan Vaněček
4. leden 2024, 09:44

Když vezmu distribuci fyzikálně, od velmi vysokého napětí až po to nízké, tak to je v moderní společnosti úplně stejné jako síť silnic a dálnic. Musí to taky, úplně, financovat stát, z našich daní. A ne že to bude spolufinacovat nějaká babička ze svého důchodu přes nafouknutý účet za svoji elektřinu.

Tak je to, nemusíte hajlovat.

Emil
4. leden 2024, 10:00

Nemusí, Vaněčku, stát má pořád stejné množství peněz, když z nich bude platit distribuci, méně jich zbyde babičce na důchody. Nebo byste chtěl ještě víc zadlužit další generace, abyste se vy měl lépe?

BTW: I na tu síť silnic a dálnic se skládají uživatelé placením spotřební daně na pohonné hmoty. Kdo ji nepoužívá, spotřební daň neplatí.

Milan Vaněček
4. leden 2024, 10:08

Emile, další generace v ČR zatíží jenom špatná ekonomická politika, úpadek technické vzdělanosti a dovedností a úpadek podnikavosti. Ta babička o které jsem psal celý život pracovala a platila daně. Na dálnice ČR čerpá desítky miliard z EU, proč nečerpat stejnou sumu i na elektrickou síť nebo na korekci starých špatných rozhodnutí (viz poplatky za tunel 2009-10)?

Emil
4. leden 2024, 10:18

1) Špatná ekonomická politika je především to co navrhujete vy, tedy platit z rozpočtu něco na co rozpočet peníze nemá.

2) Babička platila celý život daně, což současní daňoví poplatníci platí taky, a vy byste po nich ještě navíc chtěl, aby vám platili distribuční poplatky.

3) Dotace z EU se do elektrické sítě samozřejmě čerpají taky, nic to ale nemění na tom, že za používání elektrické sítě stejně jako silniční sítě platí víc jejich uživatel.

Bob
4. leden 2024, 11:52

Když i jen polovina střech (jak píšete) bude osazena FVE, tak logicky za slunečného počasí nebude kam přebytek poslat. Všichni by chtěli posílat přebytky, málo kdo odebírat. Nehledě na to, že síť na to nebude mít kapacitu, ani kdyby byla posílena několikanásobně za obrovských nákladů. Distributor ostatně kvůli nebezpečí rozpadu sítě ani nemůže povolit posílání takových přetoků. Přebytky výroby (typicky FVE na každé druhé střeše RD někde mezi 10-50 kWp) budou běžné po většinu roku a i s pomocí baterie akumulátorů nebudou moci být využity a FVE budou muset být vypínány.

Milan Vaněček
4. leden 2024, 17:53

Bobe, přečtěte si to, co jsem zde napsal v roce 2017, platí to i dnes:

oenergetice.cz/nazory/strecha-bez-fotovoltaiky-jako-pole-ktere-nechavame-lezet-ladem

Polovina střech s FVE nám dá v letní špičce cca 10/2=5 GW výkonu ve slunném poledni, když bude polovina z nich mít i akumulaci (teď se staví většina FVE na rodinných domcích s akumulací), tak žádný problém nevidím.

To budou moci jet klidně i další 2GW staré FVE + plánovaných ČEZ 6 GW = 8 GW velkých FVE (ty dají tak 6,5 GW maximálního výkonu).

Tam by se měl o akumulaci alespoň poloviny výkonu postarat ten investor, co žádá i o podporu státu. To by měla být podmínka dotace.

A když bude jen 100 tisíc elektromobilů v té době v ČR, tak to bude ještě navíc představovat schopnost pár hodin akumulovat výkon 5 GW (teoreticky, prakticky tak 5/2=2,5 GW.

Závěr: občané v ČR problém mít nebudou, většina energetiků taky ne,

problém přes letní půlku roku budou mít jen nové jaderné elektrárny (ty staré, zaplacené, už ne). A budeme dovážet méně ropy i méně jaderného paliva.

Bob
4. leden 2024, 20:35

Pane Vaněčku: Vaše předpoklady z 2017 jsou už dnes zastaralé: FV panely mají na stejnou plochu větší výkon (jak sám často zdůrazňujete) a jsou levnější, dává se jich na střechy více. Bez licence do 50 kWp, běžně kolem 10 kWp na RD (asi dvojnásobek, než počítáte).

Taková FVE Vám běžně instalované akumulátory nabije za cca hodinu plného výkonu. Ani elektromobil při běžném nájezdu to nespotřebuje. Večer to nebude za dobrých solárních podmínek jak smysluplně využít.

Pro přenesení přetoků po většinu roku za poledne by musela být distribuční síť posílena asi tak desetinásobně i v případě nějaké smysluplné spotřeby. To je zcela nereálné a to nejen z nákladového důvodu.

Jediné řešení tak velkých přebytků (a ano i v létě jsou dny, kdy hodně fouká) bude vypínání FVE, zvláště v době záporné ceny elektřiny.

Mimochodem ty Vaše oblíbené velké FVE, které soutěží o garantovanou cenu jsou pak ještě placeny za nevýrobu a je jim cena doplácena v době nízké ceny elektřiny. To celkovou cenu elektřiny ještě dále zvyšuje.

Pravoslav Motyčka
3. leden 2024, 21:17

Jen tak pro zajímavost ČR má něco přes 18% podílu OZE , Německo něco přes 20%. na celkové spotřebě energie. V překladu to znamená , že díky tomu ,že Němci nemají jadernou energetiku je jejich podíl spotřeby bezemisní energie nižší než u nás. Přitom si zničili severní část země větrnou energetikou a mají jedny z nejdražších cen elektřiny pro obyvatelstvo na světě. Přitom 80% energie , kterou spotřebovávají je elektřina fosilních paliv , pro srovnání : ČR 72%., Francie 49%, Švédsko 29%. Výsledky Německé energetické politiky odklonu od fosilních paliv jsou trapné , Německo spolu s Polskem jsou nejhorší státy v tomto směru v celé EU a ti co Němcům tleskají jen dokazují ,že si ani nejsou schopni podívat na statistiku a jen tleskají většímu podílu OZE ve výrobě el. energie.

Vladimír Šťastný
4. leden 2024, 06:58

Němci ukázali, že po dvaceti létech a stamiliardách utracených do staveb OZE se stali čistými dovozci elektrické energie. Já to vidím tak, že krásně ukázali, že stavět jen na OZE nejde, názorněji už to nešlo.

Richard Vacek
3. leden 2024, 17:40

Bohužel německý energetický mix je ten nejdražší na světě. Není moc rozumné to po něm opakovat. Stačí, že je našim sousedem a odnášíme to i na našich "tržních" cenách.

Milan Vaněček
3. leden 2024, 20:56

Nejdražší na světe byl a je ten francouzský mix. Vždycky ho musí zachraňovat stát, po té loňské krizi, když fungovala jen polovina JE, tak EdF musel opět stát zachránit a vykoupit (100%). To samé by chtěli jadernící i u nás.

Ale tak se k levné elektřině nikdy nedostanem. Fantasticky levná elektřina byla jen pár let před kovidem, kdy se ke starým zdrojům připojovalo stále více zdrojů nových (FVE, VtE). To byl kapitalizmus, výhodný pro spotřebitele. To byla "neviditelná ruka trhu", která to řídila.

To se samozřejmě mnohým nelíbilo (energetickému oligopolu, zeleným, těm, co dovedou stavět jen velmi drahé (jaderné) elektrárny, ...). Plus válka, a jsme tam, kde jsem.

jiri sekerac
3. leden 2024, 21:20

co bylo fantastického na tom, že kW stála korunupade a distribuce skoro dvakrát tolik?

Milan Vaněček
3. leden 2024, 21:24

ano, měl jsem napsat silová elektřina. To víte, oligopol si vždycky cestu najde jak neprodávat domácnostem lacino.

Milan Vaněček
3. leden 2024, 21:47

Takže francouzský stát EdF nemusel zachránit, ale zachránil. Jsem rád že to uznáváte.

Milan Vaněček
3. leden 2024, 21:48

to patřilo pod Emila

Emil
3. leden 2024, 22:32

Ještě před chvílí jste tvrdil že "ho musí zachraňovat stát" a teď jste rád že prý uznávám (aniž bych něco takového psal), že "stát EdF nemusel zachránit". Tohle asi nemá cenu komentovat.

Pravoslav Motyčka
5. leden 2024, 00:19

Francie EDF ukradla , nejdříve jí nakázala prodávat elektřinu pod cenou a pak zavřela jaderné el. , aby klesly akcie a mohla EDF znárodnit. Byla to krádež za bílého dne.

Xoor
5. leden 2024, 08:31

Já teda bych si moc přál, aby se nám ceny přiblížily k hodnotě 3,5kč za kwh vč. DPH a se všemi poplatky. Nemusel bych uvažovat o FVE a spokojeně bych si chrochtal blahem.

Rozhodně to ukazovalo na to, že je něco špatně v distribuci a možná by stálo za to udělat opravdový hloubkový veřejný audit.

Emil
3. leden 2024, 21:38

Až na to že vůbec, Vaněčku. Stát by nic zachraňovat nemusel, kdyby zákonem nenutil EDF prodávat cca třetinu jaderné výroby hluboko pod její tržní cenou, a ještě tento požadavek uprostřed energetické krize o desítky TWh nenavýšil, takže EDF musela za extrémně vysoké tržní ceny nakupovat další elektřinu, kterou neměla, aby ji následně mohla za zlomek této ceny prodat, jak stát nařídil.

Navíc jako kdyby snad německý stát nic zachraňovat nemusel, viz např. přes 50 miliard Eur Uniperu nebo nedávno 8 miliard Eur Siemensu. Oproti tomu stálo zestátnění EDF jen 10 miliard Eur, takže všechno je jako obvykle úplně naopak než tvrdíte vy.

jiri sekerac
3. leden 2024, 21:15
Milan Vaněček
4. leden 2024, 11:09

Ano, a článek dává i pěknou odpověď:

cituji: "Že mají větrné elektrárny omezenou životnost je jasné. Ale jsou vytvořená etablovaná místa, která se osvědčila pro větrnou energii. Jak tedy lze dosáhnout inteligentně rozumného následného využívání těchto míst? Moderní technologie zde mohou dosáhnout několikanásobku současné výroby elektřiny."

a uvádí i pěkný příklad:

"Na příkladu v lednu zprovozněné nové větrné turbíny v Mnichově u Allianz Areny lze ilustrovat technický pokrok v posledních dvaceti letech: nová obří elektrárna je schopna zásobovat elektřinou téměř tři tisíce domácností a

je čtyřikrát produktivnější než větrná elektrárna instalovaná v roce 1999 – ta je vlevo na fotografii, která zachycuje montáž posledního listu rotoru s délkou 69 metrů."

Aleš Vanga
3. leden 2024, 22:30

Německo vyprodukovalo z fosilních paliv 43,7 % elektřiny. A to už je jejich slavná Energiewende stála pěkných pár miliard EUR. Německé firmy se kvůli vysokým cenám energií stěhují jinam (např. do USA, Francie).

ČR vyprodukovala z fosilních paliv 44,3 % elektřiny, Francie 6,5 %...

Petr
4. leden 2024, 00:04

Vysvětlí mi někdo, proč není jaderná energetika považovaná za fosilní?

Karásek
4. leden 2024, 00:14

Jaderná energetika je fosilní v tom smyslu, že je předpotopní, jinak ne.

Jaroslav Studnička
4. leden 2024, 10:20

Princip OZE je ještě mnohem starší než JE.

Dle Karáskové dojmologie je tedy ještě více fosilní.

Zdeves Pavel
4. leden 2024, 10:27

No předpotopní budete asi vy. Soudím na humanitní základy. Veškerá energie i ta OZE je energie jaderná. Otázka je pouze, kde se zdroj nachází, jestli ve vesmíru, nebo jako řiditelný a lidmi ovladatelný nyní ještě v podobě štěpného zdroje na zemi. Oni takové protuberance dokážou pozlobit.

Jiří Švarc
4. leden 2024, 01:55

Google

Vladimír Šťastný
4. leden 2024, 07:03

Co by to změnilo? Jaderná energetika je hlavně bezemisní, takže by gryndýlové v EU měli jásat.

Emil
4. leden 2024, 07:14

Fosilní palivo - nerostná surovina obsahující uhlovodíky.

Jaderné palivo - žádné uhlovodíky neobsahuje. Jak prosté.

Milan Vaněček
4. leden 2024, 09:50

Nekontrolovaný jaderný rozpad probíhající podle fyzikálních zákonů může být mnohem nebezpečnější než všechny emise z fosilního paliva.

Ale připouštím: platí "jeden na 18 a druhý bez 2 za 20".

Chce to maximálně využívat 100% recyklovatelné, nyní i levné, fotovoltaické panely.

Emil
4. leden 2024, 10:20

Čistá lež, Vaněčku.

ourworldindata .org/safest-sources-of-energy

Karásek
4. leden 2024, 00:13

Připomeňme, že před třiceti lety Německo vyrábělo z OZE zhruba stejně EE jako ČR. ČR dnes vyrábí z OZE cca 15 % EE. Toto je důsledek chránění jaderné energetiky pro níž by OZE byly moc silnou konkurencí.

Milan Vaněček
4. leden 2024, 10:10

Ano, je to tak. Bojí se konkurence OZE, která celosvětově (pomalu ale jistě) vítězí.

Jaroslav Studnička
4. leden 2024, 10:16

Blábolíte Karásku.

Rozdíl je v tom, že stát v daném období nesypal desítky miliard v rámci dotací do OZE a zároveň ideologicky nerozhodl o uzavření jaderných elektráren.

Milan Vaněček
4. leden 2024, 17:27

Do jaderných elektráren v Evropě už státy (žádnýsoukromý investor je jěště nepostavil) nasypaly ne desítky miliard, stovky mliliard, i více. To mají ještě fotovoltaika a VtE moc dohánět...

Kvůli ideologii zavírat staré, funkční elektrány je ovšem pitomost a vede to k vysokým cenám elektřiny.

Emil
4. leden 2024, 17:35

1) Poslední dvě spuštěné jaderné elektrárny v EU postavil soukromý investor, Vaněčku.

2) Zjevně stále nechápete rozdíl mezi nenávratným "sypáním" dotací do OZE a návratným investováním do jaderných elektráren, jako např. státní investicí do výstavby jaderné elektrárny Dukovany, která se státu vrátila už několikrát.

Milan Vaněček
4. leden 2024, 18:12

A těch předchozích cca 100 v Evropě postavil stát, emilku. A investice do Dukovan se Československé republice nevrátila, dřív se rozpadla.

Emil
4. leden 2024, 18:37

1) I tvrzení "těch předchozích cca 100 v Evropě postavil stát" je nepravdivé, Vaněčku. Další vaše dezinformace.

2) Investice do Dukovan se vrátila České republice jakožto nástupnickému státu Československé republiky. Dost trapný pokus zakrýt fakt, že šlo o vysoce návratnou investici.

Jaroslav Studnička
4. leden 2024, 18:56

Stejně tak jako Slovensko například čerpá výhody z Mochovců.

Naprosto nesouvisející p. Vaněčku.

Milan Vaněček
4. leden 2024, 19:12

Poslední 2 JE prý postavil soukromý sektor. Kdo postavil těch zhruba 80-100 předchozích v Evropě (o které byla diskuse)?

Já tvrdím: "stát" (=státem vlastněná/kontrolovaná společnost, ze státního rozpočtu), jmenujte aspoň 1/10 z nich, u nichž to je "nepravdivé"

Karásek
4. leden 2024, 21:48

Emile, které dva poslední reaktory postavil soukromý investor?

Emil
6. leden 2024, 18:05

Proč bych měl jmenovat "aspoň 1/10" z nich, Vaněčku? Vy jste nic o 1/10 nepsal, vy jste tvrdil že postavil stát všechny, takže k vyvrácení vašeho tvrzení úplně stačí jeden, což není vůbec žádný problém. Navíc vy tvrdíte, vy dokazujte své tvrzení!

Karásku, vy snad nevíte které dva poslední reaktory byly v EU dokončeny?

Karásek
4. leden 2024, 21:45

Studničko, v praxi to bylo tak, že v ČR byl zákaz stavění větrných elektráren. Tam kde se občané nenechali přesvědčit pomluvami o větrných elektrárnách toho typu, že dělají velký hluk, nebo, že zabíjejí ptáky tam se účelově použil argument o narušení krajinného rázu. To je subjektivní a na rozdíl od hluku se to nedá nijak změřit. Jinde byly větrné elektrárny úplně zakázány.

Emil
7. leden 2024, 19:49

Žádný zákaz stavění větrných elektráren v ČR nikdy nebyl, Karásku, opět si vymýšlíte, a že větrné elektrárny dělají hluk a zabíjejí ptáky nejsou pomluvy ale snadno doložitelný fakt.

Zbyněk Poisl
4. leden 2024, 10:15

OZE ničí životní prostředí mnohem víc, než uhlí nebo plyn. Takže se Němci nemají čím chlubit. Mimo to, ani těch 55% jim nestačí, a musejí dovážet. Ani jedno ani druhé lidé nechápou, takže devastace planety i ekonomiky pokračuje vesele dál!

Petr
5. leden 2024, 00:27

Němci exportují elektřinu jak diví, teď zrovna 6 GWh.

Emil
5. leden 2024, 06:50

To je podobně "cenná" informace jako napsat že jedu tak rychle, že jsem teď ujel 6 kilometrů...

Emil
5. leden 2024, 06:50

To je podobně "cenná" informace jako napsat že jedu tak rychle, že jsem teď ujel 6 kilometrů...

Ivan Novák
4. leden 2024, 14:51

Abychom postavili káru zase na kola: podle Fraunhoferů byl loni roční koeficient využití instalovaného výkonu německých VTE na pevnině 21,90%. (Předloni 19,88%. Druhý nejlepší byl rok 2020 s 21,88%, nejhorší byl rok 2016 s 16,5%. Spíš než o zlepšování strojů jde evidentně o to, jak fouká. Na moři fouká lépe, ale tam se staví relativně málo.) Tedy, pro toho, komu nejsou jedno peníze: měrné investiční náklady VTE na souši byly před cca 10 lety, co jsem to sledoval, srovnatelné s JE, proto stálo vyrobit nové 4 MW ve větru zhruba jako 1 MW v JE. Aniž započítám vyvolané náklady na sítě a zálohy (které ovšem rychle rostou), vyjde výroba v moderních VTE, ať nežeru, dvakrát nákladněji, než v JE. Kdo to zaplatí je jiná písnička, dosti disharmonická.

Německá zahraniční výměna ve fyzikálních jednotkách podle stejného zdroje činila v r. 2022 45,2TWh import a 72,8TWh export, a v r. 2023 import 63,6TWh a export 55,0TWh. Roční čísla však vypovídají pramálo o ceně vyrovnání bilance v každém okamžiku, proto to na peníze přepočítat neumím, a v nynějším zdeformovaném trhu to výstižně asi ani nejde.

Emil
4. leden 2024, 15:03

Mají tam i záložku s cenou té exportní bilance, podle které jsou v červených číslech zhruba miliardu Eur, i když to asi nevyjadřuje skutečné platby ale spíš součet hodnot elektřiny na spotu v hodinách, kdy ta výměna probíhala.

energy-charts. info/charts/power_trading/chart.htm?l=en&c=DE&interval=year&year=2023&dataBase=trade_sum_euro

hlpb
5. leden 2024, 09:23

Za kolik vyrobí nová JE se dozvíme už v tomto roce, kdy stát oznámí garantovanou cenu pro nový blok v Dukovanech. Původně politici mluvili o ceně max. 60 €/MWh. Dnes už mluví o 70 - 100 €/MWh. Ať už bude cena silovky 70 nebo 100 €/MWh, bude v budoucnu silovka mnohem dražší než cena z FVE. Už dnes velké FVE u nás vyrábějí za cenu kolem 45-50 €/MWh. V příštím desetiletí se očekává cena výroby z FVE cca 30 €/MWh.

Emil
6. leden 2024, 18:13

Ta čísla o FVE jste vzal kde, Bláho? I kdyby byla pravdivá, čemuž zatím nic nenasvědčuje, výroba FVE se koncentruje do období kdy je elektřiny všude dost, elektřina je ale potřeba i když nesvítí, takže se snažíte srovnávat nesrovnatelné.

Lukáš Hančil
5. leden 2024, 10:17

Řada článků i komentářů propagujících slepě OZE i německou strategii je tak nesmyslných, že by stálo za úvahu, s jakou motivací to zde autoři píší. Oblíbenou strategií je zanedbávat fakta a míchat jenom střípky informací, které se mi hodí. Vč. ekonomických dat, zcela zavádějících a ovlivněných dotacemi, povolenkami a dalšími zkresleními.

Někdy je to až chucpe - jako číst článek od nezávislého Michala Šnobra, který dnes a denně saje svoje dividendy z ČEZu, profituje na předražených cenách za MWh a je přitom "nezávislý" expert :-). i na stavbu nových bloků JE...

Energetika je o bilanci výroby-spotřeby a dlouhodobém plánování investic, volbě energ. mixu dle přírodních podmínek.

A to samé lze říci i k ochraně klimatu, chráním klima tím, že nespotřebovávám zbytečně energie - zejména tedy ve velkém měřítku - příkladem budiž výroba nadbytečných a v důsledku nepotřebných FVE, VTE, transformátorů, drátů, rozvoden a všeho dalšího...

Nemůžu ho chránit tak, že začnu produkovat na 20 či 30 let několikanásobek CO2 a pak se uvidí.

To připomíná Leninova hesla - nejdříve se angažujme a pak se uvidí....

To se bohužel nyní v Německu děje. A doplňuje se to propagací nápadů typu předražená neefektivní bateriová úložiště a pod.

Celá diskuze se točí v kruhu také okolo nepravdivé ekonomiky konvenčních a OZE zdrojů, což dnes zcela ovlivňují dotace a daně (povolenky).... A vesele se tuneluje do neefektivních zdrojů, až do doby, než nastane korekce (blackout, energetický restart..... ) ale to je možná trochu zbytečně pozdě .....

Dnešní stav a popis toho, co znamená Energiewende pro Německo i Evropu je popsán v řadě článků - některé přikládám níže, a celkově jde shrnout, že je to drahá (extrémně) možnost a výrazně poškozuje přírodu vysokou produkcí CO2. A toto se nepodaří Německu vylepšit ani po další desítky let.

V současné době mají produkci okolo 400 g/1kWh - to je snad na tom to nejhorší, při všech těch vyhozených prostředcích....

Stručně řečeno, německá cesta extrémní produkcí CO2 i ničením celé enegetické soustavy nám všem výrazně škodí.

Cena Energiewence pro Německo bude odhadem asi 3000 mld EUR do roku 2050 - a skeptici toto označují za skutečně minimum, pokud Německo nezačne výrazně korigovat svoji politiku...

https://svethospodarstvi.cz/komentare/zelena-politika-nemecke-vlady-narazila-na-odpor-obcanu-i-firem/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

https://medium.seznam.cz/clanek/petr-dusek-nemecka-elektrina-je-z-55-zelena-ale-vypusti-10x-vic-co2-nez-francouzska-38267

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se